Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád

Čl. I

Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb. a zákona č. 20/1975 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 35

se na konci odstavce 1 připojuje tato věta:

„Návrh na zahájení řízení může podat i v případě, kde by jinak muselo předcházet rozhodčí nebo smírčí řízení.“,

dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2, odstavec 3 zní:

„(3) Prokurátor vystupuje jako strážce socialistické zákonnosti v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno k jeho návrhu nebo do kterého vstoupil podle odstavce 1, nebo které bylo zahájeno k jeho návrhu podle jiného zákonného ustanovení,^1) ač není účastníkem právního vztahu, který je předmětem řízení.“.

• 1. V § 36

odstavec 2 zní:

„(2) Senát jedná a rozhoduje

• a) ve věcech pracovních,

• b) ve věcech rodinných,

• c) ve věcech ochrany osobnosti podle ustanovení § 11 a násl. občanského zákoníku a o návrzích na opravu nepravdivých údajů podle ustanovení § 20 zákona č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích,

• d) o návrzích prokurátora, aby plnění z neplatného právního úkonu připadlo státu podle ustanovení § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku,

• e) o návrzích na náhradu škody podle zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným postupem,

• f) v jiných věcech, kde to stanoví zákon.“,

za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Předseda senátu jedná a rozhoduje jako jediný soudce (samosoudce) o ostatních věcech vyplývajících z občanskoprávních vztahů a vztahů družstevních, a v dalších věcech, které projednávají soudy. Stanoví-li to zákon, jedná a rozhoduje jako samosoudce i ve věcech uvedených v odstavci 2.“,

dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4 a na jeho konci se připojuje tato věta:

„Předsedovi senátu (jinému soudci z povolání) přísluší ve všech těchto případech práva, která jsou vyhrazena senátu.“,

dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

• 1. V § 57 odst. 2 věta druhá zní:

„Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.“.

• 1. V § 82

odstavec 2 zní:

„(2) Předcházelo-li řízení u soudu řízení u rozhodčí komise, smírčí komise nebo smírčího orgánu, je řízení u soudu zahájeno také dnem, kdy postoupená věc došla soudu.“,

za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení jsou zachovány i tehdy, byl-li návrh podán u hospodářské arbitráže a ta jej postoupila soudu.“.

• 1. § 88 písm. g) zní:

• „g) v jehož obvodu má sídlo rozhodčí komise, smírčí komise nebo smírčí orgán, mělo-li před řízením u soudu předcházet řízení u tohoto orgánu;“.

• 1. V § 142 se na konci odstavce 1 připojuje tato věta:

„V řízení zahájeném k návrhu prokurátora na popření otcovství podle § 62 zákona o rodině a k návrhu prokurátora, aby plnění z neplatného právního úkonu připadlo státu podle ustanovení § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku, přizná soud odpůrci náhradu těchto nákladů proti státu.“.

• 1. V § 165 odst. 3, § 266 odst. 1 a § 290 odst. 2 větě první se slovo „senát“ nahrazuje slovy „předseda senátu“.

• 1. V § 172

odstavec 1 zní:

„(1) Předseda senátu může i bez výslovné žádosti navrhovatele a bez slyšení odpůrce vydat platební rozkaz, je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno právo na zaplacení peněžité částky nepřevyšující 5000 Kčs nebo právo na zaplacení peněžité částky, která se opírá o výpis z knih tuzemského peněžního ústavu, vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených navrhovatelem. V platebním rozkazu odpůrci uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu navrhovateli zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.“,

v odstavci 2 se ustanovení písm. c) vypouští.

• 1. V § 228

se vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 může napadnout pravomocný rozsudek návrhem na obnovu řízení i prokurátor, byl-li tento rozsudek vydán v řízení, které bylo nebo mohlo být zahájeno k návrhu prokurátora (§ 35 odst. 1).“,

dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 1. V § 251 se na konci připojuje tato věta:

„Návrh na soudní výkon rozhodnutí může podat i prokurátor, bylo-li vykonatelné rozhodnutí vydáno v řízení, které bylo nebo mohlo být zahájeno k návrhu prokurátora (§ 35 odst. 1).“.

• 1. V § 253 odst. 2 se vypouští věta druhá.

• 1. § 268 odst. 1 písm. c) zní:

• „c) zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení,“.

• 1. V § 269

odstavec 1 zní:

„(1) Nařízený výkon rozhodnutí zastaví předseda senátu na návrh nebo i bez návrhu.“,

odstavec 2 se vypouští,

dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

• 1. § 278 zní:

㤠278

Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka; způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vláda Československé socialistické republiky.“.

• 1. V § 279

v odstavci 1 věta druhá zní: „Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny.“, dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a jeho ustanovení písm. d) zní:

• „d) pohledávky daní a poplatků, pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, jakož i pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na náhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče.“,

dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a zní:

„(3) Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle odstavce 1 věty první bez omezení.“.

• 1. § 374 zní:

㤠374

(1) Ministerstva spravedlnosti republik se zmocňují vydat obecně závazným právním předpisem jednací řád pro okresní a krajské soudy, který upraví podrobněji pro vyřizování občanskoprávních věcí organizaci práce a úkoly pracovníků při výkonu soudnictví, postup soudů při výkonu rozhodnutí, kancelářské práce u soudů včetně správní agendy.

Zejména v něm mohou stanovit,

• a) které jednoduché úkony svěřené předsedovi senátu mohou vykonávat justiční čekatelé nebo administrativní pracovníci,

• b) ve kterých případech jsou pracovníci soudů oprávněni ověřit pravost podpisu na listinách a správnost opisů listin,

• c) kdy lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání před soudem a jakým způsobem v takových případech je nutno zaznamenat obsah jednání,

• d) jaká nutná vydání se hradí osobám zúčastněným na řízení.

(2) Předseda senátu, jemuž je jinak věc podle rozvrhu práce přikázána, může si vyhradit vyřizování určitých věcí svěřených justičním čekatelům nebo administrativním pracovníkům, a to buď vůbec nebo v jednotlivých případech.

(3) Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal justiční čekatel nebo pověřený administrativní pracovník, může mu zcela vyhovět předseda senátu. Jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.“.

• 1. § 374a se vypouští.

Čl. II

• 1. Náklady řízení, na jejichž náhradu má účastník právo podle § 142 odst. 1 druhá věta, nahradí stát i v případě, že vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona, pokud rozhodnutí ve věci je vydáno v době účinnosti tohoto zákona.

• 1. Předseda senátu může vydat platební rozkaz podle § 172 odst. 1 i v případě, došel-li návrh na zahájení řízení před účinností tohoto zákona.

• 1. Bylo-li vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy přede dnem účinnosti nařízení vlády Československé socialistické republiky vydaného podle § 278 a § 279 odst. 3, provádí plátce mzdy srážky podle dosavadních předpisů ještě po dobu šesti měsíců od účinnosti nové úpravy; po uplynutí této doby provádí srážky podle nové úpravy.

• 1. Jinak platí tento zákon i na řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Čl. III

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění občanského soudního řádu, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1983.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

^1) § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku. § 62 zákona o rodině. § 213 odst. 2 zákoníku práce. § 129 odst. 2 zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech. § 87 odst. 2 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.