Vyhláška federálního ministerstva dopravy o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

Bezpečnostní pásy a jejich kotevní úchyty

(1) Vozidla kategorie M1

• a) uvedená do provozu před 1. 1. 1969 musí být vybavena na předních sedadlech bezpečnostními pásy jen pokud jsou vybavena předepsanými kotevními úchyty,

• b) uvedená do provozu po 1. 1. 1969 musí být vybavena na předních místech k sezení bezpečnostními pásy a příslušnými kotevními úchyty v karosérii; bezpečnostní pásy musí být u vozidel vyrobených nebo dovezených po 1. 10. 1986, s výjimkou provedení „Standard“ samonavíjecí,

• c) vyrobená nebo dovezená po 1. 1. 1976 musí být vybavena předepsanými kotevními úchyty v karosérii i na zadních sedadlech,

• d) vyrobená nebo dovezená po 1. 10. 1986 musí být vybavena bezpečnostními pásy i na zadních sedadlech,

• e) dosud neevidovaná a jezdící pod prozatímní státní poznávací značkou nemusí být bezpečnostními pásy vybavena.

(2) Přední řada sedadel a sedadla vyhrazená pro osoby tělesně postižené v dálkových autobusech musí být od 1. 1. 1985 vybavena bezpečnostními pásy.

(3) Bezpečnostní pásy a jejich kotevní úchyty musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy^122) a musí být podle nich schváleny.

(4) Bezpečnostní pásy musí být s tříbodovým uchycením; s dvoubodovým uchycením^123) jsou přípustné pouze pro

• a) vozidla se sklopnou, shrnovací nebo odnímatelnou střechou,

• b) prostřední sedadla; pro tato sedadla je přípustný jen pás břišní,

• c) zvláštní vozidla uvedená v části třetí.

(5) Osobní automobily mohou být vybaveny zadržovacími systémy pro děti do 12 let (bezpečnostní pásy, sedačky atd.). Tyto systémy vyrobené nebo dovezené po nabytí účinnosti této vyhlášky musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy^124) a musí být podle nich schváleny.

§ 64

Přívěsy za osobní automobily

(1) Celková hmotnost přívěsu nesmí být větší než 80 % pohotovostní hmotnosti tažného osobního automobilu a smí být nejvýše 1800 kg.

(2) Pokud příslušný orgán republiky při schvalování technické způsobilosti typu přívěsu nestanoví jinak, nesmí být nejvyšší rychlost přívěsu vyšší než 80 km.h^-1. Přívěsy nesmí být používány k přepravě osob.

(3) Obytné přívěsy za osobní automobily (caravany) hromadně vyráběné nebo hromadně dovážené, s výjimkou obytných přívěsů, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1985, musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy a musí být podle nich schváleny.^125) Předpisy pro obytné přívěsy^125) platí přiměřeně i pro ostatní přívěsy za osobní automobily, s výjimkou přívěsů, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1985.

(4) Přívěsy, jejichž celková hmotnost převyšuje 350 kg, musí být rovněž vybaveny pojistným závěsným zařízením, kterým se připojují k tažnému vozidlu křížově nebo vidlicovitě, přičemž vrchol vidlice smí být pouze na tažném vozidle.

§ 65

Jednostopá motorová vozidla

(1) Jednostopé motorové vozidlo musí být opatřeno stojánkem nebo jiným zařízením umožňujícím jeho bezpečné postavení. Vozidla, jejichž technická způsobilost je schválena po 1. 1. 1985 a jejichž pohotovostní hmotnost je větší než 150 kg, musí být opatřena ještě pohotovostním stojánkem.

(2) Primární řetěz, a pokud je použit, také sekundární řetěz, musí mít bezpečnostní kryt.

(3) Ochranné kryty (kryt před řidičem, kryt kolen apod.) nesmějí přesahovat největší šířku vozidla měřenou přes řídítka, snižovat manévrovací schopnost a ovládání vozidla, snižovat výhled ani být příčinou zranění řidiče.

(4) Mezi ovládacími orgány vozidla a pevnými částmi vozidla musí být ve směru obvyklého přístupu k těmto orgánům a jejich pohybu dostatečně velký, nejméně 70 mm široký volný prostor; u pedálů se tato hodnota posuzuje od středu nášlapných ploch na obě strany.

(5) Všechny ovládací orgány vozidla, které mohou při dopravní nehodě zvětšit vážnost zranění jak řidiče, tak osob střetnuvších se s vozidlem, musí být zakončeny tak, aby bylo možno do této části vepsat kouli o průměru nejméně 19 mm. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972.

(6) Pokud bylo při schválení technické způsobilosti typu jednostopého motorového vozidla dovoleno přepravovat na vozidle spolujezdce, musí být vozidlo vybaveno dalším sedadlem umístěným za sedlem řidiče nebo dvojsedlem; v tom případě po obou stranách vozidla na jeho pevných částech musí být namontovány opěry pro nohy spolujezdce. Sedlo musí být upevněno bezpečně a pevně a musí být odpovídajícím způsobem odpruženo.

§ 66

Přípojná vozidla jednostopých motorových vozidel

(1) Postranní vozíky jsou určeny pro přepravu buď jedné dospělé osoby nebo nákladu; postranní vozíky smějí být připojeny jen k jednostopému motorovému vozidlu, u něhož objem válců motoru je nejméně 170 cm^3 a jehož konstrukce toto připojení umožňuje.

(2) Celková hmotnost postranního vozíku nesmí být větší než 60 % celkové hmotnosti jednostopého motorového vozidla.

(3) Rozvor mezi kolem postranního vozíku a předním kolem jednostopého motorového vozidla nesmí být větší než rozvor kol tažného vozidla.

(4) Přívěsný vozík za jednostopé motorové vozidlo je určen pouze pro přepravu nákladů; smí být připojen k jednostopému motorovému vozidlu, jehož konstrukce připojení umožňuje.

(5) Celková hmotnost přívěsného vozíku nesmí být větší než 50 % pohotovostní hmotnosti jednostopého motorového vozidla; přívěsný vozík nemusí být vybaven brzdou.

(6) Vzdálenost nápravy nebo osy kol přívěsného vozíku od osy zadního kola tažného vozidla nesmí být větší, než je rozvor kol tažného vozidla.

(7) Za jednostopé motorové vozidlo s postranním vozíkem lze připojovat ještě přívěsný vozík za podmínek, že objem válců motoru jednostopého motorového vozidla je větší než 450 cm^3 a kolo postranního vozíku je tímto motorem poháněno.

ČÁST TŘETÍ

Další podmínky konstrukce a provedení zvláštních vozidel

§ 67

Zemědělské a lesnické kolové traktory

(1) Zemědělské a lesnické kolové traktory (dále jen „traktory“) jsou dvounápravové stroje opatřené pneumatikami, které jsou určeny k sunutí, nesení a pohonu pracovního zařízení nebo nářadí, k vykonávání různých prací hlavně tažnou silou a k tažení přípojných vozidel, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 25 km.h^-1.^126) Ustanovení platná pro traktory platí přiměřeně i pro pásové traktory určené ke stejným pracím; pro jejich užívání na pozemních komunikacích platí ustanovení § 2 odst. 2.

(2) Pro traktory platí ustanovení části druhé, pokud z nich nevyplývá jinak, s odchylkami stanovenými v odstavcích 3 až 12.

(3) Traktor může být vybaven sedadly pro spolujezdce (popřípadě další obsluhu mimo řidiče) za těchto podmínek:

• a) sedadla pro spolujezdce mohou být nejvýše dvě,

• b) jsou-li tato sedadla umístěna na blatnících (krytech kol), smí být na jednom blatníku pouze jedno sedadlo,

• c) každé sedadlo pro spolujezdce musí být spolehlivě připevněno k traktoru, musí mít opěradlo nejméně s jednou loketní opěrou nebo madlem pro držení a odpovídající opěru pro nohy,

• d) sedadlo pro spolujezdce musí mít šířku nejméně 400 mm a hloubku nejméně 300 mm,

• e) žádné sedadlo pro spolujezdce včetně opěry pro nohy, nesmí přesahovat vnější obrys traktoru, s výjimkou traktorů o celkové šířce nejvýše 1,4 m, u nichž sedadlo spolujezdce smí přesahovat obrys nejvýše o 50 mm na každé straně vozidla.

(4) V rozsahu od pohotovostní až po celkovou hmotnost traktoru nesmí být hmotnost připadající na řízenou nápravu – měřeno při stání na vodorovné vozovce – menší než 25 % okamžité hmotnosti traktoru. Připouští se však nižší hmotnost připadající na řízenou nápravu po namontování různých pracovních nářadí a nákladních plošin při současném snížení nejvyšší rychlosti na 15 km.h^–^1; přitom hmotnost připadající na řízenou nápravu nesmí být menší než

–	20 % u traktorů o okamžité hmotnosti nejvýše	3,2 t,
–	19 % u traktorů o okamžité hmotnosti vyšší než	3,2 t,
	avšak nejvýše	4,5 t,
–	18 % u traktorů o okamžité hmotnosti vyšší než	4,5 t.

(5) Na traktoru může být upevněna nákladní plošina za těchto podmínek:

• a) plošina musí být upevněna souměrně k jeho podélné střední rovině a nesmí být výše než 1,5 m nad rovinou vozovky,

• b) plošina nesmí snižovat výhled řidiče, omezovat ovladatelnost traktoru a narušovat předepsanou geometrickou viditelnost jeho vnějšího osvětlení,

• c) šířka plošiny nesmí přesahovat jeho celkovou šířku.

(6) Traktorem nesené nářadí a jeho upevnění musí v transportní poloze na pozemní komunikaci odpovídat požadavkům na plošinu [odstavec 5 písm. b)]; šířka nesmí být větší než 3 m.

(7) Traktory musí být vybaveny schváleným ochranným rámem nebo kabinou řidiče se stejnými vlastnostmi z hlediska bezpečnosti jako ochranný rám. Kabina řidiče musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy.^127) Ustanovení § 27 až 29 pro traktory neplatí.

(8) Světelná zařízení traktoru musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem a musí být podle něj schválena;^128) v odůvodněných případech mohou být umístěna odchylně, a to:

• a) světlomety s potkávacím světlem ve výši 1500 mm; další dva doplňkové světlomety s potkávacím světlem, v případě, že je traktor vybaven zařízením pro čelně nesené nářadí, ve výši až 2800 mm, přičemž elektrické zapojení musí být provedeno tak, že nesmí svítit oba páry současně,

• b) svítilny s obrysovými světly ve výši až 2100 mm nad rovinou vozovky, přičemž vzájemná vzdálenost vnitřních okrajů činných svítících ploch nesmí být menší než 500 mm,

• c) svítilny s brzdovými světly ve výši až 2100 mm nad rovinou vozovky,

• d) svítilny se směrovými světly ve výši až 2100 mm, přičemž spodním okrajem činné svítící plochy nesmí být níže než 500 mm nad rovinou vozovky,

• e) zadní odrazky spodním okrajem činné plochy ve výši nejméně 500 mm a horním okrajem činné plochy nejvýše 1200 mm nad rovinou vozovky, přičemž vzájemná vzdálenost vnitřních okrajů jejich činných ploch nesmí být menší než 500 mm; tato odchylka platí i pro traktorem nesené nářadí.

(9) Nářadí nesené (polo- nebo zcela) traktorem musí být vybaveno jednou nebo dvěma (podle druhu nářadí) zadními odrazkami tvaru rovnostranného trojúhelníku o délce strany nejméně 150 mm upevněnými tak, aby jeden vrchol trojúhelníku byl nahoře a jedna strana byla vodorovná.

(10) Traktory, pokud nesou nářadí nebo táhnou za sebou stroje nebo jiná přípojná vozidla, která nejsou vybavena vlastní světelnou výstrojí (obrysovými, brzdovými a směrovými světly), musí být vybaveny přenosnou soupravou světelných zařízení upravenou pro jejich snadnou dočasnou montáž na nesené nářadí nebo na tažené vozidlo. Připojení této soupravy se provede podle § 42 odst. 3 na elektrickou instalaci traktoru při každé přepravě po veřejné pozemní komunikaci. Délka spojovacího kabelu přenosné soupravy musí být nejméně 10 m. Pro montáž přenosné soupravy světelných zařízení musí být nesené nářadí, stroje a přípojná vozidla vybavena vhodnými držáky.

(11) Vertikální nastavení světlometů s potkávacím světlem, měřeno při stání a v rozsahu od pohotovostní do celkové hmotnosti vozidla, u světlometů, jejichž výška je

• a) 500 mm až 1200 mm, musí být v rozsahu sklonů minus 0,5 % až minus 4 %, přičemž žádný bod osvětlené plochy ležící v rovině vozovky vlevo od podélné svislé roviny procházející středem zdroje potkávacího světla nesmí být dále než 115 m od předního obrysu vozidla,

• b) 1200 mm až 1500 mm, musí být v rozsahu sklonů minus 4 % až minus 6 %, přičemž žádný bod osvětlené plochy ležící v rovině vozovky vlevo od podélné svislé roviny procházející středem zdroje potkávacího světla nesmí být dále než 115 m od předního obrysu vozidla,

• c) nad 1500 mm, nesmí být žádný bod osvětlené plochy ležící v rovině vozovky vlevo od podélné svislé roviny procházející středem zdroje potkávacího světla dále než 15 m od předního obrysu vozidla.

(12) Zařízení, která zajišťují brzdění provozní, parkovací a nouzové, mohou mít společné části za těchto podmínek:

• a) musí mít nejméně dva na sobě nezávislé a oddělené ovládací orgány a převody,

• b) ovládací orgány a převody pro provozní a parkovací brzdění musí být vždy nezávislé,

• c) je-li společný orgán pro provozní a nouzové brzdění, musí být soustava parkovacího brzdění provedena tak, aby mohla působit i při pohybujícím se vozidle,

• d) činné elementy vlastního brzdového ústrojí pro parkovací brzdění musí být udržovány v zabrzděné poloze výhradně mechanickými částmi.

(13) Soubor brzdových zařízení na traktoru nebo jeho jízdní soupravě musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy^129) a § 14 odst. 2 a musí být podle nich schváleny. Při provozním brzdění nesmějí vozidla vybočovat ze směru jízdy a nesmí docházet k blokování kol. Jestliže brzdové zařízení působí pouze na kola jedné nápravy, nesmí působit přes vypínatelná převodová ústrojí (ozubená převodová kola). Účinek parkovacího brzdění musí spolehlivě zabránit protáčení kol vozidla zatíženého na celkovou hmotnost na svahu (ve stoupání i klesání) nejméně 18 % bez použití vypojitelného pohonu náprav.^130)

(14) Ustanovení odstavců 7 a 12 neplatí pro traktory, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1972, a ustanovení odstavců 8 a 13 pro traktory, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1985.

§ 68

Jednonápravové kultivační traktory a jejich přívěsy

(1) Jednonápravový kultivační traktor (dále jen „kultivační traktor“) je samojízdný víceúčelový stroj, který je řiditelný pomocí řídítek. Může táhnout pouze takový přívěs nebo přípojné zemědělské nářadí, které jsou opatřeny sedadlem pro řidiče. Motorová sekačka, půdní fréza apod. jsou posuzovány stejně jako kultivační traktor, i když nejsou řešeny jako víceúčelové stroje. Pro rozměry a hmotnosti kultivačních traktorů a jejich přívěsů, pokud není stanoveno jinak, platí mezní hodnoty uvedené v § 11 a 13.

(2) Nejvyšší konstrukční rychlost kultivačního traktoru řízeného výlučně pěšky jdoucím řidičem nesmí být vyšší než 6 km.h^-1. Nejvyšší konstrukční rychlost kultivačního traktoru řízeného řidičem sedícím na sedadle přívěsu nebo přípojného zemědělského nářadí nesmí být vyšší než 20 km.h^-1.

(3) Kultivační traktor, jehož celková hmotnost přesahuje 100 kg, musí být opatřen zařízeními pro provozní a parkovací brzdění, přičemž obě mohou mít společné části. Brzdové zařízení musí být dostatečně robustní konstrukce a musí umožnit odstupňovatelné řízení brzdného účinku. Zařízení pro provozní i parkovací brzdění musí svým účinkem odpovídat § 67 odst. 13. Zařízení pro parkovací brzdění musí působit výhradně mechanicky.

(4) Kultivační traktor může být zapojován do soupravy s přívěsem nebo přípojným zemědělským nářadím jen tehdy, odpovídá-li taková souprava brzdným účinkům provozního i parkovacího brzdění podle odstavce 3, i když jeho celková hmotnost nepřesahuje 100 kg.

(5) Provedení i umístění světelných zařízení na kultivačním traktoru musí odpovídat ustanovení § 67 odst. 8; nepřesahuje-li největší šířka traktoru 1 m, musí být vybaven nejméně jedním světlometem se světlem bílé barvy svítícím dopředu, umístěným v jeho podélné střední rovině.

(6) Kultivační traktor řízený pěšky jdoucím řidičem nemusí být vybaven vnějším osvětlením s vlastním energetickým zdrojem; nesmí se však vůbec pohybovat na silnicích I. a II. třídy, za snížené viditelnosti na silnicích III. třídy a na veřejných polních a lesních cestách.

(7) Přívěs tažený kultivačním traktorem musí z hlediska světelných zařízení vyhovovat ustanovením § 45, 48 a 49.

(8) Ustanovení odstavců 4 a 7 neplatí pro kultivační traktory, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972, a ustanovení odstavců 3 a 5 pro kultivační traktory, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1985.

§ 69

Samojízdné zemědělské a lesnické stroje

(1) Pro samojízdné zemědělské a lesnické stroje (dále jen „stroje“) platí ustanovení části druhé, pokud z nich nevyplývá jinak, s odchylkami stanovenými v odstavcích 2 až 6.

(2) Stroj, z něhož není vzhledem k jeho technickému uspořádání zajištěn potřebný výhled dopředu z místa řidiče, musí být opatřen zvláštním sedadlem pro pomocníka řidiče, s vhodnými podmínkami pro výhled dopředu. Je-li stroj vybaven kabinou řidiče, musí tato kabina splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy.^127) Ustanovení § 27 až 29 pro stroje neplatí.

(3) Soubor brzdových zařízení stroje, jehož nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 25 km.h^-1, musí splňovat podmínky § 67 odst. 12 a 13. Soubor brzdových zařízení stroje, jehož nejvyšší konstrukční rychlost převyšuje 25 km.h^-1, musí splňovat podmínky § 70 odst. 3 a 8.

(4) Za stroj nesmí být při provozu na veřejných pozemních komunikacích zapojována žádná přípojná vozidla, s výjimkou vlastních součástí stroje.

(5) Světelná zařízení stroje musí splňovat podmínky stanovené v § 44 až 49; v odůvodněných případech mohou být umístěna podle § 67 odst. 8 a 11.

(6) Ustanovení odstavců 2 a 3 neplatí pro stroje, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972.

§ 70

Pojízdné pracovní stroje

(1) Pojízdné pracovní stroje jsou vozidla, která podle svého účelu a podle svých zvláštních, s vozidlem pevně spojených zařízení jsou zejména určena a vhodná k vykonávání práce. Tyto stroje jsou buď samojízdné nebo přípojné.^131)

(2) Pro pojízdné pracovní stroje platí ustanovení části druhé, pokud z nich nevyplývá jinak, s odchylkami stanovenými v odstavcích 3 až 13.

(3) Soubor brzdových zařízení samojízdných pracovních strojů s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 25 km.h^-1 musí splňovat podmínky stanovené pro brzdění provozní, nouzové a parkovací v § 14 a 15.^132) Pro výpočet brzdné dráhy platí tyto vzorce:

provozní brzdění s ≦0,15 Vo+ Vo2115

nouzové brzdění s ≦0,15 Vo+ 2Vo2115

s tím, že V0 = 40 km.h^-1, a u strojů které této rychlosti nedosahují, V0 = nejvyšší konstrukční rychlosti.

(4) Soubor brzdových zařízení samojízdných pracovních strojů s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 25 km.h^-1 od musí splňovat podmínky § 14 odst. 2. Účinek provozního brzdění nesmí být menší než odpovídá plnému zpomalení 3 m.s^-2.

(5) Soubor brzdových zařízení přípojných pracovních strojů s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 25 km.h^-1 musí splňovat podmínky stanovené pro brzdění provozní a parkovací podle § 14 a 16.

(6) Účinky jednotlivých brzdových zařízení přípojných pracovních strojů s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 25 km.h^-1 musí odpovídat účinkům brzdových zařízení tažného vozidla.

(7) Sezónní a charakterem použití podobné^133) přípojné pracovní stroje, jejichž celková hmotnost nepřesahuje 1,5 t, nemusí být vybaveny zařízením pro provozní brzdění při současném snížení nejvyšší rychlosti soupravy na 15 km.h^-1; jestliže jejich celková hmotnost nepřesahuje 2,5 t, nemusí být vybaveny zařízením pro provozní brzdění při současném snížení nejvyšší rychlosti soupravy na 10 km.h^-1; sezónní přípojné pracovní stroje, které nemají přepravní charakter a jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 5,5 t, musí mít brzděnu nejméně jednu nápravu.

(8) Účinek parkovacího brzdění pojízdných pracovních strojů musí spolehlivě zabránit protáčení kol vozidla zatíženého na celkovou hmotnost na svahu (ve stoupání i klesání) nejméně 18 % u samojízdných pracovních strojů bez použití vypojitelného pohonu náprav.

(9) Je-li pojízdný pracovní stroj opatřen kabinou řidiče nebo obsluhy, musí tato kabina splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy;^127) ustanovení § 27 až 29 pro pojízdné pracovní stroje neplatí.

(10) Světelná zařízení pojízdných pracovních strojů musí splňovat podmínky stanovené v § 44 až 49, v odůvodněných případech s odchylkami uvedenými v § 67 odst. 8 a 11.

(11) Za samojízdný pracovní stroj nesmí být při provozu na pozemní komunikaci zapojováno žádné přípojné vozidlo, s výjimkou vlastních součástí stroje. Přípojný pracovní stroj může být zapojen pouze za motorové tažné vozidlo, nikoli za přípojné vozidlo.

(12) Pojízdné pracovní stroje s přepravním charakterem^134) musí být vybaveny rychloměrem a počítačem ujeté vzdálenosti podle § 58.

(13) Ustanovení odstavců 3 až 9 a 12 neplatí pro pojízdné pracovní stroje, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972.

§ 71

Motorové ruční vozíky

(1) Motorové ruční vozíky smějí mít největší

– celkovou délku (bez vodicí oje) 3 m,

– celkovou šířku 1,8 m,

– celkovou hmotnost 3 t,

– konstrukční rychlost 8 km.h^-1.

(2) Motorové ruční vozíky musí být vybaveny svítilnami s obrysovými světly podle § 45 a vpředu dvěma bílými a vzadu dvěma červenými odrazkami netrojúhelníkového tvaru podle § 49.

(3) Motorové ruční vozíky musí být vybaveny brzdovým systémem umožňujícím odstupňovatelné řízení brzdného účinku, aniž by řidič vozíku při jeho ovládání musel sejmout ruce z řízení (vodicí oje), a umožňující udržení stojícího vozidla na svahu 16 % (ve stoupání i klesání) za nepřítomnosti řidiče; je-li zaručen předepsaný brzdný účinek, je přípustný brzdový systém působící prostřednictvím ovládání akcelerace nebo u elektricky poháněných vozíků přerušením dodávky elektrického proudu.

(4) Motorové ruční vozíky musí být provedeny tak, aby bylo zabráněno jejich neoprávněnému použití. Řídicí a ovládací zařízení se musí automaticky vypojit z funkce, jestliže z nich řidič sejme ruce; přitom současně musí vstoupit v činnost brzdový systém vozíku.

ČÁST ČTVRTÁ

Další podmínky konstrukce a provedení nemotorových vozidel

§ 72

Potahová vozidla

(1) Potahová vozidla musí mít alespoň jednu brzdu snadno, rychle a bezpečně ovladatelnou z místa vozky beze změny jeho polohy na sedadle. Není-li vozidlo vybaveno sedadlem pro vozku, musí být uzpůsobeno pro řízení a ovládání brzdy z pravé strany. Účinnost brzdy musí být taková, aby u plně zatíženého vozidla spolehlivě zabránila protáčení kol na svahu (ve stoupání i klesání) nejméně 20 %.

(2) Vozidlo musí být vybaveno vpředu dvěma bílými a vzadu dvěma červenými odrazkami shodnými a shodně umístěnými jako odrazky předepsané pro přívěsy (§ 49 odst. 2 a 3).

(3) Za snížené viditelnosti musí být vozidlo vybaveno

– na přídi buď jednou svítilnou s bílým světlem na straně přivrácené ke středu vozovky nebo dvěma svítilnami s bílým světlem na každé straně vozidla vyznačujícími jeho největší obrysovou šířku vpředu,

– na zádi dvěma svítilnami s červeným světlem na každé straně vozidla vyznačujícími jeho největší obrysovou šířku vzadu.

Tato světla musí být viditelná v noci bez atmosférických poruch na vzdálenost nejméně 150 m zepředu a zezadu. K osvětlení je zakázáno používat pochodně a lampy s otevřeným ohněm, s výjimkou lamp povoznických.

(4) Pokud kola vozidla nejsou vybavena pneumatikami nebo plnými pryžovými obručemi, musí být šířka kovových obručí nejméně 70 mm. Kovové obruče nesmějí mít na svém povrchu ostré výstupky, výčnělky, hroty a ostré hrany, které by mohly poškozovat vozovku. Rychlost vozidla s kovovými obručemi nesmí přesáhnout 8 km.h^-1.

(5) Stanoviště pro vozku, je-li jím vozidlo vybaveno, musí být opatřeno oporou pro nohy, zábradlím vysokým nejméně 800 mm a umístěným před sedadlem vozky. Sedadlo musí být opatřeno zadním a postranními opěradly. V případě, že je nutné ke stanovišti vozky vystupovat, musí být vozidlo vybaveno schůdky pro výstup na toto stanoviště a sestup z něj.

§ 73

Jízdní kola

(1) Jízdní kola musí být vybavena

• a) účinnými blatníky, které musí překrývat šířku běhounu nezatížené pneumatiky z každé strany; toto ustanovení neplatí pro závodní silniční kola opatřená galuskami,

• b) dvěma na sobě nezávislými účinnými brzdami s odstupňovatelným řízením brzdného účinku; jízdní kola pro děti předškolního věku vybavená volnoběžným nábojem a protišlapací brzdou, nemusí být vybavena přední brzdou,

• c) světlometem schváleného typu^135) svítícím dopředu bílým světlem; světlomet musí být seřízen a upraven trvale tak, aby referenční osa světelného toku protínala rovinu vozovky ve vzdálenosti nejdále 20 m od světlometu a aby se toto seřízení nemohlo samovolně nebo neúmyslným zásahem řidiče měnit; světlomet musí být zapojen tak, aby svítil současně se zadním obrysovým světlem červené barvy,

• d) svítilnou se zadním obrysovým světlem červené barvy schváleného typu;^135) podmínky pro umístění této svítilny jsou shodné s podmínkami pro umístění a upevnění zadní odrazky podle písmene f),

• e) zdrojem elektrického proudu; jde-li o zdroj se zásobou energie, musí svou kapacitou zajistit svítivost světel podle písmen c) a d) po dobu nejméně 1,5 hodiny bez přerušení,

• f) zadní odrazkou červené barvy;^136) tato odrazka může být kombinována se svítilnou se zadním obrysovým červeným světlem; odrazka musí být pevně umístěna v podélné střední rovině jízdního kola nebo po levé straně co nejblíže k ní ve výšce 250-900 mm nad rovinou vozovky; činná plocha odrazky musí být kolmá k rovině vozovky v toleranci ±10° a kolmá k podélné střední rovině jízdního kola s tolerancí ± 3°,

• g) odrazkami oranžové barvy^136) (autožluť) na obou stranách šlapátek (pedálů),

• h) jasně znějícím zvonkem slyšitelným na dostatečnou vzdálenost; jízdní kola pro děti předškolního věku mohou být vybavena zvukovým signálním zařízením jiným než zvonkem,

• i) volné konce trubky řídítek musí být spolehlivě zaslepeny (zátkami, rukojeťmi apod.),

• j) zakončení ovládacích páček brzd a volné konce řídítek musí mít hrany buď obaleny materiálem pohlcujícím energii nebo – jsou-li použity tuhé materiály – musí mít hrany o poloměru zakřivení nejméně 3,2 mm; páčky měničů převodů, křídlové matice, rychloupínače nábojů kol, držáky a konce blatníků musí mít hrany buď obaleny materiálem pohlcujícím energii nebo – jsou-li použity tuhé materiály – musí mít hrany o poloměru nejméně 3,2 mm v jedné rovině a v druhé rovině na ni kolmé nejméně 2 mm,

• k) matice nábojů kol, pokud nejsou křídlové, rychloupínací nebo v kombinaci s krytkou konce náboje, musí být uzavřené,

• l) jízdní kola vyrobená nebo dovezená po 1. 1. 1985 musí být vybavena

– přední odrazkou bílé barvy umístěnou v podélné střední rovině nejméně 100 mm nad povrchem pneumatiky předního kola u stojícího kola. Plocha odrazky nesmí být menší než 2000 mm čtverečních, přičemž vepsaný čtyřúhelník musí mít jednu stranu dlouhou nejméně 40 mm, činná plocha odrazky musí být kolmá k rovině vozovky s tolerancí ± 10° a kolmá k podélné střední rovině jízdního kola s tolerancí ± 3°,

– na paprscích předního nebo zadního kola nebo obou kol nejméně jednou boční odrazkou oranžové barvy^136) (autožluť) na každé straně kola; plocha odrazky nesmí být menší než 2000 mm čtverečních, přičemž vepsaný čtyřúhelník musí mít jednu stranu dlouhou nejméně 20 mm; ke zvýraznění bočního obrysu jízdního kola může být použito ještě jiných odrazových materiálů na bocích kola nebo na bocích plášťů pneumatik a na koncích blatníků.

(2) Je-li jízdní kolo vybaveno pomocným sedadlem pro dopravu dítěte, musí být toto sedadlo pevně připevněno na rám jízdního kola před cyklistou a opatřeno pevnými opěrami pro nohy dítěte. Sedadlo a opěry musí být provedeny a umístěny tak, aby nemohlo dojít ke zranění dítěte při jízdě ani k ohrožení bezpečnosti jízdy.

(3) Jízdní kola určená pro děti ve věku do 10 let vybavená pro silniční provoz podle ustanovení odstavce 1 písm. a), b) a f) až l), jsou způsobilá k provozu na pozemních komunikacích pouze za nesnížené viditelnosti. Jinak musí být tato kola plně vybavena podle odstavce 1.

(4) Ustanovení odstavce 1 písm. j) a k) neplatí pro jízdní kola vyrobená nebo dovezená před 1. 1. 1973.

(5) Závodní kola nemusí být vybavena podle ustanovení odstavce 1 písm. c) až h) a l); v tom případě jich však smí být používáno pouze za nesnížené viditelnosti nebo na uzavřených tratích nebo po dobu závodů na pozemní komunikaci.

(6) Jízdní kola mohou být vybavena dodatečně pomocným motorkem; přitom však musí být zachován původní charakter jízdního kola a jízdní kolo

• a) musí vyhovovat svým provedením a vybavením § 19, 22, 35, 39, 42, 56 a 65,

• b) musí být vybaveno světlometem s potkávacím světlem seřízeným tak, aby osvětlení ve vzdálenosti 25 m před světlometem na rovině kolmé k vozovce ve výši referenční osy světlometu a nad ní nebylo větší než 1 lx,

• c) nesmí mít motor o objemu válců větším než 50 cm^3.

§ 74

Ruční vozíky

(1) Každý ruční vozík s celkovou šířkou větší než 0,6 m, používaný v provozu na pozemních komunikacích – s výjimkou dětských kočárků – musí být vybaven schválenými odrazkami^90) takto:

• a) dvounápravový vozík na přední straně dvěma bílými odrazkami a na zadní straně dvěma červenými odrazkami; odrazky musí být netrojúhelníkového tvaru, umístěné co nejblíže k bočním obrysům vozíku ve stejné výši nad vozovkou, avšak ne níže než 250 mm a ne výše než 900 mm,

• b) jednonápravový vozík na přední i zadní straně po dvou červených odrazkách netrojúhelníkového tvaru, umístěných co nejblíže k bočním obrysům vozíku ve stejné výši nad vozovkou, avšak ne níže než 250 mm a ne výše než 900 mm.

(2) Každý ruční vozík s celkovou hmotností větší než 400 kg musí být vybaven alespoň jednou brzdou podle § 72 odst. 1.

ČÁST PÁTÁ

Doplňková výstroj a vybavení vozidel

§ 75

Ochranné přilby pro motoristy

Ochranné přilby a jejich doplňkové příslušenství musí být od 1. 1. 1986 schváleny.^137)

§ 76

Výrobní (tovární) štítky, výrobní čísla a homologační čísla

(1) Motorová a jejich přípojná vozidla vyrobená nebo dovezená po 1. 1. 1985 musí mít na snadno přístupném místě v přední části pravé strany vozidla dobře čitelný a trvanlivý výrobní (tovární) štítek s kódovým číselným a písmenným označením^138) výrobce a typu vozidla, který nesmí být snadno měnitelný nebo odstranitelný; dále musí být na štítku uvedeny zejména tyto údaje:

– celková hmotnost,

– nejvyšší přípustná hmotnost připadající na přední nápravu,

– nejvyšší přípustná hmotnost připadající na zadní nápravu (nápravy),

– celková hmotnost přípojného (přípojných) vozidla; u vozidel kategorie M1 celková hmotnost brzděného a nebrzděného přípojného vozidla,

– celková hmotnost jízdní soupravy (u tažných vozidel).

(2) Na snadno přístupném místě v přední části pravé strany rámu nebo jej nahrazující části musí být čitelně vyraženo výrobní číslo podvozku; na karosérii osobních automobilů a vozidel bez samostatného podvozku výrobní číslo karosérie; na motoru výrobní číslo motoru.

(3) Není-li výrobní číslo podvozku, karosérie nebo motoru čitelné nebo vůbec zjistitelné, nebo nelze-li je bezpečně určit, musí být vyraženo nové číslo přidělené orgánem, u něhož je vozidlo evidováno.

(4) Každé vozidlo, jeho výstroj a součást vyrobené nebo dovezené po 1. 1. 1985 schválené podle zvláštních předpisů,^7) musí být opatřeno štítkem s vyznačeným schvalovacím znakem homologace. Schvalovací znak homologace^139) musí obsahovat tyto údaje: země schválení, číslo zvláštního předpisu,^7) série změn zvláštního předpisu, číslo protokolu o homologaci. Vozidlo, jeho výstroj a součást, protokol o homologaci musí být opatřeny shodným schvalovacím znakem homologace.

§ 77

Značení některých údajů na vozidle

(1) Vozidla kategorie M2, M3, N a O a vozidla uvedená v části třetí – s výjimkou zemědělských a lesnických traktorů – musí mít na zádi karosérie, a to pokud to konstrukce vozidla dovoluje, v levé polovině vyznačenou nejvyšší povolenou rychlost zaokrouhlenou

– u vozidel s konstrukční rychlostí nepřevyšující 25 km.h^-1 na nejbližší nižší celé číslo,

– u ostatních vozidel na nejblíže nižší celé číslo dělitelné pěti. Označení se provede bílým kruhem červeně lemovaným o vnějším průměru 200 mm; písmena v kruhu musí mít výšku „k“ 35 mm, „m“ 24 mm, číslice 75 až 80 mm, tloušťku písmen 6 mm, číslic 12 mm, barvu nápisu černou. Kruh nesmí být zakryt.

(2) Není-li možno u přípojných vozidel za osobní automobily, u samojízdných zemědělských a lesnických strojů a u pojízdných pracovních strojů umístit značku o průměru 200 mm, je přípustné použít značky o průměru 150 mm.

(3) Vozidla – s výjimkou jednostopých a jejich přípojných vozidel, osobních automobilů a přívěsů za ně – musí mít na blatnících nebo jiném vhodném místě vyznačen předepsaný tlak v pneumatikách (§ 25 odst. 4).

(4) Vozidla – s výjimkou vozidel uvedených v § 61 odst. 2 písm. a) a b) – jež jsou vybavena spojovacím zařízením, musí mít v blízkosti tohoto zařízení zřetelně a kontrastně vyznačenu celkovou hmotnost přípojného (přípojných) vozidla, které je možno bezpečně táhnout za všech provozních podmínek.

(5) Ostatní nápisy, které musí být vyznačeny na karosérii vozidla podle této vyhlášky, musí mít rozměry písmen a číslic alespoň: výšku 24 mm, popř. 35 mm, tloušťku 6 mm; barva nápisu musí být bílá.

§ 78

Hasicí přístroje

(1) Autobusy s obsaditelností do 22 osob mimo řidiče, městské autobusy, osobní autobusové přívěsy a obilní samojízdné sklizňové stroje musí být vybaveny jedním nebo několika hasicími přístroji s celkovou náplní nejméně 6 kg; ostatní autobusy musí být vybaveny hasicími přístroji s celkovou náplní nejméně 12 kg. Povinnost vybavení vozidel taxislužby hasicími přístroji stanoví zvláštní předpis.^140)

(2) Hasicí přístroje musí být schváleného typu (§ 4 odst. 2), ve vozidle musí být v pohotovostním stavu, umístěny na dobře viditelném a snadno přístupném místě, přičemž jeden přístroj musí být v bezprostřední blízkosti řidiče vozidla.

§ 79

Přenosný výstražný trojúhelník

Pro vyznačení nouzového stání vozidla na pozemní komunikaci musí být motorová vozidla, s výjimkou jednostopých motorových vozidel, vybavena přenosným výstražným trojúhelníkem schváleného typu.^141)

§ 80

Další výbava motorových a přípojných vozidel

(1) Každé motorové vozidlo musí být vybaveno prostředky a pomůckami, s jejichž pomocí je možno opravit běžné závady vzniklé na vozidle.

(2) Vozidla kategorie M a N musí mít tuto minimální výbavu:

• a) klíč na zapalovací svíčky nebo klíč na upevnění vstřikovače a převlečné matice vedení paliva (podle druhu motoru);

• b) nejméně jednu zapalovací svíčku s těsněním;

• c) nejméně jeden vstřikovač s nejdelším vedením paliva od vstřikovacího čerpadla ke vstřikovači (neplatí pro osobní automobily);

• d) náhradní elektrické pojistky, pokud jsou v elektrické instalaci používány;

• e) po jedné náhradní žárovce od každého druhu žárovky používané pro vnější osvětlení vozidla;

• f) příruční zvedák schváleného typu o nosnosti rovnající se alespoň zatížení nejvíce zatížené nápravy vozidla nebo rovnající se hmotnosti zvedané části z celkové hmotnosti vozidla při zvedání této části způsobem stanoveným výrobcem pro použití zvedáku;

• g) klíč na matice kol;

• h) náhradní kolo s ráfkem a s pneumatikou a s takovým upevněním držáku, které zajišťuje, že síla při snímání nebo vkládání kola z držáku nebo do držáku nepřesáhne 490 N; tato povinnost se nevztahuje na vozidla, která mají opatřena všechna kola pneumatikami zvláštní konstrukce umožňující nouzové dojetí po defektu; tahač návěsu může mít náhradní kolo umístěno na připojeném návěsu;

• i) měřič tlaku vzduchu v pneumatikách;

pro zemědělské a lesnické traktory, pro jednonápravové kultivační traktory a pro samojízdné pracovní stroje platí ustanovení tohoto odstavce, s výjimkou písmene h).

(3) Přívěsy o celkové hmotnosti větší než 750 kg a návěsy musí mít náhradní kolo s ráfkem a s pneumatikou předepsaného druhu a rozměru upevněné v držáku, který zajišťuje, že síla při snímání nebo vkládání kola z držáku nebo do držáku nepřesáhne 490 N; souprava tahače s návěsem může v případě stejných rozměrů pneumatik a stejného provedení kola mít jedno společné náhradní kolo. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro jednoúčelové zemědělské a lesnické přípojné pracovní stroje; výrobce, popřípadě dovozce k nim dodá náhradní kolo s ráfkem a s pneumatikou volně ložené.

(4) Vozidla kategorie L3, L4 a L5 musí mít tuto minimální výbavu:

• a) jednu zapalovací svíčku s těsněním,

• b) jednu náhradní pojistku,

• c) po jedné náhradní žárovce od každého druhu žárovky používané pro vnější osvětlení vozidla,

• d) hustilku nebo láhev se stlačeným plynem (vzduchem),

• e) klíč na zapalovací svíčku,

• f) záložní duši nebo soupravu pro opravu duše.

(5) Motorová vozidla uvedená v odstavcích 2 a 4 a zemědělské a lesnické traktory musí být vybaveny zdravotnickými potřebami v samostatném pouzdře (dále jen „lékárnička“). Lékárnička předávaná s novým vozidlem musí obsahovat předměty, jež stanoví zvláštní předpisy.^142) Provozovatel je povinen lékárničku řádně udržovat.

(6) Vozidla jednotlivých kategorií musí mít kromě toho ještě vybavení stanovené technickými a přejímacími podmínkami výrobce nebo odběratele.

(7) Nové vozidlo musí být vybaveno při jeho předávání prodejní organizací minimální výbavou podle odstavců 2 až 6.

ČÁST ŠESTÁ

Závěrečná ustanovení

§ 81

Výklad některých pojmů

(1) Nejvyšší konstrukční rychlost vozidla je nejvyšší rychlost určená konstruktérem nebo výrobcem vozidla; tato rychlost při seřízení vozidla předepsaném konstruktérem nebo výrobcem je zpravidla – pokud příslušný orgán republiky nestanoví jinak – nejvyšší povolenou rychlostí vozidla. Zkouškou zjišťovaná skutečná nejvyšší rychlost vozidla se nesmí za předepsaných podmínek lišit od nejvyšší konstrukční rychlosti o více než +10 % u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 25 km.h^–^1 a o +5 % u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 25 km.h^–^1, přičemž skutečná rychlost vozidla nesmí být nikdy nižší než rychlost udávaná přístrojem.

(2) Celková hmotnost vozidla je součet pohotovostní a užitečné hmotnosti. V jízdních soupravách se celkovou hmotností jednotlivého vozidla rozumí numerický součet hmotností připadajících na jednotlivé nápravy.

(3) Pohotovostní hmotností vozidla se rozumí hmotnost kompletně vybaveného vozidla, tj. s předepsaným nářadím a předepsanou výbavou, s plnou zásobou paliva, maziv a chladicí kapaliny; do pohotovostní hmotnosti se zahrnuje i hmotnost pomocných nebo pracovních zařízení k vozidlu trvale pevně připojených (např. navijáky, nakládací jeřáby apod.).

(4) Užitečnou hmotností vozidla se rozumí hmotnost nákladu, osob a pomocného nebo pracovního zařízení přechodně i nepevně připojeného (např. snímatelná sněhová radlice u upravených běžných silničních vozidel pro dopravu po pozemních komunikacích, demontovatelné nástavné díly výložníků a protizávaží těžkých kolových samojízdných jeřábů, rypadel, automobilových jeřábů, automobilových rypadel apod.).

(5) Okamžitou hmotností vozidla se rozumí hmotnost vozidla, v rozsahu od pohotovostní do celkové hmotnosti vozidla, zjištěná v daném okamžiku při provozu.

(6) Obsaditelností vozidla se pro účely této vyhlášky rozumí počet míst k sezení.

(7) „Vozidla uvedená do provozu...“ jsou vozidla, jimž je poprvé přidělována státní poznávací značka, nebo vozidla, která jsou připuštěna k provozu bez státní poznávací značky a která provozovatel poprvé použije k provozu na pozemních komunikacích.

§ 82

Výjimky

Příslušný orgán republiky může v odůvodněných případech při schválení typu vozidla nebo pro typ vozidla nebo pro provoz jednotlivých vozidel povolit výjimku z této vyhlášky; pokud výrobce (dovozce) žádá o povolení výjimky související s bezpečností a ochranou zdraví při práci a pracovními podmínkami pracovníků obsluhujících motorová a jejich přípojná vozidla, musí k žádosti připojit stanovisko Českého úřadu bezpečnosti práce nebo Slovenského úřadu bezpečnosti práce; pokud výrobce (dovozce) žádá o povolení výjimky související s ochranou zdravých životních podmínek při práci včetně zdraví při práci a s pracovními podmínkami, musí k žádosti připojit stanovisko hlavního hygienika ČSR nebo hlavního hygienika SSR. Každé povolení výjimky musí být vyznačeno v technickém průkazu, popřípadě v technickém osvědčení vozidla, pokud není v povolení výjimky stanoveno jinak. Výjimky nelze udělit z části první a z § 14 až 18, § 39, 40 a 56.

§ 83

Přechodná ustanovení

(1) Ustanovení této vyhlášky platí i pro vozidla, která byla uvedena do provozu, vyrobena nebo dovezena nebo jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky, pokud není v jednotlivých ustanoveních stanoveno jinak; v těchto případech musí vozidla splňovat podmínky stanovené dřívějšími předpisy.^143)

(2) Nahrazuje-li se nebo doplňuje-li se na vozidle nějaká část, ústrojí, příslušenství, výstroj nebo výbava, musí nová část, ústrojí, příslušenství, výstroj nebo výbava splňovat podmínky stanovené pro ně touto vyhláškou, včetně schválení, je-li pro ně předepsáno. To platí i tehdy, jestliže původní část, ústrojí, příslušenství, výstroj nebo výbava vozidla tyto podmínky nemusely splňovat, protože vozidlo bylo uvedeno do provozu, vyrobeno nebo dovezeno nebo jeho technická způsobilost byla schválena přede dnem stanoveným pro platnost příslušného ustanovení.

(3) Změní-li se zvláštní předpis^7) postupuje se podle změněného znění, není-li v něm stanoveno jinak, u vozidel (výstroje, součástí)

• a) dosud podle dřívějšího znění zvláštního předpisu nehomologovaných dnem vstupu změněného znění v platnost,

• b) již podle dřívějšího znění zvláštního předpisu homologovaných po uplynutí jednoho roku ode dne vstupu změněného znění v platnost.

§ 84

Technická nezpůsobilost vozidel k provozu

(1) Neodpovídá-li vozidlo technickým podmínkám stanoveným pro jeho provoz v takové míře, že ohrožuje bezpečnost a plynulost provozu nebo bezpečnost osob a majetku nebo poškozuje pozemní komunikaci a znehodnocuje životní prostředí, musí být vyřazeno z provozu po dobu, pokud závady nejsou odstraněny.^45)

(2) Za závady podle odstavce 1 se pokládají zejména:

• 1. nedosahuje-li účinnost brzd stanoveného limitu nebo rozdíl brzdných sil na obvodu jednotlivých kol téže nápravy je větší než 30 %;

• 1. je-li nutné opětovné sešlápnutí pedálu provozní brzdy před vyvoláním brzdného účinku;

• 1. vůle řízení převyšující povolenou maximální hodnotu nebo deformace řídícího ústrojí;

• 1. zjevné deformace náprav;

• 1. podstatné poškození čelního skla (např. poškrábání stírátky, u vrstveného skla popraskání);

• 1. převyšuje-li opotřebení nebo poškození pneumatik přípustnou mez;

• 1. poškozené pérování a tlumiče pérování;

• 1. zjevné unikání paliva nebo oleje;

• 1. nesvítí-li potkávací, obrysové nebo brzdové světlo u vozidla alespoň na straně přivrácené ke středu vozovky nebo směrová světla nebo nesplňují-li předepsanou svítivost;

• 1. nemožnost přepnutí dálkových světel na potkávací;

• 1. chybně seřízené nebo poškozené světlomety s potkávacími světly a světlomety a svítilny se světly do mlhy způsobující oslnění a chybně zapojená jednotlivá světla;

• 1. použití jiného než schváleného bezpečnostního skla u vozidel vyráběných (dovážených) s těmito skly;

• 1. poškození nebo deformace podvozku nebo karosérie, která mohou bezprostředně ohrozit bezpečnost provozu;

• 1. převyšuje-li objemový obsah oxidu uhelnatého (CO) nebo koncentrace nespálených uhlovodíků (HC) ve výfukových plynech zážehového motoru nebo stupeň kouřivosti vznětového naftového motoru nebo vnější hluk vozidla povolenou hodnotu.

§ 85

Technické kontroly motorových a jejich přípojných vozidel v provozu

(1) Provádění kontrol technického stavu motorových a jejich přípojných vozidel, která byla již uvedena do provozu, upravují zvláštní předpisy.^145)

(2) Při technických kontrolách motorových a jejich přípojných vozidel se kontrolují především ústrojí a funkce, jejichž nevyhovující technický stav může ohrozit bezpečnost a plynulost provozu nebo bezpečnost osob a majetku, způsobit poškození pozemní komunikace nebo narušit ve zvýšené míře kvalitu životního prostředí. Způsob kontroly činnosti jednotlivých ústrojí a zařízení vozidel stanoví federální ministerstvo vnitra v dohodě s federálním ministerstvem dopravy.

(3) Ústrojí a zařízení motorových a jejich přípojných vozidel, kontrolovaná z hlediska jejich stavu a činnosti ve stanici technické kontroly, jsou uvedena v příloze této vyhlášky.

§ 86

Zrušovací ustanovení

Ve vyhlášce federálního ministerstva dopravy č. 90/1975 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se zrušují:

• 1. § 15 až 22 dnem 1. 1. 1985 pro vozidla vyrobená nebo dovezená po 1. 7. 1984,

• 1. § 24 dnem 1. 1. 1985 pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena po 1. 7. 1984,

• 1. § 25 odst. 3 dnem 1. 1. 1985 pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena po 1. 7. 1984,

• 1. § 26 odst. 6 až 16 dnem 1. 1. 1986 pro vozidla vyrobená nebo dovezená po 1. 7. 1984,

• 1. § 29 odst. 3 dnem 1. 1. 1986,

• 1. § 32 odst. 3 dnem 1. 1. 1986,

• 1. § 32 odst. 7 dnem 1. 1. 1985 pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1985,

• 1. § 36 odst. 1 dnem 1. 1. 1985 pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1985,

• 1. § 38 odst. 2 dnem 1. 1. 1987,

• 1. § 43 odst. 3 dnem 1. 1. 1985,

• 1. § 55 odst. 1 a 2 dnem 1. 1. 1985,

• 1. § 63 odst. 4 dnem 1. 1. 1985 pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1985,

• 1. § 78 dnem 1. 1. 1986,

• 1. § 79 odst. 1 dnem 1. 1. 1985 pro vozidla vyrobená nebo dovezená před 1. 1. 1985,

• 1. ostatní ustanovení dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 87

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1984.

