Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o středních školách

Čl. I

§ 1

Základní ustanovení

(1) Tato vyhláška upravuje soustavu studijních a učebních oborů středních škol, zřizování a zrušování středních škol, typy středních odborných škol, plnění povinné školní docházky ve středních školách, rozsah, podmínky, délku a průběh studia ve středních školách, pravidla chování žáků, jejich hodnocení a klasifikaci, délku a organizaci studia při zaměstnání a kombinovaného studia, organizaci studia jednotlivých vyučovacích předmětů a pomaturitního studia.

(2) Střední odborná učiliště, gymnázia a střední odborné školy (dále jen „střední školy“) poskytují výchovu a vzdělávání ve studijních a v učebních oborech, které jsou uvedeny v příloze.

(3) Střední školy se zřizují a zrušují^1) podle sítě stanovené ministerstvem školství České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo školství“),^2) a pokud jde o střední zdravotnické školy, ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky.^2)

(4) Stanoví se tyto typy středních odborných škol: střední průmyslová škola, střední zemědělská škola, střední lesnická škola, střední rybářská škola, střední zdravotnická škola, střední ekonomická škola, střední hotelová škola, střední škola sociálně právní, střední knihovnická škola, střední pedagogická škola, střední uměleckoprůmyslová škola, střední uměleckořemeslná škola, střední výtvarná škola, konzervatoř, hudební a taneční škola.

(5) Pro rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků v oblasti hudby, tance a sportu mohou krajské národní výbory zřizovat školy poskytující výchovu a vzdělávání, které se jinak získává v pátém až osmém ročníku základní školy a ve střední škole.^3)

ČÁST PRVNÍ

Povinná školní docházka ve středních školách

§ 2

(1) Žáci, kteří byli přijati ke studiu ve střední škole a nemají splněnou povinnou školní docházku, dokončí plnění povinné školní docházky ve střední škole.

(2) Jestliže žák, který nemá splněnou povinnou školní docházku, nezahájí studium ve střední škole do tří dnů od počátku školního roku, upozorní ředitel střední školy písemně zákonného zástupce žáka, pěstouna nebo občana, popřípadě ústav, jemuž byl žák na základě soudního rozhodnutí svěřen do výchovy (dále jen „zástupce žáka“) na povinnost dbát, aby žák docházel do střední školy pravidelně a včas.^4) Jestliže ani do deseti dnů po doručení tohoto upozornění žák do střední školy nenastoupí ani není zástupcem žáka omluven, oznámí to neprodleně ředitel střední školy příslušnému okresnímu národnímu výboru.

§ 3

Vzdělávání žáků středních škol, kteří plní povinnou školní docházku a jsou pro dlouhodobou nemoc v domácím ošetřování nebo ve zdravotnických zařízeních, zajistí krajský národní výbor, který odborně vede střední školu, do níž byl žák přijat.

ČÁST DRUHÁ

STUDIUM VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

Docházka do střední školy

§ 4

(1) Povinností žáka je docházet do střední školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a zúčastňovat se vyučování všem povinným a volitelným vyučovacím předmětům (dále jen „povinné předměty“) a nepovinným vyučovacím předmětům, které si zvolil.

(2) Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, požádá zástupce žáka třídního učitele nebo mistra odborné výchovy o uvolnění z vyučování; je-li žák ubytován v domově mládeže, uvědomí o tom současně vychovatele.

(3) Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování z nepředvídaného důvodu, je zástupce žáka, popřípadě vychovatel, jde-li o žáka ubytovaného v domově mládeže, povinen bez zbytečného odkladu oznámit třídnímu učiteli nebo mistru odborné výchovy důvod nepřítomnosti. Zástupce žáka ubytovaného v domově mládeže sdělí důvod nepřítomnosti též vychovateli. Při návratu do vyučování je nezletilý žák povinen předložit třídnímu učiteli nebo mistru odborné výchovy omluvenku podepsanou zástupcem žáka, a jde-li o žáka ubytovaného v domově mládeže, podepsanou jeho vychovatelem.

(4) Nepřítomnost při vyučování se omlouvá jen ze závažných důvodů (nemoc žáka, mimořádná událost v rodině, dopravní důvody apod.). Nepřítomnost pro nemoc, která trvala nejvýše dva vyučovací dny, omlouvá zástupce žáka nebo vychovatel. Trvá-li nepřítomnost pro nemoc déle než dva dny, předloží žák potvrzení ošetřujícího lékaře.^5) Opakuje-li se dvoudenní nepřítomnost pro nemoc u žáka častěji, může třídní učitel požadovat potvrzení lékaře na každou tuto nepřítomnost.

(5) Nepřítomnost žákyně pro těhotenství a mateřství se omlouvá stejně jako nepřítomnost pro nemoc.

(6) Zletilý žák se omlouvá sám způsobem uvedeným v odstavcích 2 až 4.

(7) Onemocní-li žák nebo některá z osob, s nimiž bydlí nebo je v trvalém styku, přenosnou nemocí, oznámí to žák, a je-li nezletilý, jeho zástupce, popřípadě vychovatel ihned řediteli školy.

§ 5

(1) Ředitel střední školy může uvolnit žáka s výjimkou uvedenou v odstavci 2 od účasti na vyučování povinnému předmětu nebo od tělesných úkonů spojených s výukou některým vyučovacím předmětům na základě vyjádření příslušného lékaře, a pokud jde o osobu se změněnou pracovní schopností, na základě vyjádření posudkového lékaře sociálního zabezpečení. Při uvolňování od vyučování tělesné výchově se postupuje podle zvláštních předpisů.^6)

(2) Žáka nelze uvolnit na celý školní rok nebo jeho část od vyučování povinnému předmětu rozhodujícímu pro odborné zaměření absolventa, jako jsou dílenská a provozní cvičení, odborný výcvik, odborná (umělecká) praxe, odborné kreslení, výtvarná příprava, navrhování, odborné modelování, modelářství, odborné modelářství, praktický výcvik, praktické cvičení, laboratorní cvičení, ve středních pedagogických školách tělesná výchova, hudební výchova a výtvarná výchova, ve středních zdravotnických školách cvičení z odborných předmětů a odborná praxe, ve školách zřízených pro rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků v oblasti sportu (§ 1 odst. 5) tělesná výchova a sportovní příprava.

(3) Jestliže to dovoluje charakter učiva, může ředitel střední školy umožnit žákyni z důvodů těhotenství nebo mateřství přípravu a vykonání zkoušek v termínech stanovených ředitelem střední školy. Ředitel střední školy poskytuje tyto výjimky na žádost žákyně, a je-li nezletilá, po souhlasném vyjádření jejího zástupce s přihlédnutím k vyjádření příslušného lékaře nebo i bez žádosti z podnětu příslušného lékaře. Žákyně mohou docházet jen do vyučování předmětům obsahujícím činnosti, které jim zvláštními předpisy^7) nejsou zakázány.

(4) Ve zvláštních případech, pokud to dovoluje charakter učiva, umožní ředitel střední školy na žádost žáka, a je-li nezletilý, po souhlasném vyjádření zástupce žáka, doloženou vyjádřením příslušného lékaře tělesně postiženému nebo dlouhodobě nemocnému žáku přípravu a vykonání zkoušek v termínech stanovených ředitelem střední školy.

(5) Ředitel střední školy umožní na žádost žáka, a je-li nezletilý, po souhlasném vyjádření zástupce žáka mimořádně nadanému a talentovanému žáku přípravu a vykonání zkoušek podle individuálního studijního plánu.^8)

§ 6

Změna studijního nebo učebního oboru a přestup do jiné střední školy

(1) Změnu studijního nebo učebního oboru v prvním a druhém ročníku střední školy^9) povoluje ředitel střední školy zpravidla k začátku školního roku. Podmínkou pro povolení změny je zdravotní způsobilost žáka ke studiu a k výkonu povolání, na které se má připravovat v nově zvoleném studijním nebo učebním oboru, a úspěšné vykonávání rozdílové zkoušky z těch povinných předmětů nebo z učiva, kterým se nevyučovalo ve studijním nebo učebním oboru, ve kterém žák dosud studuje. Obsah, rozsah a termín rozdílové zkoušky určí ředitel střední školy.

(2) Přestup do jiné střední školy^9) do téhož studijního nebo učebního oboru povoluje ředitel střední školy, do které se žák hlásí, ve všech ročnících střední školy.

(3) Změna studijního nebo učebního oboru a přestup do jiné střední školy se povolují na žádost žáka. K žádosti nezletilého žáka se vyžaduje vyjádření zástupce žáka.

§ 7

Přerušení studia

(1) Studium může být přerušeno žáku, který splnil povinnou školní docházku;^10) jde-li o žáka středního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje. Po uplynutí doby přerušení studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno. Jestliže bylo studium přerušeno po úspěšném ukončení ročníku, nastoupí žák po uplynutí doby přerušení studia do následujícího ročníku. Jestliže uplynula doba přerušení studia v průběhu školního roku, umožní ředitel střední školy žáku dodatečně vykonat zkoušky za příslušné období.

(2) Těhotenství a mateřství jsou zvlášť vážnými osobními důvody pro přerušení studia. Ředitel střední školy je povinen z vlastního podnětu přerušit studium, jestliže praktické vyučování probíhá v pracích a na pracovištích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu podle zvláštních předpisů^7) nebo jestliže činnosti praktického vyučování podle lékařského posudku ohrožují těhotenství žákyně.

