← Aktuální text · Historie

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zjišťování a používání průměrného výdělku

Aktuální text a fecha 1988-12-31

ČÁST PRVNÍ

ZJIŠŤOVÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU

§ 1

Úvodní ustanovení

Při zjišťování a používání průměrného výdělku pro pracovněprávní účely se postupuje podle této vyhlášky, pokud jiný obecně závazný pracovněprávní předpis^1) nestanoví jinak.

§ 2

(1) Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubého výdělku (§ 3) zúčtovaného k výplatě v rozhodném období (§ 4) a z doby odpracované v rozhodném období určené podle § 7 odst. 2 a § 9.

(2) Průměrný výdělek, který byl poprvé zjištěn v běžném kalendářním roce, se používá do konce tohoto roku, pokud není dále stanoveno jinak.

§ 3

Hrubý výdělek

(1) Do hrubého výdělku se zahrnuje mzda,^2) která byla pracovníku v rozhodném období zúčtována k výplatě a podléhá dani ze mzdy, s výjimkami stanovenými v odstavci 3. Do hrubého výdělku se zahrnuje také mzda, jestliže se z ní neprovádí srážka daně ze mzdy jen proto, že výdělek nedosahuje zdanitelné výše. Mzda, popřípadě odměna za vedlejší činnost (§ 71 zákoníku práce) se posuzuje samostatně.

(2) Do hrubého výdělku se nezahrnují peněžitá plnění poskytovaná organizací, která nejsou mzdou za práci vykonanou v pracovním poměru, ani náhrada mzdy a náhrada výdajů v souvislosti s výkonem práce.^3) Do hrubého výdělku se nezahrnují druhy mzdy, které jsou od daně ze mzdy zcela nebo zčásti osvobozeny,^4) a dále tyto druhy mezd (příjmů):

(3) Do hrubého výdělku se však zahrnují, i když jsou osvobozeny od daně ze mzdy,

(4) Roční odměny (roční prémie) vedoucím pracovníkům poskytované podle mzdových předpisů nebo vnitřních mzdových předpisů o hmotné zainteresovanosti vedoucích pracovníků se do hrubého výdělku zahrnují, pokud se jejich výše stanoví procentní sazbou ze základního platu dosaženého za kalendářní rok.

(5) U pracovníků odměňovaných měsíční mzdou, kterým byl poskytován doplatek do průměrného výdělku,^5) se tento doplatek zahrnuje do ostatních složek mzdy, s výjimkou případů uvedených v § 4 odst. 7 větě druhé.

§ 4

Rozhodné období

(1) Pokud není dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok. Průměrný výdělek se zjišťuje k 1. lednu běžného kalendářního roku.

(2) Při vzniku pracovního poměru v průběhu předchozího kalendářního roku je rozhodným obdobím doba od vzniku pracovního poměru do konce předchozího kalendářního roku.

(3) Neodpracoval-li k 1. lednu běžného kalendářního roku v rozhodném období podle odstavců 1 a 2 pracovník s týdenní pracovní dobou rozvrženou na pět pracovních dnů alespoň 70 dnů anebo pracovník s týdenní pracovní dobou rozvrženou na více než pět dnů 80 dnů, prodlužuje se rozhodné období do konce zúčtovacího období předcházejícího dni, k němuž je třeba průměrný výdělek zjistit.

(4) Při vzniku pracovního poměru v běžném kalendářním roce je rozhodným obdobím doba od vzniku pracovního poměru do konce zúčtovacího období předcházejícího dni, k němuž je třeba průměrný výdělek zjistit; ustanovení odstavce 3 platí i zde.

(5) Stejné rozhodné období jako při vzniku pracovního poměru je při

(6) Při skončení dosavadního pracovního poměru a vzniku nového pracovního poměru pracovníka k téže organizaci v nejbližší navazující pracovní den se rozhodné období posuzuje stejně jako při nepřetržitém trvání téhož pracovního poměru.

(7) Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní měsíce, za které byl pracovnici poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a za které bylo pracovníku poskytováno mzdové vyrovnání. Do rozhodného období se nezahrnují také kalendářní měsíce, za které byl pracovníku poskytován doplatek do průměrného výdělku,^5) pokud v souvislosti se skončením poskytování tohoto doplatku dochází k trvalé změně základní mzdy podle § 10; v tomto případě se do rozhodného období nezahrnují ani při zjišťování průměrného výdělku v následujícím kalendářním roce. V těchto případech se nepřihlíží ani k výdělku zúčtovanému za tyto kalendářní měsíce.

§ 5

Pravděpodobný výdělek

(1) Pravděpodobného výdělku se používá místo průměrného výdělku, jestliže v rozhodném období pracovník s týdenní pracovní dobou rozvrženou na pět pracovních dnů, popřípadě na méně než pět pracovních dnů nebo nerovnoměrně na jednotlivé dny v týdnu neodpracoval alespoň 70 dnů, anebo pracovník s týdenní pracovní dobou rozvrženou na více než pět pracovních dnů neodpracoval alespoň 80 dnů.

(2) Pravděpodobný výdělek se zjišťuje ke dni, kdy vznikla potřeba jej zjistit. Poprvé zjištěný pravděpodobný výdělek se používá vždy do doby odpracování 70 (80) dnů a v této době se znovu nezjišťuje, pokud nedošlo k trvalé změně základní mzdy, k případům posuzovaným jako vznik pracovního poměru nebo ke změně sjednané délky týdenní pracovní doby.

(3) Pravděpodobný výdělek se zjišťuje z výdělku, kterého pracovník dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě upraveného podle průměrného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo podobnou práci, a není-li to možné, podle výdělku stanoveného podle mzdových předpisů, vnitřních mzdových předpisů nebo kolektivní smlouvy. Pravděpodobný výdělek se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci. Úprava pravděpodobného výdělku se provede, jestliže by bez ní došlo k neodůvodněnému zvýhodnění nebo znevýhodnění pracovníka.

(4) Pravděpodobného výdělku se používá až do konce kalendářního roku v případech, kdy v důsledku délky období, za které se v organizaci poskytují některé ostatní složky mzdy, je průměrný výdělek zjištěný po odpracování 70 (80) dnů nižší, než pravděpodobný výdělek zjištěný podle odstavců 2 a 3; tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 5 a § 10.

§ 6

Odpracované dny

Pro posouzení, zda se prodlužuje rozhodné období (§ 4 odst. 3) a posouzení, zda se použije pravděpodobného výdělku (§ 5 odst. 1), se považuje za odpracovaný den, v němž pracovník

Přitom se nepřihlíží ke kalendářním měsícům, které se podle § 4 odst. 7 do rozhodného období nezahrnují.

Způsob zjišťování průměrného výdělku

§ 7

(1) Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek, popřípadě jako průměrný denní výdělek, pokud není dále stanoveno jinak. Průměrný denní výdělek se zjišťuje přepočtem z průměrného hodinového výdělku podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících podle rozvrhu stanovené týdenní pracovní doby pracovníka na pracovní den; přímo se zjišťuje, jen nelze-li vzhledem ke způsobu evidence pracovní doby a stavu výpočetní techniky zjišťovat průměrný hodinový výdělek.

(2) Průměrný hodinový (denní) výdělek pracovníka včetně mzdy za práci přesčas se zjišťuje

(3) Neumožňuje-li způsob evidence pracovní doby zjištění průměrného hodinového výdělku podle odstavce 2, může se zjistit tak, že se průměrný denní výdělek (průměr ostatních složek mzdy) dělí průměrným počtem pracovních hodin připadajících podle rozvrhu stanovené týdenní pracovní doby pracovníka na pracovní den.

(4) Průměrný hodinový (denní) výdělek bez mzdy za práci přesčas se u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou zjišťuje tak, že se hrubý výdělek sníží o mzdu za práci přesčas včetně příplatku za ni a dělí se počtem pracovních hodin (dnů) zjištěným podle odstavce 2 písm. a). Nelze-li výkony dosažené v době práce přesčas zjistit odděleně od výkonů dosažených ve stanovené týdenní pracovní době, dělí se hrubý výdělek snížený o příplatek za práci přesčas počtem hodin (dnů) odpracovaných v rozhodném období, zvýšeným o hodiny (dny) neomluvené nepřítomnosti v práci.

