LegalizeVyhláška Státní plánovací komise o palivových a energetických základnách
§ 1
(1) Tato vyhláška upravuje postup plánovitého určování palivových a energetických základen pro vybrané spotřebiče paliv a energie (dále jen „spotřebiče“).
(2) Určení palivové nebo energetické základny je včetně jejího příslibu plánovacím rozhodnutím, ve kterém se v souladu s celospolečenskými zájmy^1) stanoví základní údaje o palivu nebo energii, na něž bude spotřebič provozován.
(3) Nestanoví-li zvláštní předpisy^2) jinak, musí být palivová nebo energetická základna určena před zahájením výstavby nového spotřebiče či rekonstrukce spotřebiče stávajícího. Bez určení palivové nebo energetické základny nelze provést závazné objednání potřebného zařízení z tuzemska či z dovozu.
(4) Před určením palivové nebo energetické základny může být pro účely přípravné projektové dokumentace vydán příslib palivové nebo energetické základny.
§ 2
(1) Palivová nebo energetická základna se ve smyslu této vyhlášky určuje:
- a) pro zařízení na výrobu tepelné energie z tuhých, kapalných a plynných paliv (kotle apod.) a na technologická zařízení (například průmyslové pece a štěpicí stanice), přesahuje-li roční spotřeba či roční dodávka pro odběrní místo:
| 1 000 t | hnědého uhlí |
|---|---|
| 500 t | černého uhlí |
| 200 t | koksu |
| 200 t | těžkých topných olejů |
| 10 t | lehkých topných olejů |
| 60 000 m3 | zemního plynu |
| 120 000 m3 | svítiplynu |
anebo jestliže jmenovitý výkon tepelného zdroje spalujícího uvedená paliva činí nejméně 1000 kW;
- b) pro zařízení, ve kterých se užívá elektrické energie pro vytápění, klimatizaci a ohřev teplé vody, jestliže celkový jmenovitý příkon těchto zařízení činí nejméně 150 kW;
- c) pro technologická zařízení, ve kterých se používá elektrická energie pro přímý ohřev, jako například průmyslové pece a sušárenská zařízení, jestliže požadovaný celkový příkon činí nejméně 1000 kW;
- d) pro zařízení, ve kterých se zpracovává uhlí, lignit, koks, svítiplyn, zemní plyn nebo topné oleje jako surovina.
(2) Rozhodnutí o určení palivové nebo energetické základny je třeba i v případech, kdy organizace je zároveň výrobcem i spotřebitelem příslušného druhu paliva nebo energie.
§ 3
(1) Rozhodnutí o určení palivové nebo energetické základny či příslibu (dále jen „rozhodnutí“) vydává na žádost odběratele nebo investora pro celou Československou socialistickou republiku federální ministerstvo paliv a energetiky (dále jen „gestor“);^3) o určených palivových nebo energetických základnách v příslušných druzích paliv a energie a o jejich změnách vede evidenci. Ve stanovených lhůtách, nejméně však pololetně, předkládá gestor Státní plánovací komisi, České plánovací komisi a Slovenské plánovací komisi informaci o stavu určených palivových a energetických základen.
(2) Žádost o určení palivové nebo energetické základny nebo příslibu obsahuje zejména údaje o spotřebiči, druhu a množství požadovaného paliva nebo energie a další nezbytné informace (§ 8). Potřeba paliva nebo energie musí být zdůvodněna především na základě norem spotřeby, a to jak v oblasti přeměn, tak i konečného užití. Současně musí zohledňovat možnosti využití druhotných, obnovitelných a dalších zdrojů energie.
