Vyhláška federálního ministerstva financí o správě národního majetku

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tato vyhláška upravuje podmínky pro nabývání věcí smlouvou do státního socialistického vlastnictví (dále jen „státní vlastnictví“), správu národního majetku státními organizacemi, výkon správy národního majetku organizačními jednotkami státních organizací, které vystupují v hospodářských vztazích svým jménem^1) (dále jen „organizační jednotky“) a nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy státních organizací.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na nabývání věcí od jiných socialistických organizací než státních, od občanů a jiných organizací než socialistických, které je předmětem činnosti státní organizace, na převody správy a převody vlastnictví národního majetku, k nimž dochází při obvyklém hospodaření.^2)

(3) Dále se vyhláška nevztahuje na převody věcí určených k osobní spotřebě do vlastnictví občanů (např. prodej v obchodě, poskytování léků, školních potřeb) a na půjčování spotřebních předmětů občanům státními organizacemi k tomu určenými, na přenechávání bytů a místností v domech spravovaných organizacemi k osobnímu užívání občanům, na přenechávání věcí v národním majetku do dočasného užívání občanům podle zvláštních předpisů,^3) na půjčování spotřebních předmětů, které byly k tomuto účelu určeny (např. knihy, předměty k provozování sportu) a na poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jiných věcí organizacemi podle zvláštních předpisů.^4)

ČÁST PRVNÍ

NABÝVÁNÍ VĚCÍ DO STÁTNÍHO VLASTNICTVÍ SMLOUVOU

Úplatné nabývání věcí

§ 2

(1) Státní organizace mohou nabývat smlouvou^5) do státního vlastnictví věci od jiných socialistických organizací než státních za cenu podle cenových předpisů,^6) potřebují-li je pro plnění stanovených úkolů.

(2) Od občanů a jiných organizací než socialistických mohou státní organizace jen výjimečně nabývat věci do státního vlastnictví, a to za cenu podle cenových předpisů,^7) nemohou-li je nabýt od socialistických organizací a potřebují-li je nezbytně pro plnění stanovených úkolů. Státní organizace nemohou nabývat od občanů a jiných organizací než socialistických do státního vlastnictví rodinné domky,^8) stavby pro individuální rekreaci^9) a byty v osobním vlastnictví pro ubytování a rekreaci svých pracovníků.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro organizační jednotky, pokud mohou svým jménem uzavírat smlouvy o převodu věcí do státního vlastnictví.

§ 3

(1) Orgán přímo nadřízený státní organizaci může stanovit, že k účinnosti hospodářské smlouvy o převodu vlastnictví podle § 2 odst. 1 je třeba jeho schválení. Totéž může stanovit státní organizace své organizační jednotce, pokud není třeba schválení orgánu přímo nadřízeného státní organizaci.

(2) K účinnosti smlouvy o nabývání vlastnictví podle § 2 odst. 2 potřebují státní organizace schválení přímo nadřízeného orgánu, národní výbor schválení národního výboru nejblíže vyššího stupně. Orgány oprávněné schvalovat úplatné převody věcí mohou stanovit, ve kterých případech není třeba jejich schválení.

(3) K účinnosti smlouvy o nabývání vlastnictví podle § 2 odst. 2 organizační jednotkou v případech, pro které se nevyžaduje schválení nadřízeného orgánu státní organizace, je třeba schválení státní organizace. Statut státní organizace může stanovit, ve kterých případech není toto schválení třeba.

(4) Schválení podle odstavců 1 a 2 není třeba, nabývá-li věci ústřední orgán státní správy nebo krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajské národní výbory“).

Bezplatné nabývání věcí

§ 4

(1) Nabídku bezplatného převodu movitých věcí do státního vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických je příslušná přijmout státní organizace, jíž byla nabídka učiněna. Přijetím nabídky přecházejí věci do státního vlastnictví a do správy státní organizace, která nabídku přijala.

(2) K přijetí nabídky bezplatného převodu nemovitostí do státního vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických je příslušný okresní národní výbor nebo národní výbor jemu naroveň postavený (dále jen „okresní národní výbor“), v jehož obvodu se nemovitosti nebo jejich převážná část nacházejí. Přijetím nabídky přechází nemovitost do státního vlastnictví a do prozatímní správy tohoto národního výboru.^10)

(3) K přijetí nabídky bezplatného převodu věcí ze zahraničí do státního vlastnictví je příslušné federální ministerstvo zahraničních věcí; přijetím nabídky přecházejí věci do jeho správy.

(4) Státní organizace mohou bezplatně nabývat smlouvou^3) do státního vlastnictví věci také od jiných socialistických organizací než státních.

§ 5

(1) Smlouva o bezplatném převodu vlastnictví věcí do státního vlastnictví musí mít písemnou formu.

(2) Váže-li vlastník nabídku obtížnými podmínkami, může být přijata jen, je-li na jejím přijetí společenský zájem. V těchto případech je třeba schválení přímo nadřízeného orgánu státní organizace, které nabídka byla učiněna nebo národního výboru nejblíže vyššího stupně, přijímá-li nabídku národní výbor. Schválení není třeba, přijímá-li takovou nabídku ústřední orgán státní správy nebo krajský národní výbor. V pochybnostech si tyto orgány vyžádají stanovisko příslušného ministerstva financí.

ČÁST DRUHÁ

SPRÁVA HMOTNÉHO NÁRODNÍHO MAJETKU

§ 6

Příslušnost ke správě národního majetku

(1) Národní majetek spravují státní organizace. Organizační jednotky vykonávají svým jménem, v rozsahu své způsobilosti nabývat práv a zavazovat se, správu národního majetku, který je ve správě státní organizace a s nímž tyto jednotky hospodaří.

(2) Národní majetek spravuje zásadně ta státní organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně slouží, pokud není touto vyhláškou nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak.^11) Užívá-li nemovitý národní majetek k plnění svých úkolů několik státních organizací, je ke správě tohoto národního majetku příslušná ta státní organizace, která užívá v poměru k ostatním organizacím jeho největší část. Orgány, v jejichž pravomoci je odstraňovat pochybnosti o tom, která státní organizace má určitý národní majetek spravovat (§ 7), se mohou od tohoto ustanovení ze závažných důvodů, zejména hospodářských, odchýlit.

(3) Spravuje-li státní organizace národní majetek, kterého užívá zcela nebo převážně jiná státní organizace, jsou obě organizace povinny neprodleně zařídit, aby takový majetek byl převeden do správy té státní organizace, která národní majetek zcela nebo převážně užívá. Tímto ustanovením není dotčena možnost přenechat národní majetek socialistické organizaci zcela nebo zčásti k dočasnému užívání (§ 13).

(4) Spravuje-li státní organizace nemovitý národní majetek, který je podle pravomocného územního rozhodnutí určen pro investiční výstavbu jiné státní organizace, je spravující státní organizace povinna převést tento majetek do správy této státní organizace, pokud se organizace nedohodnou jinak.^12) Nemovitý národní majetek určený pro investiční výstavbu jiné socialistické organizace než státní je povinna státní organizace převést do správy příslušného okresního (městského) národního výboru,^13) v jehož obvodu je odevzdávaný národní majetek. Tento národní výbor postupuje podle § 14. Jestliže je nemovitý národní majetek určen územně plánovací dokumentací nebo územně plánovacími podklady pro soustředěnou bytovou výstavbu, převede spravující organizace národní majetek do správy příslušného národního výboru, který je investorem soustředěné bytové výstavby, popř. státní organizace zřízené pro zabezpečení investorské činnosti. Spravující organizace je povinna převést národní majetek určený pro investiční výstavbu nebo pro soustředěnou bytovou výstavbu do 30 dnů ode dne, kdy o převod správy organizace požádá. Zemědělskou půdu lze převést až po jejím odnětí zemědělské výrobě,^14) lesní pozemky lze převést až po jejich vynětí z lesního půdního fondu.^15)

(5) Sdružují-li státní organizace prostředky na investiční výstavbu nebo na pořízení základních prostředků navzájem, případně s jinými socialistickými organizacemi než státními, musí se předem ve smlouvě o sdružení prostředků dohodnout, která z nich bude mít takto pořízený majetek ve správě, popřípadě ve vlastnictví.^16) Bude to zpravidla ta socialistická organizace, která může nejlépe plnit úkoly, pro které byl takový majetek pořízen, nebo která převážně přispěje na jeho pořízení.