(5) U pracovníků odměňovaných měsíční mzdou se pro účely používání průměrného výdělku bez mzdy za práci přesčas zjišťuje průměr ostatních složek mzdy obdobně podle odstavce 4.

§ 8

(1) Jestliže byla pracovníku v rozhodném období zúčtována k výplatě roční odměna nebo roční prémie (jejich část), pokud se zahrnuje do hrubého výdělku a přísluší za kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, v němž byla zúčtována k výplatě, zjistí se její průměr (průměr její části) odděleně tak, že se dělí počtem hodin (dnů) odpracovaných v kalendářním roce, za který přísluší. Tento průměr se připočte k průměru zjištěnému podle předchozích ustanovení; přitom se u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou hrubý výdělek sníží o tyto roční odměny nebo roční prémie (jejich část), u pracovníků odměňovaných měsíční mzdou se o ně sníží ostatní složky mzdy uvedené v § 7 odst. 2 písm. b).

(2) Jestliže v rozhodném období prodlouženém podle § 4 odst. 3 byly zúčtovány dvě takové roční odměny nebo roční prémie (jejich části), postupuje se obdobně podle odstavce 1 s tím, že se jejich součet dělí počtem odpracovaných hodin (dnů) v kalendářních letech, za které přísluší.

§ 9

(1) Počet pracovních hodin (dnů), kterými se podle § 4 až 8 dělí hrubý výdělek, se nesnižuje o hodiny (dny)

(2) Ustanovení odstavce 1 platí také pro zjišťování průměru ostatních složek mzdy uvedených v § 7 odst. 2 písm. b) a průměru roční odměny nebo roční prémie uvedené v § 8.

§ 10

Trvalá změna základní mzdy

(1) Za trvalou změnu základní mzdy se pro účely zjišťování průměrného výdělku považuje změna základní mzdy

(2) Jako při trvalé změně základní mzdy se postupuje při změně sjednané délky týdenní pracovní doby s tím, že výše ostatních složek mzdy zúčtovaných v rozhodném období se upraví podle poměru délky nové a dřívější pracovní doby; to neplatí při zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy.

(3) Při zavádění zkrácené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy se po jejím zkrácení používá dosavadní průměrný výdělek s tím, že u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou se průměrný hodinový výdělek přepočte podle poměru délky dřívější a zkrácené týdenní pracovní doby.

(4) Za trvalou změnu základní mzdy se nepovažuje

(5) Při trvalé změně základní mzdy se zjišťuje průměrný výdělek pracovníků odměňovaných

Pro zjištění průměru ostatních složek mzdy uvedených v písmenech a) a b) je rozhodným obdobím doba stanovená v § 4, bez ohledu na trvalou změnu základní mzdy.

ČÁST DRUHÁ

ZJIŠŤOVÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU V NĚKTERÝCH ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH

§ 11

Pro účely náhrady mzdy při překážkách v práci kratších než jedna směna se používá průměrný výdělek bez mzdy za práci přesčas (§ 7 odst. 4). U pracovníků odměňovaných měsíční mzdou se při těchto překážkách v práci poskytuje náhrada mzdy ve výši poměrné části měsíční základní mzdy; pokud jim však je některá složka mzdy vyjadřující osobní ohodnocení za tuto dobu krácena, používá se průměrný výdělek bez mzdy za práci přesčas (§ 7 odst. 5).

§ 12

(1) Pro účely náhrady mzdy za dovolenou na zotavenou se používá průměrný denní výdělek (§ 7 odst. 1).

(2) Pro účely náhrady mzdy za dovolenou na zotavenou pracovníků v dopravě nebo spojích, kteří čerpají dovolenou v kalendářních dnech,^10) se průměrný výdělek připadající na jeden kalendářní den zjišťuje z počtu kalendářních dnů v rozhodném období, sníženého o dny omluvené nepřítomnosti v práci a zameškané pro vazbu. Dny, které se takto odečítávají, se uvádějí v kalendářních dnech bez ohledu na to, za kolik dnů byla poskytnuta náhrada mzdy; přitom se postupuje obdobně podle § 9.

