Vyhláška Federálního statistického úřadu o prověřování sociálně ekonomických informací v oborech řízených Federálním statistickým úřadem

ODDÍL I

Obecná ustanovení

§ 1

Vyhláškou se řídí:

• a) ústřední orgány federace a republik^1) a jim podřízené orgány středního článku řízení^2) (dále jen „orgány řízení“) při výkonu dohledu podle ustanovení § 16 odst. 1 a § 17 odst. 1 zákona a podle obdobných ustanovení předpisů platných pro Českou socialistickou republiku a Slovenskou socialistickou republiku,^3)

• b) statistické orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky při výkonu své prověrkové činnosti,^4) popřípadě Federální statistický úřad, pokud sám provádí prověrkovou činnost (dále jen „orgány státní statistiky“).

§ 2

(1) Vyhláška se vztahuje na obor statistiky včetně výstupů z informační soustavy organizací na písemných nebo technických nosičích (s výjimkou účetních výkazů), na obor operativní evidence s navazující oblastí jednotné údajové základny organizací a oblastí prvotních záznamů a běžných zápisů a na informace obsažené ve zvlášť organizovaných evidencích, pasportech a registrech.

(2) Předmětem prověrek podle této vyhlášky jsou

• a) metodická správnost a věrohodnost sociálně ekonomických informací v rozsahu podle odstavce 1 (dále jen „správnost a věrohodnost informací“),

• b) stav informační soustavy prověřovaných organizací v rozsahu podle odstavce 1 (dále jen „stav informační soustavy“).

(3) Stav informační soustavy organizací prověřují zejména orgány řízení.

§ 3

Vyhláškou se upravuje metodika prověrek prováděných u organizací přímo na místě.

§ 4

Prověřování správnosti a věrohodnosti sociálně ekonomických informací a stavu informační soustavy organizací se provádí v souladu se zvláštními předpisy a opatřeními upravujícími kontrolní činnost.^5) V orgánech řízení přísluší tuto činnost vykonávat odborným útvarům (odborům národních výborů).^6)

ODDÍL II

Druhy prověrek

§ 5

Podle rozsahu a zaměření prověrek se rozlišují:

• a) komplexní prověrky,

• b) dílčí (tématické) prověrky,

• c) namátkové prověrky.

§ 6

(1) Komplexní prověrky zahrnují celou oblast informační soustavy organizace v rozsahu podle § 2 odst. 1 a prověřuje se jimi správnost a věrohodnost informací i stav informační soustavy organizací.

(2) Orgány řízení zajistí, aby byly postupně (z úrovně ústředního orgánu nebo orgánu středního článku řízení) komplexně prověřovány všechny podřízené organizace, přednostně takové, u nichž byly namátkovými prověrkami zjištěny vážnější nedostatky v informační soustavě nebo u nichž došlo k zásadnějším organizačním změnám.

§ 7

Dílčí (tematické) prověrky se provádějí podle potřeb řízení a omezují se jen na některý úsek informační soustavy prověřované organizace (např. na úsek informací o investiční výstavbě) nebo jen na některý obor její informační soustavy (např. na statistiku nebo na operativní evidenci) a mohou být zaměřeny jen na určité specifické otázky (např. na zavedení předepsaných vzorů prvotních záznamů a běžných zápisů na příslušném úseku). Předmětem dílčích prověrek je správnost a věrohodnost informací i stav příslušné části informační soustavy organizace.

§ 8

Namátkové prověrky se provádějí podle okamžitých potřeb prověřujících orgánů. Při jejich provádění nemusí být dodržen postup podle ustanovení oddílů V a VI.

ODDÍL III

Prověřování správnosti a věrohodnosti informací

§ 9

(1) Správností informací se rozumí jejich metodická shoda s předpisy vydávanými k jejich sledování, jejich logická a početní správnost a jejich úplnost.

(2) Věrohodností informací se rozumí jejich pravdivost (objektivnost), tj. shoda se sledovanou realitou, popř. s podklady obsahujícími údaje o realitě, o něž se informace opírají nebo z nichž se čerpají (shoda s údaji operativní evidence, s prvotními záznamy apod.).

