Zákon o státním podniku

ČÁST I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Účel zákona

Účelem tohoto zákona je upravit postavení, právní poměry a zásady činnosti státního podniku (dále jen „podnik“) jako základního článku národního hospodářství.

§ 2

Podnik, jeho společenské poslání a pracovní kolektiv

(1) Podnik je socialistickou organizací, jejímž hlavním společenským posláním je svou podnikatelskou činností účelně a hospodárně uspokojovat potřeby socialistické společnosti; v souladu s tímto posláním podnik zabezpečuje svůj hospodářský rozvoj a v závislosti na výsledcích hospodaření sociální rozvoj svého pracovního kolektivu.

(2) Podnik je socialistickým výrobcem zboží (výrobky, práce, služby); svou činnost provozuje samostatně na základě státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje (dále jen „státní plán“), úplného chozrasčotu a socialistické samosprávy.

(3) Pracovní kolektiv podniku tvoří pracovníci, kteří v něm konají práce v pracovním poměru, s výjimkou vedlejšího pracovního poměru.^1)

ČÁST II

POSTAVENÍ A ŘÍZENÍ PODNIKU

§ 3

Stát a podnik

(1) Socialistický stát vytváří v souladu se svou hospodářsko-organizátorskou funkcí především obecně závaznými právními předpisy podmínky pro podnikatelskou činnost podniku; přitom zejména:

• a) stanoví dlouhodobé ekonomické normativy, jmenovité úkoly celospolečenského národohospodářského významu a limity omezených zdrojů;

• b) určuje finanční a měnové nástroje k usměrňování činnosti podniku, zejména odvody, daně, dotace, pravidla finančního hospodaření a podmínky úvěrování;

• c) stanoví pravidla rozdělení vytvořených zdrojů mezi společnost a podniky a základní proporce jejich užití na spotřebu a rozvoj v podniku;

• d) stanoví ceny nebo pravidla pro jejich tvorbu a změny;

• e) stanoví zásady mzdové politiky a pravidla mzdové regulace;

• f) stanoví pravidla pro provádění zahraničně hospodářské činnosti;

• g) přijímá protimonopolní opatření a stanoví pravidla hospodářské soutěže;

• h) rozhoduje o vzniku a zániku podniku.

(2) Činnost a územní působnost podniku lze omezovat nebo do ní zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

§ 4

Právní postavení podniku

(1) Podnik je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(2) Podnik neodpovídá za závazky státu nebo jiných subjektů. Stát neodpovídá za závazky podniku, pokud zákon nestanoví jinak.^2)

(3) Proti zásahům orgánů hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, se podnik může domáhat ochrany u hospodářské arbitráže za podmínek stanovených zákonem.^3)

(4) Orgán hospodářského řízení, který svým zásahem do činnosti podniku způsobil tomuto podniku majetkovou újmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové újmy, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon.^3)

(5) Způsobil-li podnik svou činností majetkovou újmu státu nebo jinému podniku nebo subjektu, je povinen ji nahradit za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem.

§ 5

Vnitřní organizace podniku

(1) Vnitřní organizace podniku a organizace vnitřního řízení je ve výhradní působnosti podniku.

(2) Vnitřní organizaci podniku upravuje organizační řád, popřípadě jiný vnitropodnikový organizační předpis.

(3) Člení-li se podnik na vnitřní organizační jednotky, může organizační řád, popřípadě jiný vnitropodnikový organizační předpis stanovit rozsah, v němž vnitřní organizační jednotka vystupuje v právních vztazích jménem podniku; právní úkony činí její vedoucí, popřípadě další pracovníci, určení organizačním řádem, popřípadě jiným vnitropodnikovým organizačním předpisem.

§ 6

Majetkové postavení podniku

(1) Podnik hospodaří s majetkem v socialistickém celospolečenském vlastnictví, který tvoří věci a majetková práva včetně práv k výsledkům výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti (národní majetek), jenž je vlastnictvím všeho lidu, a který mu byl svěřen při jeho založení; dále podnik hospodaří s věcmi a majetkovými právy včetně práv k výsledkům výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti, kterých nabyl v průběhu svého podnikání a které se tak staly součástí majetku v socialistickém celospolečenském vlastnictví (národního majetku).

(2) Podnik má právo a povinnost tento majetek v socialistickém celospolečenském vlastnictví držet, užívat jej, nakládat s ním, chránit jej a rozmnožovat v zájmu dosahování co nejlepších hospodářských výsledků a plného uspokojování potřeb socialistické společnosti. Majetek může být podniku odňat pouze v případech stanovených zákonem, a to v zásadě za úplatu.

(3) Peněžním vyjádřením majetku v socialistickém celospolečenském vlastnictví, se kterým podnik trvale provozuje svou podnikatelskou činnost, je jmění. Podnik je povinen rozmnožovat toto jmění, které nesmí být odňato svému účelu s výjimkou zvláštních režimů hospodaření podle tohoto zákona.

Finanční postavení podniku

§ 7

Podnik je přímým subjektem vztahů ke státnímu rozpočtu (státní rozpočet federace nebo státní rozpočet příslušné republiky), státním fondům a rozpočtům národních výborů.

§ 8

Samofinancování

(1) Podnik hradí své potřeby a náklady z příjmů získaných především ze své podnikatelské činnosti, jakož i z dalších zdrojů.

(2) Ze svého zisku hradí podnik přednostně odvody a daně státu.

(3) Zisk zbylý po provedení odvodů a daní (dále jen „použitelný zisk“) využívá podnik samostatně, přitom provádí přednostně příděly do fondů, které je povinen vytvářet. Použitelný zisk nelze podniku odejmout s výjimkou zvláštního režimu hospodaření podle § 15, kdy je podniku uložen útlumový program.

(4) Odpisy ze základních prostředků zůstávají podniku v plné výši a podnik je využívá ve své pravomoci samostatně; to neplatí, je-li podniku uložen útlumový program.

§ 9

Státní plán

(1) Základním nástrojem centrálního řízení podniku státem je pětiletý státní plán, který je základem uskutečňování hospodářské politiky Komunistické strany Československa a socialistického státu. Cíle a úkoly státního plánu se uplatňují vůči podniku v zásadě ekonomickými prostředky.

(2) Podnik je přímým adresátem výstupů státního plánu, jimiž jsou zejména normativy, jmenovité úkoly (včetně závazných státních zakázek), limity a dotace.

(3) Normativy, jmenovité úkoly a limity jsou pro podnik závazné.

§ 10

Činnost podniku a socialistická zákonnost

(1) Podnik uskutečňuje svou činnost v souladu s principem socialistické zákonnosti.

(2) Podnik rozvíjí svou činnost podle zásad plánovitosti a hospodářského soutěžení tak, aby při využívání všech možností, daných mu socialistickým právním řádem, úspěšně naplňoval své poslání. V souvislosti s tím bere na sebe přiměřené hospodářské riziko.

(3) Podnik nesmí nadřazovat své zájmy nad zájmy celospolečenské; zejména nesmí zneužívat svého hospodářského postavení na úkor jiných subjektů nebo jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti.

§ 11

Socialistická samospráva pracovního kolektivu a účast pracujících na rozvoji a řízení podniku

(1) Pracující se podílejí na rozhodování zásadních otázek hospodářské a sociální činnosti podniku prostřednictvím socialistické samosprávy pracovního kolektivu (dále jen „socialistická samospráva“).

(2) Účast pracujících na rozvoji a řízení podniku se dále uskutečňuje prostřednictvím společenských organizací, sdružených v Národní frontě a působících v podniku, zejména Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže.

§ 12

Spolupráce podniku s národními výbory a volební programy Národní fronty

(1) Podnik je povinen spolupracovat ve své hospodářské a sociální činnosti s příslušnými národními výbory a podílet se na komplexním hospodářském a sociálním rozvoji jejich územních obvodů způsobem a za podmínek, které stanoví zákon. Ve své činnosti je povinen dodržovat rozhodnutí národních výborů, vydaná v souladu s jejich pravomocí. Příslušné národní výbory se vyjadřují rovněž k rozvoji podniku a k zásadním změnám předmětu jeho činnosti (podnikání).

(2) Podnik se podílí na vypracování a provádění volebních programů Národní fronty.

ČÁST III

ZAKLADATEL PODNIKU, VZNIK A ZÁNIK PODNIKU

HLAVA PRVNÍ

Zakladatel podniku

§ 13

Zakladatel

(1) Zakladatelem podniku je ústřední orgán státní správy nebo národní výbor.

(2) Zakladatel vykonává vůči podniku funkci orgánu hospodářského řízení pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem a v tomto postavení kontroluje hospodářskou a sociální činnost podniku.

§ 14

Práva a povinnosti zakladatele

(1) Zakladatel navrhuje zpravidla na základě konkursního řízení kandidáty na funkci ředitele; může podat návrh na odvolání ředitele.

(2) V případě, že podnik svým hospodařením ohrožuje nebo neoprávněně snižuje své jmění nebo není schopen plnit své odvodové nebo daňové povinnosti nebo není schopen vytvářet povinné podnikové fondy ve stanoveném rozsahu nebo vykazuje-li hospodářskou ztrátu po dobu delší jednoho roku, je zakladatel postupně povinen:

• a) uplatnit v podniku konsolidační režim podle konsolidačního programu na přesně stanovenou dobu a sledovat jeho plnění;

• b) ustavit na dobu nejvýše tří let přímou správu;

• c) rozhodnout o sloučení nebo splynutí podniků nebo rozhodnout o rozdělení nebo zrušení podniku, jestliže opatření uvedená pod písmeny a) a b) nevedla k odstranění příčin, pro něž byla přijata.

(3) Zakladatel může rozhodnout o sloučení, splynutí nebo rozdělení podniku rovněž:

• a) na základě programu strukturálních změn národního hospodářství (rozvoje nebo útlumu odvětví nebo oboru), schváleného příslušnou vládou;

• b) na návrh podniku, popřípadě podniků, o jejichž sloučení, splynutí nebo rozdělení se jedná.

(4) Zakladatel může z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a) podnik též zrušit.

(5) Zakladatel může rozhodnout o uložení útlumového programu (§ 15) v podniku z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a).

(6) Zakladatel je povinen před rozhodnutím o sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení podniku přihlédnout k návrhům a stanoviskům podniku a projednat tato opatření s příslušným národním výborem a orgánem Revolučního odborového hnutí.

(7) Zakladatel potvrzuje roční účetní závěrku podniku a splnění závazných výstupů státního plánu.

Zvláštní režimy hospodaření

§ 15

Útlumový program

(1) Útlumový program je soubor hospodářských, technických, organizačních, kádrových, sociálních a dalších opatření směřujících v daném podniku k utlumení výrobní nebo jiné hospodářské činnosti v určeném odvětví nebo oboru.

(2) Útlumový program uložený zakladatelem je podnik povinen řádně a ve vymezené době splnit.

§ 16

Konsolidační program

(1) Konsolidační program je soubor hospodářských, technických, organizačních, kádrových, sociálních a dalších opatření směřujících k obnovení schopností podniku plnit stanovené hospodářské funkce.

(2) Konsolidační program uložený zakladatelem je podnik povinen řádně a ve vymezené době splnit.

§ 17

Přímá správa

(1) Přímá správa podniku spočívá v přechodu řízení podniku z dosavadních řídících orgánů na správce ustanoveného zakladatelem. Při výkonu přímé správy je správce podřízen zakladateli.

(2) Ustavení přímé správy a ustanovení správce se zapisuje do podnikového rejstříku. Návrh na zápis podává zakladatel. Působnost dosavadních řídících orgánů podniku přechází na správce dnem zápisu; tímto dnem zaniká funkce ředitele, zanikají orgány socialistické samosprávy a určení zástupce, popřípadě zástupců ředitele podniku (§ 26 odst. 3).

(3) Správce jedná jménem podniku ve všech jeho věcech a odpovídá za výkon své funkce zakladateli, kterému podává čtvrtletní a roční zprávy.

(4) Před skončením přímé správy předloží správce zakladateli závěrečnou zprávu o výsledcích přímé správy. Na jejím základě podá zakladatel návrh na výmaz přímé správy podniku z podnikového rejstříku nebo rozhodne o zrušení podniku.

(5) Po skončení přímé správy, nedojde-li k zániku podniku, zabezpečí zakladatel do 90 dnů ustanovení řídících orgánů podniku (§ 25). Do dne nástupu zvoleného ředitele do funkce vykonává funkci ředitele dosavadní správce.

HLAVA DRUHÁ

Vznik a zánik podniku

§ 18

Vznik podniku

(1) Podnik vzniká na základě rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do podnikového rejstříku.

(2) Návrh na zápis podniku do podnikového rejstříku podává zakladatel. Zakladatel je povinen k návrhu na zápis podniku do podnikového rejstříku připojit:

• a) zakládací listinu,

• b) souhlas příslušného orgánu státní správy s předmětem činnosti (podnikání), pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují.

(3) Zakladatel je povinen projednat vznik podniku s příslušným národním výborem. Je-li zakladatelem podniku federální ústřední orgán státní správy, projedná vznik podniku i s příslušným ústředním plánovacím orgánem republiky.

(4) Druh, organizační formu a velikost podniku volí zakladatel diferencovaně s ohledem na poslání podniku; přitom účelně využívá a propojuje prvky kombinátních, koncernových, oborových i územních a dalších principů organizování tak, aby vytvořil co nejširší prostor pro socialistickou podnikavost.

§ 19

Zakládací listina

(1) Zakládací listinu podniku vydává zakladatel.

(2) Zakládací listina musí obsahovat:

• a) označení zakladatele;

• b) název, sídlo podniku a jeho identifikační číslo;^4) název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací;

• c) vymezení základního předmětu činnosti (podnikání), popřípadě v jeho rámci vymezení povinného předmětu činnosti (podnikání);

• d) určení jmění podniku při jeho založení, popřípadě ustanovení o přechodu práv a závazků na podnik;

• e) vymezení doby, na kterou je podnik zakládán, popřípadě vymezení úkolu, ke kterému je zakládán.

§ 20

Zakladatelská iniciativa podniku

(1) Zjistí-li podnik nebo jeho vnitřní organizační jednotka, že k efektivnímu zabezpečování některých hospodářských činností by bylo vhodné založit další podnik, může takový návrh předložit příslušnému zakladateli.

(2) Zakladatel je povinen bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 6 měsíců, posoudit návrh na založení dalšího podniku ve všech politických, ekonomických a sociálních souvislostech a své rozhodnutí sdělit navrhovateli.

§ 21

Rozdělení, sloučení a splynutí podniku

(1) K rozdělení, sloučení nebo splynutí podniku dochází na základě rozhodnutí zakladatele (zakladatelů) dnem zápisu do podnikového rejstříku. Při zápisu těchto změn postupuje zakladatel (zakladatelé) přiměřeně podle § 18 odst. 2.

(2) Rozdělený podnik zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí v rozsahu určeném zakladatelem na nově vzniklé, popřípadě přejímající podniky.

(3) Slučovaný podnik zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí na přejímající podnik.

(4) Při splynutí podniků dosavadní podniky zanikají a jejich majetek a závazky přecházejí na nově vzniklý podnik.

§ 22

Zánik podniku

(1) Podnik zaniká:

• a) rozdělením, sloučením, splynutím, zrušením bez likvidace;

• b) likvidací zrušeného podniku;

• c) uplynutím doby, na kterou byl založen, nebo splněním úkolu, ke kterému byl založen.

(2) Zánik podniku nastává na základě skutečností uvedených v odstavci 1 dnem výmazu podniku z podnikového rejstříku. Návrh na výmaz podniku z podnikového rejstříku podává zakladatel, popřípadě likvidátor.

(3) Při zániku podniku uplynutím doby, na kterou byl založen, splněním úkolu, ke kterému byl založen, nebo při jeho zrušení bez likvidace učiní zakladatel opatření o veškerém jeho majetku a závazcích. Neučiní-li tak, provede se likvidace podniku podle zvláštních předpisů.^5)

(4) Zakladatel je povinen projednat zánik podniku s příslušným národním výborem. Rozhoduje-li o zániku podniku zakladatel, který je federálním ústředním orgánem státní správy, projedná zánik podniku i s příslušným ústředním plánovacím orgánem republiky.

(5) K zániku podniku podle ustanovení odstavce 1 písm. a) a b) se vyjadřuje příslušný orgán Revolučního odborového hnutí.

§ 23

Oznamovací povinnost

(1) Podnik, na který přešel majetek a závazky zaniklého podniku, je povinen neprodleně vyrozumět podniky a jiné subjekty, které jsou zánikem podniku dotčeny, o zániku podniku a o přechodu jeho majetku a závazků.

(2) Zanikne-li podnik uplynutím doby, na kterou byl založen, splněním úkolu, ke kterému byl založen, nebo zrušením bez likvidace, má oznamovací povinnost zakladatel; při likvidaci podniku má tuto povinnost likvidátor.

§ 24

Dohoda zakladatelů

(1) Týká-li se sloučení nebo splynutí podniků několika zakladatelů, rozhodují tito zakladatelé ve vzájemné dohodě.

(2) Při rozhodování o splynutí podniků se zakladatelé dohodnou, který z nich bude vůči nově vzniklému podniku vykonávat funkci zakladatele.

ČÁST IV

ŘÍDÍCÍ ORGÁNY PODNIKU A SOCIALISTICKÁ SAMOSPRÁVA

§ 25

Řídící orgány podniku

(1) V čele podniku je ředitel (popřípadě jiný vedoucí), který jako jediný vedoucí řídí činnost podniku a je za ni a za její výsledky odpovědný zakladateli a pracovnímu kolektivu.

(2) Ředitel jako statutární orgán podniku jedná jménem podniku ve všech jeho věcech.

(3) Orgány socialistické samosprávy, kterými jsou shromáždění pracovního kolektivu podniku, popřípadě shromáždění delegátů pracovního kolektivu podniku (dále jen „shromáždění“) a rada pracovního kolektivu podniku (dále jen „rada“), se podílejí na řízení v rozsahu působnosti stanovené tímto zákonem.

Ředitel

§ 26

(1) Ředitel rozhoduje ve věcech podniku samostatně, pokud jeho rozhodnutí není podmíněno schválením příslušného orgánu socialistické samosprávy nebo souhlasem příslušného orgánu Revolučního odborového hnutí.

(2) Ředitel je povinen zúčastnit se jednání orgánů socialistické samosprávy podniku.

(3) Ředitel určuje po projednání v radě z řad pracovníků podniku svého zástupce, který jej v době nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho práv a povinností. Určí-li více zástupců, stanoví jejich pořadí.

(4) Ředitel a jeho zástupce (zástupci) se zapisují do podnikového rejstříku. Návrh na zápis a výmaz ředitele podává zakladatel, návrh na zápis a výmaz zástupce (zástupců) podává ředitel.

§ 27

(1) Ředitele podniku volí shromáždění tajným hlasováním.^6) Návrh na volbu ředitele na pětileté funkční období předkládá shromáždění zakladatel po projednání v radě.

(2) Kandidáty na funkci ředitele vybírá zakladatel z uchazečů, kteří mají politické, odborné a morální předpoklady pro tuto funkci, zpravidla na základě jím vypsaného konkursu.

(3) Dnem nástupu ředitele do funkce je den jeho zvolení, pokud shromáždění nestanovilo den pozdější. Na základě výsledků voleb ustanovuje ředitele do funkce zakladatel.

(4) Ředitele podniku odvolává v průběhu jeho funkčního období shromáždění tajným hlasováním na návrh zakladatele nebo rady.

(5) Po uplynutí funkčního období do nástupu nového ředitele vykonává funkci ředitele dosavadní ředitel.

(6) Volba nového ředitele se koná do 90 dnů od skončení výkonu funkce dosavadního ředitele.

Orgány socialistické samosprávy a její vnitřní organizace