Zákon České národní rady o požární ochraně

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ústředních orgánů státní správy, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, odlišné úpravy některých pracovněprávních vztahů příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany.

(2) Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. Ustanovení § 20 tím není dotčeno.

ČÁST PRVNÍ

POVINNOSTI ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY, PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

Oddíl první

Povinnosti ústředních orgánů státní správy, právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů

§ 2

Obecná ustanovení

(1) Ústřední orgány státní správy a právnické osoby, jakož i fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen „podnikající fyzické osoby“) zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (dále jen „předpisy o požární ochraně“) jako nedílnou součást své řídící, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.

(2) Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnické osoby odpovídá statutární orgán a u podnikající fyzické osoby tato osoba nebo její odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v objektu více právnických osob a podnikajících fyzických osob, mohou se se souhlasem okresního úřadu dohodnout, že některé úkoly na úseku požární ochrany budou zajišťovat společně. Součástí dohody musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.

§ 3

Povinnosti ústředních orgánů státní správy

Ústřední orgány státní správy v rozsahu své působnosti spolupracují s Ministerstvem vnitra při zpracovávání koncepce rozvoje požární ochrany a ve vztahu k právnickým osobám, které řídí, plní další úkoly na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona.

Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob

§ 6

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany. Vymezení činností a objektů se zvýšeným požárním nebezpečím je uvedeno v příloze tohoto zákona.

(2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje

• a) zhodnocení možnosti vzniku a šíření požárů,

• b) zhodnocení evakuace osob, zvířat a majetku,

• c) stanovení způsobu účinné likvidace požárů,

• d) návrh na opatření.

(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby předloží posouzení požárního nebezpečí před zahájením jimi provozované činnosti a u objektů podle odstavce 1 do 60 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o jejich kolaudaci ke schválení orgánu vykonávajícímu státní požární dozor. Opatření stanovená na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny dodržovat. Změní-li se charakter provozované činnosti nebo charakter užívání objektu podle odstavce 1, zabezpečí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nové posouzení požárního nebezpečí.

(4) Odborně způsobilou osobou podle odstavce 1 se rozumějí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů, vedeném krajskými soudy, a fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé k výkonu této činnosti (§ 11).

§ 6a

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou dále povinny

• a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany, požární signalizaci, hasicí zařízení a hasební látky se zřetelem na požární nebezpečí a udržovat je v provozuschopném stavu; u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany lze obstarávat, instalovat a používat pouze schválené druhy,

• b) udržovat volné únikové cesty a nástupní plochy a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům vody a plynu v objektech, které vlastní nebo užívají, a udržovat volné přístupy k prostředkům požární ochrany,

• c) oznamovat bez odkladu hasičskému záchrannému sboru okresu (okresnímu operačnímu středisku) každý požár vzniklý v objektech, které vlastní nebo užívají,

• d) umožňovat orgánům vykonávajícím státní požární dozor nebo preventivní požární kontrolu provedení kontroly zajištění požární ochrany a poskytovat jim požadované podklady a informace; plnit ve stanovených lhůtách opatření uložená orgány státního požárního dozoru,

• e) označovat pracoviště, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, příkazy, zákazy a pokyny k ochraně před požáry a pravidelně kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně a odstraňovat zjištěné závady,

• f) zajišťovat pravidelné čistění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv v rozsahu a ve lhůtách stanovených právním předpisem a odstraňovat zjištěné závady,

• g) mít k dispozici požárnětechnické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, nutných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku; dodržovat návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti,

• h) informovat jednotky požární ochrany, určené k prvnímu zásahu, o rizikových činnostech a požárně nebezpečných látkách a materiálech provozovaných nebo nacházejících se v objektech, které vlastní nebo užívají.

§ 6b

Právní předpis stanoví

• a) množství, druhy a způsob vybavení objektů právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby požární signalizací, hasicími zařízeními a dalšími věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich montáž, údržbu, opravy a kontrolu,

• b) druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany,

• c) podrobnosti o způsobu posuzování požárního nebezpečí u právnických osob a podnikajících fyzických osob,

• d) podrobnosti o pravidelném čistění a kontrole komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.

§ 11

Odborná způsobilost

(1) Odborná způsobilost fyzických osob k výkonu činností podle § 6 odst. 1 a § 16 odst. 1 se získává absolvováním vysoké školy ve studijním oboru požární ochrany nebo střední školy požární ochrany. Tato odborná způsobilost se získává též absolvováním odborné přípravy v oboru požární ochrany a složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou Ministerstvem vnitra. Osvědčení o odborné způsobilosti těmto osobám vydává Ministerstvo vnitra.

(2) Ministerstvo vnitra může osobám, které získaly odbornou způsobilost podle odstavce 1, osvědčení o odborné způsobilosti odejmout, vykazují-li ve své činnosti závažné nedostatky. O odnětí osvědčení o odborné způsobilosti rozhoduje Ministerstvo vnitra na návrh orgánu vykonávajícího státní požární dozor.

(3) Podrobnosti o ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení a ustavení komise stanoví právní předpis.

§ 13

Požární hlídka

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují požární hlídky

• a) na pracovištích, kde se provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím,

• b) v objektech se zvýšeným požárním nebezpečím s výjimkou objektů uvedených v příloze tohoto zákona v bodu 2 písm. a),

• c) v případech určených obcí, popřípadě okresním úřadem, zejména při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob.

(2) Úkolem požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru.

§ 15

Dokumentace požární ochrany

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby uvedené v § 6 odst. 1 a ústřední orgány státní správy jsou povinny zpracovávat a udržovat v souladu se skutečným stavem předepsanou dokumentaci požární ochrany.

(2) Druhy dokumentace požární ochrany, její obsah a vedení této dokumentace stanoví právní předpis.

§ 16

Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby uvedené v § 6 odst. 1 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do požárních hlídek a jednotek požární ochrany. Odbornou přípravu zabezpečují prostřednictvím odborně způsobilých osob (§ 11).

(2) Školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě. Školení zaměstnanců se v přiměřeném rozsahu vztahuje i na fyzické osoby, které se s vědomím právnických osob a podnikajících fyzických osob zdržují na jejich pracovištích.

(3) Druhy, obsah a rozsah školení zaměstnanců o požární ochraně, jakož i druhy, obsah a rozsah odborné přípravy zaměstnanců zařazených do požárních hlídek a jednotek požární ochrany stanoví právní předpis.

Oddíl druhý

Základní povinnosti fyzických osob

§ 17

(1) Fyzické osoby jsou povinni

• a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požárů, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek a při manipulaci s otevřeným ohněm,

• b) zajišťovat pravidelné čistění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv v objektech ve svém vlastnictví v rozsahu a ve lhůtách stanovených právním předpisem a odstraňovat zjištěné závady,

• c) plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,

• d) obstarat a udržovat v použitelném stavu hasicí zařízení a jiné věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném předpisy o požární ochraně,

• e) vytvářet v objektech ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce,

• f) umožnit kontrolním skupinám (§ 40) provést preventivní požární kontrolu k ověření dodržování předpisů o požární ochraně v objektech ve svém vlastnictví nebo užívání a odstranit zjištěné nedostatky ve lhůtě určené těmito orgány.

(2) Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár.

(3) Fyzická osoba nesmí

• a) provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními předpisy,

• b) poškozovat nebo zneužívat hasicí přístroje nebo jiné věcné prostředky požární ochrany.

(4) Právní předpis stanoví podrobnosti o povinnostech fyzických osob při předcházení požárům a při jejich zdolávání.

Oddíl třetí

Pomoc při zdolávání požárů

§ 18

Osobní pomoc

Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru

• a) provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob,

• b) uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření,

• c) ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení,

• d) poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce.

§ 19

Věcná pomoc

Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru.

§ 20

Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc

(1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na

• a) útvary a vojáky Armády České republiky, útvary a příslušníky Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby, jestliže by poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby,

• b) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné hromadné dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu u těchto právnických osob a podnikajících fyzických osob, nebo jiný závažný následek,

• c) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů.^1)

(2) Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19, jestliže jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.

§ 21

Náhrada výdajů

(1) Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří tomu, kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u okresního úřadu, v jehož územním obvodu požár vznikl. Tento okresní úřad o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.

(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta.

(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody.

§ 22

Vstup na nemovitosti

(1) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu.

(2) Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany, vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost; o tomto vstupu musí být okresním úřadem nebo obcí, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem uvědoměn, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se musí dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit.

(3) Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem na nemovitost podle odstavce 2, rozhodne okresní úřad nebo obec, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom, zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí, jde-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele.

(4) O vstupu do objektů a zařízení Armády České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby platí zvláštní předpisy.^2)

ČÁST DRUHÁ

STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

Oddíl první

Orgány státní správy a samosprávy a jejich působnost

§ 23

Orgány státní správy na úseku požární ochrany jsou Ministerstvo vnitra a okresní úřady. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také obce.