§ 10

Správnost a věrohodnost informací se prověřuje způsobem odpovídajícím jejich charakteru. Z tohoto hlediska se rozlišuje prověřování

• a) dokumentace o jednotné údajové základně organizací a prověřování prvotních záznamů a běžných zápisů,

• b) operativní evidence,^7)

• c) statistiky,^8)

• d) výstupů z informační soustavy organizací na písemných nebo technických nosičích.^9)

§ 11

(1) Při prověřování dokumentace o jednotné údajové základně organizací se zkoumá zejména:

• a) zda jsou seznamy prvků jednotné údajové základny upraveny podle potřeb organizace (doplnění dalších prvků, vypuštění nepotřebných prvků),

• b) zda jsou zavedeny předepsané katalogy a zda jsou na katalogových listech prováděny záznamy o zařazení prvků a o způsobu jejich vedení,

• c) zda organizace při zavádění a vedení jednotné údajové základny postupuje v souladu s právními předpisy o jednotné údajové základně organizací.^10)

(2) Při prověřování správnosti a věrohodnosti prvotních záznamů a běžných zápisů se zkoumá zejména:

• a) zda se záznamy (zápisy) provádějí v souladu s právními předpisy o zavádění sjednocených vzorů prvotních záznamů a běžných zápisů v informační soustavě organizací,^11)

• b) zda se záznamy provádějí správně, věrohodně, plynule (včas), racionálně a čitelně,

• c) zda se u závazných vzorů používá předepsaných tiskopisů a zda u vzorů typových je dodržena předepsaná obsahová náplň; do jaké míry organizace používá vzorů doporučených a jaké s nimi má zkušenosti, nebo z jakých důvodů těchto vzorů nepoužívá,

• d) zda se zápisy v dokladech organizace (dodací listy, objednávky, faktury apod.) provádějí v návaznosti na celostátní klasifikace a číselníky.

§ 12

Při prověřování operativní evidence se zkoumá zejména:

• a) na kterých úsecích činnosti a v jakém rozsahu a formě se operativní evidence vede,

• b) zda jsou zápisy v operativní evidenci prováděny na základě přímého pozorování nebo na základě prvotních záznamů (dokladů) a shodují-li se v posledním případě zápisy v operativní evidenci s údaji obsaženými v prvotních záznamech,

• c) je-li operativní evidence vedena dochvilně a správně po formální a technické stránce.

§ 13

Při prověřování statistiky se zkoumá zejména:

• a) zda organizace dodržuje jednotnou celostátní metodiku statistických ukazatelů,

• b) zda organizace dodržuje zásadu jednotného třídění sociálně ekonomických jevů^12) a zda zavedla v oboru své působnosti závazně předepsané klasifikace a číselníky, popřípadě zda při používání odchylných účelových nomenklatur zajistila jejich převoditelnost na jednotnou soustavu sociálně ekonomických klasifikací a číselníků,

• c) zda organizace vede časové řady ukazatelů důležitých pro sledování dlouhodobého vývoje, zejména ukazatelů závazně stanovených nadřízeným orgánem nebo orgánem státní statistiky a zda provádí stanoveným způsobem i jejich přepočty při změnách organizačních, při změnách metodiky, cen, popřípadě jiných podmínek majících vliv na jejich srovnatelnost,^13)

• d) zda organizace dbá o plnění stanovené zpravodajské povinnosti všemi věcně příslušnými útvary.

§ 14

(1) Při prověřování výstupů z informační soustavy organizací se postupuje diferencovaně podle toho, jde-li o výstupy na písemných nosičích (na statistických výkazech nebo formulářích používaných při zvlášť organizovaných statistických šetřeních, soupisech a sčítáních), nebo na technických nosičích (papírových, magnetických nebo opticky čitelných).

