Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o studiu na vysokých školách (studijní předpisy)

ČÁST PRVNÍ

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 1

Tato vyhláška se vztahuje na řádné studium a mimořádné studium na vysokých školách v působnosti ministerstva školství České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo školství“).

ČÁST DRUHÁ

ŘÁDNÉ STUDIUM

§ 2

Organizace řádného studia

(1) Řádné studium na vysokých školách se organizuje jako

• a) denní studium nebo

• b) studium při zaměstnání formou dálkového studia nebo večerního studia nebo

• c) spojení denního studia a studia při zaměstnání.

(2) V denním studiu se studenti zúčastňují určených forem výuky, které si doplňují samostatným studiem; zpravidla nejsou v trvalém pracovním, členském, služebním poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu (dále jen „pracovní poměr“).

(3) Ve studiu při zaměstnání se studenti připravují převážně samostatným studiem, které si doplňují určenými formami výuky; jsou zpravidla v pracovním poměru. Formou dálkového nebo večerního studia mohou studovat i studenti, kteří z vážných důvodů, zejména zdravotních, nemohou být v pracovním poměru.

§ 3

Učební plány

(1) Učební plány vymezují obsah vzdělání v jednotlivých studijních oborech, popřípadě ve studijních zaměřeních v rámci těchto studijních oborů.

(2) Učební plány vycházejí z obsahu a cílů výchovně vzdělávací činnosti, z výsledků vědecké, výzkumné, odborné nebo umělecké činnosti a z potřeb společenské praxe; přitom přihlížejí k přiměřenému studijnímu zatížení studentů a k zásadám duševní hygieny.

(3) Učební plány obsahují studijní předměty (dále jen „předměty“) podle ročníků a semestrů, základní formy výuky (§ 8 odst. 1) a počet hodin výuky v týdnu nebo v semestru. Učební plány dále stanoví, z kterých předmětů a v kterých ročnících a semestrech jsou předepsány zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky.

(4) Učební plány v denním studiu se určují tak, aby počet hodin přednášek, cvičení a seminářů v týdnu nepřesáhl 30 hodin. Do počtu 30 hodin výuky se nezahrnují hodiny vojenské přípravy, tělesné výchovy a branné výchovy, pokud tělesná výchova a branná výchova nejsou součástí studijního oboru.

(5) Učební plány ve studiu při zaměstnání se určují tak, aby se studentům umožnilo samostatně studovat a připravovat se na výuku a zkoušky; rozsah výuky včetně konzultací v dálkovém studiu je nejvýše 96 hodin v semestru a ve večerním studiu nejvýše 60 % rozsahu výuky určené v denním studiu příslušného studijního oboru.

§ 4

Studium podle individuálního studijního plánu

(1) Studium podle individuálního studijního plánu se organizuje v denním studiu nebo ve studiu při zaměstnání.

(2) Ve studiu podle individuálního studijního plánu se studentovi nebo skupině studentů, kteří splňují podmínky pro toto studium, určí při zachování obsahu a rozsahu studia stanoveného učebním plánem příslušného studijního oboru zvláštní organizace a délka studia (§ 34 odst. 1 zákona), nebo se pro prohloubení znalostí a dovedností rozšíří obsah i rozsah studia stanoveného učebním plánem příslušného studijního oboru (§ 34 odst. 2 zákona).

(3) Děkan může určit studentovi nebo skupině studentů na jejich žádost individuální studijní plán, jestliže

• a) prokazují nadání nebo talent výbornými studijními výsledky a aktivitou, nebo

• b) jsou autory objevů, vynálezů, průmyslových vzorů nebo zlepšovacích návrhů,^1) nebo

• c) jsou státními sportovními reprezentanty nebo příslušníky středisek vrcholového sportu, nebo

• d) se zúčastňují mezinárodních uměleckých soutěží, nebo

• e) se nemohou pravidelně zúčastňovat výuky pro plnění důležitých společenských funkcí, nebo

• f) trvale pečují o vlastní nebo osvojené dítě (děti) ve věku do 10 let nebo o osobu blízkou, která vyžaduje osobní péči nebo jestliže jde o studentky, které jsou těhotné, nebo

• g) se nemohou pravidelně zúčastňovat výuky nebo plnit jiné studijní povinnosti z důvodů dlouhotrvající nemoci nebo pro úraz, nebo

• h) se nemohou pravidelně zúčastňovat výuky nebo plnit jiné studijní povinnosti z jiných vážných, zejména sociálních a rodinných důvodů.

(4) Studentům, kteří studují podle individuálního studijního plánu určí děkan dobu, na kterou se studium podle individuálního studijního plánu povoluje. Dále určí studentům formy a rozsah výuky, termíny zkoušek, období prázdnin tak, aby školní rok skončil studentům do 31. srpna a podmínky pro postup do vyššího ročníku a termíny zápisu do vyššího ročníku. Studentům, kteří studují podle individuálního studijního plánu, může děkan délku řádného studia zkrátit až o jeden rok nebo prodloužit až o dva roky.

(5) Jestliže to vyžadují potřeby společenské praxe, může ministerstvo školství po projednání s vysokou školou studentovi nebo skupině studentů s jejich souhlasem určit individuální studijní plán, kterým se pro prohloubení znalostí a dovedností rozšíří obsah i rozsah studia (§ 34 odst. 2 zákona).

(6) Individuální studijní plán se určuje zpravidla na začátku školního roku.

§ 5

Mezioborové studium

(1) Mezioborové studium se organizuje v denním studiu nebo ve studiu při zaměstnání.

(2) V mezioborovém studiu mohou studenti mimo předměty studijního oboru, na který byli přijati (dále jen „hlavní obor“), studovat i některé předměty dalších studijních oborů v kombinaci stanovené ministerstvem školství zvláštním učebním plánem.

(3) Mezioborové studium se zřizuje se souhlasem ministerstva školství a vyhlašuje je děkan fakulty, na které se studuje hlavní obor; děkan též určí podmínky tohoto studia.

(4) Studenti, kteří chtějí studovat v mezioborovém studiu, požádají děkana fakulty, na které studují hlavní obor, o zařazení do tohoto studia.

(5) Zápis studentů mezioborového studia a jeho kontrolu provádí děkanát fakulty, na které studenti studují hlavní obor. Tato fakulta oznámí fakultě nebo vysoké škole, na které budou studovat v mezioborovém studiu, seznam předmětů, které se budou na ní studovat, a seznam zařazených studentů. Tyto fakulty nebo vysoké školy oznámí fakultě, na které se studuje hlavní obor, výsledky kontroly studia; výsledky kontroly studia (§ 12) zapisují zkoušející těchto fakult nebo vysokých škol studentům do výkazu o studiu.

§ 6

Zápis

(1) Zápisem do příslušného ročníku studia získávají studenti právo účastnit se všech forem výuky, získávat zápočty a klasifikované zápočty a konat zkoušky. Zápis se koná v termínech stanovených děkanem a vyznačuje se studentům ve výkazu o studiu. Zápis studentů a kontrolu správnosti jimi zapsaných předmětů provádí děkanát.

(2) Studenti si zapisují do výkazu o studiu předměty podle učebního plánu příslušného studijního oboru, ročníku a formy studia.

(3) Studenti, kteří studují podle individuálního studijního plánu, si zapisují předměty tak, jak jsou tímto plánem určeny pro příslušný ročník.

(4) Studenti si mohou zapsat i nepovinné předměty určené učebním plánem příslušného studijního oboru.

(5) Bližší podmínky pro zápis do vyššího ročníku stanoví § 19.

§ 7

Organizace školního roku

(1) Školní rok se dělí na zimní semestr, letní semestr a období hlavních prázdnin. Začátek výuky a začátek hlavních prázdnin určuje ministerstvo školství.

(2) Časový plán školního roku určí děkan, jestliže se zabezpečuje výuka studijního oboru na více fakultách, určí časový plán děkani těchto fakult jednotně.

(3) V každém semestru denního studia je patnáct výukových týdnů, na které v zimním semestru navazuje šestitýdenní období určené na zkoušky a jeden týden prázdnin a v letním semestru pětitýdenní období určené na zkoušky (dále jen „zkušební období“). Hlavní prázdniny trvají osm týdnů. Po dobu hlavních prázdnin lze konat závěrečné vojenské soustředění, povinné tělovýchovné kursy, odbornou praxi a společensko-politickou praxi, určené učebním plánem, a společensky prospěšnou práci studentů. Volný čas studentů v době hlavních prázdnin nesmí být těmito činnostmi zkrácen na dobu kratší než čtyři souvislé týdny. Rektor může upravit časové rozdělení a počet výukových týdnů posledního ročníku studia odlišně.

