Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy

§ 1

Základní ustanovení

Školskými zařízeními pro výkon ústavní výchovy mládeže jsou dětské domovy; pro výkon ústavní výchovy obtížně vychovatelné mládeže a ochranné výchovy zvláštní výchovná zařízení. Školskými zařízeními pro plnění diagnostických úkolů při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy jsou diagnostické ústavy.

Dětské domovy, zvláštní výchovná zařízení a diagnostické ústavy

§ 2

Dětský domov^1)

(1) Do dětských domovů se umisťuje mládež obojího pohlaví ve věku od tří do osmnácti let, popřípadě do ukončení přípravy na povolání,

• a) u níž soud nařídil ústavní výchovu,^2)

• b) kterou je třeba okamžitě umístit do náhradní výchovy nahrazující výchovu rodičů na dobu, než rozhodne soud,^3)

• c) na základě dohody rodičů nebo jiných zákonných zástupců (dále jen „zákonný zástupce“) s národním výborem, který dětský domov odborně vede.

(2) Dětské domovy se člení na domovy internátního typu a rodinného typu.

(3) Základní organizační jednotkou kolektivu dětí a mládeže v dětském domově internátního typu je výchovná skupina.

(4) V dětském domově internátního typu se může z výchovných důvodů zřídit výchovná skupina pro děti předškolního věku nebo výchovná skupina pro mládež starší patnácti let, popřípadě rodinná buňka podle odstavce 6.

(5) V jednom dětském domově internátního typu jsou nejméně tři, nejvíce šest výchovných skupin. Výchovná skupina je nejvýše patnáctičlenná, výjimečně se souhlasem národního výboru, který dětský domov odborně vede, může být výchovná skupina na přechodnou dobu nejvýše dvanáctičlenná.

(6) Základní organizační jednotkou kolektivu dětí a mládeže v dětském domově rodinného typu je rodinná buňka. Rodinnou buňku tvoří kolektiv dětí a mládeže, jehož způsob života i prostředí v dětském domově jsou přizpůsobeny životu v rodině. V jednom dětském domově rodinného typu jsou nejméně dvě, nejvíce deset rodinných buněk. Rodinná buňka je osmičlenná až desetičlenná.

(7) Sourozenci se zásadně zařazují do jedné výchovné skupiny nebo do jedné rodinné buňky.

(8) Děti předškolního věku docházejí do mateřské školy. Není-li v místě mateřská škola, může místní národní výbor se souhlasem národního výboru, který dětský domov odborně vede, zřídit třídu mateřské školy bez celodenní péče v dětském domově. Třída mateřské školy bez celodenní péče se může zřídit, je-li v dětském domově alespoň patnáct dětí předškolního věku.^4)

Zvláštní výchovná zařízení^5)

§ 3

(1) Zvláštními výchovnými zařízeními jsou:

• a) dětský výchovný ústav, který může být též zřízen jako dětský výchovný ústav se zvýšenou výchovnou péčí,

• b) výchovný ústav pro mládež, který může být též zřízen buď jako výchovný ústav pro mládež se zvýšenou výchovnou péčí nebo jako výchovný ústav pro mládež s ochranným režimem,

• c) ústav s výchovně léčebným režimem.

(2) Zvláštní výchovná zařízení se podle věku mládeže^6) diferencují na:

• a) dětské výchovné ústavy,

• b) výchovné ústavy pro mládež.

(3) Národní výbor, který zvláštní výchovné zařízení odborně vede, zřizuje podle potřeby při zvláštním výchovném zařízení příslušný typ školy. Počet žáků ve třídě příslušné školy se kryje s počtem mládeže zařazené do výchovné skupiny zvláštního výchovného zařízení.

§ 4

Dětský výchovný ústav

(1) Do dětského výchovného ústavu se umisťuje obtížně vychovatelná mládež s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, která neukončila docházku do základní školy, základní devítileté školy nebo do zvláštní školy.

(2) Základní organizační jednotkou kolektivu mládeže je výchovná skupina. Dětský výchovný ústav má nejméně tři, nejvíce sedm výchovných skupin. Výchovná skupina je nejvýše patnáctičlenná. V dětském výchovném ústavu pro mládež mentálně postiženou je výchovná skupina nejvýše dvanáctičlenná. Výjimečně se souhlasem národního výboru, který dětský výchovný ústav odborně vede, může být výchovná skupina na přechodnou dobu nejvýše dvanáctičlenná a výchovná skupina pro mládež mentálně postiženou nejvýše desetičlenná.

