Zákon o zemědělské dani

Typ Zákon
Publikace 1988-11-14
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků 1
Historie novel JSON API
§ 1

Úvodní ustanovení

Tímto zákonem se upravuje zemědělská daň, která zahrnuje:

ČÁST PRVNÍ

DAŇ Z POZEMKŮ

§ 2

Poplatníci daně

(1) Poplatníkem daně z pozemků je každý uživatel pozemků uvedených v § 3. Pro daňovou povinnost je rozhodující, kdo je jako uživatel pozemků zapsán v evidenci nemovitostí.^1) Není-li v evidenci nemovitostí zapsán uživatel pozemků, je poplatníkem ten, kdo pozemky skutečně užívá.

(2) Z pozemků přenechaných občanům nebo organizacím do dočasného užívání podle zvláštních předpisů^2) platí daň z pozemků dočasný uživatel.

(3) Z pozemků, které jsou užívány jako záhumenky, platí daň z pozemků jednotné zemědělské družstvo.

(4) Je-li v evidenci nemovitostí zapsána jako uživatel společenská organizace, která přenechala pozemek svým členům k dočasnému užívání, jsou poplatníky daně z pozemků jednotliví členové.

(5) Užívá-li pozemek několik poplatníků, jsou povinni platit daň společně a nerozdílně.

§ 3

Předmět daně

(1) Předmětem daně z pozemků jsou veškeré pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda,^3) bez ohledu na to, jsou-li skutečně obdělávány či nikoliv nebo slouží-li k jiným účelům než k zemědělské výrobě.

(2) Z nezemědělské půdy podléhají dani okrasné zahrady^3) v užívání občanů.

(3) Zemědělská půda, která byla trvale odňata zemědělské výrobě, je vyňata ze zdanění počínaje rokem, který následuje po roce, ve kterém byl pozemek vyňat z evidence zemědělské půdy.^4)

§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně z pozemků jsou osvobozeny:

(2) Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) až c) v daňovém přiznání.

(3) Za rekultivované pozemky podle odstavce 1 se považují pozemky, které jsou v evidenci nemovitostí^1) vedeny jako zemědělská půda a na nichž se před rekultivací dolovalo, povrchově těžilo, nebo které byly úvozy a cestami a dále pozemky, které nebyly obdělávány pro značný stupeň jejich znehodnocení a které po rekultivaci jsou opět vhodné pro zemědělskou výrobu. Za rekultivované se považují i pozemky, které před rekultivací byly vedeny v evidenci nemovitostí jako nezemědělská půda a po rekultivaci byly převedeny do zemědělské půdy.

§ 5

Základ daně

(1) Základem daně z pozemků je celková výměra všech pozemků podléhajících dani.

(2) Do celkové výměry všech pozemků podléhajících dani se nezapočítávají pozemky patřící k rodinným domkům a pozemky zemědělské půdy členů jednotných zemědělských družstev, které souvisejí s pozemkem, na němž je obytná budova, nebo které jsou v zastavěném území obce,^5) činí-li jejich úhrnná výměra mimo zastavěnou plochu nejvýše 800 m^2.

(3) Převýší-li výměra pozemků rozsah stanovený v odstavci 2, započítává se do celkové výměry všech pozemků celá jejich výměra.

§ 6

Sazba daně

(1) Daň z pozemků připadající na 1 ha pozemků je odstupňována podle produkčních ekonomických skupin a je stanovena v sazebníku, který tvoří přílohu č. 1.

(2) Do produkčních ekonomických skupin se zařazují jako celek jednotlivé státní podniky hospodařící na půdě, jednotná zemědělská družstva, školní statky a společné podniky^6) hospodařící na půdě. Organizační jednotky semenářských, šlechtitelských a plemenářských podniků, agrokomplexu Nitra a státních hospodářských organizací vojenských lesů a statků se zařazují do produkčních ekonomických skupin samostatně.

(3) Pro ostatní uživatele půdy platí zařazení územně technické jednotky (katastrální území)^7), ve které užívají pozemky, do produkční ekonomické skupiny.