(3) Pominou-li důvody přerušení studia, může být na žádost žáka přerušení studia ukončeno i před uplynutím stanovené doby přerušení.

(4) K přerušení studia nebo k ukončení přerušení studia před uplynutím stanovené doby se k žádosti nezletilého žáka vyžaduje vyjádření zástupce žáka.

§ 8

Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl. Žák, který neprospěl v období, kdy plní povinnou školní docházku, opakuje ročník.^11)

(2) Pokud žák neprospěl v některém školním roce po splnění povinné školní docházky, může na jeho žádost ředitel střední školy povolit opakování ročníku;^11) k žádosti nezletilého žáka se vyžaduje vyjádření jeho zástupce. Povolit opakování téhož ročníku lze jen jednou.

§ 9

Zanechání studia

(1) Jestliže žák, který splnil povinnou školní docházku, hodlá zanechat studia,^12) sdělí to písemně řediteli střední školy; je-li žák nezletilý, je součástí sdělení souhlasné vyjádření zástupce žáka.

(2) Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni, kdy řediteli střední školy bylo doručeno sdělení o zanechání studia. Jde-li o žáka středního odborného učiliště, informuje ředitel středního odborného učiliště o zanechání studia organizaci, pro kterou se žák připravuje.

(3) Jestliže žák, který splnil povinnou školní docházku, se neúčastní vyučování po dobu nejméně jednoho týdne a jeho neúčast při vyučování není omluvena, vyzve ředitel střední školy písemně žáka, a je-li nezletilý, zástupce žáka, aby ve lhůtě stanovené ředitelem střední školy doložil důvod žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak se žák bude posuzovat, jako by studia zanechal. Jestliže do deseti dnů od doručení výzvy žák do střední školy nenastoupí nebo není doložen důvod jeho nepřítomnosti ve škole, posuzuje se, jako by studia zanechal prvním dnem po uplynutí lhůty stanovené ředitelem střední školy pro omluvu; tímto dnem přestává být žákem školy.

ČÁST TŘETÍ

PRAVIDLA HODNOCENÍ A KLASIFIKACE ŽÁKŮ

§ 10

Pravidla chování žáků (školní řád)

(1) Žáci mají tyto povinnosti:

• a) osvojovat si vědomosti a dovednosti a získávat návyky potřebné k dosažení středního vzdělání nebo úplného středního vzdělání, připravovat se na tvořivou práci a odbornou činnost v povolání, na obranu socialistické vlasti a na kulturní život,

• b) osvojovat si zásady socialistické morálky a řídit se jimi, být ukáznění, plnit pokyny pedagogických pracovníků, instruktorů a jiných pracovníků školy a dodržovat pravidla socialistického soužití ve střední škole i mimo ni tak, aby dělali čest škole i sobě,

• c) chránit své zdraví i zdraví jiných, dbát o čistotu a pořádek a pomáhat při udržování pořádku ve škole a v jejím okolí,

• d) být ve škole vhodně, čistě a bez výstředností upraveni a oblečeni,

• e) šetřit školní zařízení, chránit je před poškozením a hospodárně zacházet s učebnicemi a učebními pomůckami,

• f) dodržovat vyučovací dobu, rozsah přestávek a plnit další pokyny obsažené ve vnitřním řádu školy, který vydá ředitel střední školy.

(2) Žákům je zakázáno:

• a) kouřit v prostorách školy, žákům denního studia i při činnostech organizovaných školou,

• b) přinášet do školy nebo na činnosti organizované školou alkoholické nápoje a jiné zdraví škodlivé látky nebo je používat ve škole nebo při činnostech organizovaných školou,

• c) přinášet do školy nebo na činnosti organizované školou věci nebezpečné pro život a zdraví a věci, které by mohly rozptylovat pozornost ostatních žáků při vyučování.

§ 11

Výchovná opatření

(1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků.

(2) Pochvalu nebo jiné ocenění^13) uděluje žákům třídní učitel, ředitel střední školy nebo orgán státní správy ve školství; může je udělit též společenská organizace a u žáků středních odborných učilišť organizace, pro kterou se žák připravuje, nebo orgán, který střední odborné učiliště zřídil. Pochvalu uděluje zpravidla před shromážděním třídy nebo školy.

(3) Podle závažnosti provinění mohou být žákům uložena některá z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy; u žáků středních škol, kteří splnili povinnou školní docházku, se může uložit též podmíněné vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia. O podmíněném vyloučení ze studia rozhoduje ředitel střední školy, o vyloučení ze studia rozhoduje krajský národní výbor, který školu odborně vede; jde-li o žáka středního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje.^14)

(4) V rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia podle odstavce 3 stanoví ředitel střední školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Jestliže se podmíněně vyloučený žák ve zkušební lhůtě osvědčil, upustí se od vyloučení; jestliže se žák v této lhůtě dopustí dalšího závažného provinění, podá ředitel střední školy krajskému národnímu výboru, který střední školu odborně vede, návrh na vyloučení žáka ze studia.