(2) Pokud jde o informace potřebné pro výkaznictví, prověřuje se též, zda se tyto informace běžně sledují v operativní evidenci, pokud jejich sledování není zajištěno v jiných oborech informační soustavy.^14)

§ 15

Při prověřování výstupů z informační soustavy organizací na písemných nosičích (dále jen „výkazy“) se zkoumá zejména:

• a) zda výkazy byly sestaveny podle platných směrnic, pokynů nebo jiných závazných předpisů a zda jsou schváleny příslušným orgánem státní statistiky (opatřeny jeho registrační nebo schvalovací doložkou) nebo ústředním orgánem, kterému byl povolen dílčí systém statistických zjišťování,^15)

• b) zda údaje uvedené ve výkazech souhlasí s údaji obsaženými v operativní evidenci nebo v účetnictví, popřípadě v prvotních záznamech,

• c) zda byly ve výkazech čitelně vyplněny všechny údaje nebo místo nich uvedeny symboly předepsané pro případy, kdy se údaj nevyplňuje,

• d) zda byly ve výkaze uvedeny i všechny předepsané indikační údaje (kód organizace, kraj, okres, odvětví, plánovací skupina apod.) a požadovaná kontrolní čísla,

• e) zda jsou správné všechny výpočty a nápočty (součty, násobení, procenta, průměry aj.); zda jsou údaje správně zaokrouhleny,

• f) zda jsou správně provedeny přepočty za minulá období na srovnatelné údaje,

• g) zda jsou údaje na výkazech uvedeny v předepsaných měrných jednotkách a řádech,

• h) zda jsou dodržována pravidla pro provádění oprav a pro hlášení oprav příjemcům výkazů,

• ch) zda jsou výkazy předepsaným způsobem podepsány, opatřeny razítkem a datem a zda jsou na nich uvedena jména osob, které je vyhotovily,

• i) zda jsou předepsaným způsobem vyhotovovány komentáře k výkazům a zda správně vystihují podstatu a váhu sledovaných jevů,

• j) zda byly výkazy odeslány s příslušnými přílohami, ve stanoveném počtu a v předepsané lhůtě.

§ 16

Při prověřování výstupů z informační soustavy organizací na technických nosičích se zkoumá zejména:

• a) byla-li o předávání informací na technických nosičích uzavřena dohoda, má-li tato dohoda všechny předepsané náležitosti a je-li řádně plněna,^16)

• b) jsou-li přenášené údaje po obsahové i formální stránce správné (obdobně jako u výkazů – § 15),

• c) jsou-li dodržovány termíny předávání dat.

ODDÍL IV

Prověřování stavu informační soustavy organizací

§ 17

(1) Při prověřování stavu informační soustavy se zkoumá úroveň informační soustavy ve vztahu k potřebám řízení.

(2) V souvislosti s tím se zkoumá zejména, poskytuje-li informační soustava v souladu s platnými právními předpisy^17) podklady potřebné

• a) k objektivnímu poznávání a hodnocení stavu a činnosti organizace,

• b) k vypracovávání koncepce rozvoje organizace, podkladů pro sestavování státních plánů rozvoje národního hospodářství, státních rozpočtů, hospodářských plánů, popř. jiných národohospodářských plánů a ke kontrole jejich plnění,

• c) k ochraně socialistického vlastnictví a k prosazování hospodárnosti a efektivnosti,

• d) k běžnému řízení organizace a ke kontrole a revizi její hospodářské činnosti.

§ 18

(1) Při prověřování stavu informační soustavy organizací se dále zkoumá, zda je informační soustava v celé organizaci jednotně metodicky řízena^18) a který útvar tuto funkci vykonává.^19)

(2) K tomu účelu se zkoumá zejména:

• a) je-li v organizaci – zvláště při decentralizovaném způsobu sestavování statistických výkazů – zabezpečeno řádné a včasné plnění zpravodajské povinnosti na všech úsecích činnosti a je-li zajištěna informovanost pracovníků příslušných organizačních složek o metodických předpisech a opatřeních vydávaných Federálním statistickým úřadem pro jednotlivé obory a okruhy informační soustavy,

• b) zda organizace zavedla v oboru své působnosti závazně předepsané klasifikace a číselníky, popřípadě jiné metodické pomůcky,

• c) zda organizace provádí rozbory své činnosti^20) a zda se v organizaci kromě dílčích rozborů za jednotlivé úseky činnosti provádějí i souhrnné (komplexní) rozbory vztahující se k činnosti organizace jako celku a zahrnující i oblast užitných hodnot, oblast pracovních sil a další oblasti vyjadřované jinými než hodnotovými ukazateli, a který útvar takové rozbory za organizaci provádí,

• d) zda jsou pracovníci odpovídající za chod informační soustavy a za plnění konkrétních úkolů vybaveni potřebnými pomůckami (směrnice k statistickým výkazům, klasifikace a číselníky, předpisy o vzorech prvotních záznamů a běžných zápisů, předpisy o jednotné údajové základně organizací apod.).

§ 19

(1) Stav informační soustavy organizací se prověřuje též z hlediska, zda organizace vytvořila předpoklady k tomu, aby informace byly v její informační soustavě získávány včas, úplně, pravdivě a racionálně.^21)

(2) V tomto směru se zkoumá zejména:

• a) je-li v organizaci zajištěno víceúčelové využívání informací, tj. zda při jednom vstupu a jednom zpracování podkladů slouží informace současně všem útvarům organizace, které je pro svou řídící činnost potřebují,

• b) zda a na jaké úrovni se v organizaci využívá vlastních prostředků výpočetní techniky, popř. servisních služeb výpočetních středisek vlastního resortu nebo organizací jiných resortů,

• c) jsou-li zápisy v písemnostech informační soustavy prováděny řádně (čitelně, předepsaným způsobem a prostředkem zaručujícím jejich trvanlivost),

• d) jsou-li dodržovány předpisy o úschově písemností informační soustavy a o jejich vyřazování,^22)

• e) jak je kádrově zajištěn výkon prací souvisících s chodem informační soustavy organizace a jaká je úroveň příslušných pracovníků z hlediska jejich vzdělání a délky praxe.

ODDÍL V

Postup při provádění prověrek

§ 20

Fáze prověrek

Každá prověrka má tři fáze:

• a) přípravu prověrky,

• b) provedení prověrky na místě,

• c) realizaci výsledků prověrky.

§ 21

Příprava prověrky

(1) Při přípravě prověrky je úkolem prověřujícího orgánu

• a) seznámit se s charakterem prověřované organizace (organizací) a s právními předpisy, usneseními vlády apod., upravujícími příslušnou oblast,

• b) vyhodnotit poznatky o činnosti organizace v prověřované oblasti a na jejich základě stanovit předmět prověrky,

• c) vypracovat program provedení prověrky.

(2) Program prověrky obsahuje:

• a) název prověrky,

• b) název organizace a místo, kde má být prověrka provedena,

• c) cíl a předmět prověrky.

(3) Příslušný vedoucí pracovník vystaví příkaz k provedení prověrky, který obsahuje zejména složení prověrkové skupiny a jmenování jejího vedoucího,^23) název prověrky a místo a termín jejího provedení.

Provedení prověrky na místě

§ 22

(1) Základním úkolem prověrkové skupiny je zjistit skutečný stav v prověřované oblasti a porovnat jej se stavem, jaký by měl být, kdyby byly důsledně dodrženy platné předpisy a kdyby bylo po všech stránkách správně postupováno.

(2) U všech zjištěných nedostatků je nutno zjistit jejich příčiny, následky i osobní odpovědnost pracovníků, kteří nedostatky zavinili.^24)

(3) Stejnou měrou jako k nedostatkům je nutno přihlížet i ke kladným stránkám a k dobrým výsledkům činnosti prověřované organizace, a to v zájmu využití dobrých zkušeností v práci jiných organizací a k zobecnění správných metod práce.

§ 23

(1) Prověrka se zahajuje seznámením vedoucího prověřované organizace s programem prověrky.

(2) Skutečnosti zjištěné prověrkou je nutno věrohodně prokázat. Nelze se opírat o pouhé úvahy, domněnky nebo neprověřené okolnosti.

§ 24

Osobám odpovědným za zjištěné závady nebo nedostatky musí být vždy dána možnost vysvětlit příčiny jejich jednání, aby mohla být posouzena míra jejich zavinění.

§ 25

(1) Poznatky získané prověrkou se zpracují do písemného záznamu o provedené prověrce. Záznam musí být vypracován pravdivě, objektivně, adresně, stručně a srozumitelně. Podepisují jej všichni členové prověrkové skupiny.

(2) S obsahem záznamu seznámí prověrková skupina vedoucí pracovníky organizace a odpovědné osoby v něm uvedené a výsledky prověrky s nimi projedná. Organizaci lze přitom uložit, aby do určité doby zajistila odstranění zjištěných nedostatků.^25)

(3) Záznam o prověrce provedené orgánem řízení se zasílá – jde-li o prověrku komplexní nebo o prověrku, při níž vyšly najevo závažnější okolnosti – na vědomí též krajské (městské) správě Českého statistického úřadu nebo Slovenského statistického úřadu podle sídla prověřované organizace.

§ 26

(1) Při provádění prověrek je třeba soustřeďovat též kritické připomínky a náměty, jichž lze využít ke zdokonalení celkového procesu tvorby a poskytování sociálně ekonomických informací v Československé socialistické republice, zejména připomínky a náměty:

• a) obsahové a metodické povahy (obsah a metodika ukazatelů, úroveň směrnic k státním statistickým výkazům, vzory výkazů, klasifikace a číselníky, vzory prvotních záznamů a běžných zápisů apod.),

• b) analytické povahy (k soustavě ukazatelů pro účely analýz, kontroly plnění plánu apod.),

• c) zpracovatelské povahy (kontrolní operace, kontrolní čísla, sběr dat apod.).

(2) Kritické připomínky a náměty prověřované organizace se uvedou v příloze k záznamu o provedené prověrce.

§ 27

V souvislosti s prověřováním správnosti a věrohodnosti sociálně ekonomických informací a stavu informační soustavy organizací se zjišťují též případy, kdy jsou od organizace požadovány statistické údaje bez souhlasu příslušného orgánu státní statistiky nebo nad jeho rámec. Provádí-li prověrku orgán řízení, uvědomí o takovýchto zjišťováních orgán státní statistiky, který by byl příslušný k jejich schválení.^26)

Realizace výsledků prověrky

§ 28

(1) Prověrková skupina prosazuje operativní odstraňování nedostatků na místě ihned po jejich zjištění. Jde-li o vážnější nedostatky, projedná na základě záznamu o provedení prověrky s odpovědnými pracovníky prověřované organizace přijetí potřebných opatření. Opatření k nápravě musí být konkrétní, zásadní povahy a musí zabezpečovat skutečnou nápravu.

(2) Nedohodne-li se touto cestou způsob nápravy, předloží prověrková skupina celý materiál z prověrky příslušnému vedoucímu pracovníku prověřujícího orgánu, který rozhodne o dalším postupu.

§ 29

Orgán, který prověrku provedl, je povinen kontrolovat plnění uložených opatření k nápravě, dokud všechna opatření nebyla splněna a dokud nebyly vytvořeny podmínky pro to, aby se závady v budoucnu neopakovaly.

ODDÍL VI

Závěrečná ustanovení

§ 30

Prověrky správnosti a věrohodnosti sociálně ekonomických informací a stavu informační soustavy organizací (s výjimkou prověrek namátkových) zahrnují orgány je provádějící do svých plánů kontrolní činnosti.

§ 31

Při provádění prověrek sociálně ekonomických informací týkajících se realizace zvláštní části státního plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR – obrana a bezpečnost – postupují orgány řízení podle pokynů Státní plánovací komise vydaných pro tuto činnost.

§ 32

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1983.

Předseda:

Ing. Mička v. r.

^1) § 16 odst. 4 zákona. § 14 odst. 3 zákona České národní rady č. 40/1972 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací. § 16 odst. 3 zákona Slovenské národní rady č. 41/1972 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací.