Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích

§ 1

Základní ustanovení

Vyhláška upravuje podmínky a způsob ukončování studia ve středních školách, ukončování pomaturitního studia, ukončování odborné přípravy, jakož i přípravy pro výkon jednoduchých činností ve zvláštních odborných učilištích.

§ 2

Způsob ukončování studia

(1) Studium v učebních oborech středních škol a odborná příprava v učebních oborech zvláštních odborných učilišť se ukončuje závěrečnou zkouškou.^1)

(2) Studium ve studijních oborech se ve středních školách ukončuje maturitní zkouškou.

(3) Pomaturitní studium^2) kvalifikační ve středních školách se ukončuje maturitní zkouškou; pomaturitní studium specializační ve středních školách se ukončuje závěrečnou pomaturitní zkouškou; pomaturitní studium v konzervatořích, v němž se žáci zdokonalují pro kvalifikovaný výkon uměleckého povolání, se ukončuje absolventskou zkouškou.^3)

(4) Příprava žáků zvláštních odborných učilišť pro výkon jednoduchých činností^4) se ukončuje jejím celkovým zhodnocením.

§ 3

Závěrečná zkouška

(1) Závěrečná zkouška je komplexní zkouška; jejím účelem je zjistit, jak si žáci osvojili dovednosti a vědomosti v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami učebních oborů (§ 2 odst. 1) a prověřit jejich připravenost pro výkon povolání.

(2) Podmínkou pro vykonání závěrečné zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia.

(3) Závěrečná zkouška se dělí na část písemnou, část praktickou a závěrečný rozhovor:

• a) v písemné části žák vypracuje postup práce při realizaci vylosovaného, popř. zadaného praktického úkolu. Součástí písemné části jsou 3 doplňující odborné otázky k vylosovanému nebo zadanému tématu;

• b) v praktické části žák prokáže úroveň praktických dovedností ve vylosovaném nebo zadaném tématu;

• c) závěrečný rozhovor je zaměřený na rozbor nedostatků žáka v písemné a praktické části závěrečné zkoušky.

(4) Závěrečná zkouška trvá v jednom dni nejvýše 8 hodin. Obsah a rozsah písemné části a praktické části a dobu k jejímu vykonání stanoví ředitel školy a musí být obsažena v zadání témat. Maximální délka závěrečné zkoušky je tři dny s výjimkou výtvarných oborů, v nichž délka závěrečné zkoušky trvá podle povahy práce 2–4 týdny.

(5) Závěrečná zkouška ve dvouletých a tříletých učebních oborech se koná v červnu a v oborech s délkou denního studia 3 roky a 4 měsíce v prosinci.

§ 4

Maturitní zkouška

(1) Maturitní zkouška je komplexní zkouška; jejím účelem je zjistit, jak si žáci osvojili vědomosti a dovednosti v rozsahu učiva stanoveném učebními plány a učebními osnovami a jak jsou připraveni pro výkon povolání nebo odborných činností a pro další studium.

(2) Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia.

(3) Maturitní zkouška v gymnáziích obsahuje písemnou a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury, ústní zkoušku z ruského jazyka, ústní zkoušku z matematiky a ústní zkoušku z jednoho z volitelných vyučovacích předmětů. V zaměření studijního oboru 01, 02, 38 (speciální třídy) se koná také písemná zkouška z matematiky. Volitelnými vyučovacími předměty maturitní zkoušky v gymnáziu jsou: odborné předměty podle příslušného zaměření studijního oboru, další živý jazyk, dějepis, občanská nauka, zeměpis, fyzika, chemie, biologie, ve třídách v zaměření studijního oboru 01 i deskriptivní geometrie a informatika, ve třídách v zaměření studijního oboru 38 (speciální třídy) blok předmětu programování algoritmy a počítačové systémy, ve třídách v zaměření studijního oboru na tělesnou výchovu a ve sportovních školách i tělesná výchova, ve školách s jiným vyučovacím jazykem než českým i ruský jazyk.