§ 5

Dětský výchovný ústav se zvýšenou výchovnou péčí

(1) Do dětského výchovného ústavu se zvýšenou výchovnou péčí se umisťuje obtížně vychovatelná mládež s nařízenou ústavní výchovou nebo s uloženou ochrannou výchovou, u níž byl při komplexním vyšetření zjištěn vyšší stupeň její narušenosti a která neukončila docházku do základní školy, základní devítileté školy nebo do zvláštní školy. Přeřazuje se do něj též mládež z dětského výchovného ústavu, jejíž převýchova v tomto zařízení nebyla úspěšná.

(2) Základní organizační jednotkou kolektivu mládeže je výchovná skupina. Dětský výchovný ústav se zvýšenou výchovnou péčí má nejméně tři, nejvíce šest výchovných skupin. Výchovná skupina je nejvýše dvanáctičlenná, pro mentálně postižené nejvýše desetičlenná. Výjimečně se souhlasem národního výboru, který dětský výchovný ústav se zvýšenou výchovnou péčí odborně vede, může být výchovná skupina na přechodnou dobu nejvýše desetičlenná, pro mentálně postiženou mládež nejvýše osmičlenná.

§ 6

Výchovný ústav pro mládež

(1) Do výchovného ústavu pro mládež se umisťuje obtížně vychovatelná mládež s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, která ukončila docházku do základní školy, základní devítileté školy nebo do zvláštní školy.

(2) Základní organizační jednotkou kolektivu mládeže je výchovná skupina. Výchovný ústav pro mládež má nejméně tři, nejvíce sedm výchovných skupin. Výchovná skupina je nejvýše patnáctičlenná, pro mentálně postiženou mládež nejvýše dvanáctičlenná. Výjimečně se souhlasem národního výboru, který výchovný ústav pro mládež odborně vede, může být výchovná skupina na přechodnou dobu nejvýše dvanáctičlenná, pro mentálně postiženou mládež nejvýše desetičlenná.

(3) Ve výchovných ústavech pro mládež může být zřízeno oddělení s ochranným režimem, je-li možno toto oddělení umístit ve zvláštní budově nebo oddělené části budovy. Oddělení s ochranným režimem plní úkoly výchovného ústavu pro mládež s ochranným režimem (§ 8).

(4) Výchovné ústavy pro mládež zabezpečují mládeži doplnění základního vzdělání nebo vzdělání poskytovaného základní školou.

§ 7

Výchovný ústav pro mládež se zvýšenou výchovnou péčí

(1) Do výchovného ústavu pro mládež se zvýšenou výchovnou péčí se umisťuje obtížně vychovatelná mládež s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, u níž byl při komplexním vyšetření zjištěn vyšší stupeň její narušenosti a která ukončila docházku do základní školy, základní devítileté školy nebo do zvláštní školy. Přeřazuje se do něj též mládež z výchovného ústavu pro mládež, jejíž převýchova v tomto zařízení nebyla úspěšná.

(2) Základní organizační jednotkou kolektivu mládeže je výchovná skupina. Výchovný ústav pro mládež se zvýšenou výchovnou péčí má nejméně tři, nejvíce sedm výchovných skupin. Výchovná skupina je nejvýše dvanáctičlenná, pro mentálně postiženou mládež nejvýše desetičlenná. Výjimečně se souhlasem národního výboru, který výchovný ústav pro mládež se zvýšenou výchovnou péčí odborně vede, může být výchovná skupina na přechodnou dobu nejvýše desetičlenná, pro mentálně postiženou mládež nejvýše osmičlenná.

(3) Ve výchovném ústavu pro mládež se zvýšenou výchovnou péčí může být zřízeno oddělení s ochranným režimem, je-li možno toto oddělení umístit ve zvláštní budově nebo v oddělené části budovy. Oddělení s ochranným režimem plní úkoly výchovného ústavu pro mládež s ochranným režimem (§ 8).

(4) Výchovné ústavy pro mládež se zvýšenou výchovnou péčí zabezpečují mládeži doplnění základního vzdělání nebo vzdělání poskytovaného základní školou.

§ 8

Výchovný ústav pro mládež s ochranným režimem

(1) Výchovný ústav pro mládež s ochranným režimem je zařízení s přísným výchovným režimem pro obtížně vychovatelnou mládež s uloženou ochrannou výchovou, pro mládež s opakovanými projevy společensky negativní činnosti a s opakovanými útěky ze zařízení; přeřazuje se do něj mládež z ostatních typů výchovných ústavů pro mládež, jejíž převýchova nebyla úspěšná. Do výchovného ústavu pro mládež s ochranným režimem se mládež zařazuje jen na dobu nezbytně nutnou. Po ukončení pobytu v tomto zařízení se vrací do výchovného ústavu, z něhož byla přeřazena.

(2) Základní organizační jednotkou kolektivu mládeže je výchovná skupina. Výchovný ústav pro mládež s ochranným režimem má nejméně tři, nejvíce šest výchovných skupin. Výchovná skupina je nejvýše desetičlenná. Výjimečně se souhlasem národního výboru, který výchovný ústav pro mládež s ochranným režimem odborně vede, může být výchovná skupina na přechodnou dobu nejvýše osmičlenná.

(3) Ve výchovném ústavu pro mládež s ochranným režimem pracuje mládež v dílnách, které jsou zpravidla zřizovány jako součást ústavu, nebo na různých pracovištích mimo ústav, vždy za dohledu výchovných pracovníků.

§ 9

Výchovný ústav pro děti a mládež

(1) Výchovný ústav pro děti a mládež může být zřízen jako společné zařízení, které plní úkoly dětského výchovného ústavu (§ 4) a výchovného ústavu pro mládež (§ 6).

(2) Organizace výchovných skupin ve výchovném ústavu pro děti a mládež se řídí ustanoveními § 4 a 6 této vyhlášky.

§ 10

Ústav a oddělení s výchovně léčebným režimem

(1) Ve zvláštních výchovných zařízeních lze zřídit oddělení s výchovně léčebným režimem, je-li možno je umístit ve zvláštní budově nebo v oddělené části budovy a je-li zajištěna léčebně preventivní péče. Oddělení s výchovně léčebným režimem plní úkoly ústavu s výchovně léčebným režimem.

(2) Do ústavu s výchovně léčebným režimem nebo do oddělení s výchovně léčebným režimem se zařazuje mládež, u níž byla zjištěna přechodná nebo trvalá duševní porucha takového druhu a stupně, že nemůže být vychovávána v ostatních školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, a tato duševní porucha nevyžaduje léčení ve zdravotnickém zařízení ani umístění v zařízení na úseku sociální péče.

(3) Ústavy a oddělení s výchovně léčebným režimem se člení na:

• a) ústavy a oddělení s výchovně léčebným režimem pro mládež, která neukončila docházku do základní školy, základní devítileté školy nebo do zvláštní školy,

• b) ústavy a oddělení s výchovně léčebným režimem pro mládež, která ukončila docházku do základní školy, základní devítileté školy nebo do zvláštní školy.

(4) Základní organizační jednotkou kolektivu mládeže je výchovná skupina. Ústav a oddělení s výchovně léčebným režimem mají nejméně tři nejvíce pět výchovných skupin. Výchovná skupina je nejvýše desetičlenná; ve výjimečných případech se souhlasem národního výboru, který ústav a oddělení s výchovně léčebným režimem odborně vede, může být výchovná skupina na přechodnou dobu nejvýše osmičlenná.

(5) Péče v ústavech s výchovně léčebným režimem a v odděleních s výchovně léčebným režimem se podřizuje zvláštním výchovně vzdělávacím, psychologickým a zdravotnickým požadavkům.

(6) Národní výbor, který ústav s výchovně léčebným režimem odborně vede, zřizuje podle potřeby při ústavu s výchovně léčebným režimem příslušný typ školy pro mládež vyžadující zvláštní péči. V odděleních s výchovně léčebným režimem se mládež zařazuje do samostatných tříd těchto škol.

Diagnostické ústavy^7)

§ 11

(1) Diagnostické ústavy rozmisťují mládež na základě komplexního vyšetření do dětských domovů a zvláštních výchovných zařízení.

(2) Dětský diagnostický ústav^8) plní diagnostické úkoly pro děti předškolního věku a pro mládež docházející do základní školy, základní devítileté školy nebo do zvláštní školy, která má být nebo je zařazena v dětských domovech, nebo v příslušném typu zvláštních výchovných zařízení.

(3) Diagnostický ústav pro mládež^9) plní diagnostické úkoly pro mládež, která má být nebo je zařazena ve všech druzích zvláštních výchovných zařízení pro mládež.

(4) Základní jednotkou kolektivu mládeže v diagnostických ústavech je výchovná skupina. Diagnostické ústavy mají nejméně tři, nejvíce osm výchovných skupin. Výchovná skupina je nejvýše dvanáctičlenná.

(5) Komplexní vyšetření mládeže v diagnostickém ústavu trvá nejdéle osm týdnů.

(6) Při diagnostických ústavech podle potřeby zřizuje národní výbor, který diagnostický ústav odborně vede, mateřskou školu, základní školu, základní devítiletou školu nebo zvláštní školu.

(7) Diagnostický ústav vede evidenci dětí a mládeže umístěné v jednotlivých dětských domovech a zvláštních výchovných zařízeních a evidenci volných míst v jednotlivých dětských domovech a zvláštních výchovných zařízeních v územním obvodu diagnostického ústavu.^10)

(8) Diagnostický ústav vypracovává pro krajský národní výbor a pro ministerstvo školství České socialistické republiky návrhy na změny sítě dětských domovů a zvláštních výchovných zařízení a internátních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči v územním obvodu diagnostického ústavu a upozorňuje národní výbor, který dětský domov a zvláštní výchovné zařízení a internátní školu pro mládež vyžadující zvláštní péči odborně vede, na poznatky zjištěné odbornými pracovníky diagnostického ústavu.

§ 12

(1) Diagnostické ústavy se vnitřně člení na pracoviště diagnostické, sociální služby, výchovně vzdělávací a záchytné.

(2) Pracoviště diagnostické zajišťuje komplexní odborné vyšetření mládeže a v součinnosti s ostatními pracovišti stanoví prognózu její výchovy nebo převýchovy. Poskytuje odbornou pomoc dětským domovům a zvláštním výchovným zařízením, která nemají vlastního psychologa. Spolupracuje s psychologickými, zdravotnickými a jinými odbornými pracovišti.

(3) Pracoviště sociální služby zajišťuje sociální péči o přijatou mládež a podílí se na jejím diagnostickém vyšetření. Zajišťuje její rozmístění do dětských domovů, zvláštních výchovných zařízení a do internátních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči. Zajišťuje některé osobní záležitosti mládeže umístěné v těch dětských domovech, které nemají vlastní sociální pracovnici. V osobních věcech mládeže spolupracuje s orgány péče o děti národních výborů, s prokuraturami, se soudy, s orgány Veřejné bezpečnosti, s příslušnou okresní pedagogicko-psychologickou poradnou.

(4) Pracoviště výchovně vzdělávací zjišťuje v diagnostických třídách stav vědomostí, dovedností a znalostí mládeže a zajišťuje její vzdělávání po dobu pobytu v diagnostickém ústavu a podílí se na jejím diagnostickém vyšetření.

(5) Pracoviště záchytné přijímá k přechodnému pobytu mládež zadrženou na útěku od zákonných zástupců v případě, že zákonní zástupci ji nemohou od orgánů Veřejné bezpečnosti bezodkladně převzít nebo její převzetí odmítají, a mládež dopadenou orgány Veřejné bezpečnosti na útěku z dětského domova, zvláštního výchovného zařízení nebo diagnostického ústavu.

Výchovně vzdělávací činnost

§ 13

(1) Přípravu mládeže pro výkon povolání zabezpečují dětské domovy a zvláštní výchovná zařízení (dále jen „zařízení“) vytvářením příznivých podmínek pro studium mládeže na středních školách, pomocí při volbě povolání a pomocí při sjednávání učebních poměrů a pracovních poměrů.

(2) Pro mládež, která se připravuje pro výkon povolání nebo pro mládež v pracovním poměru, může národní výbor, který zařízení odborně vede, zřídit samostatné pracovně výchovné skupiny; samostatné pracovně výchovné skupiny může národní výbor zřídit zejména v objektech organizací, se kterými mládež umístěná v zařízeních uzavřela pracovní poměr nebo učební poměr.

(3) Mládež, která vzhledem ke stupni narušenosti nebo stupni mentálního postižení neuzavřela pracovní nebo učební poměr, nebo která nestuduje, osvojuje si pracovní návyky produktivní činností v zařízení v rozsahu, který vymezí jeho ředitel.

Výchova mládeže v zařízeních a v diagnostických ústavech

§ 14

(1) V zařízeních a v diagnostických ústavech se zabezpečuje výchova a péče, kterou by mládeži měli poskytnout rodiče nebo zákonní zástupci.

(2) V zájmu úspěšné výchovy mládeže je ředitel zařízení nebo diagnostického ústavu oprávněn zejména

• a) na dobu nezbytně nutnou omezit návštěvy zákonných zástupců, jestliže tyto návštěvy narušují výchovný proces,

• b) vrátit odesilateli listovní nebo balíkovou zásilku určenou osobě umístěné v zařízení (dále jen „svěřenec“), jestliže zjistí nebo na základě předcházející zkušenosti předpokládá, že zásilka má z výchovného hlediska závadný obsah nebo by mohla ohrozit zdraví a bezpečnost mládeže,

• c) převzít od svěřence do dočasné úschovy ty předměty, jejichž užívání by mohlo ohrozit výchovu, zdraví a bezpečnost mládeže,

• d) zakázat výstřelky v odívání, v úpravě vlasů a v užívání kosmetických prostředků.

(3) Podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací práce v zařízení nebo v diagnostickém ústavu a z toho vyplývající práva a povinnosti mládeže a jejich zákonných zástupců stanoví vnitřní řád zařízení nebo diagnostického ústavu. Vnitřní řád, který vydává ředitel zařízení nebo diagnostického ústavu ve spolupráci se závodním výborem ROH, schvaluje národní výbor, který zařízení nebo diagnostický ústav odborně vede.

(4) Mládež mladší osmi let může trávit volný čas mimo prostory zařízení jen za dohledu výchovného pracovníka, mládež starší osmi let s vědomím výchovného pracovníka i bez jeho dohledu.

(5) Zařízení nebo diagnostický ústav podávají zákonným zástupcům nebo orgánům péče o děti na jejich žádost zprávy o stavu mládeže. Výchovná a zdravotní opatření zásadní důležitosti předem projednávají se zákonnými zástupci mládeže, nehrozí-li nebezpečí z prodlení.

§ 15

(1) Ředitel zařízení nebo diagnostického ústavu

• a) může doporučit některé z dětí do náhradní rodinné výchovy, jestliže se prokáže, že ústavní výchova není pro ně vhodná,

• b) může po předběžném písemném vyjádření orgánu péče o děti okresního národního výboru, v jehož územním obvodu mají zákonní zástupci trvalé bydliště, výjimečně dovolit mládeži dočasný pobyt u zákonných zástupců, popřípadě i u osob blízkých, u jiných osob v poměru rodinném,^11) nebo též u občanů, kteří se na doporučení příslušného okresního národního výboru mají stát jejich opatrovníky či pěstouny, nejvýše však na dobu pracovního volna těchto osob,

• c) z rozhodnutí soudu předá svěřence do péče budoucího osvojitele, a to na jeho náklad.^12)

(2) K dočasnému pobytu přejímá v zařízení a v diagnostickém ústavu mládež mladší patnácti let alespoň jeden ze zákonných zástupců nebo jiná osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), která ji ve stanoveném termínu předá zpět do péče zařízení nebo diagnostického ústavu.

(3) Nebyl-li svěřenec vrácen z dočasného pobytu u zákonných zástupců nebo u jiných osob uvedených v odstavci 1 písm. b) do zařízení nebo diagnostického ústavu ve stanoveném termínu, zabezpečí jeho vrácení pracovník zařízení nebo diagnostického ústavu pověřený ředitelem, který požádá o součinnost orgán péče o děti okresního národního výboru příslušného podle místa pobytu zákonných zástupců nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. b). Nebyl-li však tento svěřenec vrácen ani na základě tohoto opatření, dá ředitel zařízení nebo diagnostického ústavu podnět příslušnému soudu k výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí.^13)

(4) Ředitel zařízení může v zájmu úspěšné výchovy mládeže s nařízenou ústavní výchovou dát souhlas k podmíněnému ubytování svěřence mimo zařízení v souvislosti s jeho učebním poměrem, pracovním poměrem nebo studiem; u svěřence s uloženou ochrannou výchovou může ředitel z výchovných důvodů dát soudu podnět k jeho podmíněnému ubytování mimo zařízení.