Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb

Čl. I

Vyhláška č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 1 odst. 1 písm. b) se za slovo „organizací“ vkládají slova „nebo koncernových podniků a koncernových účelových organizací (dále jen „organizace“)“.

• 1. V § 3 odst. 1 písm. c) a d) poznámka č. 2 zní:

„2) Pojmy odbytová přirážka nebo srážka a obchodní přirážka nebo srážka odpovídají používanému pojmu odbytové a obchodní rozpětí.“.

• 1. V § 3 odst. 1 písm. g) se na konci připojují tato slova: „ve stanovených případech zahrnují i odbytovou přirážku,“.

• 1. § 3 odst. 1 písm. h) zní:

• „h) maloobchodní ceny; jen za tyto ceny se prodávají výrobky občanům; organizacím se za maloobchodní ceny dodávají výrobky při nákupu v maloobchodě nebo při nákupu od jiných dodavatelů, jde-li o výrobky, u nichž se obecně uplatňuje rozdílová daň z obratu a organizace je podle daňových předpisů povinna nakupovat za „ceny s daní“; zahrnují obchodní cenu a obchodní srážku, popřípadě cenový rozdíl, a ve stanovených případech obchodní, popřípadě odbytovou přirážku a dodatkovou daň z obratu,“.

• 1. § 3 odst. 1 se doplňuje ustanovením označeným písmenem ch), které zní:

• „ch) velkoobchodní ceny s daní z obratu; za tyto ceny se dodávají výrobky mimotržním odběratelům, kteří jsou podle daňových předpisů povinni nakupovat za „ceny s daní“; ve stanovených případech se za tyto ceny účtuje spotřebovaný materiál a náhradní díly i při dodávkách výkonů občanům; zahrnují velkoobchodní cenu, základní sazbovou a dodatkovou daň z obratu, popřípadě odbytovou přirážku, není-li dodatková daň stanovena nebo je nižší než odbytová přirážka.“.

• 1. V § 3 se za odstavec 2 vkládá odstavec 3, který zní:

„(3) Přirážkou k ceně lze též vyjádřit cenové zvýhodnění a slevou z ceny lze vyjádřit cenové znevýhodnění; tyto přirážky a slevy představují způsob uplatnění podmínek realizace v cenách.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

• 1. V § 5 odst. 2 písm. a) se před slova „nejdéle na dobu 3 měsíců“ vkládají tato slova: „nestanoví-li cenový orgán jinak,“.

• 1. § 5 odst. 2 písm. b) zní:

• „b) podnikové ceny, které v případě pověření příslušným cenovým úřadem stanoví nebo mění generální ředitelství trustů nebo koncerny a oborové podniky (dále jen „generální ředitelství“) pro podřízené organizace na dodávky mezi organizacemi uvnitř výrobní hospodářské jednotky s podmínkou, že úroveň podnikových cen podle propočtů na dané období nesmí v souhrnu přesáhnout úroveň cen platných pro odběratele mimo výrobní hospodářskou jednotku. Vyrovnání mezi podnikovými a velkoobchodními cenami provádí generální ředitelství, ve stanovených případech nadřízený ústřední orgán,“.

• 1. § 5 odst. 2 se doplňuje ustanovením označeným písmenem c), které zní:

• „c) přechodně platné ceny, které stanoví příslušný cenový úřad nebo národní výbor, popřípadě organizace pověřená jejich stanovením příslušným cenovým úřadem, a jejichž platnost je omezena dobou nebo množstvím takto oceňovaných výrobků; po skončení jejich platnosti stanoví se cena jako pro nový výrobek; přechodně platné ceny u výrobků dodávaných za maloobchodní ceny mohou stanovit pouze cenové úřady, popřípadě národní výbory podle § 68.“.

• 1. § 10 se doplňuje odstavcem 5 včetně poznámky č. 74, které znějí:

„(5) Při tvorbě cen nových výrobků patřících do oboru (skupiny), u něhož se budou měnit velkoobchodní ceny podle plánu vývoje cen nebo jiného opatření cenových úřadů, je nutné v době od schválení změny cen do počátku její platnosti stanovit velkoobchodní ceny nových výrobků v dosavadní i nové úrovni, budou-li nové výrobky dodávány před platností změny ceny i po ní. Podrobnosti upravuje rozhodnutí cenových úřadů.^74)

^74) Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-7/79, o tvorbě cen nových výrobků ve dvojí úrovni v souvislosti se změnami velkoobchodních cen (Cenový věstník částka 1/1980).“.

