Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Usměrňování mzdových prostředků a uplatňování soustav pro odměňování pracovníků slouží jako významný nástroj při rozdělování národního důchodu v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství (dále jen „státní plán“) v závislosti na aktivní účasti a podílu pracovníků na společenské práci.

(2) Při plnění těchto cílů se vychází z úkolů státního plánu a ze mzdových programů, kterými se určují záměry v diferenciaci mezd, ve zdokonalení způsobu usměrňování mzdových prostředků, ve zvyšování účinnosti mzdových soustav a v prohlubování mzdové kontroly. Při realizaci mzdových programů a zabezpečování vývoje mzdových prostředků v souladu se státním plánem se využívá též kolektivních smluv.

§ 2

Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška se vztahuje na socialistické organizace, výrobní hospodářské jednotky nebo jim obdobné organizační formy, i když nejsou socialistickými organizacemi,^1) a na orgány státní správy a jiné orgány řízení, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Na společenské organizace s výjimkou jejich podniků a hospodářských zařízení se nevztahují ustanovení části druhé až šesté vyhlášky, vztahují se však na ně jejich ustanovení týkající se úkolů orgánů nadřízených těmto podnikům a zařízením. Na Revoluční odborové hnutí se nevztahují ustanovení části druhé až šesté.

(3) Pro družstevní organizace výrobního družstevnictví a jejich nadřízené orgány upraví usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce obdobně podle ustanovení části druhé až šesté vyhlášky svazy družstev v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky (dále jen „příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky“) a v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.

(4) Pro zemědělské družstevní organizace upraví usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce jejich členů obdobně podle ustanovení části druhé až šesté federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.^2) Ustanovení části třetí až šesté se na tyto organizace vztahují, jen pokud jde o pracovníky v pracovněprávních vztazích.

(5) Pro výrobní hospodářské jednotky a jim obdobné organizační formy (dále jen „výrobní hospodářská jednotka“) v působnosti ústředních orgánů České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, pokud je tvoří socialistické organizace na území obou republik, stanoví způsob uplatnění ustanovení části druhé vyhlášky příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.

(6) Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) organizací v ustanoveních vyhlášky, která upravují usměrňování mzdových prostředků, výrobní hospodářská jednotka a socialistická organizace, pokud netvoří výrobní hospodářskou jednotku, a v ostatních ustanoveních vyhlášky socialistická organizace;

• b) hospodářskou organizací výrobní hospodářská jednotka, státní hospodářská organizace, pokud netvoří výrobní hospodářskou jednotku, podnik zahraničního obchodu, družstvo s výjimkou bytového družstva, družstevní podnik, podnik a hospodářské zařízení společenské organizace a jiná organizace, pokud hospodaří podle obdobných zásad jako státní hospodářská organizace;

• c) rozpočtovou organizací vedle státní organizace též jiná organizace, pokud hospodaří obdobně podle zásad platných pro rozpočtové organizace;

• d) příspěvkovou organizací organizace, která hospodaří podle rozpočtu zapojeného finančním vztahem (příspěvkem nebo odvodem) na státní rozpočet, na rozpočet národního výboru nebo jiný rozpočet;

• e) nadřízeným orgánem orgán, který řídí přímo nebo prostřednictvím dalšího orgánu organizaci v oboru své působnosti, a u organizace v působnosti národních výborů příslušný řídící a vyšší národní výbor;

• f) ústředním orgánem ústřední orgán státní správy, krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy,^3) Ústřední rada družstev, svaz družstev, ústřední orgán společenské organizace, ústřední výbor Národní fronty a jiný orgán (organizace), který plní úkoly ústředního orgánu.

(7) Ustanovení této vyhlášky, která se vztahují na příspěvkové organizace, platí též pro bytová družstva.

