Nařízení vlády České socialistické republiky o drobných provozovnách národních výborů jako právnických osobách
§ 1
(1) K uspokojování místních potřeb může místní národní výbor zřizovat drobné provozovny národního výboru jako právnické osoby^1) (dále jen „samostatná provozovna“).
(2) Samostatná provozovna je organizační jednotkou místního národního výboru, která v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese majetkovou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(3) Způsobilost uvedenou v odstavci 2 nabývá samostatná provozovna dnem zřízení; poskytovat služby a činnosti může jen v případě, jsou-li místnímu národnímu výboru zapsány v podnikovém rejstříku.^2)
(4) Činnost samostatné provozovny řídí její vedoucí, který jedná jejím jménem.
§ 2
Místní národní výbor může samostatné provozovny slučovat, rozdělovat nebo rušit; současně rozhodne o přechodu práv a závazků, popřípadě o jejich vypořádání.
§ 3
(1) Samostatná provozovna může poskytovat pouze služby a činnosti určené místním národním výborem při jejím zřízení; místní národní výbor může předmět činnosti změnit.
(2) V souladu s předmětem činnosti určeným podle odstavce 1 samostatná provozovna poskytuje služby a činnosti:
- a) občanům,
- b) národním výborům,
- c) organizacím a zařízením zdravotnickým, školským, kulturním, sociální péče, obchodním a veřejného stravování, tělovýchovy, sportu a rekreace,
- d) organizacím obstarávajícím nebo poskytujícím placené služby občanům, veřejně prospěšné služby nebo správu a údržbu domovního majetku,
- e) společenským organizacím.
(3) Jiným subjektům než uvedeným v odstavci 2 může samostatná provozovna poskytovat vytěžené suroviny a stavební materiály vyrobené z místních zdrojů, včetně jejich dopravy, práce spojené s užíváním místní veřejné skládky, práce spojené s odvozem pevných a tekutých odpadů a doplňkový prodej výrobků souvisejících s poskytovanými službami a činnostmi.
(4) Samostatná provozovna může v souladu se stanoveným předmětem činnosti vyrábět a dodávat výrobky pro vnitřní trh.
(5) Ustanovení zvláštních předpisů, pokud vyžadují k poskytování některých služeb a činností uvedených v předmětu činnosti samostatné provozovny zvláštní povolení, zůstávají nedotčena.
§ 4
Samostatná provozovna hospodaří s majetkem, který jí byl svěřen místním národním výborem při jejím zřízení, a dále s majetkem, který nabyla při poskytování služeb a činností; má právo a povinnost tento majetek v socialistickém celospolečenském vlastnictví držet, užívat jej, nakládat s ním, chránit jej a rozmnožovat v zájmu dosahování co nejlepších hospodářských výsledků a uspokojování místních potřeb.^3)
§ 5
(1) K úhradě výdajů na svou činnost samostatná provozovna použije:
- a) příjmy z tržeb od občanů, národních výborů, organizací a zařízení za služby a činnosti poskytované podle § 3 tohoto nařízení,
- b) účelově určené neinvestiční prostředky, které jí byly převedeny z rozpočtu místního národního výboru,
- c) účelově určené investiční prostředky na nákup strojů a zařízení, vyjma bilancovaných státním plánem, a na uskutečnění stavby, do výše 200 000 Kčs pro jednotlivou akci nad rámec limitu investiční výstavby stanoveného pro místní národní výbor, které jí byly převedeny z fondu rezerv a rozvoje nebo z jiných doplňkových příjmů místního národního výboru.
(2) Přebytek příjmů podle odstavce 1 písm. a) nad výdaji po zaplacení pojistného nemocenského pojištění^4) zůstává samostatné provozovně. Místní národní výbor může rozhodnout, že přebytek nebo jeho část je jeho doplňkovým příjmem.
(3) Místní národní výbor stanoví samostatné provozovně úkoly v zabezpečení tržeb od obyvatelstva s cílem zajišťovat růst těchto tržeb.
§ 6
Odměňování pracovníků samostatné provozovny se řídí zvláštními předpisy.^5)
§ 7
(1) Suroviny, materiál a výrobky nakupuje a služby a ostatní činnosti samostatná provozovna poskytuje za ceny podle cenových předpisů a rozhodnutí cenových orgánů nebo pověřených organizací.^6)
(2) Pro hospodaření s peněžními prostředky, výkaznictví a účetnictví platí zvláštní předpisy.^7)
§ 8
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.
Pitra v. r.
^1) § 17 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^2) § 107 odst. 1 a § 108 odst. 5 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^3) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.
^4) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
^5) Výnos ministerstva vnitra ČSR ze dne 31. března 1988 čj. MH/13-9517/2807/88 o odměňování pracovníků drobných provozoven národních výborů a rozpočtových zařízení národních výborů pro komunální služby, reg. v částce 23/1988 Sb.
^6) Zákon České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 22/1971 Sb., kterým se stanoví seznam surovin, výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny určuje Federální cenový úřad, ve znění pozdějších předpisů.
^7) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 154/1971 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice federálního ministerstva financí pro vedení účetnictví místních národních výborů malých obcí, drobných provozoven národních výborů, zálohovaných organizací, malých příspěvkových organizací, malých církevních organizací a jiných drobných organizací č. XV/2-23530/1978 ze dne 6. prosince 1978, reg. v částce 9/1979 Sb.
Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.