Vyhláška Ústřední rady odborů o změnách vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění

Čl. I

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů se mění a doplňuje takto:

• 1. § 2 odst. 1 písm. d) zní:

• „d) mzda za práci konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu,^1) včetně příplatku za práci přesčas; mzda za takovou práci se však do započitatelného výdělku zahrnuje, jestliže je za ni poskytnuto náhradní volno;“.

• 1. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Pro pracovníka v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných uhelných a lignitových dolech, který vykonává zaměstnání uvedené ve zvláštním předpise,^2) platí ustanovení předchozího odstavce s tím rozdílem, že do započitatelného výdělku se zahrnuje i mzda za práci konanou o sobotách předem stanovených těžebním režimem.^3)“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

• 1. § 5 odst. 2 zní:

„(2) Nemocenské na pracovní den se vypočte z čisté denní mzdy pracovníka, nejvýše však z částky 120 Kčs při pětidenním pracovním týdnu, a to procentní sazbou, která mu náleží podle doby jeho zaměstnání;^4) tato částka se úměrně upraví, je-li stanovená týdenní pracovní doba rozvržena na jiný počet pracovních dnů v týdnu.^5)“.

• 1. § 5 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

„(3) U pracovníka se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách, který vykonává zaměstnání uvedené ve zvláštním předpise,^6) se nemocenské na pracovní den vypočte z jeho čisté denní mzdy, nejvýše však z částky 180 Kčs při pětidenním pracovním týdnu, a to procentní sazbou, která mu náleží podle doby jeho zaměstnání;^4) tato částka se úměrně upraví, je-li stanovená týdenní pracovní doba rozvržena na jiný počet pracovních dnů v týdnu.^5)“.

• 1. V § 6 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „U pracovníka uvedeného v § 2 odst. 2 se však do počtu dnů, kterým se dělí započitatelný výdělek, nezahrnují také soboty předem stanovené těžebním režimem,^3) které měl odpracovat v rozhodném období.“.

• 1. V § 6 odst. 5 se slova „§ 2 odst. 2“; slovy „§ 2 odst. 3“.

• 1. V § 23 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Pracovníku uvedenému v § 2 odst. 2 se nemocenské poskytuje také za soboty předem stanovené těžebním režimem,^3) ve kterých měl pracovat kdyby nebylo pracovní neschopnosti nebo karantény.“.

• 1. V § 23 odst. 3 se na konci připojují tato slova: „nebo za které se mu měsíční mzda jinak nekrátí.“.

• 1. V § 25 odst. 3 se vypouštějí slova: „(např. protože nemá splněnu čekací dobu 270 dnů pojištění)“.

• 1. V § 26 se vypouští odstavec 3.

• 1. § 27 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

„(3) V případech uvedených v předchozím odstavci se nemocenské poskytuje ve výši, která jinak pracovníku náleží od čtvrtého pracovního dne pracovní neschopnosti.^7)“.

• 1. § 31 zní:

㤠31

(1) Přesahuje-li úhrn čistých denních mezd pracovníka z několika zaměstnání částku 120 Kčs (§ 5 odst. 2), vylučuje se při výpočtu nemocenského z čisté denní mzdy část přesahující tuto částku, a to v tom zaměstnání, ve kterém má pracovník kratší pracovní úvazek, popř. jsou-li pracovní úvazky stejné, v tom zaměstnání, ve kterém zpravidla dosahuje nižšího výdělku.^8)

(2) Přesahuje-li úhrn čistých denních mezd pracovníka z několika zaměstnání, z nichž aspoň jedno je zaměstnáním se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách, které je uvedeno ve zvláštním předpise,^6) částku 180 Kčs (§ 5 odst. 3), vylučuje se při výpočtu nemocenského z čisté denní mzdy část přesahující tuto částku, a to v tom zaměstnání, ve kterém má pracovník kratší pracovní úvazek, popř. jsou-li pracovní úvazky stejné, v tom zaměstnání, ve kterém zpravidla dosahuje nižšího výdělku.^8)“.

• 1. V § 36 odst. 1 věta první zní: „Pracovníku, jehož pracovní neschopnost pro aktivní tuberkulózu trvá déle než 1 měsíc, může být nemocenské zvýšeno až do částky jeho čisté denní mzdy, z níž se mu nemocenské stanoví, nejvýše však do částky 120 Kčs za pracovní den (§ 5 odst. 2).“.

• 1. § 36 odst. 2 zní:

„(2) U pracovníka se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách, který vykonává zaměstnání uvedené ve zvláštním předpise^6) a jehož pracovní neschopnost pro aktivní tuberkulózu trvá déle než 1 měsíc, může být nemocenské zvýšeno až do částky jeho čisté denní mzdy, z níž se mu nemocenské stanoví, nejvýše však do částky 180 Kčs za pracovní den (§ 5 odst. 3); jinak platí ustanovení předchozího odstavce.“.

• 1. V § 41 odst. 1 se slova „§ 3 odst. 1 č. 2 písm. c) zákona č. 67/1965 Sb.“ nahrazují slovy „§ 25 odst. 1 č. 2 písm. c) zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 87/1968 Sb.“.

• 1. V § 41 odst. 2 se slova „§ 3 odst. 1 č. 3 zákona č. 67/1965 Sb.“ nahrazují slovy „§ 25 odst. 1 č. 3 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona č. 87/1968 Sb.“.

• 1. § 45 odst. 1 zní:

„(1) Nastoupí-li pracovnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo věku tří let, a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí tato dávka ze stejné čisté denní mzdy jako v předchozí mateřské dovolené; předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání zaměstnání v téže organizaci nebo v ochranné lhůtě po jeho skončení. Jestliže však taková pracovnice v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala v organizaci práci aspoň po 25 pracovních dnů, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství v nové mateřské dovolené podle § 44, pokud je to pro ni výhodnější.“.