(4) Zbývající dva týdny školního roku určí děkan pro uskutečňování odborné praxe nebo společensko-politické praxe, pro exkurze apod.

(5) Organizaci školního roku pro studium při zaměstnání určí děkan.

Výchovně vzdělávací činnost a její organizace

§ 8

(1) Základními formami výuky v denním studiu jsou přednášky, semináře, cvičení, exkurze, odborná praxe a společensko-politická praxe (dále jen „praxe“). V dálkovém studiu se doplňuje samostatné studium konzultacemi nebo jinými vhodnými způsoby výuky. Součástí jednotlivých forem výuky je politickovýchovná práce se studenty.

(2) Ve večerním studiu je výuka soustředěna do několika dnů v týdnu, zpravidla do večerních hodin. Jestliže klesne počet studujících v jednom ročníku ve večerním studiu pod dvacet, děkan tuto formu studia zruší a povolí studentům přestup do dálkového studia nebo do denního studia.

(3) Studentům přednášejí profesoři a docenti příslušného studijního oboru a se souhlasem děkana i odborní asistenti. Přednášky mohou konat i významní odborníci z vědeckých pracovišť a ze společenské praxe. Obsah přednášek odpovídá obsahu vzdělávání v jednotlivých studijních oborech, který je uveden v jednotlivých učebních plánech a učebních osnovách.

(4) Semináře vedou profesoři, docenti, odborní asistenti a odborníci z vědeckých pracovišť nebo ze společenské praxe. Na seminářích se za aktivní účasti studentů teoreticky a metodologicky rozvíjí a prohlubuje odpřednášená část předmětu a vykládají se nové vědecké poznatky.

(5) Cvičení vedou profesoři, docenti, odborní asistenti a lektoři příslušného studijního oboru a odborníci z vědeckých pracovišť nebo ze společenské praxe. Na cvičeních se mohou podílet i asistenti pod vedením ostatních učitelů. Na cvičeních se za aktivní účasti studentů aplikuje odpřednášená část předmětu na praktických příkladech, cílevědomě se procvičují vědomosti, dovednosti a návyky studentů potřebné pro praktické a teoretické zvládnutí předmětu, upevňují a prohlubují se vědomosti studentů.

(6) Exkurze slouží zejména k tomu, aby si studenti ověřovali teoretické vědomosti získané výukou některých předmětů a seznamovali se s metodami práce v organizacích.

(7) Odborná praxe slouží k upevnění vědomostí a dovedností získaných studiem a k získání nových vědomostí a dovedností na základě poznání práce orgánů a organizací, v nichž studenti konají odbornou praxi, a k osvojování si uplatňovaných pracovních návyků a pokrokových metod práce.

(8) Společensko-politická praxe je určena k přípravě studentů pro aktivní veřejnou, politickou, politickovýchovnou a kulturně výchovnou činnost, kterou budou vykonávat po ukončení studia.

(9) Konzultace pomáhají studentům při samostatném studiu. Při konzultacích se studenti usměrňují v obsahu a metodách studia, metodice vědeckovýzkumné, odborné, umělecké a jiné činnosti. Konzultacemi se mohou nahradit i některé formy a části výuky nebo doplnit příprava studentů ke zkouškám.

(10) Účast studentů na jednotlivých formách výuky je povinná v rozsahu stanoveném učebním plánem. Děkan může určit, že účast studentů na přednáškách z některých předmětů a v některých ročnících není povinná.

(11) Student, který se z vážných důvodů nemohl zúčastnit výuky, může splnit studijní povinnosti způsobem, který mu určí vedoucí příslušné katedry.

(12) Student, který zamešká bez vážných důvodů podstatnou část povinné výuky určené učebním plánem, nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku.

§ 9

Samostatným studiem se studenti připravují k zvládnutí studia v předepsaném rozsahu a obsahu z přednášek, z povinné a doporučené literatury, využíváním výsledků vlastních pokusů a experimentů, využíváním studijně informačních středisek, řešením úkolů praxe, řešením zadaných úkolů apod.

