Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení

Typ Vyhláška
Publikace 1982-12-08
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení (dále jen „zákon“) a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení (dále jen „zákon ČNR“), ve znění vyhlášky č. 109/1979 Sb., vyhlášky č. 4/1982 Sb. a vyhlášky č. 18/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:

„ČÁST PRVNÍ

SPRÁVNÍ KOMISE

DÍL PRVNÍ

POSUDKOVÉ KOMISE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Složení a jednání posudkové komise sociálního zabezpečení

§ 1

Návrhy na členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru si okresní národní výbor vyžádá, pokud jde o

§ 2

Návrhy na členy posudkové komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru si krajský národní výbor vyžádá, pokud jde o

§ 3

(1) Jednání posudkové komise sociálního zabezpečení musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce, tajemníka komise a lékařů, kteří jsou členy posudkové komise (§ 5a odst. 6 zákona ČNR), též zástupce Revolučního odborového hnutí. Místo zástupce Revolučního odborového hnutí musí být na zasedání komise přítomni:

(2) Je-li v komisi projednáván případ nezletilého, musí být přítomen jako lékař státní zdravotní správy dorostový lékař nebo dětský lékař a pracovník příslušného odboru národního výboru.

(3) Projednává-li se případ žadatele (důchodce), který byl účastníkem odboje, musí být přítomen zástupce Českého svazu protifašistických bojovníků.

§ 4

(1) Podle potřeby přizve předseda nebo jeho zástupce k jednání komise:

(2) Zástupci orgánů a organizací uvedených v předchozím odstavci a zástupci orgánů sociálního zabezpečení musí být k jednání komise přizváni, jestliže tyto orgány (organizace) o to požádají. Rovněž musí být k jednání komise přizván, požádá-li o to, ošetřující lékař posuzovaného.

§ 5

(1) Lékařské zprávy potřebné k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru vyhotovuje ošetřující lékař posuzovaného; jde-li o nemoc z povolání, vyhotovuje tuto zprávu lékař oddělení nemocí z povolání příslušného ústavu národního zdraví. Jde-li o určení stupně invalidity nebo o rozhodnutí, že jde o občana se změněnou pracovní schopností nebo o rozhodnutí o nutnosti trvalého převedení na jinou práci nebo nutnosti trvalé změny zaměstnání ze zdravotních důvodů, předkládá zprávu ošetřujícího lékaře, popřípadě odborného lékaře příslušná lékařská poradní komise (lékařská komise) po přezkoumání a potvrzení správnosti a úplnosti této zprávy.

(2) Potřebnou lékařskou dokumentaci pro jednání posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru vydává zdravotnické zařízení.

(3) Lékaři, kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru, spolupracují s lékařskými poradními komisemi (s lékařskými komisemi). Lékaři, kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru i krajského národního výboru, kontrolují správnost a úplnost lékařské dokumentace a při jednání v posudkové komisi sociálního zabezpečení podle potřeby vyšetřují posuzovaného občana znovu; jsou též odpovědni za posouzení zdravotního stavu posuzovaného občana a vyjadřují se zejména o tom, zda jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a kdy tato změna nastala.

(4) Posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru zasedají zpravidla ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy a ve velkých organizacích, které mají zdravotnická zařízení s potřebným vybavením.

§ 6

Členové komise a občané přizvaní k projednání jednotlivých případů v posudkové komisi sociálního zabezpečení (§ 4) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při jednání komise.

§ 7

Jednání o lázeňské péči

(1) Okresní národní výbor rozhoduje o lázeňské péči svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení na základě návrhu na lázeňskou péči (dále jen „návrh“).

(2) Před projednáním návrhu v posudkové komisi sociálního zabezpečení okresního národního výboru posudkový lékař sociálního zabezpečení návrh přezkoumá a zajistí, aby návrh byl úplný.

(3) Posudková komise sociálního zabezpečení návrh projedná do 30 dnů od jeho doručení, popřípadě od jeho doplnění potřebnými údaji.

(4) Zjistí-li posudková komise sociálního zabezpečení, že návrhu nelze vyhovět, vydá rozhodnutí podle obecných předpisů o správním řízení.

