Zákon, kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník

Čl. I

Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 2 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1.

• 1. Nadpis nad § 3 se vypouští.

• 1. Dosavadní § 7 se označuje a zařazuje jako § 5.

• 1. Za § 5 se vkládají § 6 a 7, které zní:

㤠6

(1) Kontrola hospodářské činnosti socialistických organizací a orgánů hospodářského řízení jako součást hospodářského řízení poskytuje příslušným orgánům objektivní informace o zajištěnosti a plnění úkolů, o základních příčinách odchylek a o využívání a účinnosti stanovených přímých a nepřímých nástrojů řízení. Zjišťuje nedostatky v hospodářské činnosti a jejich základní příčiny, prosazuje jejich trvalé odstranění a aktivně působí k tomu, aby orgány hospodářského řízení a socialistické organizace cílevědomě uskutečňovaly hospodářskou politiku státu. Působí ke zvyšování úrovně a účinnosti hospodářského řízení a k předcházení nedostatkům.

(2) Kontrola se zaměřuje též na výchovné působení na pracující k prohlubování jejich vědomí společenské odpovědnosti, upevňování pracovní kázně a státní disciplíny a k rozvíjení jejich úsilí o ochranu celospolečenských zájmů.

§ 7

Plánování, financování, kontrolu a organizaci hospodářské činnosti upravují tento zákon a jiné právní předpisy; zvláštní předpisy upravují další nástroje jednotné soustavy řízení, zejména mzdovou soustavu, tvorbu cen a jednotnou soustavu sociálně ekonomických informací.“.

• 1. V § 17 se dosavadní text označuje jako odstavec 1. § 17 se doplňuje odstavcem 2, který zní:

„(2) V případech a za podmínek stanovených v tomto zákoně nebo v jiném právním předpise vystupují v hospodářských vztazích svým jménem a nesou majetkovou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající též organizační jednotky státních organizací, územní a oborové orgány družstevních organizací, orgány a organizační složky společenských organizací (dále jen „organizační jednotky socialistických organizací“); pro jejich způsobilost nabývat práv a zavazovat se, pro jejich právní úkony a závazkové vztahy platí obdobně ustanovení tohoto zákona a jiných právních předpisů, týkající se socialistických organizací. Pro jejich hospodářskou činnost platí obdobně též ustanovení § 18a, 119 a 119a.“.

• 1. V § 23 odst. 2 se na konci věty první připojují tato slova: „anebo za podmínek a způsobem, které stanoví prováděcí předpis, prostředky výpočetní techniky, popřípadě jiné techniky zpracování nebo přenosu dat.“.

• 1. § 24 odst. 2 zní:

„(2) Zjistí-li hospodářská arbitráž při projednávání sporu, že právní úkon je neplatný proto, že jeho obsah se příčí právnímu předpisu nebo jeho účel obchází, může organizaci, která v době právního úkonu o neplatnosti věděla nebo vědět musela, uložit odvod do příslušného státního rozpočtu až do výše toho, co plnila nebo měla plnit, jestliže již bylo započato s plněním na základě takového právního úkonu. Místo nepeněžitého plnění se odvádí jeho peněžitá hodnota.“.

• 1. V § 30 odst. 2 se za slova „běžně kontrolovat“ vkládají slova „zajištěnost a“ a za slovo „rozbory“ slova „a hodnocení“. Na konci se připojuje tato věta: „Obdobně postupují i ostatní orgány hospodářského řízení.“.

• 1. § 32 zní:

㤠32

(1) Hospodářská činnost v jednotlivých odvětvích nebo oborech národního hospodářství se zpravidla soustřeďuje do výrobních hospodářských jednotek nebo jiných obdobně uspořádaných hospodářských jednotek (dále jen „výrobní hospodářská jednotka“), které jsou vybaveny prostředky k zajištění uceleného hospodářského procesu a rozvoje soustředěné výroby, popřípadě jiné hospodářské činnosti.

(2) Při vytváření výrobních hospodářských jednotek se vychází z hlediska hospodářské účelnosti, zejména příbuznosti a návaznosti hospodářských činností, z technologické návaznosti výrob, sepětí výzkumu s výrobou, plánovaných základních změn struktury výroby a z obchodně technických a územních hledisek.“.

• 1. § 33 zní:

㤠33

Výrobní hospodářská jednotka je přímo řízena ministerstvem. Může být organizována jako jedna státní hospodářská organizace nebo jako seskupení několika státních hospodářských organizací, tvořící organizační, ekonomický a popřípadě též právní celek. Prováděcí předpis stanoví, v jakých formách se výrobní hospodářské jednotky vytvářejí.“.

• 1. § 37 se vypouští.

• 1. § 38 a 39 zní:

㤠38

Státní hospodářské organizace řízené národními výbory jsou organizovány a řízeny tak, aby v příslušných odvětvích a oborech uspokojovaly kvalitně, pohotově a hospodárně především místní potřeby obyvatelstva zejména službami, výrobou, dopravou, výstavbou obcí a měst, údržbou bytového fondu, zdravotnických, školských a kulturních zařízení a aby svou činností přispívaly k rozvoji národního hospodářství.

§ 39

Příslušná ministerstva vykonávají v oblasti hospodářství řízeného národními výbory působnost vymezenou právními předpisy.“.

• 1. § 42 zní:

㤠42

(1) Státní hospodářské organizace zřizuje příslušný ministr nebo vedoucí ústředního orgánu státní správy (dále jen „ministr“) po projednání s příslušným krajským národním výborem, popřípadě Národním výborem hlavního města Prahy nebo Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajský národní výbor“) a příslušným odborovým svazem. Jestliže jde o státní hospodářskou organizaci řízenou federálním ministerstvem, činí tak ministr po projednání i s příslušným ústředním plánovacím orgánem republiky. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena.

(2) Na úsecích řízených národními výbory zřizuje státní hospodářské organizace příslušný národní výbor. Úpravu zřizování, řízení a vnitřní organizaci těchto státních hospodářských organizací stanoví zvláštní předpisy.“.

• 1. § 46 zní:

㤠46

(1) Vztahy uvnitř výrobních hospodářských jednotek, které tvoří organizace nebo organizační jednotky vystupující v hospodářských vztazích svým jménem, upravují v souladu s právními předpisy jejich statuty. Zásady statutů stanoví a jejich vydávání a schvalování upraví prováděcí předpisy.

(2) Vnitřní organizaci jednotlivých státních hospodářských organizací, popřípadě jejich organizačních jednotek, upravují jejich organizační řády, které vydává podle zásad stanovených ve statutech, popřípadě v prováděcích nebo zvláštních předpisech vedoucí organizace.“.

• 1. V § 47 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní:

„(2) Organizační jednotka státní hospodářské organizace vystupující v hospodářských vztazích svým jménem neodpovídá za závazky státní hospodářské organizace, jejíž je součástí. Státní hospodářská organizace však odpovídá za závazky své organizační jednotky, k jejichž úhradě nestačí prostředky, s nimiž organizační jednotka hospodaří.“.

• 1. § 60 odst. 2 zní:

„(2) Rozpočtovými organizacemi jsou státní organizace, které jsou svými příjmy a výdaji zapojeny na státní rozpočet federace nebo republiky nebo rozpočet národního výboru (dále jen „příslušný rozpočet“) a hospodaří samostatně podle schválených rozpočtů.“.

• 1. § 62 zní:

㤠62

Jinými státními organizacemi jsou zejména

• a) příspěvkové organizace, které jsou na příslušný rozpočet zapojeny finančními vztahy (příspěvkem nebo odvodem); platí pro ně obdobně ustanovení § 61 odst. 1,

• b) federální fondy a státní fondy republik.“.

• 1. § 64 zní:

㤠64

(1) Národním majetkem jsou veškeré věci ve státním socialistickém vlastnictví (hmotný národní majetek) a veškeré pohledávky a jiná majetková práva státu, včetně práva státu využívat v rozsahu a způsobem stanoveným v právních předpisech výsledky výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti.

(2) Jednotlivé části národního majetku jsou ve správě státních organizací. Organizační jednotky státní organizace vystupující svým jménem v hospodářských vztazích, vykonávají svým jménem, v rozsahu své způsobilosti nabývat práv a zavazovat se, též správu národního majetku, který je ve správě státní organizace a s nímž tyto jednotky hospodaří; svým jménem činí též právní úkony týkající se tohoto národního majetku. Pokud není stanoveno jinak prováděcím předpisem nebo za podmínek v něm uvedených statutem, mají přitom stejná oprávnění a povinnosti jako organizace, spravující národní majetek.“.

• 1. V § 65 odst. 3 se na konci první věty připojují tato slova: „pokud právní předpis nestanoví, že tento majetek je v prozatímní správě jiného státního orgánu nebo organizace.“.

• 1. § 67 zní:

㤠67

Pro převody správy národního majetku mezi státními organizacemi, k nimž dochází při plnění závazku k dodávce výrobků, k provedení prací nebo k poskytnutí jiného plnění v rámci vymezeného předmětu činnosti nebo v souvislosti s ním (obvyklé hospodaření), platí ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů o příslušných druzích hospodářských závazků.“.

• 1. V § 68 se dosavadní text označuje jako odstavec 1. § 68 se doplňuje odstavcem 2, který zní:

„(2) Prováděcí předpis může stanovit, ve kterých případech se majetek přebytečný nebo neupotřebitelný převádí v rámci obvyklého hospodaření.“.

• 1. § 69 odst. 1 zní:

„(1) Pro převody národního majetku do vlastnictví jiných organizací než státních, k nimž dochází při obvyklém hospodaření, platí ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů o příslušných druzích hospodářských závazků.“.

• 1. Nadpis nad § 72 zní:

„Pohledávky a jiná majetková práva státu“.

• 1. V § 72 odst. 1 se v úvodní větě vypouštějí tato slova: „a jiných práv státu (dále jen „pohledávky“)“.

• 1. Za § 73 se vkládá § 73a, který zní:

㤠73a

(1) Pro příslušnost ke správě jiných majetkových práv státu platí ustanovení § 72 obdobně.

(2) Organizace jsou povinny spravovat, využívat a zabezpečovat další účelné využívání jiných majetkových práv státu včetně výsledků výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti způsobem stanoveným právními předpisy.“.

• 1. § 76 odst. 2 zní:

„(2) Družstevními organizacemi jsou zejména lidová družstva, jejich vyšší organizace (svazy družstev, Ústřední rada družstev) a družstevní podniky.“.

• 1. V § 77 odst. 2 se vypouštějí slova: „meliorační družstva“.

• 1. § 78 zní:

㤠78

(1) Lidová družstva mohou k zajištění svého rozvoje, k prohloubení vzájemné pomoci a spolupráce a v zájmu jednotného řízení vytvářet vyšší organizace, zejména svazy družstev.

(2) Svazy družstev plánují, řídí a kontrolují v rozsahu své působnosti činnost družstev ve svém oboru, svých družstevních podniků, popřípadě dalších družstevních organizací.

(3) Svazy družstev mohou ve své působnosti v zájmu zdokonalování plánovitého řízení družstevních organizací vytvářet územní nebo oborové orgány (dále jen „územní orgány“). Vytváření, zejména způsob volby a základní působnost územních orgánů upravují stanovy svazu družstev. Územní orgány mohou svým jménem vystupovat v hospodářských vztazích jen tehdy a v tom rozsahu, pokud tak určují stanovy příslušného svazu.“.