(6) Národní výbory, popř. organizace jimi řízené a určené, mohou mít ve správě přebytečný nemovitý národní majetek, který neslouží k plnění jejich úkolů, u něhož však společenský zájem vyžaduje, aby zůstal ve státním vlastnictví pro budoucí úkoly. Mohou mít také ve správě domy, které nejsou domy obytnými a jsou určeny k tomu, aby byly zcela nebo z části přenechány k užívání několika socialistickým organizacím pro plnění jejich úkolů a jsou také skutečně několika organizacemi užívány, anebo jestliže podlahová plocha jejich obytné části činí aspoň jednu třetinu celkové užívací plochy budovy.

(7) Pokud státní organizace nesplní povinnost podle odstavců 3 a 4, postupuje se přiměřeně podle § 7.

(8) Jako vlastník nemovitého národního majetku se zapisuje v evidenci nemovitostí československý stát s vyznačením názvu státní organizace, která má nemovitost ve správě.^17) Výkon správy se vyznačí na evidenčním listě.

§ 7

Odstraňování pochybností o příslušnosti ke správě národního majetku

(1) Vzniknou-li pochybnosti o tom, která státní organizace je oprávněna určitý národní majetek spravovat a dojde-li ke sporu (dále jen „spor o správu“), rozhodne nejbližší orgán společně nadřízený organizacím, mezi nimiž vznikl spor o správu, pokud není zvláštním předpisem určen pro rozhodování jiný věcně příslušný orgán státní správy.^18) Nemají-li státní organizace společně nadřízený orgán, rozhodují v dohodě příslušné ústřední orgány státní správy, popř. krajské národní výbory; nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhoduje příslušné ministerstvo financí na žádost některého z nich. Vznikne-li spor o správu mezi státní organizací řízenou federálním ústředním orgánem státní správy a státní organizací řízenou ústředním orgánem státní správy republiky, anebo mezi státní organizací řízenou ústředním orgánem státní správy České socialistické republiky a státní organizací řízenou ústředním orgánem státní správy Slovenské socialistické republiky, rozhodují v dohodě příslušná ministerstva financí, a to na žádost některého z příslušných ústředních orgánů státní správy, popř. krajského národního výboru, pokud jednou z těchto organizací, mezi nimiž vznikl spor o správu, je národní výbor nebo jím řízená organizace.

(2) Státní organizace, mezi nimiž vznikl spor o správu, musí bez zbytečného odkladu podat žádost nadřízenému orgánu o vydání opatření, která z nich je oprávněna určitý národní majetek spravovat. Žádost podaná kteroukoliv z těchto organizací musí být podepsána statutárním orgánem organizace, musí obsahovat přesný skutkový stav, o nějž se opírá a návrh, jak má být rozhodnuto. K žádosti je třeba připojit doklad o tom, že mezi státními organizacemi nedošlo k dohodě. Státní organizace, která požádala o rozhodnutí sporu o správu, je povinna zaslat kopii žádosti o vydání opatření státní organizaci, proti níž žádost směřuje.

(3) Státní organizace, proti níž žádost směřuje, je povinna ve lhůtě 15 dnů po obdržení kopie žádosti předložit příslušným orgánům uvedeným v odstavci 1 (dále jen „rozhodující orgány“) vyjádření podepsané statutárním orgánem, v němž musí být uvedeno stanovisko k návrhu obsaženému v žádosti a skutečnosti, o něž se opírá a dále návrh, jak má být rozhodnuto. K vyjádření připojí státní organizace potřebné doklady.

(4) Rozhodující orgány projednají věc se státními organizacemi, mezi nimiž spor o správu vznikl, a vedou je k tomu, aby se dohodly na řešení, které je v souladu s celospolečenským zájmem. Dohodnou-li se organizace, rozhodující orgány opatření nevydají.

(5) Příslušná ministerstva financí rozhodují spory o správu, předloží-li ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory doklad, že mezi těmito orgány nedošlo k dohodě, a podrobný rozbor proč nebyl spor rozhodnut. Žádost v takovém případě podává některý z ústředních orgánů státní správy, popř. krajský národní výbor u příslušného ministerstva financí.

(6) Rozhodující orgány mohou přizvat k jednání znalce, popř. si vyžádat písemný znalecký posudek za účelem objektivního posouzení sporu o správu národního majetku s přihlédnutím k odborné stránce případu. Tyto orgány určí výši odměny^19) za znalecký posudek a rozhodnou, která státní organizace je povinna tyto náklady hradit.

(7) Při převodu správy národního majetku opatřením rozhodujících orgánů se postupuje podle ustanovení § 17 odst. 4 této vyhlášky.

(8) Rozhodování sporu o správu je postup, v němž rozhodující orgány rozhodují o právních poměrech státních organizací při řízení jejich hospodářské činnosti.^20)

(9) Státní organizace spravující národní majetek, který je předmětem sporu o správu, je až do vydání opatření povinna řádně plnit povinnosti vyplývající z jeho správy.

§ 8

Vzniknou-li pochybnosti o tom, která organizační jednotka je příslušná k výkonu správy národního majetku, rozhodne statutární orgán státní organizace, který může též rozhodnout o převodu výkonu správy mezi organizačními jednotkami podle § 17 odst. 5; pro toto rozhodnutí platí přiměřeně ustanovení § 7.

§ 9

Základní povinnosti při správě národního majetku

(1) Státní organizace jsou povinny spravovat národní majetek s péčí řádného hospodáře. Jsou povinny zejména:

• a) národní majetek zjistit, sepsat, ocenit a vést v předepsané evidenci podle zvláštních předpisů,^21) pokud není stanoveno jinak,^22)

• b) do 60 dnů po dni, kdy státní organizace nabyla do správy nemovitost, oznámit změnu ve vlastnictví, správě, výkonu správy organizační jednotkou nebo užívacím vztahu k nemovitosti příslušnému orgánu geodezie a předat mu podklady pro zápis změn v evidenci nemovitostí,^23)

• c) pečovat, aby národní majetek byl zachován, zlepšován, rozšiřován, řádně udržován, účelně rozmisťován a plně využíván,

• d) používat všechny právní prostředky na jeho ochranu, v jejím rámci se zejména domáhat ochrany vlastnického práva státu proti neoprávněným zásahům a ochrany práva správy,^24) uplatňovat právo na náhradu škody proti těm, kteří za škodu odpovídají, uplatňovat právo na vydání neoprávněného majetkového prospěchu proti tomu, kdo jej na úkor státní organizace získal,

• e) plnit další povinnosti uložené zvláštními předpisy.^25)

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně též pro organizační jednotky při výkonu správy národního majetku.

§ 10

Přebytečný a neupotřebitelný národní majetek

(1) Přebytečný je národní majetek, který státní organizace trvale nepotřebuje k plnění svých úkolů. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený potřebám státní organizace. Za přebytečné se nepovažují základní prostředky v rezervě a konzervaci.^26)

(2) Neupotřebitelný je národní majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zřejmou zastaralost nebo zřejmou nehospodárnost v provozu a nebo z jiných závažných důvodů nemůže již sloužit svému účelu nebo určení. Za neupotřebitelné základní prostředky se považují též budovy a stavby, které nelze přemístit a které je třeba odstranit v důsledku plánované výstavby, přestavby nebo rozšíření objektu.

(3) Státní organizace jsou povinny soustavně sledovat, který národní majetek jimi spravovaný je přebytečný nebo neupotřebitelný a nakládat s ním podle dalších ustanovení této vyhlášky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.^27)

(4) O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku i o způsobu dalšího naložení s takovým majetkem rozhoduje písemně statutární orgán nebo jím pověřený vedoucí pracovník, případně na návrh jím zřízené komise jako poradního orgánu, nebo na základě posudku odborné socialistické organizace. K rozhodnutí o přebytečnosti a o neupotřebitelnosti národního majetku musí být dodatečně připojen doklad o tom, jak bylo s tímto majetkem naloženo.

(5) Pro rozhodování o přebytečnosti a o neupotřebitelnosti národního majetku kulturní povahy platí zvláštní předpisy.^28)

§ 11

Nakládání s přebytečným národním majetkem

(1) Národní majetek, o němž bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 4, že je přebytečný, převede státní organizace do správy jiné státní organizace (§ 16 a 17) nebo do vlastnictví jiné socialistické organizace než státní (§ 18 a 19).

(2) Pokud o věci, které mohou být v osobním vlastnictví a věci uvedené v § 18 odst. 4 písm. da), db), dc), ec) neprojeví prokazatelně zájem socialistická organizace, a jde-li o movité věci, ani socialistická organizace obstarávající zprostředkovatelskou službu, mohou být převedeny do vlastnictví občanů za cenu podle cenových předpisů.^29) Do vlastnictví občanů nelze takto převést přebytečné nákladní automobily a autobusy.^30)

(3) Přebytečný nemovitý národní majetek, u něhož společenský zájem vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním vlastnictví pro budoucí úkoly, se převede do správy místního národního výboru, pokud nedošlo k jeho převodu do správy jiné státní organizace, která může takový majetek lépe spravovat. Zemědělská půda se převede vždy do správy okresního (městského) národního výboru.^13) Jestliže příslušný národní výbor má proti převodu námitky, postupuje se podle § 7.

(4) Pro nakládání s nevyužitými zásobami^31) včetně předmětů postupné spotřeby na skladě i v používání platí zvláštní předpisy.^32)

§ 12

Nakládání s neupotřebitelným národním majetkem

(1) S národním majetkem, o němž státní organizace rozhodne podle § 10 odst. 4, že je neupotřebitelný a sama jej nemůže hospodárně využít např. jako materiál, naloží podle § 11 odst. 1 a 2, pokud není zřejmé, že takový majetek nemohou socialistické organizace nebo občané využít.

(2) Pro nakládání s nevyužitými zásobami^33) včetně předmětů postupné spotřeby na skladě i v používání a pro nakládání s kovovým odpadem a sběrnými surovinami platí zvláštní předpisy.^34)

(3) Nepodaří-li se státní organizaci naložit s neupotřebitelným národním majetkem podle předchozích odstavců, provede jeho likvidaci. Stejným způsobem se naloží s nepoužitelnými zásobami.^35)

§ 13

Dočasné užívání národního majetku

(1) Státní organizace může národní majetek, který má ve své správě a který sama dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, zcela nebo zčásti přenechat k dočasnému užívání socialistické organizaci hospodářskou smlouvou.^36) K dočasnému užívání nemohou být přenechány věci spotřebitelné.

(2) Státní organizace může přenechat za úplatu^37) k dočasnému užívání občanům pro osobní potřebu v nezbytně nutné výměře pozemek, který není součástí zemědělského půdního fondu, jestliže jej dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů. Za stejných podmínek státní organizace přenechá k dočasnému užívání pozemek, na němž je postavena stavba, kterou převádí do vlastnictví občana podle § 18 odst. 4 písm. da), db), ec).

(3) Státní organizace může se souhlasem okresního národního výboru po předchozím vyjádření příslušného orgánu státního hospodářského řízení zemědělství^38) přenechat k dočasnému užívání za úplatu podle cenových předpisů společenským organizacím nebo občanům pro zemědělské využití zemědělské pozemky^39) nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu.