Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu

§ 1

Součást zemědělského půdního fondu

Půdou, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není,^1) se rozumí

• a) dočasně neobdělávaná půda, která je dočasně nevhodná pro zemědělskou výrobu, ale může být po zemědělské rekultivaci opět pro tuto výrobu využívána,

• b) zemědělská půda dočasně odňatá zemědělské výrobě (dále jen „dočasně odňatá půda“),

• c) zemědělská půda použitá k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu (dále jen „dočasně použitá půda“),

• d) půda trvale odňatá zemědělské výrobě, která podle schváleného plánu rekultivace má být vrácena zemědělské výrobě (dále jen „trvale odňatá půda, která má být zemědělsky rekultivována“),

• e) zemědělská půda, která byla po dni počátku účinnosti zákona^2) odňata zemědělské výrobě, aniž bylo o jejím odnětí rozhodnuto podle zákona (dále jen „neoprávněně odňatá půda“).

§ 2

Změny uvnitř zemědělského půdního fondu

(1) Rozhodnutím o změně uvnitř zemědělského půdního fondu^3) se rozumí

• a) rozhodnutí o povolení změny kultury uvnitř zemědělské půdy obhospodařované,^1)

• b) rozhodnutí o povolení zařazení zemědělské půdy do kategorie dočasně neobdělávaná půda.

(2) Návrh na rozhodnutí^3) podává vlastník (uživatel) zemědělské půdy.

(3) Návrh na rozhodnutí^3) musí obsahovat údaje o pozemcích podle evidence nemovitostí,^4) charakteristiku pozemků a zdůvodnění požadovaných změn; postačí, je-li tato charakteristika a zdůvodnění součástí předkládaného agronomicko-půdoznaleckého zhodnocení pozemku a rozboru (odstavec 4).

(4) K návrhu na rozhodnutí^3) musí být připojeno, jde-li o

• a) změnu kultury orná půda na louku nebo pastvinu, agronomicko-půdoznalecké zhodnocení pozemku a rozbor, jimiž se prokáže, že jsou splněna kritéria uvedená v příloze č. 1 a že pozemek bude využíván racionálněji,

• b) zařazení zemědělského pozemku do kategorie dočasně neobdělávaná půda, agronomicko-půdoznalecké zhodnocení pozemku a rozbor, jimiž se prokáže, že pozemek nemůže být bez provedení zemědělské rekultivace ani extenzívně a racionálně využíván pro zemědělskou výrobu a že může být zemědělsky rekultivován.

§ 3

Využití zemědělských pozemků

(1) Využitím zemědělské půdy pro zemědělskou výrobu^5) se rozumí využití této půdy v některé z kultur zemědělské půdy obhospodařované^1) pro výrobu zemědělských výrobků.

(3) V zájmu racionálního využívání zemědělské půdy pro zemědělskou výrobu jsou organizace užívající zemědělskou půdu povinny zejména

• a) podle přírodních a výrobních podmínek řádně využívat veškerou zemědělskou půdu, kterou mají k dispozici, s výjimkou půdy, která dočasně obdělávána není [§ 2 odst. 1 písm. b)],

• b) uplatňovat moderní způsoby agrotechniky, zavádění vysoce výnosných odrůd osiv a sadby, jakož i používání vědecky zdůvodněných osevních postupů a dodržování agrotechnických lhůt,

• c) uplatňovat racionální výživu rostlin; zpracovávat, provádět a vyhodnocovat plány hnojení a plány úpravy půdní reakce podle výsledků půdních rozborů, podílet se na systematické kontrole obsahu cizorodých látek v půdě a účinně zabraňovat intoxikaci půdy, popřípadě i vodních zdrojů toxickými látkami,

• d) zabezpečovat a plně využívat všechny druhy melioračních opatření (odvodnění a závlahy) a povrchové úpravy ke zlepšování půdních vlastností a dbát o jejich funkci, zakotvit meliorační opatření ve střednědobých a prováděcích plánech, uskutečňovat je podle okolností též v rámci spolupráce v zemědělství; přitom dodržovat komplexní ochranu vodního režimu v území (zachycování odváděné vody v nádržích, biologická opatření u vodních toků apod.),

• e) rozšiřovat zemědělskou, zejména ornou půdu, zúrodňovat zemědělskou půdu znehodnocenou náletem dřevin, křovinami, kameny apod., rekultivovat a na zemědělskou půdu, jsou-li k tomu dány přírodní a výrobní podmínky a je-li to v souladu s plánovaným využitím území,

• f) chránit zemědělskou půdu před poškozováním vodní nebo větrnou erozí zaváděním protierozních postupů, úpravou nebo zřízením protierozních zábran, vytvořením vsakovacích pásů nebo zařízení ke snížení rychlosti a množství stékající vody, budováním nádrží pro zachycování vody a její využití k účelům závlahovým apod.,

• g) chránit zemědělskou půdu před poškozováním nevhodným provozem polních hnojišť, silážních jam, stohů a skládek, zdvojením nebo zbytečným rozšiřováním polních cest, zhutňováním půdy těžkými mechanismy apod.; dbát v sousedských vztazích na to, aby nedocházelo ke snižování zemědělské výroby nepřípustnými zásahy ze sousedních pozemků (nadměrným stíněním, náletem dřevin apod.),^8)

• h) pečovat o obsah humusu v půdě i využíváním vhodných odpadů a za tím účelem se domáhat, aby právnické osoby plnily svou povinnost tyto odpady bezplatně dodávat, a zajistit jejich včasný odvoz a vhodné uskladňování,^9)

• i) chránit zemědělskou půdu před negativními vlivy exhalací a imisí, a pokud jim nelze zabránit, soustavnou péčí, vhodnou rajonizací plodin a agrotechnikou omezovat jejich škodlivé vlivy,

• j) důsledně uskutečňovat optimální organizaci zemědělského půdního fondu zabezpečující jeho využití pro zemědělskou výrobu při současném respektování zásad ochrany a tvorby krajiny,

• k) věnovat intenzívní péči rekultivovaným plochám a vhodnou rajonizací plodin a agrotechnikou snižovat negativní vlivy rekultivovaných a mladých antropogenních půd na výnosy a kvalitu zemědělských plodin,

• l) nepřipustit neoprávněné zabírání půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu, nebo neoprávněnou činnost na této půdě poškozující zemědělskou výrobu; dojde-li však k takovému zabrání půdy nebo k takové činnosti na půdě, oznámit to příslušnému orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.

(4) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu kontrolují ve svém obvodu plnění povinností uvedených v odstavci 3. Zjistí-li závady, ukládají opatření k jejich odstranění a sledují jejich provádění. Při ukládání opatření musí být respektovány schválené projekty pozemkových úprav^10) a územní plány.^11)

(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se přiměřeně vztahují na občany – vlastníky (uživatele) zemědělské půdy.

Rekultivace

§ 4

(1) Ten, na jehož žádost se zemědělská půda odnímá zemědělské výrobě, je povinen zajistit následnou rekultivaci, jde-li

• a) o trvalé odnětí zemědělské půdy, která podle schváleného plánu rekultivace má být vrácena zemědělské výrobě,

• b) o trvalé odnětí zemědělské půdy, která podle schváleného plánu rekultivace má být zalesněna nebo na ní bude zřízena vodní plocha,

• c) o dočasné odnětí zemědělské půdy.