• 1. V § 83 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Stanovy Ústřední rady družstev nebo svazu družstev mohou určit, že v těchto organizacích může být zřízen orgán, vykonávající v období mezi zasedáními jejich nejvyšších orgánů působnost těchto orgánů v rozsahu vymezeném stanovami.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 1. § 84 zní:

㤠84

(1) Výkonnými orgány družstev a jejich vyšších organizací jsou představenstva, která jsou oprávněna jednat jejich jménem ve všech věcech. Způsob, jakým představenstva jednají navenek, upravují stanovy; je-li však pro právní úkon, který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je třeba podpisů nejméně dvou členů představenstva.

(2) Činnost představenstva organizuje a řídí předseda volený podle stanov. Působnost představenstva a předsedy upravují stanovy, popřípadě jednací řády.“.

• 1. § 87 odst. 1 zní:

„(1) Svazy družstev a Ústřední rada družstev vydávají v souladu s právními předpisy a potřebami národního hospodářství v oboru své působnosti závazné směrnice, zejména v otázkách organizace, plánování, hospodaření s majetkem, financování, úvěrování a likvidace družstevních organizací; plánování, financování a úvěrování družstevní bytové výstavby upravují však prováděcí, popřípadě zvláštní předpisy.“.

• 1. V § 87 odst. 2 se za ustanovení označené písmenem a) vkládá nové ustanovení označené písmenem b), které zní:

• „b) zrušit usnesení, jehož výkon byl zastaven, pokud odporuje právním předpisům, stanovám nebo závazným směrnicím vyšších družstevních organizací a pokud družstevní organizace, která je vydala, sama nezjedná nápravu v přiměřené lhůtě, kterou jí vyšší družstevní organizace stanovila s upozorněním, že jinak bude usnesení zrušeno,“.

Dosavadní ustanovení označená písmeny b), c) se označují písmeny c), d).

• 1. V § 93 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které zní:

„(2) V čele družstevního podniku je jediný vedoucí (ředitel), který řídí činnost podniku a je oprávněn jednat jeho jménem ve všech věcech; jmenuje jej a odvolává, po vyjádření příslušného odborového svazu, družstevní organizace, která družstevní podnik zřídila.

(3) Člení-li se družstevní podnik na závody, může družstevní organizace, která jej zřídila, stanovit, které závody se zapíší do podnikového rejstříku jako odštěpné závody družstevního podniku; vedoucí odštěpného závodu je oprávněn činit jménem družstevního podniku všechny právní úkony týkající se závodu.“.

Dosavadní odstavce 2, 3, 4 se označují jako odstavce 4, 5, 6.

• 1. § 95 zní:

㤠95

(1) Družstevní majetek je ve vlastnictví jednotlivých družstevních organizací s výjimkou těch, kterým se majetek svěřuje do správy.

(2) Svazy družstev a Ústřední rada družstev svěřují svůj družstevní majetek do správy družstevním podnikům, které zřídí, popřípadě jiným družstevním organizacím, které zřídí na základě zvláštních předpisů, a svazy družstev též územním orgánům, které vystupují v hospodářských vztazích svým jménem.“.

• 1. V § 113 se za slova „mezi socialistickými organizacemi“ vkládají slova „mezi orgány hospodářského řízení, popřípadě též mezi orgány hospodářského řízení a socialistickými organizacemi“.

• 1. Za § 114 se vkládá § 114a, který zní:

㤠114a

(1) Organizace jsou povinny provádět soustavně průzkum potřeb a vzájemnou spoluprací vytvářet předpoklady pro řádné uzavírání hospodářských smluv na takový rozsah, strukturu a časové členění dodávek, jaké v souladu s připravovanými úkoly plánu budou nejlépe uspokojovat potřeby společnosti. Proto jsou v období přípravy a tvorby střednědobých plánů a při zajišťování úkolů těchto plánů při přípravě prováděcích plánů zejména povinny

• a) projednávat vzájemné dodavatelsko-odběratelské vztahy podle naléhavosti potřeb a stavu jejich zabezpečení,

• b) informovat dlouhodobé odběratele a dodavatele v potřebném předstihu o záměrech v rozvoji výrobních, popřípadě odbytových programů, v inovaci sortimentu a o výraznějších změnách v předpokládaném rozsahu, sortimentu nebo časovém členění dodávek a odběrů a v závažnějších případech je s nimi projednávat.

(2) V případech, kdy je právním předpisem jmenovitě stanovena povinnost projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy, nebo kdy takovou povinnost uloží příslušné orgány hospodářského řízení, jsou organizace, popřípadě orgány hospodářského řízení, povinny na základě podkladů určených pro vypracování návrhu státního plánu uzavřít jednání pořízením protokolu o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů, popřípadě uzavřením smlouvy o přípravě dodávek.

(3) Orgány hospodářského řízení jsou povinny organizovat projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů a v případech, kdy je toto projednání stanoveno jako povinnost podle odstavce 2, řešit rozpory postupem a ve lhůtách stanovených právním předpisem nebo opatřením příslušné vlády.

(4) Po schválení státního plánu jsou organizace i orgány hospodářského řízení povinny provést nezbytné úpravy dodavatelsko-odběratelských vztahů, pokud vyplynou z potřeby zajistit úkoly státního plánu.

(5) Prováděcí předpis stanoví podrobnější postupy organizací, popřípadě orgánů podle odstavců 1 až 4; může též stanovit, zda a v kterých případech mají povinnosti stanovené v odstavcích 1, 2 a 4 organizační jednotky nebo organizační složky socialistických organizací.“.

• 1. § 115 včetně nadpisu zní:

㤠115

Plánovací akty

(1) Plánovací akt, na jehož základě vzniká povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu nebo právo vydat dodávkový příkaz, je plánovací rozhodnutí vydané oprávněným orgánem v souladu s právním předpisem, které shodně po linii dodavatelské i odběratelské vymezuje budoucí dodávky výrobků, prací nebo výkonů mezi organizacemi, popřípadě i jinou jejich spolupráci (dále jen „plánovací akt“). Plánovací akt musí stanovit alespoň základní určení předmětu a období plnění určité organizace vůči jiné organizaci; vydává se zpravidla na roční nebo víceleté období. Prováděcí předpis může stanovit další náležitosti plánovacího aktu.

(2) Plánovacími akty, pokud splňují náležitosti podle odstavce 1, jsou úkol státního plánu a jeho rozpis, opatření vlády stanovící úkoly k zajištění naléhavých společenských potřeb a další druhy plánovacích rozhodnutí, stanovené prováděcím předpisem.“.

• 1. § 116 včetně nadpisu zní:

㤠116

Hospodářské smlouvy

(1) Socialistické organizace jsou povinny v plánovacím procesu využívat hospodářské smlouvy jako nástroje k organizování vzájemné spolupráce. Hospodářské smlouvy zejména konkretizují a zabezpečují plánované úkoly; jsou též jedním z podkladů pro přípravu a tvorbu plánů.

(2) Organizace jsou povinny promítnout do smluv odpovídajícím způsobem plánovací rozhodnutí a dohody uzavřené při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu; závazky z těchto smluv jsou pro organizace závazným podkladem pro zpracování jejich hospodářského plánu, zejména plánu výroby.

(3) Orgány hospodářského řízení a orgány, popřípadě organizace pověřené hmotným bilancováním a rozdělováním, jsou povinny při rozpisu úkolů určených pro vypracování návrhů plánů, při rozpisu bilancí a při rozpisu úkolů plánu vycházet ze smluv uzavřených na základě plánovacích rozhodnutí.

(4) Organizace uzavírají hospodářské smlouvy za účelem přípravy budoucích plnění (přípravné smlouvy) nebo o dodávce výrobků, prací, výkonů nebo o jiném plnění (smlouvy o dodávce).

(5) Je-li to účelné k zabezpečení vzájemné spolupráce, uzavírají hospodářské smlouvy i orgány hospodářského řízení. V těchto případech platí pro orgány hospodářského řízení přiměřeně ustanovení o socialistických organizacích.“.

• 1. § 117 včetně nadpisu zní:

㤠117

Závazky z plánovacích aktů a z jednostranných úkonů

(1) V prováděcích předpisech může být stanoveno, že hospodářské závazky vznikají přímo z plánovacích aktů, jestliže jejich další zpřesnění v hospodářské smlouvě není nutné.

(2) Za podmínek stanovených tímto zákonem nebo prováděcím předpisem mohou mezi organizacemi vznikat hospodářské závazky k dodávce a odběru i na podkladě právního úkonu jedné z organizací.

(3) Pro hospodářské závazky podle odstavců 1 a 2 platí ustanovení o závazcích z hospodářských smluv.“.

• 1. V § 119 odst. 1 ve druhé větě se za slovem „nejvhodnější“ vypouští slovo „a“ a na konci se připojují tato slova: „a důsledně kontrolovat plnění závazků, které vůči nim mají druhé organizace“.

• 1. § 119 odst. 2 a 3 zní:

„(2) Jestliže organizace včas neinformuje druhou organizaci o výraznějších změnách v předpokládaném rozsahu, sortimentu nebo časovém členění dodávek nebo odběrů (§ 114a), je u dlouhodobých dodavatelsko-odběratelských vztahů dodavatel povinen při uzavírání hospodářských smluv se zavazovat v návaznosti na dosavadní vývoj rozsahu, struktury a sortimentu dodávek a odběratel je oprávněn prosazovat jen takové dodávky.

(3) Organizace dodávající průmyslové výrobky jsou povinny zajišťovat v nezbytném rozsahu servisní službu a dodávky náhradních dílů, pokud to vyžaduje povaha těchto výrobků. Tato povinnost trvá i po zastavení výroby nadále po dobu, v níž je obvyklé a účelné výrobky opravovat. Obdobnou povinnost má při dovozu podnik zahraničního obchodu.“.

• 1. § 119a zní:

㤠119a

(1) Organizace nesmějí v rozporu s požadavky odběratelů omezovat výrobu nebo vypouštět z výrobního programu výrobky, práce nebo výkony, pokud jim k tomu nedá souhlas nadřízený ústřední orgán, nebo u organizací řízených národními výbory krajský národní výbor; souhlas dává po projednání s rozhodujícími odběratelskými ústředními orgány. Jde-li o výrobky určené pro potřeby obrany a bezpečnosti státu, nelze provést omezení výroby nebo vypuštění výrobků z výrobního programu, pokud nadřízený orgán nedosáhne dohody s federálním ministerstvem národní obrany nebo s federálním ministerstvem vnitra, a jde-li o výrobky určené pro komplexní bytovou výstavbu, dohody s ministerstvy výstavby a techniky republik. Vláda Československé socialistické republiky může stanovit další případy, kdy k omezení výroby nebo k vypuštění výrobků z výrobního programu může být dán souhlas jen po dohodě s odběratelskými ústředními orgány, popřípadě stanovit, s kterými dalšími ústředními orgány musí být omezení nebo zrušení výroby projednáno. Ustanovení § 51 platí obdobně.

(2) Organizace nesmějí zneužívat svého hospodářského postavení k získání neoprávněných nebo nepřiměřených výhod na úkor jiných organizací nebo na úkor spotřebitelů, anebo jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti. Zejména nesmějí

• a) vynucovat nepřiměřené podmínky při uzavírání hospodářských smluv nebo jiných dohod (prohlašovat nepřiměřené množství jednostranně výhodných ustanovení za náležitosti nutné pro vznik smlouvy, podmiňovat uzavření hospodářské smlouvy převzetím závazku k plnění, který s požadovaným plněním nesouvisí, nebo jehož zabezpečení náleží do jejich hospodářské činnosti apod.);

• b) zastavit nebo omezit prodej výrobků, zatajovat nebo hromadit výrobky nebo jiným způsobem vyvolávat jejich nedostatek za účelem získání neoprávněného hospodářského prospěchu;

• c) znevýhodňovat organizace za to, že uplatňují majetkovou odpovědnost, zejména vymáhají majetkové sankce.

