Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti

Typ Zákon
Publikace 1983-06-15
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, se mění a doplňuje takto:

„(2) Za podmínek stanovených ministrem vnitra Československé socialistické republiky mohou při slavnostních příležitostech nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením ti, kteří byli ze služebního poměru uvolněni podle § 99 nebo propuštěni podle § 100 odst. 1 písm. b) nebo c) a jsou poživateli invalidního nebo starobního důchodu ze sociálního zabezpečení příslušníků. O tom, kdo je oprávněn nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením, rozhodují v oborech své působnosti ministři vnitra. Osoby oprávněné nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením nemají práva ani povinnosti příslušníků.“.

připojuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Dobu úspěšného výkonu funkce v rozmezí do tří let podle druhu služby a kvalifikace příslušníka a kvalifikační předpoklady pro hodnost podporučíka [odstavec 1 písm. b)] stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky.“.

Dosavadní ustanovení písm. d) se označuje jako ustanovení písm. e).

„(1) Sbor národní bezpečnosti může s příslušníkem uzavřít dohodu, kterou se Sbor národní bezpečnosti zavazuje umožnit příslušníku získání nebo zvýšení kvalifikace a příslušník se zavazuje setrvat po skončení studia po určitou dobu ve služebním poměru nebo uhradit Sboru národní bezpečnosti náklady spojené se získáním nebo zvýšením kvalifikace nebo jejich část. Sbor národní bezpečnosti se může s příslušníkem také dohodnout, že příslušník uhradí Sboru národní bezpečnosti i náklady, které do skončení služebního poměru vynaložil k získání nebo zvýšení jeho kvalifikace, jestliže příslušník bude uvolněn ze služebního poměru podle § 99 nebo jestliže jeho služební poměr skončí odnětím hodnosti nebo ztrátou hodnosti anebo propuštěním podle § 100 odst. 1 písm. d), e) nebo f) před získáním předpokládané kvalifikace nebo před jejím zvýšením. Náhradu nákladů spojených se základní přípravou pro výkon služby nelze požadovat.“.

„§ 63

Preventivní rehabilitace

(1) Příslušníkům může být poskytnuta k upevnění jejich tělesné zdatnosti, tělesného a duševního zdraví preventivní rehabilitace v délce 14 kalendářních dnů v roce.

(2) Příslušníkům s oslabeným zdravotním stavem může být poskytnuta na základě lékařského doporučení preventivní rehabilitace formou lázeňského léčení spojeného s částí dovolené.

(3) Podmínky pro poskytování preventivní rehabilitace a způsob jejího provádění stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky.“.

„(3) Náhrada za ztrátu na důchodu náleží v částce rovnající se rozdílu mezi výší důchodu, na který poškozenému vznikl nárok, a výší důchodu, na který by mu vznikl nárok, kdyby nedošlo ke snížení jeho služebního příjmu (výdělku) následkem poškození zdraví služebním úrazem nebo nemocí z povolání.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

„(5) Příslušníku, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán invalidním v důsledku služebního úrazu, který mu byl způsoben trestným činem, při služebním zákroku, při výkonu služby v leteckém provozu, při plnění zvláštních úkolů uložených služebními orgány, při práci s výbušninami, s chemickým, radioaktivním, vysoce virulentním nebo infekčním materiálem anebo za jiných obdobně nebezpečných podmínek, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně 10 000 Kčs a nejvýše 45 000 Kčs. Došlo-li však k takovému úrazu za zvlášť nebezpečných podmínek, náleží příslušníku jednorázové mimořádné odškodnění až do výše 80 000 Kčs. Jednorázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně 10 000 Kčs a nejvýše 45 000 Kčs náleží za podmínek stanovených v první větě též příslušníku, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán invalidním v důsledku nemoci z povolání.“.

„(4) Náhrada věcné škody náleží dědicům příslušníka.“.

„(2) Ministr vnitra Československé socialistické republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji úrovně služebního příjmu, upravit v rozsahu stanoveném vládou Československé socialistické republiky pro pracovníky v pracovním poměru podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na služebním příjmu náležející příslušníkům po skončení neschopnosti k službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání.“.

„Jde-li o propuštění příslušníka z důvodu uvedeného v předchozím odstavci písm. d), nezapočítává se do lhůty dvou měsíců doba, po kterou je příslušník uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz.“.

