Nařízení vlády Československé socialistické republiky o státním řízení cen

ČÁST PRVNÍ

ZÁSADY STÁTNÍHO ŘÍZENÍ CEN

§ 1

Obsah a cíle státního řízení cen

(1) Státní řízení cen zajišťuje zdokonalování soustavy cen tak, aby ceny účinněji působily na uskutečňování hospodářské a sociální politiky státu tím, že

• a) plní funkci objektivního hodnotového kritéria hospodářské činnosti při postupném prosazování kritérií mezinárodní dělby práce,

• b) působí na zvyšování hospodárnosti a efektivnosti výroby i oběhu, investiční výstavby a zahraniční směny, a to zejména na urychlování vědeckotechnického rozvoje, rozvíjení mezinárodní spolupráce, především socialistické ekonomické integrace, na zvyšování jakosti a užitných vlastností výrobků i efektivní obměnu sortimentu,

• c) přispívají k vytváření a udržování dynamické rovnováhy v národním hospodářství,

• d) plní úkoly v plánovaném růstu a zkvalitňování životní úrovně v souladu s vývojem efektivnosti národního hospodářství a opatřeními ve mzdové a sociální politice.

(2) Státní řízení cen dále zpřísněnou cenovou kontrolou čelí neodůvodněnému růstu cen a skrytému zvyšování cen nových výrobků.

§ 2

Ceny a ostatní ekonomické nástroje

K zabezpečení účinného působení státního řízení cen musí být opatření v cenách a v ostatních ekonomických nástrojích prováděna ve vzájemném souladu. Opatření, která vyvolávají nutnost změn cen, dohodne příslušný ústřední orgán předem podle příslušnosti s Federálním cenovým úřadem, Českým cenovým úřadem nebo Slovenským cenovým úřadem (dále jen „cenové úřady“). Opatření v řízení cen, která mění podmínky, za nichž byly stanoveny ostatní ekonomické nástroje, dohodne příslušný cenový úřad předem s ústředním orgánem, jemuž přísluší stanovit nebo navrhnout tyto ekonomické nástroje nebo jejich změny.

§ 3

Jednotnost a platnost cen

(1) Ceny výrobků vyráběných v tuzemsku nebo dodávaných tuzemským odběratelům jsou jednotné na celém území Československé socialistické republiky, nejde-li o případy uvedené v odstavci 2 a 3.

(2) Podle rozhodnutí cenových úřadů, dalších ústředních orgánů a národních výborů v rozsahu jejich pověření cenovou působností (dále jen „cenové orgány“) ceny nemusí být jednotné mezi shodnými výrobky

• a) vyráběnými a dodávanými v tuzemsku a výrobky z dovozu nebo dodávanými pro vývoz,

• b) vyráběnými socialistickými organizacemi a jejich organizačními jednotkami (dále jen „organizace“) řízenými ústředními orgány a výrobky vyráběnými organizacemi, jež jsou v cenové působnosti národních výborů,

• c) vyráběnými organizacemi, popřípadě občany v cenové působnosti jednotlivých národních výborů,

• d) objemově nevýznamnými, zejména výrobky vedlejší pomocné a přidružené výroby a dále výrobky spotřebovávanými převážně uvnitř organizací, popřípadě uvnitř resortu,

• e) jejichž ceny se sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem.

(3) Podle rozhodnutí cenových úřadů a národních výborů ceny nemusí být jednotné mezi shodnými výrobky, pokud slouží k ovlivnění cenového zvýhodnění a znevýhodnění nebo k vyjádření jiných podmínek realizace výrobků.

(4) Dodavatelé jsou oprávněni požadovat jen platné ceny, kterými se rozumějí ceny stanovené příslušným orgánem nebo organizací, nebo sjednané dohodou dodavatele s odběratelem pro výrobky určené zvláštním předpisem.

§ 4

Plánování vývoje cen a změny cen

(1) Základním nástrojem řízení vývoje cen, závazným pro všechny orgány a organizace, je plán vývoje cen, který je součástí soustavy národohospodářských plánů.

(2) Plán vývoje cen zabezpečuje uskutečňování státní cenové politiky v plánovaném období, zejména přibližování cen společensky nutným nákladům vyplývajícím z vnitřních a vnějších podmínek vývoje národního hospodářství, podporuje efektivní změny struktury výroby a spotřeby a zabezpečuje soulad hodnotových a hmotných vztahů.

(3) Plán vývoje cen stanoví úkoly ve změnách úrovně a relací cen odvětví, oborů, jejich částí, popřípadě i důležitých výrobků a nositele těchto úkolů. Uskutečňuje se provedením změn cen příslušných výrobků.

(4) Plánování vývoje cen zahrnuje zpracování a schválení

• a) zásad a zaměření státní cenové politiky,

• b) směrnic pro plány vývoje cen a úpravy cen,

• c) pokynů pro přípravu plánů vývoje cen,

• d) plánů vývoje cen a s tím souvisejících opatření.

(5) K zabezpečení zásad státní cenové politiky se kromě plánovaných změn cen provádějí

• a) změny cen na základě rozhodnutí vlády Československé socialistické republiky,

• b) operativní a drobné změny cen cenovými orgány,

• c) změny cen jednotlivých výrobků podle zvláštního předpisu^1) nebo podle rozhodnutí cenových úřadů, zejména za účelem vyjádření podmínek realizace výrobků, snižování cen technicky a morálně zastaralé produkce a změny cen stanovených v nesprávné výši.

(6) Ústřední orgány zabezpečují a předkládají příslušným cenovým orgánům podklady a návrhy pro vypracování návrhu směrnice pro plán vývoje cen a úpravy cen, pro vypracování návrhu plánu vývoje cen, pro operativní a drobné změny cen a rozbory působení cen.

(7) Způsob promítnutí důsledků změn cen do ukazatelů státních plánů rozvoje národního hospodářství, státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů, měnového plánu Československé socialistické republiky a do rozpočtů staveb stanoví příslušné ústřední orgány tak, aby tyto změny cen účinně působily na dodavatele i odběratele k růstu hospodárnosti a efektivnosti a k vytváření rovnovážného stavu národního hospodářství.

§ 5

Tvorba cen

(1) Státní řízení tvorby cen nových výrobků zahrnuje

• a) stanovení způsobů tvorby cen, které jsou organizace povinny používat k vypracování návrhu ceny,

• b) určení postupu při projednání návrhů cen, který zajistí povinnou a aktivní účast hlavních odběratelů v cenovém řízení,

• c) stanovení cen nových výrobků cenovými orgány nebo příslušnými organizacemi.

(2) Úkolem tvorby cen je

• a) vycházet ze stanovené úrovně cen a působit k tomu, aby vztah mezi cenami a užitnými vlastnostmi byl u nových výrobků národohospodářsky příznivější než u výrobků dosud vyráběných,

• b) zvyšovat objektivnost cen nových výrobků pomocí uplatňování náročných kritérií mezinárodní dělby práce, rozšiřování parametrických a normativních způsobů tvorby cen, srovnávání nákladů nových výrobků s náklady výrobků vyráběných organizacemi dosahujícími alespoň průměrných výrobních nákladů a dalších metod, které umožňují posoudit úroveň a relace cen nových výrobků z hlediska jejich společenské užitečnosti,

• c) podněcovat zájem výrobních organizací, aby v rámci inovací zlepšovaly užitné vlastnosti výrobků, zvyšovaly hospodárnost a efektivnost jejich výroby a oběhu, znevýhodňovat výrobu a spotřebu výrobků technicky i morálně zastaralých a výrobků nedosahujících stanovenou jakost nebo efektivnost.

(3) Dodavatelé mohou s odběrateli sjednávat pouze ceny výrobků uvedených ve zvláštních předpisech a za podmínek v nich stanovených.

§ 6

Registrace cen

Cenové orgány mohou orgánům nebo organizacím, které pověří stanovením cen a prováděním změn cen, uložit povinnost předkládat jim projednaný návrh ceny před nabytím její platnosti. Cenový orgán do třiceti dnů po obdržení návrhu ceny vyjádří předkladateli souhlas s navrhovanou cenou přidělením registračního čísla nebo mu uloží navrženou cenu upravit.

§ 7

Vyhlašování cenových opatření a rozhodnutí

(1) Opatření a rozhodnutí cenových úřadů se vyhlašují v Cenovém věstníku. Opatření nebo rozhodnutí určená jen pro některé orgány a organizace se v Cenovém věstníku zpravidla nevyhlašují.

(2) Ostatní orgány a organizace, které stanovují ceny a cenové limity, jsou povinny pro opakovaně dodávané výrobky neprodleně zaslat cenová rozhodnutí (výměry) dodavatelům a stálým odběratelům daných výrobků známým v době vydání těchto rozhodnutí a dále národním výborům a ústředním orgánům, které si je vyžádají.

(3) Orgány a organizace určené ve zvláštním předpise^2) jsou povinny vydávat ceníky opakovaně dodávaných výrobků, přehledy velkoobchodních cen reprezentantů nestandardních výrobků, přehledy cenových limitů, jakož i dodatky k nim tak, aby byla zabezpečena průběžná a včasná informovanost odběratelů i dodavatelů o cenách nových výrobků i o změnách cen.

§ 8

Označování výrobků maloobchodními cenami

Výrobky dodávané za maloobchodní ceny musí být označeny platnou maloobchodní cenou tak, aby při jejich nákupu byla zřetelně viditelná, a to na výrobku nebo na jeho obalu, pokud příslušný cenový úřad nestanoví jiný způsob označení cenou.

§ 9

Cenová kontrola

(1) Cenovou kontrolou se zjišťuje dodržování cenových předpisů, cenových rozhodnutí a předpisů, které souvisejí s plánováním, tvorbou a uplatněním cen, a ověřuje se účinnost cen, cenových opatření a vnitřních cenových kontrol. Výsledky cenových kontrol se využívají pro zdokonalování řízení cen a pro opatření k nápravě zjištěných nedostatků.

(2) Cenovou kontrolu provádějí kontrolní orgány oprávněné k tomu podle zvláštních předpisů.^3) Vedoucí pracovníci, odborné útvary a kontrolní útvary orgánů a organizací plánují a provádějí cenovou kontrolu jako součást řízení. Řídí se přitom zvláštními předpisy pro kontrolní činnost.^4)

(3) Organizace jsou povinny provádět odběratelskou kontrolu dodržování platných cen i podstatných kvalitativních a dodacích podmínek, za nichž jsou ceny stanoveny, s výjimkou méně významných dodávek pro výrobní a vlastní konečnou spotřebu organizace stanovených zvláštním předpisem.^5) U výrobků dodávaných pro tuzemskou investiční výstavbu je povinen provést odběratelskou kontrolu cen jen první odběratel a investor.

ČÁST DRUHÁ

DODATKOVÉ ODVODY V OBLASTI CEN

§ 10

Společná ustanovení

(1) Ustanovení této části platí pro organizace uvedené v § 9 odst. 1 zákona č. 161/1982 Sb. Podmínky a způsob provádění jednotlivých dodatkových odvodů ústředními orgány republik a národními výbory a jimi řízenými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi jsou upraveny zvláštními předpisy.^6)

(2) Dodatkové odvody prostředků získaných porušením cenových předpisů^7) (dále jen „neoprávněně získané prostředky“) slouží k odčerpání prostředků, které podle cenových předpisů organizaci nepatří, a k prosazování cenové kázně v organizacích.

(3) Dodatkové odvody k odčerpání prostředků na základě cenového znevýhodnění nebo v důsledku cenových opatření^8) se používají v případech, kdy je tato forma ekonomicky a administrativně vhodnější než snížení nebo zvýšení cen.

(4) Dodatkové odvody organizace odvádějí do téhož rozpočtu jako odvod ze zisku, odvod volného zůstatku zisku, odvod důchodové daně, příspěvku na sociální zabezpečení a daň ze zisku podle zákona o zemědělské dani.^9) Rozpočtové a příspěvkové organizace řízené federálními ústředními orgány odvádějí dodatkové odvody do státního rozpočtu Československé federace.

(5) Na ukládání dodatkových odvodů upravených tímto nařízením se nevztahuje správní řád a předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků.^10)

(6) Dodatkový odvod neoprávněně získaných prostředků je splatný do patnácti dnů ode dne doručení rozhodnutí o jeho uložení. Je-li tento odvod prováděn bez rozhodnutí příslušného orgánu, je splatný do patnácti dnů po uplynutí měsíce, v němž byly neoprávněně získané prostředky zjištěny. V ostatních případech je dodatkový odvod splatný nejpozději třetího dne před koncem měsíce následujícího po uplynutí období, za které má být odveden. Organizace je povinna předložit ve lhůtě splatnosti dodatkového odvodu příslušnému finančnímu orgánu výpočet dodatkového odvodu, pokud není výše odvodu stanovena v rozhodnutí o jeho uložení.

(7) Rozhodnutí o uložení dodatkového odvodu je konečné.

(8) Pro správu dodatkových odvodů platí ustanovení zvláštních předpisů.^11)

§ 11

Neoprávněně získané prostředky

(1) Za neoprávněně získané prostředky se považují prostředky, které organizace získala tím, že

• a) dodala výrobek za vyšší cenu,

• 1. která nebyla správně vytvořena pro nový výrobek nebo při provádění změny ceny výrobku,

• 1. která byla při prodeji nesprávně použita,

• 1. protože nebyly dodrženy podstatné kvalitativní nebo dodací podmínky uvedené v rozhodnutí o ceně nebo dohodnuté při sjednání ceny,

• b) nakoupila výrobek za nesprávně nižší cenu, kterou sama stanovila nebo která byla stanovena, sjednána nebo uplatněna podle jejího návrhu, případně ohodnocení, nebo nakoupila výrobek za nesprávně nižší cenu, ale při jeho prodeji nebo při kalkulaci ceny svého nového výrobku použila platnou vyšší cenu,

• c) neprovedla dodatkový odvod podle § 13,

• d) čerpala investiční prostředky ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu národního výboru na úhradu nesprávně vyšší ceny podle písmena a),

• e) dodala výrobek, pro který nebyla cena stanovena nebo sjednána příslušným orgánem nebo organizací, nebo jeho cenu nestanovila (nesjednala) v předepsané formě,^12)

• f) nevymezila při stanovení (sjednávání) cen podstatné kvalitativní nebo dodací podmínky výrobku,

• g) neurčila předběžnou cenu služby nebo opravy podle zvláštního předpisu,^13)

• h) cenu navrhla, stanovila nebo sjednala a nemá po dobu stanovenou zvláštními předpisy předepsané doklady, potřebné pro ověření správnosti ceny nového výrobku nebo změny platné ceny,

• ch) nesplnila povinnost předložit návrh limitu velkoobchodní, maloobchodní nebo kupní ceny pro výrobek, který je výsledkem řešení úkolu plánu rozvoje vědy a techniky nebo plánu standardizace, pokud cenové předpisy tuto povinnost ukládají.

(2) Pokud organizace cenu nenavrhla ani nestanovila (nesjednala), získá neoprávněně prostředky podle odstavce 1 písm.a) bod 1 a 2 jen tehdy, jestliže

• a) použila vyšší cenu, než je cena uvedená v ceníku, jeho dodatku nebo v Cenovém věstníku,

• b) použila nesprávnou velkoobchodní cenu, přičemž byla účastníkem cenového řízení a v návrhu velkoobchodní ceny byla kalkulována nesprávně vyšší sazba při tvorbě cen než sazba uvedená ve vyhlášce o cenách nebo v pravidlech pro tvorbu cen stavebních a montážních prací,

• c) obchodní nebo odbytová nebo zásobovací organizace použila nesprávnou maloobchodní cenu, přičemž byla účastníkem cenového řízení a v návrhu maloobchodní ceny byla uvedena nesprávně vyšší některá složka maloobchodních cen připočítávaná k velkoobchodní ceně, popřípadě ke kupní ceně.

(3) Neoprávněně získané prostředky se určí jako

• a) rozdíl mezi nesprávnou cenou a cenou odpovídající cenovým předpisům v případech podle odstavce 1 písm. a) a b); jde-li o obchodní ceny nebo velkoobchodní ceny s daní z obratu, popřípadě o ceny s daní z obratu stejné pro organizace i občany, určí se z velkoobchodních cen,

• b) částka neprovedeného dodatkového odvodu v případech podle odstavce 1 písm. c),

• c) podíl z částky přesahující cenu podle cenových předpisů odpovídající účasti státního rozpočtu nebo rozpočtu národního výboru na financování příslušné investice v případech podle odstavce 1 písm. d),

• d) 3 % z vyúčtované ceny výrobku v případech podle odstavce 1 písm. e) až h), nejvýše však 1 mil. Kčs celkem za organizaci v jednom kalendářním roce,

• e) 3 % z ceny příslušného úkolu plánu rozvoje vědy a techniky nebo plánu standardizace v případech podle odstavce 1 písm. ch).

(4) Neoprávněně získané prostředky podle odstavce 3 se vyčíslí za období 3 let před prvním dnem měsíce, v němž byly zjištěny, a dále za dobu po tomto datu až do uložení dodatkového odvodu; přitom se nepřihlíží k datu provedení změny nesprávné ceny. Za neoprávněně získané prostředky se nepovažují prostředky získané uplatněním prozatímní ceny, pokud se vypořádá podle zvláštních předpisů.^14)

(5) Neoprávněně získané prostředky se vyčíslí vyčerpávajícím způsobem a pokud jej nelze použít, uplatní se výběrový způsob;^15) výběrový způsob určí kontrolní orgán a v případě vlastního zjištění organizace, jí nadřízený orgán. Pokud nelze uplatnit uvedené způsoby, postupuje se podle ustanovení § 12 odst. 3.

(6) Získá-li organizace u téhož výrobku prostředky podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a souběžně podle odstavce 1 písm. e) až h), odvede organizace neoprávněně získané prostředky podle toho ustanovení cenového předpisu, jehož porušením získala vyšší částku.

§ 12

Dodatkový odvod neoprávněně získaných prostředků

(1) Předmětem dodatkového odvodu jsou neoprávněně získané prostředky podle § 11 po odečtení prostředků, které

• a) byly vráceny nebo budou podle zvláštních předpisů^16) vráceny organizacím a občanům neprodleně, nejpozději však do dvou měsíců ode dne kontrolního zjištění,

• b) pro porušení i jiného právního předpisu byly odvedeny do příslušného rozpočtu,^17)

• c) byly vydány nebo které budou podle zvláštních předpisů vydány státu jako neoprávněný majetkový prospěch,^18)

• d) byly jako cenové rozdíly zúčtovány s rizikovým fondem a odvedeny na zvláštní účet státního rozpočtu v rámci stanovených odvodů cenových rozdílů nebo byly odvedeny spolu s daní z obratu.

(2) Při dodávkách pro investiční výstavbu podléhají dodatkovému odvodu neoprávněně získané prostředky na základě faktury nebo splátkových listů. Od dodatkového odvodu se odečítají částky získané v tříletém období, které byly nebo budou odběrateli vráceny odpočtem v bezprostředně následující splátce nebo faktuře.

(3) Nelze-li úhrn neoprávněně získaných prostředků zjistit vyčerpávajícím ani výběrovým způsobem,^15) činí dodatkový odvod desetinásobek neoprávněně získaných prostředků prokázaných při kontrole. Od desetinásobku se neodečítají prostředky vrácené organizacím a občanům.

(4) Získá-li organizace neoprávněně prostředky podle § 11 odst. 1 podle vlastního zjištění nebo podle zjištění jejího nadřízeného generálního (oborového) ředitelství, přímo nadřízeného družstevního nebo společenského orgánu, odvede dodatkový odvod do příslušného rozpočtu bez zvláštního rozhodnutí.

(5) Zjistí-li jiný orgán než orgán uvedený v odstavci 4, že organizace získala neoprávněně prostředky, dodatkový odvod se zvyšuje o 50 % úhrnu neoprávněně získaných prostředků podle § 11. Jestliže obchodní, odbytová nebo zásobovací organizace porušila při prodeji za maloobchodní cenu cenové předpisy způsobem uvedeným v § 11 odst. 1 písm. a), vypočte se zvýšení dodatkového odvodu z částky, o kterou se nesprávně zvýšila obchodní srážka nebo odbytová přirážka (srážka). Zvýšení dodatkového odvodu se neuplatňuje v případech uvedených v odstavci 3 a v § 11 odst. 1 písm. d) až ch).

(6) Dodatkový odvod včetně jeho zvýšení ukládá kontrolní orgán, který porušení cenových předpisů zjistil. Jestliže k tomu podle zvláštních předpisů nemá oprávnění nebo oprávnění má a dodatkový odvod neuloží, uloží jej cenový úřad republiky příslušný podle sídla organizace, které má být dodatkový odvod uložen.

(7) Dodatkový odvod včetně jeho zvýšení se ukládá kontrolované organizaci. Jestliže cenové předpisy porušilo generální ředitelství trustu, koncern nebo oborový podnik, ukládá se dodatkový odvod té organizaci, která získala neoprávněně prostředky, a zvýšení dodatkového odvodu se ukládá uvedenému orgánu hospodářského řízení.