(3) Organizace se nesmějí samy nebo v dohodě s jinými organizacemi ve své hospodářské činnosti dopouštět jednání, které by v rozporu se zájmy národního hospodářství omezovalo nebo jinak nepříznivě ovlivňovalo činnost jiných organizací anebo bylo na újmu spotřebitelů.

(4) Organizace, která má právní zájem, může se u hospodářské arbitráže domáhat toho, aby organizace, která jedná v rozporu s ustanoveními odstavců 1 až 3, se zdržela takového jednání, popřípadě, aby byl odstraněn protiprávní stav. Organizace, která takovým jednáním způsobila jiné organizaci škodu, je povinna nahradit jí tuto škodu včetně ušlého zisku.“.

• 1. § 125 odst. 2 zní:

„(2) Organizace je povinna přistoupit na změnu nebo zrušení závazků z hospodářské smlouvy, požádá-li o to druhá organizace do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro předložení návrhu smlouvy na příslušné dodávkové období,

• a) jestliže podkladem je plánovací akt nebo později vzniklý závazek, popřípadě jiný závěr přijatý při jednání o mezinárodních hospodářských vztazích vedeném orgány k tomu oprávněnými,

• b) jestliže druhá organizace prokáže, že by v důsledku obsahu závazku nemohla zabezpečit plnění úkolů uložených jí pozdějším plánovacím aktem; povinnost přistoupit na změnu nebo zrušení závazků organizace však nemá, pokud by požadovanou úpravou bylo u ní znemožněno plnění úkolu uloženého plánovacím rozhodnutím alespoň stejné síly.“.

• 1. § 125 se doplňuje odstavci 3 až 8, které zní:

„(3) Na podkladě souladných opatření nadřízených orgánů vydaných podle právních předpisů jsou organizace povinny přistoupit na změnu nebo zrušení závazku z hospodářské smlouvy i po uplynutí lhůty podle odstavce 2.

(4) Organizace jsou dále povinny přistoupit na změnu nebo zrušení závazků v případech, kdy

• a) nebylo vydáno opatření, které je právním předpisem stanoveno jako předpoklad pro plnění závazku,

• b) plnění závazku alespoň jedné z organizací by se dostalo do rozporu s opatřením příslušného orgánu učiněným podle právních předpisů,

• c) po uzavření přípravné smlouvy nastaly nové skutečnosti, pro které nelze spravedlivě požadovat plnění příslušných závazků; změny nebo zrušení závazku ze smlouvy o přípravě dodávek, kterou organizace byly povinny uzavřít, se však lze domáhat jen podle odstavců 2 a 3.

(5) Na změnu závazku je organizace povinna přistoupit též v případě, kdy splnění závazku je závislé na jejím spolupůsobení a včasné plnění závazku je znemožněno tím, že své povinnosti v dohodnuté lhůtě řádně nesplnila.

(6) V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 je ta organizace, na jejíž straně vznikl důvod pro změnu nebo zrušení závazku, povinna nahradit druhé organizaci nutné náklady, které jí v souvislosti s přípravou na plnění závazku, se změnou závazku nebo s jeho zrušením vznikly.

(7) Organizace není povinna přistoupit na změnu nebo zrušení závazku podle odstavců 2 až 5, jestliže o to druhá organizace nepožádala bez zbytečného odkladu poté, kdy zjistila nebo mohla zjistit skutečnost rozhodnou pro změnu nebo zrušení závazku. Podnik zahraničního obchodu není dále povinen přistoupit na změnu nebo zrušení závazku, pokud není zajištěno devizové krytí na úhradu nákladů, bez jejichž vynaložení nelze zajistit odpovídající změnu nebo zrušení závazku ve vztahu k zahraničí.

(8) Další případy, kdy jsou organizace povinny přistoupit na změnu nebo zrušení závazku a případy, na které se povinnost přistoupit na změnu nebo zrušení závazku nevztahuje, mohou stanovit prováděcí předpisy.“.

• 1. V § 130 odst. 2 se za ustanovení označené písmenem a) vkládá nové ustanovení označené písmenem b), které zní:

• „b) u práv na plnění z pojištění vůči pojišťovně tři roky,“.

Dosavadní ustanovení označené písmenem b) se označuje písmenem c).

• 1. V § 131 odst. 1 písm. b) se za slova „do konce“ vkládá slovo „druhého“.

• 1. § 131 odst. 3 věta druhá zní:

„Právo na náhradu škody lze však uplatnit nejdéle do konce pátého roku a jde-li o dodávky pro vývoz do konce desátého roku následujícího po uplynutí lhůt pro reklamaci vad, jde-li o škodu vzniklou vadným plněním; v ostatních případech do konce desátého roku následujícího po vzniku škody.“.

• 1. V § 131

• a) za odstavec 3 se vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Lhůta pro zánik práv na plnění z pojištění vůči pojišťovně počíná od prvého dne roku následujícího poté, kdy nastala pojistná událost.“;

• b) dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5 a na konci se připojuje tato věta:

„Právo na splnění samostatně odevzdávané a přejímané části dodávky pro provedení investiční výstavby, na poskytnutí samostatného (dílčího) plnění investičního celku z dovozu nebo dodávky vývozního investičního celku však nezanikne, dokud nezanikne právo na splnění celého předmětu plnění podle smlouvy.“.

• 1. § 137 zní:

㤠137

(1) Vady traťových dodávek může reklamovat odběratel nebo příjemce zásilky. Reklamuje-li příjemce, platí, že tak činí jako zástupce odběratele. Reklamaci dále projednává odběratel.

(2) Jestliže vady traťové dodávky reklamuje příjemce zásilky a pošle opis reklamace odběrateli, plní tím vůči němu povinnost reklamovat.“.

• 1. § 142 odst. 1 zní:

„(1) Organizace jsou povinny majetkové sankce stanovené tímto zákonem, prováděcími předpisy, opatřením nadřízeného orgánu nebo rozhodnutím hospodářské arbitráže vyúčtovat a vymáhat; totéž platí pro majetkové sankce, které organizace sjednaly na základě povinnosti uložené jim tímto zákonem nebo prováděcími předpisy. Majetková sankce, která v jednotlivém případě nepřesáhne částku 2000 Kčs, nemusí být účtována, ani vymáhána. Tento zákon stanoví, popřípadě prováděcí předpisy mohou stanovit další případy, kdy majetkové sankce nemusí být účtovány a vymáhány.“.

• 1. § 142 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) Jestliže hospodářská arbitráž zjistí, že v důsledku porušení povinnosti vyúčtovat, vymáhat nebo platit majetkové sankce zaniklo právo na penále, uloží každé z organizací povinnost odvést do příslušného státního rozpočtu částku, která měla být jako penále zaplacena. Odvod lze uložit nejpozději do tří let od vzniku práva na penále.“.

• 1. V § 144 se text zakončuje středníkem a připojuje se tato věta:

„v případech, kdy podle právních předpisů rozhoduje hospodářský spor uvnitř výrobní hospodářské jednotky její orgán, může tak učinit tento orgán.“.

• 1. V § 147 odst. 2 se na konci připojují tato slova:

„včetně odstranění vady, jde-li o škodu vzniklou vadným plněním.“.

• 1. § 147 odst. 3 zní:

„(3) Na náhradu škody se započítávají majetkové sankce, které byly zaplaceny za nesplnění povinností, jejichž porušením byla škoda způsobena.“.

• 1. § 148 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

„(3) V případě, kdy podle právních předpisů rozhoduje hospodářský spor uvnitř výrobní hospodářské jednotky její orgán, může postupovat podle odstavců 1 a 2.“.

• 1. V § 152 odst. 1 se na konci připojují tato slova a věta:

„pokud tento zákon nebo prováděcí předpisy nestanoví něco jiného. Ve smlouvách o přípravě dodávek, které byly organizace povinny uzavřít, jsou takové výhrady neplatné, pokud se týkají povinnosti uzavřít budoucí smlouvu.“.

• 1. § 152 odst. 2 zní:

„(2) Nedohodnou-li organizace lhůty pro předkládání návrhů smluv, platí, že návrh smlouvy předkládá organizace ve lhůtě stanovené v prováděcím předpise, a není-li tato lhůta stanovena, ve lhůtě obvyklé.“.

• 1. V § 153 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:

„Nedojde-li k dohodě o celém požadovaném rozsahu plnění, je smlouva uzavřena na rozsah plnění, o němž bylo dosaženo dohody, nebrání-li tomu projev organizace, povaha závazku nebo právní předpis.“.

• 1. V § 153 za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Smlouva platí za uzavřenou, i když nedošlo k dohodě o některé nevýznamné podrobnosti předmětu plnění, jestliže z úkonů a pozdějšího chování organizací vyplývá, že pokládaly smlouvu za uzavřenou.“.

• 1. V § 153 dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a na konci ustanovení označeného písmenem a) se připojují tato slova:

„a to i když dodavatelův návrh změn a doplňků je opožděný;“.

Dosavadní odstavce 3, 4, 5 se označují jako odstavce 4, 5, 6.

• 1. § 153 se doplňuje odstavcem 7, který zní:

„(7) Ustanovení odstavce 3 písm. c) a odstavce 4 platí obdobně v případě, kdy podle právních předpisů rozhoduje spory o uzavírání smluv jiný orgán než hospodářská arbitráž.“.

• 1. V § 154 odst. 1 se věta druhá nahrazuje těmito větami:

„Organizace, která podává návrh smlouvy, může stanovit jinou lhůtu pro vyjádření k němu; činí-li tak bez dohody s organizací, jíž byl návrh určen, může kratší lhůtu stanovit jen ve zvlášť odůvodněných případech. Organizace je svým návrhem vázána do konce lhůty stanovené pro vyjádření.“.

• 1. Vypouští se označení části sedmé včetně nadpisu, hlava první a hlava druhá včetně nadpisů.

• 1. § 155a a 155b se označují jako § 156 a 157.

• 1. Za § 157 se vkládá hlava čtvrtá, která včetně nadpisu zní:

„Hlava čtvrtá

POVINNOST UZAVŘÍT HOSPODÁŘSKOU SMLOUVU

§ 158

(1) Smlouvu o přípravě dodávek jsou organizace povinny uzavřít, jde-li o včas předložený návrh:

• a) na podkladě plánovacího aktu,

• b) ke splnění úkolu stanoveného vládou k dlouhodobému smluvnímu zabezpečení,

• c) k zajištění nezbytných náhradních dílů k výrobkům, které dodaly, popřípadě dovezly. Tato povinnost trvá po dobu stanovenou nebo dohodnutou, v ostatních případech po dobu deseti let od skončení výroby takových výrobků, je-li obvyklé a účelné takové výrobky opravovat. Organizace může tuto povinnost splnit též tak, že zajistí smluvní zabezpečení příslušných dodávek jinou organizací,

• d) k zajištění obranyschopnosti nebo bezpečnosti státu,

• e) k zajištění léčebně preventivní péče.

(2) Smlouvu o dodávce je povinen uzavřít dodavatel, jde-li o včas předložený návrh odběratele

• a) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) až e),

• b) k zabezpečení dodávek nezbytných ke splnění plánovaných úkolů rozvoje vědy a techniky,

• c) jestliže převzetím závazku není ohroženo plnění jiných jeho povinností; organizace jsou přitom povinny přednostně uspokojovat požadavky na dodávky sloužící k zabezpečení potřeb, které jsou ve státním plánu uvedeny jako přednostní a k zabezpečení potřeb dlouhodobých odběratelů.

§ 159

(1) Kromě případů uvedených v § 158 jsou organizace povinny uzavřít hospodářskou smlouvu, jestliže

• a) povinnost uzavřít smlouvu o dodávce vyplývá ze smlouvy o přípravě dodávek,

• b) je tak stanoveno v tomto zákoně nebo v prováděcích předpisech.

(2) U dodávek nezbytných ke splnění plánovaných úkolů rozvoje vědy a techniky je dodavatel povinen výjimečně uzavřít smlouvu o dodávce, i když nebyla dodržena lhůta pro předložení návrhu smlouvy, jestliže potřeba vznikla v průběhu řešení úkolů až po této lhůtě a odběratel to prokáže.

§ 160

Podnik zahraničního obchodu není povinen uzavřít smlouvu o dodávce, pokud nebude uvolněno devizové krytí pro úhradu nákladů v zahraničí, bez jejichž vynaložení nelze smlouvu splnit.

§ 161

Prováděcí předpisy mohou stanovit další případy, kdy jsou organizace povinny uzavřít hospodářskou smlouvu, a případy, na které se povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu podle § 158 a 159 nevztahuje.“.

• 1. Za § 161 se vkládá část šestá A, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST ŠESTÁ A

PŘÍPRAVNÉ SMLOUVY

§ 162

Přípravnými smlouvami se organizace nebo orgány hospodářského řízení zavazují spolupracovat tak, aby budoucí plnění mohla být uskutečňována co nejhospodárněji, v souladu s potřebami a možnostmi, v požadovaném rozsahu i skladbě. Přípravné smlouvy se uzavírají buď jako smlouvy o přípravě dodávek nebo jako smlouvy o spolupráci.

§ 163

Smlouva o přípravě dodávek

(1) Smlouvou o přípravě dodávek se organizace zavazují uzavřít na předpokládaný rozsah a obsah dodávek výrobků, prací, výkonů nebo poskytnutí jiných plnění, která mají být uskutečněna v určitém období, budoucí smlouvu nebo u dodávek výrobků pro vývoz vydat dodávkový příkaz; orgány hospodářského řízení se obdobně zavazují zajistit uzavření budoucí smlouvy nebo vydání dodávkového příkazu.

(2) Smlouva o přípravě dodávek může obsahovat též závazky ke vzájemné spolupráci za účelem řádné a včasné přípravy budoucích plnění.

(3) Smlouva o přípravě dodávek vzniká dohodou o celém jejím obsahu.

(4) Není-li dohodnuto nebo stanoveno něco jiného, platí, že podnět k uzavření budoucí smlouvy je povinen dát odběratel předložením návrhu smlouvy nebo poptávky ve lhůtách obvyklých, popřípadě, že je povinen vydat dodávkový příkaz ve lhůtách obvyklých.

(5) Nepředloží-li odběratel návrh smlouvy nebo poptávku, popřípadě nevydá-li dodávkový příkaz ke splnění závazku ze smlouvy o přípravě dodávek, může se dodavatel domáhat pouze náhrady škody, která mu byla způsobena, pokud není dohodnut nebo stanoven též další důsledek. Odpovědnosti za tuto škodu se odběratel nemůže zprostit, s výjimkou škod vzniklých v souvislosti s neplněním závazku ze smlouvy o hospodářské spolupráci se zahraničím.

(6) Závazek zajistit uzavření smlouvy o dodávce nebo vydání dodávkového příkazu je splněn teprve uzavřením smlouvy, popřípadě vydáním dodávkového příkazu.

(7) Smlouvy o přípravě dodávek se uzavírají tak, aby zajišťovaly spolupráci na dobu několika let, nejméně však na období jednoho roku, pokud výjimečně není dohodnuto něco jiného.

(8) Prováděcí předpisy mohou podrobněji upravit náležitosti smluv o přípravě dodávek a odchylně upravit jejich vznik i důsledky neplnění závazků.

§ 164

Smlouva o spolupráci

(1) Smlouvou o spolupráci se organizace nebo orgány hospodářského řízení zavazují spolupracovat za účelem řádné a včasné přípravy podmínek a předpokladů pro uspokojování budoucích potřeb, anebo za účelem dosažení jiného dohodnutého cíle.

(2) Jestliže se jedna z organizací dovolá dohody sjednané ve smlouvě o spolupráci nebo při plnění této smlouvy, musí být budoucí smlouva uzavřena v souladu s touto dohodou. To platí i tehdy, jestliže smlouvu o spolupráci uzavřely orgány hospodářského řízení nadřízené organizacím.

(3) Ustanovení § 163 odst. 3 a 7 platí obdobně.

(4) Prováděcí předpisy mohou podrobněji upravit náležitosti smluv o spolupráci a odchylně upravit jejich vznik.“.

• 1. Za § 164 se vkládá označení části sedmé s nadpisem:

„ČÁST SEDMÁ

HOSPODÁŘSKÉ ZÁVAZKY PŘI DODÁVCE VÝROBKŮ“

Dosavadní hlava třetí a hlava čtvrtá se označují jako hlava první a hlava druhá.

• 1. V § 166 se na konci připojují tato slova:

„a k vývoji jejich potřeb.“.

• 1. Za § 166 se vkládá § 166a, který zní:

㤠166a

Dodavatelské výrobní organizace jsou povinny postupovat tak, aby do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro předložení návrhu smlouvy (objednávky), měly uzavřeny hospodářské smlouvy na plánovaný rozsah dodávek výrobků na příslušné čtvrtletní dodávkové období, pokud prováděcí předpis nestanoví pro určitý okruh případů něco jiného. Důsledky za porušení této povinnosti stanoví tento zákon a zvláštní předpis.“.

• 1. § 171 odst. 2 a 3 zní:

„(2) Prováděcí předpisy mohou stanovit nebo organizace dohodnout odchylnou úpravu započítávání dodávek.

(3) Výrobky, které nebyly dodány ani do konce roku, v němž měly být podle smlouvy dodány, je dodavatel povinen dodat v následujícím roce. Jestliže však jde o bilancované výrobky a příslušný orgán (organizace) pověřený hmotným bilancováním a rozdělováním po projednání postupem stanoveným právním předpisem rozhodne, že úkol plánu předchozího roku nemá být plněn, závazek zaniká dnem tohoto rozhodnutí, nejdříve však po uplynutí jednoho měsíce prodlení.“.

• 1. V § 172 se na konci první věty připojují tato slova:

„nebo pokud nejde o dodávky z nevyužitých zásob.“.

• 1. V § 190 odst. 3 se vypouští věta druhá.

• 1. V § 192 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Dodavatel nesmí plnit odběrateli výrobky, o nichž bylo při kontrole prováděné před splněním prokázáno, že jsou vadné, pokud odběratel ze závažných důvodů nedá souhlas k plnění. To platí i v případech, kdy vadnost výrobků byla prokázána při prověrce jakosti, kterou podle právních předpisů nebo podle dohody orgánů hospodářského řízení anebo podle dohody organizací provádí před splněním dodávky určený kontrolní orgán nebo odběratel anebo jiná organizace. Totéž platí, jestliže odběratel i jiným způsobem zjistí, že dodávka připravená k plnění je vadná. Prováděcí předpisy stanoví, kdy a za jakých podmínek je dodavatel povinen umožnit odběrateli provedení jeho vstupní kontroly již v závodě dodavatele a další ověřování jakosti během výrobního procesu.“.

• 1. V § 192 dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a v něm se za slovo „nestanoví“ vkládají slova „nebo organizace nedohodnou“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

• 1. V § 201

• a) v odstavci 1 ve větě první se za slova „prováděcí předpisy“ vkládají slova „nebo nedohodnou-li organizace“,

• b) v odstavci 2 ve větě první se za slovo „nestanoví“ vkládají slova „nebo organizace nedohodnou“.

• 1. § 201 se doplňuje odstavcem 6, který zní:

„(6) Dohodou organizací podle odstavců 1 a 2 nemůže být odpovědnost za vady snížena.“.

• 1. § 202 odst. 1 zní:

„(1) Odběratel nemusí v rozsahu vadného plnění zaplatit fakturu, popřípadě požaduje-li nové bezvadné plnění, doplnění chybějícího množství výrobků nebo zrušení smlouvy, může žádat vrácení částky již zaplacené; zjistí-li se při statistické přejímce, že dodávka je nevyhovující, nemusí odběratel zaplatit fakturu nebo může žádat o vrácení zaplacené částky za celou dodávku. Odběratel však musí řádně a včas reklamovat a uplatnit své právo z odpovědnosti za vady, neuzná-li dodavatel reklamaci.“.

• 1. V § 212 odst. 1 se na konci vypouštějí slova „až třetí“.

• 1. § 212 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

„(3) Dodavatel, který se zúčastní jednání o uzavření zahraniční smlouvy o vývozu výrobků, je povinen při jednání písemně se vyjádřit, zda a za jakých podmínek může výrobek dodat. Podá-li odběratel návrh smlouvy v souladu s tímto vyjádřením do jednoho měsíce nebo do jiné lhůty stanovené dodavatelem, je dodavatel povinen uzavřít hospodářskou smlouvu.“.

• 1. § 215 odst. 1 zní:

„(1) Prováděcí předpisy stanoví nebo organizace dohodnou, ve kterých případech, v jakých lhůtách a jak podrobně je odběratel povinen sdělovat údaje pro včasné materiálové a výrobní zajištění, popřípadě zda a za jakých podmínek může dodavatel sdělené údaje odmítnout.“.

• 1. V § 217 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní:

„(2) Jestliže odběratel požaduje v dodávkovém příkazu jinou jakost nebo jiné provedení výrobku, než stanoví technická norma, aniž by došlo k sjednání dohody podle odstavce 1 a na dodávkovém příkazu tuto skutečnost vyznačí, je takto vydaný dodávkový příkaz platný, nevrátí-li ho dodavatel odběrateli nejpozději do 15 dnů po obdržení.“.

• 1. § 220 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) Odesílá-li se dodávka do zahraničí ve více zásilkách, které netvoří samostatná dílčí plnění, přechází nebezpečí ztráty, nahodilé zkázy nebo zhoršení odeslané zásilky na odběratele

• a) přechodem čs. hranice při přepravě po železnici nebo lodí anebo silničním dopravním prostředkem,

• b) odevzdáním veřejnému dopravci při přepravě letadlem nebo poště k přepravě do místa určení anebo odevzdáním odběrateli,

pokud ke ztrátě, nahodilé zkáze nebo zhoršení nedošlo z důvodů, za které odpovídá dodavatel.“.

• 1. V § 230 věta druhá zní:

„Prověřovat dodávané výrobky je odběratel povinen jen v případech, kdy je tak stanoveno v prováděcích předpisech nebo dohodnuto organizacemi.“.

• 1. § 232 odst. 3 zní:

„(3) Je-li odběratel vázán mezistátními podmínkami nebo podmínkami sjednanými se zahraničním zákazníkem podle požadavku zahraničního trhu k určitému způsobu vyřízení reklamace, dodavatel je povinen na odběratelovu žádost tímto způsobem reklamaci vyřídit.“.

• 1. § 232 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) Požaduje-li odběratel vyvezeného výrobku od dodavatele, aby mu za úplatu odstranil vady nebo poskytl nové bezvadné plnění poté, kdy dodavatelova odpovědnost za vady (záruka) již zanikla, dodavatel je povinen se zavázat odběrateli k poskytnutí požadovaného plnění tak, aby bylo zabezpečeno včasné a řádné vyřízení reklamace zahraničního zákazníka. Případné odběratelovo právo na náhradu škody vzniklé vadným plněním tím není dotčeno. Toto ustanovení platí i ve vztahu mezi dalšími dodavateli a odběrateli vyvezeného výrobku.“.

• 1. V § 235 se odstavec 1 nahrazuje novými odstavci 1 a 2, které zní:

„(1) Dodavatel odpovídá za porušení práv k vynálezům a průmyslovým vzorům, k ochranným známkám, k označení původu výrobků, autorských a jiných obdobných práv zahraničních osob.

(2) Dodavatel neodpovídá za porušení práv zahraničních osob, jež jsou uvedena v odstavci 1, jestliže postupoval podle plánů, výkresů, receptů nebo jiných podkladů, které mu předal odběratel, nebo jestliže podle pokynů odběratele opatřil výrobky určitým označením.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 1. Za § 235 se vkládá § 235a, který zní:

㤠235a

Výrobce je povinen na žádost organizace, která to potřebuje pro svou hospodářskou činnost, dát závazné vyjádření o tom, zda vývozem výrobků do určité země nebudou porušena práva k vynálezům a průmyslovým vzorům, k ochranným známkám, k označení původu výrobků, autorská nebo jiná obdobná práva zahraničních osob. Náklady spojené s případným šetřením právní nezávadnosti hradí organizace, která si je vyžádala, pokud výrobce prokáže, že provedené šetření nepotřebuje pro svou hospodářskou činnost.“.

• 1. § 237 zní:

㤠237

Staly-li se výrobky v zahraničí neprodejnými za původně stanovených podmínek proto, že dodavatel nedodržel dodací lhůtu, nebo proto, že dodávka, popřípadě její část byla vadná, je odběratel oprávněn plnění vrátit a požadovat vrácení zaplacené ceny, popřípadě odmítnout dosud neuskutečněnou dodávku. Jestliže o to odběratel současně požádá, je dodavatel povinen skladovat vrácené, popřípadě odmítnuté výrobky na své náklady po dobu šesti měsíců, nebo se zavázat k náhradní dodávce. Na dodávku takto uskladněných výrobků je odběratel oprávněn vydat dodávkový příkaz.“.

• 1. § 238 zní:

㤠238

U dodávek z dovozu je odběratel povinen uzavřít smlouvu též

• a) na podkladě plánovacího aktu,

• b) na podkladě smlouvy o přípravě dodávek; ustanovení § 163 odst. 5 v tomto případě nelze použít,

• c) jde-li o dovoz, který byl dohodnut s jeho souhlasem nebo se souhlasem jeho nadřízeného orgánu.“.

• 1. § 239 zní:

㤠239

(1) Je-li zásobování výrobků z dovozu zajišťováno prostřednictvím dovozního gestora, může dodavatel uzavírat smlouvy pouze s dovozním gestorem a s organizací, která prodává dovezené výrobky za devizové prostředky. Pokud obdrží návrh smlouvy od jiné organizace, je povinen návrh vrátit a současně označit dovozního gestora.

(2) Dovozní gestor je povinen uzavřít smlouvu nebo přistoupit na změnu nebo zrušení závazku za stejných podmínek jako podnik zahraničního obchodu.

(3) Dovozní gestor je oprávněn při uzavírání smluv se svými dalšími odběrateli požadovat takovou úpravu dodacích lhůt, prověřování plnění, reklamací a reklamačních lhůt, jaká odpovídá jeho povinnostem vůči dodavateli.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně, jestliže odběratelem výrobků dovážených na základě mezistátní dohody nebo smlouvy o hospodářské spolupráci se zahraničím je organizace k tomu určená, která je dodává v nezměněném stavu dalším odběratelům.“.

• 1. Za § 241 se vkládají § 241a a 241b, které zní:

㤠241a

Dodavatel je povinen přistoupit na změnu nebo zrušení závazku ze smlouvy o přípravě dodávek též v případech, kdy odběratel prokáže, že nepotřebuje dovoz podle původního závazku nebo že by dovoz byl v rozporu s devizovými zájmy státu. To však neplatí, jestliže již byla uzavřena smlouva se zahraniční osobou nebo jestliže jde o závazek, který byl sjednán ve smlouvě o přípravě dodávek ke splnění závazku ze smlouvy o hospodářské spolupráci se zahraničím.

§ 241b

Organizace a orgány hospodářského řízení jsou povinny zajistit, aby nebyly dováženy stroje a zařízení, jejichž potřebné využití nebylo předem zajištěno a aby stroje a zařízení nebyly dováženy s nežádoucím časovým předstihem před dobou určenou k jejich využití.“.

• 1. § 246 včetně nadpisu zní:

㤠246

Splnění dodávky

(1) Dodávka je splněna

• a) při přepravě po železnici – příchodem vagónu do československé pohraniční celní stanice; pokud se zde dodávka překládá, mohou organizace dohodnout její splnění odchylně;

• b) při přepravě silničním dopravním prostředkem – příchodem na československou pohraniční celnici;

• c) při přepravě lodí – příchodem do československého celního přístavu;

• d) při přepravě letadlem – příchodem na tuzemské celní letiště;

• e) při přepravě poštou – příchodem na vyclívací poštu;

• f) při přepravě potrubím nebo vedením – současně s plněním zahraničního dodavatele podniku zahraničního obchodu;

• g) v ostatních případech – odevzdáním smluvených výrobků veřejnému dopravci v tuzemsku k přepravě do místa určení, popřípadě odevzdáním odběrateli.

(2) Jestliže podle zahraniční smlouvy nastane splnění dodavateli později, než stanoví odstavec 1, splnění odběrateli nastane shodně se splněním zahraniční smlouvy.

(3) Odesílá-li se dovážený výrobek ze zahraničí jiné organizaci než té, která je odběratelem podniku zahraničního obchodu, platí ustanovení odstavců 1 a 2 též ve vztahu mezi touto organizací a jejím dodavatelem.

(4) Prováděcí předpisy mohou stanovit odchylnou úpravu.“.

• 1. Za § 248 se vkládá § 248a, který zní:

㤠248a

(1) Odesílá-li se dodávka ze zahraničí ve více zásilkách, které netvoří samostatná dílčí plnění, přechází nebezpečí ztráty, nahodilé zkázy nebo zhoršení na odběratele příchodem zásilky

• a) do československé pohraniční celní stanice, je-li zásilka přepravována po železnici,

• b) na československou pohraniční celnici, je-li zásilka přepravována silničním dopravním prostředkem,

• c) do československého celního přístavu, je-li zásilka přepravována lodí,

• d) na tuzemské celní letiště, je-li zásilka přepravována letadlem.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, pokud ke ztrátě, nahodilé zkáze nebo zhoršení došlo z důvodů, za které odpovídá dodavatel, nebo pokud nebezpečí s tím spojené podle zahraniční smlouvy nese zahraniční dodavatel.“.

• 1. V § 250 se vypouštějí odstavce 3, 4.

• 1. Za § 251 se vkládá § 251a, který zní:

㤠251a

(1) Oznámí-li dodavatel písemně odběrateli, že bude reklamovat u svého zahraničního dodavatele, prodlužuje se lhůta podle § 130 odst. 2 písm. a) o dobu, počítanou ode dne, kdy odběratel obdržel toto oznámení, do dne, kdy obdrží oznámení dodavatele o výsledku reklamace u zahraničního dodavatele, popřípadě o výsledku zahraničního reklamačního sporu.

(2) Dohodne-li dodavatel se souhlasem odběratele se svým zahraničním dodavatelem způsob a rozsah vyřízení reklamace, platí dohodnutý způsob a rozsah i ve vztahu mezi dodavatelem a odběratelem.

(3) Organizace se mohou dohodnout, že dodavatel vyřídí odběratelovu reklamaci v souladu s rozhodnutím příslušného soudu či rozhodčího orgánu ve sporu mezi dodavatelem a jeho zahraničním dodavatelem. V tom případě je dodavatel povinen umožnit odběrateli, aby mohl být při jednání soudu či rozhodčího orgánu přítomen.“.

• 1. § 252 zní:

㤠252

(1) Odběratel je povinen i po uplynutí reklamační lhůty oznámit dodavateli všechny zjištěné vady. Pokud to podmínky v zahraničí umožňují, je dodavatel povinen na podkladě tohoto oznámení reklamovat bez zbytečného odkladu u zahraničního dodavatele a po odečtení svých nákladů poskytnout odběrateli plnění, které obdrží od zahraničního dodavatele; totéž platí, jestliže odběratel sice včas reklamoval, avšak jeho právo z odpovědnosti za vady zaniklo.

(2) Jestliže dodavatel nesplní svou povinnost podle odstavce 1, ačkoliv v době, kdy tak měl učinit, mu zahraniční dodavatel ještě odpovídal za zjištěné vady, je povinen poskytnout odběrateli peněžní náhradu za plnění, na něž by měl odběratel vůči němu nárok, pokud by včas vady reklamoval, popřípadě včas uplatnil své právo z odpovědnosti za vady.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně ve vztahu mezi dodavatelem (podnikem zahraničního obchodu) a další organizací, které byl dovezený výrobek dodán beze změn nebo úprav, pokud tato další organizace oznámila vady dodavateli prostřednictvím jeho odběratele.“.

• 1. § 253 včetně nadpisu, § 254 a 255 se vypouštějí.

• 1. § 256 zní:

㤠256

Dodavatel je povinen upozornit odběratele na práva k vynálezům a průmyslovým vzorům, k ochranným známkám, k označení původu výrobků a na autorská a jiná obdobná práva zahraničních osob, omezující užívání dovážených výrobků nebo dovážené dokumentace.“.

• 1. § 257 zní:

㤠257

(1) Dodavatel je povinen uhradit odběrateli též škodu, kterou způsobil zahraniční dodavatel. Dodavatel je však oprávněn požadovat na organizaci, jíž škodu uhradil, aby mu vrátila zaplacenou částku, popřípadě její část, kterou neobdržel od zahraničního dodavatele přesto, že vynaložil veškeré úsilí, které lze na něm požadovat.

(2) Obdrží-li dodavatel od pojišťovny, dopravce nebo jiné osoby plnění k náhradě škody, kterou utrpěl odběratel, je povinen mu toto plnění vydat po odečtení vynaložených nákladů. Tuto povinnost dodavatel nemá, jestliže odběrateli přísluší právo na náhradu škody z jiného právního důvodu, nebo jestliže jeho právo na náhradu škody již bylo uspokojeno z jiného právního důvodu.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně, jestliže škodu, kterou způsobil zahraniční dodavatel, utrpěla jiná organizace než odběratel.“.

• 1. V § 258 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní:

„(2) Ustanovení § 206 a 208 nelze použít u dovážených výrobků ve vztazích mezi dalšími dodavateli a odběrateli, jestliže jsou dodávány

• a) jako traťové dodávky nebo

• b) v nezměněném stavu a jejich prověřováním by došlo k poškození původního obalu, k zhoršení jakosti nebo k jinému znehodnocení či ztrátě stanovených vlastností.“.

• 1. Dosavadní hlava pátá části sedmé se označuje jako hlava třetí s nadpisem, který zní:

„Hlava třetí

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NÁKUPU ZEMĚDĚLSKÝCH A LESNÍCH VÝROBKŮ A DODÁVKÁCH ZEMĚDĚLSKÝCH POTŘEB“

• 1. Za § 260 se vkládá § 260a, který zní:

㤠260a

Vybrané lesní výrobky a dříví z vybraných stromů rostoucích mimo les mohou organizace dodávat jen organizacím oprávněným k jejich nákupu; tyto výrobky, jakož i organizace oprávněné k jejich nákupu určí prováděcí předpis.“.

• 1. § 261 zní:

㤠261

Pokud není v této hlavě stanoveno něco jiného, platí pro dodávky zemědělských a lesních výrobků a pro dodávky zemědělských potřeb ustanovení hlavy první.“.

• 1. Nadpis části osmé zní:

„ČÁST OSMÁ

HOSPODÁŘSKÉ ZÁVAZKY V INVESTIČNÍ VÝSTAVBĚ A PŘI DOVOZU A VÝVOZU INVESTIČNÍCH CELKŮ, PRACÍ A VÝKONŮ.

• 1. § 269 zní:

„(1) K přípravě investiční výstavby se uzavírají hospodářské smlouvy o

• a) spolupráci na řešení nové technologie,

• b) dodávce průzkumných nebo projektových prací,

• c) dodávce geologických, geodetických nebo kartografických prací,

• d) přípravě dodávek,

• e) spolupráci na projektové a organizační přípravě stavby.

(2) K provedení investiční výstavby se uzavírají hospodářské smlouvy o

• a) dodávce stavebních prací nebo dodávce stavební části,

• b) dodávce souboru strojů a zařízení,

• c) dodávce smontovaných strojů, zařízení nebo konstrukcí,

• d) dodávce montáže,

• e) dodávce stavby,

• f) rekonstrukci nebo modernizaci.

(3) Dodávky výrobků, i když jsou určeny pro investiční výstavbu, se zajišťují smlouvami podle části sedmé; generální opravy strojů, zařízení a odborná pomoc, popřípadě jiné práce nebo výkony, se zajišťují smlouvami podle části desáté. Prováděcí předpisy mohou stanovit, že staveništní zařízení, popřípadě i další plnění potřebná pro investiční výstavbu, se zajišťují zvláštní smlouvou.“.

• 1. § 270 se vypouští.

• 1. V § 271 odst. 2 se vypouštějí slova „zejména pro dokončení prací na investičním úkolu“ a slova „v investičním úkolu mohla být navrhována a v projektové dokumentaci použita“ se nahrazují slovy „v dokumentaci stavby mohla být navrhována a použita“.

• 1. V § 275 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:

„Prováděcí předpisy mohou stanovit lhůty, po jejichž uplynutí již nelze reklamovat vady průzkumných nebo projektových prací.“.

• 1. V § 277 odst. 3 se slova „Neodstraní-li dodavatel vady v dohodnuté lhůtě“ nahrazují slovy „Dodavatel, který je v prodlení s odstraněním vad“.

• 1. § 278 včetně nadpisu se vypouští.

• 1. V § 280 odst. 1 slovo „investičního“ se nahrazuje slovem „projektového“ a slova v závorce se nahrazují slovy „(s dodavatelem stavební části, s dodavateli souboru strojů a zařízení, s dodavatelem stavby, popřípadě též s dodavatelem rekonstrukce nebo modernizace).“.

• 1. V § 282 odst. 1 se v třetí větě za slovo „stanovit“ vkládají slova „nebo organizace dohodnout“.

• 1. V § 285 se vypouštějí odstavec 2 a označení odstavce 1.

• 1. V § 293 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1. § 293 se doplňuje odstavcem 2, který zní:

„(2) Splněním dodávky přechází správa (vlastnictví) předmětu dodávky na odběratele, pokud v prováděcích předpisech není stanoveno něco jiného.“.

• 1. Za § 294 se vkládá § 294a, který zní:

㤠294a

Požaduje-li dodavatel investora od svého poddodavatele, aby za úplatu odstranil vady dodávky nebo poskytl nové bezvadné plnění poté, kdy odpovědnost poddodavatelova za vady již zanikla, je poddodavatel povinen se zavázat k poskytnutí požadovaného plnění tak, aby bylo zabezpečeno včasné vyřízení oprávněné reklamace investora. Případné právo dodavatele investora na náhradu škody vzniklé vadným plněním jeho poddodavatele tím není dotčeno. Totéž platí i ve vztahu mezi dalšími dodavateli a odběrateli.“.

• 1. V § 295

• a) v odstavci 2 se slova „Neodstraní-li dodavatel vady nebo drobné nedodělky v dohodnutých lhůtách“ nahrazují slovy „Dodavatel, který je v prodlení s odstraněním vad nebo drobných nedodělků“,

• b) v odstavci 6 se slova „nepředá dodavateli ve smluvených lhůtách projektovou dokumentaci“ nahrazují slovy „je v prodlení s odevzdáním projektové dokumentace,“.

• 1. V § 299 odst. 2 ve větě první i druhé se slovo „investorovi“ nahrazuje slovem „odběrateli“.

• 1. § 305 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) Prováděcí předpis může stanovit, že zkušební provoz je součástí dodávky; pro takový případ může práva a povinnosti organizací a postup při zkušebním provozu upravit odchylně.“.

• 1. V § 306 se na konci připojuje tato věta:

„Případné rozpory o rozsah a náplň garančních zkoušek, jakož i rozpory o kritéria pro posouzení jejich úspěšnosti řeší nadřízené orgány.“.

• 1. V § 311 se za odstavec 2 vkládá odstavec 3, který zní:

„(3) Jestliže montáž dodávaných strojů, zařízení nebo konstrukcí náleží do předmětu činnosti dodavatele, nemůže dodavatel v rozporu s požadavkem odběratele prosazovat uzavření samostatné smlouvy o dodávce montáže.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

• 1. Za § 318 se vkládají § 318a, 318b, které včetně nadpisů zní:

„Smlouva o dodávce stavby

§ 318a

(1) Smlouvou o dodávce stavby se dodavatel zavazuje dodat odběrateli celou stavbu včetně úplné projektové dokumentace nebo alespoň stavební a technologickou část včetně jen příslušné části projektové dokumentace.

(2) Je-li součástí dodávky úplná projektová dokumentace, dohodnou organizace při uzavírání smlouvy též lhůtu pro předání té části projektové dokumentace, která podle zvláštních předpisů podléhá schválení. Nejpozději do 3 měsíců po schválení projektové dokumentace jsou organizace povinny v souladu s ní smlouvu upravit, popřípadě doplnit.

(3) Je-li součástí dodávky jen příslušná část projektové dokumentace, uzavírá se smlouva na základě té části projektové dokumentace, která podle zvláštních předpisů podléhá schválení.

(4) Komplexní vyzkoušení je součástí dodávky, s výjimkou případů, kdy se komplexní vyzkoušení vzhledem k povaze dodávky neprovádí. Jestliže komplexním vyzkoušením nelze spolehlivě ověřit, zda zařízení bude schopno vyrábět ve stanovené kvalitě a množství, popřípadě jinak řádně plnit svou funkci, může prováděcí předpis stanovit, že součástí dodávky je též zkušební provoz. Pokud prováděcí předpis nestanoví něco jiného, platí ustanovení § 303 až 307 a 309 též pro smlouvu o dodávce stavby.

(5) Vady, které jsou zřejmé již při odevzdávání a přejímání, musí odběratel reklamovat v zápisu o převzetí, jinak právo z odpovědnosti za tyto vady zaniká.

(6) Záruční doba činí – pokud není stanovena podle § 135 a § 300 odst. 2 jinak – jeden a půl roku od splnění dodávky.

(7) Prováděcí předpis může podrobněji upravit uzavírání a obsah smlouvy o dodávce stavby a způsob plnění dodávky; může též se zřetelem na rozsah předmětu plnění odchylně upravit odpovědnost dodavatele stavby.

Smlouva o rekonstrukci nebo modernizaci

§ 318b

(1) Smlouvou o rekonstrukci nebo modernizaci se dodavatel zavazuje provést na stavbě soubor prací v rozsahu potřebném k dosažení vyšší účinnosti nebo zlepšení použitelnosti technologického zařízení nebo stavebního objektu oproti původnímu stavu. Soubor prací zahrnuje zpravidla úpravy, výměny a jiné podobné práce včetně oprav a dodávek nových strojů, zařízení a jiných výrobků a popřípadě též příslušné projektové dokumentace nebo její části.

(2) Odběratel je povinen připravit technologické zařízení nebo stavební objekt k provedení příslušných prací a zajistit po dobu provádění prací potřebné výluky nebo omezení provozu či užívání.

(3) Odběratel je povinen umožnit dodavateli využití svých provozních prostor, mechanismů, pomůcek a přívodu energií, pokud tím nebude nepřiměřeně omezen provoz či užívání ostatních zařízení nebo stavebních objektů, a tam, kde je to hospodářsky účelné, je povinen sjednat další potřebná spolupůsobení.

(4) Pokud se v průběhu prací zjistí nové skutečnosti, o kterých dodavatel při uzavírání smlouvy nevěděl a vědět nemusel, které podstatně ztíží nebo znemožní dosažení stanoveného nebo sjednaného účelu, je odběratel povinen souhlasit s návrhem dodavatele na odpovídající změnu smluvního závazku. Zjistí-li se, že plnění bylo od počátku nemožné, nebo se nemožným stalo dodatečně, jsou organizace povinny dohodnout potřebné dokončovací práce. Dodavatel nepozbývá práva na zaplacení provedených prací.

(5) Připravenost k odevzdání a převzetí osvědčuje dodavatel způsobem odpovídajícím povaze dodávky. U rekonstrukcí a modernizací technologického zařízení osvědčuje dodavatel kvalitu dodávky a způsobilost uvedení zařízení do provozu dohodnutými, popřípadě stanovenými zkouškami. Rozsah a způsob těchto zkoušek se stanoví s přihlédnutím k povaze dodávky přiměřeně podle § 303, 312 nebo 317.

(6) Vyžaduje-li to povaha dodávky, sjednají organizace též podmínky zkušebního provozu, popřípadě i garančních zkoušek přiměřeně podle ustanovení § 305 a 306.

(7) Záruční doba činí – pokud není stanovena podle § 135 a § 300 odst. 2 jinak – jeden rok od skončení zkušebního provozu a není-li zkušební provoz sjednán, jeden a půl roku od splnění dodávky.

(8) Pro dodávky rekonstrukce nebo modernizace platí obdobně též ustanovení § 302, 304, 307, § 308 odst. 1 a 3, § 309 a 310, pokud jde o technologické zařízení, a § 300 odst. 1, 3 a 4, pokud jde o stavební objekty. Dodávky rekonstrukce nebo modernizace se považují za vyšší dodávky, jestliže rozsah a povaha plnění odpovídá dodávce souboru strojů a zařízení nebo dodávce stavební části.“.

• 1. V § 319 se na konci připojuje tato věta:

„Žádá-li o to organizace určená jako vyšší dodavatel, musí být opatřením nadřízených orgánů určeny též rozhodující poddodavatelské organizace a způsob jejich dodávek.“.

• 1. V hlavě druhé části osmé se mění nadpis, vkládá se označení oddílu prvního s nadpisem a § 320b až 320h, které zní:

„Hlava druhá

DOVOZ A VÝVOZ INVESTIČNÍCH CELKŮ, PRACÍ A VÝKONŮ

Oddíl první

Dovoz investičních celků a některých strojů a zařízení

§ 320b

(1) Smlouvou o dovozu investičního celku se organizace, která zajišťuje dovoz (dovozce), zavazuje opatřit pro organizaci, která dovoz objednává (objednatel), za podmínek v ní dohodnutých investiční celek. Objednatel se touto smlouvou zavazuje dohodnutým způsobem spolupůsobit, investiční celek převzít a zaplatit. Smlouva vznikne, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu.

(2) Podkladem pro vypracování návrhu smlouvy je poptávka obsahující požadavky objednatele a lhůtu, ve které má být návrh smlouvy předložen.

(3) Dovozce je povinen podat návrh smlouvy ve lhůtě uvedené v poptávce. Nemůže-li tak učinit, musí nejpozději do 15 dnů po obdržení poptávky sdělit objednateli řádně odůvodněné stanovisko.