• 1. V § 11 odst. 6 se vypouštějí slova „jejichž ceny se tvoří podle § 23 a 24“.

• 1. § 12 odst. 3 se doplňuje ustanoveními označenými písmeny e), f) a g), která znějí:

• „e) zahraniční cenové relace,

• f) propočet efektivnosti použití nového výrobku,

• g) kombinace způsobů podle písmen a) až f).“.

• 1. § 12 odst. 4 zní:

„(4) Cenové normativy a parametrické způsoby je nutno použít pro tvorbu cen, jestliže byly schváleny příslušným cenovým úřadem, popřípadě příslušným národním výborem. Je-li některý z ostatních způsobů tvorby cen nebo jejich kombinace rozpracován na podmínky jednotlivých výrob (obor, skupina výrobků) a schválen příslušným cenovým úřadem, popřípadě příslušným národním výborem, musí být závazně používán všemi organizacemi, pro něž platí jednotnost cen (dále jen „závazný způsob tvorby cen“), pokud rozhodnutím cenového orgánu není rozsah jeho platnosti omezen.“.

• 1. V § 12 se vypouští odstavec 5.

• 1. V § 13 odst. 6 písm. a) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojuje tento text: „ceny dovážených výrobků, jakož i ceny na zahraničních trzích lze použít pro porovnání v případech, kdy se cena tvoří podle § 26a a podle § 28 odst. 2 písm. b),“.

• 1. V § 13 odst. 6 písm. c) se na konci připojuje tento text:

„nebo v návrhu ceny nového výrobku není převedena na platnou úroveň způsobem stanoveným pro příslušnou změnu cen,“.

• 1. V § 15 odst. 2 se na konci připojuje věta, která včetně poznámky č. 75 zní:

„Cenové úřady mohou rozhodnout, ve kterých případech se přímý materiál oceňuje jinak než platnou cenou.^75)

^75) Např. výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 019/79, o způsobu řešení vlivu cen palivoenergetických zdrojů v tvorbě velkoobchodních cen nových výrobků (Cenový věstník částka 51-52/1979).“.

• 1. V § 15 odst. 4 se na konci třetí věty tečka nahrazuje čárkou a připojuje se tento text:

„na jejichž úhradě se podílí státní rozpočet a dále rozdíly vznikající u materiálů a výrobků, které se do cen nových výrobků kalkulují za ceny stanovené podle § 53 odst. 2 písm. a) nebo b).“.

• 1. § 21 se doplňuje odstavci 6, 7, 8 a 9, které znějí:

„(6) Do cenových kalkulací nelze započítat zvýšení nákladů výroby, vyplývající z překročení rozpočtových nákladů nebo z nedodržení projektovaných parametrů staveb, které by znamenalo zvýšení úrovně cen nových výrobků. Pokud jsou součástí ceny náklady na záruční opravy, lze je do cenové kalkulace zahrnovat jen sazbou stanovenou příslušným cenovým úřadem, popřípadě národním výborem.

(7) Sazby uvedené v § 18 až 20 lze stanovit nebo aktualizovat jen při dodržení platné úrovně cen organizace nebo výrobní hospodářské jednotky nebo celého oboru a v případech podle odstavce 8 písm. a) při dodržení schválené změny úrovně cen.

(8) Aktualizace sazeb se provádí

• a) v souvislosti se změnami cen

• 1. v oborech (skupinách), jejichž ceny se mění, s výjimkou úprav, kdy půjde o změny jednotlivých cen, jejichž vliv na celkovou úroveň cen oboru je zanedbatelný,

• 1. v ostatních oborech, jejichž ceny se nemění, ale do kterých vlivy změn cen dopadají, pokud dodržení úrovně cen oboru nebude zabezpečeno jiným způsobem,

• b) v důsledku ekonomického zastarání platných sazeb, a to buď jednorázově pro všechny obory (skupiny) v rámci organizace, anebo postupně, například v souvislosti se zpřesněním (konkretizací) způsobu tvorby cen.

(9) Cenové úřady stanoví podrobnější podmínky a způsob tvorby nových sazeb a jejich aktualizace.“.

• 1. V § 23 odst. 8 se slova „o 50 % úspory přímého materiálu a přímých mezd,“ nahrazují slovy „o 70 % úspory přímého materiálu a přímých mezd nebo o 50 % těchto úspor v případech, kdy o realizaci úspor se zasloužil též odběratel,“.

• 1. V § 25 se vypouští odstavec 8.

• 1. V § 26 odst. 3 písm. b) část věty za středníkem zní:

„nepřímé náklady a zisk, popřípadě ostatní přímé náklady, se kalkulují stanovenými sazbami a nejsou-li stanoveny, kalkulují se v relativně stejné výši podle porovnatelného (základního) výrobku.“.

• 1. Za § 26 se vkládá § 26a, který včetně nadpisu zní:

㤠26a

Zahraniční cenové relace

(1) Způsobem tvorby cen pomocí zahraničních cenových relací se rozumí odvození ceny nového výrobku z cen existujících minimálně na dvou rozhodujících zahraničních trzích. Vychází se z relací cen mezi dvěma zahraničními výrobky, z nichž jeden je obdobný novému tuzemskému výrobku, jehož cena se má stanovit a druhý je obdobný tuzemskému výrobku, který má stanovenou velkoobchodní cenu nebo jehož cenu lze vytvořit způsobem podle § 24 nebo 25.

(2) Zahraniční ceny zahraničních výrobků se používají v měně příslušných zemí (rozhodujících trhů) a zjišťují se buď na základě informací organizací zahraničního obchodu nebo z jiných vhodných informací o zahraničních cenách.

(3) Cena nového výrobku se vytvoří z ceny tuzemského porovnatelného výrobku a průměru použitých údajů o zahraničních cenových relacích.

(4) Zahraničními cenovými relacemi je nutno zdůvodnit návrh ceny v případech, kdy tak rozhodnou cenové úřady nebo kdy nový opakovaně dodávaný výrobek

• a) je v tuzemsku cenově neporovnatelný a cena se vytváří podle § 27, avšak v zahraničí je v obdobném provedení vyráběn, nebo

• b) se předpokládá vyvézt alespoň 30 % objemu jeho celkových dodávek, přičemž návrh ceny je vypracován způsobem podle § 23, popřípadě § 26 odst. 2 písm. b).

(5) Jestliže cena nového výrobku odvozená ze zahraničních cenových relací je nižší než cena vytvořená podle § 23, § 26 odst. 2 písm. b) nebo § 27, může pověřená organizace stanovit vyšší cenu jen po její registraci příslušným cenovým úřadem. Bez registrace může stanovit jen cenu nižší.

(6) Příslušná organizace zahraničního obchodu je povinna na požádání organizace, která zpracovává návrh ceny, bezplatně poskytnout, popřípadě obstarat, základní údaje, a to nejpozději do 30 dnů od doručení požadavku, není-li mezi nimi dohodnut delší termín. Základními údaji jsou minimálně údaje o rozhodujících technickoekonomických parametrech zahraničních výrobků, o cenách platných na zahraničních trzích v příslušné zahraniční měně a označení druhu informace. Ceny obou zahraničních výrobků musí být vždy z téhož zahraničního trhu a přibližně ze stejného časového období. V případě, že příslušná organizace zahraničního obchodu neposkytne zpracovateli návrhu ceny tyto údaje, projedná z podnětu zpracovatele potřebná opatření jeho nadřízený orgán s federálním ministerstvem zahraničního obchodu. Pokud zpracovatel návrhu neobdrží do doby potřebné pro stanovení ceny požadované údaje, může bez souhlasu cenového orgánu stanovit prozatímní cenu, nejde-li o výrobek, pro nějž se stanoví i maloobchodní cena.“.

• 1. V § 27 odst. 3 písm. e), poznámka č. 6 zní:

„^6) Nestandardními výrobky se rozumějí výrobky vyráběné pro jednoho odběratele podle jeho individuálních požadavků, zpravidla v jediném výrobním podniku, u nichž se nepředpokládá, že budou v budoucnu ve stejném provedení vyráběny. Musí jít dále o výrobky, u nichž sjednaná lhůta plnění nepřesáhne jeden rok, s výjimkou výrobků dodávaných pro investiční výstavbu a výrobků, u nichž průběžná doba výroby je delší než jeden rok. Přitom není rozhodující množství výrobků (počet kusů, výrobních dávek). Za nestandardní výrobek se však nepovažuje výrobek, u něhož bylo zahájeno typizační řízení.“.

• 1. § 27 odst. 3 se doplňuje ustanovením označeným písmenem j), které zní:

• „j) evidenční velkoobchodní ceny vývozu.“.

• 1. Za § 27 se vkládá § 27a, který včetně nadpisu a poznámek č. 76, 77 a 78 zní:

㤠27a

Propočet efektivnosti použití nového výrobku

(1) Propočet efektivnosti použití nového výrobku slouží k vyjádření vlivu navrhované ceny, vytvořené některým ze způsobů podle § 23, 26 a 27, na náklady výroby u odběratelů.

(2) Propočet efektivnosti se vypracovává

• a) u výrobků vyráběných na základě státního, resortního nebo oborového plánu technického rozvoje,

• b) u strojů a zařízení opakovaně dodávaných do tuzemska pro výrobní spotřebu a investice, jejichž navrhovaná cena nevede ke snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího parametru ve srovnání se stanovenou cenou dosud vyráběného výrobku se stejnou velikostí parametru a není-li vyráběn, výrobku s nejbližší nižší velikostí parametru; za rozhodující se považuje především parametr vyjadřující výkonnost stroje a zařízení (výkon, kapacita, výrobnost apod.); dodavatelská organizace může propočet vypracovat i u spotřebních strojírenských výrobků,

• c) u souhrnných cen provozních souborů a provozních jednotek technologického zařízení, popřípadě cen dodávek skládajících se ze souhrnu jednotlivých strojů a zařízení (základních jednotek), vytvářejících funkčně samostatnou část umožňující propočet efektivnosti,

• d) u návrhů souhrnných cen stavebních objektů,

• e) u výrobků určených pro výrobní spotřebu a investice, jejichž velkoobchodní cena je předmětem cenového sporu řešeného příslušným cenovým úřadem podle § 99,

• f) v dalších případech na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu.

(3) Propočty efektivnosti u výrobků uvedených v odstavci 2 písm. a), b) a e) se provádějí způsoby stanovenými zvláštními předpisy nebo rozhodnutím.^76) V případech podle odstavce 2 písm. c) se u provozních souborů vychází z propočtů vypracovaných v souvislosti s přípravou a projektováním těchto souborů.^77) V případech podle odstavce 2 písm. d) je propočet ekonomické efektivnosti součástí ekonomického vyhodnocení podle zvláštního předpisu.^78)

(4) Propočet efektivnosti použití nového výrobku se v případech podle odstavce 2 neprovádí, jestliže

• a) navrhovaná cena je vytvořena podle § 24 nebo 25 nebo jiným obdobným způsobem schváleným příslušným cenovým úřadem, jehož uplatnění vede k jednoznačné výši cen nových výrobků,

• b) návrh ceny je zdůvodněn podle § 26a.

(5) Pokud propočet efektivnosti nového výrobku prokáže

• a) úsporu u odběratele nebo zachování dosavadní výše jeho nákladů, stanoví se cena v navrhované výši,

• b) zvýšení nákladů u odběratele, může pověřená organizace stanovit navrhovanou cenu jen po její registraci příslušným cenovým úřadem; bez registrace může stanovit jen cenu, která nezvyšuje náklady odběratele.

(6) K propočtu efektivnosti použití nového výrobku je odběratel povinen poskytnout na žádost dodavatele potřebné podklady do 30 dnů od doručení žádosti, nedohodnou-li organizace delší termín, nebo se vyjádřit k propočtu efektivnosti předkládanému dodavatelem s návrhem ceny. V rámci cenového řízení může odběratel předložit vlastní propočet efektivnosti.

^76) Směrnice FMTIR č. 9, pro propočty ekonomické efektivnosti úkolů plánu technického rozvoje (Zpravodaj FMTIR č. 5/1980), Pokyn FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).

^77) Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

^78) Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-5/77 o tvorbě velkoobchodních cen typových stavebních objektů (Cenový věstník částka 1/1978).“.

• 1. V § 28 odst. 2 písm. b) se na konci připojují slova:

„zejména při náhradě výlučného dovozu tuzemskou výrobou,“.

• 1. V § 29 se vypouští odstavec 2.

• 1. § 30 odst. 2 písm. e) zní:

• „e) u výrobků efektivních při vývozu a u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu.“.

• 1. V § 30 odst. 3 se na konci připojuje tento text:

„Byl-li výrobek již dodáván za stanovenou základní cenu, lze cenové zvýhodnění uplatnit jen tehdy, jestliže šlo o cenu prozatímní, nebo šlo-li o přechodně platnou cenu jen tehdy, jestliže zvýhodněná cena nebude vyšší než tato cena. U výrobků zahrnutých v rozpočtech provozních souborů nebo stavebních objektů, na něž byla uzavřena dohoda o odbytových nákladech, lze uplatnit cenové zvýhodnění při jejich dodávkách pro tyto soubory nebo objekty jen pokud nezpůsobí překročení dohodnutých odbytových nákladů. Cenové zvýhodnění nelze uplatnit u provozně nevyzkoušených strojů a zařízení.“.

• 1. § 30 odst. 5 zní:

„(5) Cenové zvýhodnění podle odstavce 2 písm. a) až c) a e) se uplatňuje formou stanovené přirážky k základní velkoobchodní ceně a formou stanovené zvýhodněné maloobchodní ceny, u výrobků podle odstavce 2 písm. d) formou zvýhodněné velkoobchodní a maloobchodní ceny sjednávané dohodou dodavatele s odběratelem. Kromě přirážky za cenové zvýhodnění nebo zvýhodněné ceny (dále jen „zvýhodněná cena“) musí být před zahájením dodávek stanovena i cena základní. Základní cena se nestanoví pouze u výrobků luxusního provedení.“.

• 1. § 30 odst. 6 písm. e) zní:

• „e) u výrobků, které při vývozu nejsou dostatečně efektivní a u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu.“.

• 1. V § 30 odst. 7 se za první větu vkládá tato věta:

„Cenové znevýhodnění podle odstavce 6 písm. a) a e) se uplatňuje formou slevy z velkoobchodní ceny a snížené maloobchodní ceny, u výrobků podle odstavce 6 písm. b) formou slevy z cen, u výrobků podle odstavce 6 písm. c) a d) se uplatňuje formou snížených cen.“.

• 1. V § 30 odst. 7 se slova „může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor na návrh dodavatele nebo odběratele, popřípadě státní zkušebny“ nahrazují tímto textem včetně poznámky č. 79:

„může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor zejména na návrh dodavatele nebo odběratele, jejich nadřízeného ústředního orgánu, popřípadě příslušné státní zkušebny^79)

^79) Příslušnou státní zkušebnou se pro účely cenového zvýhodnění a znevýhodnění rozumí též resortní zkušebna pověřená hodnocením jakosti výrobků, autorizovaná příslušným ústředním orgánem podle Rámcových zásad pro činnost resortního zkušebnictví, vydaných Úřadem pro normalizaci a měření dne 30. 6. 1980 pod čj. 313/233/80.“.

• 1. § 30 odst. 7 písm. b) zní:

• „b) výrobky zařazené do třetího stupně jakosti patřící do odvětví potravin a pochutin, spotřební výrobky ostatních odvětví pokud mají stanovenou maloobchodní cenu a jsou dodávány též do tržních fondů, dále krmné směsi a krmné bílkovinné koncentráty označené podle zvláštních předpisů za krmivo se sníženou jakostí,“.

• 1. § 31 odst. 1 a poznámka č. 9 znějí:

„(1) Výrobky, na které bylo příslušným ústředním orgánem vydáno osvědčení o technické pokrokovosti,^9) lze cenově zvýhodnit. Výrobky technicky zastaralé^9) se cenově znevýhodňují.