Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Vyhláška upravuje způsob a rozsah dokumentace staveb, postup při jejím vypracování, projednávání a schvalování, a provádění závěrečného vyhodnocení staveb.

(2) Vyhláška se vztahuje na dokumentaci staveb financovaných z investičních prostředků,^1) jejichž investory jsou tuzemské socialistické organizace, a které mají být uskutečněny na území Československé socialistické republiky. Vztahuje se též na dokumentaci staveb, jejichž součástí jsou základní prostředky získané po vyřešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky podle zvláštního předpisu.^2)

(3) Podle této vyhlášky se postupuje přiměřeně u

• a) staveb a změn a oprav^3) dokončených staveb financovaných z neinvestičních prostředků,^4)

• b) modernizací bytového fondu,^5)

• c) staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou objektů kulturních památek, financovaných z neinvestičních prostředků,

• d) dočasných zařízení financovaných z neinvestičních prostředků na rozvoj vědy a techniky,^6)

• e) strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb,^7) pokud vyžadují stavební nebo montážní práce,

• f) staveb, které Československá socialistická republika vlastními organizacemi buduje pro sebe v zahraničí,

• g) samostatného sdruženého zařízení staveniště (část E bod 2 přílohy č. 17),

• h) asanačních a rekultivačních prací, kterými se odstraňují důsledky povrchové i hlubinné těžební činnosti a jsou financovány z neinvestičních prostředků.^8)

(4) Na experimentální stavby se ustanovení této vyhlášky vztahují s odchylkami stanovenými zvláštním předpisem.^9)

§ 2

Pojmy

(1) Stavbou se rozumí souhrn stavebních prací včetně dodávek stavebních hmot a dílů a dodávek strojů a zařízení včetně jejich montáží, nářadí a inventáře,^10) prováděný zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase, jehož účelem je vybudování nových základních prostředků (novostavba) nebo změna dosavadních základních prostředků (rekonstrukce, modernizace, nástavba, přístavba a stavební úpravy), které mají jako celek plnit samostatnou technickoekonomickou, popřípadě jinou společenskou funkci;^11) jako stavba se někdy označuje též základní prostředek nebo soubor základních prostředků, které jsou výsledkem této činnosti. Za stavbu se může v souboru staveb výjimečně považovat i příprava rozsáhlého území pro další stavby souboru.

(2) Za součást stavby se považují též odstranění dosavadních základních prostředků na staveništi, provizoria potřebná k zabezpečení provozu dosavadní stavby po dobu výstavby a – pokud jde o dopravní sítě,^12) rozvodné sítě,^12) kanalizace a jejich zařízení včetně přípojek a vnitřních rozvodů a není zvláštními předpisy stanoveno jinak – též odstranění starých a vybudování nových základních prostředků nebo jejich částí, nahrazujících ty, které jsou narušeny prováděním stavby a je nezbytné jejich funkci zachovat.

(3) Souborem staveb se rozumějí vzájemně provozně a ekonomicky souvisící stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá investiční výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech.

(4) Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je souhrn strojů a zařízení včetně jejich montáží a inventáře,^10) který slouží k zajištění samostatného (dílčího) technologického nebo netechnologického procesu a je zpravidla uváděn do provozu v souvislém čase.^13)

(5) Provozní celek je souhrn vzájemně navazujících provozních souborů včetně jejich montáží a inventáře,^10) který slouží k zajištění samostatného uceleného technologického nebo obdobného netechnologického procesu a je zpravidla uváděn do provozu v souvislém čase.

(6) Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby,^14) která plní vymezenou účelovou funkci.

(7) Obytný soubor je souborem bytových stavebních objektů a stavebních objektů základní technické a občanské vybavenosti včetně příslušných provozních souborů.^15)

(8) Zařízením staveniště se rozumí dočasné objekty a zařízení,^16) které v době provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků výstavby; pro tyto účely se využívají též objekty a zařízení, které jsou budovány jako součást stavby nebo jsou již vybudovány a propůjčeny k tomu investorem, dodavatelem nebo jinou organizací. Za zařízení staveniště se považují pro účely této vyhlášky též dočasné objekty a zařízení, které slouží výrobním účelům v době provádění stavby. Místně soustředěné objekty plnící funkci zařízení staveniště pro více staveb tvoří sdružené zařízení staveniště. V této vyhlášce se označují jako zařízení staveniště (příloha č. 17) všechny objekty a zařízení uvedené v tomto odstavci.