§ 320c

Investičním celkem z dovozu se rozumí plnění, popřípadě soubor plnění zahraniční osoby, jejichž předmětem je alespoň

• a) výstavba jednoho stavebního objektu, popřípadě bez stavebních hmot, dílců, strojů nebo zařízení a ocelové stavební konstrukce a popřípadě včetně příslušné části projektové dokumentace nebo

• b) soubor strojů a zařízení zajišťující úplný nebo alespoň dílčí samostatný technologický proces, včetně montáže nebo technické pomoci při montáži a zkoušek odpovídajících účelům komplexního vyzkoušení (§ 303 odst. 1), popřípadě včetně příslušné části projektové dokumentace a účasti na zkušebním provozu a provedení garančních zkoušek.

§ 320d

(1) Dovozce je povinen si vyžádat od objednatele spolupráci, kterou potřebuje pro přípravu na uzavření smlouvy se zahraniční osobou. Objednatel je povinen dovozci spolupráci poskytnout.

(2) Dovozce je povinen předložit objednateli k odsouhlasení návrh písemné dohody

• a) o znění těch ustanovení návrhu smlouvy se zahraniční osobou, která stanoví prováděcí předpis nebo dohoda organizací, a pokud by tak nebylo stanoveno, o znění těch ustanovení, která budou zahrnuta do smlouvy o dovozu investičního celku,

• b) o čase plnění a o lhůtách pro spolupůsobení objednatele, které budou sjednány ve smlouvě o dovozu investičního celku.

(3) Nadřízené orgány jsou povinny řešit případné rozpory, které vzniknou při přípravě smlouvy o dovozu investičního celku v souvislosti s projednáváním smlouvy se zahraniční osobou.

(4) Organizace jsou povinny uzavřít smlouvu o dovozu investičního celku tak, aby byla v souladu se smlouvou se zahraniční osobou. Objednatel však není povinen uzavřít smlouvu o dovozu investičního celku, jestliže nedošlo k sjednání dohody podle odstavce 2 nebo jestliže dovozce neuzavřel smlouvu se zahraniční osobou ve znění, o němž se s ním předem dohodl (odstavec 2), popřípadě ve znění, s nímž souhlasily nadřízené orgány (odstavec 3).

(5) Pro vztahy mezi objednatelem a dalšími zúčastněnými organizacemi platí obdobně ustanovení odstavců 1 až 3 a přiměřeně ustanovení odstavce 4.

§ 320e

Jsou-li předmětem samostatného plnění práce, splnění nastane shodně se splněním smlouvy se zahraniční osobou.

§ 320f

Dovozce odpovídá objednateli za vady investičního celku stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jako odpovídá zahraniční osoba dovozci; údaje o tom uvedou organizace ve smlouvě. Jestliže však smlouva se zahraniční osobou neumožňuje dovozci reklamovat později, než v poslední den záruční lhůty a organizace se nedohodnou jinak, objednatel musí reklamovat nejpozději 7 pracovních dnů před koncem lhůty, v níž může dovozce reklamovat vůči zahraniční osobě, jinak jeho právo z odpovědnosti za vady zaniká.

§ 320g

Pokud prováděcí předpis nestanoví něco jiného, vztahují se na porušení povinností ze smlouvy o dovozu investičního celku majetkové sankce, které odpovídají majetkovým sankcím stanoveným za porušení smlouvy se zahraniční osobou; organizace uvedou tyto majetkové sankce ve smlouvě o dovozu investičního celku. Tyto majetkové sankce nemusí organizace účtovat a vymáhat.

§ 320h

(1) Pro dovoz investičních celků platí obdobně ustanovení § 169, 193 až 195, 197, § 211 odst. 2, § 238, 241b, 246, 247, § 248a, 251a, § 252, 256, 257 a § 293 odst. 2.

(2) Prováděcí předpis může stanovit, že ustanovení o dovozu investičního celku se použijí též při dovozu jednotlivých technicky náročných nebo nákladných strojů a zařízení a úpravu tohoto oddílu vztáhnout i na související závazkové vztahy, jejichž účastníkem není dovozce; může se též odchýlit od ustanovení § 320c a 320f.“.

• 1. Nad § 321 se označení „Hlava druhá“ nahrazuje označením „Oddíl druhý“.

• 1. V § 321 odst. 2 se na konci připojují tato slova: „nebo jednoho objektu.“.

• 1. V § 322 na konci se slova „se zúčastněná ministerstva nedohodnou jinak“ nahrazují slovy „prováděcí předpis nebo dohoda zúčastněných ministerstev nestanoví jinak.“.

• 1. V § 323

• a) v odstavci 1 se slovo „vypracován“ nahrazuje slovem „předložen.“,

• b) odstavec 6 zní:

„(6) Hlavní dodavatel je povinen poskytnout vývoznímu odběrateli na jeho žádost odbornou pomoc při přípravě a sjednávání smlouvy se zahraničním zákazníkem. Pokud to vývozní odběratel požaduje, hlavní dodavatel je povinen své stanovisko vyjádřit písemně a souhlasit, aby do smlouvy o dodávce vývozního investičního celku byly zahrnuty závazky a úpravy v souladu s tímto stanoviskem.“.

• 1. V § 331 se vypouští odstavec 3.

• 1. Za § 331 se vkládá § 331a, který zní:

㤠331a

Pro dodávky vývozních investičních celků platí obdobně ustanovení § 178 odst. 1, § 189 odst. 3, § 192 odst. 1 a 2, § 211 odst. 2, § 220 odst. 3 a 4, § 225, 226, § 228 odst. 2, § 230, 231, § 232 odst. 3 a 4, § 233, 235, 235a a § 293 odst. 2 a přiměřeně ustanovení § 174 odst. 4, § 175 odst. 1 a 3, § 183 odst. 1, § 221 a 224.“.

• 1. V § 332 odst. 1 písm. a) text končí středníkem a připojují se tato slova:

„prováděcí předpis však může stanovit jinou lhůtu pro reklamaci vad,“.

• 1. § 332 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

„(3) Pro dodávky jednotlivých výrobků určených pro vývozní investiční celek, pokud jejich odběratelem je hlavní dodavatel nebo některá z organizací uvedených v odstavci 1 písm. a), platí obdobně ustanovení § 211 odst. 2, § 232 odst. 3 a 4, § 235 a 235a a přiměřeně ustanovení § 217 odst. 1, § 220 odst. 3 a 4, § 221, 224 až 231.“.

• 1. Za § 332 se vkládá oddíl třetí, který včetně nadpisu zní:

„Oddíl třetí

Dovoz a vývoz prací a výkonů

§ 332a

Dovoz prací a výkonů

(1) Smlouvou o dovozu prací a výkonů se dovozce zavazuje opatřit pro objednatele za podmínek v ní dohodnutých provedení prací a výkonů zahraniční osobou. Objednatel se zavazuje dohodnutým způsobem spolupůsobit, práce a výkony převzít a zaplatit. Smlouva vznikne, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu.

(2) Součástí plnění prací a výkonů mohou být hmoty, dílce a jiné výrobky, pokud je to účelné.

(3) Splnění nastane shodně se splněním podle smlouvy se zahraniční osobou.

(4) Dovozce odpovídá objednateli za vady prací a výkonů stejným způsobem a ve stejném rozsahu, v jakém odpovídá zahraniční osoba dovozci; údaje o tom uvedou organizace ve smlouvě. Objednatel musí reklamovat nejpozději ve lhůtě, v níž je oprávněn reklamovat dovozce, zkrácené o 7 pracovních dnů, jinak jeho právo z odpovědnosti za vady zaniká.

(5) Pro dovoz prací a výkonů platí obdobně ustanovení § 211 odst. 2, § 238, 241b, 247, 251a, 257, § 320d odst. 1, 2 a 4 a § 320g.

§ 332b

Vývoz prací a výkonů

(1) Smlouvou o vývozu prací a výkonů se organizace zavazuje vývozci provést v čase a za podmínek v ní dohodnutých práce a výkony pro jeho zahraničního zákazníka. Vývozce se zavazuje zajistit pro organizaci, která práce a výkony provádí, sjednanou součinnost a za provedené práce a výkony zaplatit. Smlouva vznikne, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu.

(2) Závazek provést práce a výkony je splněn jejich řádným provedením.

(3) Organizace, která práce a výkony provádí, odpovídá vývozci za vady prací a výkonů stejným způsobem a ve stejném rozsahu, v jakém odpovídá vývozce zahraničnímu zákazníkovi. Vývozce musí reklamovat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy obdržel včasnou zprávu zahraničního zákazníka o vadách prací a výkonů; jinak jeho právo z odpovědnosti za vady zaniká.

(4) Jestliže o to vývozce požádá, je organizace, která práce a výkony provádí, povinna mu poskytnout odbornou pomoc při přípravě a sjednávání smlouvy se zahraničním zákazníkem; písemným stanoviskem, které při tom zaujme, je vůči vývozci vázána.

(5) Pro vývoz prací a výkonů platí obdobně ustanovení § 211 odst. 2, § 231, § 232 odst. 3 a 4, § 233, 320g a § 330 odst. 2.“.

• 1. Za § 332b se vkládá část osmá A, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST OSMÁ A

HOSPODÁŘSKÉ ZÁVAZKY K ZABEZPEČENÍ VĚDECKOTECHNICKÉHO ROZVOJE

§ 332c

Závazky k zabezpečení vědeckotechnického rozvoje vznikají uzavřením hospodářských smluv nebo příkazem nadřízených orgánů.

§ 332d

Smlouva o vědeckotechnických pracích

(1) Smlouvou o vědeckotechnických pracích se řešitel zavazuje vyřešit výzkumný nebo vývojový úkol nebo jeho část (dále jen „úkol“) a výsledek řešení odevzdat ve sjednaném čase zadavateli. Zadavatel se zavazuje spolupracovat v dohodnutém rozsahu na dosažení cíle smlouvy, výsledek řešení odebrat a zaplatit nebo zajistit zaplacení, pokud ze zvláštních předpisů nevyplývá něco jiného. Je-li zadavatelem nadřízený orgán, může svůj závazek splnit tím, že zajistí jeho splnění jinou organizací.

(2) Předmět plnění je dohodnut, je-li shoda alespoň o technických nebo ekonomických parametrech či jiných charakteristikách výsledku řešení a o formě, v jaké bude výsledek řešení odevzdán.

(3) Závazek řešitele vyřešit úkol a výsledek řešení odevzdat je splněn řádným vyřešením úkolu včetně úspěšného provedení stanovených nebo dohodnutých zkoušek, splněním dalších podmínek stanovených právními předpisy nebo smlouvou a nabídnutím výsledku řešení k převzetí. Závazek řešitele vyřešit úkol je splněn též, prokáže-li řešením, že dohodnutého cíle nelze dosáhnout (negativní řešení).

(4) Závazek zadavatele odebrat výsledek řešení je splněn prohlášením zadavatele v zápise o převzetí, že výsledek řešení přejímá.

(5) Řešitel je povinen při řešení využívat dostupné nejnovější poznatky vědy a techniky.

(6) Převzal-li zadavatel vadný výsledek řešení, má právo na bezplatné odstranění vady nebo, jestliže by odstranění vady bylo spojeno s neúměrnými náklady, na přiměřenou slevu z ceny, pokud ze stejných důvodů nebyla cena snížena podle cenových předpisů. Zadavatel je povinen vady reklamovat nejpozději v době, kdy odstranění vady má ještě význam z hlediska technického nebo ekonomického; prováděcí předpisy mohou stanovit lhůty, po jejichž uplynutí již reklamovat nelze.

(7) Řešitel neodpovídá za vady výsledku řešení, jestliže prokáže, že byly způsobeny okolnostmi, jimž nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat; na požádání zadavatele je však povinen, pokud je to hospodářsky účelné, odstranit vady za úplatu.

