Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o hospodářské arbitráži

Typ Zákon
Publikace 1982-12-16
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:

„§ 1

Hospodářská arbitráž plní při organizaci, úpravě a kontrole dodavatelsko-odběratelských a jiných hospodářských vztahů (dále jen „hospodářské vztahy“) tyto hlavní úkoly

Dosavadní ustanovení označená písmeny b), c), d) se označují písmeny c), d), e).

„(1) Hospodářské spory, které hospodářská arbitráž projednává a rozhoduje, jsou zejména

„(4) Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit, v kterých případech hospodářská arbitráž nerozhoduje spory uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) vzniklé uvnitř výrobní hospodářské jednotky nebo obdobně uspořádané hospodářské jednotky, a stanovit, kdo tyto spory rozhoduje.“.

„(2) K zabezpečení úkolů Státní arbitráže Československé socialistické republiky jí poskytují ostatní orgány hospodářské arbitráže potřebné informace, písemnosti a podklady a vyvíjejí potřebnou součinnost; od krajských státních arbitráží může Státní arbitráž Československé socialistické republiky vyžadovat tyto údaje a součinnost jen s vědomím příslušné Státní arbitráže České socialistické republiky nebo Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

„§ 9a

(1) Státním arbitrem může být ustanoven politicky a odborně vyspělý bezúhonný československý občan, který

(2) Čekatelskou praxi a arbitrážní zkoušku upraví podrobněji obecně závazným právním předpisem Státní arbitráž Československé socialistické republiky; úpravu týkající se čekatelské praxe a arbitrážní zkoušky čekatelů vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky stanoví Státní arbitráž Československé socialistické republiky v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany.“.

„(2) Presidium Státní arbitráže Československé socialistické republiky

V těchto věcech se presidium může platně usnášet za přítomnosti většiny svých členů. Při rovnosti hlasů platí za přijatý návrh, pro který hlasoval hlavní arbitr Československé socialistické republiky.

(3) Presidiu Státní arbitráže Československé socialistické republiky přísluší dále projednávat zejména

„(2) Státní arbitráž Československé socialistické republiky rozhoduje o uložení hospodářských pokut

„(2) Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky rozhoduje o uložení hospodářských pokut, pokud není příslušná Státní arbitráž Československé socialistické republiky.“.

„(3) Místní příslušnost Státní arbitráže České socialistické republiky nebo Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky se řídí sídlem orgánu, popřípadě organizace, proti níž směřuje arbitrážní žádost, popřípadě návrh na uložení hospodářské pokuty, nebo proti níž je zahajováno řízení z vlastního podnětu; směřuje-li arbitrážní žádost proti více orgánům, popřípadě organizacím, řídí se příslušnost sídlem kterékoli z nich.“.

„(3) Jde-li o investiční výstavbu, která byla uložena vládou, nebo která je součástí komplexní bytové výstavby, řídí se místní příslušnost ve sporech mezi dodavatelem a investorem, jakož i mezi dodavatelem investora a jeho dodavateli místem, kde se investiční výstavba uskutečňuje. Pro projednávání a rozhodování sporů týkajících se plnění pro vývoz nebo z dovozu, je-li alespoň jednou ze stran organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti, a sporů mezi hlavním dodavatelem vývozního investičního celku a jeho dodavateli, je příslušná státní arbitráž vykonávající působnost krajské státní arbitráže pro území hlavního města Prahy, nebo území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy; místní příslušnost se řídí sídlem organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti. Jde-li o spor mezi organizacemi oprávněnými k zahraničně obchodní činnosti, řídí se místní příslušnost ustanovením odstavce 2, a jde-li o spor mezi hlavním dodavatelem vývozního investičního celku a jeho dodavatelem, sídlem vývozního odběratele.“.

„(2) O zahájení řízení z vlastního podnětu nebo z podnětu hlavního arbitra Československé socialistické republiky vydá příslušná hospodářská arbitráž písemné rozhodnutí, v němž zejména určí postavení stran sporu a předmět hospodářského sporu. Rozhodnutí doručí stranám sporu.