(3) K žádosti odběratele nebo investora musí být připojeno stanovisko
- a) nadřízeného ústředního orgánu odběratele nebo investora zejména z hlediska dodržení zásad palivoenergetické politiky; ústřední orgány – držitelé fondu^4) současně potvrzují, že požadované určení palivové nebo energetické základny nebo příslibu budou zajišťovat v rámci limitů dodávek paliv či energie;
- b) Českých energetických závodů či Slovenských energetických podniků, jedná-li se o spotřebič, který má charakter zdroje tepelné energie, zda jeho výstavba či rekonstrukce je v souladu s plánem rozvoje (energetickým generelem) dané oblasti;
- c) dodavatele, zejména z hlediska technickoekonomických možností realizace dodávek paliv či energie, možnosti realizace v požadovaném druhu, jakosti, zrnění, tlaku a zahájení odběru atp.;
- d) bilančního gestora za příslušné palivo či energii u žadatelů – organizací, jejichž nadřízený ústřední orgán není držitelem fondu,^4) z hlediska, zda požadovaná palivová nebo energetická základna nebo příslib je zajišťován v rámci limitů dodávek paliv či energie;
- e) Státní energetické inspekce ČSR či Státní energetické inspekce SSR, jako součást její preventivní kontrolní činnosti, jestliže roční spotřeba dosáhne výše stanovené ustanovením § 5 odst. 1, zejména z hlediska dodržování zásad palivoenergetické politiky a podmínek energetického zásobování oblasti;
- f) příslušného krajského národního výboru, Národního výboru hlavního města Prahy a Národního výboru hlavního města SSR Bratislavy, zda navrhované řešení je v souladu se zájmy palivoenergetické politiky a plánovaným rozvojem v dané oblasti.
(4) V případech, kdy roční spotřeba nedosáhne výše stanovené ustanovením § 5 odst. 1, předkládá Státní energetická inspekce ČSR či Státní energetická inspekce SSR své stanovisko jen na základě vyžádání gestora, České plánovací komise nebo Slovenské plánovací komise.
(5) Gestor rozhodne o žádosti odběratele nebo investora nejpozději do 60 dnů po jejím obdržení. Nemůže-li tak učinit, je povinen v této lhůtě prostřednictvím ústředního orgánu odběratele nebo investora jej o tom uvědomit s uvedením důvodu a lhůty, ve které rozhodne.
§ 4
Rozhodnutí obsahuje zejména:
- a) název přímo nadřízeného a ústředního orgánu odběratele nebo investora, název a sídlo organizace odběratele a místo spotřeby s bližším označením provozní jednotky, ve které budou vybudovány nebo rekonstruovány spotřebiče, a seznam spotřebičů včetně jejich parametrů s označením, jde-li o spotřebiče nové nebo rekonstruované;
- b) spotřebu v jednotlivých letech^5) ve skutečných jednotkách včetně jakostních znaků podle platných československých norem; u kontinuálně dodávaných paliv a energie též maximální hodinovou a denní dodávku a ostatní náležitosti podle zvláštních předpisů;^6)
- c) název, sídlo, popř. bližší označení provozní jednotky dodavatele paliv či energie;
- d) technické podmínky realizace palivové nebo energetické základny; kapacita zásobníků (skládky) paliv musí odpovídat minimálně 45denní spotřebě příslušných spotřebičů v období jejich maximálního zatížení, jestliže se nedohodne odběratel nebo investor s dodavatelem jinak;
- e) u předběžného příslibu dobu jeho platnosti.
§ 5
(1) V případech, kdy předkládaná roční spotřeba dosáhne u zařízení uvedených v § 1
| 3 tis. TJ | tuhých paliv |
|---|---|
| 2 mil. m3 | zemního plynu |
| 5 mil. m3 | svítiplynu |
| 200 tun | topných olejů |
| 1 mil. kWh | elektrické energie pro vytápění a klimatizaci |
| 5 mil. kWh | elektrické energie pro přímou technologickou spotřebu [§ 2 odst. 1 písm. c)], |
si gestor před určením palivové nebo energetické základny nebo příslibu vyžádá stanovisko Státní plánovací komise. Státní plánovací komise se k předloženému návrhu vyjádří též s přihlédnutím ke stanovisku plánovací komise republiky, na jejímž území má být spotřebič vybudován nebo rekonstruován.
(2) Gestor předkládá podle odstavce 1 své návrhy k vyjádření Státní plánovací komisi souhrnně jedenkrát měsíčně; zároveň je zasílá příslušné plánovací komisi republiky, která do jednoho týdne po obdržení návrhu sdělí své případné připomínky Státní plánovací komisi. Gestor k návrhům svého rozhodnutí připojí žádost odběratele nebo investora o určení palivové nebo energetické základny a stanoviska všech příslušných orgánů. Státní plánovací komise se vyjádří do 4 týdnů po obdržení návrhů od gestora.
§ 6
(1) Odběratel nebo investor je povinen bez zbytečného odkladu projednat s gestorem všechny nové skutečnosti ovlivňující rozhodnutí (změnu množství a druhu paliva, změnu termínů uvádění spotřebiče do provozu, změnu spotřebiče, prodloužení platnosti rozhodnutí atp.). Podle povahy a rozsahu změny gestor rozhodne, zda je nutné žádat o nové rozhodnutí.
(2) Gestor je oprávněn změnit rozhodnutí v případech, kdy z národohospodářského hlediska je účelné, popřípadě nutné provést jeho změnu, a to po projednání s nadřízeným orgánem odběratele; v případech uvedených v ustanovení § 5 též se Státní plánovací komisí a podle příslušnosti i s Českou plánovací komisí nebo Slovenskou plánovací komisí.
(3) Jestliže spotřebič nebude uveden do provozu do dvou let po termínu stanoveném v rozhodnutí a nebyla-li dohodnuta změna podle postupu uvedeného v odstavci 1, pozbývá toto rozhodnutí platnosti.
§ 7
Provozovatelé spotřebičů, na které se podle vyhlášky Státní plánovací komise č. 58/1972 Sb., o palivových a energetických základnách pro spotřebiče tuhých paliv, topných olejů, topných plynů a elektrické energie, nevztahovalo určení palivové nebo energetické základny, jsou povinni nejpozději do 30. června 1986 oznámit gestorovi skutečnosti uvedené v ustanovení § 4, jestliže v době nabytí účinnosti této vyhlášky jde o spotřebiče podle ustanovení § 2.
§ 8
Obsah, formu a postup předkládání žádostí o určení palivové nebo energetické základny nebo o příslib, způsob evidence a lhůty informací upraví gestor metodickými pokyny v dohodě se Státní plánovací komisí, Českou plánovací komisí a Slovenskou plánovací komisí.
§ 9
Zrušuje se vyhláška Státní plánovací komise č. 58/1972 Sb., o palivových a energetických základnách pro spotřebiče tuhých paliv, topných olejů, topných plynů a elektrické energie.
§ 10
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.
Místopředseda vlády ČSSR a předseda Státní plánovací komise:
Ing. Potáč v. r.
^1) Například zásady palivoenergetické politiky formulované zejména v dlouhodobých a střednědobých plánech rozvoje včetně preference vybraných oblastí z hlediska ekologie při uplatňování ušlechtilých paliv apod.
^2) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 105/1981 Sb., o dokumentaci staveb.
^3) Tato gesce se opírá o § 56 písm. d) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev. Touto gescí není dotčena funkce bilančních gestorů ve smyslu § 20 vyhlášky Státní plánovací komise a Státní arbitráže ČSSR č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu.
^4) Ve smyslu vyhlášky č. 48/1980 Sb.
^5) Konkrétní objemy dodávek paliv nebo energie pro daný spotřebič jsou určovány v příslušných hospodářských plánech.
^6) Zejména vyhlášky federálního ministerstva paliv a energetiky č. 171/1982 Sb., o základních podmínkách dodávky elektrické energie, a č. 172/1982 Sb., o základních podmínkách dodávky topných plynů, ropy a gazolinu.