(4) Maturitní zkouška ve středních odborných učilištích a ve středních odborných školách obsahuje písemnou a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury, ústní zkoušku z ruského jazyka a zkoušku z vyučovacích odborných předmětů. Ve studijních oborech zahraniční obchod, organizace administrativy a provoz hotelů a společného stravování se koná též ústní zkouška z dalšího živého jazyka.

(5) Žákům, kteří přestoupili do 3. nebo 4. ročníku školy s českým vyučovacím jazykem ze školy s jiným vyučovacím jazykem, a cizincům se promíjí vykonání písemné zkoušky z českého jazyka a literatury.

(6) Ústní zkouška z českého jazyka a literatury má složku jazykovou a složku literární, která má charakter širšího literárně historického a ideového pojetí.

(7) Zkouška z vyučovacích odborných předmětů ve středních odborných učilištích a středních odborných školách se člení na část praktickou a část teoretickou:

• a) v praktické části se ověřují dovednosti žáka ve vylosovaném tématu. Podle charakteru studijního oboru může být její součástí písemné nebo grafické řešení úkolu. Praktická část zkoušky se nekoná ve studijních oborech středních odborných učilišť určených pro absolventy učebních oborů s výjimkou studijních oborů zdravotnických a studijních oborů umělecké řemeslné rukodílné práce;

• b) v teoretické části se ověřují ústně vědomosti žáků ve vylosovaném tématu, popřípadě i ve vztahu k praktické části; využívají se při ní písemné práce žáků vypracované v průběhu studia.

(8) Zkouška z vyučovacích odborných předmětů ve středních uměleckých školách se člení na:

• a) praktickou zkoušku z hlavního oboru studia, u výtvarných oborů včetně obhajoby zadaného tématu;

• b) ústní zkoušky z jednotlivých vyučovacích odborných předmětů podle charakteru studijního oboru.

(9) Zkouška z vyučovacího odborného předmětu podle příslušného zaměření studijního oboru v gymnáziu ověřuje teoretické poznatky a praktické dovednosti žáků v tomto oboru. Využívají se při ní i práce žáků vypracované v průběhu studia.

(10) Ve středních školách s jiným vyučovacím jazykem než českým se koná zkouška z mateřského jazyka. Charakter této zkoušky a členění je stejné jako u zkoušky z českého jazyka a literatury. Zkouška z českého jazyka a literatury je pouze ústní. Z ruského jazyka se na těchto školách zkouška povinně nekoná.

(11) V pomaturitním kvalifikačním studiu se koná maturitní zkouška z vyučovacích odborných předmětů zařazených do učebních plánů studijních oborů tohoto studia a ve studijním oboru cestovní ruch i z dalšího živého jazyka. Maturitní zkouška z vyučovacích odborných předmětů se člení podle odstavce 7.

(12) Žák může konat se souhlasem ředitele střední školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku z jednoho povinného vyučovacího předmětu zařazeného v učebním plánu příslušného studijního oboru.

(13) Žák gymnázia může konat se souhlasem ředitele školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku z odborného předmětu podle příslušného zaměření studijního oboru v mimořádném zkušebním období v měsících září nebo únoru následujícího školního roku nejpozději do dvou let po vykonání maturitní zkoušky.

(14) Cizinci studující ve středních školách si mohou zvolit u maturitní zkoušky místo ruského jazyka další živý jazyk, kterému se ve škole vyučuje, nebo matematiku; v gymnáziu pouze další živý jazyk.

(15) Maturitní zkoušky se konají v řádném zkušebním období v měsících dubnu až červnu nebo v mimořádném zkušebním období v měsících září nebo únoru následujícího školního roku.

(16) Písemná zkouška z českého jazyka a literatury se koná v úterý a písemná zkouška z matematiky v gymnáziu ve třídách v zaměření studijního oboru 01, 02 a 38 (speciální třídy) se koná v pátek ve třetím úplném týdnu v dubnu.