(8) Škoda se hradí jen do výše ceny předmětu plnění, pokud organizace nedohodnou vyšší hranici náhrady škody.

(9) Řešitel, který je v prodlení se splněním závazku vyřešit úkol a výsledek řešení odevzdat, je povinen zaplatit zadavateli penále ve výši 0,5 % z jeho ceny za každý započatý měsíc prodlení.

(10) Zadavatel, který je v prodlení se splněním závazku ke spolupůsobení, je povinen zaplatit řešiteli za každý případ a den prodlení penále ve výši 500 Kčs, nejvýše však za každý případ 15 000 Kčs.

(11) Zadavatel, který ve stanovené lhůtě nevytvořil potřebné předpoklady pro přejímání, nezahájil je, řádně v něm nepokračoval nebo neoprávněně odmítl řádně nabídnutý výsledek řešení převzít, je povinen zaplatit řešiteli penále ve výši 500 Kčs za každý den prodlení.

(12) Organizace, jimž vzniklo právo na majetkové sankce podle odstavců 9 až 11, mohou od jejich účtování a vymáhání zčásti nebo zcela upustit. Ustanovení odstavců 10 a 11 a § 378 se nepoužije, jestliže stranou, která je v prodlení, je nadřízený orgán.

§ 332e

Smlouva o využívání výsledků vědeckotechnických prací

(1) Smlouvou o využívání výsledků vědeckotechnických prací se organizace zavazují jednat tak, aby v souladu s národohospodářsky odůvodněnou potřebou bylo zajištěno brzké a efektivní zavedení výsledků řešení výzkumných a vývojových úkolů do výroby nebo ostatní společenské praxe, popřípadě jejich opětovné použití.

(2) Organizace ve smlouvě uvedou obsah závazků a způsob a čas jejich plnění. Pokud z povahy závazku nevyplývá něco jiného anebo pokud není něco jiného stanoveno, platí, že plnění se poskytuje za úplatu ve výši podle cenových předpisů. Smlouva vzniká dohodou o celém jejím obsahu.

(3) Jestliže organizace zúčastněná na vědeckotechnických pracích nebo přicházející v úvahu jako jejich realizátor nebo uživatel prokáže v kterémkoliv stadiu řešení nebo realizace odůvodněný zájem na tom, aby odpovídajícími smluvními závazky bylo působeno k co nejrychlejšímu nebo nejširšímu anebo nejefektivnějšímu využití výsledků vědeckotechnických prací, je ta organizace, která požadovanou činností může k zamýšlenému cíli přispět, povinna smlouvu uzavřít.

(4) Závazek ze smlouvy je splněn, jakmile bylo dosaženo cíle, který byl sledován převzetím závazku při uzavírání smlouvy. Splnění závazku si organizace písemně potvrdí, pokud to povaha závazku vyžaduje.

(5) Organizace, která svůj závazek řádně nesplnila nebo jinak porušila, nemůže se zprostit povinnosti nahradit škodu; hradí však nejvýše dvojnásobek poskytnuté úplaty, nebo nejvýše 10 000 Kčs, jde-li o plnění bezúplatné.

§ 332f

Závazky založené příkazem nadřízeného orgánu

Závazky k zabezpečení úkolů plánu vědeckotechnického rozvoje mohou být založeny též příkazem orgánu nadřízeného řešiteli, který obsahuje náležitosti nutné pro vznik smlouvy. Pro vztah mezi nadřízeným orgánem a řešitelskou organizací platí ustanovení o závazcích z hospodářských smluv, pokud prováděcí předpisy nestanoví něco jiného.

§ 332g

Prováděcí předpis podrobněji upraví jednotlivé druhy smluv o vědeckotechnických pracích a smluv o využívání výsledků vědeckotechnických prací a závazky z příkazů vydávaných nadřízenými orgány.“.

• 1. Nadpis hlavy druhé části deváté zní:

„ZÁVAZKY Z PŘEPRAVNÍHO PLÁNU A SMLOUVA O PŘÍPRAVĚ PŘEPRAV“

• 1. V § 334 odst. 1 se slovo „měsíčního“ nahrazuje slovem „závazného“ a v odstavci 2 slovo „měsíčním“ slovem „závazném“.

• 1. Za § 334 se vkládá § 334a, který zní:

㤠334a

(1) Smlouva o přípravě přeprav se uzavírá, je-li třeba zajistit budoucí opakované přepravy členěné podle předpokládané přepravní cesty, způsobu přepravy, objemu i druhu nákladu a s nimi související hospodářskou spolupráci.

(2) Uzavřením smlouvy o přípravě přeprav vzniká mezi organizacemi závazek uzavřít přepravní smlouvy na předpokládaný objem a druh nákladu a způsob přepravy v předpokládaném časovém členění.

(3) Uzavřením smlouvy o přípravě přeprav vznikají organizacím též obdobné povinnosti jako jsou stanoveny v § 334 odst. 2 a 3.“.

• 1. § 335 zní:

㤠335

(1) Organizace je povinna zaplatit majetkové sankce stanovené prováděcími předpisy, nepřipraví-li dopravní prostředky k provedení přeprav nebo neodčerpá-li objem a druh přeprav na předpokládané přepravní cestě nebo v předpokládaném časovém členění, jak bylo stanoveno závazným přepravním plánem nebo smlouvou o přípravě přeprav.

(2) Za škodu způsobenou porušením povinností uvedených v odstavci 1 odpovídá organizace jen, stanoví-li tak prováděcí předpisy.

(3) Prováděcí předpisy mohou stanovit i další majetkové sankce pro případ porušení jiných povinností v přepravě, zejména při plnění závazného přepravního plánu nebo smlouvy o přípravě přeprav.“.

• 1. Za § 351 se vkládá nová hlava druhá, která včetně nadpisu zní:

„Hlava druhá

ZÁVAZKY PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÉ SPOLUPRÁCE SE ZAHRANIČÍM

§ 351a

(1) Organizace jsou povinny vzájemnou spoluprací zabezpečovat řádnou přípravu smluv o výrobní specializaci a kooperaci a o vědeckotechnické spolupráci se zahraničím (dále jen „smlouvy o hospodářské spolupráci se zahraničím“) a plnění závazků z těchto smluv v tuzemsku. Za tím účelem, pokud příprava smluv nebo plnění závazků není zabezpečeno opatřením nadřízených orgánů, uzavírají organizace smlouvu o zajištění hospodářské spolupráce se zahraničím, smlouvu o přípravě dodávek, popřípadě jiné hospodářské smlouvy.

(2) Jestliže organizace, která bude uzavírat smlouvu o hospodářské spolupráci se zahraničím, bude potřebovat ke splnění závazků z této smlouvy součinnost další organizace, je povinna projednávat s ní uzavření hospodářské smlouvy souběžně s jednáním o smlouvě o hospodářské spolupráci se zahraničím a předložit jí návrh hospodářské smlouvy v takovém předstihu, aby mohla být uzavřena před podpisem smlouvy o hospodářské spolupráci se zahraničím. V tomto případě je tato další organizace povinna uzavřít hospodářskou smlouvu, pokud neprokáže, že uzavření hospodářské smlouvy by bylo v rozporu s potřebami národního hospodářství.

(3) Organizace, která společně s podnikem zahraničního obchodu uzavřela smlouvu o hospodářské spolupráci se zahraničím, v níž byl sjednán též závazek k uzavření budoucích smluv o dodávce pro vývoz, je povinna uzavřít s ním na jeho žádost smlouvu o přípravě dodávek v rozsahu, o němž bylo dohodnuto, že bude přijat, popřípadě, který byl přijat.

(4) Uzavírá-li smlouvu o hospodářské spolupráci se zahraničím více organizací a není-li stanoveno nebo dohodnuto něco jiného, platí pro účely jejich vzájemného vypořádání a pro zajištění odpovídajících závazků v tuzemsku, že každá organizace odpovídá za ty závazky, které se týkají předmětu její činnosti; týká-li se závazek předmětu činnosti více organizací, platí, nebylo-li stanoveno nebo dohodnuto něco jiného, že odpovídají stejným dílem.

§ 351b

(1) Smlouvou o zajištění hospodářské spolupráce se zahraničím se organizace zavazují učinit potřebná opatření k zabezpečení řádného plnění závazků, které vyplynou ze smlouvy o hospodářské spolupráci se zahraničím.

(2) Smlouva o zajištění hospodářské spolupráce se zahraničím obsahuje zpravidla

• a) rozsah spolupráce ve výrobní a obchodní oblasti a určení výrobků, jichž se spolupráce týká,

• b) lhůtu a podmínky zavedení, zastavení, popřípadě omezení výroby,

• c) způsob zajištění náhradních dílů,

• d) lhůty a podmínky spolupráce v oblasti technického rozvoje výrobků a postoupení výsledků dosavadního vývoje, včetně technických a výrobních znalostí,

• e) způsob a podmínky provádění změn dohodnutých technickoekonomických parametrů a jakostí,

• f) způsob a podmínky prověřování výrobků (např. zkoušek, analýz, prohlídek atp.),

• g) ujednání o použití technických, bezpečnostních a jiných předpisů, zejména předpisů o státním zkušebnictví,

• h) ujednání o zabezpečení práv k vynálezům a průmyslovým vzorům, k ochranným známkám, k označení původu výrobků, autorských nebo jiných obdobných práv,

• i) ujednání o předávání informací o důležitých skutečnostech týkajících se hospodářské spolupráce se zahraničím,

• j) ustanovení o majetkových sankcích,

• k) předpokládanou cenu výrobku, jehož se spolupráce týká.

(3) Smlouva vzniká, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu.

§ 351c

(1) Pokud prováděcí předpis nestanoví něco jiného, vztahují se na porušení povinností ze smlouvy o zajištění hospodářské spolupráce se zahraničím a ze smlouvy o přípravě dodávek majetkové sankce, které odpovídají majetkovým sankcím stanoveným za porušení smlouvy o hospodářské spolupráci se zahraničím; organizace uvedou tyto majetkové sankce v hospodářské smlouvě. Tyto majetkové sankce nemusí organizace účtovat a vymáhat.

(2) Organizace je povinna přistoupit na zrušení závazku z hospodářské smlouvy, jestliže připravená smlouva o hospodářské spolupráci se zahraničím nebyla uzavřena do šesti měsíců od jejího vzniku.“.

Dosavadní hlava druhá se označuje jako hlava třetí.

• 1. V § 352 se slova „v ustanoveních § 156 až 351“ nahrazují slovy „v ustanoveních § 162 až 351c“.

§ 354 včetně nadpisu zní:

㤠354

Smlouva o obstarání záležitostí

(1) Smlouvou o obstarávání záležitostí se organizace (obstaravatel) zavazuje obstarat záležitosti druhé organizace (objednatele) v rozsahu a za podmínek v ní dohodnutých, a to buď jménem objednatele nebo vlastním jménem na účet objednatele. Objednatel se zavazuje předat obstaravateli potřebná pověření a dohodnutým způsobem spolupůsobit. Smlouva vznikne dohodou o celém jejím obsahu.

(2) Objednatel je povinen za obstaravatelskou činnost zaplatit, jestliže je cena za tuto činnost stanovena nebo dohodnuta v souladu s cenovými předpisy a uhradit obstaravateli náklady nutné nebo užitečně vynaložené při přípravě a plnění smlouvy, pokud nejsou zahrnuty v ceně.

(3) Obstaravatel je povinen provádět úkony v rámci obstaravatelské činnosti včas a řádně, informovat objednatele o stavu obstarání záležitostí a po skončení předložit vyúčtování.