ČÁST PRVNÍ

MZDOVÉ PROSTŘEDKY

§ 3

(1) Mzdové prostředky jsou veškeré prostředky, kterých organizace používají k odměňování práce nebo které vynakládají v přímé souvislosti s pracovní a obdobnou činností fyzických osob. Zahrnují prostředky, z nichž organizace uhrazují

• a) mzdy a náhrady mzdy poskytované na základě pracovního poměru a obdobná plnění poskytovaná na základě služebního a členského poměru;

• b) odměny za práci, popřípadě obdobná plnění, poskytované na základě jiných vztahů než pracovního, učebního, služebního a členského poměru;

• c) částky, které organizace refunduje jiné organizaci k úhradě plnění uvedených v písmenech a) a b);

• d) částky odpovídající základním mzdám [odstavec 2 písm. a)] v případech, kdy učni, mladiství v období přípravy pro práci a v hospodářských organizacích osoby, které nejsou v právním vztahu k organizaci (například příslušníci vojenských útvarů, osoby z nápravně výchovných zařízení, pracovníci zahraničních organizací apod.), konají pro organizaci práce, které organizace řídí nebo zabezpečuje pracovními prostředky (mzdová hodnota práce); při práci konané učni v období odborného rozvoje zahrnuje mzdová hodnota práce též částky odpovídající ostatním složkám mzdy [odstavec 2 písm. b) až f)] a náhradám mzdy s výjimkou náhrady mzdy za dovolenou.

(2) Mzdy poskytované na základě pracovního poměru zahrnují

• a) základní mzdy (časové mzdy včetně osobních platů, úkolové mzdy, podílové mzdy, smíšené mzdy);

• b) příplatky a doplatky ke mzdě a jiná obdobná plnění;

• c) osobní ohodnocení;

• d) prémie a odměny (výkonnostní a mimořádné odměny, peněžité odměny za výsledky dosažené na základě rozvoje iniciativy pracujících a jiné druhy odměn podle zvláštních předpisů);^4)

• e) podíly na hospodářských výsledcích;

• f) naturální požitky, které se poskytují jako součást mzdy, popřípadě peněžité náhrady za ně.

(3) Odměny za práci a obdobná plnění podle odstavce 1 písm. b) zahrnují

• a) odměny za práci podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr;

• b) odměny za práci (činnost) poskytované podle zvláštních předpisů, které jsou obdobné odměnám na základě pracovně právních vztahů (například odměny náčelníkům štábů civilní obrany, odměny závodním obvodním lékařům, odměny obyvatelům ústavů sociální péče za pracovní činnost při provozu ústavu, odměny dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby apod.);

• c) odměny a náhrady za výkon veřejných funkcí (činností);

• d) odměny za objevy, vynálezy, zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, řešení tématických úkolů a obdobné odměny;

• e) odměny podle předpisů o autorském právu;

• f) odměny za výsledky dosažené na základě rozvoje iniciativy pracujících poskytované osobám, které nejsou k organizaci v pracovním, učebním, služebním nebo členském poměru (například peněžité odměny poskytované v souvislosti s udělením čestného titulu, peněžité odměny poskytované nejlepším kolektivům a jednotlivcům v soutěžích národních výborů apod.);

• g) odměny (peněžité ceny) z veřejných a užších soutěží a veřejných příslibů;

• h) mzdové vyrovnání a obdobná plnění podle zvláštních předpisů.

(4) Organizace nemá povinnost ze mzdových prostředků uhrazovat plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) a b), jestliže se jí refundují ze mzdových prostředků jiné organizace; uhradí-li tato plnění ze mzdových prostředků, vyloučí je z nich při přijetí refundované částky.

(5) Pokud organizace poskytuje plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) a b) podle československých předpisů a vyplácí je v jiné než československé měně, uhrazuje ze mzdových prostředků částky stanovené v československé měně podle těchto předpisů; jestliže poskytuje plnění podle jiných předpisů nebo podle dohod, uhrazuje ze mzdových prostředků částky stanovené v československé měně, a nejsou-li tak stanoveny, částky přepočtené na československou měnu.