§ 12

Hodnocení a klasifikace žáků

(1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se klasifikuje těmito stupni:

1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostatečný

5 – nedostatečný.

(2) Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:

1 – velmi dobré

2 – uspokojivé

3 – méně uspokojivé

4 – neuspokojivé.

(3) Ředitel střední školy zajišťuje, aby o prospěchu a chování žáka, který je nezletilý, byl průběžně informován jeho zástupce a u žáka středního odborného učiliště též organizace, pro kterou se žák připravuje.

(4) Nelze-li žáka vyzkoušet a klasifikovat v řádném termínu v prvním pololetí pro závažné objektivní příčiny (např. dlouhodobá omluvená nepřítomnost), není žák za první pololetí klasifikován. Ředitel střední školy určí pro jeho vyzkoušení a klasifikaci náhradní termín, a to zpravidla tak, aby klasifikace mohla být ukončena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí.

(5) Nelze-li žáka vyzkoušet a klasifikovat v řádném termínu v druhém pololetí z důvodů uvedených v odstavci 4, je žák zkoušen a klasifikován za toto období v posledním týdnu měsíce srpna v den určený ředitelem střední školy.

(6) Jestliže má žák nebo zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ředitele střední školy o komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím ředitel střední školy, může být požádán o přezkoušení žáka krajský národní výbor, který střední školu odborně vede. Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen. Ředitel střední školy nařídí komisionální přezkoušení žáka z vlastního podnětu, jestliže zjistí, že vyučující hrubě porušil pravidla hodnocení a klasifikace.

§ 13

Celkové hodnocení žáka

(1) Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky jeho klasifikace v povinných předmětech a klasifikaci jeho chování; nezahrnuje klasifikaci v nepovinných vyučovacích předmětech.

(2) Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí se vyjadřuje takto:

• a) prospěl s vyznamenáním

• b) prospěl velmi dobře

• c) prospěl

• d) neprospěl.

(3) Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,5, jeho chování je velmi dobré a má-li prospěch výborný z odborného výcviku ve středních odborných učilištích nebo z hlavního odborného předmětu ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba.

(4) Žák prospěl velmi dobře, nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch horší než dobrý, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 2,00, jeho chování je velmi dobré a nemá horší prospěch než chvalitebný z odborného výcviku ve středních odborných učilištích nebo z hlavního odborného předmětu ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba.

(5) Žák prospěl, nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch nedostatečný.

(6) Žák neprospěl, má-li z některého povinného předmětu i po opravné zkoušce (§ 14) prospěch nedostatečný.

§ 14

Opravné zkoušky

(1) Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný nejvýše ze dvou povinných předmětů, může se souhlasem ředitele střední školy konat opravnou zkoušku z těchto předmětů. Opravná zkouška se neumožňuje z odborného výcviku ve středních odborných učilištích, z vyučovacích předmětů výtvarná výchova, hudební výchova a tělesná výchova ve středních pedagogických školách a z hlavních odborných předmětů ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba.

(2) Opravnou zkoušku může konat i žák, jehož prospěch na konci prvního pololetí je nedostatečný nejvýše ze dvou povinných předmětů, kterým se vyučuje pouze v prvním pololetí.

(3) Termín opravných zkoušek určí ředitel střední školy tak, aby opravné zkoušky

• a) podle odstavce 1 byly vykonány nejpozději do 31. srpna; žákovi, který se z vážných důvodů nemůže dostavit k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září a žákovi, který byl klasifikován v termínu uvedeném v § 12 odst. 5, do 15. října,

• b) podle odstavce 2 byly vykonány nejpozději do klasifikační porady za druhé pololetí.

(4) Žák, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, se klasifikuje ve vyučovacím předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný.

§ 15

Komisionální zkoušky

(1) Žák se klasifikuje na základě výsledků komisionální zkoušky v těchto případech:

• a) koná-li rozdílovou zkoušku,

• b) je-li zkoušen v náhradním termínu,

• c) požádá-li žák nebo jeho zástupce o přezkoušení žáka nebo koná-li se přezkoušení z podnětu ředitele střední školy,

• d) koná-li opravné zkoušky,

• e) při zkouškách v externím studiu, studiu podle individuálního studijního plánu a při studiu jednotlivých vyučovacích předmětů,

• f) při praktických zkouškách v hudební a taneční škole, v konzervatoři a při odborných zkouškách ve výtvarných studijních oborech středních odborných škol,

• g) koná-li zkoušky uvedené v § 5 odst. 3 až 5,

• h) v případě uvolnění žáka od docházky na vyučování.