Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o školách pro mládež vyžadující zvláštní péči

§ 1

Základní ustanovení

Tato vyhláška upravuje typy a názvy škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zřizování a zrušování škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, počty žáků ve třídě, zvláštnosti organizace škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zařazování žáků do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zvláštních škol a pomocných škol, závěrečné třídy zvláštních škol, přijímání žáků do středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, přijímání žáků do zvláštních odborných učilišť, vyučovací dobu, výchovu mimo vyučování, pravidla hodnocení a klasifikace žáků škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, péči o zdraví a bezpečnost žáků a soustavu učebních oborů zvláštních odborných učilišť.

§ 2

Typy a názvy škol pro mládež vyžadující zvláštní péči

(1) Pro žáky smyslově postižené se zřizují tyto školy:

• a) Pro žáky sluchově postižené: základní škola pro nedoslýchavé, základní škola pro žáky se zbytky sluchu, základní škola pro neslyšící, střední odborné učiliště pro sluchově postiženou mládež, gymnázium pro sluchově postiženou mládež a střední průmyslová škola oděvní pro sluchově postiženou mládež.

• b) Pro žáky zrakově postižené: základní škola pro slabozraké, základní škola pro žáky se zbytky zraku, základní škola pro nevidomé, střední odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež, gymnázium pro zrakově postiženou mládež, konzervatoř pro zrakově postiženou mládež, střední odborná ladičská škola pro zrakově postiženou mládež a střední ekonomická škola pro zrakově postiženou mládež.

(2) Pro žáky s vadami řeči se zřizují základní škola pro vadně mluvící a základní škola pro nemluvící.

(3) Pro žáky tělesně postižené se zřizují základní škola pro tělesně postižené, střední odborné učiliště pro tělesně postiženou mládež, gymnázium pro tělesně postiženou mládež a střední ekonomická škola pro tělesně postiženou mládež; tyto školy se zřizují též při ústavech sociální péče.

(4) Pro žáky mentálně postižené se zřizují zvláštní škola, pomocná škola a zvláštní odborné učiliště.

(5) Pro žáky smyslově postižené, tělesně postižené nebo pro žáky s vadami řeči, kteří jsou též mentálně postiženi, se zřizují školy pro mládež s více vadami, kterými jsou: zvláštní škola pro nedoslýchavé, zvláštní škola pro žáky se zbytky sluchu, zvláštní škola pro neslyšící, zvláštní odborné učiliště pro sluchově postiženou mládež, zvláštní škola pro vadně mluvící, zvláštní škola pro nemluvící, zvláštní škola pro slabozraké, zvláštní škola pro žáky se zbytky zraku, zvláštní škola pro nevidomé, zvláštní odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež, zvláštní škola pro tělesně postižené a zvláštní odborné učiliště pro tělesně postiženou mládež.

(6) Pro žáky nemocné nebo zdravotně oslabené se zřizují základní škola při nemocnici, základní škola při dětské léčebně, základní škola při dětské lázeňské léčebně a základní škola při dětské ozdravovně (dále jen „základní škola při zdravotnickém zařízení“).

(7) Pokud jsou žáci nemocní nebo zdravotně oslabení též mentálně postiženi, zřizují se pro ně zvláštní škola při nemocnici, zvláštní škola při dětské léčebně, zvláštní škola při dětské lázeňské léčebně a zvláštní škola při dětské ozdravovně (dále jen „zvláštní škola při zdravotnickém zařízení“).

(8) Pro žáky obtížně vychovatelné se při dětském výchovném ústavu a při dětském diagnostickém ústavu zřizuje zvláštní škola, při výchovném ústavu pro mládež střední odborné učiliště.

(9) Pro žáky obtížně vychovatelné, kteří jsou též mentálně postiženi, se při dětském výchovném ústavu a při dětském diagnostickém ústavu zřizuje zvláštní škola, při výchovném ústavu pro mládež zvláštní odborné učiliště.

§ 3

Zřizování a zrušování škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, počty žáků ve třídě

(1) Školy pro mládež vyžadující zvláštní péči se zřizují podle sítě škol stanovené ministerstvem školství ČSR^1) nejméně pro deset žáků. Zruší se, klesne-li počet žáků pod deset. Ve zvlášť odůvodněných případech může národní výbor, který školu odborně vede, ponechat školu přechodně v provozu i při nižším počtu žáků.

(2) V 1.–3. ročníku zvláštní školy je ve třídě nejvýše dvanáct žáků, ve 4. a 5. ročníku nejvýše čtrnáct žáků, v 6.–8. ročníku a v závěrečných třídách je nejvýše šestnáct žáků. Jsou-li ve třídě zvláštní školy vyučováni žáci různých ročníků, je ve třídě nejvýše tolik žáků, kolik odpovídá nejvyššímu počtu žáků stanovenému pro žáky nejnižšího ročníku, kteří jsou v této třídě vyučováni.

(3) Ve třídě pomocné školy, základní školy pro nedoslýchavé, základní školy pro žáky se zbytky sluchu, základní školy pro neslyšící, základní školy pro slabozraké, základní školy pro žáky se zbytky zraku, základní školy pro nevidomé, základní školy pro vadně mluvící, základní školy pro nemluvící a ve třídě školy pro žáky s více vadami včetně závěrečných tříd je nejvýše deset žáků.

(4) Ve třídě základní školy pro tělesně postižené a ve třídě základní školy při zdravotnickém zařízení, kterým je dětská psychiatrická léčebna nebo psychiatrické oddělení, je nejvýše třináct žáků.

(5) Ve třídě základní školy při ostatních zdravotnických zařízeních a základní školy pro tělesně postižené při ústavech sociální péče, v nichž jsou ležící pacienti, je nejvýše dvanáct žáků, ve třídě základní školy při ostatních zdravotnických zařízeních, v nichž jsou chodící pacienti, je nejvýše osmnáct žáků.

(6) Ve třídě střední školy zřízené pro smyslově postiženou mládež je nejvýše dvanáct žáků, ve třídě střední školy pro tělesně postiženou mládež je nejvýše šestnáct žáků. Ve třídě zvláštního odborného učiliště pro sluchově postiženou mládež, zvláštního odborného učiliště pro zrakově postiženou mládež a zvláštního odborného učiliště pro tělesně postiženou mládež je nejvýše dvanáct žáků.

(7) Při odborném výcviku ve středním odborném učilišti pro sluchově postiženou mládež, ve středním odborném učilišti pro zrakově postiženou mládež, ve zvláštním odborném učilišti pro sluchově postiženou mládež, ve zvláštním odborném učilišti pro zrakově postiženou mládež a ve zvláštním odborném učilišti pro tělesně postiženou mládež je ve skupině nejvýše šest žáků. Ve středním odborném učilišti pro tělesně postiženou mládež je ve skupině nejvýše osm žáků.

Zvláštnosti organizace škol pro mládež vyžadující zvláštní péči

§ 4

(1) Základní školy pro neslyšící, základní školy pro žáky se zbytky sluchu, základní školy pro nedoslýchavé, základní školy pro nevidomé, základní školy pro žáky se zbytky zraku, zvláštní školy pro neslyšící, zvláštní školy pro žáky se zbytky sluchu, zvláštní školy pro nedoslýchavé, zvláštní školy pro nevidomé a zvláštní školy pro žáky se zbytky zraku mají devět ročníků.

(2) Součástí zvláštního odborného učiliště připravujícího žáky učebních oborů pro zemědělskou výrobu může být pracoviště pro zemědělsko-hospodářskou činnost (pozemek, hospodářské objekty, strojní zařízení apod.).

§ 5

(1) Skupina vyučování volitelným a nepovinným předmětům a základů odborné přípravy se může zřídit, přihlásí-li se do ní alespoň šest žáků, skupinu volitelných předmětů odborného zaměření (základy odborné přípravy) je možné zřídit, přihlásí-li se do ní alespoň šest žáků.

(2) Oddělení zvláštní tělesné výchovy se zřídí při počtu alespoň šesti žáků; nejvyšší počet žáků v oddělení je osm. Klesne-li počet žáků pod šest, oddělení se zruší.

(3) Vyrovnávací třídy a specializované třídy se na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči nezřizují.

(4) Při pracovním vyučování se žáci od 5. ročníku základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních škol vyučují ve skupinách, v nichž je nejvýše deset žáků. Skupiny lze vytvářet i z žáků nejbližších ročníků. Při pracovním vyučování se témata stanovená učebními osnovami tohoto předmětu vyučují odděleně podle pohlaví žáků.

(5) Při tělesné výchově se chlapci a děvčata všech ročníků druhého stupně základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních škol vyučují odděleně ve skupinách podle pohlaví.

§ 6

(1) Doba studia potřebná k získání úplného středního vzdělání trvá na gymnáziu pro sluchově postiženou mládež, střední ekonomické škole pro zrakově postiženou mládež, na střední odborné ladičské škole pro zrakově postiženou mládež a na konzervatoři pro zrakově postiženou mládež pět roků.

(2) Na konzervatoři pro zrakově postiženou mládež se může zřídit přípravná třída pro žáky, kteří při přijímací zkoušce prokázali hudební vlohy a schopnosti, ale kteří zatím nedosáhli ve hře na nástroj potřebného stupně technické vyspělosti. Pro žáky zařazené do přípravné třídy konzervatoře pro zrakově postiženou mládež trvá studium šest roků.

(3) Konzervatoř pro zrakově postiženou mládež organizuje dvouleté pomaturitní studium, kde žáci prohlubují své znalosti a dovednosti získané středoškolským studiem.

(4) Žáci tělesně postižení, kteří pro své tělesné postižení nemohou po absolvování základní školy pokračovat v přípravě na povolání na některé ze středních škol, a jsou osvobozeni od povinnosti docházet do školy,^2) jsou vzděláváni v rodinách nebo ústavech sociální péče. V tomto případě je možné sdružovat tyto žáky i do studijních skupin. Jejich vyučování zajišťují učitelé určení krajským národním výborem příslušným podle bydliště žáka.

§ 7

(1) Učební obory zvláštních odborných učilišť a délka přípravy v těchto oborech je uvedena v příloze této vyhlášky.

(2) Příprava v učebních oborech trvá ve středních odborných učilištích pro smyslově postiženou mládež u dvouletých učebních oborů tři roky a u tříletých učebních oborů čtyři roky; u čtyřletých studijních oborů ve středních odborných učilištích pro smyslově postiženou mládež pět let. Prodloužení přípravy se započítává do přípravného období.

Zařazování žáků do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zvláštních škol a pomocných škol

§ 8

(1) O zařazování žáka do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zvláštních škol a pomocných škol rozhoduje okresní národní výbor příslušný podle místa trvalého bydliště žáka;^3) zařazení žáka je třeba vždy projednat s jeho zákonnými zástupci, pěstouny nebo občanem, popř. ústavem, jemuž byl žák na základě soudního rozhodnutí svěřen do výchovy (dále jen „zástupce žáka“). Zařazení žáka není podmíněno souhlasem zástupce žáka.

(2) Návrh na zařazení žáků do škol uvedených v odstavci 1 mohou okresnímu národnímu výboru podávat zástupci žáka nebo škola, kterou žák navštěvuje, pedagogicko-psychologické poradny, zdravotnická zařízení, orgány péče o dítě.

(3) Mateřské školy a základní školy předkládají průběžně okresnímu národnímu výboru seznam dětí a žáků, které navrhují k zařazení do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zvláštních škol a pomocných škol.

(4) Okresní národní výbor zabezpečí shromáždění všech podkladů potřebných k rozhodování o zařazení žáků do škol uvedených v odstavci 1 prostřednictvím okresní pedagogicko-psychologické poradny. Příslušný obvodní dětský lékař, popř. školní lékař, se kterým okresní pedagogicko-psychologická poradna bude případ konzultovat, zajistí všechna potřebná vyšetření dítěte v resortu zdravotnictví.

(5) K zařazení žáka do základní školy nebo do zvláštní školy při zdravotnickém zařízení je třeba souhlas ošetřujícího lékaře; rozsah výuky se stanoví v dohodě s ošetřujícím lékařem.

(6) Pokud okresní národní výbor rozhodl o zařazení žáka do zvláštní školy, zařídí současně jeho umístění do této školy. Pokud okresní národní výbor rozhodl o zařazení žáka do školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, kterou odborně vede krajský národní výbor, zašle opis rozhodnutí nadřízenému krajskému národnímu výboru.

(7) Umístění žáka do základní školy pro tělesně postižené nebo zvláštní školy pro tělesně postižené projedná národní výbor, který o zařazení rozhodl, s národním výborem, který ústav pro tělesně postižené řídí.

§ 9

(1) Do základní školy pro nedoslýchavé, do základní školy pro žáky se zbytky sluchu a do základní školy pro neslyšící se zařazují žáci s takovými vadami sluchu, pro které se nemohou ani při využití elektroakustických pomůcek vzdělávat na základní škole.

(2) Do základní školy pro žáky slabozraké, do základní školy pro žáky se zbytky zraku a do základní školy pro nevidomé se zařazují žáci s takovými vadami zraku, pro které se nemohou ani při využití běžných optických pomůcek vzdělávat na základní škole.

(3) Do základní školy pro žáky s vadami řeči a do základní školy pro nemluvící se zařazují žáci s takovými poruchami řeči, u nichž nelze dosáhnout odstranění poruchy řeči ambulantní logopedickou péčí.

(4) Do základní školy pro tělesně postižené se zařazují žáci s takovým tělesným postižením, pro které se nemohou vzdělávat na základní škole.

(5) Do zvláštních škol se zařazují žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou vzdělávat na ostatních školách. Do pomocných škol se zařazují žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou vzdělávat ani na zvláštní škole, ale jsou ještě vzdělavatelní.

(6) Do zvláštních škol pro žáky sluchově postižené, pro žáky s vadami řeči, pro žáky zrakově postižené nebo pro žáky tělesně postižené se zařazují žáci s příslušným postižením a takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou vzdělávat na ostatních školách.

(7) Žáci s více vadami, nejsou-li mentálně postiženi, se zařazují do některé školy uvedené v odstavcích 1–4 s přihlédnutím k převažující vadě.

(8) Při zařazení žáka do školy pro mládež vyžadující zvláštní péči pro žáka založí třídní učitel dlouhodobý výchovně vzdělávací plán, který je soustavně veden po celou dobu jeho docházky do školy pro mládež vyžadující zvláštní péči.

§ 10

(1) Dojde-li v průběhu docházky žáka ke změnám v charakteru postižení žáka, či přestanou-li důvody pro zařazení žáka do školy pro mládež vyžadující zvláštní péči existovat nebo přestane-li zařazení odpovídat postižení, podá ředitel školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, do níž byl žák zařazen, návrh na přeřazení žáka do jiné školy pro mládež vyžadující zvláštní péči nebo do základní školy, popř. návrh na osvobození žáka od povinné školní docházky; tento návrh projedná ředitel školy v pedagogické radě. Návrh se podává národnímu výboru, který školu pro mládež vyžadující zvláštní péči odborně vede; ten zašle návrh se svým stanoviskem tomu národnímu výboru, který bude o návrhu rozhodovat.^4)

(2) Žák, který byl zařazen do základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči nebo do zvláštní školy, po předcházející docházce do základní školy, může být přeřazen ředitelem základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči nebo zvláštní školy na návrh pedagogické rady do vyššího ročníku, než ve kterém plnil povinnou školní docházku na základní škole. V tomto případě se bere v úvahu věk žáka, počet let jeho školní docházky a znalost učiva odpovídající ročníku, do kterého má být žák zařazen.

§ 11

(1) Ve zvláštní škole jsou žáci s ohledem na stupeň rozumové vyspělosti vyučováni od 4. ročníku podle učebních osnov varianty A nebo varianty B. Podle osnov varianty B jsou vyučováni žáci, kteří jsou ve 3. ročníku na konci prvního nebo druhého pololetí klasifikováni nedostatečnou z českého jazyka nebo z matematiky, a u kterých nejsou předpoklady zvládnout ve vyšších ročnících požadavky osnov varianty A. Všichni ostatní žáci jsou vyučováni podle osnov varianty A.

(2) Zařazování žáků do skupin vyučovaných podle osnov varianty A nebo varianty B se provádí v pololetí a ke konci školního roku. Žáka zařazuje ředitel školy na návrh pedagogické rady. Přeřazení žáka ze skupiny A do skupiny B a obráceně je možné v kterémkoliv ročníku. Žáci vyučovaní podle osnov obou variant vytvářejí zpravidla jeden třídní kolektiv.

(3) Samostatné třídy pro žáky vyučované podle varianty B učebních osnov se zřizují pouze tehdy, umožňuje-li to stupeň organizovanosti zvláštní školy.

(4) Vyučování žáka podle varianty B učebních osnov se poznamená do dlouhodobého výchovně vzdělávacího plánu, do třídního výkazu, do třídní knihy a na vysvědčení.

(5) Na zvláštních školách pro žáky s více vadami se vyučuje podle jednotných učebních osnov.

§ 12

Závěrečné třídy zvláštních škol

(1) Žáci zvláštních škol, kteří pro své vážné psychomotorické nebo jiné postižení nemohou být připravováni v učebním oboru na zvláštním odborném učilišti, ukončí povinnou školní docházku v závěrečných třídách zvláštních škol. Příprava v závěrečných třídách je zaměřena na osvojení si a prohloubení základních občanských postojů, hygienických a pracovních návyků. Ve všeobecně vzdělávací části přípravy se pokračuje v upevňování učiva v určitých pro praktický život důležitých předmětech. Závěrečné třídy mohou být zřizovány i jako třídy koedukované.

§ 13

Přijímání žáků do středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči

(1) Ke studiu do středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči se přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili poslední ročník základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči; do středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči se mohou přijmout též absolventi základních škol, pokud při přijímacím řízení předloží potvrzení příslušného odborného lékaře o charakteru postižení a rozhodnutí posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru o změněné pracovní schopnosti.

(2) Charakter postižení žáka musí odpovídat typu školy, do níž se žák hlásí.

§ 14

Přijímání žáků do zvláštních odborných učilišť

(1) Do zvláštních odborných učilišť jsou přijímáni žáci zvláštních škol, kteří úspěšně ukončili 8., výjimečně 7. ročník zvláštní školy varianty A a jsou natolik rozumově vyspělí, že mohou přípravu ve zvláštním odborném učilišti absolvovat.

(2) K přijetí žáka do zvláštního odborného učiliště podávají zástupci žáka přihlášku; přihlášku podávají do konce ledna. Přihlášku se zástupci žáka projedná ředitel zvláštní školy.

(3) Přijetí žáka do zvláštního odborného učiliště navrhuje ředitel zvláštní školy na základě zhodnocení žákových schopností, zdravotního stavu a dovedností tak, aby byl žák připravován v učebním oboru, pro který má nejlepší předpoklady. Přihlášku žáka potvrzenou okresním (obvodním) odborníkem pro obor dorostového lékařství příslušného ústavu národního zdraví dle sídla školy spolu se svým návrhem zašle ředitel zvláštní školy do konce února řediteli zvláštního odborného učiliště, do kterého se žák hlásí.

(4) Žáky přijímá do zvláštního odborného učiliště jeho ředitel na základě komplexního posouzení žákových schopností a dovedností a v souladu s potřebami socialistické společnosti.

(5) Pro přijímání žáků do zvláštního odborného učiliště ustanoví ředitel zvláštního odborného učiliště komisi složenou z pedagogických pracovníků zvláštního odborného učiliště. Komisi předsedá ředitel zvláštního odborného učiliště nebo jím pověřený člen komise. Komise posuzuje žákovy schopnosti a předpoklady a dává řediteli zvláštního odborného učiliště návrh na přijetí žáka.

(6) Není-li žák přijat do toho učebního oboru, do kterého se hlásí, nebo navrhuje-li se jeho přijetí do jiného oboru, je třeba tuto skutečnost vždy projednat se zástupci žáka a přihlédnout k jejich oprávněným požadavkům.

(7) Proti nepřijetí žáka mohou jeho zástupci podat odvolání. Odvolání podávají do osmi dnů ode dne doručení rozhodnutí řediteli zvláštního odborného učiliště.