Zákon o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na léta 1986 - 1990 (zákon o osmém pětiletém plánu)

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ ÚKOLY OSMÉHO PĚTILETÉHO PLÁNU

§ 1

Poslání zákona

Tento zákon stanoví základní úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na léta 1986-1990 (dále jen „osmý pětiletý plán“) a rozhodující podmínky pro jeho realizaci jako závaznou směrnici pro řídící činnost vlády Československé socialistické republiky, vlád České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky (dále jen „vlády republik“), ústředních a jiných orgánů Československé socialistické republiky a republik a pro hospodářskou činnost orgánů středního článku řízení a socialistických organizací.

§ 2

Základní zaměření osmého pětiletého plánu

Osmý pětiletý plán zabezpečuje realizaci dlouhodobé hospodářské strategie, založené na urychlení sociálně ekonomického rozvoje cestou intenzifikace a zvyšování efektivnosti společenské výroby, kvality veškeré práce a přísné hospodárnosti, na prohlubování účasti Československé socialistické republiky v mezinárodní dělbě práce a upevňování její obranyschopnosti.

§ 3

Základní úkoly osmého pětiletého plánu

Ke splnění základního zaměření sociálně ekonomického rozvoje se stanoví zvýšit vytvořený hrubý národní důchod v roce 1990 o 18–19 % proti roku 1985 a jeho přírůstek krýt z 92–95 % zvýšením společenské produktivity práce. K tomu především:

• a) urychlit vědeckotechnický pokrok na základě účinného zapojení do realizace Komplexního programu vědeckotechnického pokroku členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci do roku 2000; výrazněji a rychleji zavádět nejnovější výsledky vědeckotechnického rozvoje do výrobní a společenské praxe při realizaci společensky žádoucích strukturálních změn ekonomiky, včetně útlumu ekonomicky neefektivních výrob,

• b) dále snižovat energetickou náročnost národního hospodářství; v letech 1986-1990 dosáhnout poklesu spotřeby palivoenergetických zdrojů na jednotku vytvořeného hrubého národního důchodu průměrně ročně o 2,9 %,

• c) podstatně zlepšit hospodaření s kovovým fondem na všech úsecích národního hospodářství a dosáhnout během osmé pětiletky průměrného ročního snížení finální spotřeby železných kovů na jednotku vytvořeného národního důchodu o 3,5 %,

• d) snížit přepravní náročnost v průběhu realizace osmého pětiletého plánu zhruba o 10 % a postupně komplexně racionalizovat oběh zboží a modernizovat skladové hospodářství,

• e) dosáhnout předstihu dynamiky obratu zahraničního obchodu před dynamikou vytvořeného národního důchodu na základě širšího a efektivnějšího zapojení do mezinárodní dělby práce, především do socialistické ekonomické integrace,

• f) využívat neustále se zvyšující kvalifikace pracujících pro zrychlení růstu produktivity práce ve všech odvětvích národního hospodářství a zabezpečovat rychlejší růst produktivity práce než průměrných mezd při důsledném zajišťování principu zásluhovosti,

• g) výrazně zlepšit vývoj a využívání zásob,

• h) podstatně zlepšit využívání kapacit a základních prostředků, urychlit likvidaci zastaralých a neefektivních; výrazně zvýšit efektivnost investic,

• i) prohloubit úlohy plánu jako základního nástroje řízení sociálně ekonomických procesů na všech stupních, připravit komplexní přestavbu hospodářského mechanismu tak, aby výrazně usměrnila postup zdokonalování soustavy plánovitého řízení v letech 1987-1990 a byla plně využita při sestavování 9. pětiletého plánu; přitom účinněji než dosud využívat hodnotových vztahů a nástrojů.

ČÁST DRUHÁ

HLAVNÍ ÚKOLY ODVĚTVÍ A ÚSEKŮ EKONOMIKY

§ 4

Uplatnění vědeckotechnického rozvoje

Ke zvýšení úlohy vědeckotechnického rozvoje jako rozhodujícího činitele intenzifikace ekonomiky se stanoví:

• a) vytvářet předpoklady pro výrazný růst účinnosti mezinárodní vědeckotechnické spolupráce, zejména v úzké součinnosti se Svazem sovětských socialistických republik a ostatními státy socialistického společenství,

• b) zkracovat lhůty řešení a realizace výzkumných a vývojových úkolů a zajišťovat, aby bylo dosahováno výsledků srovnatelných se světovou úrovní a výsledky byly urychleně uplatněny ve výrobě,

• c) koncentrovat síly a prostředky vědy, výzkumu, vývoje a výroby především na perspektivní, efektivní a pro rozvoj národního hospodářství rozhodující akce a směry řešení,

• d) zvýšit efektivní využívání licencí jako významného zdroje vědeckotechnického pokroku,

• e) rozšířit a zpřísnit hodnocení kvality výrobků v souladu s potřebami vnitřního a zahraničního trhu, a to na základě náročných kritérií, podložených mezinárodním srovnáním.

§ 5

Rozvoj průmyslu

Rozhodující úsilí v intenzifikačním procesu národního hospodářství realizovat zejména v průmyslu, kde se pro období osmého pětiletého plánu stanoví:

• a) zvýšit objem průmyslové výroby o 15–18 %, z toho v České socialistické republice o 13–14 % a ve Slovenské socialistické republice o 18–20 %, a produktivitu práce v průmyslu o 14–17 %; přitom prvořadou pozornost věnovat optimalizaci struktury výroby a jejímu efektivnímu užití, jakož i kvalitě a technické úrovni výrobků,

• b) zvýšit objem strojírenské a elektrotechnické výroby v souhrnu o 30 %, a to při přednostním rozvoji elektrotechnického průmyslu,

• c) zaměřit rozvoj hutnictví na intenzifikaci výroby a zlepšováním struktury a sortimentu hutní výroby dosáhnout lepšího využití kapacit a modernizace výrobní základny, a to při postupném snižování výroby surového železa a oceli a při zvyšování jejich kvality,

• d) v palivoenergetickém komplexu dbát o hospodárné získávání a využívání všech zdrojů paliv a energie; dále rozvíjet jadernou energetiku a centralizované zásobování teplem,

• e) zvýšit výrobu chemického průmyslu do roku 1990 nejméně o 13 % a jeho rozvoj zaměřit na vyšší zhodnocování a plné využití vstupních surovin a energií; výrobu farmaceutického průmyslu zvýšit nejméně o 40 %,

• f) zvýšit výrobu v průmyslu zpracování dřeva téměř o 13 % a zaměřit se na vyšší zhodnocení dřevní hmoty, zejména cestou jejího komplexního využití,

• g) zvýšit výrobu v lehkém průmyslu nejméně o 12 % při zvyšování kvality a módnosti výrobků, rozšíření výroby zboží mimořádné jakosti a při soustavné inovaci výrobků spotřebního zboží,

• h) zabezpečit rozvojem výroby stavebních hmot krytí potřeb národního hospodářství a obyvatelstva v objemu, sortimentní skladbě a vysoké kvalitě výrobků.

§ 6

Rozvoj zemědělsko-průmyslového komplexu

Základním úkolem zemědělsko-průmyslového komplexu je zabezpečovat a zkvalitňovat výživu lidu při současném zvyšování celkové míry soběstačnosti ve výrobě potravin. K zajištění tohoto úkolu se stanoví:

• a) orientovat zemědělsko-průmyslový komplex na zvyšování efektivnosti a snižování nákladovosti výroby; v odvětvích zajišťujících výrobní prostředky pro zemědělství a výrobu potravin zabezpečovat trvalý růst jejich technické úrovně, vyšší produktivnost, provozní spolehlivost a komplexnost dodávek,

• b) zvýšit hrubou zemědělskou výrobu v osmé pětiletce ve srovnání se sedmou pětiletkou o 6–7 % při zabezpečování přednostního růstu rostlinné výroby před živočišnou,

• c) důsledněji uplatňovat opatření k ochraně půdního fondu a ke zvyšování úrodnosti půd,

• d) zabezpečit vyšší stabilitu sklizní obilovin a dosáhnout v souhrnu za osmou pětiletku produkce 57 až 58 mil. tun,

• e) rozvíjet živočišnou výrobu v souladu s celospolečenskými požadavky a reálnými zdroji krmiv,

• f) zvýšit v potravinářském průmyslu do roku 1990 výrobu i dodávky do tržních fondů o 9–10 %; rozšiřovat sortiment výrobků ve všech cenových hladinách a jejich inovaci spojovat se zlepšováním užitných vlastností, kvality a prodloužením jejich trvanlivosti.

§ 7

Rozvoj lesního a vodního hospodářství

(1) K zajištění podmínek v lesním hospodářství pro udržení produkčních a ostatních funkcí lesa se stanoví:

• a) zaměřit hlavní pozornost na intenzifikaci pěstební činnosti, na zvýšení péče o porosty do 50 let, zesílení prevence, ochrany a péče o čistotu lesa a na odstraňování škod způsobených exhalacemi, škůdci a ostatními civilizačními vlivy,

• b) výrazně zlepšit v celém národním hospodářství hospodaření s dřevem a vytvářet podmínky pro jeho zvýšené využití.

(2) Ve vodním hospodářství se stanoví:

• a) zabezpečovat pro národní hospodářství i obyvatelstvo vodu v potřebném množství a kvalitě při důsledném prosazování racionálního hospodaření s vodou,

• b) rozšiřovat a chránit veškeré zdroje vody a zajišťovat ochranu vod před znečistěním,

• c) vytvářet předpoklady pro efektivní rozvoj závlah, využívání vodní energie a zvyšování ochrany před povodněmi.

§ 8

Rozvoj stavební výroby

K rozvoji stavební výroby se stanoví:

• a) zabezpečit růst stavební výroby dodavatelských organizací téměř o 10 % a zvýšit její výkonnost; zvýšení objemu stavebních prací zabezpečovat z 80–85 % růstem produktivity práce,

• b) důsledněji přizpůsobovat stavební kapacity stanoveným prioritám v zaměření investiční výstavby v tuzemsku a při vývozu včetně integračních akcí; zajistit potřeby modernizace, rekonstrukce, oprav a údržby základních prostředků, zejména bytového fondu,

• c) věnovat zvýšenou péči kvalitě stavebních prací; zvyšovat technologickou disciplínu a osobní odpovědnost za provedené práce, využití stavebních strojů, zařízení a dopravních prostředků a důsledněji využívat fond pracovní doby.

§ 9

Rozvoj dopravy a spojů

(1) Rozhodujícím úkolem dopravní soustavy je zvýšit kvalitu, spolehlivost, bezpečnost a hospodárnost při uspokojování přepravních potřeb národního hospodářství a obyvatelstva; k jeho zabezpečení se stanoví:

• a) posilovat veřejnou dopravu a v jejím rámci pak zejména železniční a vodní dopravu v souladu s dopravní politikou v nákladní dopravě,

• b) přednostně rozvíjet elektrickou trakci v železniční a městské hromadné dopravě, při současném snižování měrných spotřeb pohonných hmot a elektrické energie na jednotku výkonu ve všech oborech dopravy, především v závodové dopravě,

• c) dosáhnout růstu efektivnosti dopravy zvýšeným využíváním dopravních prostředků, jejich modernizací, zkvalitněním opravárenské činnosti, zvýšením kázně a pořádku a rychlejším rozvíjením progresívních přepravních systémů,

• d) inovovat a modernizovat dopravní cesty, dopravní, přepravní a manipulační prostředky, rekonstruovat železniční tratě a stanice při další elektrizaci tratí a jejich vybavením automatickým zabezpečovacím zařízením a pokračovat ve výstavbě dálnic a rozhodujících pozemních komunikací.

(2) K rozvoji spojů se stanoví pokračovat v rozšiřování a zkvalitňování spojových služeb; modernizovat, rekonstruovat a rozvíjet technickou základnu spojových sítí a připravovat podmínky pro zavádění nových služeb, včetně přenosu dat i textových informací pro potřeby řízení.

§ 10

Rozvoj hospodářských styků se zahraničím

V rozvíjení hospodářských styků se zahraničím se stanoví:

• a) zlepšovat směnné relace především vyšším zhodnocením vynakládané práce a efektivní vývozně dovozní strukturou,

• b) zvýšit podíl strojírenství a oborů založených na domácí surovinové základně v mezinárodní dělbě práce,

• c) zvyšovat devizový přínos z poskytovaných služeb, zejména ze zahraničního cestovního ruchu, lázeňství a dalších forem nehmotného vývozu,

• d) trvale prohlubovat ve vztahu k socialistickým státům všestranné hospodářské styky a vědeckotechnickou spolupráci zejména s členskými státy Rady vzájemné hospodářské pomoci, především se Svazem sovětských socialistických republik,

• e) rozvíjet ve vztahu k nesocialistickým státům vzájemně výhodnou směnu při větším využívání kooperace a spolupráce na třetích trzích; prohlubovat hospodářskou spolupráci s rozvojovými státy, zajišťující oboustranně vyšší přínos ze vzájemné spolupráce a účast na jejich industrializaci.

§ 11

Rozvoj investiční výstavby

V rozvoji investiční výstavby se stanoví:

• a) realizovat celkový objem investiční výstavby v souhrnu za léta 1986–1990 o 10–12 % vyšší než v období sedmé pětiletky, při výraznější změně struktury ve prospěch podílu strojů a zařízení,

• b) zvýšit podíl investic na efektivní modernizaci a rekonstrukci výrobní základny a zabezpečovat včasné uvádění kapacit do provozu při dosažení projektovaných parametrů; nezahajovat nepřipravené a dodavatelsky nezajištěné akce a vytvářet podmínky pro důsledné snižování nadměrné rozestavěnosti a zkracování lhůt investiční výstavby,

• c) zabezpečit hospodárné vynakládání investic a zastavit neodůvodněný růst rozpočtových nákladů; výrazně urychlit obnovu opotřebených základních prostředků na vyšší technické úrovni a vyřazování zastaralých strojních základních prostředků.

§ 12

Rozvoj životní úrovně

(1) V rozvoji životní úrovně se stanoví:

• a) důsledně spojovat další růst životní úrovně obyvatelstva a upevňování jeho životních jistot s výsledky, kterých bude dosahováno v rozvoji národního hospodářství; hlavní směry a cesty rozvoje životní úrovně orientovat na přednostní realizaci takových opatření, která povedou k výraznějšímu sepětí zájmu jednotlivých členů společnosti s celospolečenskými zájmy, a proto růst osobní spotřeby o 11–12 % co nejtěsněji spojovat s výsledky práce,

• b) dále zdokonalovat systém důchodového zabezpečení, pomoci společnosti rodinám s dětmi a zabezpečení pracujících v době nemoci v souladu s vytvářenými ekonomickými možnostmi a s celkovým vývojem reálných příjmů obyvatelstva,

• c) všestranně zlepšovat podmínky bydlení a vytvářet územní, technickoekonomické, materiální a kapacitní podmínky pro výstavbu 480 tisíc nových bytů včetně občanské a technické vybavenosti; důsledněji využívat stávající bytový fond, zvyšovat rozsah a kvalitu jeho oprav a údržby a podporovat individuální bytovou výstavbu,

• d) zaměřit široce rozvinutý systém péče o zdraví obyvatelstva zejména na zlepšování kvality zdravotnických služeb včetně prevence; racionalizovat a modernizovat síť zdravotnických zařízení a dále ji rozšířit.

(2) V oblasti mzdové a pracovní politiky se stanoví:

• a) opírat růst příjmů obyvatelstva o zvyšování produktivity práce; zajišťovat větší diferenciaci v odměňování,

• b) zabezpečovat proporcionalitu mzdového vývoje ve výrobní i nevýrobní sféře,

• c) rozvíjet brigádní formy organizace práce a odměňování,

• d) zvyšovat za účasti odborových orgánů a pracujících péči organizací o zlepšování pracovních a životních podmínek, pracovního prostředí, hygieny a bezpečnosti při práci.

§ 13

Tvorba a ochrana životního prostředí

K zabezpečení tvorby a ochrany životního prostředí, jakožto jedné z klíčových otázek zvyšování životní úrovně občanů a základního předpokladu péče o člověka, se stanoví:

• a) vyčlenit na jmenovité ekologické akce účelové prostředky v objemu minimálně 17 mld. Kčs,

• b) řešit postupně problémy životního prostředí, a to hlavně zastavením růstu znečisťování ovzduší, důslednou ochranou a racionálním využíváním zdrojů podzemní a povrchové vody, zvýšenou ochranou zemědělské a lesní půdy a celkovým posilováním ekologické stability krajiny.

ČÁST TŘETÍ

PODMÍNKY A PŘEDPOKLADY PRO REALIZACI OSMÉHO PĚTILETÉHO PLÁNU

§ 14

Úkoly vlád

Vláda Československé socialistické republiky a vlády republik

• a) zabezpečují ve své řídící činnosti konkretizaci základních úkolů stanovených tímto zákonem,

• b) upřesňují úkoly stanovené tímto zákonem a soustavně kontrolují jejich plnění,

• c) koordinují v rámci své působnosti a podle předchozích ustanovení činnost orgánů státní správy a orgánů hospodářského řízení tak, aby úkoly stanovené tímto zákonem byly plněny optimálním způsobem a aby bylo dosaženo nejpříznivějších hospodářských i společenských výsledků,

• d) organizují práce na prováděcích (ročních) státních plánech tak, aby se zabezpečilo splnění osmého pětiletého plánu,

• e) zabezpečují zdokonalování systému řízení národního hospodářství.

§ 15

Úkoly orgánů státní správy, orgánů hospodářského řízení a organizací

(1) Orgány státní správy a orgány hospodářského řízení odpovídají za důslednou realizaci úkolů stanovených tímto zákonem, za stanovení konkrétních úkolů a povinností podřízeným orgánům a organizacím a za jejich soustavnou kontrolu a vyhodnocování.

(2) Orgány středního článku řízení a organizace jsou povinny aktivně a iniciativně hledat a uplatňovat nejúčinnější cesty, postupy a opatření při zabezpečování svých povinností a k tomuto účelu využívat i vstřícného plánování a socialistického soutěžení.

(3) Všechny stupně řízení jsou povinny provádět kontrolu plnění osmého pětiletého plánu a vytvářet podmínky pro jeho realizaci.

§ 16

Zdokonalování plánovitého řízení národního hospodářství

S cílem posílit vliv na urychlování procesu intenzifikace, růstu efektivnosti a kvality se stanoví:

• a) posílit perspektivnost centrálního plánování, zvýšit jeho vědeckou úroveň a zabezpečit formování progresívní struktury výroby a její intenzifikaci; přitom zajistit soustavné propojování pětiletých a ročních plánů,

• b) vytvořit předpoklady pro účinnější působení hodnotových vztahů, zejména cenové soustavy, kalkulací a technickoekonomických norem s důrazem na uplatnění náročných podmínek; zdokonalovat a důsledněji využívat finanční a měnové nástroje, včetně měnových kurzů a posilovat tak optimální spojení plánu a chozrasčotu s cílem účinněji působit na ekonomickou a finanční rovnováhu a měnovou stabilitu,

• c) zvyšovat účinnost práce státního aparátu, zjednodušit a zhospodárnit jeho činnost a snižovat administrativní náročnost řízení,

• d) vytvářet podmínky pro zvyšování účasti pracujících na řízení jako základního předpokladu mobilizace pracovních kolektivů a jejich iniciativy k dosažení záměrů stanovených tímto zákonem.

§ 17

Úloha finanční, rozpočtové a měnové soustavy

(1) Státní rozpočty československé federace a státní rozpočty republik vycházejí ze základních úkolů osmého pětiletého plánu a pětiletých plánů republik, z rozpočtového výhledu Československé socialistické republiky a rozpočtových výhledů republik na léta 1986-1990, z prováděcích státních plánů a ze zásad finanční politiky stanovených vládou Československé socialistické republiky. Státní rozpočty československé federace a státní rozpočty republik podporují záměry a úkoly státních plánů a pomocí finančně ekonomických nástrojů aktivně působí na jejich plnění a na prosazování hospodárnosti.

(2) Měnový výhled Československé socialistické republiky na léta 1986-1990 se zaměřuje zejména na rychlejší prosazení intenzifikačních faktorů růstu ekonomiky, na upevnění vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy a na stabilizaci kupní síly československé koruny.