(4) Zaplacená daň z pozemků je u organizací položkou snižující výnosy.

§ 7

Snížení daně

(1) Orgán vykonávající správu daně (dále jen „správce daně“) může snížit poplatníkům daň z pozemků až o 50 %, jestliže jimi obhospodařované pozemky jsou podstatně horší ve srovnání s ostatními pozemky v témže katastrálním území. Daň nelze snížit organizacím zařazeným jako celek do některé produkční ekonomické skupiny (§ 6 odst. 2).

(2) Správce daně může na žádost poplatníka snížit nebo prominout daň z pozemků, které jsou zaplaveny, na nichž se provádějí vodohospodářské úpravy, z pozemků, které byly během roku rozhodnutím příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu zcela nebo zčásti odňaty dočasně nebo trvale zemědělské výrobě, z pozemků využívaných jako letištní pozemky a vojenská pásma, z pozemků, na nichž je zřízen národní park nebo chráněná krajinná oblast, státní přírodní rezervace, chráněné naleziště, chráněný park a zahrada, chráněná studijní plocha, chráněný přírodní výtvor, chráněná přírodní památka^8) a ochranná pásma zřízená podle zvláštních předpisů.^9)

(3) Při snížení nebo prominutí daně se přihlíží k tomu, do jaké míry nelze pozemky plně využívat k zemědělské výrobě a zejména k ekonomickým důsledkům z toho vyplývajícím.

ČÁST DRUHÁ

DAŇ Z OBJEMU MEZD A ODMĚN

§ 8

Poplatníci daně

(1) Poplatníky daně z objemu mezd a odměn jsou:

(2) Za poplatníky s převážně zemědělskou výrobou podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona považují ti poplatníci, u nichž tržby z rostlinné a živočišné výroby a z agrochemické činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových tržeb; u poplatníků, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně vykázaných tržeb.

§ 9

Základ daně

(1) Základem daně z objemu mezd a odměn je objem mzdových prostředků a odměn za práci zúčtovaných k výplatě v běžném roce, snížený o odměny poskytované podle předpisů autorského práva a průmyslového práva^12) zúčtované k výplatě v běžném roce.

(2) U jednotných zemědělských družstev se započte do základu daně uvedeného v odstavci 1 i příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.^13)

(3) Daň z objemu mezd a odměn zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění.^14)

§ 10

Sazba daně

(1) Sazba daně z objemu mezd a odměn činí 50 % ze základu daně.

(2) Poskytuje-li poplatník služby veřejného stravování včetně velkovýroby jídel, veřejného ubytování, cestovního ruchu, opravy a údržbu automobilů osobních a jednostopých motorových vozidel včetně jejich přívěsů a příslušenství a další služby, do jejichž cen nebyla promítnuta daň z objemu mezd a odměn (příspěvek na sociální zabezpečení) ve výši 50 %, činí sazba daně z části základu připadajícího na tyto služby 20 %.

(3) Do části základu daně podle odstavce 2 se zahrnují veškeré prokazatelné a samostatně evidované mzdové prostředky připadající na uvedené služby. Pokud se tento základ daně samostatně nesleduje, stanoví se podle podílu výkonů za uvedené služby z celkových výkonů s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení).

(4) Sazbu daně uvedenou v odstavci 2 není poplatník povinen uplatňovat.

§ 10a

Slevy na dani z objemu mezd

(1) Poplatníkům podléhajícím dani z objemu mezd a odměn (§ 8) se daň z objemu mezd snižuje o:

(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pracovníků se změněnou pracovní schopností ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla nahoru).

(3) Daň z objemu mezd a odměn po odečtení slev podle odstavce 1 nemůže činit méně než 10 % základu daně z objemu mezd a odměn (§ 9 odst. 1 a 2).

ČÁST TŘETÍ

DAŇ ZE ZISKU

§ 11

Poplatníci daně

Poplatníky daně ze zisku jsou organizace uvedené v § 8.

§ 12

Předmět daně

Předmětem daně ze zisku jsou příjmy z veškeré činnosti poplatníků daně.