§ 3

Účastníci výstavby

(1) Účastníky výstavby se rozumějí investor, generální projektant a dodavatelé,^17) u dovozu dovozci.^18)

(2) Investor je organizace, která stavbu připravuje a zajišťuje. Pokud některé činnosti příslušející podle této vyhlášky investorovi vykonává jiná organizace,^19) vztahují se ustanovení této vyhlášky, pokud jednají o investorovi, též na tuto organizaci. Jde-li o stavbu, pro kterou se sdružují prostředky^20) více organizací, jedná jako investor – není-li zvláštními předpisy stanoveno jinak nebo nedojde-li k jiné dohodě – organizace s největším podílem na celkových nákladech stavby.

(3) Dodavatelská organizace je organizace, jejímž předmětem činnosti je uskutečňování dodávek pro stavby; pokud taková organizace uzavřela smlouvu o dodávce, označuje se jako vyšší dodavatel nebo dodavatel. Stejně se v této vyhlášce označuje organizace, která se dohodla o budoucí dodávce nebo alespoň o spolupráci při přípravě stavby, byla k ní určena, nebo se k ní smluvně zavázala.^21) Podle potřeby se ve vyhlášce rozlišují dodavatelé, kteří dodávají přímo investorovi (dále jen „přímí dodavatelé“) a jejich dodavatelé, kteří se označují jako poddodavatelé. Přímými dodavateli mohou být buď vyšší dodavatelé^22) nebo dodavatelé ostatní.

(4) Generálním projektantem je organizace oprávněná k projektové činnosti podle zvláštních předpisů,^23) která se zavázala v souladu s touto vyhláškou a zvláštními předpisy^24) k dodávce projektové dokumentace celé stavby alespoň v rozsahu úvodního projektu a k výkonu autorského dozoru. Jako generální projektant se v této vyhlášce označuje též projektová organizace, která před uzavřením takového závazku sjednala dohodu podle § 12, nebo byla určena jako generální projektant.

(5) Dodavatelská organizace může být generálním projektantem za podmínek stanovených v odstavci 4 jen u vybraných druhů staveb vymezených v jejím oprávnění k projektové činnosti nebo zvlášť určených federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, pokud se zavázala dodat celou stavbu.

(6) Dovozcem se rozumí organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti zajišťující, popřípadě dodávající pro stavbu investiční celek nebo jednotlivé stroje (zařízení), popřípadě jiné výrobky anebo práce (dále jen „dovoz strojů a investičních celků“).

(7) U staveb, prováděných ve vlastní režii investora, popřípadě svépomocí, musí být určeno, který útvar organizace plní na základě příslušných oprávnění funkce jednotlivých účastníků výstavby; určené útvary postupují při uplatňování vyhlášky ve vzájemných vztazích přiměřeně.

§ 4

Dokumentace staveb

(1) Dokumentace staveb podle této vyhlášky zahrnuje investiční záměr, přípravnou dokumentaci, projektovou dokumentaci, dokumentaci skutečného provedení stavby a zprávu o závěrečném vyhodnocení stavby.

(2) U staveb s jaderným zařízením se za dokumentaci staveb považují též bezpečnostní zprávy, které investor zabezpečuje podle zvláštních předpisů.^25)

§ 5

Zjednodušení dokumentace

(1) Účastníci výstavby jsou povinni omezit dokumentaci staveb na nezbytný rozsah odpovídající druhu, charakteru, významu, velikosti a složitosti stavby; přitom se mohou po vzájemné dohodě odchýlit od ustanovení o podrobném obsahu dokumentace uvedeném v přílohách. Vždy však musí být zachována základní skladba dokumentace, která musí splňovat účel a funkci předepsané vyhláškou a být postačujícím podkladem pro územní a stavební řízení.

