Zákon o vysokých školách

Typ Zákon
Publikace 1980-04-18
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Vysoké školy jsou nejvyšším stupněm československé výchovně vzdělávací soustavy; jsou vědeckými a kulturními institucemi nejvyšší úrovně.

(2) Socialistický stát vytváří podmínky pro výchovně vzdělávací a vědeckou činnost vysokých škol, pro jejich všestranný rozvoj, pro jejich aktivní účast na mezinárodní dělbě práce a socialistické integraci a pro využívání výsledků pokrokové vědy, techniky a kultury ve světě.

(3) Vysoké školy se zúčastňují budování rozvinuté socialistické společnosti svojí výchovně vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, kulturní a jinou činností.

§ 2

(1) Vysoké školy v souladu s cíli komunistické výchovy a s nejnovějšími poznatky vědy a techniky připravují absolventy politicky a morálně vyspělé, vysoce vzdělané pro práci v národním hospodářství, kultuře, vědě, správě a v ostatních oblastech života rozvinuté socialistické společnosti.

(2) Vysoké školy rozvíjejí výchovně vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou anebo uměleckou činnost a zúčastňují se rozvoje vědy, techniky a umění ve všech oblastech podle potřeb budování rozvinuté socialistické společnosti.

(3) Vysoké školy svojí vědeckou, odbornou, jakož i uměleckou činností pomáhají společenské praxi při řešení jejích aktuálních i perspektivních úkolů.

§ 3

(1) Vysoké školy se člení na vysoké školy univerzitního směru, vysoké školy technického směru, vysoké školy ekonomického směru, vysoké školy zemědělského směru a vysoké školy uměleckého směru.

(2) Vysoké školy jsou státními rozpočtovými organizacemi.

§ 4

Vysoké školy se zřizují, slučují, rozdělují a zrušují zákonem Federálního shromáždění; stejným způsobem se stanoví jejich název, sídlo a směr.

§ 5

(1) Vysoké školy se zpravidla člení na fakulty. Fakulty jsou zpravidla téhož směru jako příslušná vysoká škola; na vysokých školách se mohou zřizovat i fakulty jiného směru.

(2) Fakulty se zřizují, slučují, rozdělují a zrušují nařízením vlády Československé socialistické republiky; stejným způsobem se stanoví jejich název, sídlo a směr.

ČÁST DRUHÁ

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ VYSOKÝCH ŠKOL

DÍL PRVNÍ

Organizace vysokých škol

§ 6

Vysoké školy

(1) Pokud se vysoká škola člení na fakulty, jsou fakulty součástí vysoké školy.

(2) Organizačními útvary fakulty nebo vysoké školy jsou katedry.

(3) Součástí vysoké školy mohou být vědeckopedagogická, vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště, ústavy, jakož i účelová zařízení (§ 9 a 10).

§ 7

Fakulty

Fakulty jsou základní organizační útvary vysoké školy pro řízení výchovně vzdělávací činnosti a pro provádění a kontrolu svěřené činnosti vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké.

§ 8

Katedry

(1) Katedry jsou základní pracoviště fakulty nebo vysoké školy pro činnost výchovně vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo uměleckou; politicky a odborně připravují studenty a zabezpečují rozvoj studijních předmětů, studijních oborů a vědní obory. Katedry se zúčastňují plnění úkolů plánu rozvoje vědy a techniky fakulty a vysoké školy a zabezpečují odbornou praxi a společensko-politickou praxi studentů.

(2) Katedry zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje v České socialistické republice se souhlasem ministerstva školství České socialistické republiky, ve Slovenské socialistické republice se souhlasem ministerstva školství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo školství“) rektor zpravidla na návrh děkana.

(3) Katedry, které plní úkoly pro více vysokých škol a vojenské katedry vysokých škol zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje v České socialistické republice ministr školství České socialistické republiky, ve Slovenské socialistické republice ministr školství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministr školství“).

§ 9

Vědecko-pedagogická, vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště a ústavy

(1) Na vysokých školách lze zřizovat vědeckopedagogická, vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště a ústavy, které mohou plnit úkoly pro více fakult nebo vysokých škol.

(2) Na vysokých školách se mohou zřizovat ústavy marxismu-leninismu jako vědecko-pedagogická a vědeckovýzkumná pracoviště, která mohou plnit též úkoly společné pro více vysokých škol.

(3) Vědecko-pedagogická, vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště a ústavy podle odstavců 1 a 2 zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje ministr školství zpravidla na návrh rektora.

§ 10

Účelová zařízení

(1) Na vysokých školách a na fakultách lze zřizovat účelová zařízení, která pomáhají vysokým školám při jejich činnosti výchovně vzdělávací, vědecké nebo umělecké, odborné, výzkumné, vývojové, tělovýchovné, sportovní a hospodářské a v branné výchově anebo v péči o studenty a pracovníky vysokých škol. Účelová zařízení mohou sloužit pro více fakult nebo pro více vysokých škol.

(2) Účelová zařízení zřizuje a zrušuje rektor se souhlasem ministerstva školství; v odůvodněných případech může tato zařízení zřídit a zrušit ministr školství.

§ 11

Vědecko-pedagogické a vědeckovýzkumné organizace

Pro výzkum a řešení otázek řízení a rozvoje vysokých škol zřizuje ministr školství podle zvláštních předpisů^1) vědecko-pedagogické a vědeckovýzkumné organizace řízené ministerstvem školství.

DÍL DRUHÝ

Funkcionáři vysokých škol

§ 12

Rektor

(1) V čele vysoké školy je rektor.

(2) Rektora jmenuje a odvolává prezident Československé socialistické republiky, v České socialistické republice na návrh vlády České socialistické republiky, ve Slovenské socialistické republice na návrh vlády Slovenské socialistické republiky (dále jen „vláda republiky“); jmenuje ho z profesorů a docentů vysoké školy.

§ 13

Prorektoři

(1) Rektora zastupují na stanovených úsecích činnosti vysoké školy prorektoři; za svoji činnost odpovídají rektorovi. Počet prorektorů a úseky jejich činnosti stanoví ministr školství.

(2) Prorektory ustanovuje a odvolává ministr školství na návrh rektora; ustanovuje je z profesorů a docentů vysoké školy.

§ 14

Děkan

(1) V čele fakulty je děkan.

(2) Děkana ustanovuje a odvolává ministr školství na návrh rektora; ustanovuje ho z profesorů a docentů vysoké školy.

§ 15

Proděkani

(1) Děkana zastupují na stanovených úsecích činnosti fakulty proděkani; za svoji činnost odpovídají děkanovi. Počet proděkanů a úseky jejich činnosti stanoví rektor se souhlasem ministra školství.

(2) Proděkany ustanovuje a odvolává rektor na návrh děkana; ustanovuje je z profesorů a docentů vysoké školy.

§ 16

Vedoucí katedry

(1) V čele katedry je vedoucí katedry.

(2) Vedoucího katedry ustanovuje a odvolává rektor na návrh děkana; ustanovuje ho z profesorů a docentů vysoké školy, výjimečně se souhlasem ministra školství z odborných asistentů vysoké školy. Vedoucího katedry zřízené podle § 8 odst. 3 ustanovuje a odvolává rektor se souhlasem ministra školství.

§ 17

Ředitel ústavu marxismu-leninismu

(1) V čele ústavu marxismu-leninismu je ředitel.

(2) Ředitele ústavu marxismu-leninismu ustanovuje a odvolává ministr školství na návrh rektora; ustanovuje ho z profesorů a docentů vysoké školy.

§ 18

Funkční období a hodnocení funkcionářů vysokých škol

(1) Rektoři, prorektoři, děkani, proděkani, vedoucí kateder a ředitelé ústavů marxismu-leninismu jsou jmenováni, popřípadě ustanovováni na dobu pěti let.

(2) Učitel vysoké školy může být jmenován, popřípadě ustanovován do téže funkce po několik po sobě jdoucích funkčních období.

(3) Činnost rektorů a ředitelů ústavů marxismu-leninismu hodnotí ministr školství, činnost prorektorů, děkanů a vedoucích kateder zřízených na vysokých školách hodnotí rektor, činnost proděkanů a vedoucích kateder zřízených na fakultách hodnotí děkan.

DÍL TŘETÍ

Vědecké rady

§ 19

Vědecká rada a umělecká rada vysoké školy

(1) Vědecká rada vysoké školy, na vysokých školách uměleckého směru umělecká rada vysoké školy (dále jen „vědecká rada vysoké školy“) se zúčastňuje řízení vysoké školy jako poradní a iniciativní orgán rektora, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

(2) Vědecká rada vysoké školy projednává zásadní a koncepční otázky činnosti a rozvoje vysoké školy i rozvoje vědních oborů, které jsou na vysoké škole zastoupeny, a podává rektorovi návrhy na jejich řešení.

(3) Předsedou vědecké rady vysoké školy je rektor. Členy vědecké rady vysoké školy jsou prorektoři, děkani, ředitel ústavu marxismu-leninismu, kvestor a další členové, které jmenuje a odvolává rektor; jmenuje je z učitelů a jiných pracovníků vysoké školy, z vědeckých pracovníků a odborníků z praxe. Jejími členy jsou též zástupci společenských organizací pracovníků a studentů vysoké školy.

§ 20

Vědecká rada a umělecká rada fakulty

(1) Vědecká rada fakulty, na fakultách uměleckého směru umělecká rada fakulty (dále jen „vědecká rada fakulty“) se zúčastňuje řízení fakulty jako poradní a iniciativní orgán děkana, jestliže zvláštní předpisy nestanoví jinak.

(2) Vědecká rada fakulty projednává zásadní a koncepční otázky činnosti a rozvoje fakulty i rozvoje vědních oborů, které jsou na fakultě zastoupeny, a podává děkanovi návrhy na jejich řešení.

(3) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan. Členy vědecké rady fakulty jsou proděkani, tajemník fakulty a další členové, které jmenuje a odvolává děkan; jmenuje je z vedoucích kateder, učitelů a jiných pracovníků působících na fakultě, z vědeckých pracovníků a odborníků z praxe. Jejími členy jsou též zástupci společenských organizací pracovníků a studentů.

DÍL ČTVRTÝ

Řízení vysokých škol

Ministerstvo školství

§ 21

(1) Ministerstvo školství řídí vysoké školy v souladu s politikou Československé socialistické republiky.

(2) Ministr školství zejména

§ 22

(1) Ministerstvo školství provádí na vysokých školách inspekci. Jejím hlavním posláním je kontrolovat plnění úkolů ve výchovně vzdělávací činnosti, pomáhat funkcionářům vysokých škol, jakož i učitelům vysokých škol při odstraňování zjištěných nedostatků, popřípadě předkládat ministrovi školství návrhy na jejich odstranění.

(2) Podrobnosti o úkolech, oprávněních a podmínkách při provádění inspekce na vysokých školách podle odstavce 1 upravuje obecně závazný právní předpis.

Řízení vysoké školy

§ 23

(1) Rektor řídí vysokou školu a ve všech věcech jedná jejím jménem; odpovídá ministrovi školství za činnost vysoké školy, zejména za úroveň a výsledky její výchovně vzdělávací, vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti.

(2) Rektor odpovídá zejména

(3) Rektor vysoké školy, která není členěna na fakulty, plní též úkoly děkana.

§ 24

Rektorát je výkonným útvarem vysoké školy; zabezpečuje hospodářskou a administrativní činnost vysoké školy.

§ 25

(1) Kvestor zastupuje rektora v hospodářských a administrativních věcech vysoké školy v rozsahu stanoveném statutem vysoké školy; řídí rektorát a odpovídá za jeho činnost rektorovi.

(2) Kvestora jmenuje a odvolává ministr školství na návrh rektora.

(3) Kvestor zejména

Řízení fakulty

§ 26

(1) Děkan řídí fakultu a odpovídá rektorovi za její činnost; je oprávněn jednat ve věcech fakulty jménem vysoké školy v rozsahu stanoveném statutem vysoké školy.

(2) Děkan zejména

§ 27

(1) Výkonným útvarem fakulty pro zabezpečování jejích administrativních úkolů je děkanát.

(2) Děkanát řídí tajemník nebo jiný pracovník pověřený děkanem; za činnost děkanátu odpovídá děkanovi.

§ 28

Řízení katedry

(1) Vedoucí katedry řídí činnost katedry a odpovídá za ni děkanovi; pokud je katedra zřízena přímo na vysoké škole nebo plní úkoly pro více vysokých škol, odpovídá rektorovi vysoké školy, ve které je organizačně začleněna.

(2) Vedoucí katedry zabezpečuje plnění výchovně vzdělávacích a vědeckovýzkumných nebo uměleckých úkolů katedry, provádí jeho kontrolu, hodnotí činnost pracovníků působících na katedře a odpovídá za politickou a odbornou úroveň této činnosti. Vedoucí katedry zabezpečuje zejména

§ 29

Statuty vysokých škol

(1) Organizaci, řízení a činnost vysoké školy a jejích fakult, kateder i součástí vysoké školy stanoví statut vysoké školy, který vydává ministr školství. Statut vysoké školy rovněž stanoví, kteří další funkcionáři a pracovníci vysoké školy jsou oprávněni jednat jménem vysoké školy a v jakém rozsahu.

(2) Podrobnosti o vnitřní organizaci fakult a ostatních součástí vysoké školy stanoví jejich organizační řády, které vydává rektor v souladu se statutem vysoké školy.

ČÁST TŘETÍ

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ČINNOST A STUDIUM

DÍL PRVNÍ

Obsah, organizace a průběh studia

§ 30

Studium na vysokých školách je organizováno jako studium řádné nebo jako studium mimořádné, a to podle ročníků a semestrů.

§ 31

Studium na vysokých školách se uskutečňuje podle jednotlivých školních roků. Školní rok začíná dnem 1. září a končí dnem 31. srpna následujícího roku.

§ 32

Řádné studium

(1) Řádné studium na vysokých školách je organizováno jako denní studium nebo jako studium při zaměstnání. Studium při zaměstnání je organizováno formou dálkového studia nebo večerního studia. Denní studium lze spojovat se studiem při zaměstnání.

(2) Řádné denní studium trvá čtyři až šest let. Řádné studium při zaměstnání trvá čtyři až sedm let.

(3) Délku řádného studia na vysokých školách v jednotlivých studijních oborech stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.

§ 33

Obsah řádného studia

(1) Obsah řádného studia je stanoven studijními obory. Soustavu studijních oborů na vysokých školách stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.

(2) Obsah jednotlivých studijních oborů je vymezen učebními plány [§ 21 odst. 2 písm. c)].

(3) Učební plány obsahují studijní předměty a základní formy výchovně vzdělávací činnosti celého studia rozložené na jednotlivé ročníky a semestry.

§ 34

Řádné studium podle individuálního studijního plánu

(1) V odůvodněných případech může děkan určit studentovi nebo skupině studentů na jejich žádost individuální studijní plán, v němž při zachování obsahu a rozsahu studia stanoveného učebním plánem příslušného studijního oboru určí zvláštní organizaci i délku studia.

(2) V případech, kdy to vyžadují potřeby společenské praxe, může ministerstvo školství studentovi nebo skupině studentů s jejich souhlasem určit individuální studijní plán, kterým se pro prohloubení znalostí a dovedností rozšíří obsah i rozsah studia.

§ 35

Mezioborové studium

(1) Jako řádné studium může být organizováno mezioborové studium podle zvláštních učebních plánů, a to kombinací studijních předmětů dvou nebo více studijních oborů. Uskutečňuje se na fakultě, na více fakultách vysoké školy nebo na více vysokých školách.

(2) Student, kterému se umožní mezioborové studium, je studentem té fakulty nebo vysoké školy, na které se studuje hlavní studijní obor.

(3) Kombinace studijních oborů a učební plány mezioborového studia stanoví ministerstvo školství.

§ 36

Přijímání k řádnému studiu

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.