§ 10

(1) Vedoucí katedry vypracuje podle časového plánu školního roku programy výchovně vzdělávací činnosti podle semestrů a ročníků.

(2) Programy výchovně vzdělávací činnosti obsahují pro každý předmět zejména

• a) časový rozvrh výuky podle učebních osnov,

• b) témata písemných prací a termíny jejich zadání a ukončení,

• c) harmonogram průběžné kontroly studia prováděné na seminářích a cvičeních,

• d) plán konzultační činnosti učitelů a individuální formy práce učitelů se studenty,

• e) požadavky na zkoušky a podmínky pro udělení zápočtů a klasifikovaných zápočtů.

§ 11

Vedoucí učitel ročníku a vedoucí učitel studijní skupiny

(1) Pro každý ročník určí děkan vedoucího učitele ročníku z profesorů, docentů nebo odborných asistentů. Děkan může s přihlédnutím k počtu studentů rozdělit ročník na části a pro každou část určí vedoucího učitele ročníku. Děkan může ve výjimečných případech pověřit funkcí vedoucího učitele ročníku i vedoucího učitele studijní skupiny.

(2) Vedoucí učitel ročníku koordinuje rozsah zadávaných úkolů a kontrolních prací studentů v jejich samostatném studiu a působí na jejich rovnoměrné a přiměřené rozložení po dobu semestru nebo školního roku.

(3) Jednotlivé ročníky se dělí na studijní skupiny. Rozdělení studentů do studijních skupin určuje děkan. Studijní skupina se společně zúčastňuje cvičení, seminářů, praxe apod.

(4) Pro každou studijní skupinu určí děkan z učitelů vedoucího učitele studijní skupiny, jehož hlavním úkolem je koordinovat výchovné působení ve studijní skupině.

(5) Pro každou studijní skupinu určí děkan na návrh organizace Socialistického svazu mládeže vedoucího skupiny ze studentů příslušné studijní skupiny. Vedoucí skupiny dbá, aby členové studijní skupiny plnili studijní povinnosti a zvyšovali si svoji odbornou, politickou a kulturní úroveň.

Kontrola studia

§ 12

(1) Hlavními formami kontroly studia jsou průběžná kontrola studia, zápočet, klasifikovaný zápočet a zkouška.

(2) V předmětu, v němž je učebním plánem předepsán zápočet, je jeho získání podmínkou pro konání zkoušky z příslušného předmětu.

§ 13

(1) Průběžnou kontrolou studia se sleduje osvojení si vědomostí získaných všemi formami výuky a v samostatném studiu i úroveň vypracování zadaných prací.

(2) Průběžnou kontrolu studia provádějí učitelé zejména kontrolními otázkami, testy, zadáváním studijních úkolů, písemnými pracemi a jejich hodnocením.

§ 14

Zápočet a klasifikovaný zápočet

(1) Zápočet se uděluje za splnění požadavků určených programem výchovně vzdělávací činnosti pro příslušný předmět a za účast na výuce.

(2) Klasifikovaným zápočtem se hodnotí projektové, grafické a konstrukční práce, praktická cvičení, umělecký výkon nebo umělecké dílo v předmětech, v nichž se nekonají zkoušky. Klasifikovaný zápočet se hodnotí známkami: „výborně“ (1), „velmi dobře“ (2), „dobře“ (3) a „nevyhověl“ (4).

(3) Zápočet a klasifikovaný zápočet uděluje učitel, který vyučuje příslušný předmět.

(4) Požadavky na udělení zápočtu a klasifikovaného zápočtu včetně časového rozložení zadávaných úkolů a průběžné kontroly studia oznámí studentům učitel vyučující příslušný předmět na začátku semestru.

(5) Zápočet a klasifikovaný zápočet vyznačí učitel ve výkazu o studiu. Klasifikovaný zápočet vyznačí známkami podle odstavce 2. Známku „nevyhověl“ do výkazu o studiu nezapisuje. Udělené i neudělené zápočty a klasifikované zápočty vyznačí učitel ve výkazu o zápočtech a zkouškách vedeném na děkanátě.

(6) Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet nebo který byl hodnocen při klasifikovaném zápočtu známkou „nevyhověl“, může učitel povolit splnění podmínek k získání zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu v náhradním termínu, nejpozději však do termínu zkoušky stanovenému pro příslušný předmět nebo do konce zkušebního období s výjimkou stanovenou v § 19 odst. 2.