(17) Termíny ústní zkoušky z českého jazyka a literatury, ruského jazyka a matematiky a termíny praktické a teoretické části zkoušky z vyučovacích odborných předmětů stanoví na návrh ředitele střední školy krajský národní výbor, který střední školu odborně vede.

§ 5

Závěrečná pomaturitní zkouška a absolventská zkouška v konzervatoři

(1) Podmínkou pro vykonání závěrečné pomaturitní zkoušky ve specializačním pomaturitním studiu ve středních školách a absolventské zkoušky v konzervatoři (dále jen „absolventská zkouška“) je úspěšné ukončení posledního ročníku pomaturitního studia.

(2) Závěrečná pomaturitní zkouška je teoreticko-praktická komplexní zkouška; koná se z vyučovacích odborných předmětů zařazených do učebních plánů studijních oborů. Člení se na část praktickou a část teoretickou. Podle charakteru studijního oboru může být součástí praktické části písemné nebo grafické řešení úkolu. Teoretická část je ústní.

(3) Absolventská zkouška je komplexní odborná zkouška, při níž se ověřuje úroveň zdokonalení žáka pro výkon konkrétní umělecké činnosti a úroveň jeho přípravy pro výkon povolání. Obsahuje absolventský výkon z hlavního oboru studia, absolventskou písemnou práci a její obhajobu a souhrnnou zkoušku z pedagogické přípravy.

(4) Závěrečné pomaturitní zkoušky a absolventské zkoušky se konají v řádném zkušebním období ve druhé polovině června nebo v mimořádném zkušebním období v měsících září nebo únoru následujícího školního roku. Termíny závěrečné pomaturitní zkoušky a absolventské zkoušky stanoví na návrh ředitele střední školy, v níž je studium organizováno, krajský národní výbor, který střední školu odborně vede.

§ 6

Organizace ukončování studia maturitní, závěrečnou pomaturitní a absolventskou zkouškou

(1) Při písemné zkoušce z českého jazyka a literatury si žák volí jedno téma ze stanoveného souboru. Při písemné zkoušce z matematiky v gymnáziu ve třídách v zaměření studijního oboru 01, 02, 38 (speciální třídy) řeší žák dva určené příklady a dva příklady, které si sám ze stanoveného souboru zvolí. Při ústní zkoušce z českého jazyka a literatury, ruského jazyka, matematiky a volitelných předmětů a při praktické části a teoretické části zkoušky z vyučovacích odborných předmětů si žák losuje jedno ze stanovených témat. Ve středních odborných školách může být praktickou částí zkoušky z odborných předmětů obhajoba komplexní odborné práce, kterou žák nebo skupina žáků vypracovává v průběhu studia. Téma komplexní odborné práce určuje ředitel školy. Téma praktické zkoušky z hlavního oboru studia a téma absolventského výkonu z hlavního oboru studia ve středních uměleckých školách určí žákovi ředitel střední školy.

(2) Písemná zkouška ze všeobecně vzdělávacích předmětů trvá nejvíce 240 minut. Praktická část maturitní a pomaturitní zkoušky z odborných předmětů, praktická zkouška z hlavního oboru studia v konzervatořích a absolventský výkon z hlavního oboru trvá podle povahy studijního oboru nejvíce 16 hodin, u studijního oboru zubní laborant nejvíce 30 hodin, v jednom dni nejvíce 8 hodin. Ve výtvarných oborech středních uměleckých škol a středních odborných učilišť trvá praktická zkouška z hlavního oboru studia nebo praktická část zkoušky z odborných předmětů podle studijního oboru a povahy práce 2-4 týdny. Ústní zkouška trvá z jednoho vyučovacího předmětu 15–20 minut; je-li obsahem ústní zkoušky učivo z více vyučovacích předmětů, trvá 20–30 minut.

(3) Příprava žáka k ústní zkoušce pro jeden vyučovací předmět trvá 15–20 minut, pro vyučovací předměty s grafickým projevem až 30 minut.

(4) Ústní zkoušky se organizují po skupinách tak, aby je žák ukončil ve stejný den. V jednom dni může zkušební komise vyzkoušet při maturitních zkouškách nejvýše 9 žáků, při závěrečných pomaturitních zkouškách a absolventských zkouškách nejvýše 12 žáků.

(5) Žáci posledního ročníku gymnázia a žáci ve studijních oborech zahraniční obchod, organizace administrativy, provoz hotelů a společného stravování a studijního oboru pomaturitního studia cestovní ruch oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince, který z volitelných předmětů maturitní zkoušky (§ 4 odst. 3), nebo který další živý jazyk (§ 4 odst. 4) si zvolili. Jestliže žák ve stanoveném termínu neoznámí, který předmět si zvolil, určí mu tento předmět třídní učitel.

(6) Žáci posledního ročníku středních škol, kteří chtějí konat dobrovolně maturitní zkoušku z dalšího povinného vyučovacího předmětu, oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince předmět, který si zvolili (§ 4 odst. 12).

(7) Před zahájením ústních zkoušek, v konzervatoři i před zahájením praktické zkoušky z hlavního oboru studia se žáci nezúčastňují vyučování v rozsahu pěti vyučovacích dnů. Tato doba je určena pro přípravu k vykonání zkoušek.

§ 7

Zkušební komise

(1) Závěrečná zkouška, maturitní zkouška, závěrečná pomaturitní a absolventská zkouška se koná před zkušební komisí.

(2) Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel.

(3) Dalšími členy zkušební komise jsou:

• a) pro závěrečnou zkoušku mistr odborné výchovy, který vyučoval zkoušené žáky v učebních oborech odbornému výcviku v závěru přípravného období, učitel odborných předmětů, ve zvláštním odborném učilišti mistr odborné výchovy nebo dílenský učitel;

• b) pro maturitní zkoušku podle zkoušeného předmětu nebo části zkoušky

• učitel českého jazyka a literatury a přísedící,

• učitel ruského jazyka a přísedící,

• učitel dalšího živého jazyka a přísedící,

• učitel odborných vyučovacích předmětů a přísedící,

• učitel předmětu dobrovolně konané maturitní zkoušky a přísedící,

• v gymnáziu též učitel matematiky a volitelných vyučovacích předmětů a přísedící,

• ve středních odborných učilištích rovněž mistr odborné výchovy;

• c) pro závěrečnou pomaturitní zkoušku a pro absolventskou zkoušku učitelé odborných předmětů a přísedící.

(4) V oborech, kde je to nutné ke komplexnímu odbornému posouzení, přizve ředitel školy k závěrečné zkoušce, k praktické části a k teoretické části maturitní nebo závěrečné pomaturitní zkoušky z odborných předmětů odborníka z praxe.

§ 8

(1) Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února krajský národní výbor, který školu odborně vede. Předsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník z jiné školy, který má odbornou a pedagogickou způsobilost odpovídající příslušnému nebo příbuznému studijnímu nebo učebnímu oboru a nejméně pětiletou pedagogickou praxi. Funkce předsedy zkušební komise je funkcí čestnou. Při opravných zkouškách v mimořádném zkušebním období a při ústních zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební komise ředitel školy, ve které se zkoušky konají, popřípadě jím pověřený zástupce.

(2) Místopředsedu a další členy zkušební komise (§ 7 odst. 3) z pedagogických pracovníků jmenuje do 15. března ředitel školy, ve které se zkoušky konají. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník příslušné školy nejméně s pětiletou pedagogickou praxí.

§ 9

(1) Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost zkoušek, hodnotí úroveň i klasifikaci závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní zkoušky nebo absolventské zkoušky.

(2) Nemůže-li předseda zkušební komise vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.

(3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, u středních zdravotnických škol též ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí, dále ostatní ústřední orgány, krajské národní výbory a národní výbor hl. m. Prahy a výzkumné ústavy resortu školství, jsou oprávněny vyslat ke zkouškám své pracovníky, kteří mají právo se přesvědčit doplňujícími otázkami o znalostech zkoušeného žáka; nepodílejí se však na jeho hodnocení.

(4) Pokud byl ke zkoušce přizván odborník z praxe, může klást žákovi otázky při závěrečném rozhovoru u závěrečných zkoušek, v praktické i v teoretické části maturitní zkoušky z odborných předmětů; nepodílí se však na jeho hodnocení.

(5) Po ukončení zkoušek všech žáků třídy se koná závěrečná porada zkušební komise. Předseda na ní projedná hodnocení průběhu a celkové úrovně zkoušek.

§ 10

Klasifikace a hodnocení závěrečné, maturitní, závěrečné pomaturitní a absolventské zkoušky

(1) Prospěch žáka při zkoušce se klasifikuje těmito stupni: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný.^5)

(2) Klasifikaci žáka při závěrečné, maturitní, závěrečné pomaturitní nebo absolventské zkoušce, na návrh jednotlivých zkoušejících podle příslušných předmětů, schvaluje zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.

(3) Klasifikaci písemné zkoušky z českého jazyka a literatury a u gymnázií v zaměření studijního oboru 01, 02, 38 (speciální třídy) též z písemné zkoušky z matematiky navrhují vyučující příslušných předmětů. Po schválení navržené klasifikace zkušební komisí oznámí vyučující příslušných předmětů žákům výsledek klasifikace nejpozději týden před zahájením ústních zkoušek.

(4) Klasifikaci písemné části při závěrečné zkoušce navrhují vyučující příslušných odborných předmětů ve spolupráci s mistrem odborné výchovy - členem zkušební komise.

(5) Klasifikace z písemné i ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a u gymnázií v zaměření studijního oboru 01, 02, 38 (speciální třídy), klasifikace písemné i ústní zkoušky z matematiky se rovnocenně promítne ve výsledném stupni. Má-li žák z písemné zkoušky z českého jazyka a literatury, nebo u gymnázia v zaměření studijního oboru 01, 02, 38 (speciální třídy) z písemné zkoušky z matematiky prospěch nedostatečný, koná ústní zkoušku ve stejném zkušebním období jako žáci, kteří u písemné zkoušky prospěli.

(6) Počíná-li si žák při zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo učitel konající dozor jeho zkoušku. Po poradě komise, nebo při písemné zkoušce po poradě s ředitelem školy, sdělí žákovi, zda může ve zkoušce pokračovat, nebo zda bude zkoušku v nejbližším zkušebním období opakovat.

(7) Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace písemné části a klasifikace praktické části a přihlíží se ke znalostem žáka při závěrečném rozhovoru.

(8) Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož se žák přihlásí ke zkoušce dobrovolně.

(9) Celkové hodnocení žáka u zkoušek (s výjimkou celkového zhodnocení přípravy žáků připravujících se pro výkon jednoduchých činností) provádí zkušební komise podle této stupnice:

• a) prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá

• 1. u závěrečné zkoušky z praktické části prospěch horší než výborný; z písemné části horší než chvalitebný;

• 1. při maturitní zkoušce, při závěrečné pomaturitní zkoušce a při absolventské zkoušce z jednotlivých předmětů zkoušky, praktické části nebo teoretické části zkoušky z odborných předmětů výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný; ve středních uměleckých školách z praktické zkoušky z hlavního oboru studia nebo z absolventského výkonu z hlavního oboru studia stupeň prospěchu horší než výborný;

• 1. při maturitní zkoušce, při závěrečné pomaturitní zkoušce a při absolventské zkoušce průměrný prospěch z jednotlivých předmětů zkoušky a praktické a teoretické části zkoušky z odborných předmětů horší než 1,50;

• b) prospěl velmi dobře, jestliže žák nemá

• 1. u závěrečné zkoušky z praktické části stupeň prospěchu horší než chvalitebný; z písemné části horší než dobrý;