Vyhláška federálního ministerstva financí a Ústřední rady odborů o fondu kulturních a sociálních potřeb

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tato vyhláška upravuje tvorbu, používání a hospodaření s fondy kulturních a sociálních potřeb (dále jen „fond“) ve výrobních hospodářských jednotkách a podnicích^1) a ostatních státních socialistických organizacích (dále jen „organizace“).

(2) Fondy se nezřizují v útvarech ozbrojených složek v oboru působnosti ministerstev vnitra, ministerstev spravedlnosti a v útvarech železničního vojska v oboru působnosti ministerstva dopravy. Pro fondy zřizované v ostatních útvarech ministerstev vnitra platí tato vyhláška, pokud příslušné ministerstvo vnitra a ústřední výbor odborového svazu v dohodě s příslušným ministerstvem financí a Ústřední radou odborů nestanoví jinak.

(3) Pro rozpočtové a příspěvkové organizace v působnosti federálního ministerstva národní obrany platí tato vyhláška, pokud federální ministerstvo národní obrany a ústřední výbor odborového svazu v dohodě s federálním ministerstvem financí a Ústřední radou odborů nestanoví jinak.

(4) Odchylky pro tvorbu a používání prostředků fondu v oblasti školství stanoví ministerstvo školství České socialistické republiky a ministerstvo školství Slovenské socialistické republiky a ústřední výbor odborového svazu v dohodě s příslušným ministerstvem financí a Ústřední radou odborů.

(5) Ústřední orgány, které řídí jiné socialistické organizace, než je uvedeno v odstavci 1, mohou po dohodě s příslušným ministerstvem financí a Ústřední radou odborů stanovit, že se v těchto organizacích zřizuje fond podle této vyhlášky.

§ 2

Účel fondu

(1) Fond je určen na zabezpečování touto vyhláškou uvedených potřeb sociálního rozvoje kolektivu pracujících, jakož i na podporu politicko-výchovné a kulturně vzdělávací činnosti základních organizací Revolučního odborového hnutí.

(2) Fond slouží kolektivu pracovníků organizace (včetně učňů) a důchodcům - bývalým pracovníkům organizace, kteří do odchodu do důchodu pracovali v organizaci (dále jen „pracovníci organizace“); pokud to další ustanovení vyhlášky připouštějí, lze jej použít i ve prospěch rodinných příslušníků pracovníků organizace.

(3) Za rodinného příslušníka se pro účely fondu považují manželka (manžel, druh, družka), děti do skončení povinné školní docházky a poté do dosažení věku 26 let, jestliže se soustavně připravují na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo jestliže se nemohou připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnány pro nemoc anebo jsou pro tělesné nebo mentální postižení trvale neschopny k práci.

ČÁST DRUHÁ

TVORBA FONDU

§ 3

(1) Fond se vytváří ze základního a doplňkového přídělu.

(2) Do doplňkového přídělu se nezapočítávají výnosy z úplatného převodu (prodeje) základních prostředků a jiných předmětů pořízených z fondu, případný zisk ze závodního stravování, část odměny k Rudým praporům 6. a 7. pětiletky propůjčovaným vládou Československé socialistické republiky a Ústřední radou odborů, k Rudým praporům a standartám resortů a ústředních výborů odborových svazů (českých výborů odborových svazů a slovenských výborů odborových svazů), krajských národních výborů a krajských odborových rad (Pražské odborové rady a Bratislavské odborové rady), splátky půjček a případné úroky z těchto půjček.

(3) Malé příspěvkové a rozpočtové organizace se mohou za účelem tvorby a využívání fondu sdružovat.

§ 4

(1) Základní příděl s výjimkou rozpočtových a příspěvkových organizací činí 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce (dále jen „roční objem mzdových prostředků“),^2) nejméně však 300,– Kčs na jednoho pracovníka^3) ročně. Ze mzdových prostředků se přitom pro tyto účely odečítají odměny zúčtované podle předpisů o autorském právu^4) a částky odpovídající základním mzdám v případech, kdy osoby, které nejsou v právním vztahu k organizaci, konají pro ni práce, které organizace řídí nebo zabezpečuje pracovními prostředky.^5)

(2) Základní příděl je povinný a zaručený, a to i v případě, že organizace nevykazuje zisk nebo vykazuje ztrátu. V tomto případě je základní příděl zaručen přídělem z rezervního fondu výrobní hospodářské jednotky, popřípadě z resortního rezervního fondu.

(3) Doplňkový příděl je závislý na splnění stanovených ukazatelů, kterými jsou:

• a) zisk, stanovený při rozpisu státního plánu a státního rozpočtu (nepřekročení plánované ztráty), nebo podíl celkových nákladů na výkonech v souladu s platnou metodikou; o tom, který z těchto ukazatelů bude použit, rozhoduje nadřízený orgán. Zisk je možno použít, jen je-li stanoven jako závazný úkol. Od zisku se odečítají a ke skutečné ztrátě připočítávají částky vyjadřující ztráty způsobené nekvalitní výrobou^6) odpovídající procentnímu poměru těchto ztrát k výkonům v souladu s platnou metodikou,

• b) produktivita práce, měřená k upraveným vlastním výkonům,

• c) v průmyslových organizacích plnění struktury dodávek způsobem určeným federálním ministerstvem financí, popřípadě směr odbytu, stanovený příslušným nadřízeným orgánem v dohodě s příslušným výborem odborového svazu.

(4) Jestliže v organizacích není ukazatel podle odstavce 3 písm. b) a c) stanoven plánem, stanoví nadřízený orgán organizaci v dohodě s příslušným výborem odborového svazu jiné podmiňující ukazatele, a to ze seznamu ukazatelů stanovených nadřízeným ústředním orgánem a ústředním výborem odborového svazu v dohodě s příslušným ministerstvem financí a Ústřední radou odborů; v organizacích výzkumné a vývojové základny, projektových a inženýrských organizacích též v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s ministerstvem výstavby a techniky České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky.

(5) Za splnění každého z ukazatelů uvedených v odstavci 3 se s výjimkou výrobních hospodářských jednotek a podniků do nich začleněných (§ 5 stanoví doplňkový příděl do fondu ve výši 0,4 % z ročního objemu mzdových prostředků v případě, kdy základní příděl činí 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků. Jestliže základní příděl činí 300,– Kčs na pracovníka ročně, přiděluje se do fondu za splnění každého ukazatele ^1/3 rozdílu mezi takto vypočteným základním přídělem a 2 % ročního objemu mzdových prostředků. Do těchto 2 % se zahrnují též částky získané podle zvláštních předpisů.^7)

(6) Jestliže organizace nesplní ukazatel stanovený v odstavcích 3 a 4 v rozpětí 1 % a v případě, že nesplní ukazatel podílu celkových nákladů na výkonech podle platné metodiky v rozpětí 0,5 %, snižuje se doplňkový příděl do fondu připadající na tento ukazatel o 50 %; při vyšším nesplnění se příděl do fondu neposkytuje. Procento plnění doplňkového ukazatele se počítá na dvě desetinná místa.

(7) Doplňkový příděl může být zvýšen přídělem z dalších zdrojů, a to:

• a) z fondu hmotné stimulace vývozu podle zvláštního opatření,^8)

• b) až do výše 30 % z cenového zvýhodnění za technicky pokrokové výrobky, za výrobky zařazené při hodnocení do 1. stupně jakosti a za módní novinky. Organizaci, u níž nepřichází v úvahu zvýšení doplňkového přídělu z cenového zvýhodnění dodávek podle cenových předpisů,^9) může nadřízený orgán v dohodě s příslušným výborem odborového svazu pro zvýšení doplňkového přídělu stanovit jinou podmínku (ukazatel) charakterizující ekonomickou progresivitu (nikoliv plnění běžných úkolů), a to ze seznamu stanoveného nadřízeným ústředním orgánem a ústředním výborem odborového svazu v dohodě s příslušným ministerstvem financí a Ústřední radou odborů, pro organizace výzkumné a vývojové základny, projektové a inženýrské organizace též v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s ministerstvem výstavby a techniky České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky.

(8) Zvýšený doplňkový příděl může dosáhnout za splnění každé podmínky nejvýše 0,4 % ročního objemu mzdových prostředků. Veškeré příděly do fondu nesmí převýšit 2,4 % ročního objemu mzdových prostředků a v organizacích, u nichž je uplatněna stimulace vývozu, 2,8 %.

(9) Doplňkový příděl do fondu se krátí o 30 % z cenového znevýhodnění technicky zastaralých výrobků a výrobků zařazených do 3. stupně jakosti,^10) a to nejvýše o 0,4 % ročního objemu mzdových prostředků.

(10) V organizacích, u nichž hmotná stimulace je vázána na ukazatele stanovené v pětiletém plánu, se doplňkový příděl tvoří přídělem ze zisku (odstavec 5) v závislosti na plnění stanovených ukazatelů pětiletého plánu. Plnění ukazatelů se posuzuje podle zvláštního opatření Federálního statistického úřadu, Státní plánovací komise a federálního ministerstva financí.

§ 5

Výrobní hospodářské jednotky a podniky do nich začleněné

(1) Fond se vytváří jednak na úrovni výrobní hospodářské jednotky, jednak na úrovni podniku.

(2) Základní příděl do fondu činí na úrovni podniku 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků podniku, nejméně však 300,– Kčs na pracovníka podniku ročně; výrobní hospodářská jednotka přiděluje do svého fondu základní příděl ve výši 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků pracovníků generálního ředitelství výrobní hospodářské jednotky, popřípadě 300,– Kčs na pracovníka ročně.

(3) Ukazatele pro doplňkový příděl do fondu jsou v zásadě jednotné pro celou výrobní hospodářskou jednotku. Pouze v případě, že to charakter činnosti podniku vyžaduje,^11) stanoví výrobní hospodářská jednotka v dohodě s oborovým výborem Revolučního odborového hnutí ukazatel odlišný od ukazatelů určených pro výrobní hospodářskou jednotku.

(4) Podnik přidělí do svého fondu za splnění každého ze tří ukazatelů stanovených mu výrobní hospodářskou jednotkou pro doplňkový příděl 0,3 % z ročního objemu mzdových prostředků v případě, že základní příděl činí 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků. Jestliže je základní příděl stanoven částkou 300,– Kčs na pracovníka ročně, přidělí podnik do svého fondu za splnění každého ukazatele jednu čtvrtinu rozdílu mezi základním přídělem a 2 % ročního objemu mzdových prostředků. Doplňkový příděl do fondu podniku podle věty první a druhé se provede i v případě, že výrobní hospodářská jednotka jako celek nesplní stanovené ukazatele.

(5) Výrobní hospodářská jednotka přidělí do svého fondu za každý ukazatel 0,1 % z ročního objemu svých mzdových prostředků za podmínky, že splní jako celek ukazatel stanovený jí pro tento doplňkový příděl. Do výše tohoto přídělu se zahrnují též částky získané podle zvláštních předpisů.^7)

(6) Výrobní hospodářská jednotka může v dohodě s odborovým orgánem ze svého přídělu poskytnout další částku do fondu podniku. Tato částka však nemůže být vyšší než 0,1 % ročního objemu mzdových prostředků podniku za každý splněný ukazatel. V případě, že podnik tvoří základní příděl ve výši 300,– Kčs na pracovníka ročně, může mu výrobní hospodářská jednotka v dohodě s odborovým orgánem poskytnout ze svého přídělu částku, která nemůže být vyšší, než činí rozdíl mezi přídělem podniku za splnění stanoveného ukazatele a jednou třetinou rozdílu mezi základním přídělem a 2 % ročního objemu mzdových prostředků podniku.

(7) Při použití prostředků fondu pro pracovníky generálního ředitelství výrobní hospodářské jednotky se vychází z částky odpovídající základnímu přídělu podle odstavce 2 a doplňkovému přídělu za ukazatele splněné výrobní hospodářskou jednotkou jako celkem, vypočítané z ročního objemu mzdových prostředků pracovníků generálního ředitelství výrobní hospodářské jednotky.

(8) Zvýšení doplňkového přídělu výrobní hospodářské jednotky do výše 0,4 % ročního objemu jejich mzdových prostředků z fondu hmotné stimulace vývozu a podmínky pro poskytnutí přídělu z těchto zdrojů do fondu podniků se řídí zvláštním opatřením.^8)

(9) Doplňkový příděl fondu výrobní hospodářské jednotky může být dále zvýšen přídělem až do výše 30 % z cenového zvýhodnění za technicky pokrokové výrobky, za výrobky zařazené při hodnocení do 1. stupně jakosti a za módní novinky, a to až do výše 0,4 % ročního objemu mzdových prostředků výrobní hospodářské jednotky. Výrobní hospodářské jednotce, u níž nepřichází v úvahu zvýšení doplňkového přídělu z cenového zvýhodnění dodávek podle cenových předpisů,^9) může nadřízený orgán v dohodě s ústředním výborem odborového svazu pro zvýšení doplňkového přídělu stanovit jinou podmínku (ukazatel) charakterizující ekonomickou progresivitu (nikoliv plnění běžných úkolů), a to ze seznamu stanoveného nadřízeným ústředním orgánem a ústředním výborem odborového svazu v dohodě s příslušným ministerstvem financí a Ústřední radou odborů, a to až do výše 0,4 % ročního objemu mzdových prostředků výrobní hospodářské jednotky. O výši přídělu z těchto zdrojů do fondů podniků rozhodne výrobní hospodářská jednotka v dohodě s oborovým výborem Revolučního odborového hnutí s přihlédnutím k tomu, jak jednotlivé podniky přispěly k získání cenového zvýhodnění, popřípadě ke splnění jiné stanovené podmínky.

(10) Doplňkový příděl do fondu na úrovni výrobní hospodářské jednotky se krátí o 30 % z cenového znevýhodnění technicky zastaralých výrobků a výrobků zařazených do 3. stupně jakosti,^10) a to nejvýše o 0,4 % ročního objemu mzdových prostředků výrobní hospodářské jednotky.

§ 6

Rozpočtové a příspěvkové organizace

(1) Ústřední orgány státní správy, ústředně řízené rozpočtové a ústředně řízené příspěvkové organizace přidělují do fondu základní příděl ve výši 1 % z ročního objemu mzdových prostředků^12) a po uplynutí roku na základě vyhodnocení plnění hlavních úkolů organizace podle náročných kritérií může jí být přiznán doplňkový příděl do maximální výše 0,7 % z ročního objemu mzdových prostředků. U ústředních orgánů státní správy rozhoduje o přiznání doplňkového přídělu příslušný ministr nebo vedoucí ústředního orgánu v dohodě s příslušným výborem odborového svazu. U ústředně řízených rozpočtových a příspěvkových organizací rozhoduje o přiznání doplňkového přídělu nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným výborem odborového svazu.

(2) Národní výbory, rozpočtové a příspěvkové organizace jimi řízené přidělují do fondu základní příděl ve výši 1 % z ročního objemu mzdových prostředků^12) a po uplynutí roku na základě vyhodnocení plnění hlavních úkolů organizace podle náročných kritérií může jí být přiznán doplňkový příděl do výše 0,5 % z ročního objemu mzdových prostředků. O přiznání doplňkového přídělu rozhoduje rada příslušného národního výboru v dohodě s příslušnou odborovou radou, a to pro vlastní národní výbor i pro organizace jím řízené a spravované. Tento doplňkový příděl může být zvýšen až do výše 0,7 % z ročního objemu mzdových prostředků z fondu rezerv a rozvoje.

(3) Základní a doplňkový příděl zahrne rozpočtová a příspěvková organizace do svého rozpočtu.

ČÁST TŘETÍ

POUŽÍVÁNÍ FONDU

§ 7

Politickovýchovná a kulturně vzdělávací činnost

(1) Z fondu se poskytuje příspěvek závodním výborům Revolučního odborového hnutí na politickovýchovnou a kulturně vzdělávací činnost základních organizací Revolučního odborového hnutí až do výše 0,5 % z ročního objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce.

(2) V rozpočtu fondu lze plánovat dále příspěvek na:

• a) úhradu případného schodku z činnosti závodního nebo sdruženého kulturního zařízení,

• b) politicko-organizační činnost podnikových nebo oborových výborů Revolučního odborového hnutí nebo jim na roveň postavených orgánů Revolučního odborového hnutí.

(3) Příspěvky podle odstavce 1 se převádějí z fondu na účet závodního výboru Revolučního odborového hnutí a odborová organizace s nimi hospodaří podle zásad o hospodaření základních organizací Revolučního odborového hnutí jako s odborovými prostředky. Příspěvky podle odstavce 2 písm. a) se převádějí na účet kulturního zařízení a podle odstavce 2 písm. b) na účet podnikového (oborového) výboru Revolučního odborového hnutí.

§ 8

Investiční výstavba, údržba a provoz zařízení

(1) Z fondu se hradí pořízení, rekonstrukce, modernizace a vybavení investiční a neinvestiční povahy podnikových rekreačních, tělovýchovných a sportovních zařízení a sportovní inventář a přispívá se na udržování těchto zařízení, na provoz podnikových rekreačních zařízení a technický provoz^13) tělovýchovných a sportovních zařízení. Výdaje, které hradí organizace, stanoví zvláštní předpisy.^14)

(2) Z fondu lze přispívat na pořízení, rekonstrukci, modernizaci a vybavení investiční a neinvestiční povahy závodních kulturních zařízení, závodních zdravotnických zařízení, zařízení závodního stravování a závodních mateřských škol a jeslí (též na mateřské školy a jesle budované v akci Z). Hlavním zdrojem jsou prostředky organizace.^15)

(3) V rámci pořizování investic lze z fondu zakoupit pro rekreační a kulturní účely autobus a přispívat na jeho opravy; na opravy autobusu lze přispívat z fondu, i když je ve vlastnictví Revolučního odborového hnutí, ve správě závodního (podnikového) výboru Revolučního odborového hnutí vybaveného právní subjektivitou.

(4) Výstavbu, modernizaci a rekonstrukci pionýrských táborů Revolučního odborového hnutí, k nimž dala souhlas příslušná krajská odborová rada (Pražská odborová rada, Bratislavská odborová rada), lze se souhlasem příslušného ústředního orgánu (popřípadě krajského národního výboru) a příslušného ministerstva financí financovat i z prostředků hospodářské organizace (z fondu výstavby, popřípadě z fondu rozvoje) za předpokladu, že tím nebudou ohroženy její plánované úkoly a ostatní povinnosti. Výjimka musí být v těchto případech udělena před zahájením výstavby a je podmínkou pro započetí jejího financování z fondu výstavby, popřípadě z fondu rozvoje.

§ 9

Bytové účely

(1) K řešení vlastní bytové situace lze pracovníkům organizace poskytnout z fondu na základě písemné smlouvy návratnou půjčku do výše 45 000,– Kčs na výstavbu nebo koupi bytu nebo rodinného domku do osobního vlastnictví nebo spoluvlastnictví, na složení členského podílu na družstevní byt a na větší stavební úpravy bytů a rodinných domků v osobním vlastnictví nebo spoluvlastnictví [přístavba, nástavba, přestavba, modernizace^16) a větší stavební opravy].

(2) Návratnou půjčku do výše 15 000,– Kčs je možné poskytnout z fondu pracovníkovi organizace na modernizaci jím užívaného bytu v domech v osobním nebo socialistickém vlastnictví a na vybavení bytu nábytkem.

(3) Půjčky z fondu se poskytují za těchto podmínek:

• a) půjčka je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o půjčce,

• b) pracovníkovi organizace je možno poskytnout současně nebo postupně dvě i více půjček; součet všech půjček poskytnutých pracovníkovi, popřípadě i jeho manželce (manželovi) nesmí přesáhnout maximální částku 45 000,– Kčs,

• c) půjčené částky se převádějí na bezúročné účty pracovníků u státní spořitelny, které se zřizují i bez příkazu občana (popřípadě na účet stavebního bytového družstva u Státní banky československé); lze jich použít pouze na účely, na něž byly poskytnuty. Při jejich uvolňování postupuje státní spořitelna obdobně jako při výplatách z půjček, které sama poskytuje,

• d) při rozvázání pracovního poměru je půjčka splatná nejpozději do 6 měsíců ode dne skončení pracovního poměru; výjimku z této lhůty povoluje závodní výbor Revolučního odborového hnutí v dohodě s vedením organizace,

• e) půjčku nelze poskytnout na úhradu nákladů, které byly kryty z půjčky od spořitelny nebo z jiných zdrojů.