Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění socialistických zemědělských organizací provozovaného Českou státní pojišťovnou

Aktuální text a fecha 1985-12-31

ČÁST PRVNÍ

ROZSAH ZÁKONNÉHO POJIŠTĚNÍ

§ 1

Zákonným pojištěním socialistických zemědělských organizací (dále jen „pojištění“) jsou v rozsahu a za podmínek dále stanovených pojištěny u České státní pojišťovny (dále jen „pojišťovna“) státní statky, jednotná zemědělská družstva, školní statky, školní zemědělské podniky, školní rybářství a další státní hospodářské a družstevní organizace, jejichž hlavním předmětem hospodářské činnosti je rostlinná výroba, šlechtitelství, chov hospodářských zvířat,^1) plemenářství, jakož i jejich organizační jednotky, které mohou vystupovat v hospodářských vztazích svým jménem^2) (dále jen „zemědělská organizace“), které mají sídlo na území České socialistické republiky.

§ 2

Pojištění se vztahuje na majetek zemědělských organizací uvedených v § 1, kterým se pro účely této vyhlášky rozumějí věci (§ 5 až 7), které zemědělská organizace

a) má ve správě nebo ve vlastnictví,

b) má v trvalém užívání,

c) užívá na základě práva užívání k zajištění výroby,^3)

d) užívá podle písemné dohody o dočasném užívání a které nejsou jinak pojištěny, pokud je podle této dohody povinna užívané věci postižené pojistnou událostí opravit nebo pořídit věci nové anebo poskytnout za ně peněžní náhradu.

§ 3

Pojištění se týká pojistných událostí, které nastanou na území Československé socialistické republiky.

§ 4

Pojištění zahrnuje

a) pojištění pro případ poškození nebo zničení věci živelní událostí (dále jen „živelní pojištění“),

b) pojištění pro případ uhynutí, utracení nebo nutné porážky hospodářských zvířat (dále jen „pojištění hospodářských zvířat“),

c) pojištění pro případ snížení pojištěného výtěžku sklizně produktů (dále jen „pojištění úrody“).

§ 5

Živelní pojištění

(1) Živelní pojištění se vztahuje na poškození nebo zničení

a) budov a staveb^4) včetně nedokončených (dále jen „stavby“) s výjimkou hydromeliorací, hrází a objektů na tocích, nádrží na tocích, úprav toků a kanálů a nedokončených objektů takovýchto staveb,

b) zásob z vlastní výroby zemědělské organizace,

c) strojů, jiných zařízení a ostatního mrtvého inventáře, zásob, které zemědělská organizace nevyrobila, jakož i peněz (dále jen „movité věci“),

d) hospodářských a jiných zvířat,^1)

ke kterému došlo

1. požárem,

1. výbuchem,

1. bleskem,

1. vichřicí,

1. povodní nebo záplavou,

1. krupobitím,

1. sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, pokud k nim nedošlo průmyslovou nebo stavební hospodářskou činností, popřípadě v souvislosti s ní,

1. sesouváním nebo zřícením lavin,

1. pádem stromů, stožárů a jiných předmětů, nejsou-li součástí poškozené pojištěné věci,

1. zemětřesením dosahujícím alespoň 6. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseizmické účinky zemětřesení (MCS).

(2) Živelní pojištění se rovněž vztahuje na poškození nebo zničení staveb tíhou sněhu nebo námrazy.

(3) Živelní pojištění se dále vztahuje na poškození, zničení, odcizení nebo ztracení věcí uvedených v odstavci 1, došlo-li k nim v přímé souvislosti s událostmi tam uvedenými.

§ 6

Pojištění hospodářských zvířat

(1) Pojištění hospodářských zvířat chovaných zemědělskou organizací se vztahuje na jejich uhynutí, utracení nařízené veterinářem podle předpisů o veterinární péči^5) (dále jen „veterinář“) nebo příslušným orgánem národního výboru a na nutnou porážku, k nimž došlo z důvodu

a) onemocnění nákazou nebo podezření z nákazy, kterou se pro účely tohoto pojištění rozumí velmi nebezpečná nebo nebezpečná nákaza,^1) popřípadě infekční nebo parazitární onemocnění, které se projevuje obdobně jako velmi nebezpečná nebo nebezpečná nákaza, a o němž tak rozhodne federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy republik,

b) jiného hromadného onemocnění infekčního nebo parazitárního původu v době jeho trvání, nejpozději však do konce lhůty, pokud byla k jeho zdolání stanovena ozdravovacím plánem nebo jiným opatřením příslušného orgánu,

c) hromadného onemocnění způsobeného látkou škodlivou zdraví, pokud nebylo způsobeno krmivem, jehož zdravotní závadnost byla smyslově zjistitelná bezprostředně před prvním podáním, nebo vědomým podáním krmiva určeného pro jiný druh nebo kategorii zvířat,

d) prudkého nadmutí funkčně vyvinutého bachoru, jímž byl hromadně postižen skot, ovce a kozy, byla-li jeho příčinou nadměrná bakteriální a enzymatická činnost,

e) zasažení hospodářského zvířete elektrickým proudem,

f) přerušení dodávky elektrického proudu, které pracovníci nebo členové zemědělské organizace nezavinili,

g) poškození hospodářského zvířete způsobeného v přímé souvislosti

1. s nařízenou imunizací proti nákazám, s úkony pro diagnostické účely, s odčervováním, s tlumením poruch reprodukce, s kastrací a s inseminací prováděných na zdravých hospodářských zvířatech odbornými pracovníky oprávněnými k těmto úkonům,

1. se závěrečnou dezinfekcí, dezinsekcí nebo deratizací.

(2) Pojištění se dále vztahuje

a) na poražení nebo na utracení hospodářského zvířete nemocného nákazou, podezřelého z nákazy nebo z nakažení nákazou, jakož i na poražení nebo utracení zdravého hospodářského zvířete, pokud bylo nařízeno některým z orgánů uvedených v odstavci 1 proto, aby bylo zabráněno rozšíření nákazy,

b) na poražení krávy v případě úplné likvidace zvířat v chovu stiženém nakažlivým zánětem mléčné žlázy prováděné podle schváleného ozdravovacího plánu,

c) na poražení krávy z důvodu onemocnění nakažlivým zánětem mléčné žlázy, které bylo prokázáno laboratorním vyšetřením, pokud pozitivní laboratorní nález není starší jednoho roku.

(3) Pojištění hospodářských zvířat se vztahuje i na takové jejich postižení, k němuž došlo tím, že

a) hospodářské zvíře zmetalo po uplynutí jedné třetiny doby březosti z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a),

b) plemenné nebo chovné hospodářské zvíře pro onemocnění nákazou, pro podezření z nákazy nebo z nakažení nákazou nebo pro nařízenou uzávěru při tlumení nákazy trvale ztratilo schopnost plodit plemenné nebo chovné potomstvo, popřípadě bylo z chovu vyřazeno.

(4) Pojištění hospodářských zvířat se rovněž vztahuje na uhynutí, na utracení nařízené veterinářem a na nutnou porážku, k nimž došlo z důvodu jiné získané nemoci, poranění, operace, porodu nebo potratu

a) krav a jalovic starších 6 měsíců,

b) plemenných kanců, plemenných prasnic a plemenných prasniček s výslednou třídou,^6)

c) plemenných beranů, plemenných bahnic a ostatních plemenných ovcí s výslednou třídou.^7)

Pojištění úrody

§ 7

Pojištění úrody se vztahuje na snížení pojištěného výtěžku sklizně produktů náležejících podle jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví^8) do skupin

a) obilniny a luskoviny,

b) okopaniny,

c) olejnaté a přadné rostliny,

d) pícniny včetně chrástu cukrovky, krmné řepy a čekanky a skrojků okopanin (dále jen „pícniny“),

e) čerstvá zelenina,

f) léčivé, aromatické a kořeninové rostliny,

g) chmel,

h) tabák,

i) vinná réva a její sazenice,

j) ovoce,

k němuž došlo v důsledku zničení nebo snížení množství a u stonků lnu a konopí, u čerstvé zeleniny, chmele, tabáku, vinné révy a u ovoce i v důsledku zhoršení jakosti úrody, způsobených jakoukoli událostí, která úrodu postihla v době od vysetí nebo výsadby (u víceletých kultur od ukončení sklizně předchozího roku) do ukončení sklizně příslušného roku; ukončením sklizně se rozumí její odevzdání odběrateli (dále jen „realizace“) nebo uložení na sklad.

§ 8

(1) Pojištěným výtěžkem sklizně produktu se rozumí součin průměru hektarového výnosu produktu, průměru cen a výměry plochy produktem v příslušném roce skutečně oseté nebo osázené (jde-li o vinnou révu a dřeviny ovocné v příslušném roce skutečně plodící), přičemž

a) průměrem hektarového výnosu produktu se rozumí průměr ze tří nejvyšších hektarových výnosů produktu, kterých v posledních pěti letech zemědělská organizace dosáhla ze skutečně sklizených ploch, nejvýše však hektarový výnos plánovaný na příslušný rok; u produktu, který zemědělská organizace v posledních pěti letech nepěstovala alespoň tři roky, se vychází z jeho plánovaného hektarového výnosu a pokud zemědělská organizace produkt v příslušném roce ani neplánovala, určí se jeho hektarový výnos podle hektarového výnosu plánovaného jinou zemědělskou organizací s obdobnými výrobními podmínkami; u námele, u osiv kukuřice a zeleniny, u sazenic vinné révy a u sadby chmele se vychází z plánovaného výnosu až do výše podložené hospodářskými smlouvami o jejich dodávce na příslušný rok,

b) průměrem cen se rozumí průměr z cen produktu uvedených v prováděcím hospodářském plánu zemědělské organizace na příslušný rok, které si zemědělská organizace určila v rozmezí platných nákupních cen^9) s přihlédnutím k výrobním podmínkám a k ceně dosažené alespoň jedenkrát v posledních pěti letech; pokud zemědělská organizace produkt nerealizovala v posledních pěti letech, určí se jeho cena z průměru cen dosažených jinou zemědělskou organizací s obdobnými výrobními podmínkami (dále jen „plánovaná cena“); u zelené hmoty pícnin se vychází z jednotné ceny, nejvýše však 150 Kčs za tunu; u neplánovaného produktu se vychází ze stálé zúčtovací ceny;^10) není-li pro některý druh produktu nákupní cena vyhlášena, použije se místo ní stálá zúčtovací cena a není-li vyhlášena, částka, kterou pro tento účel stanoví ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky.

(2) Pojištěným výtěžkem sklizně jednotlivé skupiny produktů uvedené v § 7 písm. a) až j) je úhrn pojištěných výtěžků sklizně produktů k této skupině náležejících (dále jen „pojištěný výtěžek skupiny“).

(3) Snížením pojištěného výtěžku sklizně produktů (§ 7) se rozumí rozdíl mezi pojištěným výtěžkem skupiny (odstavec 2) a výtěžkem v ní skutečně docíleným (odstavec 6).

(4) Skutečně docíleným výtěžkem sklizně produktu se rozumí součin sklizeného množství produktu v příslušném roce a plánované ceny. U náhradního produktu vypěstovaného za produkt zničený se vychází z množství, které u tohoto druhu zemědělská organizace v průměru docílila ze všech jím osetých nebo osázených ploch v příslušném roce; pokud agrotechnické zásady a objektivní podmínky dovolovaly jako náhradní vypěstovat produkt rovnocenný, vychází se z množství skutečně docíleného u tohoto rovnocenného produktu. U stonku lnu a konopí, u čerstvé zeleniny, chmele, tabáku, vinné révy a u ovoce se plánovaná cena použije jen tehdy, pokud sklizené množství nebylo realizováno do konce příslušného roku nebo pokud bylo prodáno občanům anebo jiné, než k nákupu daného produktu oprávněné organizaci;^11) u již realizovaného množství se však vychází z průměru cen, které zemědělská organizace při realizaci skutečně docílila.

(5) Skutečně docílený výtěžek náhradního produktu se sníží o náklady vynaložené na jeho pěstování od dosetí nebo dosázení a na sklizeň.

(6) Skutečně docíleným výtěžkem sklizně jednotlivé skupiny produktů uvedené v § 7 písm. a) až j) je úhrn skutečně docílených výtěžků sklizně produktů k této skupině náležejících, který zemědělská organizace docílila v době ukončení sklizně celé skupiny; u olejnin a přadných rostlin, u čerstvé zeleniny, chmele, tabáku, vinné révy a u ovoce nejpozději ke konci příslušného roku. Skutečně docílený výtěžek náhradního produktu se zahrne do skupiny, kam náležel původní produkt.

(7) Cenou se rozumí cena platná v době zjišťování podkladů pro výpočet pojistného u příslušné zemědělské organizace včetně všech příplatků k cenám.

§ 9

Pojištění úrody se nevztahuje na

a) snížení výtěžku, způsobené nesprávným obděláváním, ošetřováním, sklizní anebo činností jiné organizace,

b) ovoce, u něhož výtěžek určený podle § 8 odst. 2 nedosáhl alespoň 300 000 Kčs,

c) dřeviny ovocné, květiny a okrasné dřeviny, rostliny pro košíkářské a podobné účely, sazenice jahodníku, množitelský materiál vinné révy s výjimkou sazenic, slámu obilnin, luskovin, a olejnatých rostlin a prázdné makovice.

ČÁST DRUHÁ

POJISTNÉ

§ 10

Podklady pro stanovení pojistného

(1) Podkladem pro stanovení pojistného je

a) u staveb jejich pořizovací cena,^12)

b) u zásob z vlastní výroby jejich hodnota vyjádřená ve stálých zúčtovacích cenách,

c) u hospodářských zvířat hodnota hrubé živočišné produkce plánovaná na příslušný rok, a jde-li o plemeníky chované k odběru semene, s připočtením souhrnu jejich hodnot podle zařazení v plemenné knize k 1. lednu příslušného roku,

d) u jednotlivých produktů průměrný hektarový výnos sklizně produktu [§ 8 odst. 1 písm. a)] z výměry plánované pro příslušný rok vyjádřený v plánované ceně,

e) u ostatních movitých věcí jejich pořizovací cena.

(2) Pořizovací cena staveb [odstavec 1 písm. a)], množství zásob z vlastní výroby zemědělské organizace [odstavec 1 písm. b)] a pořizovací cena ostatních movitých věcí [odstavec 1 písm. e)] se zjišťují z účetnictví zemědělské organizace podle stavu k 1. lednu roku, na který se určuje pojistné. Plánovaná hodnota hrubé živočišné produkce [odstavec 1 písm. c)] a plánované množství sklizně jednotlivých produktů [odstavec 1 písm. d)] se zjišťují z prováděcího hospodářského plánu zemědělské organizace pro příslušný rok. Skutečně osetá nebo osázená výměra a dosažené hektarové výnosy produktu (§ 8 odst. 1) se zjišťují z výkaznictví zemědělské organizace.

§ 11

Sazby pojistného

Pojistné na kalendářní rok činí z každých 100 Kčs ceny nebo hodnoty zjištěné podle § 10

	Kčs
a) za stavby	0,07
b) za zásoby a ostatní movité věci	0,06
c) za hospodářská zvířata
	1. skot		3,20
2. prasata		1,40
3. hrabavá a vodní drůbež		1,50
4. ryby		2,70
5. jednokopytníci, ovce, kozy, kožešinová zvířata, králíci a včely		1,60
d) za produkty
	1. obilniny a luskoviny	5,15
2. okopaniny	11,80
3. olejnaté a přadné rostliny
	– len, konopí	17,20
– ostatní olejnaté rostliny	14,30
4. pícniny	5,60
5. čerstvá zelenina
	– rajčata, okurky, paprika zeleninová, květák, melouny	17,00
– ostatní čerstvá zelenina včetně zeleniny pěstované ve sklenících, fóliovnících a pařeništích	13,30
6. léčivé, aromatické a kořeninové rostliny	13,20
7. chmel	12,90
	– sadba chmele	6,50
8. tabák	14,40
9. vinná réva a její sazenice	19,40
10. ovoce
	– meruňky, mandle, ořechy, kaštany jedlé	16,10
– jablka, hrušky, ostatní jádrovité a peckovité ovoce	15,00
– jahody, angrešt, rybíz a ostatní bobulovité ovoce	12,80.

Výpočet a placení pojistného

§ 12

(1) Pojišťovna vypočte pojistné vždy na kalendářní rok; jeho výši sdělí zemědělské organizaci nejpozději do 31. května příslušného roku.

(2) U zemědělské organizace, která byla zřízena během roku, se pojistné vypočte na dobu od jejího vzniku do konce kalendářního roku podle podkladů pro stanovení pojistného ke dni vzniku zemědělské organizace.

(3) Pojistné je splatné ve třech splátkách, a to 10 % do 31. května, dalších 30 % do 31. srpna a zbývajících 60 % do 30. listopadu příslušného roku.

(4) Pojišťovna má právo na pojistné za dobu od vzniku pojištění až do jeho zániku. Zaniklo-li však pojištění zničením pojištěné věci nebo tím, že jinak odpadla možnost vzniku pojistné události, náleží pojišťovně pojistné do konce kalendářního roku, v němž k zániku došlo.

(5) Je-li zemědělská organizace v prodlení s placením pojistného, je povinna zaplatit pojišťovně poplatek z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, počínajíc desátým dnem po splatnosti pojistného; poplatek z prodlení menší než 100 Kčs a úrok z prodlení^13) se neplatí.

§ 13

(1) Za příznivý průběh pojištění hospodářských zvířat poskytne pojišťovna zemědělské organizaci slevu na pojistném, a to

a) ve výši 40 %, nepřevýší-li plnění vyplacené v posledních dvou kalendářních letech 10 % pojistného stanoveného za uvedená léta,

b) ve výši 25 %, nepřevýší-li plnění vyplacené v posledních dvou kalendářních letech 20 % pojistného stanoveného za uvedená léta,

c) ve výši 10 %, nepřevýší-li plnění vyplacené v posledních dvou kalendářních letech 30 % pojistného stanoveného za uvedená léta.

(2) Za příznivý průběh pojištění úrody poskytne pojišťovna zemědělské organizaci slevu na pojistném, a to

a) ve výši 30 %, nepřevýší-li plnění vyplacené v kalendářním roce 5 % pojistného stanoveného na tento rok,

b) ve výši 20 %, nepřevýší-li plnění vyplacené v kalendářním roce 10 % pojistného stanoveného na tento rok,

c) ve výši 10 %, nepřevýší-li plnění vyplacené v kalendářním roce 20 % pojistného stanoveného na tento rok.

(3) Sleva podle odstavců 1 a 2 se vypočítává z pojistného stanoveného na předcházející rok. Poskytuje se z pojistného stanoveného na následující kalendářní rok a odečte se jednorázově od tohoto pojistného. Po odečtení slevy se pojistné hradí ve splátkách stanovených v § 12 odst. 3.

ČÁST TŘETÍ

PLNĚNÍ POJIŠŤOVNY

ODDÍL 1

VZNIK PRÁVA NA PLNĚNÍ POJIŠŤOVNY

§ 14

(1) Právo na plnění zemědělské organizaci vznikne, nastane-li skutečnost uvedená v § 5 až 9, s níž je spojen vznik povinnosti pojišťovny plnit (dále jen „pojistná událost“), a jsou-li splněny dále uvedené podmínky.

(2) Podmínkou pro uplatnění práva na plnění z pojištění hospodářských zvířat je, že zemědělská organizace

a) předložila pojišťovně potvrzení veterinárního asanačního ústavu nebo veterinářem vystavené osvědčení o převzetí, popřípadě o neškodném odstranění těla zvířete, které v důsledku pojistné události uhynulo nebo bylo utraceno,

b) vyžádala odborné ošetření hospodářského zvířete, jehož se plnění týká, mělo-li být podle veterinárních předpisů takto ošetřeno,

c) předložila pojišťovně o příčině pojistné události osvědčení vystavené veterinářem na podkladě výsledků dostupných vyšetřovacích metod nebo epizootologických šetření, pokud pojistná událost nenastala následkem zasažení hospodářského zvířete elektrickým proudem.

(3) Podmínkou pro uplatnění práva na plnění z pojištění úrody je, že zemědělská organizace

a) písemně pojišťovně oznámila okolnosti, které nastaly v době uvedené v § 7, pokud by mohly mít vliv na snížení pojištěného výtěžku, včetně důsledků činnosti jiné organizace,

b) písemně oznámila pojišťovně nejpozději tři dny předem zaorávku produktu zničeného nebo poškozeného tak, že je nutno jej zcela nebo zčásti zaorat,

c) provedla nový osev, dosev, sadbu nebo dosadbu, došlo-li k poškození nebo zničení produktu v době, kdy je agrotechnické zásady a objektivní podmínky dovolovaly,

d) prokázala pojišťovně, že na pozemcích, kde produkty pěstuje, provedla opatření uložená jí podle předpisů o ochraně rostlinné výroby a že sklizeň dokončila v souladu s agrotechnickými zásadami.

(4) Pokud není stanoveno jinak, není pojišťovna povinna plnit ze živelního pojištění a z pojištění hospodářských zvířat, jestliže plnění, na které vzniklo zemědělské organizaci právo z téže pojistné události, nepřesáhne částku 1000 Kčs.

ODDÍL 2

VÝŠE PLNĚNÍ POJIŠŤOVNY

§ 15

Stavby

Byly-li pojistnou událostí nebo v přímé souvislosti s ní poškozeny nebo zničeny stavby, je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu nebo znovuzřízení těchto staveb sníženou podle stupně jejich opotřebení nebo jiného znehodnocení z doby před pojistnou událostí. Od takto určené částky odečte pojišťovna cenu zbytků poškozených nebo zničených staveb.

§ 16

Zásoby z vlastní výroby zemědělské organizace

(1) Byly-li pojistnou událostí poškozeny nebo zničeny zásoby produktů z vlastní sklizně zemědělské organizace, je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající ceně takového množství, o něž se zásoby snížily.

(2) Cenou podle odstavce 1 se rozumí cena uvedená v účetnictví zemědělské organizace.

(3) Byly-li pojistnou událostí poškozeny nebo zničeny zásoby jiných věcí než produktů z vlastní sklizně, které však zemědělská organizace sama vyrobila, uhradí pojišťovna náklady na opravu poškozených věcí, popřípadě na pořízení věcí nových, nejvýše však částku ve výši nákladů, které bylo nutno na výrobu těchto věcí vynaložit. Jestliže by náklady na výrobu převýšily cenu, za kterou by zemědělská organizace tyto věci prodala, poskytne pojišťovna plnění jen do výše této ceny.

(4) Od částky určené podle odstavců 1 až 3 odečte pojišťovna cenu zbytků a od částky určené podle odstavce 1 též částku, o kterou se snížily náklady na ošetřování a další zpracování, jež by jinak bylo nutno ještě vynaložit.

(5) Podle odstavců 1 až 4 je pojišťovna povinna plnit také tehdy, byla-li věc z vlastní výroby zemědělské organizace poškozena, zničena, ztracena nebo odcizena v přímé souvislosti s pojistnou událostí.

Movité věci

§ 17

(1) Byla-li pojistnou událostí poškozena movitá věc, je pojišťovna povinna vyplatit částku potřebnou na její opravu až do výše odpovídající ceně, kterou věc měla bezprostředně před pojistnou událostí.

(2) Byla-li věc poškozena tak, že ji nelze opravou uvést do předešlého stavu, nebo byla-li zničena, je pojišťovna povinna vyplatit částku ve výši ceny, kterou věc měla bezprostředně před pojistnou událostí.

(3) Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí (odstavec 1 a 2), se určí tak, že se od pořizovací ceny nové věci téhož druhu a téže jakosti nebo věci s ní srovnatelné odečte částka vyjadřující opotřebení, popřípadě jiné znehodnocení pojištěné věci z doby před pojistnou událostí.

(4) Od částky určené podle předchozích odstavců odečte pojišťovna cenu zbytků věci.

(5) Podle předchozích odstavců je pojišťovna povinna plnit také tehdy, byla-li movitá věc poškozena, zničena, ztracena nebo odcizena v přímé souvislosti s pojistnou událostí.

§ 18

Týká-li se pojistná událost peněz, je pojišťovna povinna plnit, pokud peníze měla zemědělská organizace u sebe v souladu s předpisy o pokladních operacích,^14) a to

a) byly-li uloženy v ohnivzdorné pokladně,

b) v ostatních případech nejvýše do 100 000 Kčs.

Hospodářská a jiná zvířata

§ 19

(1) Bylo-li pojistnou událostí postiženo hospodářské nebo jiné zvíře, je pojišťovna povinna vyplatit částku určenou podle jeho kvality ke dni, kdy bylo z důvodu, který vedl ke vzniku pojistné události, prvně vyšetřeno veterinářem, a odpovídající ceně, které se k tomuto dni v průměru dociluje při jeho prodeji. Plnění nesmí přesáhnout stanovené ceny jednotlivých druhů zvířat, jimiž se rozumějí u jatečných zvířat základní nákupní ceny bez dalších příplatků, u ostatních hospodářských zvířat a jiných zvířat základní nákupní ceny i s příplatky k nim.

(2) Uhyne-li hospodářské zvíře z důvodu uvedeného v § 6 odst. 4, je pojišťovna povinna plnit jen 90 % částky určené podle odstavce 1.

(3) Plnění pojišťovny se snižuje o výtěžek docílený prodejem zvířete postiženého pojistnou událostí nebo prodejem jeho zužitkovatelných částí, popřípadě o částku, na kterou zemědělské organizaci vzniklo právo z odpovědnosti jiného za vady zvířete.

(4) Jestliže plemenné nebo chovné hospodářské zvíře v důsledku pojistné události trvale ztratilo schopnost plodit plemenné nebo chovné potomstvo nebo bylo-li z chovu vyřazeno, je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající rozdílu mezi cenou, kterou mělo zvíře před pojistnou událostí, a cenou, kterou má po ztrátě plemenné nebo chovné hodnoty.

(5) Ze živelního pojištění je pojišťovna povinna plnit podle odstavců 1 a 3 také tehdy, bylo-li zvíře poškozeno, zničeno, ztraceno nebo odcizeno v přímé souvislosti s pojistnou událostí.

(6) Vzniklo-li právo na plnění ze živelního pojištění jiného než hospodářského zvířete, je pojišťovna povinna plnit nejvýše do částky 5000 Kčs za jedno zvíře.

§ 20

(1) Z pojištění hospodářských zvířat hradí pojišťovna také náklady vynaložené z důvodu pojistné události, pokud byly spojeny

a) s veterinárně léčebnou péčí poskytnutou veterinářem a s nutnou porážkou postiženého hospodářského zvířete,

b) s nařízenou dezinfekcí objektu, ve kterém jsou chována postižená nebo ohrožená hospodářská zvířata.

(2) Pojišťovna nehradí náklady podle odstavce 1, má-li tuto povinnost jiný.

§ 21

Vzniklo-li zemědělské organizaci právo na plnění z pojistné události, kterou bylo postiženo hospodářské nebo jiné zvíře, je pojišťovna povinna vyplatit jen 90 % částky určené podle § 19 a 20.

§ 22

Pojišťovna je oprávněna plnění určené podle § 19 až 21 přiměřeně snížit až o 60 %, došlo-li k pojistné události nebo ke zvětšení rozsahu jejích následků neodborným zásahem pracovníka nebo člena zemědělské organizace nebo proto, že tato organizace

a) porušila povinnosti vyplývající pro ni ze schváleného ozdravovacího plánu na zdolání nákazy nebo jiného hromadného onemocnění infekčního anebo parazitárního původu,

b) bez souhlasu příslušných orgánů nebo bez odborné veterinární kontroly použila ke krmení hospodářských zvířat medikované nebo antibiotické krmné přípravky, vitaminové a minerální přísady, látky ovlivňující fyziologickou funkci a užitkovost hospodářských zvířat anebo jiná neobvyklá nebo nově vyvíjená krmiva nebo krmné směsi, jakož i krmné technologie,

c) k zapuštění plemenice použila plemeníka, který nebyl k plemenitbě uznán výběrovou komisí příslušného ministerstva zemědělství a výživy, nebo při umělé inseminaci použila spermatu neodpovídajícího platné technické normě,

d) nevyžádala včas odborné veterinární ošetření.

Sklizeň produktů

§ 23

(1) Dojde-li k pojistné události z pojištění úrody, je základem pro určení výše plnění snížení pojištěného výtěžku sklizně produktů (§ 8 odst. 3).

(2) Od částky stanovené podle odstavce 1 pojišťovna odečte obvyklé náklady na ošetřování a sklízení, které již nebylo třeba vynaložit proto, že byla zničena sklizeň nebo část sklizně, za jejíž výtěžek pojišťovna plní.

(3) Ze sníženého výtěžku sklizně jednotlivé skupiny vypočteného podle odstavců 1 a 2 je pojišťovna povinna plnit 80 %.

(4) Pojišťovna je povinna za součinnosti zemědělské organizace zjišťovat povahu příčin a rozsah zničení nebo snížení pojištěného výtěžku sklizně jednotlivých produktů, vypočítat snížení pojištěného výtěžku tak, aby nezahrnovalo důsledky činností, na něž se pojištění úrody nevztahuje (§ 9), a ve sporných případech vyžádat odborné posouzení, popřípadě též stanovisko příslušného orgánu státního hospodářského řízení zemědělství.

§ 24

Ustanovení § 23 odst. 1 a 2 se nevztahují na případy, kdy byly zničeny předpěstované sazenice a k jejich poškození nebo zničení došlo před přesázením na určené místo; pojišťovna je v takovém případě povinna plnit do výše nákladů, které již byly vynaloženy na vypěstování sazenic, nejvýše však částku odpovídající ceně, za kterou lze koupit sazenice nové.

Zvláštní případy plnění

§ 25

(1) Učinila-li zemědělská organizace opatření, která mohla vzhledem k okolnostem případu považovat za nutná k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události nebo ke zmírnění následků pojistné události, pojišťovna jí uhradí takto vynaložené náklady až do výše odpovídající ceně, kterou měla pojištěná věc bezprostředně před hrozící pojistnou událostí. Z pojištění úrody pojišťovna tyto náklady uhradí, pokud příčinou jejich vynaložení byla některá ze živelních událostí uvedených v § 5 odst. 1 nebo mráz.

(2) Pojišťovna nehradí náklady na obvyklou údržbu nebo na ošetřování pojištěných věcí ani náklady spojené s odvozem zvířat nebo masa nutně poražených hospodářských zvířat na sanitní jatky.

§ 26

(1) Pojišťovna uhradí zemědělské organizaci přiměřené náklady, které byla povinna vynaložit z důvodů bezpečnostních, hygienických nebo z jiného veřejného zájmu na odklizení zbytků pojištěné věci poškozené nebo zničené pojistnou událostí.

(2) Byl-li produkt zničen nebo poškozen do té míry, že jej bylo nutno zaorat, dosít nebo dosázet, je pojišťovna povinna zemědělské organizaci uhradit přiměřené náklady spojené s novým osetím, dosetím, sadbou nebo dosadbou; pojišťovna nehradí tyto náklady, jde-li o chmel, vinnou révu a jahodník. V případě zaorávky víceletých plodin v roce jejich výsevu uhradí pojišťovna pouze náklady na toto zaorání a hodnotu původního osiva.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘEDCHÁZENÍ ŠKODÁM NA MAJETKU ZEMĚDĚLSKÝCH ORGANIZACÍ A SOUČINNOST ORGANIZACÍ

§ 27

(1) Při vykonávání činnosti zaměřené na předcházení škodám^15) (dále jen „zábrana škod“) pojišťovna zejména

a) posuzuje v souvislosti se zjišťováním podkladů pro výpočet pojistného a pro určení výše svého plnění stav zabezpečení pojištěného majetku proti vzniku pojistné události, popřípadě rozšíření rozsahu následků pojistné události, která již nastala, a na závažné poznatky o závadách nebo o nebezpečí hrozícím pojištěnému majetku je oprávněna zemědělskou organizaci písemně upozornit,

b) doporučuje zemědělské organizaci na základě svých poznatků o stavu zabezpečení pojištěného majetku proti škodám zavádění a rozšiřování technických, organizačních a jiných opatření napomáhajících či sloužících k odvrácení pojistných událostí a ke zmírnění rozsahu jejich následků,

c) poskytuje v dohodě s orgány státního hospodářského řízení zemědělství pojištěné zemědělské organizaci finanční příspěvky na provedení zábranných opatření a ověřuje jejich použití k určenému účelu.

(2) Zemědělská organizace je povinna umožnit pověřeným pracovníkům pojišťovny provést pojistně technickou prohlídku pojištěného majetku, nahlédnout do požárně technické, projektové, účetní a jiné obdobné dokumentace a přezkoumat činnost zařízení sloužících k ochraně pojištěného majetku.

§ 28

(1) Pojišťovna poskytne zemědělské organizaci slevu až do výše 15 % z pojistného za živelní pojištění staveb, ve kterých jsou požární úseky s nebezpečím požáru chráněny samočinnou elektrickou požární signalizací, jejíž stav je každoročně zkontrolován.^16)

(2) Za podmínky uvedené v odstavci 1 poskytne pojišťovna též slevu až do výše 30 % z pojistného za živelní pojištění staveb chráněných samočinným stabilním hasicím zařízením.

§ 29

Zemědělská organizace je povinna

a) zhotovovat dokumentaci o provedených agrotechnických opatřeních a řádně vést evidenci skutečně osetých nebo osázených ploch a sklizně produktů; tyto podklady je povinna na požádání pojišťovny předložit jako doklady potřebné ke zjištění rozsahu pojistné události,

b) v případě pojistné události pořídit o jejím vzniku, příčinách a rozsahu zápis,

c) při zjišťování podkladů potřebných pro výpočet pojistného a pro určení výše plnění pojišťovny podat pověřenému pracovníku pojišťovny potřebná vysvětlení na místě,

d) oznámit neprodleně prokurátorovi nebo orgánům Sboru národní bezpečnosti pojistnou událost, která vznikla za okolností vzbuzujících podezření z trestného činu nebo přečinu nebo pokusu o ně,^17)

e) zabezpečit, zejména reklamací, aby právo na náhradu škody způsobené pojistnou událostí vůči jinému mohla pojišťovna uplatnit, je-li k tomu zemědělská organizace v důsledku pojistné události oprávněna podle příslušných předpisů.^18)

(2) Zjistí-li zemědělská organizace po oznámení pojistné události nebo po výplatě plnění pojišťovny, že byla nalezena ztracená nebo odcizená věc, které se pojistná událost týká, je povinna oznámit to pojišťovně bez zbytečného odkladu. Zemědělská organizace je povinna vrátit pojišťovně její plnění po odečtení přiměřených nákladů na opravu této věci, jsou-li nutné k odstranění závad, které vznikly v době, kdy byla zbavena možnosti s věcí nakládat, nejméně však to, co by obdržela při prodeji této věci prostřednictvím příslušné socialistické organizace.

ČÁST PÁTÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 30

(1) Zemědělská organizace je povinna písemně pojišťovně oznámit pojistnou událost nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o ní dozvěděla. Stejně je zemědělská organizace povinna pojišťovně ohlašovat skutečnosti, které nastaly v době uvedené v § 7, pokud by mohly mít vliv na snížení pojištěného výtěžku sklizně. V dohodě se zemědělskou organizací lze odchylně stanovit způsob a termíny oznamování pojistných událostí týkajících se hospodářských zvířat.

(2) Pracovníci pojišťovny zjišťují za součinnosti zemědělské organizace příčiny pojistné události a její rozsah a všechny okolnosti, které mohly mít vliv na snížení pojištěného výtěžku jednotlivých produktů. O výsledcích tohoto zjištění a o opatřeních dohodnutých ke zmírnění rozsahu následků pojistné události se pořizuje zápis, který podepíší obě strany; jeden stejnopis zůstává v zemědělské organizaci.

(3) Porušila-li zemědělská organizace povinnosti stanovené právními předpisy k ochraně majetku před škodami nebo povinnosti stanovené touto vyhláškou a mělo-li to vliv na vznik pojistné události nebo na zvětšení nebo zjištění rozsahu jejích následků, je pojišťovna oprávněna plnění přiměřeně snížit až o 30 %; totéž platí, došlo-li k pojistné události nebo ke zvětšení rozsahu jejích následků z příčiny, na kterou již předtím zemědělskou organizaci písemně upozornila [§ 27 odst. 1 písm. a)].

(4) Neprovedla-li zemědělská organizace dohodnutá opatření uvedená v zápise pořízeném podle odstavce 2 nebo porušila-li povinnosti uvedené v odstavci 3 vědomě nebo opětovně, je pojišťovna oprávněna plnění snížit až o 60 %.

(5) Způsobí-li zemědělská organizace zvýšení nákladů pojišťovny na vyřizování pojistné události zejména tím, že úkony pojišťovny musí být opakovány nebo podklady předkládané zemědělskou organizací pro úředně nepotvrzené opravy a doplňování ztratí věrohodnost, takže je nutno rozhodující skutečnosti zjišťovat nově, je pojišťovna oprávněna plnění, o jehož určení šlo, snížit o částku takto vzniklých nákladů.

(6) Porušila-li zemědělská organizace povinnost zabezpečit pojišťovně možnost uplatnit právo, které na ni přešlo,^19) je pojišťovna oprávněna požadovat na zemědělské organizaci náhradu až do výše 30 % vyplaceného plnění.

§ 31

Snížení, které je pojišťovna oprávněna provádět podle této vyhlášky, může činit u plnění z jedné pojistné události nejvýše 60 %.

§ 32

(1) Šetření nutné ke zjištění rozsahu povinnosti pojišťovny plnit musí být provedeno bez zbytečného odkladu a je skončeno podpisem závěrečného prohlášení zápisu pořízeného podle § 30 odst. 2. Plnění pojišťovny je splatné do 30 dnů od podpisu závěrečného prohlášení.

(2) Je-li pojišťovna s plněním v prodlení, je povinna zaplatit zemědělské organizaci poplatek z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, počínajíc desátým dnem po splatnosti plnění; poplatek z prodlení menší než 100 Kčs a úrok z prodlení^13) se neplatí.

§ 33

Vzájemně splatné pohledávky uvedené v § 12 a 32 lze uhradit započtením.

§ 34

Zrušuje se vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 161/1975 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění socialistických zemědělských organizací, provozovaného Českou státní pojišťovnou, ve znění vyhlášky č. 161/1979 Sb. a vyhlášky č. 148/1982 Sb.

§ 35

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.

Ministr:

Ing. Tlapák v. r.

^1) § 1 vyhlášky ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 154/1961 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veterinární péči, ve znění vyhlášky č. 69/1974 Sb.

^2) § 17 odst. 2 hospodářského zákoníku.

^3) Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby.

^4) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 94/1980 Sb., o odpisování základních prostředků.

^5) Zákon č. 66/1961 Sb., o veterinární péči. Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 154/1961 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veterinární péči, ve znění vládního nařízení č. 128/1967 Sb., vyhlášky č. 156/1968 Sb. a vyhlášky č. 69/1974 Sb.

^6) ČSN 46 6150 Plemenná, chovná a užitková prasata.

^7) ČSN 46 6210 Plemenné ovce.

^8) Výnos Federálního statistického úřadu, kterým se vydává doplněná a upravená klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví ze dne 26. 5. 1976 čj. 8743/1976, registrovaný v částce 33/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^9) § 61 vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb. a vyhlášky č. 160/1980 Sb.

^10) Stálé zúčtovací ceny stanoví federální ministerstvo zemědělství a výživy, ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány.

^11) Příloha k vyhlášce federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 73/1985 Sb., o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a zemědělských potřeb.

^12) Směrnice federálního ministerstva financí k účtové osnově pro hospodářské organizace čj. XV/1-19150/80, registrované v částce 13/1981 Sb.

^13) § 378a hospodářského zákoníku.

^14) Vyhláška předsedy Státní banky československé a federálního ministerstva financí č. 118/1972 Sb., o pokladních operacích v socialistických organizacích, ve znění vyhlášky č. 91/1980 Sb.

^15) § 4 odst. 2 zákona č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 162/1968 Sb.

^16) ČSN 34 2710 Předpisy pro zařízení elektrické požární signalizace.

^17) § 8 odst. 1 trestního řádu.

^18) Např. § 345 hospodářského zákoníku.

^19) § 359 odst. 5 věta první hospodářského zákoníku.