(2) V odůvodněných případech může ústřední orgán investora v dohodě podle příslušnosti s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvem výstavby a techniky republiky stanovit,

• a) že se upustí od zpracování studie souboru staveb, jestliže schválený územní projekt zóny byl projednán též s dodavatelskými organizacemi^26) nebo

• b) že studie souboru staveb nebo její část může pro jednotlivé stavby souboru nahradit projektové úkoly, které se v takovém případě nezpracovávají.

(3) Jde-li o stavební úpravy^27) dopravních sítí,^12) rozvodných sítí,^12) kanalizací a jejich zařízení včetně přípojek a vnitřních rozvodů, o úpravy odvodňovacích a zavodňovacích zařízení^28) nebo o terénní úpravy, může ústřední orgán investora stanovit, že se u těchto úprav staveb upustí od zpracování projektového úkolu a zpracuje se přímo jednostupňový projekt. Od zpracování projektového úkolu nelze upustit, je-li součástí uvedených úprav odstraňování staveb a vyvolávají-li tyto úpravy nároky na území, změnu ve využití území nebo nároky na pracovní síly. Při postupu podle tohoto odstavce plní funkci projektového úkolu vymezení základních požadavků na stavbu investorem, doložené údaji podle § 19 odst. 2, popřípadě jednostupňový projekt. Ustanovení tohoto odstavce nelze použít pro stavby, které jsou závaznými úkoly státního plánu (dále jen „závazné stavby“) nebo centralizovanými stavbami.^29)

(4) Pro stavby, jejichž technické řešení je zcela jednoduché,^30) pro naléhavé zabezpečení základních prostředků (objektů) proti havarijnímu stavu a dále pro práce, jimiž se mají bezprostředně odstranit následky havárií a živelních pohrom, se projektová dokumentace omezí na popis pracovního postupu, nezbytné výkresy, potřebné výpočty, soupis materiálu a rozpočet (§ 61 odst. 6). U těchto staveb se projektový úkol nemusí zpracovat, pokud jeho zpracování nevyžaduje orgán, jemuž přísluší jeho schválení; v takovém případě plní zjednodušená projektová dokumentace v nezbytném rozsahu též funkce projektového úkolu.

(5) Zjednodušená projektová dokumentace podle odstavce 4 může být se souhlasem investora a po dohodě generálního projektanta s přímými dodavateli vypracována též v rámci úvodního projektu pro technicky zcela jednoduché provozní soubory a stavební objekty nebo jejich ucelené části.

(6) Opakuje-li se na téže stavbě stavební objekt, popřípadě provozní soubor nebo jeho ucelená část beze změny, vypracuje se v rámci úvodního projektu opakovatelná část jen jednou a u opakovaných stavebních objektů, popřípadě provozních souborů nebo jejich částí se uvede pouze odkaz.

(7) Použijí-li se při zpracování přípravné a projektové dokumentace opakovatelné projekty, postupuje se podle této vyhlášky, pokud zvláštní předpisy^31) nestanoví jinak.

§ 6

Využití typizace

(1) Účastníci výstavby jsou povinni uplatňovat při zpracování přípravné a projektové dokumentace typizační směrnice a typové podklady^32) za podmínek vymezených pro jejich použití schvalujícím orgánem^33) a využívat podrobnou dokumentaci k typovým podkladům stavebních objektů, byla-li vyhlášena.^34)

(2) Na žádost zpracovatele přípravné nebo projektové dokumentace je dodavatel stavební části povinen poskytnout typové podklady stavebních soustav a stavebních dílů, které dodává, nebo na ně odkázat podle § 27 odst. 11.

(3) Typové podklady poskytované podle odstavce 2 mohou být v rozsahu dohodnutém mezi investory a dodavateli uplatněny pro přípravu staveb po určité období v určité územní oblasti.

(4) Projektová dokumentace se při použití typových podkladů zpracovává zjednodušeně tak, že podle stupně dokumentace a podle druhu typového podkladu se části stavebního objektu, popřípadě stavební objekt znázorňují pouze schématicky s odkazem na příslušný použitý typový podklad a s dořešením vazeb vyplývajících z jeho uplatnění.

