Nařízení vlády Československé socialistické republiky o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení

§ 1

(1) Do I. pracovní kategorie se pro účely důchodového zabezpečení zařazují zaměstnání, v nichž se za podmínek stanovených zákonem vykonávají práce uvedené v příloze č. 1 části I tohoto nařízení.

(2) Zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech^1) jsou zaměstnání uvedená v příloze č. 2 tohoto nařízení.

(3) Zaměstnání I. pracovní kategorie vybraných vedoucích technickohospodářských a technických pracovníků uvedených v § 15 odst. 2 zákona jsou zaměstnání uvedená v příloze č. 3 tohoto nařízení.

(4) Do II. pracovní kategorie se pro účely důchodového zabezpečení zařazují zaměstnání, v nichž se za podmínek stanovených zákonem vykonávají práce uvedené v příloze č. 1 části II tohoto nařízení.

§ 2

(1) Ústřední orgány státní správy, ostatní ústřední orgány a organizace, v jejichž působnosti se vykonávají práce uvedené v § 1, jsou povinny dbát v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky o neustálé omezování škodlivých a ostatních negativních vlivů pracovního prostředí a pracovních postupů na bezpečnost a zdraví pracujících a o to, aby zařazení zaměstnání do pracovních kategorií pro účely důchodového zabezpečení bylo ve shodě s dosaženými výsledky této péče. Přitom pravidelnými revizemi zjišťují, zda zařazení zaměstnání je odůvodněno se zřetelem k dosaženému stavu pracovního prostředí a pracovních postupů.

(2) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí před rozhodnutím podle § 17 odst. 2 zákona projedná návrh resortního seznamu (doplňku resortního seznamu) v koordinační komisi složené ze zástupců federálních ministerstev práce a sociálních věcí a financí, Státní plánovací komise, ministerstev zdravotnictví a sociálních věcí republik, Ústřední rady odborů, ústředního výboru Svazu družstevních rolníků a dalších zúčastněných ústředních orgánů.

(3) Ústřední orgány a organizace, za které vydávají resortní seznamy federální ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik, plní povinnosti uložené v odstavci 1 a předkládají příslušnému ministerstvu podklady pro návrhy na vydání resortních seznamů a na změny a doplňky resortních seznamů spolu s jejich odůvodněním a zajišťují potřebnou součinnost při projednávání těchto návrhů.

§ 3

(1) Doba studia žáka středního odborného učiliště připravovaného pro zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se započítává jako doba zaměstnání této pracovní kategorie, jestliže se praktické vyučování provádí pravidelně na pracovištích nebo v provozech, kde se vykonávají zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie. Jde-li o zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, započítává se takto doba studia od počátku školního roku, v němž se žák podle učebního plánu pravidelně připravuje na budoucí povolání na pracovištích v podzemí.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro občany, kteří se připravují k výkonu povolání zaškolením.^2)

§ 4

(1) Poslancům národního výboru a členům orgánů lidové kontroly, u nichž se doba výkonu funkce považuje za dobu zaměstnání, a funkcionářům složek Revolučního odborového hnutí všech stupňů i ostatních složek Národní fronty uvolněným ze zaměstnání pro výkon funkce, kteří byli zaměstnáni v I. (II.) pracovní kategorii, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, jestliže se vrátili ihned po skončení výkonu funkce do zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie a není pro ně výhodnější úprava podle odstavce 2; to platí též, jestliže v době výkonu funkce vznikl uvedeným funkcionářům nebo pozůstalým po nich nárok na dávky důchodového zabezpečení.

(2) Členu závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí, členu odborové rady na stavbě a funkcionáři základní organizace Komunistické strany Československa nebo Socialistického svazu mládeže, který byl uvolněn pro výkon této funkce na závodě ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

(3) Doby výkonu funkcí uvedených v odstavcích 1 a 2 se nezapočítávají jako doba zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech; občanům, kteří vykonávali toto zaměstnání před výkonem funkce, se započítává při splnění podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2 doba výkonu funkce jako doba výkonu ostatních zaměstnání v hornictví vykonávaných pod zemí v hlubinných dolech.

§ 5

(1) Jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se započítávají, jestliže jsou obklopeny touto dobou, též

• a) dny pracovního klidu,

• b) doba dovolené na zotavenou, dodatkové dovolené, zvláštní dodatkové dovolené a další dovolené,

• c) doba náhradního volna za práci přesčas a ve dnech pracovního klidu,

• d) doba převedení pracovníka na jinou práci, k němuž je organizace oprávněna i bez jeho souhlasu,^3)

• e) doba, po kterou pracovník nemohl konat práci pro překážky v práci na straně organizace, včetně přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy,^4)

• f) doba, po kterou pracovník nemohl konat práci pro důležitou osobní překážku v práci v rozsahu stanoveném pracovněprávními předpisy,^5) pokud pracovníkovi náleží náhrada mzdy,

• g) doba, po kterou pracovník nemohl konat práci pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu,^6) nejde-li o dobu zaměstnání,

• h) doba převedení pracovníka na jinou práci v zájmu ochrany zdraví jiných osob před přenosnými nemocemi^7) nebo převedení na jinou práci těhotné ženy nebo matky dítěte mladšího než devět měsíců pro výkon práce, kterou nesmějí být tyto ženy zaměstnávány.^8)

(2) Vybraným vedoucím technickohospodářským a technickým pracovníkům uvedeným v § 15 odst. 2 zákona se náhradní doby a doby uvedené v odstavci 1 nezapočítávají jako dny, kdy uvedení pracovníci pracovali na pracovištích v podzemí hlubinných dolů.

(3) Jako dobu zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie nelze započítat zejména doby

• a) pracovního volna bez náhrady mzdy,

• b) neomluvené absence,

• c) výkonu trestu odnětí svobody, a to ani pokud odsouzený vykonává práce, které se jinak zařazují do I. (II.) pracovní kategorie.

§ 6

(1) Jako doba zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech^1) se započítávají, jestliže jsou obklopeny touto dobou, doby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až f) a doby těchto překážek v práci na straně pracovníka z důvodu obecného zájmu:

• a) výkonu funkce neuvolněného poslance Federálního shromáždění, České národní rady, Slovenské národní rady a národního výboru,

• b) výkonu funkce soudce z lidu a člena výboru lidové kontroly,

• c) výkonu funkce neuvolněného člena orgánu Komunistické strany Československa, Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže,

• d) výkonu služby v Lidových milicích,

• e) výkonu volebního práva,

• f) výkonu občanských povinností svědka, znalce, tlumočníka a jiných osob předvolaných k jednání u národního výboru nebo jeho zařízení, soudu nebo jiného státního orgánu,

• g) účasti na všech úkonech potřebných ke splnění úkolů organizovaného dárcovství krve,

• h) poskytnutí první pomoci, povinné lékařské prohlídky, opatření proti přenosným nemocem, jiných naléhavých opatření léčebně preventivní péče, a

• i) poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech.

(2) Ostatní doby uvedené v § 5 odst. 1 se započítávají, jestliže jsou obklopeny dobou zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, jako doby ostatních zaměstnání v hornictví vykonávaných pod zemí v hlubinných dolech,^9) jinak jako doby zaměstnání (náhradní doby), které těmto dobám předcházejí nebo na ně navazují.

(3) Doba účasti horníka na léčebných pobytech v určených zdravotnických zařízeních nebo regeneračně rekondičních pobytech v zařízeních k tomu určených se považuje za dobu výkonu zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech.

§ 7

Návrat do zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie po skončení náhradní doby nebo doby uvedené v § 5 odst. 1 nebo § 6 odst. 1 se pro započtení těchto dob jako dob zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie nevyžaduje, jestliže pracujícímu za trvání uvedených dob vznikl nárok na starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod.

§ 8

V článku I odst. 1 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 74/1982 Sb., o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví, se slova „v části I a II připojeného seznamu“ nahrazují slovy „v připojeném seznamu a v příloze č. 2 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení“.

§ 9

Zrušují se:

• 1. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1975 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 12/1980 Sb., nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 74/1982 Sb. a nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 48/1985 Sb.;

• 1. články II až IV a část I přílohy k nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 74/1982 Sb., o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví, včetně označení části II této přílohy.

§ 10

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 1988.

Štrougal v. r.

Příloha č. 1 nařízení vlády ČSSR č. 117/1988 Sb.

ČÁST I

Seznam druhů prací odůvodňujících zařazení zaměstnání, v nichž se tyto práce vykonávají, do I. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení

Zařazení zaměstnání do I. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení odůvodňují práce vykonávané

• 1. v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných uhelných, uranových a ostatních rudných a nerudných dolech, včetně jejich výstavby a rekonstrukce a geologického průzkumu (příloha č. 2);

• 1. v ostatních zaměstnáních v hornictví pod zemí v hlubinných uhelných, uranových a ostatních rudných a nerudných dolech, včetně jejich výstavby a rekonstrukce a geologického průzkumu;

• 1. při podzemních stavbách prováděných hornickým způsobem pro účely dopravní, vodohospodářské, energetické, telekomunikační a speciálních charakterů, včetně geologického průzkumu;

• 1. členy leteckých posádek a pracovníky soustavně činnými v letadle za letu;

• 1. členy posádek námořních lodí;

• 1. s tekoucím kovem při vysokopecní výrobě surového železa a při výrobě surové ocele a ferroslitin v základní hutní prvovýrobě a v hutní výrobě neželezných kovů, antimonu, hliníku, mědi, olova a rtuti;

• 1. při vytloukání žhavých odlitků z pískových forem pneumatickými kladivy nebo jinými nástroji;

• 1. v hutním zednictví (bílí zedníci) při horkých pracích při opravách hutnických pecí;

• 1. v chemické výrobě umělých vláken a celofánu při zvlákňování v prostředí sirouhlíku;

• 1. při výrobě výbušnin, kde se ve velké míře používá nitroesterů, zejména dinitroglykolu a nitroglycerinu; v pyrotechnických provozech, zejména při výrobě třaskavin a při některých manipulacích s nimi;

• 1. při výrobě fenylmetylpyrazolonu;

• 1. při výrobě antiparazitních přípravků na bázi organických sloučenin fosforu;

• 1. při výrobě smolného koksu;

• 1. při výrobě anodové hmoty;

• 1. kesonáři a potápěči ve stlačeném vzduchu v kesonech a potápěčských skafandrech;

• 1. při úpravě a konečném zpracování radioaktivních surovin v prostředí ohrožujícím ve významné míře ionizujícím zářením, jimiž jsou

– manipulace při skladování uranové rudy spojená s fyzikálními úpravami (drcením, mletím, tříděním, rozdružováním apod.),

– chemické zpracování uranových rud na chemický uranový koncentrát (dávkováním, rozkladem, loužením, promýváním, separací, sedimentací, filtrací, srážením, elucí, sorpcí, zahušťováním a sušením), plnění kontejnerů, vzorkování a expedice včetně čištění a údržby výrobních aparatur;

• 1. v jaderných elektrárnách v kontrolovaném pásmu za hygienickou smyčkou a při obsluze cyklotronu a výzkumného reaktoru;

• 1. s prokázanými chemickými karcinogeny a při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity;

• 1. pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v povrchových dolech (lomech) na uhlí, radioaktivní nerosty a nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, na magnezit, osinek, tuhu, kaolín, žáruvzdorné jíly, keramické lupky, sádrovec, živec a na křemen a křemenec k chemickotechnologickému zpracování nebo ke zpracování tavením;

• 1. v těžbě a při opracování kamene, při mletí a drcení křemene, křemence a živce, při formování žáruvzdorných výrobků, při úpravě keramických surovin v prostředí vysoké koncentrace agresivního fibroplastického prachu, nadměrně ohrožujícím pracující silikózou;

• 1. skláři dutého skla;

• 1. ve stokové síti v podzemních prostorách.

ČÁST II

Seznam druhů prací odůvodňujících zařazení zaměstnání, v nichž se tyto práce vykonávají, do II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení

Zařazení zaměstnání do II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení odůvodňují práce vykonávané

• 1. v prostředí škodlivého záření, zejména

– s izotopy a radioaktivními zářiči,

– se silným vysokofrekvenčním elektromagnetickým polem,

– v jaderné fyzice a v jaderných elektrárnách, konané pod vlivem ionizujícího záření, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 17,

– s radioaktivními surovinami, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 16,

– na pracovištích radiologických a radiochemických,

– na rtg pracovištích zdravotnických zařízení; při přípravě a podávání radioaktivních koupelí,

– při praní oděvů kontaminovaných radioaktivním prachem,

– při mytí a dekontaminaci laboratorního skla;

• 1. se rtutí, olovem, kadmiem, beryliem, arsenem a jinými neželeznými kovy, které působí nepříznivě na lidské zdraví, zejména

– v hutní výrobě olova a jiných neželezných kovů, nejde-li o práce uvedené v části I č. 6,

– práce při opracování olova a pokovování olovem a jeho slitinami nástřikem nebo máčením v tekutém kovu,

– při výrobě a opravách olověných, alkalických akumulátorů a suchých baterií,

– při výrobě kabelů s olověným pláštěm,

– se slinutými karbidy a tvrdokovy; práce v práškové metalurgii,

– nástřiky kovem,

– při výrobě olovnatých barev,

– při lití, přetavování a regeneraci písmoviny hutním způsobem,

– s tekutým olovem při výrobě hudebních nástrojů,

– při natírání olovnatými barvami a jejich nanášení v uzavřených prostorách,

– ve výrobě, opravách a údržbě (plnění) rtuťových ventilů, vývěv a měřících přístrojů; při výrobě a opravách neonů a jiných zářivkových svítidel a práce ve rtuťových měnírnách, včetně obsluhy a údržby,

– v ručních a strojních sazárnách a ve stereotypii;

• 1. v infekčním prostředí, zejména

– s vysoce patogenními zárodky a s toxickým biologickým materiálem; práce ve zdravotnických ústavech a zařízeních pro léčení infekčních chorob,

– na prosektuře a v pitevnách veterinárních zařízení,

– ve veterinárních asanačních ústavech,

– ve sběrných surovinách,

– v sušárnách krve a při výrobě krmiv,

– v odpadních kanálech, kanalizacích, kalojemech, žumpách a stokách, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 22,

– v čistících stanicích splaškových odpadních vod a ve spalovnách odpadků,

– s infikovanými zvířaty v infikovaném stavu,

– při zpracování peří,

– s látkami neznámých vlastností ve výzkumu jejich patogenity,

– v krematoriích za nejobtížnějších podmínek;

• 1. v prostředí agresivního, fibroplastického a leptajícího prachu, zejména

– při zpracování materiálů, nerostů a surovin s vysokým obsahem volného kysličníku křemičitého, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 20,

– při výrobě pískových a skořepinových forem a jader pro odlévání kovů (formování); při čištění a vytloukání kovových odlitků z pískových forem, při tryskání neočištěných odlitků ocelovou drtí uvnitř tryskacích komor, při přípravě slévárenských hmot a keramických směsí,

– při výrobě brusných prostředků,

– s dinasem, šamotem, dolomitem a osinkem, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 18 a 20,

– při výrobě lupků, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 20,

– při výrobě vápna, struskových cementů a Thomasovy moučky,

– při mletí vysokopecní strusky a manipulaci s ní,

– při čištění odlitků, tryskání sklářských výrobků a čedičových výrobků a sklářských forem křemičitým pískem,

– při obsluze vytřásacích strojů v tírnách lnu a při třídění východních vln;

• 1. se škodlivinami působícími jedovatě nebo leptavě, zejména

– při výrobě anorganických a organických lučebnin, kyseliny sírové a sirných sloučenin, alkálií, elektrochemických sloučenin, kyseliny dusičné a sloučenin dusíku, čistých chemikálií a farmaceutických lučebnin, syntetických paliv, pigmentů a glazur, nátěrových hmot, fotografických materiálů a umělých vláken,

– při zpracování a výrobě aktivního a dřevěného uhlí, karborafinu, lisovaného a impregnovaného uhlí, ostakolu, kostního klihu, spodia, kyseliny citrónové a ricínového oleje,

– při výrobě hnojiv a zemědělských přípravků, včetně prací s chemickými přípravky při čištění osiv a při ochraně rostlin,

– při výrobě plastických hmot a jejich zpracování včetně prací s epoxydovými pryskyřicemi,

– při výrobě dehtových barviv a jejich polotovarů, včetně prací se zdraví škodlivými barvivy, a při výrobě barevných snímacích tuh,