Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích

§ 1

Základní ustanovení

Tato vyhláška upravuje podmínky a způsob ukončování studia ve středních školách, ukončování pomaturitního studia, ukončování odborné přípravy, jakož i přípravy pro výkon jednoduchých činností ve zvláštních odborných učilištích.

§ 2

Způsob ukončování studia

(1) Studium v učebních oborech středních odborných učilišť a odborná příprava v učebních oborech zvláštních odborných učilišť se ukončují závěrečnou zkouškou.^1)

(2) Studium ve studijních oborech středních odborných učilišť, v gymnáziích a ve středních odborných školách se ukončuje maturitní zkouškou.^2)

(3) Pomaturitní studium^3) se ukončuje závěrečnou pomaturitní zkouškou; pomaturitní studium v konzervatořích, v němž se žáci zdokonalují pro kvalifikovaný výkon uměleckého povolání, se ukončuje absolventskou zkouškou.^4)

(4) Příprava žáků zvláštních odborných učilišť pro výkon jednoduchých činností^5) se ukončuje jejím celkovým zhodnocením.

§ 3

Závěrečná zkouška

(1) Závěrečná zkouška je komplexní zkouška; jejím účelem je zjistit, jak si žáci osvojili dovednosti a vědomosti v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami učebního oboru a jak jsou připraveni používat jich při činnostech, které mají vykonávat v povolání.

(2) Při závěrečné zkoušce se ověřují dovednosti žáků, jejich schopnost uplatnit teoretické vědomosti a vypracovat písemnou přípravu pro plnění praktických úkolů a celková připravenost na výkon příslušných dělnických povolání.

(3) Podmínkou pro vykonání závěrečné zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku učebního oboru.

(4) Závěrečná zkouška ve dvouletých a tříletých učebních oborech se koná od posledního úplného týdne v červnu do konce července a v učebních oborech s délkou denního studia 3 roky a 4 měsíce v prosinci.^6)

Maturitní zkouška

§ 4

(1) Maturitní zkouška je teoreticko-praktická komplexní zkouška; jejím účelem je zjistit, jak si žáci osvojili vědomosti a dovednosti v rozsahu učiva stanoveném učebními plány a učebními osnovami a jak jsou připraveni pro výkon povolání nebo odborných činností a pro další studium.

(2) Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia.

§ 5

(1) Maturitní zkouška se koná z vyučovacích předmětů všeobecně vzdělávacích a odborných zařazených do učebních plánů studijních oborů středních škol.

(2) Zkouška z vyučovacích předmětů všeobecně vzdělávacích se koná jako

• a) písemná zkouška z českého jazyka a literatury, ruského jazyka a v gymnáziu též z matematiky; ve středních školách s jiným vyučovacím jazykem než českým se koná písemná zkouška též z mateřského jazyka; písemná zkouška z ruského jazyka se nekoná,

• b) ústní zkouška z českého jazyka a literatury v širším historickém a ideovém pojetí a z ruského jazyka; ve středních školách s jiným vyučovacím jazykem než českým se koná ústní zkouška též z mateřského jazyka a literatury v širším historickém a ideovém pojetí; ústní zkouška z ruského jazyka se nekoná. V gymnáziu se ústní zkouška koná dále z jednoho z volitelných vyučovacích předmětů uvedených v odstavci 5 a ve třídách se zaměřením na matematiku i z matematiky.

(3) Zkouška z vyučovacích odborných předmětů v gymnáziu se nečlení; ověřují se při ní teoretické poznatky a praktické dovednosti v příslušném oboru. Využívají se při ní práce žáků vypracované v průběhu studia.

(4) Zkouška z vyučovacích odborných předmětů ve středních odborných učilištích a ve středních odborných školách se člení na

• a) část praktickou; ověřují se při ní základní dovednosti ve stanoveném rozsahu. Podle charakteru studijního oboru nebo vylosovaného tématu může být její součástí písemné nebo grafické řešení úkolu. Praktická část zkoušky se nekoná ve studijních oborech středních odborných učilišť určených pro absolventy učebních oborů s výjimkou středních odborných učilišť zdravotnických,

• b) část teoretickou; ověřují se při ní uceleně základní vědomosti žáků k vylosovanému tématu, případně i ve vztahu k praktické části; využívají se při ní práce žáků vypracované v průběhu studia.