§ 13

Dohody o pracovní činnosti

Průměrný výdělek pracovníků činných podle dohody o pracovní činnosti se pro účely náhrady škody a v ostatních případech sjednaných v dohodě zjišťuje obdobně jako průměrný výdělek u pracovníků v pracovním poměru; je-li pracovní činnost vykonávána nepravidelně, vychází se při výpočtu průměrného výdělku z počtu kalendářních dnů v rozhodném období.

§ 14

Průměrný výdělek u některých pracovníků v obchodních organizacích

(1) Při zjišťování průměrného výdělku u pracovníků v obchodních organizacích se postupuje podle § 2 až 11, § 12 odst. 1 a § 13, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Stejně jako při vzniku pracovního poměru se posuzuje rozhodné období u pracovníků odměňovaných

(3) U pracovníků odměňovaných smíšenou podílovou nebo smíšenou úkolovou mzdou se pro účely zjištění průměrného výdělku používá místo měsíční základní mzdy pevná část mzdy stanovená podle obecně závazných mzdových předpisů.

(4) U obchodněprovozních pracovníků, s výjimkou pracovníků závodních a školních stravovacích a ubytovacích zařízení, a u technickohospodářských pracovníků a dělníků, kteří pracují v kolektivu s obchodněprovozními pracovníky a jsou spolu s nimi odměňováni kolektivně, se

§ 15

Průměrný výdělek pro účely náhrady škody

(1) Průměrným výdělkem pracovníka pro účely náhrady škody a pro určení náhrady mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru je, pokud není dále stanoveno jinak, průměrný výdělek zjištěný podle § 2 až 11, § 13 a 14 s tím, že se do základu pro jeho výpočet zahrnují i podíly na hospodářských výsledcích nebo doplňkové odměny členů výrobních družstev, a roční odměny (roční prémie) vedoucím pracovníkům, i když se jejich výše stanoví procentní sazbou z předpokládaného ročního základního platu a za dobu nepřítomnosti v práci se nekrátí; pokud nebyly zúčtovány, zahrnou se do základu pro výpočet průměrného výdělku ve skutečně dosažené, popřípadě v pravděpodobné výši.

(2) Pro účely náhrady škody se průměrný hrubý měsíční výdělek zjišťuje u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou vynásobením průměrného hodinového (denního) výdělku včetně případné mzdy za práci přesčas a příplatku za ni, průměrným počtem pracovních hodin (dnů) připadajících na jeden měsíc z celkového počtu pracovních hodin (dnů) v roce. U pracovníků odměňovaných měsíční mzdou se k měsíční základní mzdě připočítá průměr ostatních složek mzdy připadající na jeden měsíc zjištěný podle věty první.

(3) Podle odstavce 2 se u pracovníků s týdenní pracovní dobou rozvrženou na pět pracovních dnů průměrný hodinový výdělek vynásobí, činí-li týdenní pracovní doba

průměrný denní výdělek se vynásobí 21,74 dny. Při jiném rozvržení týdenní pracovní doby než na pět pracovních dnů se přepočítací koeficient pro průměrný hodinový výdělek zjistí vynásobením průměrného počtu pracovních dnů průměrným počtem pracovních hodin připadajících na pracovní den.

(4) Pro účely náhrady za ztrátu na výdělku a v dalších případech, kdy se pro účely náhrady škody vychází z průměrného měsíčního čistého výdělku pracovníka, se tento výdělek zjišťuje z hrubého průměrného měsíčního výdělku (odstavce 2 a 3) odečtením daně ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka v měsíci, v němž vznikl nárok na náhradu; stejně se postupuje, vychází-li se z průměrných výdělků spolupracovníků.

§ 16

Je-li při používání průměrného výdělku potřebné zjistit průměrný měsíční výdělek v jiných případech než pro účely náhrady škody,^11) postupuje se obdobně podle § 15 odst. 2 až 4.

Průměrný výdělek před vznikem škody způsobené pracovním úrazem

§ 17

Průměrným výdělkem pracovníka před vznikem škody způsobené pracovním úrazem je průměrný výdělek zjištěný podle § 15 s výjimkou případů, kdy je dále stanoveno jinak; pokud se však průměrný výdělek zjišťuje pro náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 194 zákoníku práce), nezahrnují se do jeho základu druhy mezd (příjmů) uvedené v § 15 odst. 1.

§ 18

U žáka základní školy, zvláštní školy a pomocné školy je pro určení výše náhrady škody^12) průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené úrazem průměrný výdělek, kterého dosahují pracovníci v povolání, ve kterém by se tento žák s přihlédnutím k jeho duševním a tělesným schopnostem před úrazem mohl uplatnit po skončení povinné školní docházky.

§ 19

U žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště je pro určení náhrady škody^13) průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené úrazem

§ 20

U žáka gymnázia, střední odborné školy a studenta vysoké školy je pro určení výše náhrady škody^14) průměrným výdělkem před vznikem škody

§ 21

U občanů se změněnou pracovní schopností, kteří nejsou v pracovním poměru a jejichž příprava pro povolání (činnost) se provádí podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, je průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem^15) mzdový tarif stanovený pro odměňování za výkon povolání podle kvalifikace získané touto přípravou, a je-li mzdový tarif stanoven rozpětím, jeho spodní hranice, vždy však nejméně ve výši 1 600 Kčs.

§ 22

U osob povolaných ke službě v ozbrojených silách je průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem pravděpodobný výdělek stanovený podle § 17. Nebyly-li před nástupem této služby z vážných důvodů v pracovním poměru nebo v členském poměru k družstvu, vychází se z výdělku, kterého by mohly dosáhnout vzhledem ke své kvalifikaci.

§ 23

Ode dne, kdy se pracovník stal invalidním nebo částečně invalidním následkem pracovního úrazu, který utrpěl do pěti let po skončení povinné školní docházky nebo studia, je průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem průměrný výdělek jeho spolupracovníků vykonávajících práci toho druhu, pro kterou byl postižený pracovník připravován, pokud je to pro něj výhodnější.

§ 24

Průměrný výdělek před vznikem škody způsobené nemocí z povolání

(1) Při zjišťování průměrného výdělku před vznikem škody způsobené nemocí z povolání se postupuje podle § 17 až 23.

(2) U pracovníka, který byl pro ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice převeden na jinou práci^16) a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud je to pro pracovníka výhodnější, z průměrného výdělku zjištěného naposled přede dnem převedení na jinou práci. Totéž platí, byla-li na jinou práci převedena žena z důvodu těhotenství nebo mateřství (§ 153 zákoníku práce).

§ 25

Průměrný výdělek u žáků a studentů při jejich odpovědnosti za škodu

Při odpovědnosti žáků a studentů za škodu^17) se v případech, kdy zákoník práce používá při úpravě odpovědnosti pracovníka za škodu pojmu průměrný měsíční výdělek, tím rozumí

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 26

Zrušuje se

§ 27

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.

Ministr:

M. Boďa v. r.

^1) Například § 12 nařízení vlády ČSSR č. 99/1987 Sb., o pracovněprávních vztazích pracovníků mezinárodních hospodářských organizací, § 13 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 102/1987 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci.

^2) § 112 odst. 1 zákoníku práce.

^3) Například vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášky č. 2/1984 Sb.

^4) § 4 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR a ministerstva financí SSR č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy.

^5) § 115 zákoníku práce.

^6) Vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 132/1967 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení mladistvých nastupujících po skončení povinné školní docházky přímo do pracovního poměru.

^7) § 55 odst. 1 písm. d) nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

^8) Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem.

^9) Například ustanovení obecně závazných mzdových předpisů o odměňování dělníků při přidělení některých krátkodobých úkolů.

^10) § 102 odst. 5 věta druhá zákoníku práce.

^11) Například § 4 odst. 2 a § 18 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, ve znění pozdějších předpisů.

^12) § 39 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb.

^13) § 39 odst. 3 písm. a) nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb.

^14) § 39 odst. 3 písm. b) a § 39 odst. 4 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb.

^15) § 40 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb.

^16) § 37 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.

^17) § 39 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb.