Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a Ústřední rady odborů o fondu kulturních a sociálních potřeb

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tato vyhláška upravuje tvorbu, používání a hospodaření s fondy kulturních a sociálních potřeb (dále jen „fond“) ve výrobních hospodářských jednotkách a podnicích^1) a ostatních státních socialistických organizacích^2) (dále jen „organizace“).

(2) Fond se nezřizuje v ozbrojených složkách v oboru působnosti ministerstev vnitra, ministerstev spravedlnosti a v útvarech železničního vojska v oboru působnosti federálního ministerstva dopravy.

(3) Ústřední orgány, které řídí jiné socialistické organizace než je uvedeno v odstavci 1, mohou po dohodě s příslušným ministerstvem financí a Ústřední radou odborů stanovit, že se i v těchto organizacích zřizuje fond podle této vyhlášky.

§ 2

Účel fondu

(1) Fond je určen k zabezpečování v této vyhlášce vymezených potřeb sociálního rozvoje kolektivu pracujících, jakož i k podpoře ideově výchovné a kulturně vzdělávací činnosti základních organizací Revolučního odborového hnutí.

(2) Fond slouží pracovníkům organizace,^3) interním vědeckým aspirantům,^4) žákům středních odborných učilišť^5) [učňům^6)] a důchodcům – bývalým pracovníkům organizace, kteří do odchodu do důchodu pracovali v organizaci (dále jen „pracovníci organizace“); pokud to další ustanovení vyhlášky připouštějí, lze jej použít i ve prospěch rodinných příslušníků pracovníků organizace.

(3) Za rodinného příslušníka se pro účely fondu považují manžel (manželka, druh, družka), děti do skončení povinné školní docházky^5) a poté do dosažení věku 26 let, jestliže se soustavně připravují na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a dále děti, které se nemohou připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnány pro nemoc anebo jsou pro tělesné nebo mentální postižení trvale neschopny k práci.

ČÁST DRUHÁ

TVORBA FONDU

§ 3

Obecná ustanovení

(1) Výrobní hospodářská jednotka a podnik tvoří fond základním a doplňkovým přídělem ze zisku,^7) rozpočtová a příspěvková organizace jednotným přídělem ze svého rozpočtu.^8)

(2) Do přídělů uvedených v odstavci 1 se nezapočítávají výnosy z úplatného převodu (prodeje) základních prostředků a jiných předmětů pořízených z fondu, případný zisk ze závodního stravování a přirážka k ceně jídla až do výše 20 % finančního limitu,^9) část odměny ze socialistického soutěžení organizací organizovaného vládou Československé socialistické republiky a Ústřední radou odborů, ústředními orgány nebo výrobními hospodářskými jednotkami a příslušnými odborovými orgány, krajskými národními výbory (Národním výborem hlavního města Prahy a Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) nebo okresními národními výbory a příslušnými odborovými radami^10) a splátky půjček.

§ 4

Výrobní hospodářská jednotka a podnik

(1) Základní příděl do fondu činí 1,6 % z ročního objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce fyzickým osobám, které jsou k organizaci v pracovně právním nebo obdobném vztahu, nejméně však 600 Kčs na jednoho pracovníka^11) ročně; ze mzdových prostředků se přitom pro tyto účely odečítají odměny podle předpisů o autorském právu a u národních výborů odměny poskytované podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při akcích Z (dále jen „roční objem mzdových prostředků“).^12)

(2) Základní příděl je povinný a zaručený, a to i v případě, že organizace nevykazuje zisk nebo vykazuje ztrátu. V tomto případě je základní příděl zaručen z rezervního fondu^7) výrobní hospodářské jednotky, popřípadě z resortního rezervního fondu a u organizací řízených národními výbory z rezervního fondu národního výboru.

(3) Doplňkový příděl je závislý na splnění stanovených ukazatelů, kterými jsou:

• a) zisk (ztráta) nebo podíl celkových nákladů na výkonech v souladu s platnou metodikou; o tom, který z těchto ukazatelů bude použit, rozhoduje nadřízený orgán v dohodě s příslušným odborovým orgánem. Od zisku nebo od výkonů se odečítají a ke skutečné ztrátě připočítávají částky vyjadřující ztráty způsobené nejakostní výrobou v plné výši těchto ztrát, nejvýše však do částky, která nepřesáhne 2 % z výkonů,^13)

• b) produktivita práce měřená k upraveným vlastním výkonům; u státních hospodářských organizací zemědělské výroby lze příděl podle tohoto ukazatele nahradit přídělem z prémií za přírůstek tržní zemědělské produkce.

(4) Jestliže v organizacích nejsou ukazatele pro doplňkový příděl (odstavec 3) stanoveny plánem, určí nadřízený orgán organizaci v dohodě s příslušným odborovým orgánem jiné ukazatele z ukazatelů efektivnosti a kvality stanovených organizaci pro její kontrolu a hodnocení plnění plánu jako celku; v organizacích výzkumné a vývojové základny, projektových a inženýrských organizacích též v dohodě s příslušnou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Při záměně ukazatele uvedeného v odstavci 3 písm. a) se postupuje při jeho úpravě o ztráty z nejakostní výroby podle zvláštního předpisu.^13)

(5) Jestliže organizace nesplní ukazatel stanovený pro doplňkový příděl (odstavec 3 nebo 4) v rozpětí 1 % a v případě, že nesplní ukazatel podílu celkových nákladů na výkonech podle platné metodiky v rozpětí 0,2 %, snižuje se doplňkový příděl do fondu připadající na tento ukazatel o 50 %; při vyšším nesplnění se příděl do fondu neposkytuje. Procento plnění doplňkového ukazatele se počítá na dvě desetinná místa bez zaokrouhlení.

(6) Doplňkový příděl může být zvýšen z fondu hmotné stimulace vývozu,^14) a to až do výše 0,4 % z ročního objemu mzdových prostředků.

(7) Veškeré příděly do fondu nesmí převýšit 2,4 % ročního objemu mzdových prostředků a v organizacích, u nichž je uplatněna hmotná stimulace vývozu 2,8 %.

§ 5

Výrobní hospodářské jednotky a podniky do nich začleněné

(1) Fond se vytváří jednak na úrovni výrobní hospodářské jednotky, jednak na úrovni podniku.

(2) Ukazatele pro doplňkový příděl do fondu podle § 4 odst. 3 nebo 4 jsou v zásadě jednotné pro celou výrobní hospodářskou jednotku. Pouze v případě, že to charakter činnosti podniku vyžaduje, stanoví výrobní hospodářská jednotka v dohodě s oborovým výborem Revolučního odborového hnutí ukazatel odlišný od ukazatelů určených pro výrobní hospodářskou jednotku, a to ze seznamu ukazatelů efektivnosti a kvality stanovených organizaci pro její kontrolu a hodnocení plnění plánu jako celku.

(3) Podnik přiděluje do svého fondu

• a) základní příděl (§ 4 odst. 1),

• b) doplňkový příděl (§ 4 odst. 3 nebo 4).

(4) Za splnění každého z ukazatelů uvedených v § 4 odst. 3 nebo 4 se stanoví doplňkový příděl ve výši 0,3 % z ročního objemu mzdových prostředků v případě, že základní příděl činí 1,6 % z ročního objemu mzdových prostředků. Jestliže je základní příděl stanoven částkou 600 Kčs na jednoho pracovníka ročně, přidělí podnik do svého fondu za splnění každého ukazatele 1/2 rozdílu mezi takto vypočteným základním přídělem a 2,2 % ročního objemu mzdových prostředků podniku.

(5) Výrobní hospodářská jednotka přiděluje do svého fondu

• a) základní příděl (§ 4 odst. 1) za pracovníky generálního ředitelství,

• b) doplňkový příděl (§ 4 odst. 3 nebo 4 a odst. 6).

(6) Při splnění ukazatelů pro doplňkový příděl podle § 4 odst. 3 nebo 4 výrobní hospodářskou jednotkou jako celkem provede výrobní hospodářská jednotka příděl do svého fondu za každý splněný ukazatel ve výši

• a) 0,3 % z ročního objemu mzdových prostředků pracovníků generálního ředitelství v případě, že základní příděl do fondu činí 1,6 % z ročního objemu mzdových prostředků. Jestliže je základní příděl stanoven částkou 600 Kčs na pracovníka generálního ředitelství ročně, přidělí výrobní hospodářská jednotka do svého fondu za splnění každého ze dvou ukazatelů 1/2 rozdílu mezi takto vypočteným základním přídělem a 2,2 % ročního objemu mzdových prostředků pracovníků generálního ředitelství,

• b) 0,1 % z ročního objemu mzdových prostředků celé výrobní hospodářské jednotky.

(7) Doplňkový příděl (§ 4 odst. 6) vypočtený z ročního objemu mzdových prostředků celé výrobní hospodářské jednotky rozdělí výrobní hospodářská jednotka v dohodě s oborovým výborem Revolučního odborového hnutí do fondů podniků a pro pracovníky generálního ředitelství s přihlédnutím k jejich podílu na tvorbě fondu hmotné stimulace vývozu. Příděl může činit maximálně 0,4 % z ročního objemu jejich mzdových prostředků.

(8) O dalším přídělu ze zdrojů uvedených v odstavci 6 písm. b) do fondů podniků a pro pracovníky generálního ředitelství může rozhodnout výrobní hospodářská jednotka v dohodě s oborovým výborem Revolučního odborového hnutí s přihlédnutím k tomu, jak jednotlivé podniky a pracovníci generálního ředitelství přispěli ke splnění plánovaných úkolů. Další příděl do fondů podniků a pro pracovníky generálního ředitelství může činit maximálně 0,1 % z ročního objemu jejich mzdových prostředků za každý ukazatel splněný výrobní hospodářskou jednotkou.

§ 6

Podniky nezačleněné do výrobní hospodářské jednotky

(1) Podnik přiděluje do svého fondu

• a) základní příděl (§ 4 odst. 1),

• b) doplňkový příděl (§ 4 odst. 3 nebo 4 a odst. 6).

(2) Za splnění každého z ukazatelů uvedených v § 4 odst. 3 nebo 4 se stanoví doplňkový příděl ve výši 0,4 % z ročního objemu mzdových prostředků v případě, kdy základní příděl činí 1,6 % z ročního objemu mzdových prostředků. Jestliže základní příděl činí 600 Kčs na pracovníka ročně, přiděluje se do fondu za splnění každého ukazatele 1/2 rozdílu mezi takto vypočteným základním přídělem a 2,4 % ročního objemu mzdových prostředků.

§ 7

Rozpočtové a příspěvkové organizace

(1) Rozpočtové a příspěvkové organizace přidělují do svého fondu jednotný příděl ve výši 1,7 % z ročního objemu mzdových prostředků,^12) nejméně však 600 Kčs na jednoho pracovníka^11) ročně.

(2) Jednotný příděl zahrne rozpočtová a příspěvková organizace do svého rozpočtu pro běžný rok.

ČÁST TŘETÍ

POUŽÍVÁNÍ FONDU

Oddíl I

Fond podniku, rozpočtové a příspěvkové organizace

§ 8

Ideově výchovná a kulturně vzdělávací činnost

(1) Z fondu se poskytuje příspěvek závodním výborům Revolučního odborového hnutí na ideově výchovnou a kulturně vzdělávací činnost základních organizací Revolučního odborového hnutí až do výše 0,5 % z plánovaného ročního objemu mzdových prostředků. Příspěvek se převádí na účet závodního výboru Revolučního odborového hnutí a stává se součástí odborových prostředků. Hospodaření s odborovými prostředky upravují zvláštní předpisy.^15)

(2) Z fondu lze dále poskytovat příspěvek na

• a) úhradu schodku z činnosti podnikového nebo sdruženého kulturního zařízení. Příspěvek se převádí na účet kulturního zařízení,^16)

• b) politickoorganizační činnost podnikových výborů Revolučního odborového hnutí. Příspěvek se převádí na účet, z něhož se financuje činnost podnikového výboru Revolučního odborového hnutí.^17)

§ 9

Investiční výstavba, opravy, udržování a provoz

(1) Z fondu se hradí

• a) pořízení, rekonstrukce, modernizace, vybavení investiční a neinvestiční povahy, opravy a udržování vybavení neinvestiční povahy podnikových rekreačních, rekreačně rehabilitačních, rekreačně tělovýchovných a sportovních zařízení a sportovního inventáře sloužícího rekreačně tělovýchovným účelům,

• b) opravy a udržování ostatního vybavení neinvestiční povahy pořízeného z fondu, a to i podle dřívějších předpisů o fondu,

• c) opravy a udržování vybavení neinvestiční povahy tuzemských rekreačních zařízení ve vlastnictví Revolučního odborového hnutí, která jsou ve správě závodního výboru Revolučního odborového hnutí.

(2) Z fondu lze přispívat

• a) na provozní náklady^18) podnikových rekreačních, rekreačně rehabilitačních a rekreačně tělovýchovných a sportovních zařízení,

• b) na pořízení, rekonstrukci, modernizaci, vybavení investiční a neinvestiční povahy a na opravy a udržování podnikových kulturních zařízení, podnikových zdravotnických zařízení, zařízení závodního stravování, podnikových předškolních zařízení, podnikových hygienických a sociálních zařízení (toalety, koupelny, umývárny, šatny a obdobná zařízení), ke zlepšení pracovního prostředí a k pořízení jednotných pracovních obleků pracovníků organizace nad rámec osobních ochranných pracovních pomůcek. Základními zdroji financování uvedených zařízení jsou investiční a provozní (neinvestiční) prostředky organizace,^19)

• c) na opravy a udržování zařízení investiční povahy podnikových rekreačních, rekreačně rehabilitačních, rekreačně tělovýchovných a sportovních zařízení, sportovního inventáře sloužícího rekreačně tělovýchovným účelům, tuzemských rekreačních zařízení ve vlastnictví Revolučního odborového hnutí, která jsou ve správě závodního výboru Revolučního odborového hnutí a ostatního vybavení investiční povahy pořízeného z fondu i podle dřívějších předpisů o fondu.

(3) Ke zvýšené péči o pracovníky organizace lze z fondu pořizovat i zdravotnické přístroje a nástroje sloužící výlučně zdravotnickému provozu v podnikových zdravotnických zařízeních a přispívat na služby organizované závodním (podnikovým) výborem Revolučního odborového hnutí pro pracovníky organizace, které slouží k odstranění vlivů pracovního prostředí nebo usnadňují práci ženám.

(4) V rámci pořizování investic lze z fondu zakoupit pro rekreační a kulturní účely autobus.^20)

(5) Výstavbu, rekonstrukci a modernizaci pionýrských táborů Revolučního odborového hnutí, k nimž dala souhlas příslušná krajská odborová rada (Pražská odborová rada, Bratislavská odborová rada) v místě sídla investora, lze se souhlasem příslušného ústředního orgánu (krajského národního výboru) a příslušného ministerstva financí financovat z investičního fondu podniku nebo výrobní hospodářské jednotky za předpokladu, že tím nebudou ohroženy jejich plánované úkoly a ostatní povinnosti. Souhlas musí být udělen před zahájením financování.

(6) Při brigádnické pomoci prováděné na podnikových (závodních) zařízeních uvedených v § 9 lze z fondu uhradit brigádníkům dopravné, ubytování a stravné do výše stanovené zvláštními předpisy.^21)

§ 10

Bytové účely

(1) Pracovníkům organizace lze na základě písemné smlouvy poskytnout z fondu návratnou půjčku na pořízení bytu nebo rodinného domku do osobního vlastnictví nebo spoluvlastnictví, na složení členského podílu na družstevní byt, na provedení stavebních úprav bytů a rodinných domků v osobním vlastnictví nebo spoluvlastnictví pracovníků organizace, na které se vztahuje stavební povolení nebo ohlášení, a na pořízení, opravu nebo výměnu topných zařízení v uvedených bytech nebo domcích.

(2) Návratnou půjčku je možné poskytnout pracovníkovi organizace i na

• a) pořízení nábytku, podlahových krytin, koberců, svítidel, televizních a rozhlasových přijímačů a elektrických a plynových spotřebičů pro domácnost (bytové zařízení),

• b) stavební úpravy, na které se vztahuje stavební povolení nebo ohlášení, jím užívaného bytu v domech v osobním, soukromém nebo socialistickém vlastnictví a na pořízení, opravu nebo výměnu topných zařízení v uvedených bytech,

• c) nesplacený zůstatek návratné půjčky u předchozího zaměstnavatele.

(3) Návratné půjčky z fondu jsou bezúročné a poskytují se za těchto podmínek:

• a) pracovníkovi organizace je možno poskytnout současně nebo postupně dvě i více půjček; součet všech půjček poskytnutých pracovníkovi a jeho manželce (manželovi) podle odstavců 1 a 2 z fondu jejich zaměstnavatelských organizací nesmí přesáhnout částku 50 000 Kčs, z toho podle odstavce 2 z důvodu uvedeného pod písmenem a) nebo b) samostatně částky 25 000 Kčs. Do uvedených limitů se započítávají i nesplacené zůstatky půjček ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky poskytnuté podle dřívějších předpisů o fondu včetně částečně nenávratných půjček. Limity podle této vyhlášky lze čerpat pouze jednou,

• b) půjčka je splatná nejpozději do deseti let od uzavření smlouvy o půjčce a s jejím splácením je nutné započít nejpozději do jednoho roku od uzavření smlouvy o půjčce,

• c) půjčené částky se převádějí na bezúročné účty pracovníků u státní spořitelny, které se zřizují i bez příkazu občana (popřípadě na účet stavebního bytového družstva u Státní banky československé); lze jich použít pouze na účely, na něž byly poskytnuty, a to v souladu se zásadami úvěrové politiky platnými pro státní spořitelnu v době čerpání půjček. Při jejich uvolňování postupuje státní spořitelna obdobně jako při výplatách z půjček, které sama poskytuje,

• d) při rozvázání pracovního poměru je půjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne skončení pracovního poměru; výjimku z této lhůty povoluje závodní výbor Revolučního odborového hnutí v dohodě s vedením organizace,

• e) půjčku nelze poskytnout na úhradu nákladů, které byly kryty z půjčky od státní spořitelny nebo z jiných zdrojů,

• f) půjčky jsou poskytovány přednostně sociálně slabším pracovníkům.

(4) Pracovníkům organizace lze namísto návratné půjčky poskytnout z fondu na základě písemné dohody příspěvek na úhradu úroků z půjček poskytnutých jim státní spořitelnou na účely uvedené v odstavci 1 a v odstavci 2 písm. b). Příspěvek na úhradu úroků se poskytuje jednorázově, a to maximálně ve výši odpovídající úrokům připadajícím na půjčky ve výši 50 000 Kčs (odstavec^1) nebo 25 000 Kčs [odstavec 2 písm. b)] při pravidelném splácení po dobu 10 let, nejvýše však do výše nesplaceného zůstatku půjčky (včetně připsaných úroků) dle stavu na účtě půjček u státní spořitelny.

§ 11

Závodní stravování a zdravotní péče

Z fondu lze přispívat pracovníkům organizace na

• a) závodní stravování podle zvláštních předpisů,^22)

• b) ambulantní lázeňskou péči^23) a na cenu dopravy hromadnými dopravními prostředky na tuto péči,

• c) cenu dopravy hromadnými dopravními prostředky do nočních sanatorií,

• d) léčebné pobyty v sanatoriích v evropských socialistických zemích (včetně Jugoslávie) zabezpečované Balneou^24) nebo Slovakotermou,^25) a to na cenu dopravy hromadnými dopravními prostředky a do 50 % ceny ubytování,

• e) léčebné pobyty jejich zdravotně postižených dětí zabezpečované v evropských socialistických zemích (včetně Jugoslávie) Balneou^24) nebo Slovakotermou,^25) ve spolupráci s krajskými ústavy národního zdraví, a to na cenu dopravy hromadnými dopravními prostředky a do 50 % ceny ubytování.

§ 12

Rekreace a zájezdy

(1) Z fondu lze přispívat pracovníkům organizace a jejich rodinným příslušníkům na

• a) výběrovou tuzemskou a zahraniční rekreaci Revolučního odborového hnutí, za níž se považuje i rekreace organizovaná ústředními výbory odborových svazů z pověření Ústřední rady odborů,^26)

• b) tuzemskou rekreaci v podnikových rekreačních zařízeních a vzájemnou bezdevizovou výměnnou zahraniční rekreaci organizovanou závodním (podnikovým) výborem Revolučního odborového hnutí v rámci schválených družebních dohod, a to na cenu dopravy hromadnými dopravními prostředky a na ubytování,