„(3) Podrobnosti o poskytování platového vyrovnání, o způsobu výpočtu jeho výše a výplatě upraví ministr vnitra Československé socialistické republiky. Ministři vnitra mohou v oborech své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění ustanovení odstavců 1 a 2.“.

„(1) Při souběhu nároku na příspěvek s nárokem na příspěvek za službu podle jiných předpisů^1) náleží vyšší příspěvek.“.

Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.

„§ 113a

(1) Po dobu, po kterou se příjemce příspěvku zdržuje v cizině trvale, příspěvek nenáleží. Zdržuje-li se příjemce příspěvku v cizině přechodně, příspěvek mu náleží, avšak do ciziny se nevyplácí.

(2) Po dobu, po kterou je příjemce příspěvku ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, se příspěvek nevyplácí. Manželu a dětem oprávněného se na žádost vyplácí část příspěvku, které je třeba k úhradě jeho závazků a osobních potřeb členů rodiny. Oprávněnému, který je osamělý, lze výjimečně povolit výplatu části příspěvku k úhradě jeho závazků. Byl-li příjemce příspěvku propuštěn z vazby, aniž byl odsouzen, vyplatí se mu příspěvek zpětně za celou dobu vazby.

§ 113b

(1) Organizace jsou povinny na výzvu plátce příspěvku podávat v určené lhůtě hlášení pro účely krácení příspěvku, zejména o výši výdělku příjemce příspěvku. Plátce příspěvku je oprávněn přezkoumat správnost a úplnost tohoto hlášení.

(2) Zavinila-li organizace nesprávným hlášením nebo jeho opomenutím, že příspěvek byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležel, je povinna nahradit plátci příspěvku neprávem vyplacené částky.

(3) Byl-li příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležel, zaviněním příjemce příspěvku i organizace, odpovídají příjemce příspěvku i organizace za vrácení neprávem vyplacených částek společně a nerozdílně.

(4) O promlčení a promlčecí době platí ustanovení § 132a.

(5) O povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky příspěvku rozhoduje plátce příspěvku; pro řízení se použije obdobně ustanovení upravujících řízení v sociálním zabezpečení příslušníků.^2)

§ 113c

Příjemci příspěvku, který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin nebo se dopustil takového jednání, pro které by mu jinak za trvání služebního poměru byla odňata hodnost [§ 13 odst. 1 písm. a)], může být příspěvek odňat. O odnětí příspěvku rozhodují v oborech své působnosti ministři vnitra po předchozím projednání ve zvláštní komisi zřízené podle § 13 odst. 2.“.

„(2) Podání odvolání nemá odkladný účinek s výjimkou odvolání proti rozhodnutí o odnětí hodnosti, proti služebnímu hodnocení, jímž byl příslušník hodnocen jako nevyhovující a nezpůsobilý zastávat jinou, méně odpovědnou funkci [§ 100 odst. 1 písm. d)], proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo o náhradě škody.“.

„Služební orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám vyhovět;“.

„Právo na příspěvek (§ 110 až 114) se nepromlčuje; v ostatních případech se právo promlčí, jestliže nebylo uplatněno v době v tomto zákoně stanovené.“.

„(2) Nárok na jednotlivou splátku příspěvku (§ 110 až 114) se promlčuje za jeden rok ode dne její splatnosti; byl-li nárok na příspěvek neprávem odepřen, promlčuje se nárok na jednotlivé splátky příspěvku za tři roky.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

„§ 132a

Nárok na vrácení jednotlivých splátek příspěvku poskytnutých neprávem nebo v nesprávné výši se promlčuje za tři roky ode dne, kdy plátce tohoto příspěvku zjistil, že příspěvek byl poskytnut neprávem nebo v nesprávné výši, nejpozději za deset let od jeho výplaty. Promlčecí doba neběží, jsou-li z příspěvku prováděny srážky na úhradu částky vyplacené neprávem.“.

Čl. II

Ustanovení § 113, § 113a, § 113b a § 113c se vztahují též na příspěvek, na který vznikl nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; příspěvek lze však odejmout (§ 113c) jen pro jednání, kterého se příjemce příspěvku dopustí v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1984.

Husák v. r.

Indra v. r.

v z. Rohlíček v. r.

^1) § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 122/1978 Sb.).

^2) § 116 odst. 1, 2 a 6 a § 134 odst. 1 až 5 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.