Vyhláška federálního ministerstva financí o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tato vyhláška upravuje

• a) neinvestiční výdaje státních rozpočtů a fondů technického rozvoje na rozvoj vědy a techniky, financování těchto výdajů ve státních organizacích, tvorbu fondů technického rozvoje a příjmy státních rozpočtů a fondů technického rozvoje za výsledky řešení úkolů rozvoje vědy a techniky (část první),

• b) neinvestiční výdaje na obdobné činnosti, tj. na standardizaci, typizaci ve výstavbě, experimentální ověřování ve výstavbě a vynálezectví a zlepšovatelství, a jejich zdroje a způsob financování ve státních organizacích (část druhá).

(2) Podnikem se pro účely této vyhlášky rozumí státní hospodářská organizace v rámci výrobní hospodářské jednotky,^1) koncernový podnik nebo koncernová účelová organizace a státní hospodářská organizace přímo podřízená ústřednímu orgánu nebo národnímu výboru.

ČÁST PRVNÍ

VÝDAJE, ZDROJE, FINANCOVÁNÍ A PŘÍJMY V OBLASTI ROZVOJE VĚDY A TECHNIKY

HLAVA PRVNÍ

NEINVESTIČNÍ VÝDAJE NA ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY A NÁKLADY ORGANIZACÍ NA VÝZKUMNÉ A VÝVOJOVÉ PRÁCE

Neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky

§ 2

(1) Neinvestiční výdaje státních rozpočtů a fondů technického rozvoje na rozvoj vědy a techniky jsou:

• a) výdaje státních rozpočtů na činnost rozpočtových organizací výzkumné a vývojové základny,^2)

• b) příspěvky státních rozpočtů na provoz příspěvkových organizací výzkumné a vývojové základny,^2)

• c) výdaje na výzkumné a vývojové práce, které jsou předmětem úkolů plánů rozvoje vědy a techniky (hlava druhá),

• d) dotace z resortních fondů technického rozvoje a fondů technického rozvoje výrobních hospodářských jednotek^1) (dále jen „oborový fond technického rozvoje“) na některé práce podnikům (hlava třetí),

• e) příspěvky z resortních a oborových fondů technického rozvoje na sdružování prostředků na rozvoj vědy a techniky (hlava třetí),

• f) dotace z fondů technického rozvoje vyšších stupňů řízení do fondů technického rozvoje nižších stupňů řízení (hlava čtvrtá),

• g) ostatní výdaje na rozvoj vědy a techniky (hlava třetí).

(2) Neinvestičními výdaji na rozvoj vědy a techniky jsou rovněž výdaje

• a) ministerstev lesního a vodního hospodářství na vědecký a technický výzkum v oblasti čistoty ovzduší ze zdrojů stanovených zvláštními předpisy,^3)

• b) vysokých škol na úkoly jejich plánů rozvoje vědy a techniky a na resortní úkoly příslušného ministerstva školství ze zdrojů stanovených zvláštními předpisy.^4)

(3) Neinvestičními výdaji na rozvoj vědy a techniky nejsou zejména úhrady ústředních orgánů a organizací za dodávky nebo práce, jejichž předmětem jsou:

• a) správní činnost spojená s řízením, plánováním a financováním rozvoje vědy a techniky, pokud nejde o organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. a),

• b) činnosti, které se financují v rámci provozních (neinvestičních) nákladů,^5) pokud nejde o organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. a),

• c) úkoly ve výrobě nebo investiční výstavbě.

(4) Ze státních rozpočtů se podle § 2 odst. 1 písm. c) financují úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky, a to

• a) ze státního rozpočtu federace v případě úkolů základního výzkumu a úkolů ekonomického výzkumu,

• b) ze státních rozpočtů federace^6) a republik v případě úkolů technického rozvoje (dále jen „státní úkoly“).

(5) V případě, že podnik nevytváří podnikový fond technického rozvoje, avšak součástí jeho schváleného hospodářského plánu je podnikový plán rozvoje vědy a techniky, financují se úkoly tohoto plánu a ostatní výdaje na rozvoj vědy a techniky týkající se těchto úkolů z fondu technického rozvoje nadřízeného orgánu.

§ 3

(1) Výdaji na výzkumné a vývojové práce podle § 2 odst. 1 písm. c) a odst. 2 jsou úhrady

• a) cen výzkumných a vývojových prací,

• b) nákladů na výzkumné a vývojové práce, které organizace provádí a ve své hospodářské činnosti využívá (dále jen „výzkumné a vývojové práce ve vlastní režii“).

(2) Ostatními výdaji na rozvoj vědy a techniky podle § 2 odst. 1 písm. g) jsou úhrady prací, které nejsou výzkumnými a vývojovými pracemi, avšak výhradně se využijí při jejich provádění, tj. úhrady

• a) technicko-ekonomických studií pro výběr úkolů do plánu rozvoje vědy a techniky a úvodních oponentních řízení,^7)

• b) dodávek prací, které organizacím vyplývají z výkonu funkce vedoucího pracoviště vědeckotechnického rozvoje (dále jen „vedoucí pracoviště“) nebo střediska vědeckých, technických a ekonomických informací (dále jen „informační středisko“); ze státního rozpočtu se hradí dodávky těchto prací, jen pokud jde o vedoucí pracoviště nebo informační středisko s meziodvětvovou působností,

• c) prací spojených s vědeckotechnickou spoluprací se zahraničím (např. při vypracování prognóz rozvoje vědy a techniky, přípravě zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků, konzultacích vědeckých a technických otázek),

• d) dalších neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky, pokud jsou ústřední orgány nebo organizace oprávněny k jejich úhradě na základě právních předpisů nebo usnesení vlády (např. mimořádný příspěvek z rozpočtu ústředního orgánu do resortního fondu technického rozvoje, cílové prémie a mimořádné odměny za vyřešení a realizaci úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky, podílová účast na financování mezinárodních organizací).

Náklady organizací na výzkumné a vývojové práce

§ 4

(1) Náklady organizací na výzkumné a vývojové práce jsou náklady na výkony vědy a techniky stanovené zvláštními předpisy,^8) pokud se v této vyhlášce nestanoví jinak.

(2) Do nákladů na výzkumné a vývojové práce se rovněž zahrnují náklady na

• a) průběžné nebo závěrečné oponentní řízení,^7)

• b) nákup nebo převzetí nehmotných výsledků výzkumu a vývoje (dále jen „výzkumné výsledky“) ze zahraničí za podmínek, že výzkumné výsledky jsou nezbytnou, avšak nepřevažující součástí řešení i výsledků vlastních výzkumných a vývojových prací a nemohou být určeny k přímému využití ve výrobě, provozu nebo investiční výstavbě,

• c) standardizační práce nebo typizační práce ve výstavbě pod podmínkou, že tyto práce jsou nezbytnou, avšak nepřevažující součástí řešení i výsledků výzkumných a vývojových prací.

(3) Do nákladů na výzkumné a vývojové práce, jejichž předmětem je nový výrobek,^9) se zahrnují též vícenáklady výroby ověřovací série 10) nebo ověřovací výroby^10) nového výrobku (dále jen „vícenáklady ověřování výroby“), nejvýše však do jejich plánované výše. Plánovanou výší vícenákladů ověřování výroby se rozumí rozdíl mezi úplnými vlastními náklady plánovanými na výrobu ověřovací série nebo na ověřovací výrobu a úplnými vlastními náklady plánovanými na běžnou výrobu.

(4) Do nákladů na výzkumné a vývojové práce, jejichž předmětem je nová technologie, se zahrnují též vícenáklady nezbytných úprav provozně nevyzkoušených strojů a zařízení^11) a v důsledku jejich použití i vícenáklady úprav s nimi přímo spojených standardních strojů a zařízení do skončení komplexního vyzkoušení.

§ 5

(1) Do nákladů na výzkumné a vývojové práce podle § 4 se zahrnují rovněž tyto náklady na zhotovení nebo pořízení předmětů hmotného národního majetku charakteru základních prostředků (dále jen „předměty“):

• a) na zhotovení strojů a zařízení, pokud jsou předmětem výzkumných a vývojových prací a podle zvláštních předpisů^12) se nezahrnují do plánu investiční výstavby,

• b) na pořízení kompletačních součástí pro zhotovované předměty uvedené v písmenu a), pokud s nimi budou tvořit jeden základní prostředek a podle zvláštních předpisů^13) se považují za zásoby,

• c) na pořízení měřicích a zkušebních přístrojů pro výzkumné a vývojové práce, pokud se podle zvláštních předpisů^13) považují za zásoby,

• d) na zhotovení dočasného zařízení pro výzkumné a vývojové práce a vyzkoušení navrhovaných technologií, pokud se nezahrnuje do plánu investiční výstavby^12) a podle zvláštních předpisů^13) se považuje za zásoby, včetně nákladů na dokumentaci tohoto zařízení.

(2) Náklady na zhotovení nebo pořízení předmětů se zahrnují do nákladů na výzkumné a vývojové práce za těchto podmínek:

• a) předměty jsou uvedeny jako součást řešení úkolu ve schváleném plánu rozvoje vědy a techniky,

• b) na zhotovované předměty je podle jejich povahy schválena předběžná kalkulace nebo dokumentace a rozpočet,

• c) pokud se předměty zhotovují pro využití v hospodářské činnosti některé organizace (dále jen „vyrobené předměty“), potvrdí tato organizace, že přínosy plánované využitím vyrobených předmětů zahrne v určeném období do svého finančního plánu.

(3) Předměty, jež se nepřipravují pro využití v činnosti některé organizace po vyřešení úkolu, nýbrž jsou účelově určeny jako nezbytná pomůcka řešitelské organizace pro vyřešení jednoho úkolu nebo jeho části (dále jen „zbylé předměty“), se stávají splněním úkolu nebo jeho části pro tuto organizaci přebytečným nebo neupotřebitelným národním majetkem a organizace je povinna naložit s nimi podle zvláštních předpisů.^14)

(4) Změní-li se v průběhu výzkumných a vývojových prací plánované určení zbylých předmětů tak, že je bude možné využít v hospodářské činnosti některé organizace, stávají se zbylé předměty vyrobenými předměty, avšak jen pod podmínkou stanovenou v odstavci 2 písm. c).

(5) Skončí-li řešení úkolu neúspěšně, naloží se s vyrobenými předměty jako se zbylými předměty.

§ 6

Pokud při vývoji nebo individuálním vyzkoušení provede řešitelská organizace na vyrobeném předmětu (např. na prototypu stroje) použitelné práce a služby nebo vyrobí výrobky (dále jen „použitelné výkony“), zahrne jejich náklady do nákladů na výzkumné a vývojové práce za podmínek, že

• a) uživatelská organizace vyrobený předmět dosud nepřevzala,

• b) doba a rozsah plnění použitelných výkonů je v souladu s právními předpisy, technickými normami, základními technickými podmínkami, popřípadě rozhodnutím nadřízeného ústředního orgánu.

§ 7

Organizace mohou vynaložit náklady na výzkumné a vývojové práce řešené ve vlastní organizaci nejpozději dnem zrušení úkolu nebo dnem splnění dodávky výzkumných a vývojových prací anebo dnem, v němž se v organizaci, která plní výzkumné a vývojové práce ve vlastní režii, odevzdaly tyto práce k využití v hospodářské činnosti, pokud však tyto dny nepřekračují lhůtu určenou plánem rozvoje vědy a techniky pro vyřešení úkolu nebo jeho části (dále jen „ukončení nákladů na práce“).

§ 8

Do nákladů na výzkumné a vývojové práce se nezahrnují zejména:

• a) náklady na dodávky, které nemají charakter zásob, a náklady na dodávky nebo práce, které se zahrnují do plánu investiční výstavby,

• b) náklady související s majetkovou odpovědností za dodávky výzkumných a vývojových prací,

• c) náklady na hodnocení a schvalování výrobků, které se nezhotovují v rámci výzkumných a vývojových prací,

• d) náklady přesahující plánované náklady na přípravu a ověřování výroby nových výrobků a technologií,^15)

• e) zvýšené náklady výroby nebo provozu vyvolané převodem výrobního programu nebo využitím dokumentace nebo licence ze zahraničí,

• f) náklady spojené s přípravou nebo realizací výroby, investiční výstavby nebo jiné činnosti na základě výzkumných a vývojových prací,

• g) náklady spojené s uváděním staveb nebo strojů a zařízení do provozu,

• h) náklady spojené se zajišťováním plánovaných, avšak nedosahovaných technicko-ekonomických parametrů staveb nebo strojů a zařízení,

• i) náklady na ověřování, zkoušení a přizpůsobování standardních výrobků, strojů a zařízení pro konkrétní provozní podmínky.

HLAVA DRUHÁ

VÝDAJE NA ÚKOLY ROZVOJE VĚDY A TECHNIKY A JEJICH FINANCOVÁNÍ

§ 9

Podmínky a způsob financování výdajů na úkoly

(1) Výzkumné a vývojové práce, které jsou předmětem úkolu schváleného plánu rozvoje vědy a techniky, se financují za těchto podmínek:

• a) je schválena předběžná kalkulace výzkumných a vývojových prací celého úkolu,

• b) v případech stanovených právními předpisy je schválen limit velkoobchodní ceny budoucího výrobku nebo nákladový limit budoucí technologie,

• c) realizátorské organizace potvrdily, že pokud z propočtu ekonomické efektivnosti vyplývají pro jejich hospodářskou činnost ekonomické přínosy, zahrnou je v určeném období do svých finančních plánů.

(2) Výzkumné a vývojové práce, o nichž se uzavírá hospodářská smlouva, se mohou financovat ode dne jejího uzavření.

(3) Organizacím řízeným národními výbory, které financují výzkumné a vývojové práce z prostředků státního rozpočtu, se poskytují tyto prostředky v průběhu roku ze státního rozpočtu.

(4) Placení dodávek výzkumných a vývojových prací a dodávek tvořících podklady nebo součást těchto prací, jakož i placení výsledků řešení úkolů rozvoje vědy a techniky předávaných mezi organizacemi, se řídí zvláštními předpisy;^16) případy, kdy se tyto práce a výsledky předávané mezi organizacemi neplatí, upravují zvláštní předpisy.^17)

Výdaje na státní úkoly a jejich financování

§ 10

(1) Státní úkoly se ze státního rozpočtu financují do výše

• a) buď výdajů na řešení celého státního úkolu (dále jen „plné financování“),

• b) nebo částky určené z výdajů na řešení celého státního úkolu, přičemž zbývající výdaje se současně hradí z podílových zdrojů, tj. z resortních nebo oborových fondů technického rozvoje (dále jen „podílové financování“),

• c) anebo výdajů na řešení určených dílčích úkolů státního úkolu, přičemž výdaje na řešení ostatních dílčích úkolů tohoto státního úkolu se uhradí z podílových zdrojů (dále jen „dílčí financování“).

(2) Podílové financování je možné za podmínek, že

• a) na financování téhož státního úkolu se současně neúčastní ústřední orgán a jím řízené organizace,

• b) podílové zdroje nejsou doplňovány mimořádnými příspěvky nebo dotacemi; tato podmínka platí i pro dílčí financování.

(3) Podílové financování s účastí více než jednoho podílového zdroje se uskutečňuje sdružením prostředků podle zvláštních předpisů.^18)

(4) Způsob financování jednotlivých státních úkolů podle odstavce 1 určí příslušný ústřední orgán pro technický a investiční rozvoj, který dohodne s odvětvovým ústředním orgánem pověřeným koordinací státního úkolu (dále jen „koordinační orgán“)

• a) částku státního rozpočtu a částku podílových zdrojů z celkových výdajů na řešení podílově financovaného státního úkolu. Takto určené částky vyjadřují procentní podíly státního rozpočtu a podílových zdrojů, které platí pro financování státního úkolu jako celku i všech jeho částí, a to jak na celou dobu, tak na jednotlivá léta podílového financování,

• b) dílčí úkoly státního úkolu plně financované jednak ze státního rozpočtu, jednak z podílových zdrojů.

§ 11

(1) Koordinační orgán zabezpečí rozpočtové prostředky na financování státního úkolu v běžném roce buď ve svém rozpočtu nebo v rozpočtu podřízené rozpočtové organizace a na základě toho otevře rozpočtový limit neinvestičních výdajů na státní úkol^2) (dále jen „rozpočtový limit“) buď pro sebe nebo pro tuto organizaci. Příjemci rozpočtového limitu zřídí Státní banka československá (dále jen „banka“) rozpočtový čerpací účet na financování státního úkolu.

(2) V případě, že příjemcem rozpočtového limitu je koordinační orgán, prostředky z jeho rozpočtového čerpacího účtu čerpá

• a) buď sám koordinační orgán, pokud hradí výzkumné a vývojové práce,

• b) nebo jím řízená a k čerpání prostředků oprávěná výrobní hospodářská jednotka^1) (dále jen „oprávněná organizace“). Pokud koordinační orgán neřídí výrobní hospodářské jednotky nebo jestliže jemu podřízená příspěvková organizace nebo přímo podřízený podnik lépe zajišťuje spojitost řešení a realizace úkolu, určí koordinační orgán oprávněnou organizací tuto organizaci nebo tento podnik. Koordinační orgán může na návrh výrobní hospodářské jednotky určit oprávněnou organizací též podnik v rámci této výrobní hospodářské jednotky.

(3) Státní úkoly a jejich dílčí úkoly plně financované ze státního rozpočtu se hradí z rozpočtového čerpacího účtu a státní úkoly podílově financované ze zvláštního běžného účtu; na tento účet se procentními podíly určenými pro státní úkol jako celek převádějí prostředky z podílových zdrojů a současně rozpočtové prostředky z rozpočtového čerpacího účtu.

(4) Zvláštní běžný účet zřizuje banka koordinačnímu orgánu nebo jím řízené organizaci podle toho, zda prostředky z rozpočtového čerpacího účtu bude čerpat koordinační orgán nebo tato organizace.

(5) Výrobní hospodářská jednotka, která je oprávněnou organizací, čerpá prostředky z rozpočtového čerpacího účtu nebo zvláštního běžného účtu k úhradám výzkumných a vývojových prací, popřípadě k účelovému převedení částky podřízenému podniku, který ve výši této částky už předtím sám uhradil výzkumné a vývojové práce.

§ 12

(1) Dojde-li v průběhu roku se souhlasem koordinačního orgánu k provedení výzkumných a vývojových prací v rozsahu větším než se v tomto roce plánovalo, a tím k větší potřebě prostředků než stanovil rozpočtový limit pro tento úkol, zvýší koordinační orgán rozpočtový limit pod podmínkou, že nepřekročí

• a) celkový objem prostředků určený v jeho rozpočtu na financování všech státních úkolů,

• b) výdaje na řešení celého státního úkolu nebo dílčích úkolů financovaných ze státního rozpočtu,

• c) procentní podíl a celkovou částku státního rozpočtu určené na celý podílově financovaný státní úkol.

(2) Koordinační orgán zhodnotí ke konci roku v případě rozpracovaného úkolu čerpání prostředků na práce provedené v tomto roce; rozpočtový limit na další rok otevře na základě tohoto zhodnocení.

Výdaje na resortní, oborové a podnikové úkoly a jejich financování

§ 13

(1) Resortní úkoly se financují z resortního fondu technického rozvoje obdobně podle § 10 s tím, že způsob financování, částky podílových zdrojů a dílčí úkoly resortních úkolů plně financované určí odvětvový ústřední orgán.

(2) Ústřední orgán financuje resortní úkol buď sám, pokud je odběratelem výzkumných a vývojových prací, nebo účelově převádí prostředky přímo podřízené hospodářské organizaci, která je odběratelem těchto prací nebo plní výzkumné a vývojové práce ve vlastní režii.

(3) Ústřední orgán, který je odběratelem výzkumných a vývojových prací resortního úkolu řešeného rozpočtovou organizací, odvede z resortního fondu technického rozvoje částku ve výši nákladů na řešení úkolu v běžném roce do státního rozpočtu, a to ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy;^2) pokud však doplňuje resortní fond technického rozvoje mimořádným příspěvkem ze svého rozpočtu a náklady na řešení úkolu jsou vyšší než tento příspěvek, odvede jen rozdíl mezi mimořádným příspěvkem a těmito náklady.

(4) Obdobně podle odstavce 2 se financují

• a) z oborového fondu technického rozvoje oborové úkoly,

• b) z fondu technického rozvoje nadřízeného orgánu podnikové úkoly přímo podřízených podniků, které nevytvářejí podnikový fond technického rozvoje (§ 2 odst. 5).