(3) Řízení je zahájeno dnem, kdy hospodářské arbitráži došla arbitrážní žádost. Řízení z vlastního podnětu hospodářské arbitráže nebo z podnětu hlavního arbitra Československé socialistické republiky je zahájeno dnem vydání písemného rozhodnutí o jeho zahájení.“.

„(1) Arbitrážní žádost musí obsahovat označení organizace, která ji podala, a organizace, proti níž žádost směřuje, označení předmětu sporu, skutečností a důkazů, o které se opírá, jakož i návrh, jak má být rozhodnuto.“.

„§ 22a

Odmítnutí arbitrážní žádosti

(1) Neodstraní-li organizace vytčené vady arbitrážní žádosti ve stanovené lhůtě, hospodářská arbitráž rozhodnutím žádost odmítne.

(2) Byla-li arbitrážní žádost podána orgánu hospodářské arbitráže, který není příslušný k jejímu projednání, postoupí ji tento orgán příslušnému orgánu hospodářské arbitráže a žadatele o tom vyrozumí. Hospodářská arbitráž odmítne rozhodnutím arbitrážní žádost, nespadá-li věc do její pravomoci; v tom případě žádost postoupí orgánu, který je oprávněn o věci rozhodnout, a v rozhodnutí uvede, že spor nepatří do pravomoci hospodářské arbitráže. Právní účinky spojené s podáním takto postoupených arbitrážních žádostí zůstávají zachovány.

(3) Jestliže hospodářská arbitráž nemůže z obsahu arbitrážní žádosti zjistit orgán, který je oprávněn o věci rozhodnout, nebo jestliže v žádosti je uveden někdo, kdo nemůže být stranou ve sporu, hospodářská arbitráž rozhodnutím žádost odmítne a vrátí ji tomu, kdo žádost podal. Právní účinky spojené s podáním takových arbitrážních žádostí zůstávají přitom zachovány jen tehdy, jestliže právo bude uplatněno do 30 dnů po doručení vrácené žádosti u orgánu, který je oprávněn o věci rozhodnout.“.

„Stejné povinnosti má organizace, proti níž bylo zahájeno řízení z vlastního podnětu hospodářské arbitráže, nebo z podnětu hlavního arbitra Československé socialistické republiky.“.

„Znalcem ustanoví hospodářská arbitráž po slyšení stran organizaci nebo osobu, oprávněnou ke znalecké činnosti podle zvláštních předpisů;^3) současně může uložit stranám potřebnou součinnost se znalcem. Hospodářská arbitráž může použít místo znaleckého posudku potvrzení nebo odborné vyjádření příslušného orgánu nebo ústavu. Hospodářská arbitráž doručí znalecký posudek, popřípadě znění potvrzení nebo odborného vyjádření stranám sporu; strany jsou oprávněny se k němu vyjádřit a navrhovat jeho doplnění.“.

„§ 28

Zastavení arbitrážního řízení

Odpadne-li důvod arbitrážního řízení dříve, než byl spor rozhodnut, nebo bylo-li v téže věci arbitrážní řízení zahájeno, anebo věc rozhodnuta orgánem hospodářské arbitráže, vydá hospodářská arbitráž rozhodnutí o zastavení řízení a je-li třeba, rozhodne o náhradě nákladů řízení.“.

„§ 30a

Arbitr zaznamenává v arbitrážním spise zejména

Záznam o těchto skutečnostech podepisuje po skončení jednání arbitr a přítomní zástupci organizací, popřípadě znalec.“.

„Obdobně vedoucí krajských státních arbitráží jmenují na návrh krajské odborové rady pracovníky, které budou krajské státní arbitráže povolávat za členy arbitrážních komisí.“.

„§ 32

(1) Jednotlivé hospodářské spory, jejichž rozhodování patří do pravomoci hospodářské arbitráže, může projednávat a rozhodovat též rozhodce. Výjimku tvoří spory, pro jejichž projednávání a rozhodování je příslušná Státní arbitráž Československé socialistické republiky, Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky, spory týkající se plnění pro vývoz nebo z dovozu, je-li alespoň jednou ze stran organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti, a majetkové spory o částku přesahující 500 000 Kčs. Pokud organizace v průběhu sporu navrhne snížení nebo prominutí majetkové sankce nebo snížení náhrady škody, anebo zjistí-li rozhodce, že jsou dány podmínky pro odvod podle zvláštních předpisů, je rozhodce povinen postoupit spor k dalšímu projednání a rozhodnutí příslušnému orgánu hospodářské arbitráže.

(2) Rozhodce je občan, kterého si organizace zvolily písemnou dohodou pro rozhodnutí určitého sporu a který s volbou vyslovil souhlas. Organizace si volí rozhodce pro rozhodnutí určitého sporu, zejména jde-li o spor, při jehož řešení se mohou uplatnit speciální znalosti a zkušenosti rozhodce (ekonomické, technické, organizační apod.).

(3) Podání arbitrážní žádosti k rozhodci má tytéž právní účinky jako podání žádosti u hospodářské arbitráže.

(4) Rozhodce je povinen bez zbytečného odkladu spor projednat; jestliže bez vážných důvodů nepokračuje v projednávání sporu, může kterákoli ze stran požádat příslušný orgán hospodářské arbitráže, aby spor rozhodl.

(5) Rozhodnutí vydané rozhodcem má účinky arbitrážního rozhodnutí. Nesplní-li organizace rozhodnutí způsobem a ve lhůtě v něm stanovené, nebo nebyla-li lhůta stanovena, do 15 dnů od jeho doručení, vykoná se rozhodnutí podle tohoto zákona.

(6) Jestliže je rozhodnutí rozhodce v rozporu s právními předpisy nebo zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky, může příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutí za podmínek stanovených v § 41 zrušit a spor přikázat k projednání příslušnému orgánu hospodářské arbitráže. Návrh na přezkoumání se podává u orgánu hospodářské arbitráže, který by byl příslušný spor rozhodnout.

(7) Projednávání a rozhodování sporů rozhodcem upraví podrobněji obecně závazným právním předpisem Státní arbitráž Československé socialistické republiky.“.

„(1) Arbitrážní rozhodnutí obsahuje označení orgánu hospodářské arbitráže, označení stran, jména jejich zástupců, označení předmětu sporu, arbitrážní výrok a jeho odůvodnění. Ve výroku se rozhodne též o nákladech řízení.“.

„(4) Chyby v psaní nebo v počtech, anebo jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí hospodářská arbitráž opraví kdykoliv i bez návrhu organizace. Rozhodnutí o opravě doručí stranám sporu.“.

„(1) Je-li na základě předložených důkazů, popřípadě provedeného šetření předmět sporu plně objasněn, lze v majetkových sporech a zcela výjimečně i v jiných hospodářských sporech rozhodnout bez arbitrážního jednání.“.

„(4) O návrhu na výkon rozhodnutí uložením pořádkové pokuty rozhoduje hospodářská arbitráž vždy písemným rozhodnutím, zpravidla bez arbitrážního jednání. Považuje-li to hospodářská arbitráž za nutné, rozhoduje za účasti organizací. Pro toto řízení platí ostatní ustanovení části třetí přiměřeně.

(5) Jestliže hospodářská arbitráž z důvodů zvláštního zřetele hodných nevyhoví návrhu na výkon rozhodnutí uložením pořádkové pokuty, rozhodne o odkladu výkonu a pokutu uloží na žádost oprávněné organizace, podanou poté, co důvody odkladu pominou.

(6) Prokáže-li organizace, že povinnosti uložené rozhodnutím nebo jim odpovídající práva přešly na jinou organizaci, lze rozhodnutí vykonat proti nebo ve prospěch této jiné organizace; hospodářská arbitráž v rozhodnutí vyznačí, že došlo k přechodu povinností nebo práv na jinou organizaci.“.

„(2) Příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky může přezkoumat rozhodnutí krajské státní arbitráže též tehdy, jestliže po vydání rozhodnutí byly zjištěny nové skutečnosti, které nemohly být stranám sporu známy v době jeho vydání, mají však podstatný význam pro rozhodnutí a se zřetelem na ně je rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky.“,

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.