(5) Volitelnými vyučovacími předměty maturitní zkoušky v gymnáziu jsou: další živý jazyk, dějepis, občanská nauka, zeměpis, fyzika, chemie, biologie, ve třídách se zaměřením na matematiku i deskriptivní geometrie, ve třídách se zaměřením na tělesnou výchovu a ve sportovních školách i tělesná výchova, ve školách s jiným vyučovacím jazykem než českým i ruský jazyk.

(6) Žák může konat se souhlasem ředitele střední školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku z jednoho z povinných vyučovacích předmětů zařazených v učebním plánu příslušného studijního oboru.

(7) Cizinci studující ve středních školách si mohou zvolit u maturitní zkoušky místo ruského jazyka další živý jazyk, kterému se ve škole vyučuje, nebo matematiku.

§ 6

(1) Maturitní zkoušky se konají v řádném zkušebním období v měsících dubnu až červnu nebo v mimořádném zkušebním období v měsících září nebo únoru následujícího školního roku.

(2) Písemné zkoušky se konají třetí týden v dubnu, a to z českého jazyka a literatury v úterý, z ruského jazyka ve středu a z matematiky v gymnáziu v pátek. Termíny praktické části a ústní části zkoušky stanoví na návrh ředitele střední školy krajský národní výbor, který střední školu odborně vede.

§ 7

Závěrečná pomaturitní zkouška a absolventská zkouška v konzervatoři

(1) Závěrečná pomaturitní zkouška je teoreticko-praktická komplexní zkouška; koná se z odborných vyučovacích předmětů zařazených do učebních plánů studijních oborů. Člení se na část praktickou a část teoretickou, kterými se zjišťuje:

• a) jak si žák doplnil a prohloubil dosažené vzdělání nebo získal odbornou kvalifikaci v pomaturitním kvalifikačním studiu, nebo

• b) jak se žák zdokonalil pro kvalifikovaný výkon povolání v pomaturitním zdokonalovacím studiu, nebo

• c) jak se žák specializoval pro konkrétní činnost v pomaturitním specializačním studiu.

(2) Absolventská zkouška v konzervatoři je komplexní odborná zkouška; má část praktickou a část teoretickou. V praktické části se ověřuje úroveň zdokonalení žáka pro výkon konkrétní umělecké činnosti, v teoretické části se ověřuje úroveň jeho přípravy pro výkon povolání. Teoretická část zkoušky je písemná a ústní.

(3) Podmínkou pro vykonání závěrečné pomaturitní zkoušky a absolventské zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku pomaturitního studia.

(4) Závěrečné pomaturitní zkoušky a absolventské zkoušky se konají v řádném zkušebním období ve druhé polovině června nebo v mimořádném zkušebním období v měsících září nebo únoru následujícího školního roku. Termíny závěrečné pomaturitní zkoušky a absolventské zkoušky stanoví na návrh ředitele střední školy, v níž je pomaturitní studium organizováno, krajský národní výbor, který střední školu odborně vede.

§ 8

Zhodnocení přípravy pro výkon jednoduchých činností

(1) Příprava žáků zvláštních odborných učilišť pro výkon jednoduchých činností se ukončí celkovým zhodnocením manuálních dovedností v rozsahu učiva stanoveného učebními osnovami vyučovacích předmětů zařazených do učebního plánu.

(2) Celkové zhodnocení přípravy vykonají bez zvláštních zkoušek na závěr posledního ročníku ředitel školy, třídní učitel, výchovný poradce a dílenský učitel nebo mistr odborné výchovy.

§ 9

Organizace ukončování studia a zkoušek

(1) Při písemné zkoušce z českého jazyka a literatury a z ruského jazyka si žák volí jedno téma ze stanoveného souboru. Při písemné zkoušce z matematiky v gymnáziu řeší žák dva určené příklady a dva příklady, které si sám ze stanoveného souboru zvolí. Při praktické a ústní zkoušce losuje žák jedno ze stanovených témat.

(2) Písemné zkoušky ze všeobecně vzdělávacích předmětů trvají nejvíce 240 minut. Závěrečná zkouška trvá nejvíce 24 hodin, v jednom dni nejvíce 8 hodin. Praktická část maturitní a praktická část pomaturitní nebo absolventské zkoušky trvají podle povahy studijního oboru nejvíce 16 hodin, v jednom dni nejvíce 8 hodin. Ve výtvarných oborech středních škol trvá praktická část maturitní zkoušky podle studijního oboru a povahy práce 2-4 týdny. Pro účel závěrečné zkoušky, praktické části maturitní a praktické části pomaturitní nebo absolventské zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut. Příprava žáka k ústní zkoušce pro jeden vyučovací předmět trvá 15 minut, pro vyučovací předměty s grafickým projevem 30 minut, pro zkoušku z učiva více vyučovacích předmětů 30 minut. Ústní zkouška trvá z jednoho vyučovacího předmětu 15 minut, je-li obsahem zkoušky učivo více vyučovacích předmětů, trvá zkouška 30 minut.

(3) Závěrečná zkouška, praktická a ústní část maturitní, pomaturitní nebo absolventské zkoušky jsou veřejné s výjimkou oborů, kde je to z hygienických důvodů nebo z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené.

(4) Závěrečná zkouška, praktická část maturitní, pomaturitní nebo absolventské zkoušky mohou být individuální nebo skupinové. Žáci při nich mohou používat pomůcky povolené v zadání tématu práce.

(5) Ústní část zkoušky se organizuje po skupinách tak, aby ji žák ukončil ve stejný den. V jednom dni může zkušební komise vyzkoušet nejvýše:

• a) při maturitních zkouškách 9 žáků,

• b) při závěrečných pomaturitních zkouškách a absolventských zkouškách 12 žáků.

(6) Žáci posledního ročníku gymnázia oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince, který z volitelných předmětů maturitní zkoušky (§ 5 odst. 5) si zvolili. Jestliže žák ve stanoveném termínu neoznámí, který předmět si zvolil, určí mu tento předmět třídní učitel.

(7) Žáci posledního ročníku středních škol, kteří chtějí konat dobrovolně maturitní zkoušku z dalšího povinného vyučovacího předmětu, oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince předmět, který si zvolili (§ 5 odst. 6).

(8) Před začátkem ústní části zkoušky, v konzervatoři i praktických zkoušek, nezúčastňují se žáci vyučování v rozsahu pěti vyučovacích dnů. Tato doba je určena pro přípravu k vykonání zkoušek.

Zkušební komise

§ 10

(1) Závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní a absolventské zkoušky se konají před zkušební komisí.

(2) Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel.

(3) Dalšími členy zkušební komise jsou:

• a) pro závěrečné zkoušky ve středním odborném učilišti mistr odborné výchovy a učitel odborných předmětů, ve zvláštním odborném učilišti mistr odborné výchovy nebo dílenský učitel,

• b) pro maturitní zkoušky podle zkoušeného předmětu nebo části zkoušky

• učitel českého jazyka a literatury a přísedící,

• učitel ruského jazyka a přísedící,

• učitel odborných vyučovacích předmětů a přísedící,

• učitel předmětu dobrovolně konané maturitní zkoušky a přísedící,

• v gymnáziu též učitel matematiky a volitelných vyučovacích předmětů a přísedící,

• ve středních odborných učilištích rovněž mistr odborné výchovy,

• c) pro závěrečné pomaturitní zkoušky a pro absolventské zkoušky učitelé odborných předmětů a přísedící.

(4) Ve studijních oborech, kde je to nutné ke komplexnímu odbornému posouzení, přizve ředitel školy k praktické části a k ústní části maturitní nebo závěrečné pomaturitní zkoušky odborníka z praxe. Odborníka z praxe je možno přizvat i k závěrečné zkoušce.

§ 11

(1) Předsedy zkušebních komisí jmenuje do konce února krajský národní výbor, který školy odborně vede. Předsedou zkušební komise může být jmenován pedagogický pracovník z jiné školy s odbornou a pedagogickou způsobilostí odpovídající příslušnému nebo příbuznému studijnímu nebo učebnímu oboru a nejméně s pětiletou pedagogickou praxí. Funkce předsedy zkušební komise je funkcí čestnou. Při opravných zkouškách v mimořádném zkušebním období a při ústních zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební komise ředitel školy, ve které se zkoušky konají, popřípadě jím pověřený zástupce.

(2) Místopředsedu a další členy zkušební komise (§ 10 odst. 3) z pedagogických pracovníků jmenuje do konce února ředitel školy, ve které se zkoušky konají. Místopředsedou zkušební komise může být jmenován pedagogický pracovník školy nejméně s pětiletou pedagogickou praxí.

§ 12

(1) Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost zkoušek, hodnotí úroveň i klasifikaci závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní zkoušky nebo absolventské zkoušky.

(2) Nemůže-li předseda zkušební komise vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.

(3) Pracovníci ministerstva školství, ve středních zdravotnických školách ministerstva zdravotnictví, krajských národních výborů, pracovníci resortního dozoru, pracovníci výzkumných ústavů resortu školství vyslaní ke zkouškám mají právo přesvědčit se doplňujícími otázkami o znalostech zkoušeného žáka, nepodílejí se však na jeho hodnocení.

(4) Pokud byl ke zkoušce přizván odborník z praxe, může klást se souhlasem předsedy komise žákovi otázky v praktické i v teoretické části zkoušky z odborných předmětů, nepodílí se však na jeho hodnocení.

(5) Po ukončení zkoušek všech žáků třídy se koná závěrečná porada zkušební komise. Předseda na ní projedná hodnocení průběhu a celkové úrovně zkoušek.

§ 13

Klasifikace a hodnocení

(1) Klasifikaci písemné zkoušky z českého jazyka a literatury, z ruského jazyka a v gymnáziu z matematiky navrhují vyučující. Výsledky písemné zkoušky z matematiky oznámí žákům předseda nebo místopředseda po projednání v komisi nejpozději do dvou týdnů od jejího konání. Výsledky písemné zkoušky z českého jazyka a literatury a z ruského jazyka oznámí vyučující žákům nejpozději týden před zahájením ústních zkoušek.

(2) Klasifikaci žáka při praktické a ústní části maturitní, závěrečné pomaturitní nebo absolventské zkoušky, v učebních oborech při závěrečné zkoušce, na návrh zkoušejícího učitele nebo mistra odborné výchovy schvaluje zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise. Při hodnocení maturitní, pomaturitní nebo absolventské zkoušky se přihlíží při klasifikaci rovněž k prospěchu, kterého žák dosáhl v průběhu studia. Při závěrečné zkoušce se přihlíží k prospěchu žáka z průběhu studia.

(3) Má-li žák z českého jazyka a literatury nebo z ruského jazyka při písemné zkoušce prospěch nedostatečný, koná ústní zkoušku ve stejném zkušebním období s tím, že prospěch z písemné i ústní zkoušky se promítne ve výsledném stupni. Jestliže žák neprospěl z českého jazyka a literatury nebo z ruského jazyka při ústní zkoušce, písemnou zkoušku neopakuje. Má-li žák gymnázia při písemné zkoušce z matematiky horší stupeň prospěchu než při klasifikaci v pololetí posledního ročníku studia, může mu předseda zkušební komise povolit na jeho žádost vykonání ústní zkoušky ve stejném zkušebním období. Byla-li písemná zkouška z matematiky klasifikována stupněm 5 - nedostatečný, vykoná žák ústní zkoušku povinně. V těchto případech se promítne prospěch z písemné i ústní zkoušky ve výsledném stupni.

(4) Počíná-li si žák při zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo dozírající učitel jeho zkoušku a po poradě komise, nebo při písemné zkoušce po poradě s ředitelem školy, mu sdělí, zda může ve zkoušce pokračovat, nebo zda bude zkoušku, popřípadě její část písemnou nebo ústní, v nejbližším zkušebním období opakovat.

(5) Prospěch žáka při zkoušce se klasifikuje těmito stupni: 1 - výborný, 2 - chvalitebný, 3 - dobrý, 4 - dostatečný, 5 - nedostatečný.^7)

(6) Celkové hodnocení žáka u zkoušek (s výjimkou celkového zhodnocení přípravy žáků zvláštních odborných učilišť pro výkon jednoduchých činností) klasifikuje zkušební komise podle této stupnice:

• a) prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá

• 1. ve výroční klasifikaci v posledním ročníku studia celkové hodnocení horší než „prospěl velmi dobře“, přičemž nemá průměr prospěchu z předmětů maturitní zkoušky horší než chvalitebný,

• 1. z předmětů nebo částí zkoušky včetně písemné zkoušky z matematiky v gymnáziu prospěch horší než chvalitebný, ve středních odborných učilištích z praktické části zkoušky a ve skupině studijních oborů 82 - Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba - z hlavního vyučovacího předmětu prospěch horší než výborný,

• 1. průměrný prospěch z předmětů zkoušky nebo částí zkoušky horší než 1,50;

• b) prospěl velmi dobře, jestliže žák nemá

• 1. ve výroční klasifikaci v posledním ročníku studia v žádném předmětu prospěch horší než dobrý,

• 1. z předmětů nebo částí zkoušky včetně písemné zkoušky z matematiky v gymnáziu prospěch horší než dobrý, ve středních odborných učilištích z praktické části zkoušky a ve skupině studijních oborů 82 - Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba - z hlavního vyučovacího předmětu prospěch horší než chvalitebný,

• 1. průměrný prospěch z předmětů nebo částí zkoušky horší než 2,00;

• c) prospěl, jestliže žák nemá

ve všech předmětech nebo částech zkoušky stupeň prospěchu horší než dostatečný,

• d) neprospěl, jestliže žák má

v některém předmětu nebo části zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný.

(7) Do celkového hodnocení se nezapočítává u maturitní zkoušky prospěch z předmětu, z něhož se žák přihlásí ke zkoušce dobrovolně.

(8) Celkové hodnocení zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák zkoušku ukončil. Toto hodnocení je konečné.

(9) Příprava žáků zvláštních odborných učilišť pro výkon jednoduchých činností se hodnotí na závěr dvěma stupni - prospěl - neprospěl.

§ 14

Opravné zkoušky

(1) Jestliže žák byl z některých předmětů zkoušky včetně praktické a teoretické části zkoušky klasifikován výsledným stupněm 5 - nedostatečný, rozhodne zkušební komise, může-li konat opravnou zkoušku z těchto předmětů nebo částí zkoušky v nejbližším mimořádném zkušebním období (§ 6 odst. 1).

(2) Opravné závěrečné zkoušky se konají v učebních oborech, jejichž délka denního studia je dva nebo tři roky, v říjnu, v učebních oborech, jejichž délka denního studia je 3 roky a 4 měsíce, v březnu následujícího kalendářního roku.

(3) Krajský národní výbor, který školu odborně vede, může povolit žákovi na jeho žádost druhou opravnou zkoušku, u maturitní zkoušky nejvýše ze dvou předmětů včetně praktické a teoretické části zkoušky, a to z vážných důvodů, zejména zdravotních.

(4) Neprospěl-li žák při opravné zkoušce více než ze dvou předmětů nebo částí zkoušky, nebo u druhé opravné zkoušky z jednoho předmětu, rozhodne zkušební komise, může-li opakovat celou maturitní zkoušku v příštím školním roce. Celou maturitní zkoušku může žák opakovat jen jednou.

§ 15

Společná ustanovení

(1) Nedostaví-li se žák ke zkoušce pro vážné důvody, zejména zdravotní, je povinen se nejpozději do tří dnů ode dne konání zkoušky omluvit. Závažnost důvodů, pro něž se žák ke zkoušce nedostavil, posuzuje předseda zkušební komise. Uzná-li předseda zkušební komise omluvu žáka, žák se neklasifikuje a zkušební komise mu určí náhradní termín zkoušky. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by studia zanechal dnem následujícím po termínu zkoušky.