• 1. V § 46 se na konci připojuje tato věta: „Pracovnice uvedená v § 11 odst. 1 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, neuplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství na základě tohoto tiskopisu, ale na základě své žádosti; přitom je povinna současně prokázat skutečnosti uvedené v § 11 odst. 1 zákona č. 88/1968 Sb.“.

• 1. § 47 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) Jako převedení na jinou práci podle odstavců 1 a 3 také posuzuje – i když nedochází ke změně druhu práce – taková úprava pracovních podmínek, která spočívá

• a) ve snížení normovaného výkonu práce (např. snížení počtu obsluhovaných strojů, snížení rychlosti obsluhovaného zařízení, nižší pracovní tempo, zavedení nutných přestávek v práci), kterým se odstraní příčiny, na základě kterých je takový výkon práce zakázán těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, nikoli však ve zkrácení pracovního úvazku;

• b) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu některých pracovních činností z okruhu prací, které dosud vykonávala, a to těch, které jsou zakázány těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě; pokud by v důsledku zproštění těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu od výkonu uvedených pracovních činností došlo ke zkrácení jejího pracovního úvazku, nelze takovou úpravu pracovních podmínek posuzovat jako převedení na jinou práci;

• c) v přeložení těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu na jiné pracoviště (pracovní místo) z důvodu, že její dosavadní pracoviště (pracovní místo) patří mezi taková, která jsou zakázána těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo že dojíždění na dosavadní pracoviště (pracovní místo) ohrožuje podle lékařského posudku těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání;

• d) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu noční práce.“.

• 1. § 49 písm. c) zní:

• „c) Nepřihlíží se k částkám, o které dřívější hodinová mzda přesahuje částku vypočtenou na jednu pracovní hodinu^9) podle délky stanovené týdenní pracovní doby,^1) která platí pro provoz, v němž je pracovnice činná, z částky 600 Kčs a u pracovnice se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách, která vykonává zaměstnání uvedené ve zvláštním předpise,^6) z částky 900 Kčs.“.

• 1. § 49 písm. e) zní:

• „e) Má-li pracovnice po převedení na jinou práci delší stanovenou týdenní pracovní dobu,^1) než měla před převedením, dělí se její započitatelný výdělek na rozhodné období počtem hodin, který odpovídá stanovené týdenní pracovní době^1) pracovnice po převedení.“.

• 1. V § 52 odst. 2 se na konci připojují tato slova: „i když pracovnice o dítě nepečuje, popř. dítě zemřelo.“.

• 1. § 73 odst. 1 písm. d) zní:

• „d) ze zaměstnání poživatele starobního důchodu, při kterém se mu dále podle zvláštních předpisů^10) poskytuje důchod v nezměněné výši.“.

Čl. II

(1) Jestliže skutečnosti rozhodné pro vznik nároku na peněžitou dávku [vznik pracovní neschopnosti, vznik potřeby ošetřování (péče) člena rodiny, nástup na mateřskou dovolenou, převedení na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství] nastaly před 1. červencem 1982, postupuje se podle dosavadních předpisů s odchylkami dále uvedenými.

(2) Peněžitá dávka poskytovaná ke dni 1. července 1982 pracovníku se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách, který vykonává zaměstnání uvedené ve zvláštním předpise,^6) jejíž výše byla omezena dosavadní nejvyšší částkou čisté denní mzdy, se od 1. července 1982 upraví bez žádosti s přihlédnutím k nově stanovené nejvyšší částce čisté denní mzdy.

(3) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně i pro stanovení peněžité pomoci v mateřství, jež pracovníci se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách, která vykonává zaměstnání uvedené ve zvláštním předpise,^6) náleží ze stejné čisté denní mzdy jako v předchozí mateřské dovolené, a to i v případě, kdy taková pracovnice nastoupí na novou mateřskou dovolenou po 30. červnu 1982.

(4) Ochranná lhůta ze zaměstnání poživatele starobního důchodu, které skončilo před 1. červencem 1982, se posuzuje podle dosavadních předpisů.

Čl. III

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1982.

Předseda:

Hoffmann v. r.

^1) § 83 zákoníku práce.

^2) Část I přílohy k nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 74/1982 Sb., o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví.

^3) Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 75/1982 Sb., o zvláštní dodatkové dovolené pracovníků pracujících v podzemí hlubinných uhelných a lignitových dolů.

^4) § 18 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 87/1968 Sb. a § 14 až 20 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění.

^5) § 84 a 85 zákoníku práce.

^6) Část I a II přílohy k nařízení vlády ČSSR č. 74/1982 Sb.

^7) § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb. ve znění zákona č. 87/1968 Sb.

^8) Jde-li o souběh zaměstnání s pracovní činností v jednotném zemědělském družstvu, vylučuje se částka přesahující stanovený úhrn vždy při výpočtu nemocenského v jednotném zemědělském družstvu (§ 29 odst. 2 zákona č. 103/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

^9) Tato částka činí z částky 600 Kčs, popř. z částky 900 Kčs např. při 42,5 hodinové týdenní pracovní době 14,10 Kčs, popř. 21,10 Kčs, při 42 hodinové týdenní pracovní době 14,20 Kčs, popř. 21,40 Kčs a při 41,25 hodinové týdenní pracovní době 14,50 Kčs, popř. 21,80 Kčs.

^10) Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům, ve znění pozdějších předpisů.