Ministerstvo vnitra

§ 24

(1) Ministerstvo vnitra jako ústřední orgán státní správy na úseku požární ochrany

• a) řídí výkon státní správy na úseku požární ochrany,

• b) vypracovává koncepci právnické osoby a rozvoje požární ochrany,

• c) vykonává státní požární dozor a ve vztahu k okresním úřadům kontroluje výkon státního požárního dozoru,

• d) zabezpečuje ve spolupráci s hasičskými záchrannými sbory okresů sestavení podkladů pro financování vybrané požární techniky, vybraných věcných prostředků požární ochrany a vybraných staveb,

• e) zabezpečuje ve spolupráci s Ministerstvem financí uvolňování účelově vázaných finančních prostředků ze státního rozpočtu na pořízení investičního majetku pro hasičské záchranné sbory okresů,

• f) stanoví koncepci rozvoje Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí určených požárním poplachovým plánem okresu k zásahům mimo svůj územní obvod (dále jen „vybrané obce“),

• g) předkládá Ministerstvu financí návrh účelové dotace ze státního rozpočtu České republiky pro hasičské záchranné sbory okresů a pro vybrané obce,

• h) řídí odbornou přípravu na úseku požární ochrany,

• i) usměrňuje po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,

• j) zabezpečuje výzkum a vývoj na úseku požární ochrany,

• k) stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech se na zjišťování těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin vzniku požárů,

• l) stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti a podílí se na jejím zabezpečování,

• m) v dohodě s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro období branné pohotovosti státu a řídí činnost na tomto úseku,

• n) na vyžádání okresního úřadu poskytuje odbornou pomoc při posuzování dokumentace staveb zvláštního významu.

(2) Ministerstvo vnitra je oprávněno stanovit technické podmínky požární ochrany staveb a technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

§ 25

(1) Ministerstvo vnitra je orgánem státní správy ve věcech středních škol požární ochrany.^3) V rámci této působnosti zřizuje a zrušuje střední školy požární ochrany, provádí v nich inspekci výchovy a vzdělávání a hospodářsky je zabezpečuje.

(2) Žákům středních škol požární ochrany se poskytuje finanční a hmotné zabezpečení, kterým se sledují výchovné cíle v souladu s potřebami státní správy a národního hospodářství. Finanční zabezpečení se poskytuje formou odměn a stipendií. Hmotné zabezpečení zahrnuje zejména stravování a ubytování.

(3) Podrobnosti o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních škol požární ochrany stanoví právní předpis.

§ 28

Okresní úřad

(1) Okresní úřad plní tyto úkoly

• a) vykonává státní požární dozor,

• b) k zajištění hašení požárů a záchranných prací vydává požární poplachový plán okresu,

• c) řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany, pokud toto řízení není svěřeno tímto zákonem Ministerstvu vnitra,

• d) řídí a organizuje odbornou přípravu, zejména velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a preventistů požární ochrany obcí,

• e) zabezpečuje materiální a finanční potřeby hasičského záchranného sboru okresu a náklady sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí, spojené se zásahy mimo jejich územní obvod,

• f) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,

• g) koordinuje zabezpečování požární ochrany s ostatními orgány a občanskými sdruženími působícími na úseku požární ochrany ve svém územním obvodu,

• h) organizuje požární ochranu pro období branné pohotovosti státu a zabezpečuje přípravu pro činnost v tomto období.

(2) K plnění úkolů státní správy na úseku požární ochrany zřizuje okresní úřad zvláštní orgán, okresního požárního radu. Okresního požárního radu jmenuje do funkce a odvolává přednosta okresního úřadu na návrh vrchního požárního rady České republiky.

(3) Zástupce okresního požárního rady jmenuje do funkce a odvolává přednosta okresního úřadu na návrh okresního požárního rady. Zástupce okresního požárního rady vykonává působnost okresního požárního rady v době, kdy ji okresní požární rada nemůže vykonávat.

(4) Obecně závaznou vyhláškou okresní úřad

• a) vydává požární poplachový plán okresu,

• b) stanoví podmínky k zabezpečení

• 1. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů,

• 1. požární ochrany v budovách zvláštního významu v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem vnitra podle § 24 odst. 2,

• 1. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob,

• 1. vodních zdrojů pro hašení požárů,

• 1. plošného pokrytí území okresu jednotkami požární ochrany.

§ 29

Obec

(1) Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany plní tyto úkoly

• a) zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce s místní působností, která provádí hašení požárů a záchranné práce ve svém územním obvodu,

• b) zabezpečuje odbornou přípravu členů svých jednotek požární ochrany a požárních hlídek s výjimkou případů uvedených v § 28 odst. 1 písm. d),

• c) zabezpečuje po materiální a finanční stránce potřeby požární ochrany s výjimkou případů uvedených v § 28 odst. 1 písm. e),

• d) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů a zařízení požární ochrany pro potřeby svého územního obvodu,

• e) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,

• f) zřizuje ohlašovny požárů.

(2) Obec v přenesené působnosti na úseku požární ochrany plní tyto úkoly

• a) provádí preventivní požární kontroly,

• b) zabezpečuje podle požárního poplachového plánu okresu hašení požárů a záchranné práce mimo svůj územní obvod,

• c) projednává přestupky ve věcech, které jsou jí na tomto úseku státní správy svěřeny,

• d) zajišťuje na úseku požární ochrany úkoly stanovené pro období branné pohotovosti státu.

§ 30

Právní předpis stanoví

• a) postup zjišťování příčin vzniku požárů,

• b) postup zpracování rozborů požárů,

• c) druhy dokumentace požární ochrany okresních úřadů a obcí, jejich obsah a vedení.

Oddíl druhý

Státní požární dozor

§ 31

Výkon státního požárního dozoru

(1) Státní požární dozor se vykonává

• a) kontrolou dodržování povinností ústředních orgánů státní správy, právnických osob a podnikajících fyzických osob stanovených předpisy o požární ochraně,

• b) posuzováním dokumentace staveb a technologií z hlediska jejich požární bezpečnosti,

• c) posuzováním výrobků, které nebyly určeny ke schvalování státním zkušebnám, z hlediska jejich požární bezpečnosti,

• d) posuzováním činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru a posuzováním požárně bezpečnostních zařízení,

• e) zjišťováním příčin vzniku požárů,

• f) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany a materiálně technického vybavení požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob,

• g) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.

(2) O provedené kontrole podle odstavce 1 písm. a) a f) vyhotoví orgán vykonávající státní požární dozor zápis, ve kterém uvede výsledky kontroly. Do zápisu se uvedou i opatření a lhůty k odstranění zjištěných závad. Výsledky kontroly a uložená opatření musí být projednány s pověřeným pracovníkem ústředního orgánu státní správy, se statutárním orgánem právnické osoby nebo s podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem, kteří jsou povinni podat písemnou zprávu o odstranění závad ve stanovené lhůtě.

(3) Podrobnosti o vykonávání státního požárního dozoru stanoví právní předpis.

Orgány vykonávající státní požární dozor

§ 32

(1) Ministerstvo vnitra vykonává státní požární dozor

• a) v ústředních orgánech státní správy z hlediska plnění jejich povinností stanovených v § 3,

• b) posuzováním dokumentace staveb^4) včetně technologií u staveb, které se mají uskutečnit v územních obvodech dvou nebo více okresních úřadů,

• c) posuzováním výrobků, u nichž si posuzování vyhradí, s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona,^2a) pokud nařízení vlády, vydané k jeho provedení, nestanoví jinak.

(2) Vyhradí-li si Ministerstvo vnitra podle odstavce 1 písm. c) k posouzení výrobek, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které takový výrobek vyrábějí nebo dováží, povinny na svůj náklad předložit Ministerstvu vnitra vzorek výrobku v nezbytně nutném množství a s požadovanou dokumentací. Ministerstvo vnitra vrátí vzorky právnické osobě a podnikající fyzické osobě ve stavu, v jakém se nacházejí po zkouškách.

(3) Má-li výrobek závažné nedostatky z hlediska požární bezpečnosti, může Ministerstvo vnitra zakázat jeho výrobu, uvádění do oběhu nebo dovoz anebo uložit provedení jiných opatření.

§ 35

(1) Okresní úřad vykonává státní požární dozor u právnických osob a podnikajících fyzických osob uvedených v § 6 odst. 1, které podle výsledku posouzení požárního nebezpečí určí; státní požární dozor vykonává v rozsahu § 31 odst. 1, s výjimkou případů, kdy tento dozor přísluší Ministerstvu vnitra.

(2) Při posuzování výrobků postupuje okresní úřad způsobem uvedeným v § 32 odst. 2 a 3.

Vyloučení věci z užívání a zastavení provozu

§ 36

(1) Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o

• a) vyloučení věci z užívání,

• b) zákazu činnosti,

• c) zastavení provozu.

(2) O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru.

(3) Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí uvedené v odstavcích 1 a 2 oznámit ústně a uvést je do zápisu; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí je nutno doručit neprodleně.

(4) Proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 2 je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně.

§ 37

Vydání rozhodnutí o zastavení provozu podle § 36 odst. 1 písm. c) musí být předem projednáno se statutárním orgánem právnické osoby, s podnikající fyzickou osobou anebo jejím odpovědným zástupcem.

§ 38

Užívat věc, která byla vyloučena z užívání [§ 36 odst. 1 písm. a)], obnovit zakázanou činnost [§ 36 odst. 1 písm. b)] nebo obnovit zastavený provoz [§ 36 odst. 1 písm. c)] lze až po odstranění nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a jen s písemným souhlasem orgánu, který vyloučil věc z užívání nebo rozhodl o zákazu činnosti anebo o zastavení provozu.

Oddíl třetí

Preventivní požární kontroly

§ 39

Účelem preventivních požárních kontrol je prověrka dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně

• a) u právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž se nevykonává státní požární dozor,

• b) v nebytových prostorách objektů ve vlastnictví nebo užívání fyzických osob.

§ 40

(1) Obec vytváří k provádění preventivních požárních kontrol kontrolní skupiny. Do těchto skupin zařazuje zpravidla členy občanských sdružení působících na úseku požární ochrany, popřípadě i jiné osoby; přitom přihlíží zejména k jejich odborným předpokladům.

(2) Obec ustanovuje pro zabezpečení požární prevence a pro organizování a vyhodnocování preventivních požárních kontrol preventistu požární ochrany obce, zpravidla z členů občanských sdružení působících na úseku požární ochrany.

§ 41

(1) Kontrolní skupiny při provádění preventivních požárních kontrol upozorní fyzické osoby a příslušné pracovníky právnických osob a podnikajících fyzických osob na zjištěné nedostatky, požadují jejich neodkladné odstranění a pro tyto účely poskytují potřebné informace a vysvětlení; nedostatky, které není možné odstranit neodkladně, uvedou v zápisu a oznamují obci.

(2) Obec

• a) ukládá opatření k odstranění nedostatků, které mohou vést ke vzniku požáru nebo ke ztížení záchrany osob a majetku, a kontroluje plnění těchto opatření,

• b) rozhoduje o vyloučení věci z užívání; ustanovení § 36 a 38 platí obdobně,

• c) navrhuje okresnímu úřadu vydat rozhodnutí o zákazu činnosti a o zastavení provozu [§ 36 odst. 1 písm. b) a c)].

§ 42

Podrobnosti o provádění preventivních požárních kontrol stanoví právní předpis.

ČÁST TŘETÍ

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY

Oddíl první

Postavení a organizace Hasičského záchranného sboru České republiky

§ 43

(1) Hasičský záchranný sbor České republiky tvoří ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, vzdělávací a technická zařízení Ministerstva vnitra, hasičské záchranné sbory okresů, Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy a hasičské záchranné sbory měst Brna, Ostravy a Plzně.

(2) Základním posláním Hasičského záchranného sboru České republiky je chránit život a zdraví občanů a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.

(3) Hasičský záchranný sbor České republiky je budován podle zásady nadřízenosti a podřízenosti. Ministr vnitra je představeným příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.

§ 44

(1) Úkoly Ministerstva vnitra na úseku požární ochrany plní ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, které je součástí Ministerstva vnitra. V čele tohoto ředitelství je vrchní požární rada České republiky, kterého jmenuje do funkce a odvolává ministr vnitra.

(2) K plnění úkolů odborné a fyzické přípravy a k plnění úkolů uvedených v § 24 odst. 2 zřizuje Ministerstvo vnitra vzdělávací a technická zařízení.

(3) Úkoly uvedené v § 45 plní hasičský záchranný sbor okresu zřízený okresním úřadem. Hasičské záchranné sbory okresů jsou příspěvkovými organizacemi.

(4) Okresní požární rada je ředitelem hasičského záchranného sboru okresu. Zástupce okresního požárního rady je zástupcem ředitele hasičského záchranného sboru okresu.

§ 45

(1) Hasičský záchranný sbor okresu

• a) připravuje podklady pro výkon státní správy na úseku požární ochrany,

• b) hasí požáry a poskytuje pomoc při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech; při tom se řídí požárním poplachovým plánem okresu,

• c) provádí v rozsahu stanoveném Ministerstvem vnitra odbornou přípravu zejména velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a preventistů požární ochrany obcí,

• d) organizuje a provádí preventivně výchovnou a propagační činnost na úseku požární ochrany,

• e) poskytuje odborné, pohotovostní a další služby nebo práce (§ 97).

(2) Hasičský záchranný sbor okresu je řízen okresním úřadem; v otázkách výkonu služby na úseku požární ochrany je řízen Ministerstvem vnitra. Ministerstvo vnitra kontroluje, jak hasičský záchranný sbor okresu plní své úkoly na úseku požární ochrany.

§ 46

(1) Vláda určí celkové početní stavy příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.

(2) Organizaci a početní stavy ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky stanoví ministr vnitra. Organizaci a početní stavy hasičských záchranných sborů okresů stanoví vrchní požární rada České republiky po projednání s přednostou okresního úřadu.

Oddíl druhý

Pracovněprávní vztahy příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky

§ 47

Podmínky přijetí

(1) Příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušník“) může být jen státní občan České republiky, který je bezúhonný a zdravotně způsobilý pro předpokládaný druh práce v Hasičském záchranném sboru České republiky, dosáhl požadovaného vzdělání a dovršil věk 18 let.

(2) Podmínku dovršení věku podle odstavce 1 nemusí splňovat absolventi středních škol požární ochrany. Tím nejsou dotčena ustanovení obecných předpisů o pracovních podmínkách mladistvých.

(3) Podrobnosti o podmínkách přijetí a výjimky z podmínky vzdělání stanoví právní předpis.

§ 48

Slib

(1) Po vzniku pracovního poměru, nejdříve však po dovršení 18 let věku, skládá příslušník tento slib: „Slibuji, že budu chránit životy a zdraví občanů a majetek před požáry, živelními pohromami a jinými mimořádnými událostmi. Při plnění svých povinností se budu řídit Ústavou, zákony a dalšími právními předpisy, důsledně plnit rozkazy a pokyny svých nadřízených a při svém jednání budu mít stále na zřeteli obecný zájem."

(2) Složení slibu se nevyžaduje, jestliže příslušník tento slib složil v bezprostředně předcházejícím pracovním poměru.

§ 49

Zkušební doba

S příslušníkem může být při přijetí do pracovního poměru sjednána zkušební doba až na šest měsíců.

§ 50

Převedení na jinou práci a přeložení

(1) Příslušníka lze převést i bez jeho souhlasu na jinou práci (funkci) až na 90 pracovních dnů v kalendářním roce, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby.

(2) Příslušníka lze přeložit i bez jeho souhlasu do jiného místa výkonu služby v rámci organizace i na dobu delší než 90 dnů, nejdéle však na jeden rok, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby. Opětovně lze příslušníka přeložit nejdříve po uplynutí jednoho roku od doby, kdy skončilo jeho dřívější přeložení, pokud se s organizací nedohodne jinak.

(3) Za důležitou potřebu služby se podle tohoto zákona považuje zabezpečení prací spojených se zdoláváním požárů, záchrannými pracemi při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.

§ 51

Pracovní cesta při plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky

(1) Hasičský záchranný sbor okresu je povinen na požádání ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky vyslat potřebný počet příslušníků na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky.

(2) Za mimořádné úkoly Hasičského záchranného sboru České republiky podle tohoto zákona se považují úkoly, které nelze zabezpečit silami a prostředky příslušného hasičského záchranného sboru okresu při

• a) zabezpečování požární ochrany při významných společenských a jiných akcích,

• b) zdolávání závažných požárů a výkonu prací s tím bezprostředně souvisejících,

• c) záchranných pracích při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech,

• d) zjišťování příčin vzniku požárů.

(3) K plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky může být příslušník vyslán na pracovní cestu na dobu nezbytné potřeby, nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce. Přitom může být pověřen i jinou prací, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě.

(4) Při plnění mimořádných úkolů na pracovní cestě podle odstavce 1 podléhá příslušník rozkazům a pokynům ředitele nebo vedoucích organizačních útvarů té organizační součásti Hasičského záchranného sboru České republiky, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní.

(5) Náklady spojené s vysláním příslušníka na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky uhradí ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky nebo hasičský záchranný sbor okresu, v jejichž působnosti se mimořádné úkoly plní.

(6) Jestliže hasičský záchranný sbor okresu, u kterého je příslušník v pracovním poměru, uhradil tomuto příslušníkovi škodu, ke které došlo při plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky, má nárok na náhradu vůči tomu hasičskému záchrannému sboru okresu, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní. Totéž platí, jestliže se mimořádné úkoly plní v působnosti ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.

§ 52

Okamžité zrušení pracovního poměru

S příslušníkem se může okamžitě zrušit pracovní poměr také tehdy, jestliže odmítne složit předepsaný slib nebo jestliže mu byla odňata hodnost.

§ 53

Povinnosti příslušníků

(1) Příslušník je povinen vedle ostatních povinností vyplývajících z jeho pracovního poměru

• a) plnit důsledně a přesně úkoly vyplývající ze základního poslání Hasičského záchranného sboru České republiky a z rozkazů a pokynů ředitelů a vedoucích organizačních útvarů tohoto sboru; splnění rozkazu odmítne pouze v případě, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin,

• b) prohlubovat své odborné znalosti a udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost; tyto prokazovat zkouškou odborné a fyzické způsobilosti,

• c) dodržovat zásady služební zdvořilosti.

(2) Podrobnosti výkonu služby příslušníků stanoví právní předpis.

§ 54

Odměny a kárná opatření

(1) Ministr vnitra, vrchní požární rada České republiky a ředitelé hasičských záchranných sborů okresů mohou podřízeným příslušníkům udělovat odměny a ukládat kárná opatření. Kárné opatření lze uložit za zaviněné závažné nebo opětovné porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru, a to nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se příslušník takového porušení dopustil.

(2) Odměnami jsou

• a) věcný dar,

• b) peněžitá odměna,

• c) mimořádné povýšení nebo jmenování do první důstojnické hodnosti.

(3) Kárnými opatřeními jsou snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu jednoho roku nebo prodloužení doby výsluhy let v hodnosti o jeden rok.

(4) Přednosta okresního úřadu může udělovat odměny řediteli hasičského záchranného sboru okresu podle odstavce 2 písm. a) a b), zpravidla na návrh vrchního požárního rady České republiky. Odměnu podle odstavce 2 písm. c) uděluje řediteli hasičského záchranného sboru okresu vrchní požární rada České republiky.

(5) Kárná opatření podle odstavce 3 ukládá ředitel hasičského záchranného sboru nebo vrchní požární rada České republiky příslušný jmenovat a povyšovat příslušníka do hodnosti podle § 61 odst. 4.

(6) Dosahuje-li příslušník mimořádných pracovních výsledků, může mu příslušný ředitel hasičského záchranného sboru nebo vrchní požární rada České republiky po uplynutí šesti měsíců zbývající část kárného opatření prominout.

(7) Rozhodnutí o kárném opatření se vydává písemně a doručuje se příslušníkovi.

(8) Podrobnosti o udělování odměn a ukládání kárných opatření stanoví právní předpis.

Pracovní doba

§ 55

(1) Pracovní doba příslušníků může být rozvržena nerovnoměrně. Délka pracovní směny při nerovnoměrně rozvržené pracovní době může činit nejvýše 18 hodin. Délka pracovní pohotovosti na pracovišti bezprostředně navazující na pracovní směnu může činit nejvýše 6 hodin.

(2) Příslušníkovi se poskytuje nejpozději po každých pěti hodinách nepřetržité práce pracovní pře-stávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Při pracovní směně trvající 18 hodin se do pracovní doby započte dalších 30 minut. Jednotlivé přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu nejvýše dvě hodiny za směnu.

(3) Nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné směny a počátkem druhé směny může být příslušníkovi staršímu 18 let zkrácen až na šest hodin při likvidaci požárů, následků živelních pohrom nebo jiných mimořádných událostí a při nutném zabezpečení akceschopnosti jednotky požární ochrany.

(4) Začátek a konec pracovní doby a rozvržení pracovní doby příslušníků stanoví právní předpis.

§ 56

(1) Příslušníkům se může nařídit pracovní pohotovost na pracovišti nebo mimo pracoviště.

(2) Příslušníkům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se nařizuje pracovní pohotovost na pracovišti.

(3) U příslušníka, který je v době pracovní pohotovosti na pracovišti povolán k výkonu práce nad rozsah stanovené a rozvržené týdenní pracovní doby, jde o výkon práce přesčas.

(4) Pracovní pohotovost na pracovišti, při které příslušník nevykonává práci, se v kalendářním roce započítává do pracovní doby v rozsahu nejvýše týdenní pracovní doby včetně pracovní pohotovosti a posuzuje se jako práce přesčas. To neplatí u příslušníků s kratší pracovní dobou.

(5) Příslušníkovi se za práci přesčas podle odstavce 4 poskytuje náhradní volno, a to jen v případě, jestliže jeho pracovní pohotovost na pracovišti trvala v kalendářním roce nejméně 180 hodin, v nichž nebyl povolán k výkonu práce. Toto náhradní volno se poskytuje v témže kalendářním roce; jen výjimečně je lze poskytnout tak, aby bylo vyčerpáno nejpozději do 30. dubna následujícího roku. Za nevyčerpané náhradní volno nelze poskytnout mzdu ani náhradu mzdy; mzda se však poskytne, jestliže náhradní volno nebylo vyčerpáno z důvodů na straně organizace.

(6) Podrobnosti o poskytování náhradního volna podle odstavce 5 a způsob jeho čerpání stanoví právní předpis.

§ 57

Péče o příslušníky

(1) Ředitel hasičského záchranného sboru okresu je povinen zabezpečit příslušníkům, kteří vykonávají službu za ztížených podmínek při zásahu nebo v souvislosti s ním, v potřebném rozsahu bezplatné stravování a vhodné ubytování; při plnění tohoto úkolu jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny poskytnout pomoc.

(2) Podrobnosti o poskytování bezplatného stravování a ubytování stanoví právní předpis.

§ 57a

Ozdravný pobyt

(1) Ozdravného pobytu k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 kalendářních dnů nepřetržitě v kalendářním roce jsou povinni se zúčastnit příslušníci

• a) starší 40 let, kteří konají zvlášť obtížnou a zdraví škodlivou práci,

• b) kteří vykonávají práci v hasičském záchranném sboru nejméně po dobu deseti let,

• c) u nichž to rozhodne lékař.

(2) Ozdravný pobyt organizuje Ministerstvo vnitra. Účast na ozdravném pobytu se považuje za výkon práce.

(3) Druhy prací zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých a podrobnosti o zabezpečování ozdravného pobytu stanoví právní předpis.

§ 57b

Odchodné

(1) Při skončení pracovního poměru příslušníka náleží tomuto příslušníkovi odchodné, jestliže

• a) u něho dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů, nebo

• b) je starší 45 let, jeho pracovní poměr trval po dobu nejméně 8 let a k rozvázání pracovního poměru u něho dochází jinak než

• 1. výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. e) a f) zákoníku práce,

• 1. okamžitým zrušením z důvodů podle § 53 odst. 1 zákoníku práce, nebo

• 1. okamžitým zrušením z důvodu odnětí hodnosti podle § 52 tohoto zákona.

(2) Základní výše odchodného činí dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku^4a) příslušníka. Za každý ukončený rok trvání pracovního poměru příslušníka se základní výše odchodného zvyšuje o jednu polovinu jeho průměrného měsíčního výdělku. Celková výše odchodného však nesmí přesáhnout šestinásobek průměrného měsíčního výdělku.

(3) Do doby trvání pracovního poměru příslušníka, rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši, se nezapočte doba

• a) vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby,

• b) výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,

• c) poskytování rodičovského příspěvku,^4b)

• d) pracovní neschopnosti bez nároku na nemocenské,^4c)

• e) neomluvené nepřítomnosti v práci, pokud trvala více než jednu směnu (den),

• f) dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce,

• g) pracovního volna, po které nepříslušela náhrada mzdy, trvajícího nepřetržitě déle než 14 dnů.

(4) Příslušníkovi, který je po skončení pracovního poměru k některému zaměstnavateli v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky (§ 43 odst. 1) bezprostředně přijat do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli v rámci tohoto sboru, se odchodné nevyplatí; do doby rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši mu zaměstnavatel, který jej takto přijal, započte dobu trvání dříve skončeného pracovního poměru.

(5) Byl-li do pracovního poměru příslušníka opětovně přijat ten, komu bylo při skončení předchozího pracovního poměru příslušníka vyplaceno odchodné, náleží mu při skončení pracovního poměru, do kterého byl opětovně přijat, odchodné ve výši odpovídající pouze době trvání tohoto pracovního poměru.

(6) Příslušníku, kterému vznikl nárok na odchodné, nenáleží odstupné podle § 60a zákoníku práce.

(7) Odchodné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru příslušníka, nejpozději však do 15 dnů ode dne jeho skončení. Pro výplatu odchodného jinak platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona.^4d)

§ 57c

Náhrada za ztrátu na platu

(1) Po skončení pracovního poměru příslušníka náleží tomuto příslušníkovi náhrada za ztrátu na platu (dále jen „náhrada“), jestliže u něho dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů, je starší 45 let a jeho pracovní poměr k zaměstnavatelům v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky trval po dobu nejméně 8 let.

(2) Náhrada náleží příslušníkovi ode dne skončení pracovního poměru

• a) po dobu 5 let, jestliže jeho pracovní poměr skončil po dosažení věku 45 let, nebo

• b) do dosažení důchodového věku,^4e) jestliže jeho pracovní poměr skončil po dosažení věku 55 let,

nepobírá-li starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod (dále jen „oprávněný“); nárok na náhradu zaniká dnem předcházejícím dni přiznání tohoto důchodu.

(3) K vyplacení náhrady je třeba žádosti oprávněného podané zaměstnavateli, k němuž byl naposledy v pracovním poměru příslušníka. Žádost musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození, místo narození a rodné číslo oprávněného, údaje a doklady potřebné pro doložení nároku na náhradu, její výplatu a stanovení její výše.

(4) Náhrada se vyplácí v takové výši, aby se spolu s příjmy oprávněného dosaženými ze závislé činnosti, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti^4f) nebo s hmotným zabezpečením uchazečů o zaměstnání^4g) a s připočtením případné náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti^4h) poskytovanými oprávněnému rovnala průměrnému výdělku oprávněného před skončením pracovního poměru příslušníka.

(5) Při stanovení výše náhrady se nepřihlíží ke skutečnosti, že oprávněný má sjednánu nebo povolenu kratší pracovní dobu (dobu služby), než je stanovená týdenní pracovní doba (doba služby).^4i)

(6) Oprávněnému, který má příjmy ze závislé činnosti, se náhrada vyplácí jako měsíční záloha, jejíž výši určí zaměstnavatel (odstavec 3) na základě potvrzení o průměrném měsíčním výdělku oprávněného. Zálohově vyplacené částky náhrady se zúčtují zpravidla po uplynutí kalendářního roku. Oprávněnému, který má kromě příjmů ze závislé činnosti i příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, se zálohově vyplacené částky náhrady zúčtují za zdaňovací období po předložení daňového přiznání.^4j) Přeplatek náhrady je oprávněný povinen vrátit.

(7) Oprávněnému, který má pouze příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, se záloha na náhradu nevyplácí. Náhrada se vyplatí jednorázově, vždy za zdaňovací období po předložení daňového přiznání.

(8) Náhradu vyplácí zaměstnavatel (odstavec 3). Pro výplatu náhrady platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona.^4k)

(9) Oprávněný je povinen ohlásit zaměstnavateli (odstavec 3) změny údajů uvedených v žádosti a předkládat doklady potřebné pro výplatu náhrady a stanovení její výše do 8 dnů ode dne, kdy ke změně nebo ke skutečnosti, kterou je třeba doložit, došlo.

Společná ustanovení o pracovněprávních vztazích příslušníků

§ 58

(1) Některé administrativní a pomocné činnosti v Hasičském záchranném sboru České republiky vykonávají zaměstnanci, na které se nevztahují odchylky pracovněprávních vztahů od zákoníku práce. Těmto zaměstnancům nepřísluší stejnokroj a hodnosti.

(2) Činnosti podle odstavce 1, které vykonávají zaměstnanci, stanoví právní předpis.

§ 59

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na pracovněprávní vztahy příslušníků zákoník práce a právní předpisy vydané na jeho základě.

Oddíl třetí

Hodnosti a stejnokroj

§ 60

Hodnosti

(1) Příslušníkům náležejí hodnosti.

(2) Stanoví se tyto hodnosti:

• a) praporčické: rotný, rotmistr, nadrotmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,

• b) důstojnické: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník.

Jmenování a povyšování do hodností

§ 61

(1) Po vzniku pracovního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného; jestliže má úplné střední vzdělání, do hodnosti rotmistra, a jestliže má vysokoškolské vzdělání, do hodnosti podporučíka.

(2) Po vzniku pracovního poměru lze příslušníka jmenovat do vyšší hodnosti, než je uvedeno v odstavci 1, a to až do hodnosti, kterou dosáhl

• a) v předchozím pracovním poměru v Hasičském záchranném sboru České republiky nebo v jednotce hasičského záchranného sboru podniku,

• b) ve služebním poměru vojáka z povolání, příslušníka Policie České republiky nebo Vězeňské služby, jestliže pro funkci, do které má být zařazen, je tato hodnost plánována.

(3) Příslušník, který má vysokoškolské vzdělání, může být po vzniku pracovního poměru jmenován do hodnosti vyšší, než je uvedená v odstavci 1, jestliže jeho předchozí praxe odpovídá činnosti ve funkci, do které má být zařazen, a doba takové praxe je delší než součet doby výsluhy potřebné k dosažení vyšší hodnosti. Příslušník však může být jmenován nejvýše do hodnosti o jeden stupeň nižší, než je plánovaná hodnost pro tuto funkci.

(4) Do hodnosti rotný až kapitán jmenuje a povyšuje příslušníky příslušný ředitel hasičského záchranného sboru okresu. Do hodnosti major až plukovník jmenuje a povyšuje příslušníky vrchní požární rada České republiky. Ministr vnitra jmenuje a povyšuje do hodnosti vrchního požárního radu České republiky a jeho zásupce.

(5) Příslušník má nárok na povýšení, jestliže

• a) vykonává po určenou dobu funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost,

• b) dosahuje dobrých výsledků ve službě,

• c) uplynula mu určená doba výsluhy let v hodnosti,

• d) splňuje podmínky požadovaného vzdělání nebo mu byl nedostatek tohoto vzdělání prominut.

(6) Povýšení do hodnosti plukovníka je výběrové.

§ 61a

Příslušníkovi lze po dobu výkonu řídicí funkce mimořádně propůjčit vyšší hodnost, než která by mu náležela podle kvalifikačních předpokladů. Po pominutí důvodu k propůjčení hodnosti se příslušníkovi přiznává hodnost, která by mu náležela při dodržení pravidel povyšování (§ 61 odst. 5). Při propůjčování hodnosti se postupuje podle § 61 odst. 4.

§ 62

Odnětí hodnosti

Ministr vnitra může odejmout praporčickou nebo důstojnickou hodnost příslušníkovi, který se dopustil jednání, jež je v příkrém rozporu s požadavky kladenými na příslušníka.

§ 63

Stejnokroj

(1) Příslušníkům náleží stejnokroj.

(2) Příslušníci, kterým je pro výkon služby předepsán stejnokroj, jsou povinni jej při výkonu služby nosit.

§ 64

Podrobnosti o hodnostech a stejnokroji příslušníků, podrobnosti při jmenování do hodnosti, povyšování a propůjčování hodnosti, jakož i výjimky z § 61 odst. 1, z § 63 odst. 2 a řízení ve věcech hodností příslušníků upraví právní předpis.

ČÁST ČTVRTÁ

JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY

§ 65

Druhy jednotek požární ochrany

(1) Jednotkami požární ochrany jsou

• a) jednotka hasičského záchranného sboru okresu, která je složena z příslušníků,

• b) jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (dále jen „zaměstnanec podniku“),

• c) jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z fyzických osob, které nevykonávají činnost v těchto jednotkách požární ochrany jako své zaměstnání; tyto osoby jsou zpravidla členy občanských sdružení působících na úseku požární ochrany,

• d) jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání.

(2) Členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a členové jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků musí být starší 18 let.

(3) Ministerstvo vnitra může k plnění zvláštních úkolů na úseku požární ochrany zřídit jednotku Hasičského záchranného sboru Ministerstva vnitra.

(4) Zřizování, vnitřní organizaci a vybavení jednotek požární ochrany požární technikou a jinými věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich používání stanoví právní předpis.

§ 66

Jednotka hasičského záchranného sboru okresu

(1) Jednotka hasičského záchranného sboru okresu je součástí hasičského záchranného sboru okresu.

(2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského záchranného sboru okresu i u právnické osoby.

§ 67

Jednotka hasičského záchranného sboru podniku

(1) Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje k plnění úkolů uvedených v § 70 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 6 odst. 1, kterou určí okresní úřad. Okresní úřad přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jmenuje a odvolává velitele této jednotky po vyjádření okresního úřadu k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele.

(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba mohou zrušit jednotku hasičského záchranného sboru podniku jen se souhlasem okresního úřadu.

Jednotky sborů dobrovolných hasičů

§ 68

(1) Obec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce. Velitele této jednotky, po vyjádření okresního úřadu k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává starosta obce. Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího na úseku požární ochrany.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 6 odst. 1, kterou určí okresní úřad, zřizuje místo jednotky hasičského záchranného sboru podniku jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku. Okresní úřad přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí. Velitele této jednotky, po vyjádření okresního úřadu k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba.

(3) Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku se mohou do těchto jednotek zařadit i osoby vykonávající tuto službu jako svoje zaměstnání. O tomto opatření rozhodne obec, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba po projednání s okresním úřadem.

§ 69

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, kterou na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí určí okresní úřad, zřizuje místo jednotky požární ochrany požární hlídku.

(2) Obec může se souhlasem okresního úřadu zřídit místo jednotky sboru dobrovolných hasičů obce požární hlídku.

§ 69a

(1) Právnické osoby, podnikající fyzické osoby, hasičské záchranné sbory okresů a obce mohou sdružovat prostředky a na základě smlouvy o sdružení zřídit společnou jednotku požární ochrany. Druhy společných jednotek se stanoví podle toho, jakou jednotku jsou tyto osoby, sbory nebo obce, sdružující prostředky, povinny zřídit, a to v pořadí podle § 65 odst. 1.

(2) Okresní úřad koordinuje zřizování společných jednotek požární ochrany, zejména zabezpečuje, aby byly dodrženy požadavky předpisů o požární ochraně.

§ 70

Základní úkoly jednotek požární ochrany

(1) Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly

• a) provádí požární zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků,

• b) provádí záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech,

• c) podává neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu hasičskému záchrannému sboru okresu.

(2) Výkonem služby příslušníků, zaměstnanců podniků a členů zařazených v jednotkách požární ochrany se podle tohoto zákona rozumí veškerá činnost směřující k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování následků živelních pohrom a jiných mimořádných událostí včetně zvyšování akceschopnosti jednotky požární ochrany. Výkon služby se člení na organizační a operační řízení.

(3) Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé organizační, technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární ochrany k plnění úkolů jednotek požární ochrany. Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků požární ochrany, provedení požárního zásahu a záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, do návratu sil a prostředků požární ochrany na základnu.

(4) Při zdolávání požáru spolupracují jednotky požární ochrany s Policií České republiky a dalšími orgány podle zvláštních předpisů.^5)

(5) Podrobnosti o úkolech jednotek požární ochrany stanoví právní předpis.

§ 71

Řízení činnosti v jednotkách požární ochrany

(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové jednotek požární ochrany jsou při činnosti v jednotce požární ochrany podřízeni svým velitelům a při zdolávání požáru veliteli zásahu.

(2) Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost a činnost jemu podřízené jednotky zřizovateli této jednotky.

(3) Činnost velitelů, příslušníků, zaměstnanců podniku a členů jednotek požární ochrany a zásady velení při společném zásahu stanoví právní předpis.

§ 72

Odborná způsobilost a příprava

(1) Příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky a velitelé, strojníci a technici speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce vykonávat jen s požadovanou odbornou způsobilostí.

(2) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové jednotek požární ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů až po absolvování základní odborné přípravy.

(3) Zaměstnanci podniku [§ 65 odst. 1 písm. b)], členové dobrovolných jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. c) a písm. d)] a členové požárních hlídek (§ 69) jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy. Zúčastňují-li se odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární ochrany a členové požárních hlídek ve své pracovní době, považuje se to za překážku na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu.^6)

(4) Odborná příprava jednotek požární ochrany zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a tělesnou přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport. Podrobnosti o odborné přípravě jednotek požární ochrany a o organizování soutěží v požárním sportu stanoví právní předpis.

(5) Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Ověřování odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti provádí

• a) Ministerstvo vnitra u příslušníků, u velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb jednotek hasičských záchranných sborů podniků a u osob vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje zaměstnání,

• b) okresní úřad u velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků.

(6) Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti, může osvědčení odejmout, vykazuje-li odborně způsobilá osoba ve své činnosti závažné nedostatky.

(7) Podrobnosti o odborné způsobilosti, jejím ověřování a osvědčování, jakož i o vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti stanoví právní předpis.

§ 73

Poskytování pomoci při zdolávání požárů

(1) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny si poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc.

(2) Okresní úřady jsou oprávněny v případě naléhavé potřeby při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární ochrany bez ohledu na to, komu jsou podřízeny, a věcné prostředky požární ochrany bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje. Obdobné oprávnění má Ministerstvo vnitra při potřebě nasazení jednotek požární ochrany a věcných prostředků požární ochrany z více okresů, při poskytování mezistátní pomoci, nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3) Orgán, který rozhoduje o opatřeních uvedených v odstavci 2, je povinen přihlédnout k tomu, aby byla v nutném rozsahu zabezpečena požární ochrana v územních obvodech obcí nebo u právnických osob a podnikajících fyzických osob, které takovou pomoc poskytnou.

(4) O vyžadování vojenské výpomoci a o poskytování mezistátní pomoci platí zvláštní předpisy.^7)

ČÁST PÁTÁ

SPOLUPRÁCE S OBČANSKÝMI SDRUŽENÍMI

§ 74

Ministerstvo vnitra, okresní úřady, obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby při plnění úkolů podle tohoto zákona spolupracují s občanskými sdruženími působícími na úseku požární ochrany.

§ 75

Občanská sdružení působící na úseku požární ochrany

Občanská sdružení působící na úseku požární ochrany pomáhají okresním úřadům a obcím při plnění úkolů na úseku požární ochrany zejména tím, že

• a) se zúčastňuje organizování a provádění preventivních požárních kontrol,

• b) spolupracují při zřizování a zabezpečování činnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a požárních hlídek, při údržbě požární techniky a jiných věcných prostředků požární ochrany,

• c) se podílí na odborné přípravě velitelů, strojníků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a požárních hlídek, jakož i na odborné přípravě členů kontrolních skupin a preventistů požární ochrany obcí,

• d) se podílí na preventivně výchovné činnosti na úseku požární ochrany,

• e) se podílí na zpracování dokumentace požární ochrany obcí,

• f) předkládají návrhy na materiálně technické vybavení jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,

• g) se podílí na plnění úkolů při přípravě požární ochrany pro brannou pohotovost státu.

ČÁST ŠESTÁ

POSTIH PRÁVNICKÝCH OSOB, PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB

Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám

§ 76

(1) Okresní úřad při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 100 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že

• a) neoznačí pracoviště, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo objekty se zvýšeným požárním nebezpečím, příslušnými příkazy, zákazy a pokyny,

• b) neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany,

• c) nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu jednotky požární ochrany a požárních hlídek,

• d) neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru,

• e) nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje v souladu se skutečným stavem,

• f) nezabezpečí vybavení objektu požární signalizací, hasicími zařízeními, požární technikou a jinými věcnými prostředky požární ochrany v množství a druzích odpovídajících požárnímu nebezpečí v objektech právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, nebo tyto neudržuje v použitelném stavu,

• g) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se cvičením jednotek požární ochrany, ačkoliv k tomu byla povinna podle rozhodnutí obce nebo okresního úřadu,

• h) neoznámí bez odkladu hasičskému záchrannému sboru okresu vznik požáru v objektech, které jsou v jejím užívání,

• i) nepodá písemnou zprávu o odstranění závad zjištěných při kontrole ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor.

(2) Okresní úřad při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že

• a) nepředloží v zákonné lhůtě ke schválení posouzení požárního nebezpečí činností nebo objektů se zvýšeným požárním nebezpečím,

• b) znemožní přístup k nouzovým východům, únikovým cestám nebo k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody a k prostředkům požární ochrany, zejména nesprávným uskladněním materiálů; neudržuje nástupní plochy ve stavu použitelném pro požární zásah,

• c) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu činnosti nebo rozhodnutí o zastavení provozu,

• d) nezajistí plnění úkolů požární ochrany odborně způsobilou osobou nebo nezřídí požární hlídku,

• e) nezřídí nebo smluvně nezajistí zřízení jednotky požární ochrany, ačkoliv k tomu byla povinna podle rozhodnutí okresního úřadu, nebo ji nevybaví potřebnou požární technikou a jinými věcnými prostředky požární ochrany nebo ji používá k činnosti, která by mohla ohrozit její akceschopnost,

• f) nedodrží opatření stanovená při posouzení požárního nebezpečí pro činnosti nebo objekty se zvýšeným požárním nebezpečím,

• g) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění zjištěných nedostatků,

• h) postupuje v rozporu s rozhodnutím, kterým byla zakázána výroba, uvádění do oběhu nebo dovoz anebo bylo uloženo provedení jiných opatření u výrobků vykazujících závažné nedostatky z hlediska požární bezpečnosti,

• i) neposkytne na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany obce nebo okresního úřadu potřebnou věcnou pomoc, neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se zdoláváním požáru nebo záchrannými pracemi, ačkoliv k tomu byla povinna,

• j) nedodržuje předpisy o skladování a manipulaci s hořlavými látkami,

• k) nemá k dispozici požárnětechnické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, nutných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku; nedodržuje návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti,

• l) neinformuje jednotky požární ochrany, určené k prvnímu zásahu, o rizikových činnostech a požárně nebezpečných látkách a materiálech provozovaných nebo nacházejících se v objektech, které vlastní nebo užívají.

(3) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně porušila povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, může okresní úřad při výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 a 2.

(4) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.

(5) Uložením pokuty podle odstavců 1 až 3 zůstává nedotčena odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za způsobenou škodu a postih jejich zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.

§ 77

(1) Pokutu podle § 76 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor, nejpozději do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Pokuta je příjmem okresního úřadu, který ji uložil. Pokuta uložená ministerstvem vnitra je příjmem státního rozpočtu.

Přestupky

§ 78

(1) Přestupku se na úseku požární ochrany dopustí ten, kdo

• a) poruší právní předpisy nebo příkazy na jejich základě vydané o vybavení hasicími zařízeními a jinými věcnými prostředky požární ochrany,

• b) neumožní nebo ztíží provedení preventivní požární kontroly nebo jiných opatření na úseku požární ochrany,

• c) neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany vydaného podle § 88 odst. 2 písm. a),

• d) poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů,

• e) nezajistí pravidelné čistění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv a neodstraní zjištěné závady,

• f) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená okresním úřadem nebo obcí na základě právních předpisů o požární ochraně,

• g) poškodí, odstraní, zneužije nebo jinak sníží účinnost zařízení a prostředků sloužících na ochranu před požáry nebo vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany,

• h) neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoliv k tomu je povinen,

• i) neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany, ačkoliv k tomu je povinen podle rozhodnutí okresního úřadu nebo obce,

• j) nedodrží právní předpisy o skladování a manipulaci s hořlavými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu znemožní přístup k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody,

• k) poruší příkazy a zákazy o kouření a o manipulaci s otevřeným ohněm na místech se zvýšeným požárním nebezpečím,

• l) neumožní jednotce požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo jinak ztíží provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo při záchranných pracích,

• m) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu,

• n) provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoliv nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními předpisy,

• o) zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání,

• p) způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin,

• r) vypaluje plošně porosty.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do 5000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) až i) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. j) až r) pokutu do 15 000 Kč.

§ 79

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.^8)

(2) Pokuta uložená podle § 78 je příjmem obce nebo okresního úřadu, které ji uložily.

ČÁST SEDMÁ

NÁHRADA ŠKODY

§ 80

Odškodňování úrazů

(1) Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti

• a) při jeho činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce, v požární hlídce nebo v kontrolní skupině,

• b) v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru nebo při odstraňování jeho následků anebo při cvičení jednotky požární ochrany,

(dále jen „poškozený“), uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,^9) pokud mu nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu.

(2) Náhradu škody podle odstavce 1 poskytuje v zastoupení státu okresní úřad, v jehož územním obvodu k poškození na zdraví nebo k smrti poškozeného došlo.

§ 81

Jednorázové mimořádné odškodnění

(1) Vláda stanoví nařízením, v kterých případech a v jakém rozsahu náleží poškozenému a pozůstalým po poškozeném, kromě nároků podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, i jednorázové mimořádné odškodnění, a kdy je možné takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.

(2) Toto nařízení upraví také jednorázové mimořádné odškodnění i příslušníkovi, zaměstnanci podniku a členovi jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku a pozůstalým po nich.

(3) Jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnancům podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a pozůstalým po nich poskytuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud ke škodě na zdraví došlo v souvislosti s činností jejich jednotek požární ochrany na vlastní nemovitosti nebo v jejich vlastních objektech. V ostatních případech poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění Ministerstvo vnitra.

(4) Nárok na odškodnění podle odstavců 1 až 3 se promlčuje ve lhůtě tří let ode dne vzniku škody.

Náhrada věcné škody

§ 82

Právnická nebo fyzická osoba má nárok na náhradu věcné škody, která jí vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru, popřípadě při cvičení jednotky požární ochrany. Ve zvlášť odůvodněných případech se může přiznat náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci za věc poškozenou.

§ 83

(1) Právnické nebo fyzické osobě se nahrazuje také věcná škoda, která jí vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho šíření nebo záchranných prací provedených na příkaz velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany nebo při cvičení jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích látek v souvislosti se zdoláváním požáru.

(2) Náhrada věcné škody podle odstavce 1 se neposkytuje právnické nebo fyzické osobě, jejíž objekty byly zasaženy požárem.

§ 84

(1) Náhradu škody podle § 82 a 83 poskytuje a o ní rozhoduje okresní úřad, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo cvičení jednotky požární ochrany.

(2) Jestliže vznikla právnické nebo fyzické osobě věcná škoda v souvislosti s pomocí poskytnutou v zájmu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, má okresní úřad vůči této právnické osobě nebo této podnikající fyzické osobě právo na náhradu toho, co právnické nebo fyzické osobě poskytl.

(3) Právo na náhradu škody podle § 82 a 83 je třeba uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou let od vzniku škody; jinak toto právo zanikne.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 85

(1) Působnost ministerstva vnitra a okresního úřadu při výkonu státního požárního dozoru, jakož i působnost obce při provádění preventivních požárních kontrol se nevztahuje na

• a) útvary a zařízení Armády České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby; v těchto útvarech a zařízeních se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů,

• b) báňská díla, zařízení, pracoviště a činnosti v podzemí podléhající dozoru orgánů státní báňské správy, která vykonává státní správu na tomto úseku,

• c) drážní vozidla, říční plavidla, námořní lodě a civilní letadla; v těchto dopravních prostředcích se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů.

(2) Působnost ministerstva vnitra a okresního úřadu při zjišťování příčin vzniku požárů se nevztahuje na případy uvedené v odstavci 1, s výjimkou drážních vozidel a říčních plavidel.

§ 86

Ustanovení tohoto zákona se vztahují na železniční, vodní a leteckou dopravu, pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

§ 87

(1) Ustanovení tohoto zákona se nedotýkají výsad a imunit přiznávaných podle mezinárodního práva nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

(2) Při zdolávání požárů lze vstoupit do objektů, které požívají ochrany podle odstavce 1, jen na základě příslušného souhlasu.

§ 88

Oprávnění osob pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany

(1) Příslušníci při výkonu státního požárního dozoru a při zjišťování příčin vzniku požárů a členové kontrolních skupin při provádění preventivních požárních kontrol jsou oprávněni vstupovat do objektů a zařízení, provádět potřebná zjištění a úkony, nahlížet do příslušné dokumentace, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a potřebnou součinnost od vedoucích a ostatních zaměstnanců právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob.

(2) Příslušníci, velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelé jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a velitelé zásahů jsou při plnění svých úkolů na úseku požární ochrany oprávněni

• a) nařídit v souvislosti se zdoláváním požáru nebo při cvičení jednotky požární ochrany, aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž přítomnost není potřebná nebo aby se podřídily jiným omezením nutným k úspěšnému provedení zásahu,

• b) vyzvat fyzickou osobu, u níž je podezření, že porušila předpisy o požární ochraně, aby prokázala svoji totožnost,

• c) nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění nebezpečí opětovného vzniku požáru. O nařízených opatřeních neodkladně informují orgán vykonávající státní požární dozor.

(3) Oprávnění podle odstavců 1 a 2 se prokazuje způsobem, který stanoví právní předpis.

§ 89

Povinnost mlčenlivosti

(1) Osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo po splnění úkolu.

(2) O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje

• a) vrchní požární rada České republiky a ředitel hasičského záchranného sboru okresu, pokud jde o podřízené příslušníky,

• b) okresní požární rada, pokud jde o ostatní osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany.

§ 90

Předpisy o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství^10) nejsou ustanoveními § 88 a 89 dotčeny.

§ 91

Ocenění mimořádné odvahy

K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti příslušníků, zaměstnanců podniků a členů jednotek požární ochrany a občanů při záchraně života a majetku může ministr vnitra udělit věcný nebo peněžitý dar.

§ 92

Živelní pohromy a jiné mimořádné události

Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, vztahují se ustanovení tohoto zákona o poskytování osobní a věcné pomoci, o jednotkách požární ochrany, o právech a povinnostech příslušníků, zaměstnanců podniků a členů jednotek požární ochrany, o náhradě škody a o ocenění mimořádné odvahy přiměřeně také na záchranné práce při živelních pohromách. Totéž platí při záchranných pracích při mimořádných událostech, pokud jsou bezprostředně ohroženy lidské životy nebo hrozí značná škoda.

§ 93

Hodnosti a stejnokroje zaměstnanců a členů

(1) Zaměstnancům podniků jednotek hasičských záchranných sborů podniků náleží hodnosti s označením příslušnosti k jednotce hasičského záchranného sboru podniku a stejnokroj.

(2) Členům jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků náleží stejnokroj a funkční označení.

(3) Podrobnosti o hodnostech, funkčních označeních a stejnokrojích zaměstnanců podniku a členů jednotek požární ochrany stanoví právní předpis. Tento předpis může též stanovit, kterým dalším osobám plnícím úkoly na úseku požární ochrany náleží stejnokroj.

§ 94

Působnost hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně

(1) Působnost okresních úřadů podle tohoto zákona vykonává na území hlavního města Prahy hlavní město Praha.^11)

(2) Působnost okresních úřadů podle tohoto zákona na území Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město vykonávají magistráty těchto měst, není-li dále stanoveno jinak.^12)

(3) Působnost přednosty okresního úřadu podle tohoto zákona vykonávají v hlavním městě Praze rada zastupitelstva a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň rady těchto měst.

(4) Působnost okresního požárního rady a jeho zástupce vykonává v hlavním městě Praze požární rada hlavního města Prahy a jeho zástupce. Požárního radu hlavního města Prahy jmenuje do funkce a odvolává rada zastupitelstva na návrh vrchního požárního rady České republiky. Zástupce požárního rady hlavního města Prahy jmenuje do funkce a odvolává rada zastupitelstva na návrh požárního rady hlavního města Prahy.

(5) Působnost okresního požárního rady a jeho zástupce vykonává ve městech Brno, Ostrava a Plzeň městský požární rada a jeho zástupce. Městského požárního radu jmenuje do funkce a odvolává rada města na návrh vrchního požárního rady České republiky. Zástupce městského požárního rady jmenuje do funkce a odvolává rada města na návrh městského požárního rady.

(6) Úkoly hasičského záchranného sboru okresu plní v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň hasičské záchranné sbory těchto měst, které zřizují jejich zastupitelstva jako příspěvkové organizace.

§ 95

Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení

Na rozhodování podle § 32 odst. 1 písm. b) a c), § 54 odst. 7 a § 73 odst. 2 tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

§ 96

Vznikne-li pochybnost o povinnosti právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby podle § 6, 6a, § 13 odst. 1, § 15 odst. 1, § 16 odst. 1 a § 73 odst. 2, rozhodne o této povinnosti okresní úřad.

§ 97

Hasičský záchranný sbor okresu a jednotky požární ochrany mohou poskytovat odborné, pohotovostní a další služby nebo práce za úplatu za předpokladu, že se jedná o práce související se základní náplní jejich činností a že nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti a plnění základních úkolů. Jiné činnosti mohou vykonávat, jen pokud to umožňují zvláštní předpisy.

Závěrečná ustanovení

§ 101

Ministerstvo vnitra vydá

• a) právní předpisy k provedení § 6b písm. a), b) a c), § 11 odst. 3, § 15 odst. 2, § 16 odst. 3, § 17 odst. 4, § 24 odst. 2, § 30, § 31 odst. 3, § 42, § 57 odst. 2, § 65 odst. 4, § 70 odst. 5, § 71 odst. 3, § 72 odst. 4 a 7 a § 88 odst. 3 tohoto zákona,

• b) v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušným odborovým orgánem právní předpisy k provedení § 47 odst. 3, § 53 odst. 2, § 54 odst. 8, § 55 odst. 4, § 56 odst. 6, § 57a odst. 3 a § 58 odst. 2 tohoto zákona,

• c) v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí právní předpis k provedení § 25 odst. 3 tohoto zákona,

• d) po projednání s Ministerstvem obrany právní předpis k provedení § 64 a § 93 odst. 3 tohoto zákona.

§ 101a

Ministerstvo hospodářství vydá v dohodě s Ministerstvem vnitra právní předpis k provedení § 6b písm. d) a § 17 odst. 1 písm. b).

§ 103

(1) Zrušují se:

• 1. zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 40 a 41 přílohy C), zákona České národní rady č. 130/1974 Sb., zákona č. 20/1975 Sb. a zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. (pol. 23 přílohy),

• 1. § 18 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, pokud upravuje skutkové podstaty přestupků proti ochraně před požáry,

• 1. vládní nařízení č. 12/1951 Sb., o náhradě škody příslušníkům hasičstva a jiným osobám v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,

• 1. vyhláška ministerstva vnitra č. 248/1951 Ú. l., kterou se upravují podrobnosti o náhradě škody v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,

• 1. vyhláška ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú. l., kterou se vydává služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany,

• 1. vyhláška ministra vnitra č. 169/1955 Ú. l., o zajištění a organizaci požární ochrany v závodech, ve znění vyhlášky ministra vnitra č. 119/1958 Ú. l. a vyhlášky ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb.,

• 1. vyhláška ministerstva vnitra č. 198/1958 Ú. l., o opatřování, rozdělování a zkoušení věcných prostředků požární ochrany,

• 1. vyhláška ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú. l., o organizaci požární ochrany, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 42 přílohy C),

• 1. vyhláška ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti hasicích zařízení,

• 1. vyhláška ministerstva školství a kultury a ministerstva vnitra č. 87/1960 Sb., o zavedení bezpečného filmu,

• 1. vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb., kterou se vydávají zásady školení pracovníků o požární ochraně,

• 1. vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 35/1977 Sb., o požární bezpečnosti při skladování a používání topné nafty, ve znění vyhlášky č. 46/1981 Sb.,

• 1. směrnice ministerstva vnitra České socialistické republiky čj. PO-2065 ze dne 3. července 1972 o ochraně úrody před požáry, registrované v částce 14/1972 Sb.

(2) Platnosti pozbývají

• 1. pro příslušníky směrnice ministerstva vnitra České socialistické republiky čj. PO-2403 ze dne 1. října 1976 o jmenování a povyšování pracovníků požární ochrany do hodností, registrované v částce 25/1976 Sb.,

• 1. předpisy, které byly ponechány v platnosti podle vyhlášky předsedy vlády č. 129/1967 Sb. a uvedeny v částce 47/1967 Sb. (část XVIII).

§ 104

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.

Kempný v. r.

Korčák v. r.

Příloha k zákonu č. 133/1985 Sb.

ČINNOSTI A OBJEKTY SE ZVÝŠENÝM POŽÁRNÍM NEBEZPEČÍM

• 1. Za činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti, při nichž se

• a) používají, zpracovávají nebo skladují za běžných provozních podmínek pevné hořlavé látky, které svou velikostí, formou, množstvím nebo podmínkami uložení mohou zvyšovat podstatně intenzitu a šíření případného požáru,

• b) používají, zpracovávají nebo skladují stébelnaté provzdušněné suché hořlavé látky,

• c) usazuje při výrobě nebo manipulaci hořlavý prach v souvislé vrstvě nejméně 1 mm vysoké, schopné šířit požár, nebo při výrobě, případně manipulaci vzniká hořlavý prach v takové míře, že je trvale v ovzduší a vznik výbušné koncentrace nelze vyloučit,

• d) vyrábějí, používají, zpracovávají, přečerpávají, dopravují nebo skladují hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 100 ^oC v množství větším než 250 litrů,

• e) vyrábějí, zpracovávají nebo skladují výbušniny nebo hořlavé a hoření podporující plyny,

• f) používají látky, které při styku se vzduchem nebo vodou nebo vzájemně mezi sebou se mohou vznítit nebo mohou uvolnit hořlavé páry nebo plyny, které mohou ve směsi se vzduchem vytvořit výbušnou směs,

• g) požární riziko u výrobních nebo skladovacích prostorů vyjadřuje dobou trvání požáru větší než 90 minut, nebo činnosti, při nichž se požární riziko u ostatních občanských a jiných prostor vyjadřuje nahodilým požárním zatížením větším než 90 kg/m^2,

• h) používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v přítomnosti hořlavých látek tuhého, kapalného nebo plynného skupenství.

• 1. Za objekty se zvýšeným požárním nebezpečím se považují objekty

• a) sloužící k bydlení a ubytování o devíti a více nadzemních podlažích nebo o celkové výšce větší než 27 m,

• b) v nichž se může v kterémkoliv prostoru současně vyskytovat více než 200 osob (např. divadla, obchodní domy, hotely, kina),

• c) u nichž je v případě požáru ztížena evakuace osob o kapacitě větší než 50 osob s omezenou schopností pohybu (např. ústavy sociální péče, nemocnice, domovy, penziony, dětské jesle, mateřské školy, základní školy).

^1) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

^2) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, § 22 zákona č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky.

^2a) § 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

^3) § 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^4) Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. a vyhlášky č. 378/1992 Sb.

^4a) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.

^4b) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

^4c) § 24 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 180/1990 Sb.

^4d) § 17 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb.

^4e) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

^4f) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^4g) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

^4h) § 195 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 188/1988 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.

^4i) Např. § 83 a 86 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb., § 40 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.

^4j) Zákon č. 586/1992 Sb.

^4k) Zákon č. 143/1992 Sb.

^5) Např. § 16 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.

^6) § 124 zákoníku práce.

^7) Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách.

^8) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

^9) § 190 až 203, § 260 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

^10) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb.

^11) § 13 odst. 1 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

^12) § 5 odst. 4 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (úplné znění č. 403/1992 Sb.).