§ 13

Základ daně

(1) Základem daně ze zisku je zisk zjištěný v účetnictví zvýšený o:

O částky uvedené pod písmeny c) a d) se základ daně ze zisku zvýší, jen byly-li zahrnuty do nákladů.

(2) Základ daně ze zisku se sníží o:

(3) Daň z objemu mezd a odměn je součástí nákladů poplatníka.

(4) Výdaje, jejichž rozsah nebo výše je závazně upravena pro státní podniky a pro státní hospodářské organizace zvláštními předpisy, se zahrnou pro výpočet základu daně ze zisku u všech dalších poplatníků do nákladů maximálně v rozsahu a do výše stanovené podle těchto předpisů.^17)

(5) U poplatníků, kteří nevykáží zisk nebo vykáží ztrátu, je základem daně ze zisku rozdíl úhrnu částek zvyšujících a snižujících zisk podle odstavců 1 a 2 snížený o vykázanou ztrátu.

(6) U poplatníků v likvidaci nebo zaniklých bez likvidace, pokud nelze základ daně stanovit podle předchozích odstavců, je základem daně ze zisku likvidační přebytek.

§ 14

Sazba daně

(1) Sazba daně ze zisku činí 50 % ze základu daně; u bank založených jako společný podnik^10) činí sazba 55 % s výjimkou uvedenou v odstavci 2.

(2) Sazba daně ze zisku činí 25 % ze základu daně, kterým je příjem z cenných papírů, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky a daň ze zisku se vybírá srážkou.

ČÁST PÁTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 23

Oznámení o vzniku a zániku daňové povinnosti

Poplatníci jsou povinni do 15 dnů oznámit skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik daňové povinnosti správci daně, a to:

§ 24

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.

§ 25

Daňové přiznání

(1) Daňové přiznání (dále jen „přiznání“) k dani z pozemků je poplatník povinen podat příslušnému správci daně na rok 1989 do 15. února 1989, pokud je povinen tuto daň platit. V dalších letech je povinen do 15. února běžného zdaňovacího období podat přiznání pouze poplatník, kterému vznikne nově povinnost k dani, nebo u něhož došlo ke změnám v okolnostech rozhodných pro vyměření daně (změna výměry užívaných pozemků, změna zařazení katastrálního území, ve kterém poplatník užívá pozemky, do produkční ekonomické skupiny a skončení doby osvobození pozemků od daně podle § 4 odst. 1 písm. a) až c).

(2) Přiznání k dani z objemu mezd a odměn a k dani ze zisku je poplatník povinen podat příslušnému správci daně každoročně do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.

(3) Každý, kdo je povinen platit daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby a komu nebyla daň stanovena paušální částkou, je povinen podat do 15. února příslušnému správci daně přiznání k dani z příjmu občanů ze zemědělské výroby za uplynulé zdaňovací období.

(4) Je-li pozemek užíván několika poplatníky (§ 2 odst. 5) nebo provozuje-li zemědělskou výrobu na společný účet více občanů (§ 15 odst. 2), je povinen podat přiznání jeden z nich.

(5) Přiznání je poplatník povinen podat vždy, byl-li k tomu vyzván správcem daně.

(6) Poplatník je povinen si daň v přiznání sám vypočítat. Organizace je povinna připojit k přiznání účetní závěrku za zdaňovací období, popřípadě další podklady stanovené obecně závazným právním předpisem.

(7) Organizace si mohou v přiznání odečíst od daně ze zisku obdobnou daň zaplacenou v cizině, nejvýše však do částky daně ze zisku připadající podle tohoto zákona na příjmy plynoucí z ciziny.

(8) Pokud plynou organizaci příjmy ze státu, s nímž Československá socialistická republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybrána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

(9) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce od jejího zániku přiznání k dani z objemu mezd a odměn a k dani ze zisku za uplynulou část zdaňovacího období.

(10) V případě likvidace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání k dani z objemu mezd a odměn a k dani ze zisku za uplynulou část zdaňovacího období a v přiznání uvést též likvidační přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu daně ze zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena.

(11) Zjistí-li poplatník po uplynutí lhůty pro podání přiznání, že předložené přiznání je neúplné nebo nesprávné, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné přiznání. Stejnou povinnost má poplatník i tehdy, zjistí-li, že daň má být vyšší než byla vyměřena.

(12) Nebylo-li přiznání, popřípadě dodatečné přiznání podáno včas, může správce daně zvýšit daň až o 10 %.

§ 26

Zaokrouhlování

(1) Základ daně z pozemků se zaokrouhluje na celé stovky m^2 dolů, základ daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby se zaokrouhluje na celé stovky Kčs dolů a základ ostatních daní na celé tisíce Kčs dolů.

(2) Daň z pozemků placená občany, daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby a jejich zvýšení (§ 25 odst. 12) se zaokrouhlují na celé Kčs nahoru. U organizací se jednotlivé daně a zvýšení (§ 25 odst. 12) zaokrouhlují na celé stovky Kčs nahoru. Penále u organizací i občanů se zaokrouhluje na celé desítky Kčs dolů.

§ 27

Vyměření daně

(1) Zemědělskou daň vyměřuje správce této daně.

(2) Daň z pozemků se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu. Ke změnám, jež nastanou během zdaňovacího období ve výměře obhospodařovaných pozemků, se při vyměření daně nepřihlíží.

(3) Změny v zařazení katastrálních území a organizací, popřípadě organizačních jednotek hospodařících na půdě do produkčních ekonomických skupin, k nimž dojde během zdaňovacího období, jsou rozhodné pro vyměření daně z pozemků na následující zdaňovací období.

(4) Daň z objemu mezd a odměn, daň ze zisku a daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby se vyměřují za každý kalendářní rok po uplynutí zdaňovacího období. V případech uvedených v § 25 odst. 9 až 11 může správce daně vyměřit daň i před uplynutím zdaňovacího období.

(5) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro každé zdaňovací období samostatně.

(6) V případech uvedených v § 2 odst. 5 a § 15 odst. 2 se vyměří jednotlivé daně poplatníkovi, který podal přiznání k dani; nebylo-li přiznání k dani podáno, vyměří se daň kterémukoliv z nich.

(7) Není-li poplatník povinen podle § 25 odst. 1 podávat každoročně přiznání k dani z pozemků, platí vyměření daně na rok, kdy poplatník podal přiznání, i na další zdaňovací období.

(8) Daň paušální částkou (§ 20) stanoví správce daně po projednání s poplatníkem do 30. dubna zdaňovacího období. Takto stanovená daň, nedojde-li k její úpravě nebo zrušení podle § 20 písm. b), platí i pro další zdaňovací období.

(9) Daň z pozemků a daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby se nevyměří, nepřesáhne-li po případném zvýšení nebo snížení 100 Kčs.

(10) O vyměření daně vyrozumí správce daně poplatníky platebním výměrem. Jsou-li poplatníky daně občané, kteří mají trvalé bydliště v obvodu příslušného správce daně, lze je o vyměření daně vyrozumět hromadně předpisným seznamem.

(11) Předpisný seznam se vyloží k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů. Poslední den této lhůty se považuje za den doručení. Počátek, místo a dobu vyložení předpisného seznamu vyhlásí správce daně veřejnou vyhláškou nebo jiným způsobem v místě obvyklým.

(12) Dojde-li u poplatníka ke změně ve výši daně, sdělí správce daně nově upravenou výši daně dodatečným platebním výměrem.

Placení daně

§ 28

(1) Daň z pozemků všech poplatníků je splatná ve třech splátkách, a to 20 % nejpozději do 30. dubna, 30 % do 31. srpna a 50 % do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.

(2) Jestliže daň z pozemků vyměřená občanu nepřesahuje 300 Kčs a daň vyměřená organizaci 2000 Kčs, je poplatník povinen ji zaplatit celou nejpozději do 30. dubna běžného zdaňovacího období.

(3) Nebyla-li daň k datu splatnosti vyměřena, je pro placení daně rozhodná výše daně vypočtená poplatníkem v přiznání.

§ 29

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.