(6) Ze mzdových prostředků neuhrazuje organizace plnění poskytovaná osobám, která svojí povahou nejsou mzdou, náhradou mzdy nebo plněními uvedenými v odstavci 1 písm. a) a b), i když souvisí s pracovní a obdobnou činností (například příspěvky při náboru a změně zaměstnání pracovníků, měsíční odměny učňů a mladistvých, stipendia a studijní příspěvky, výpomoci a odměny ze zvláštních fondů a prostředků, dávky nemocenského a sociálního zabezpečení, náhrady výdajů a náhrady škod, přídavky zahraniční služby apod.).

§ 4

(1) Mzdové prostředky se zahrnují do nákladů organizací s výjimkou prostředků na mzdy a na obdobná plnění, které se uhrazují v hospodářských organizacích z fondu odměn (§ 13) zřízeného podle zvláštních předpisů.

(2) Mzdové prostředky, ze kterých se uhrazují odměny, plnění a částky uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) a c), se zahrnují do ostatních osobních nákladů organizací.

ČÁST DRUHÁ

USMĚRŇOVÁNÍ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ

§ 5

Závazné limity mzdových prostředků

(1) Výše mzdových prostředků organizací se vymezuje pro jednotlivé roky závaznými limity mzdových prostředků (dále jen „závazné limity“) v pětiletých státních a hospodářských plánech, pokud se v úkolech pro sestavení státních plánů nestanoví jinak. Závaznými limity jsou

• a) normativy určující podíl mzdových prostředků na výsledcích činnosti vyjádřených stanoveným ukazatelem (rozhodující ukazatel) nebo změnu tohoto podílu proti výchozímu stavu;

• b) absolutní limity určující přímo objem mzdových prostředků nebo jeho změnu proti výchozímu stavu.

(2) Jestliže závazné limity nejsou stanoveny ve státním plánu, stanoví je ústřední orgán podle dohody s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí.

(3) Nadřízené orgány rozdělí objem mzdových prostředků vyplývající ze závazných limitů stanovených ve státním plánu pro hospodářské organizace na základní a pobídkovou složku podle dohody ústředního orgánu s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí nebo podle pokynů tohoto ministerstva, a to v poměru, který

• a) zajišťuje účinnou stimulaci efektivnosti a dalších kvalitativních výsledků činnosti organizací a

• b) přihlíží ke struktuře mezd (zejména podílu tarifní a nadtarifní části) a jejím předpokládaným změnám; přitom pobídková složka musí u každé organizace odpovídat nejméně 15 % mzdových prostředků.

(4) Pro hospodářské organizace stanoví nadřízené orgány normativ nebo absolutní limit základní složky mzdových prostředků, absolutní limit pobídkové složky mzdových prostředků a k závazným limitům rozhodující ukazatele a přepočítací koeficienty; k normativu základní složky a absolutnímu limitu pobídkové složky mzdových prostředků se stanoví též podmiňující ukazatele.

(5) Pro rozpočtové a příspěvkové organizace stanoví nadřízené orgány absolutní limit mzdových prostředků.

(6) Pro sestavení hospodářských plánů stanoví nadřízené orgány k závazným limitům tolerance, v jejichž rámci mohou beze změny pětiletého plánu snižovat nebo zvyšovat v ročních plánech závazné limity stanovené pro jednotlivé roky.

(7) Způsob stanovení závazného limitu (odstavec 1) včetně druhu a způsobu použití stanovených rozhodujících ukazatelů a přepočítacích koeficientů (odstavec 4) nelze v průběhu období pětiletého plánu měnit.

(8) Na základě závazných limitů a k nim stanovených rozhodujících ukazatelů a přepočítacích koeficientů vypracují nadřízené orgány a organizace plány mezd (§ 9), které jsou součástí jejich hospodářského plánu.

§ 6

Závazné limity základní složky mzdových prostředků

(1) Nadřízené orgány stanoví normativ základní složky mzdových prostředků pro hospodářské organizace, u kterých se podněcuje v souladu s cíli státního plánu zájem na zvyšování objemu výroby a služeb prostřednictvím růstu produktivity práce. Při stanovení normativu použijí nadřízené orgány jako rozhodujícího ukazatele upravené vlastní výkony organizace;^5) jiného ukazatele mohou použít, jestliže se z něho vychází při stanovení normativu ve státním plánu nebo vyjadřuje-li lépe náročnost příslušné činnosti na množství práce a její kvalifikovanost.

(2) K normativu základní složky mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány podmiňující ukazatele, které charakterizují hlavní věcné úkoly hospodářského plánu; při jejich nesplnění nelze zvyšovat základní složku mzdových prostředků v závislosti na překročení plánované výše rozhodujícího ukazatele (odstavec 1).

(3) Přepočítací koeficienty k normativu základní složky mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány tak, aby vyjadřovaly poměr, ve kterém se přepočítává plánovaný objem základní složky bez ostatních osobních nákladů při překročení a neplnění plánované výše rozhodujícího ukazatele. Přepočítací koeficienty stanoví nadřízené orgány

• a) pro překročení ukazatele nižší číselnou hodnotou než jedna tak, aby se znevýhodnilo přijímání a překračování málo progresivního plánu organizacemi;

• b) pro neplnění ukazatele číselnou hodnotou jedna.

(4) Nadřízené orgány stanoví absolutní limit základní složky mzdových prostředků pro hospodářské organizace, u kterých

• a) není zájem na zvyšování objemu výroby a služeb;

• b) nevyjadřují upravené vlastní výkony organizace nebo jiný rozhodující ukazatel náročnost příslušné činnosti na množství práce a její kvalifikovanost.

(5) K absolutnímu limitu základní složky mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány upravené vlastní výkony organizace jako rozhodující ukazatel, při jehož neplnění se krátí plánovaný objem této složky bez ostatních osobních nákladů. Nadřízené orgány mohou stanovit jiného rozhodujícího ukazatele, pokud se z něho vychází při stanovení normativu ve státním plánu nebo vyjadřuje-li lépe náročnost příslušné činnosti na množství práce a její kvalifikovanost. Jestliže upravené vlastní výkony nebo jiný ukazatel tuto náročnost nevyjadřují, rozhodující ukazatel se nestanoví.

(6) Přepočítací koeficienty k absolutnímu limitu základní složky mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány jen při stanovení rozhodujícího ukazatele, a to tak, aby vyjadřovaly poměr, ve kterém se přepočítává plánovaný objem základní složky bez ostatních osobních nákladů při neplnění plánované výše rozhodujícího ukazatele. Přepočítací koeficienty stanoví nadřízené orgány číselnou hodnotou jedna; nižší číselnou hodnotou než jedna mohou přepočítací koeficienty stanovit, je-li zájem především na snižování počtu pracovníků.

(7) Jiného rozhodujícího ukazatele, než je ukazatel, z něhož se vychází při stanovení normativu ve státním plánu (odstavec 1 a 5), podmiňující ukazatele (odstavec 2) a číselnou hodnotu přepočítacích koeficientů (odstavce 3 a 6) stanoví nadřízené orgány podle směrnic příslušného ministerstva práce a sociálních věcí nebo nejsou-li směrnice vydány, podle dohody nadřízeného ústředního orgánu s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušnou plánovací komisí. Jde-li o projektové a inženýrské organizace a hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny, stanoví nadřízené orgány jiného rozhodujícího ukazatele, podmiňující ukazatele a číselnou hodnotu přepočítacích koeficientů podle směrnic federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj nebo nejsou-li směrnice vydány, podle dohody nadřízeného ústředního orgánu s tímto ministerstvem a s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí; obdobně stanoví pro tyto organizace normativ nebo absolutní limit základní složky mzdových prostředků.

§ 7

Absolutní limit pobídkové složky mzdových prostředků

(1) Nadřízené orgány stanoví k absolutnímu limitu pobídkové složky mzdových prostředků

• a) rozhodujícího ukazatele, který charakterizuje efektivnost a další kvalitativní výsledky činnosti organizací a uspokojování společenských potřeb; podle výše tohoto ukazatele převzaté do hospodářského plánu a podle jejího plnění se zvyšuje nebo krátí objem pobídkové složky mzdových prostředků;

• b) podmiňující ukazatele, které charakterizují hlavní věcné úkoly hospodářského plánu; při jejich nesplnění nelze zvyšovat objem pobídkové složky mzdových prostředků v závislosti na překročení plánu rozhodujícího ukazatele;

• c) přepočítací koeficienty, které se uplatňují společně s rozhodujícím ukazatelem.

(2) Nadřízené orgány uplatní podle charakteru činnosti organizací jako rozhodujícího ukazatele (odstavec 1) rentabilitu k výrobním fondům^5) nebo rentabilitu k výrobním činitelům nebo ukazatele vyjadřujícího efektivnost vývozu anebo jiného ukazatele, pokud lépe vyjadřuje efektivnost a další kvalitativní výsledky činnosti organizací a uspokojování společenských potřeb.

(3) Přepočítací koeficienty k absolutnímu limitu pobídkové složky mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány tak, aby vyjadřovaly poměr, ve kterém se zvyšuje nebo krátí objem této složky v závislosti na změnách výše rozhodujícího ukazatele v procentech. Přepočítací koeficienty stanoví nadřízené orgány

• a) pro převzetí vyššího ukazatele do ročního hospodářského plánu proti pětiletému plánu, popřípadě úkolům pro sestavení ročního plánu číselnou hodnotou jedna;

• b) pro překročení plánované výše ukazatele číselnou hodnotou nižší než jedna;

• c) pro převzetí nižšího ukazatele do ročního hospodářského plánu proti pětiletému plánu, popřípadě úkolům pro sestavení ročního plánu a pro neplnění plánované výše ukazatele až do hranice 3 % číselnou hodnotou jedna a od této hranice číselnou hodnotou zvýšenou ve dvou stupních tak, aby pobídková složka zanikla, poklesne-li výše ukazatele v plánu o 15 % nebo neplní-li se ve stejném rozsahu plánovaná výše ukazatele.

(4) Ustanovení předcházejícího odstavce platí obdobně při stanovení přepočítacích koeficientů pro sestavení pětiletého hospodářského plánu.

(5) Rozhodující a podmiňující ukazatele (odstavce 1 a 2) a číselnou hodnotu přepočítacích koeficientů (odstavec 3) stanoví nadřízené orgány obdobně podle ustanovení § 6 odst. 7.

§ 8

Rozpisové rezervy mzdových prostředků

(1) Nadřízené orgány vytvářejí při stanovení (rozpisu) závazných limitů rozpisovou rezervu v plánu mezd ke krytí potřeby mzdových prostředků (např. z důvodů nepříznivých klimatických podmínek a živelních pohrom, dodatečně stanovených úkolů, realizace některých mzdových opatření apod.), kterou nelze zahrnout do těchto limitů. Rozpisovou rezervu vytvářejí nadřízené orgány bez újmy krytí této potřeby tak, aby se neoslabovala hmotná zainteresovanost pracovníků organizací.

(2) Výše rozpisové rezervy je určena rozdílem mezi objemem mzdových prostředků, který vyplývá ze závazných limitů stanovených nadřízenému orgánu pro organizace v jeho oboru působnosti, a objemem, který vyplývá ze závazných limitů stanovených nadřízeným orgánem pro tyto organizace. Dotýká-li se tvorba rozpisové rezervy v plánu mezd ostatních částí hospodářského plánu, promítne se též do těchto částí plánu.