Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 146/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva

Typ Vyhláška
Publikace 1980-11-27
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Vyhláška ministerstva financí č. 146/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se mění a doplňuje takto:

„(1) Fyzické osoby, které mají v Československé socialistické republice bydliště nebo se zde zdržují alespoň po dobu jednoho roku, podléhají bez ohledu na státní občanství dani z příjmů z tuzemska i z ciziny. Fyzické osoby, které nemají v Československé socialistické republice bydliště, ani se zde nezdržují alespoň po dobu jednoho roku, podléhají dani pouze z příjmů, jejichž zdroj je v Československé socialistické republice.

(2) Příjmy pobírané z ciziny se od daně osvobozují, jestliže byly v cizině zdaněny stejnou nebo obdobnou daní. Toto ustanovení se nepoužije na příjmy ze států, s nimiž Československá socialistická republika sjednala smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Mohou-li být příjmy pobírané z ciziny zdaněny podle smluv o zamezení dvojího zdanění i v druhém smluvním státě, v němž je jejich zdroj, odečte se na žádost poplatníka od daně vypočtené v tuzemsku daň zaplacená v cizině. Částka daně, která se odečte, však nemůže překročit částku daně, kterou může podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění vybrat stát, ze kterého byl příjem pobírán, ani poměrnou část československé daně vypočtené z ročního úhrnu všech příjmů podrobených dani připadající na celkový příjem přijatý z ciziny. Cizí měny se pro účely této daně přepočítají na československé koruny podle zvláštního předpisu.“.

„Dani podléhají rovněž úroky z cenných papírů a půjček, nikoli však úroky z úsporných vkladů a úroky z devizových účtů fyzických osob, zřízených u devizových bank a vedených jako depozitum v cizí měně.“.

„(5) Dani podléhají též příjmy z prodeje a využívání sbírek, které poplatník získal sběratelskou činností. Za sběratelskou činnost se z hlediska zdanění považuje opatřování jednotlivých předmětů (sběrem, nákupem, nálezem apod.) včetně jejich případné úpravy a uspořádání do souboru sbírky. Základem daně je v těchto případech rozdíl mezi celkovým příjmem a výdaji vynaloženými na jeho dosažení za běžný rok i léta dřívější.“.

„Jestliže zdanitelný příjem je výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, může orgán vykonávající správu daně rozdělit základ daně na tolik částí, po kolik roků tato činnost trvala, nejvýše však na tři části. Daň z celkového příjmu se v těchto případech stanoví součtem daně vypočtené z rozdělených základů na jednotlivé roky.“.

„(11) Celkovým příjmem poplatníka se rozumí úhrn příjmů ze všech příjmových zdrojů. U příjmů z výdělečné činnosti je poplatníkem osoba, která tuto činnost vykonává a pobírá z ní příjmy. Na osobu, která vypomáhá ve výdělečné činnosti poplatníka, se celkový dosažený příjem z této činnosti nerozděluje. Odměna za výpomoc je u této osoby samostatným zdanitelným příjmem. Vykonává-li výdělečnou činnost společně více osob, nebo podílí-li se na příjmu z využití majetkových předmětů a práv více osob, tvoří jeden daňový subjekt a daň se vyměří kterékoliv osobě z nich. Kromě příjmů ze společné výdělečné činnosti a z příjmů z budov, které plynou manželům (druhovi a družce) a jejich nezletilým dětem, se ostatní příjmy nesčítají a nezdaňují dohromady, nýbrž daň se vyměří a předepíše vždy té osobě, která pobírá příjem podrobený dani. Má-li však jedna osoba různé druhy příjmů, sečtou se a zdaní se jí všechny tyto příjmy dohromady.“.

„(29) Za vyživované osoby se uznávají:

– nezletilé děti (vlastní, osvojené, vnuci, děti v péči, která nahrazuje péči rodičů), na které přídavky na děti nebo výchovné nenáleží, žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, a to bez ohledu na výši vlastního příjmu;

Přechodný pobyt osob uvedených pod písmeny a) a b) mimo společnou domácnost s poplatníkem není na závadu tomu, aby tyto osoby byly uznány za jím vyživované.

Při stanovení výše příjmu osob, které se uznávají za vyživované, se nepřihlíží ke zvýšení důchodu pro bezmocnost, k přídavkům na děti a k výchovnému, k mateřskému příspěvku, k příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, k výživnému poskytovanému dítěti, k sirotčímu důchodu, u dětí připravujících se na budoucí povolání ke stipendiu, pokud nemá povahu náhrady výdělku, k hodnotě bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytované stravy a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání, k hodnotě naturálií, které jsou poskytovány studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách, a k příležitostným výdělkům.“.

„(30) Děti, na které nenáleží přídavky na děti nebo výchovné, se uznávají za vyživované osoby za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro jejich uznání a poplatník předloží národnímu výboru ve lhůtě k podání přiznání k dani za uplynulý rok prohlášení o tom, že jemu, ani jiné osobě nebo organizaci nenáleží přídavky na tyto děti ani výchovné.“.

Čl. II

Zrušují se

Čl. III

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1981; použije se jí poprvé při vyměření daně z příjmů obyvatelstva za rok 1981.

Ministr financí ČSSR:

Ing. Lér CSc. v. r.

Ministr financí SSR:

Ing. Mišeje v. r.

Ministr financí ČSR:

Ing. Tlapák v. r.

^*) Podle zásad č. 20/1965 Sb., pro poskytování některých služeb a oprav na základě povolení národního výboru, podle vyhlášky č. 104/1965 Sb., o soukromém vyučování v oboru umění a v oboru cizích jazyků, se změnami podle zákonů č. 146/1971 Sb., příl. B, pol. 26 a č. 159/1971 Sb., příl. D, pol. 25 a podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 13/1968 Sb., kterou se vyhlašují pravidla obchodního podnikání, ve znění vyhlášky č. 105/1971 Sb.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.