(7) Studentovi, který nekonal praxi a nebyl mu udělen zápočet, může děkan povolit konání praxe v náhradním termínu (§ 17 odst. 2).

(8) Student, který nezískal zápočet nebo nevyhověl u klasifikovaného zápočtu, a to ani v náhradním termínu, nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku.

§ 15

Zkoušky

(1) Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z příslušného předmětu a jeho schopnost tvořivě uplatňovat teoretické poznatky při hodnocení praktických jevů. Vypracování otázek ke zkouškám zabezpečí vedoucí katedry před zkušebním obdobím.

(2) Zkoušky jsou

• a) ústní nebo

• b) písemné a ústní nebo

• c) praktické a ústní.

(3) Ústní zkouškou se zjišťuje kvalita, rozsah a hloubka získaných vědomostí studenta a jeho schopnost samostatně a tvořivě řešit stanovené úkoly. Při písemné a ústní zkoušce řeší student písemné úkoly; řešení písemných úkolů se doplňuje ústní zkouškou. Při praktické a ústní zkoušce se řeší praktické úkoly; řešení praktických úkolů se doplňuje ústní zkouškou.

(4) Na vysokých školách uměleckého směru je zkouškou ze základního předmětu umělecké zpracování zadaného tématu, námětu nebo předvedení uměleckého výkonu.

(5) Zkoušky a opravné zkoušky (§ 16) konají studenti zpravidla u profesorů a docentů, kteří jim předmět přednášeli; ve výjimečných případech i u jiných učitelů příslušného studijního oboru určených vedoucím katedry (dále jen „zkoušející“).

(6) V semestru může student konat zkoušky nejvýše z pěti předmětů. Do tohoto počtu se nezahrnují klasifikované zápočty a zkoušky z vojenské přípravy a branné výchovy, pokud branná výchova není součástí studijního oboru.

(7) Zkoušky se konají ve zkušebním období, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.

(8) Vedoucí katedry po projednání s vedoucím učitelem ročníku a zástupcem organizace Socialistického svazu mládeže určí termíny pro konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a časovém předstihu tak, aby se umožnilo studentům přihlásit se ke zkoušce nejméně dva týdny před zahájením zkušebního období. Jestliže se student do dvou týdnů před zahájením zkušebního období ke zkoušce nepřihlásí, určí mu termín zkoušky zkoušející.

(9) Zkoušející může povolit studentovi s přihlédnutím k výsledkům průběžné kontroly studia konání zkoušky před ukončením výuky v příslušném semestru.

(10) Student koná zkoušku u jednoho zkoušejícího a v jednom dni s výjimkou praktických a ústních zkoušek [odstavec 2 písm. c)]. Ústní zkouška nemá trvat déle než třicet minut.

(11) Výsledek zkoušky klasifikuje jen zkoušející, a to těmito známkami: „výborně“ (1), „velmi dobře“ (2), „dobře“ (3), „nevyhověl“ (4). Při klasifikaci se přihlíží též k výsledkům průběžné kontroly studia.

(12) Výsledek zkoušky vyznačí zkoušející ve výkazu o studiu a připojí datum a podpis; známka „nevyhověl“ se do výkazu o studiu nezapisuje. Výsledky všech zkoušek včetně známky „nevyhověl“ vyznačí zkoušející ve výkazu o zápočtech a zkouškách vedeném na děkanátě.

(13) Pokud se student nemůže v určeném termínu dostavit ke zkoušce, je povinen se předem omluvit zkoušejícímu, který mu určí náhradní termín konání zkoušky. Student se může z vážných, zejména zdravotních důvodů dodatečně omluvit, nejpozději do pěti dnů od určeného termínu pro konání zkoušky. O důvodnosti omluvy rozhodne zkoušející. Pokud se student nedostavil ke zkoušce a svoji neúčast neomluvil nebo pokud odstoupil od zkoušky, hodnotí se známkou „nevyhověl“.

(14) Pokud student nevykonal zkoušky za zimní semestr ve zkušebním období tohoto semestru a jeho neúčast byla zkoušejícím omluvena, může je se souhlasem děkana konat do jednoho měsíce po zahájení výuky v letním semestru.