(5) V ostatních případech posudková komise sociálního zabezpečení nejpozději do 10 dnů od projednání oznámí účastníku řízení, že mu poskytne lázeňskou péči za předpokladu, že okresnímu národnímu výboru bude přidělen vhodný poukaz, a že lázeňskou péči odůvodňuje i pořadí zdravotní a jiné naléhavosti. V tomto oznámení účastníka řízení upozorní, že pokud nebude poukaz na lázeňskou péči přidělen do 1 roku od doručení návrhu, může být lázeňská péče poskytnuta jen na základě nového návrhu. Pořadí zdravotní a jiné naléhavosti určí posudková komise sociálního zabezpečení po obdržení vhodných poukazů.

DÍL DRUHÝ

DÁVKOVÉ KOMISE

§ 8

Návrhy na členy dávkové komise okresního národního výboru si okresní národní výbor vyžádá, pokud jde o

§ 9

Návrhy na členy dávkové komise krajského národního výboru si krajský národní výbor vyžádá, pokud jde o

§ 10

(1) Jednání dávkové komise musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce a tajemníka komise též zástupce Revolučního odborového hnutí. Místo zástupce Revolučního odborového hnutí musí být na zasedání komise přítomni:

(2) Jestliže rozhodnutí dávkové komise závisí též na řešení otázek patřících do působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení, je dávková komise vázána rozhodnutím, popřípadě posudkem posudkové komise sociálního zabezpečení.

§ 11

Ustanovení § 4 a 6 platí i pro jednání dávkové komise.

DÍL TŘETÍ

KOMISE PÉČE O RODINU A DĚTI

§ 12

Návrhy na členy komise péče o rodinu a děti si národní výbor vyžádá, pokud jde o společenské organizace, od příslušných orgánů, zejména Revolučního odborového hnutí, Socialistického svazu mládeže, Českého svazu žen a Československého červeného kříže.

§ 13

(1) Jednání komise péče o rodinu a děti musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce též tajemník komise.

(2) Jestliže to vyžaduje povaha projednávané věci, přizve předseda komise nebo jeho zástupce rodiče dítěte nebo jiné osoby odpovědné za jeho výchovu, zástupce školy, kterou dítě navštěvuje, nebo zástupce organizace, ve které je nezletilý pracovně činný, zástupce orgánů sociálního zabezpečení, popřípadě zástupce společenských organizací.

(3) Zástupci organizací uvedených v předchozím odstavci a zástupci orgánů sociálního zabezpečení musí být k jednání komise přizváni, jestliže tyto orgány (organizace) o to požádají.

(4) Ustanovení § 6 platí i pro jednání komise péče o rodinu a děti.“.

„(1) Okresní národní výbory, místní národní výbory ve střediskových obcích a městské národní výbory organizují, zabezpečují a koordinují ve svém územním obvodu výchovu občanů k manželství a k odpovědnému rodičovství prostřednictvím svých komisí, sborů pro občanské záležitosti, koordinačních sborů a kulturních, školských, zdravotnických a sociálních zařízení, která spravují; spolupracují přitom se socialistickými organizacemi.“.

„(3) Okresní národní výbory vykonávají sociálně právní ochranu nezletilých. Rodičům, jiným občanům odpovědným za výchovu dětí a těhotným ženám poskytují pomoc a odůvodňuje-li to povaha případu, sepisují podání, jednají v jejich zájmu u ostatních orgánů, zařízení a organizací a v případě potřeby jim zjednají u nich pomoc.“.

„(3) Ten, kdo vykonává dohled, je povinen v součinnosti se školou a se socialistickými organizacemi v bydlišti nebo na pracovišti působit soustavně na nezletilého a na občany za jeho výchovu odpovědné a sledovat, jak se nezletilý chová a jak o něj rodiče či jiní občané odpovědní za výchovu pečují; v případě potřeby dává podnět k dalšímu opatření v zájmu řádné výchovy nezletilého.

(4) Je-li zvláště třeba chránit nezletilého před škodlivými vlivy, uloží místní národní výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor, a nejsou-li příslušné, okresní národní výbor nezletilému přiměřené omezení; zejména mu může zakázat návštěvu podniků a zábav pro něj nevhodných nebo styk s občany, kteří mohou mít nepříznivý vliv na jeho výchovu; o tomto opatření uvědomí školu, provozovatele podniků a zábav a občana, jehož vliv na nezletilého byl nepříznivý; okresní národní výbor uvědomí o tomto opatření místní národní výbor.“.

„(5) Místní národní výbor uvědomí o opatřeních podle odstavců 2 a 4 okresní národní výbor a příslušný okresní soud.“.

„§ 18

(1) Pokud opatření uvedená v § 17 odst. 2 neučinil místní národní výbor ani místní národní výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti, učiní tato opatření okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti; přitom přiměřeně použije ustanovení § 17 odst. 3 a 5.

(2) Napomenout, stanovit dohled nebo uložit omezení může národní výbor v případech, kterými se zabýval soud, jen pokud soud o těchto opatřeních zatím nerozhodl.“.

„O těchto opatřeních místní národní výbor uvědomí okresní národní výbor, který učiní další opatření potřebná v zájmu dítěte.“.

„§ 23

Věcná pomoc

Věcná pomoc se poskytuje sociálně potřebným rodičům s nezaopatřenými dětmi, zejména osamělým matkám (otcům), nezaopatřeným dětem a těhotným ženám, pokud jejich potřeby nejsou zabezpečeny jinak. Poskytují se předměty potřebné k uspokojování životních potřeb, zejména výživy, ošacení a vybavení domácnosti.“.

„(2) Na zabezpečení výživy nebo na úhradu nákladů na životní potřeby, které se pravidelně opakují, popřípadě na úhradu nákladů spojených s dietním stravováním, se může poskytnout těmto občanům opakující se peněžitý příspěvek.“.

„§ 25

Dávky sociální péče uvedené v § 23 a 24 lze poskytnout též jiným občanům, kteří mají dítě v přímé péči.“.

„§ 26

Dávky sociální péče uvedené v § 23 a 24 lze poskytnout dětem pouze tehdy, jestliže nelze jejich potřeby uspokojit poskytnutím příspěvku na výživu,^1) s výjimkou případů, kdy uspokojení základních životních potřeb dítěte nesnese odkladu. Poskytování ostatních jednotlivých dávek sociální péče se navzájem nevylučuje.“.

„§ 29

Aktivy péče o rodinu a děti

Místní národní výbor zřizuje aktiv péče o rodinu a děti k plnění stanovených úkolů v péči o rodinu a děti z řad svých poslanců a dobrovolných spolupracovníků, především z řad funkcionářů a členů společenských organizací.“.

„§ 29a

Důvěrníci péče o děti

(1) Okresní národní výbory zřizují k plnění úkolů v sociální péči o rodinu a děti sbor důvěrníků péče o děti. Za členy tohoto sboru jmenují občany, jejichž vztah k socialistické společnosti, osobní vlastnosti, způsob života, poměr k dětem a schopnost výchovně působit poskytují záruku, že budou svědomitě a podnětně plnit svěřené úkoly. Při jmenování přihlížejí k návrhům místních národních výborů, popřípadě občanských výborů a společenských organizací.

(2) Důvěrníci péče o děti zjišťují, jak rodiny plní své společenské funkce při výchově dětí, pomáhají při odstraňování nedostatků a působí při výkonu stanoveného dohledu. Plní též jiné úkoly, které jim okresní národní výbor při péči o rodinu a děti uloží.

(3) Obvod, v němž má důvěrník péče o děti vykonávat svou činnost, určí okresní národní výbor tak, aby se plně využilo důvěrníkových znalostí místních poměrů k úspěšnému plnění úkolů. Okresní národní výbor vydá důvěrníkovi průkaz o jmenování.“.

„(5) Občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří jsou sociálně potřební, se poskytují peněžité příspěvky na nákup topné nafty do výše 1000 Kčs ročně, mají-li zavedeno vytápění bytu topnou naftou a není-li vhodné, vzhledem k jejich vyššímu věku nebo zdravotnímu stavu požadovat, aby si obstarali jiný druh vytápění. Občanům, jejichž věk a zdravotní stav umožňuje, aby si obstarali jiný druh vytápění bytu, se poskytne jednorázový peněžitý příspěvek do výše 2 000 Kčs na zakoupení topného tělesa.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

„§ 39

Mimořádné výhody pro občany těžce postižené na zdraví

(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, jimž jejich vada nebo choroba podstatně omezuje jejich pohybovou schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody I.–III. stupně. Při určování stupně tělesného postižení občana se posudková komise sociálního zabezpečení řídí přílohou č. 3 (Zdravotní postižení, odůvodňující poskytnutí mimořádných výhod podle § 39 vyhlášky); přitom přihlíží ke všem vadám, chorobám a okolnostem, které ve vzájemné souvislosti omezují pohybovou schopnost občana. Sociální potřebnost se nezkoumá.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.