Ministr:

Ing. Blažek v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 41/1984 Sb.

Ústrojí a zařízení motorových a jejich přípojných vozidel kontrolovaná z hlediska stavu a činnosti ve stanici technické kontroly

• 1. Brzdové soustavy

• a) účinnost brzdového ústrojí pro provozní, nouzové a parkovací brzdění (brzdné síly na obvodech jednotlivých kol, ovládací síly) a rovnoměrnost brzdného účinku na protilehlých kolech;

• b) funkce odlehčovací brzdy, popřípadě automatické brzdy přívěsu;

• c) stav a činnost ovládacího ústrojí brzd, těsnost rozvodu ovládacího média (kapaliny, vzduchu);

• d) náběh tlaku vzduchu na nejnepříznivějším místě vozidla (jízdní soupravy).

• 1. Řízení

• a) stav a upevnění volantu, sloupku a převodky řízení;

• b) obvodová vůle volantu, plynulost přenosu síly;

• c) stav rejdového ústrojí, vůle v kloubech a uložení;

• d) geometrie řízení (sbíhavost a odklon kol, popřípadě příklon a záklon čepů);

• e) stav a činnost posilovače řízení.

• 1. Nápravy, kola, pérování, hřídele a klouby

• a) stav náprav a zavěšení kol, vůle v zavěšení a uložení kol;

• b) stav pneumatik (tlak huštění, hloubka dezénu, poškození);

• c) stav, upevnění a házivost kol, poškození disků nebo ráfků;

• d) stav pérování a tlumičů pérování;

• e) stav spojovacích hřídelů a kloubů.

• 1. Podvozek a karosérie

• a) stav podvozku (nosná konstrukce);

• b) stav a upevnění předních a zadních nárazníků;

• c) vnější stav karosérie a kabiny řidiče (kapota, blatníky, dveře, bočnice, funkce zámků a jejich zajištění, stav okenních mechanismů, stav a druh skel apod.);

• d) stav interiéru, karosérie a kabiny řidiče (sedadla, čalounění, podlaha, těsnost apod.);

• e) otvírání a zavírání dveří;

• f) stav, upevnění a funkce předepsaných bezpečnostních pásů;

• g) stav, počet, umístění a upevnění zpětných zrcátek, clon proti slunci a hasicích přístrojů;

• h) stav, počet a činnost stíračů a ostřikovačů skla;

• i) upevnění, zajištění a pojišťovací zařízení plošiny (korby) sklápěcí karosérie a funkce a těsnost hydraulických systémů.

• 1. Spaliny (výfukové plyny)

• a) hodnoty koncentrace oxidu uhelnatého (CO) a množství nespálených uhlovodíků (HC) ve výfukových plynech zážehových motorů;

• b) stupeň kouřivosti vznětového naftového motoru;

• c) stav a těsnost výfukového potrubí a tlumiče výfuku, směr vyústění.

• 1. Osvětlení a světelná signalizace

• a) stav a funkce, popřípadě závislost zapojení hlavních světlometů, obrysových světel, osvětlení zadní státní poznávací značky, brzdových světel, směrových světel a ostatních předepsaných nebo povolených osvětlovacích zařízení;

• b) seřízení světlometů s dálkovým a potkávacím světlem;

• c) stav, umístění, geometrická viditelnost, tvar, barva a rozměry předních a zadních, popřípadě bočních odrazek;

• d) funkce, barva a umístění předepsaných kontrolek;

• e) stav a seřízení světlometů a svítilen se světly do mlhy.

• 1. Spojovací zařízení

• a) stav, upevnění a činnost závěsu pro přívěs, popřípadě zařízení k připojení návěsu;

• b) stav elektrického propojení a hadic k vedení vzduchu nebo kapaliny pro spojení tažného a přípojného vozidla;

• c) stav tažné oje přívěsu;

• d) stav a upevnění pojistného spojovacího zařízení.

• 1. Ostatní ústrojí a zařízení

• a) činnost zvukových výstražných zařízení;

• b) stav a upevnění elektrických vedení (pokud jsou viditelná) a akumulátoru;

• c) těsnost ústrojí a potrubí proti unikání kapalin, maziv nebo vzduchu;

• d) těsnost ústrojí a potrubí vytápěcího a větracího systému a objemový obsah kysličníku uhelnatého (CO) ve spalinách u nezávislého systému vytápění;

• e) stav a upevnění palivové nádrže;

• f) stav a funkce rychloměru (tachografu) včetně pohonu;

• g) odrušení elektrických přístrojů a zařízení, úplnost odrušovacích prvků.

• 1. Vnější hluk vozidla – funkce výfukového systému.

• 1. Převodné ústrojí

Řazení rychlostních stupňů a funkce spojky.

• 1. Zvláštní výbava

Stav a uložení předepsané zvláštní výbavy některých druhů vozidel (plachta a oblouky, nádoby na záložní palivo a jejich držáky, naviják, hydraulická ruka, zvedací čelo, třmeny na lůžka v autobusech apod.) a hasicí přístroj, pokud je předepsán.

• 1. Účinnost a činnost brzd, funkce spojky a funkce řazení rychlostních stupňů se kontroluje na válcové zkušebně brzd (válcovém dynamometru) nebo decelerometrem (decelerografem); seřízení světlometů se provádí na kontrolní stěně nebo optickým přístrojem.

• 1. Před zahájením technické kontroly se zkontrolují doklady vozidla (technický průkaz a osvědčení o technickém průkazu); zároveň se ověří, zda fyzický stav vozidla odpovídá ve všech částech údajům uvedeným v dokladech.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 41/1984 Sb.

Nejvyšší přípustné hodnoty hladin vnějšího hluku vozidel

Jednostopá motorová vozidla

Objem válců motoru	dB (A)
≦ 80 cm3	78
≦ 125 cm3	80
≦ 350 cm3	83
≦ 500 cm3	85
> 500 cm3	86

Vozidla kategorie M a N

Kategorie vozidel		dB (A)
M1		80
M2	jejichž hmotnost nepřevyšuje 3,5 t	81
M2 a M3	jejichž hmotnost převyšuje 3,5 t	82
M2 a M3	jejichž motor má výkon 147 kW nebo více	85
M2 a M3	určená pro městskou hromadnou dopravu osob	80146)
N1		81
N2 a N3		86
N3	jejichž motor má výkon 147 kW nebo více	88

Příloha č. 3

Nejvyšší přípustné hodnoty hladin vnějšího hluku vozidel kategorie M a N, jejichž technická způsobilost bude schvalována po 1. říjnu 1993

Kategorie vozidel	Hladina vnějšího hluku dB (A)
M1	74
M2, jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 3,5 t	77
M2 a M3, jejichž celková hmotnost převyšuje 3,5 t	78
M2 a M3, jejichž výkon motoru je vyšší než 147 kW	80
M2 a M3 určená pro městskou hromadnou dopravu osob	80
N1, jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 2 t	76
N1, jejichž celková hmotnost převyšuje 2 t	77
N2 a N3, jejichž motor nepřevyšuje výkon 75 kW	77
N2 a N3, jejichž motor má výkon 75 kW a více, avšak nepřevyšuje 147 kW	79
N2 a N3, jejichž motor převyšuje výkon 147 kW	80

^1) § 1 odst. 2 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon).

^2) ČSN 30 0024.

^3) Úmluva o silničním provozu (Vídeň, 1968).

^4) § 7 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím.

^5) Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění dalších změn a doplňků (úplné znění č. 105/1991 Sb.).

^6) Zákon SNR č. 347/1990 Sb., o organizaci ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy Slovenské republiky.

^7) Předpisy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (dále jen „EHK“), které tvoří přílohy Dohody o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel – Ženeva 1958 (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 176/1960 Sb.). České znění lze objednat jako informační materiál v Ústavu pro výzkum motorových vozidel, Praha. Výklad uvedených předpisů provádí federální ministerstvo dopravy ve spolupráci s příslušnou zkušebnou pověřenou homologací.

^8) Elektrotechnický zkušební ústav, Praha-Trója (dále jen „EZÚ“), Ústav silniční a městské dopravy, Jánský vršek 13, Praha 1 (dále jen „ÚSMD“), Ústav pro výzkum motorových vozidel, Lihovarská 12, Praha 9 (dále jen „ÚVMV“), Výzkumný ústav gumárenské a plastikářské technologie, Gottwaldov (dále jen „VÚGPT“).

^9) Typy hasicích přístrojů (§ 78) schvaluje ministerstvo vnitra ČSR – Hlavní správa požární ochrany nebo ministerstvo vnitra SSR – Hlavní správa požární ochrany podle předpisů o požární ochraně. Tento orgán stanoví také podrobnější podmínky týkající se provedení, upevnění ve vozidle a kontroly hasicích přístrojů.

^9a) Předpis EHK č. 67.

^9b) § 74 odst. 2 vyhlášky ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.), o provozu na silnicích.

^10) Stavbu jednotlivého vozidla povoluje podle § 75 vyhlášky ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.), o provozu na silnicích, dopravní inspektorát VB. Souhlas národního výboru je jen jedním z podkladů pro rozhodnutí dopravního inspektorátu VB.

^11) Přestavbu silničního motorového vozidla povoluje podle § 77 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.) dopravní inspektorát VB. Souhlas národního výboru je jen jedním z podkladů pro rozhodnutí dopravního inspektorátu VB.

^12) Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 60/1981 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu, ve znění vyhlášky č. 104/1982 Sb.

^12a) Vyhláška FMD č. 10/1991 Sb., o podmínkách provozu silničních motorových vozidel poháněných stlačeným plynem.

^13) § 26 a 27 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách. § 36 a 37 vyhlášky ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách. Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 18/1981 Sb., o schvalování drážních vozidel a zvláštních drážních mechanizačních zařízení.

^14) Beze změny podstatné části podle § 77 odst. 2 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.).

^15) ČSN 28 0312.

^16) ČSN 30 0552.

^17) § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky federálního ministerstva dopravy č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon).

^18) Poddajností se rozumí možnost vychýlení zařízení silou 45 N působící na volný konec tykadla.

^19) Celková hmotnost vozidla v provozu může být z důvodů znečištění (bláto, sníh, voda apod.) překročena o 3 %.

^20) Vyhláška č. 35/1984 Sb.

^21) Jde o jednonápravové přívěsy určené pro práce v zemědělství, lesnictví a stavebnictví; v terminologii používané v uvedených odvětvích jsou nazývány návěsy.

^22) Předpis EHK č. 13; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV. Výnos federálního ministerstva dopravy čj. 10 729 ze dne 30. března 1984 o podmínkách, které musí z hlediska brzdění splňovat některé druhy vozidel a souprav.

^23) Brzdění se pokládá za odstupňovatelné, pokud v normálním rozsahu činnosti zařízení, a to jak při brzdění, tak i při odbrzďování – řidič může v každém okamžiku zvětšit nebo zmenšit brzdnou sílu působením na ovládací orgán; – brzdná síla se mění ve stejném smyslu jako působení na ovládací orgán; – je možné snadno regulovat dostatečně jemně brzdnou sílu.

^24) Termín „ovládat beze změny polohy trupu“ vychází z podmínky, že řidič je v sedadle upoután tříbodovým bezpečnostním pásem. U jednostopých motorových vozidel a u vozidel, při jejichž řízení řidič stojí, se tímto termínem rozumí, že jednotlivé orgány jsou řidiči snadno dosažitelné a že při jejich ovládání nemusí odvracet pozornost od jízdní dráhy ani sejmout obě ruce z řízení vozidla.

^25) ČSN 30 3558.

^26) ISO 3583.

^27) Vzdáleností se rozumí brzdná dráha, kterou vozidlo ujede od okamžiku, kdy řidič začne působit na ovládací orgán, až do okamžiku, kdy se vozidlo zastaví. Počáteční rychlost je skutečná rychlost v okamžiku, kdy řidič začne působit na ovládací orgán brzd. Ve vzorcích pro měření účinnosti brzd se symboly rozumí s – brzdná dráha v metrech V0 – skutečná počáteční rychlost v km.h^–^1; nedosahuje-li vozidlo rychlosti uvedené v tabulce, pak V0 = nejvyšší dosažitelné rychlosti vozidla.

^28) Podkladem schválení je protokol o dlouhodobé zkoušce motoru, který předloží výrobce, popřípadě dovozce. Protokol o dlouhodobé zkoušce motoru u vozidel kategorie M, N a L vyráběných v ČSSR vystaví ÚVMV.

^29) Výkon se měří a udává podle metody uvedené v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/78, Annex 1 (R.E.3), popřípadě ISO 1585, ČSN 30 2008. ISO 4164 – pro mopedy. ISO 4106 – pro motocykly. ISO 2288 – pro zemědělské a lesnické traktory.

^30) Těžkými silničními tahači se rozumějí speciální automobily zpravidla s tzv. mrtvou zátěží, uzpůsobené pro tažení těžkých nadlimitních přípojných vozidel, jako např. podvalníků, nízkoložných návěsů apod., kdy celková hmotnost soupravy je větší než 48 t.

^31) Je nepřípustné montovat do jízdních kol [§ 73 odst. 6 písm. c)] motory s objemem válců přesahujícím 50 cm^3; stane-li se tak, je takové vozidlo považováno za motocykl.

^32) Bližší určení velikosti a umístění označení se ponechává na vůli výrobce.

^33) Homologační zkoušky provádí ÚVMV podle návrhu Předpisu EHK, obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/GRRF/R.72.

^34) V závislosti na zdroji energie nezbytné pro nastavení řízených kol rozlišuje se řídicí ústrojí a) ruční řízení – síla pro změnu pohybu řídicího ústrojí je zabezpečována pouze svalovou silou řidiče, b) řízení s posilovačem – síla pro změnu pohybu řídicího ústrojí je zabezpečována jak svalovou silou řidiče, tak speciálním zařízením s mechanickou zpětnou vazbou, c) strojní řízení – síla pro změnu pohybu řídicího ústrojí je zabezpečována pouze speciálním zařízením bez mechanické zpětné vazby. Speciální zařízení zabezpečuje doplňující nebo nezávislou energii. Tato energie může být získána prostřednictvím mechanických, hydraulických, pneumatických nebo elektrických systémů nebo jejich kombinací.

^35) Hodnoty vůle řízení se měří při umístění řídicích kol vozidla na točnách s valivým uložením. Měří se při pohotovostní i celkové hmotnosti vozidla.

^36) Předpis EHK č. 12; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^37) Operační dosažitelnost ovladačů se zjišťuje podle ONA 30 0731.

^38) Ověřování provádí ÚVMV podle návrhu Předpisu EHK, obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.1 Rev. 3 a ČSN 30 0110.

^39) ČSN 30 0029.

^40) U sdružených kruhových přístrojů, to znamená u kruhových stupnic, u nichž vertikální složka rozsahu stupnice převažuje nad horizontální nebo je jí rovná, platí pohyb směrem nahoru.

^41) Ověřování provádí ÚVMV – pro vozidla kategorie M1 podle návrhu Předpisu EHK, obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.43; – pro vozidla kategorie M2 a M3 podle návrhu Předpisu EHK obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.43; – pro vozidla kategorie M a N podle metodiky ÚVMV č. D – 11.2.

^42) Předpis EHK č. 46; prováděním homologačních zkoušek jsou pověřeny EZÚ z hlediska optických vlastností a rozměrů zrcadlové plochy a ÚVMV z hlediska rozmístění na vozidle, z hlediska výhledu z místa řidiče a z hlediska pasivní bezpečnosti.

^43) ČSN 64 0001.

^44) Předpis EHK č. 30 pro vozidla kategorie M1 a jejich přípojná vozidla; Předpis EHK č. 54 pro vozidla kategorie M2, M3 a N a jejich přípojná vozidla. Prováděním homologačních zkoušek je pověřen VÚGPT.

^45) § 4 odst. 4 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu.

^46) Konstrukcí pneumatiky se pro účely této vyhlášky rozumí konstrukce diagonální, radiální, smíšená (BIAS.BELTED), STEEL a ALL STEEL.

^47) Typem desénu pneumatiky se rozumí desén letní, zimní (na bočnici pneumatiky musí být označení M+S, M.S nebo M/S nebo MS), terénní a univerzální.

^48) Shodnou pneumatikou se rozumí pneumatika shodné konstrukce, typu desénu a značky.

^49) ČSN 63 1910. ČSN 63 1912.

^50) Na obou stranách bočnice pneumatiky musí být vyznačen symbol [image omitted], jehož průměr je nejméně 20 mm, nebo nápis „REGROOVABLE“.

^51) Předpisy EHK č. 29, 32 a 33; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^52) Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Vyhláška ministerstva zdravotnictví SSR č. 14/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Směrnice č. 41, 42 a 43 publikované ve Sbírce hygienických předpisů svazek č. 37 z roku 1977. Směrnice č. 53 publikované ve Sbírce hygienických předpisů svazek č. 46 z roku 1977.

^53) ISO 3795; ověřování provádí ÚVMV.

^54) Předpis EHK č. 21; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^55) Homologační zkoušky provádí ÚVMV – pro vozidla kategorie M1 podle Předpisu EHK č. 26, – pro vozidla kategorie N a O podle návrhů Předpisů EHK obsažených v dokumentech TRANS/SC 1/WP 29/R.244 a R.245.

^56) Počtem míst k sezení ve vztahu k šířce vozidla se rozumí počet míst v jedné příčné řadě. Vnitřní světlá šířka se měří ve výšce 495 mm nad bodem H.

^57) Bodem H se rozumí střed kyčelního kloubu zkušební trojrozměrné figuríny podle ČSN 30 0725.

^58) Předpis EHK č. 52 – pro vozidla určená pro dopravu 9 až 16 sedících cestujících (minibusy). Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^59) Předpis EHK č. 36 – pro vozidla určená pro dopravu 17 a více sedících cestujících (autobusy). Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^60) Např. z hlediska hodnot vibrací vyhláška č. 13/1977 Sb. a vyhláška č. 14/1977 Sb. ONA 30 0735.

^61) Předpis EHK č. 17; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^62) Měření úhlů se provádí pomocí zkušební trojrozměrné figuríny podle ČSN 30 0725.

^63) Předpis EHK č. 35; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^64) Měřeno ve vzdálenosti 175 mm od bodu H na ose trupu figuríny podle ČSN 30 0725.

^65) Kontrola tohoto ustanovení se provádí v poloze sedadla odpovídající figuríně podle ČSN 30 0725 50 % velikostní skupiny při výškovém nastavení sedadla do poloviny rozsahů seřízení.

^66) Předpis EHK č. 25; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^67) Předpis EHK č. 21; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^68) ONA 30 0575; ověřování provádí ÚVMV.

^69) Pohyblivými orgány se rozumějí např. pedály, sloupek řízení, páka řazení, páka parkovací brzdy apod.

^70) Předpis EHK č. 11; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^71) Tato šířka se měří ve výši ramen zkušební trojrozměrné figuríny podle ČSN 30 0725. U vozidel kategorie M2 a M3 se světlá šířka provozních dveří měří po celé výšce dveří.

^72) Náboje kol a ráfky kol se nepovažují za zařízení pro nastupování a vystupování.

^73) Předpis EHK č. 34; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^74) ONA 30 1002.

^75) Předpis EHK č. 40, 47, 15 a 83. Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^75a) Množství CO, HC a NOx se zjišťuje podle metodik předpisu EHK č. 83.

^76) Předpis EHK č. 24 a č. 49. Pokud vozidlo kategorie M1 a N1 se vznětovými motory není homologováno podle těchto předpisů, musí být homologováno podle předpisu EHK č. 83. Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^77) Předpis EHK č. 49; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^78) Výnos federálního ministerstva dopravy čj. 10729 ze dne 30. března 1984 o zjišťování kouřivosti vznětových motorů vozidel v provozu.

^79) Záběhem vozidla se pro tyto účely rozumí kilometrický proběh vozidla v záruční době do výrobcem určené prohlídky, při které se seřizuje vozidlo z hlediska emisí škodlivin ve výfukových plynech, nejvýše však do 3000 km.

^80) Zjišťování obsahu kysličníku uhelnatého ve výfukových plynech se provádí podle metodiky ÚVMV.

^80a) § 83 vyhlášky ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.).

^81) Předpis EHK č. 9 pro tříkolová motorová vozidla. Předpis EHK č. 41 pro motocykly. Předpis EHK č. 51 pro vozidla kategorie M a N. Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV. Homologační zkoušky mopedů provádí ÚVMV podle návrhu předpisu EHK obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.261.

^82) Včetně místa řidiče.

^83) Nejvyšší celková hmotnost vozidla.

^84) Výnos federálního ministerstva dopravy čj. 10 729 ze dne 30. března 1984 o zjišťování referenční hodnoty hladiny vnějšího hluku výfukového systému vozidel v provozu.

^85) Výnos federálního ministerstva dopravy čj. 10 729 ze dne 30. března 1984 pro schvalování motorových vozidel z hlediska hladiny jejich vnitřního hluku.

^86) ČSN 30 4002.

^87) ISO 1724-12 V(N). ISO 1185-24 V(N).

^88) ISO 3732-12 V(S). ISO 3731-24 V(S).

^89) Homologační zkoušky provádějí EZÚ (z hlediska provedení) a ÚVMV (z funkčního hlediska a z hlediska umístění) podle návrhů Předpisů EHK obsažených v dokumentech TRANS/SC 1/WP 29/R.12 a R.90/Rev.1.

^90) Předpisy EHK č. 1 až 8, 19, 20, 23, 38, 50, 56 a 57 pro světelná zařízení a č. 37 pro světelné zdroje (žárovky). Prováděním homologačních zkoušek je pověřen EZÚ.

^91) Předpis EHK č. 48 pro umístění světelných zařízení na vozidlech kategorie M, N a O. Předpis EHK č. 53 pro umístění světelných zařízení na motocyklech. Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV. Homologační zkoušky z hlediska umístění světelných zařízení na mopedech provádí ÚVMV podle návrhu Předpisu EHK obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/87.

^92) ON 47 0004.

^93) Za optimální se považuje výška do 900 mm.

^94) Zadní obrysová světla červené barvy jsou světly koncovými.

^95) Za pohyblivý závěs se nepovažují např. dostatečně tuhé pryžové závěsy, které jsou pro daný účel speciálně určeny.

^96) Speciálními automobily vykonávajícími práci za jízdy jsou např. zametací, kropicí, posypové a podobné automobily, odklizová vozidla havarijní služby, automobily s montážními plošinami pro opravu vrchních tramvajových, trolejbusových a podobných vedení, automobily silniční služby se sněhovými pluhy a radlicemi; pojízdnými pracovními stroji jsou např. silniční grejdry, stroje pro horizontální značení silnic, silniční válce pracující na neuzavřených veřejných pozemních komunikacích.

^97) § 11 vyhlášky č. 35/1984 Sb.

^98) Homologační zkoušky provádí EZÚ podle návrhu Předpisu EHK obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.16/Rev. 1.

^99) Předpis EHK č. 28; prováděním homologačních zkoušek vozidel je pověřen ÚVMV.

^100) Předpis EHK č. 28; prováděním homologačních zkoušek zvukových zařízení je pověřen EZÚ.

^101) Homologační zkoušky provádí ÚVMV podle návrhů Předpisů obsažených v dokumentech TRANS/SC 1/WP 29/R.36/Rev.2 a R.44/Rev.1.

^102) Předpis EHK č. 45; prováděním homologačních zkoušek vozidel je pověřen ÚVMV, prováděním homologačních zkoušek zařízení je pověřen EZÚ.

^103) § 9 a 19 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. § 8 vyhlášky Ústřední správy spojů č. 111/1964 Sb., kterou se provádí zákon o telekomunikacích. ČSN 34 2875.

^104) Předpis EHK č. 10; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^105) Bezpečnostní skla jsou z vrstveného nebo tvrzeného skla nebo z plastického materiálu. Vrstvené sklo je zasklívací materiál ze dvou nebo více vrstev skla spojených jednou nebo více mezivrstvami z plastické hmoty (např. polyvinylbutyralu). Tvrzené sklo je homogenní zasklívací materiál zvlášť zpracovaný tak, že je vysoce odolný vůči nárazu deformovatelného předmětu a po nárazu se charakteristicky rozpadne v nesčetné malé úlomky. Plastickým materiálem k zasklení je míněno např. akrylické sklo nebo jiné rovnocenné materiály.

^106) Předpis EHK č. 43; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^107) Předpis EHK č. 39; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^108) Bezprůvanovým pohybem vzduchu se rozumí proudění vzduchu o střední rychlosti v prostoru hlav cestujících nejvýše 0,5 m.s^-1.

^109) Rozumějí se jiné dva stupně než stupeň, kdy je systém mimo činnost.

^110) ONA 30 0535; zkoušky provádí ÚVMV.

^111) Ve vzduchu pro větrání a topení nesmí koncentrace CO překročit 300 mg.m^-3.

^112) To znamená při uzavřených oknech, ventilačních klapkách apod.

^113) Předpis EHK č. 18; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^114) Podmínky měření stanoví zkušební metodika oborové zkušebny Československých automobilových závodů „Kontrola a pevnostní zkouška uzávěru řízení“. Ověřování provádí ÚVMV.

^115) Homologační zkoušky provádí ÚVMV podle návrhu Předpisu obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.90/Rev.1.

^116) Předpis EHK č. 55.

^117) Bližší rozměrové údaje jsou obsaženy v ČSN 30 3664 nebo v ISO 337.

^118) § 26 vyhlášky č. 100/1975 Sb.

^119) Předpis EHK č. 42; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^120) Výnos federálního ministerstva dopravy čj. 10 729 ze dne 30. března 1984 o zařízení proti vklínění malých vozidel pod velká vozidla. Ověřování provádí ÚVMV.

^121) § 28 vyhlášky č. 100/1975 Sb.

^122) Předpis EHK č. 16 pro bezpečnostní pásy a od 1. 1. 1985 podle série změn 03; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚSMD. Předpis EHK č. 14 pro kotevní úchyty; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.

^123) Bezpečnostním pásem s dvoubodovým uchycením se rozumí – pás diagonální, který vede přes ramenní část trupu a jehož upevnění do karosérie vozidla je provedeno do jednoho kotevního úchytu v podlaze nebo prostřednictvím odpovídající součásti po straně sedadla a do druhého kotevního úchytu výše nad podlahou v zadní nebo boční části karosérie, – pás břišní, který vede přes břišní část trupu a jehož upevnění do karosérie vozidla je provedeno do dvou kotevních úchytů v podlaze nebo prostřednictvím odpovídajících součástí po stranách sedadla. Bezpečnostní pás s tříbodovým uchycením je kombinací diagonálního a břišního pásu.

^124) Předpis EHK č. 44; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚSMD a ÚVMV.

^125) Homologační zkoušky provádí ÚVMV podle návrhu Předpisu EHK obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.90/Rev.1.

^126) Nejvyšší rychlost traktorů se měří na vozovce se sklonem do 1,5 % na úseku nejméně 100 m dlouhém, s novými pneumatikami největšího průměru určenými pro daný typ traktoru a při nejnižším celkovém převodovém poměru (nejvyšší rychlostní stupeň); přitom skutečně naměřená nejvyšší rychlost nesmí převyšovat o více než 10 % nejvyšší konstrukční rychlost.

^127) ČSN 47 0002, ČSN 30 0417, ČSN 47 0070. Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb. a vyhláška č. 14/1977 Sb., výnos ministerstva zdravotnictví SSR č. 7/1978 o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (Věstník ministerstva zdravotnictví SSR).

^128) Homologační zkoušky provádí ÚVMV podle návrhu Předpisu EHK obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.284.

^129) Návrh předpisu EHK v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.274.

^130) Účinky brzdění se hodnotí při pohotovostní i celkové hmotnosti traktoru (jízdní soupravy) a rozložení hmotností připadajících na jednotlivé nápravy, které jsou pro provoz na pozemních komunikacích schváleny.

^131) K pracovním strojům patří např. bagry, lopatkové nakladače, silniční válce, lokomobily, půdní frézy, jeřáby a podobná zdvihací zařízení, odklízecí stroje, buldozery, grejdry apod.

^132) Účinky brzdění se hodnotí při pohotovostní i celkové hmotnosti stroje (jízdní soupravy) a rozložení hmotností na jednotlivé nápravy, které jsou pro provoz na pozemních komunikacích schváleny.

^133) Za tato vozidla se považují taková vozidla, která se používají jen v určitém ročním období nebo jsou občasně přemísťována.

^134) Pracovními stroji s přepravním charakterem se rozumějí např. dumper, přívěs jednonápravového tahače, scraper apod.

^135) Svítivost tohoto světla se hodnotí na zkušební stěně ve vzdálenosti 10 m od činné svítící plochy a přitom se požaduje a) u světla světlometu ve světelném středu osvětlení nejméně 3 lx a v rozsahu ± 4° v horizontální rovině nejméně 50 % hodnoty naměřené ve světelném středu, b) u zadního obrysového světla červené barvy v rozmezí horizontálních a vertikálních úhlů ± 10° od referenční osy světla svítivost 0,1 cd.

^136) Předpis EHK č. 3; prováděním homologačních zkoušek je pověřen EZÚ.

^137) Předpis EHK č. 22.

^138) Mezinárodní celosvětové identifikační číslo vozidla. Norma ČAZ 30 0170.

^139) Příklad schvalovacího znaku homologace: E8 10R–01 0047 (E8 musí být v kruhu) E8 = země schválení (ČSSR) 10R = předpis EHK č. 10 01 = série změn 01 předpisu EHK č. 10 0047 = číslo protokolu o homologaci podle předpisu EHK.

^140) § 21 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva dopravy č. 122/1979 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství.

^141) Podklady pro schválení zpracovává EZÚ.

^142) ON 84 6635.

^143) Vyhláška ministerstva dopravy č. 145/1958 Ú. l. (Ú. v.), o podmínkách provozu vozidel na silnicích. Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 32/1972 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 90/1975 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

^144) § 4 odst. 1 vyhlášky č. 60/1981 Sb.

^145) § 83 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.).

^146) Vztahuje se na vozidla vyrobená nebo dovezená po 1. 1. 1985.