Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních podniků zemědělsko-potravinářského komplexu, jednotných zemědělských družstev a společných podniků

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tímto nařízením se upravuje finanční hospodaření státních podniků,^1) jejichž zakladatelem jsou federální ministerstvo zemědělství a výživy nebo ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstva zemědělství a výživy republik“), jednotných zemědělských družstev a společných podniků.^2)

(2) Dále se tímto nařízením upravuje finanční hospodaření Vojenských lesů a statků, Praha, Státního statku hl. města Prahy, organizací s potravinářskou výrobou v působnosti národních výborů a Velkochovu laboratorních zvířat Praha.

§ 2

Finanční zdroje organizace

Finančními zdroji organizací uvedených v § 1 (dále jen „organizace“) jsou:

• a) zisk z její činnosti zahrnující i finanční prostředky poskytované doplňkovými cenovými nástroji (dále jen „zisk“),

• b) odpisy základních prostředků (dále jen „odpisy“),

• c) další finanční zdroje (§ 9).

§ 3

Jmění a majetkové fondy

Jměním organizací uvedených v § 12 odst. 1 a majetkovými fondy organizací uvedených v § 12 odst. 2 jsou: fond základních prostředků a investic, obratový fond a fond cenných papírů; organizace, která zřizuje obratový fond, slučuje fond cenných papírů s tímto fondem.

Doplňkové cenové nástroje

§ 4

Diferenciální příplatky I

(1) Diferenciální příplatky I uhrazují zvýšené náklady organizacím hospodařícím v horších výrobních podmínkách zařazených do 21. až 42. produkčně ekonomické skupiny.

(2) Tyto příplatky se poskytují na tržby za výrobky vlastní zemědělské výroby, popřípadě výroby provozované společně s jinými organizacemi na základě smlouvy. Poskytují se také na tržby za vlastní zemědělské výrobky prodané svým pracovníkům a členům, ve vlastním maloobchodním zařízení, v tržní úpravě nebo opracované, popřípadě zpracované na potravinářské či průmyslové výrobky.

(3) Za vlastní výrobu organizace se považuje i výroba uskutečňovaná na základě smlouvy uzavřené s občany; podmínkou je, že chovaná zvířata zůstávají až do doby prodeje v majetku organizace.

(4) Pro nárok na diferenciální příplatky I se do tržeb započítávají veškeré příplatky k nákupním cenám, prémie za stimulaci výroby a jakosti zemědělských výrobků a příplatky a prémie poskytované z cenových fondů ministerstev zemědělství a výživy republik (§ 28).

(5) Od základu se odečítá hodnota nakoupeného meziproduktu, zejména osiva, sadby, chovných a užitkových zvířat, krmiv.

(6) Výše diferenciálních příplatků I se vypočítává podle sazeb uvedených v příloze na 100 Kčs základu.

(7) Diferenciální příplatky I jsou součástí výnosů.

(8) Nároky na diferenciální příplatky I uplatňují organizace ve státním výkazu.

§ 5

Diferenciální příplatky II

(1) Diferenciální příplatky II se poskytují organizacím podle pravidel stanovených vládou Československé socialistické republiky (dále jen „vláda“) k vyrovnání rozdílných výchozích podmínek, dopadů změn ekonomických nástrojů, extrémních výrobních podmínek a podmínek pohraničních oblastí.

(2) Sazby diferenciálních příplatků II pro jednotlivé organizace stanoví ministerstva zemědělství a výživy republik v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy.

§ 6

Ostatní doplňkové cenové nástroje

Poskytování finančních prostředků ostatními doplňkovými cenovými nástroji (příplatky k nákupním cenám, prémie apod.) se uskutečňuje na základě obecně závazných právních předpisů a v rámci cenového fondu ministerstev zemědělství a výživy republik podle pravidel stanovených vládou; tyto prostředky jsou součástí výnosů organizace.

§ 7

Používání zisku

(1) Organizace používá zisk v tomto pořadí:

• a) k úhradě úroků (pokud nebudou hrazeny z nákladů),

• b) k úhradě daní a ostatním platbám do státního rozpočtu, do státních fondů a do rozpočtu národních výborů,

• c) k minimálnímu povinnému přídělu do fondu rozvoje,

• d) k ostatním účelům stanoveným zvláštními předpisy včetně sankčních výdajů,

• e) k minimálnímu povinnému přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb, v jednotných zemědělských družstvech k přídělu podle § 15 odst. 1 písm. b),

• f) k minimálnímu povinnému přídělu do rezervního fondu (do výše stanoveného minimálního zůstatku fondu) s výjimkou zemědělských organizací,

• g) k ostatním účelům stanoveným tímto nařízením,

• h) k dalším přídělům do fondů organizace (§ 12) podle svého rozhodnutí.

(2) Zisk k přídělům do fondů organizace podle odstavce 1 písm. h) používá organizace až po použití zisku ke krytí potřeb uvedených v odstavci 1 písm. a) až g). Nestačí-li zdroje fondu rozvoje ke krytí potřeb z něho hrazených, zejména k doplnění obratového fondu, provede organizace přednostně příděl do fondu rozvoje.

(3) Při nedostatku zisku ke krytí potřeb z něho hrazených doplňuje organizace zisk k rozdělení z rezervního fondu.

(4) Organizace nesmí přidělit do fondů organizace, s výjimkou minimálního povinného přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb, více zdrojů, než zbývá ze zisku (doplněného případně z rezervního fondu) po použití zisku podle odstavce 1 písm. a), b) a d).

(5) Nerozdělený zisk převádí organizace koncem roku do svého rezervního fondu; pokud organizace podle § 12 odst. 2 rezervní fond nevytváří, převádí nerozdělený zisk do fondu rozvoje.

§ 8

Používání odpisů

Organizace používá odpisy k přídělům do svého fondu rozvoje. Přerozdělování odpisů se po přechodné období provádí u některých organizací, s výjimkou zemědělských organizací, podle pravidel stanovených vládou.^3) Případný odvod odpisů se nepokládá za odnětí majetku organizace.

§ 9

Používání dalších finančních zdrojů

(1) Dalšími finančními zdroji, které organizace získává při své hospodářské činnosti, jsou:

• a) příspěvky z nákladů hospodářské činnosti do fondů,

• b) tržby z prodeje základních prostředků a investic,

• c) příjmy za výsledky řešení úkolů rozvoje vědy a techniky,

• d) přijaté příspěvky ke sdružování prostředků,

• e) zdroje získané z integračních fondů (§ 19),

• f) účelové dotace (§ 21 a 22).

(2) Organizace používá tyto zdroje k financování své hospodářské činnosti a k přídělům do příslušných fondů; k tomu může použít i jiných zdrojů (úvěry, návratné půjčky).

§ 10

Sdružování prostředků

Při sdružování prostředků podle zvláštních předpisů^4) organizace:

• a) může ke sdružování používat prostředky ze zdrojů stanovených k financování činnosti, k níž se sdružuje,

• b) vytváří z přijatých prostředků ke sdružování zdroje k financování činností, pro něž jí byly prostředky poskytnuty a používá je výhradně k těmto účelům.

Odvody za odnětí zemědělské půdy

§ 11

Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě hradí organizace při:

• a) dočasném odnětí z rozdělení zisku, mimo případy uvedené v písmenu b),

• b) trvalém odnětí a při dočasném odnětí pro zařízení staveniště z fondu rozvoje.

Soustava fondů

§ 12

Fondy organizace

(1) Organizace, jejíž postavení, právní poměry a zásady činnosti upravuje zákon o státním podniku, vytváří fond rozvoje, rezervní fond, fond kulturních a sociálních potřeb a fond odměn.

(2) Organizace, jejíž postavení, právní poměry a zásady činnosti upravuje zákon o zemědělském družstevnictví, vytváří tyto fondy: fond rozvoje a fond kulturních a sociálních potřeb. Pokud tyto organizace zřídí fond odměn a rezervní fond, postupují přiměřeně podle § 14 a 16 tohoto nařízení.

(3) Organizace může zřizovat ze zisku další fondy podle svého rozhodnutí.

(4) Organizace zřizují za podmínek stanovených v § 17 až 20 účelové fondy, jejichž zdroji jsou plně nebo částečně jiné zdroje než zisk, a to rizikový fond, integrační fond a vyrovnávací fond při nákupu zemědělských výrobků u zpracovatelských organizací a fond hmotné stimulace vývozu.

(5) Peněžní prostředky fondů uvedených v odstavcích 1 až 3 může organizace podle svého rozhodnutí vést na běžném účtu nebo je ukládat na samostatných vkladových účtech u příslušné banky. Na samostatných vkladových účtech u příslušné banky ukládá vždy peněžní prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb.

(6) Organizace zabezpečuje svou platební schopnost tak, aby při její hospodářské činnosti výdaje hrazené z jednotlivých fondů vytvářených a zřizovaných podle odstavců 1 až 3 ani v průběhu roku nepřesáhly výši zdrojů těchto fondů a výši peněžních prostředků vedených na běžném účtu nebo na samostatných vkladových účtech u příslušné banky při využívání bankovních úvěrů.

(7) Stanovené minimální povinné příděly do fondů a minimální zůstatek rezervního fondu jsou pro organizace závazné.

(8) Zůstatky fondů ke konci roku se převádějí do roku následujícího.

§ 13

Fond rozvoje

(1) Fond rozvoje se tvoří:

• a) minimálním povinným přídělem ze zisku podle § 7 odst. 1 písm. c) a přídělem ze zisku podle § 7 odst. 1 písm. h),

• b) přídělem odpisů,

• c) příspěvkem z nákladů hospodářské činnosti ve výši stanovené normativem k financování výdajů na rozvoj vědy a techniky,

• d) převodem z obratového fondu podle § 23 odst. 6,

• e) z dalších zdrojů, a to z:

• 1. příspěvků ke sdružování prostředků na financování investic a výdajů na rozvoj vědy a techniky,

• 1. tržeb z prodeje základních prostředků a investic s výjimkou tržeb podle § 15 odst. 1 písm. d) bod 2.,

• 1. účelových dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z fondu soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu,

• 1. příjmů za výsledky řešení úkolů rozvoje vědy a techniky,

• 1. příspěvků z fondu zábran škod od podniků pojišťovnictví a integračních fondů partnerských organizací,

• 1. převodem z ostatních fondů, které organizace vytváří a zřizuje podle § 12 odst. 1 až 3,

• 1. dalšími zdroji stanovenými zvláštními předpisy.

(2) Fond rozvoje se používá:

• a) k financování investic včetně splátek investičních úvěrů podle § 24,

• b) k financování výdajů na rozvoj vědy a techniky podle § 25,

• c) k doplňování obratového fondu podle § 23 odst. 5,

• d) k úhradě příspěvků na sdružování prostředků při pořizování společných investic a řešení úkolů rozvoje vědy a techniky,

• e) k poskytování jednorázových příspěvků stavebním bytovým družstvům, podle rozhodnutí organizace na vyrovnání rozdílů mezi minimálním a skutečným členským podílem na stabilizační družstevní byt při změně jeho uživatele, a to u bytů, jejichž výstavba byla zahájena před 1. 1. 1977,

• f) k poskytování záloh na členské podíly bytovým družstvům za členy a pracovníky organizace, kteří nejsou v době zahájení družstevní výstavby známi,

• g) k poskytování finančních vkladů na rozvojové záměry organizací provozujících činnost podle předpisů o podnikání s účastí subjektů ze zahraničí,

• h) jako doplňkový zdroj na financování údržby a oprav základních prostředků,

• i) k úhradě splátek provozního úvěru sloužícího k dlouhodobému krytí zásob,

• j) k ostatním účelům stanoveným obecně závaznými právními předpisy.

(3) Organizace uvedené v § 25 odst. 2, které hradí výdaje na rozvoj vědy a techniky přímo z nákladů své hospodářské činnosti, nepoužijí ustanovení odstavce 1 písm. c) a e) bod 4. a odstavce 2 písm. b).

(4) Použití zdrojů fondu rozvoje není účelově vázáno na zdroje, ze kterých se fond rozvoje tvoří. Financování potřeb hrazených z fondu rozvoje podle odstavce 2 písm. a), b), d) až j) je omezeno zdroji fondu zbývajícími po doplnění obratového fondu podle § 23 odst. 5.

(5) K úhradě výdajů hrazených z fondu rozvoje podle odstavce 2 může organizace použít návratných půjček od jiných organizací nebo z fondu soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu.

(6) Použití zdrojů fondu rozvoje může být překročeno o objem přijatých a dosud nesplacených bankovních úvěrů na rozvoj vědy a techniky a o objem úhrad provedených podle odstavce 5.

(7) Příděl odpisů základních prostředků se provádí v průběhu roku měsíčně ve skutečně použitelné výši. Normativní příděl na neinvestiční výdaje rozvoje vědy a techniky na vrub nákladů se provádí čtvrtletně podle objemu stanoveného ukazatele.

§ 14

Fond odměn

(1) Fond odměn se tvoří:

• a) přídělem ze zisku podle § 7 odst. 1 písm. h) v souladu se mzdovými předpisy,

• b) převodem z fondu odměn jiných socialistických organizací,

• c) z části odměn ze socialistického soutěžení organizovaného vládou a Ústřední radou odborů a Svazem družstevních rolníků,

• d) z dalších zdrojů stanovených zvláštním předpisem.

(2) Fond odměn se používá:

• a) k osobní hmotné zainteresovanosti pracovníků organizací na výsledcích hospodaření podle mzdových předpisů,

• b) k převodu do fondů odměn jiných socialistických organizací,

• c) k úhradě překročení celkového objemu mzdových prostředků podle mzdových předpisů,

• d) k převodu prostředků do jiných fondů organizace.

(3) Pokud organizace fond odměn nevytváří, vyplácí prostředky k zainteresovanosti členů a pracovníků na výsledcích hospodaření ze zisku, který jí zůstane k použití po uspokojení potřeb podle § 7 odst. 1 písm. c) až f).

§ 15

Fond kulturních a sociálních potřeb

(1) Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří:

• a) ve státních podnicích, společných podnicích a v organizacích uvedených v § 1 odst. 2 minimálním povinným přídělem ze zisku podle § 7 odst. 1 písm. e),

• b) v jednotných zemědělských družstvech přídělem ve výši zabezpečující uspokojování sociálně ekonomických a společenských potřeb členů včetně důchodců podle § 7 odst. 1 písm. e),

• c) přídělem ze zisku podle § 7 odst. 1 písm. h),

• d) z dalších finančních zdrojů, a to:

• 1. z příspěvků ke sdružování prostředků na financování výdajů hrazených z fondu kulturních a sociálních potřeb,

• 1. z tržeb z prodeje základních prostředků a investic a jiných předmětů pořízených z fondu kulturních a sociálních potřeb,

• 1. z výnosu ze závodního stravování,

• 1. z části odměn ze socialistického soutěžení organizovaného vládou, Ústřední radou odborů a Svazem družstevních rolníků,

• 1. z dalších zdrojů stanovených zvláštními předpisy.

(2) Fond kulturních a sociálních potřeb se používá k financování výdajů na podnikovou společenskou spotřebu v souladu se zvláštním předpisem,^5) s výjimkou organizací uvedených v § 12 odst. 2, pokud tyto výdaje nejsou podle zvláštních předpisů hrazeny z nákladů hospodářské činnosti organizace nebo ze zisku,^6) popřípadě z fondu rozvoje.

(3) Organizace uvedené v § 12 odst. 2 do podnikové společenské spotřeby zahrnují výdaje na: kulturně výchovnou a vzdělávací činnost včetně družebních styků, příspěvky k důchodům členů jednotných zemědělských družstev, řešení bytové situace pracovníků a členů organizací (zejména poskytování příspěvků na členské podíly do bytových družstev a půjček k bytovým účelům), rekreační činnost, tělovýchovu a sport, sociální účely, příspěvky na úhradu prodávaných zemědělských výrobků důchodcům - členům a bývalým pracovníkům, příspěvky na zvýšení nutriční hodnoty pokrmů v závodním stravování, zdravotní péči, odměny a dary.

(4) Státní podniky se zemědělskou výrobou mohou z fondu kulturních a sociálních potřeb poskytnout bývalým pracovníkům - důchodcům příspěvky na částečnou nebo celou úhradu prodávaných zemědělských výrobků podle zvláštních předpisů.^7)

(5) Minimální povinný příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb je, s výjimkou organizací uvedených v § 12 odst. 2, při nedostatku zisku k rozdělení (po úplném vyčerpání zdrojů rezervního fondu podle § 16 odst. 3), zaručen z příslušného státního rozpočtu, popřípadě z rozpočtu příslušného národního výboru.

§ 16

Rezervní fond

(1) Rezervní fond se tvoří u organizací minimálním povinným přídělem ze zisku, s výjimkou zemědělských organizací, přídělem ze zisku podle § 7 odst. 1 písm. h) a převodem nerozděleného zisku podle § 7 odst. 5.

(2) Rezervní fond se používá:

• a) na doplnění zdrojů ze zisku k rozdělení,

• b) k poskytování návratných půjček organizacím a k převzetí záruk za půjčky a bankovní úvěry.

(3) Organizace používá rezervního fondu k doplnění zisku k rozdělení k účelům uvedeným v § 7 odst. 1 písm. a) až e) i pod stanovený minimální zůstatek fondu.

§ 17

Vyrovnávací fondy

K vyrovnání finančních rozdílů vyplývajících z odchylek mezi kalkulačními a skutečně docílenými nákupními cenami v závislosti na sortimentu a jakosti zakoupené suroviny mohou organizace zpracovávající zemědělské výrobky zřizovat vyrovnávací fondy. Statuty těchto fondů schvalují ministerstva zemědělství a výživy republik v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky nebo ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky.

§ 18

Rizikový fond

(1) Rizikový fond může vytvářet:

• a) zemědělská organizace, která pěstuje maloobjemové plodiny zahrnuté do některé z těchto skupin pojištění úrody:

• 1. obiloviny a luskoviny,

• 1. olejnaté a přadné rostliny,

• 1. pícniny,

• b) organizace zpracovávající zemědělské suroviny,

• c) organizace zemědělských služeb.

(2) Rizikový fond tvoří na vrub nákladů:

• a) zemědělská organizace procentem z pojištěného výtěžku maloobjemových plodin v příslušném roce,

• b) organizace zpracovávající zemědělské suroviny procentem z hodnoty plánovaného objemu dodávané zemědělské suroviny a z cenových rozdílů za nadsmluvní a mimosmluvní nákup cenou regulovaných výrobků,

• c) organizace zemědělských služeb (nákupní a zásobovací, plemenářské, chmelařské, osivářské a šlechtitelské) procentem z objemu tržeb a ostatních zdrojů.

(3) Sazby podle odstavce 2 písm. a) až c) stanoví organizace podle svých potřeb.

(4) Prostředky rizikového fondu používá:

• a) zemědělská organizace k vyrovnání náhrad škod na maloobjemových plodinách, maximálně do výše rozdílů mezi pojištěným výtěžkem maloobjemové plodiny a úhradou ve skupině, do které je tato plodina zahrnuta,

• b) organizace zpracovávající zemědělské suroviny ke krytí:

• 1. snížení hospodářských výsledků z důvodů nižšího než plánovaného množství a jakosti zemědělských surovin, pokud toto snížení není kryto pojištěním,

• 1. k vyrovnání rozdílů a ztrát z prodeje výrobků a zboží za snížené ceny k úhradě zvýšených nákladů na dopravu spojených s realizací odbytové a obchodní činnosti,