(5) Typové podklady, na něž se podle odstavce 4 odkazuje, se připojují pouze ke dvěma povinným vyhotovením^35) odevzdávané projektové dokumentace, nedojde-li k jiné dohodě.

(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 platí též, použijí-li se pro zpracování projektové dokumentace jiné obdobné podklady zpracované předem;^36) tyto podklady se k projektové dokumentaci nepřipojují, pokud stavební úřad a účastníci výstavby je mají k dispozici.

ČÁST DRUHÁ

INVESTIČNÍ ZÁMĚR

§ 7

Účel a funkce investičního záměru

(1) Investiční záměr je

• a) jedním z podkladů pro plánování investiční výstavby a oblastní plánování,

• b) pokynem a podkladem pro vypracování přípravné dokumentace.

(2) Investiční záměr vyjadřuje základní požadavky na stavbu, popřípadě soubor staveb a nároky na její přípravu a realizaci. Vychází přitom z úkolů pro přípravu plánu,^37) z rozvojových dokumentů^38) zdůvodňujících též potřebu a způsob investičního rozvoje a ze schválené územně plánovací dokumentace^39) a objasňuje souvislosti stavby s celkovou koncepcí založenou v těchto dokumentech.

§ 8

Obsah investičního záměru

(1) Investiční záměr obsahuje zejména název a místo nebo oblast stavby a další základní údaje stavby, zejména účel stavby, rozsah kapacit, předpokládanou potřebu pracovních sil, energií, vody, požadavky na veřejnou dopravu,^40) na území a na souvisící investice, zejména vyvolané, požadavky na dovoz, popřípadě požadavky na vývoj, celkové náklady stavby, údaje o ekonomické efektivnosti a požadavky na zpracování přípravné dokumentace; s výjimkou uvedenou v § 9 odst. 3 je součástí investičního záměru jeho zdůvodnění.

(2) Zdůvodnění investičního záměru obsahuje zejména zdůvodnění nutnosti stavby, zdůvodnění její technickoekonomické koncepce, zhodnocení její efektivnosti a zdůvodnění souvisících, zejména vyvolaných investic. Nutnost stavby se prokazuje především porovnáním účelu stavby s úkoly pro přípravu plánu a s úkoly rozvojových dokumentů nebo – nelze-li postupovat jinak – rozborem nekrytých potřeb a rozborem využití dosavadních kapacit včetně kapacit zaměnitelných a průkazem, že plánovitého uspokojení potřeb nelze dosáhnout jiným způsobem.

§ 9

Zpracování investičního záměru

(1) Vypracování investičního záměru zajišťuje a investiční záměr vydává orgán, jemuž přísluší schválit projektový úkol (§ 64).

(2) Investiční záměr se vypracovává a vydává pro závazné a centralizované stavby a pro stavby, které určí ústřední orgán investora v dohodě s příslušnou plánovací komisí republiky.

(3) Nestanoví-li ústřední orgán investora jinak nebo nevyžádá-li si to Státní plánovací komise nebo federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, zpracuje se investiční záměr bez zdůvodnění u staveb,

• a) které jsou součástí rozvojových dokumentů kladně posouzených Státní plánovací komisí a federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě též příslušnou plánovací komisí republiky a příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky,

• b) určených výhradně pro realizaci úkolů státního technického rozvoje,

• c) o jejichž realizaci rozhodla předem příslušná vláda.

(4) Na požadavek zpracovatele investičního záměru, doložený souhlasem ústředního orgánu investora, je dovozce povinen poskytnout dostupné údaje a informace (technické, obchodní, ekonomické a cenové) o dovážených strojích nebo investičních celcích.

§ 10

Projednávání a vydání investičního záměru

(1) Investiční záměr musí být před vydáním

• a) projednán s orgánem oblastního plánování z hlediska lokalizace staveb a zabezpečení uvažovaného přírůstku počtu pracovníků;

• b) jde-li o závaznou nebo centralizovanou stavbu, předložen včetně výsledků projednání podle písmene a)

– Státní plánovací komisi a příslušné plánovací komisi republiky,

– ke státní expertize orgánům uvedeným v § 65 odst. 2.

(2) Investiční záměr může být vydán jen je-li

• a) prokázána nutnost a efektivnost stavby;

• b) vydáno kladné stanovisko orgánu oblastního plánování;

• c) u závazných a centralizovaných staveb vydáno kladné stanovisko orgánů uvedených v odstavci 1 písm. b).

(3) Orgán vydávající investiční záměr je povinen zaslat ihned po vydání jedno vyhotovení orgánům, s nimiž jej projednával podle odstavce 1 písm. a) a jde-li o závaznou nebo centralizovanou stavbu též orgánům, které k němu daly stanoviska podle odstavce 1 písm. b).

ČÁST TŘETÍ

PŘÍPRAVNÁ DOKUMENTACE

Oddíl první

Společná ustanovení

§ 11

Druhy přípravné dokumentace a výchozí podklady

(1) Přípravnou dokumentací stavby je projektový úkol; je-li stavba součástí souboru staveb, zahrnuje přípravná dokumentace též studii souboru staveb. V případech uvedených v § 5 odst. 2 písm. b) je přípravnou dokumentací pouze studie souboru staveb.

(2) Výchozím podkladem pro vypracování přípravné dokumentace stavby (souboru staveb) je investiční záměr, pokud se vypracovává a vydává. V ostatních případech se použije pro vypracování přípravné dokumentace stejných výchozích podkladů jako pro vypracování investičního záměru.

§ 12

Zabezpečení výkonu funkce generálního projektanta

(1) Investor je povinen do zahájení prací na projektovém úkolu vyhledat organizaci oprávněnou k projektové činnosti, která bude vykonávat funkci generálního projektanta (příloha č. 1), a dohodnout^41) s ní písemně, že zaujme stanovisko k návrhu projektového úkolu (§ 23) a že uzavře v dohodnuté lhůtě smlouvu o dodávce úvodního (jednostupňového) projektu včetně autorského dozoru, popřípadě též, jak bude spolupracovat při zpracování přípravné dokumentace.

(2) Nedojde-li k dohodě, postupuje investor podle ustanovení § 72 odst. 1 až 3, pokud není nutno postupovat podle ustanovení zvláštních předpisů.^42)

Oddíl druhý

Projektový úkol

§ 13

Účel a funkce projektového úkolu

(1) Projektový úkol vymezuje požadavky na celou stavbu do podrobností potřebných pro vypracování úvodního (jednostupňového) projektu v souladu s investičním záměrem, pokud byl vydán. Jde-li o soubor staveb, musí být v projektovém úkolu každé stavby souboru zabezpečeny též podmínky a návaznosti vyplývající ze studie souboru staveb.

(2) Projektový úkol věcně a funkčně vymezuje a zdůvodňuje stavbu a její umístění, stanoví národohospodářské, výrobní (provozní) a sociální cíle stavby, požadavky na její technickou, ekonomickou, architektonickou a výtvarnou úroveň (především na uplatnění výsledků vědeckotechnického rozvoje)^43) a vymezuje časový průběh výstavby. Přitom prokazuje realizovatelnost a efektivnost^44) stavby a stanoví zejména:

• a) rozsah a členění stavby [§ 30 odst. 3 písm. c)] na stavební objekty a provozní soubory,

• b) požadavky na technické, ekonomické, architektonické a výtvarné řešení stavby, zejména

– údaje a ukazatele charakterizující efektivnost v oblasti vnitřních a vnějších vztahů,

– použití stavebních soustav a technologických souborů u rozhodujících stavebních objektů,

– technologii výroby (provozu),

– rozhodující stroje a zařízení s označením standardních a nestandardních a jejich rozhodujících technickoekonomických parametrů,

– požadavky na automatizaci řízení technologických nebo výrobních procesů, popřípadě požadavky vyplývající z automatizace vyšších úrovní řízení,