(2) Ten, na jehož žádost se zemědělská půda odnímá zemědělské výrobě, je k zabezpečení úkolů uvedených v odstavci 1 povinen zejména

• a) dohodnout předem záměry plánu rekultivace, popřípadě zvláštní režim provádění plánu rekultivace s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, organizací pověřenou jednotným řízením melioračních a zúrodňovacích prací,^12) popřípadě jinou pověřenou organizací^13) (dále jen „pověřená odborná organizace“) a s orgánem územního plánování,

• b) projednat předem záměry plánu rekultivace, popřípadě zvláštní režim provádění plánu rekultivace s organizací, která má nebo bude mít půdu v užívání, popřípadě též s orgánem nebo organizací jí nadřízenou a o projednání pořídit zápis, jehož součástí je závazné prohlášení následného uživatele, že rekultivované pozemky převezme do užívání,

• c) pořídit plán rekultivace; jde-li o lomovou (povrchovou) těžbu uhlí nebo o geologickoprůzkumné práce (u surové nafty a zemního plynu, zvláště u velmi hlubokých vrtů), v odůvodněných případech navrhnout zvláštní režim provádění plánu rekultivace,^14)

• d) předložit plán rekultivace, popřípadě návrh zvláštního režimu provádění plánu rekultivace ke schválení orgánu ochrany zemědělského půdního fondu^15),

• e) vést za účasti pověřené odborné organizace a organizace, která bude mít po skončení rekultivace půdu v užívání, protokol o provádění a skončení rekultivace podle vzoru uvedeného v příloze č. 2,

• f) zajistit po skončení rekultivace uzavření protokolu o provádění a skončení rekultivace podpisy zástupců pověřené odborné organizace a organizace, která bude mít půdu v užívání,

• g) zaslat protokol o provádění a skončení rekultivace orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a v případě, že došlo rekultivací ke změně druhu pozemku (kultury) nebo ke změně uživatele pozemku, též orgánu geodézie a kartografie,

• h) odstranit na vlastní náklad vady rekultivace, které vyjdou najevo do pěti let po uzavření protokolu o provádění a skončení rekultivace.

§ 5

(1) Plán následné rekultivace, pokud není dále uvedeno jinak, obsahuje zejména

• a) charakteristiku půdy, na níž má být rekultivace provedena (půdní, vodohospodářské, stanovištní poměry, řezy, schémata, profily terénu, dočasné deponie zemin, možnosti zapojení půdy do okolní obhospodařované půdy apod.) s uvedením údajů evidence nemovitostí (obec, katastrální území, čísla parcel, kultury, výměry),

• b) druh rekultivace (zemědělská, lesnická, vodohospodářská) a popřípadě zdůvodnění, proč není zemědělská rekultivace možná, zdůvodnění zúrodnění, intenzifikace, jsou-li prováděny v zájmu efektivnosti rekultivace,

• c) druh opatření, která budou součástí technické části rekultivace (terénní úpravy, využití skrývaných zemin, odvodnění, vybudování komunikací apod.), a postup při jejich provádění,

• d) druh opatření, která budou součástí biologické části rekultivace (způsob kultivace, povrchové úpravy půdy, hnojení, osevní postup apod.), a postup při jejich provádění, jakož i výslednou kulturu zemědělské půdy,

• e) časový postup rekultivace,

• f) mapové podklady s vyznačením údajů uvedených pod písmeny a), b) a e),

• g) propočet nákladů,

• h) zhodnocení předpokládaných výsledků rekultivace.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a), b), e), f) platí obdobně pro obsah plánu následné rekultivace po lomové (povrchové) těžbě uhlí nebo geologickoprůzkumných pracích (u surové nafty a zemního plynu, zvláště u velmi hlubokých vrtů), který se posuzuje spolu s návrhem zvláštního režimu jeho provádění.

§ 6

Následná rekultivace musí být zaměřena tak, aby rekultivovaná půda sloužila především zemědělské výrobě; lesnická nebo vodohospodářská rekultivace je přípustná jen tehdy, není-li zemědělská rekultivace možná nebo je-li jiná rekultivace určena schválenou územně plánovací dokumentací.

§ 7

(1) Rozsah následné rekultivace určí orgán ochrany zemědělského půdního fondu zpravidla v rozsahu odnímané zemědělské půdy.

(2) Následná rekultivace se uskutečňuje na půdě odňaté zemědělské výrobě, popřípadě na okolní půdě, která je součástí zemědělského půdního fondu nebo má být za součást tohoto fondu prohlášena.

§ 9

Následná rekultivace se provádí tak, aby byla dokončena

• a) při dočasném odnětí zemědělské půdy do stanovené doby skončení dočasného odnětí,

• b) při trvalém odnětí zemědělské půdy, která podle schváleného plánu rekultivace bude vrácena zemědělské výrobě po uplynutí delší doby než 12 let, po splnění účelu, pro který byla zemědělské výrobě odňata, nejpozději do termínu stanoveného v plánu rekultivace.

Ochrana zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti

§ 10

(1) Orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace jsou povinni již v období přípravných prací, zadání průzkumů a rozborů, zpracování prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad a programů výstavby^18) opatřit výchozí podklady pro zajišťování ochrany zemědělského půdního fondu,^19) a to zejména pokud jde o

• a) druh pozemků (kultury) zemědělské půdy, kvalitu zemědělské půdy po stránce agronomické a půdoznalecké, provedenou a plánovanou rekultivaci, zúrodnění a intenzifikaci,

• b) speciální kultury a plodiny a jejich plánované rozšíření,

• c) půdu, která nesmí být odnímána zemědělské výrobě^20) (dále jen „půda zvlášť chráněná“),

• d) ornou půdu 3. a 4. bonitní třídy, pokud není půdou zvlášť chráněnou,

• e) součásti zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou, ale jsou nepostradatelné pro zemědělskou výrobu^21) (dále jen „plochy nepostradatelné pro zemědělskou výrobu“),

(2) Výchozími podklady podle odstavce 1 jsou především tabelární a grafické územně technické podklady k ochraně zemědělského půdního fondu, dále údaje evidence nemovitostí, údaje o bonitních třídách pozemků a zařazení katastrálních území do přírodních stanovišť, výsledky komplexního průzkumu zemědělských půd včetně znázornění bonitovaných půdně ekologických jednotek a jejich vyhodnocení, projekty pozemkových úprav, koncepce rozvoje zemědělské výroby, popřípadě další údaje poskytnuté vědeckými pracovišti apod.

(3) Údaje z výchozích podkladů vyhodnocují zpracovatelé územně plánovací dokumentace v etapě průzkumů a rozborů a znázorňují je zpravidla v samostatném doplňujícím výkresu, popřípadě v souhrnném problémovém výkresu.^22) Podkladem doplňujícího výkresu jsou mapy měřítek použitých pro hlavní výkresy, které umožňují znázornění vyhodnocovaných údajů. Rozsah a přesnost tohoto vyhodnocení a znázornění se řídí podle stupně a kategorie územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení a znázornění údajů z výchozích podkladů je závazným podkladem pro zpracování návrhů prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby.

(4) Návrhy prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby projedná jejich pořizovatel na podkladě průzkumů a rozborů s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu. Tento orgán přitom vymezí požadavky z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, a to s přihlédnutím ke kategorii a stupni územně plánovací dokumentace, která má být zpracována.

§ 11

(1) K posouzení jednotlivých kategorií a stupňů územně plánovací dokumentace na úrovni konceptu řešení z hlediska předpokládaných vlivů variantního řešení na zemědělský půdní fond a zemědělskou výrobu, musí tato dokumentace kromě náležitostí stanovených předpisy o územním plánování obsahovat zejména

• a) údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu zemědělské půdy, jejíž výhledové odnětí se předpokládá, vyhodnocení druhu pozemků (kultur) dotčené zemědělské půdy, údaje o zastoupení bonitních tříd a o rozsahu zemědělských pozemků, které jsou odvodněny nebo zavlažovány, vyhodnocení celkového rozsahu půdy zvlášť chráněné a orné půdy 3. a 4. bonitní třídy, pokud není půdou zvlášť chráněnou, údaje o provedené rekultivaci, zúrodnění a intenzifikaci, o areálech a objektech zemědělské účelové výstavby a zemědělských služeb a jejich předpokládaném narušení a o předpokládaném narušení územní organizace a celistvosti zemědělského půdního fondu, a to v členění podle jednotlivých uvažovaných ploch (lokalit) a navrhovaného funkčního využití pozemků,

• b) údaje o plánované výstavbě odvodnění a závlah, plánovaném rozšiřování ploch speciálních kultur a plodin a plánovaných rekultivacích a zúrodnění a intenzifikaci,

• c) znázornění hranic obcí, katastrálních území a hospodářských obvodů zemědělských organizací,

• d) údaje o časových etapách předpokládaného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě,

• e) údaje o celkovém rozsahu nezemědělských pozemků, které se navrhují k zemědělské rekultivaci,

• f) u sídelních útvarů a zón dále vyznačení hranice zastavěného území obce k 1. 9. 1966, hranice současně zastavěného území obce, hranice mezi jednotlivými bonitními třídami a tras základních polních cest a orientační vyhodnocení odvodů za odnětí zemědělské půdy podle její celkové výměry, která má být odňata,

• g) u sídelních útvarů též orientační vyhodnocení předpokládané ekonomické újmy,^23) a to podle celkové výměry zemědělské půdy, která má být zemědělské organizaci odňata, popřípadě na níž má být její hospodaření omezeno nebo ztíženo; to platí i u zón, nebyla-li pro sídelní útvary územně plánovací dokumentace vypracována,

• h) podrobné zdůvodnění, že navržené řešení je ve srovnání s jiným možným řešením z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro zpracování územně plánovacích podkladů.^24)

§ 12

Při zpracování územně plánovací dokumentace se u dobývacího prostoru

• a) v grafické části vyznačí jeho hranice,

• b) v textové části odděleně uvede souhrnný přehled výměr zemědělské půdy, půdy zvlášť chráněné a orné půdy 3. a 4. bonitní třídy, pokud není půdou zvlášť chráněnou, jež se vyskytují na jeho území.

§ 13

Ochrana zemědělského půdního fondu při zpracování návrhu na stanovení dobývacího prostoru

(1) Při zpracování návrhu na stanovení dobývacího prostoru, jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, jsou těžební organizace povinny zabezpečit výchozí podklady uvedené v § 10 odst. 1 a 2 s přihlédnutím k povaze ložiska nerostů a způsobu jeho dobývání. Zpracovatelé návrhů na stanovení dobývacího prostoru vyhodnocují údaje z výchozích podkladů podle druhu těžby a celkového rozsahu dotčené zemědělské půdy na základě výsledků geologického průzkumu.

(2) Návrh na stanovení dobývacího prostoru se před podáním žádosti o udělení souhlasu^25) projednává z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu s dotčenými zemědělskými organizacemi a orgány ochrany zemědělského půdního fondu. Stanoviska těchto organizací a orgánů jsou podkladem pro příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu v řízení o udělení souhlasu.^25)

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně pro postup při rozšíření stanoveného dobývacího prostoru.

§ 14

Ochrana zemědělského půdního fondu při zpracování návrhu tras podzemních a nadzemních vedení

(1) Žádost o souhlas s návrhem tras podzemních a nadzemních vedení^26) předkládá investor zpravidla v technicky řešitelných územních alternativách s cílem nalézt řešení, které bude z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější. Přílohou žádosti je vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond podle jednotlivých alternativ.

(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu po přezkoumání předložené žádosti

• a) opatří souhlasem návrh nejvýhodnější alternativy trasy podzemního a nadzemního vedení nebo

• b) uloží investorovi navrhnout další technicky řešitelnou územní alternativu trasy vedení.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije v případě, že trasy podzemních a nadzemních vedení jsou řešeny v územně plánovací dokumentaci a požadavky na odnětí zemědělské půdy pro jejich výstavbu jsou v příslušné územně plánovací dokumentaci vyhodnoceny.

(4) Návrh tras podzemních a nadzemních vedení opatřený souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu je výchozím podkladem pro zpracování zadání stavby podzemního a nadzemního vedení, popřípadě pro zpracování územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů.

§ 15

Ochrana zemědělského půdního fondu při zpracování návrhu tras dopravních komunikací