Zákon o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Účel a rozsah zákona

(1) Účelem tohoto zákona je upravit práva a povinnosti fyzických a právnických osob vznikající z vytvoření nových odrůd rostlin (dále jen „odrůdy“) a plemen zvířat (dále jen „plemena“), jakož i z jejich obchodního využívání.

(2) Zákon se vztahuje na odrůdy a plemena hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, jejichž seznam stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí:

• a) odrůdou soubor jedinců, náležející k jediné nejnižší kategorii botanického třídění, definovaný projevem znaků určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišující se od jiných souborů rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a rozmnožovatelný bez změny,

• b) množitelským materiálem odrůd - osivo, sadba, školkařské výpěstky, jakož i rostliny a jejich části určené pro další rozmnožování;

• c) plemenem - populace zvířat jednotného původu, charakteristických morfologických a fyziologických vlastností, schopná se reprodukovat; za plemeno se považují též linie a hybridi a u drůbeže též užitkové typy;

• d) množitelským materiálem plemen - embrya, sperma, jakož i živá zvířata a vajíčka určená pro další rozmnožování;

• e) původcem - fyzická osoba, která vlastní tvůrčí činností vytvořila odrůdu nebo plemeno; původcem se rozumí i více osob v případě, že se na vytvoření odrůdy nebo plemene vlastní tvůrčí činností zúčastnily;

• f) vytvořením odrůdy nebo plemene v rámci činnosti československé organizace - vytvoření odrůdy nebo plemene v souvislosti s plněním úkolů z pracovního, členského nebo obdobného poměru k této organizaci nebo za její hmotné podpory;

• g) šlechtitelem -

• 1. právnická osoba, která má vlastnické právo nebo právo hospodaření k odrůdě nebo k plemeni jako k výsledku své šlechtitelské činnosti,

• 1. původce, který odrůdu nebo plemeno vytvořil mimo rámec činnosti československé organizace,

• 1. zahraniční právnická nebo fyzická osoba, která má právo nakládat s odrůdou nebo s plemenem;

• h) obchodním využíváním odrůd a plemen - výroba pro prodej, nabízení k prodeji a prodej množitelského materiálu odrůd a množitelského materiálu plemen;

• i) majitelem šlechtitelského osvědčení - ten, jemuž bylo uděleno šlechtitelské osvědčení, nebo jeho právní nástupce.

ČÁST DRUHÁ

UDĚLOVÁNÍ ŠLECHTITELSKÉHO OSVĚDČENÍ A PRÁVA A POVINNOSTI ŠLECHTITELŮ A PŮVODCŮ

§ 3

(1) Šlechtiteli nebo jeho právnímu nástupci (dále jen „přihlašovatel“) se na základě jeho přihlášky uděluje šlechtitelské osvědčení na odrůdu nebo plemeno, které splňuje podmínky uvedené v § 4 až 6.

(2) Šlechtitelským osvědčením se stvrzuje

• a) vyšlechtění odrůdy nebo plemene,

• b) název odrůdy nebo plemene s uvedením druhu (rodu),

• c) původcovství,

• d) právo majitele šlechtitelského osvědčení obchodně využívat odrůdu nebo plemeno,

• e) doba ochrany práv k odrůdě nebo k plemeni.

§ 4

Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na odrůdu

(1) Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na odrůdu jsou splněny, je-li odrůda

• a) odlišná alespoň jedním podstatným znakem nebo vlastností od každé jiné odrůdy obecně známé ke dni podání přihlášky,

• b) vyrovnaná přiměřeně biologickým vlastnostem daného materiálu,

• c) stálá v podstatných znacích při respektování zvláštností, které vyžaduje při množení,

• d) nová.

(2) Odrůda je nová, nebyla-li prodávána nebo nabízena k prodeji

• a) na území Československé socialistické republiky před více než jedním rokem před podáním přihlášky (§ 16),

• b) na území jiného státu,

• 1. jde-li o odrůdy ovocných stromů, lesních nebo okrasných dřevin nebo vinné révy, před více než šesti lety před podáním přihlášky,

• 1. jde-li o odrůdy ostatních druhů, před více než čtyřmi lety před podáním přihlášky.

(3) Za novou odrůdu se považuje také odrůda, která byla prodávána nebo nabízena k prodeji bez souhlasu šlechtitele.

§ 5

Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na plemeno

(1) Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na plemeno, na něž se vztahují zvláštní předpisy,^1) jsou splněny, bylo-li plemeno uznáno nebo povoleno podle těchto předpisů v době ne delší jednoho roku před podáním přihlášky (§ 16).

(2) Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na plemeno, na něž se nevztahují zvláštní předpisy,^1) jsou splněny, je-li plemeno

• a) odlišné alespoň jedním podstatným znakem nebo vlastností od každého jiného plemene obecně známého ke dni podání přihlášky,

• b) vyrovnané přiměřeně biologickým vlastnostem daného plemene,

• c) stálé v podstatných znacích při respektování zvláštností daných chovatelským prostředím,

• d) nové,

• e) dostatečně početné pro reprodukci.

(3) Plemeno je nové, nebylo-li prodáváno nebo nabízeno k prodeji

• a) na území Československé socialistické republiky před více než jedním rokem před podáním přihlášky,

• b) na území jiného státu před více než šesti lety před podáním přihlášky.

(4) Za nové plemeno se považuje také plemeno, které bylo prodáváno nebo nabízeno k prodeji bez souhlasu šlechtitele.

§ 6

Název odrůdy nebo plemene

(1) Pokud byly odrůda nebo plemeno povoleny v Československé socialistické republice podle zvláštních předpisů,^2) mají název určený v souladu s těmito předpisy.

(2) Nejsou přípustné názvy

• a) složené jen z čísel,

• b) shodné nebo zaměnitelné s názvem používaným v Československé socialistické republice nebo v zahraničí pro odrůdu nebo plemeno stejného nebo příbuzného rodu, případně jinak porušující práva jiných šlechtitelů,

• c) vyvolávající nesprávné představy o hodnotě, vlastnostech nebo původu odrůdy či plemene, o totožnosti šlechtitele nebo původce,

• d) shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, označením původu nebo zeměpisným názvem pro stejné nebo podobné výrobky, s proslulou ochrannou známkou bez ohledu na druh výrobku nebo jinak porušující práva a chráněné zájmy jiných subjektů,

• e) odporující zájmu společnosti,

• f) nevhodné z jazykových důvodů.

(3) Zahraničním odrůdám nebo plemenům se ponechává původní název, případně jeho překlad do českého nebo slovenského jazyka, za předpokladu, že odpovídá požadavkům uvedeným v odstavci 2.

§ 7

Práva původce

(1) Původcovství vzniká vytvořením odrůdy nebo plemene a je nepřevoditelné.

(2) Původce musí být uveden v přihlášce i ve šlechtitelském osvědčení, byla-li přihlášena československá odrůda nebo plemeno.

(3) Původce, který vytvořil odrůdu nebo plemeno v rámci činnosti československé organizace, má vůči československému majiteli šlechtitelského osvědčení právo na podíl na finančním přínosu z obchodního využívání odrůdy nebo plemene a na finančním přínosu z případného převodu šlechtitelského osvědčení na zahraniční subjekt. Není-li dohodnuto jinak, je podíl splatný vždy k 1. dubnu za uplynulý kalendářní rok, v němž byl finanční přínos dosažen.

(4) Jestliže se na vytvoření odrůdy nebo plemene podílelo vlastní tvůrčí činností více původců, podílejí se na svých právech v tom poměru, v jakém se podíleli na jejich vytvoření. Nelze-li podíly jednotlivých původců stanovit, má se za to, že jejich podíly jsou stejné.

(5) Postup při zjišťování finančního přínosu z obchodního využívání odrůdy nebo plemene, určení výše podílu původců na finančním přínosu a způsob jeho výpočtu a jeho vyplácení stanoví obecně závazný právní předpis.

Práva a povinnosti ze šlechtitelského osvědčení

§ 8

(1) Majitel šlechtitelského osvědčení má výlučné právo obchodně využívat odrůdu nebo plemeno; bez jeho souhlasu nelze odrůdu a plemeno po dobu ochrany obchodně využívat.

(2) Československé organizace, které plní úkoly státní péče o rozvoj plemenářství na základě oprávnění vydaného podle zvláštních předpisů^1) takový souhlas nepotřebují, je-li majitelem šlechtitelského osvědčení na plemeno československá právnická nebo fyzická osoba.

(3) Souhlas majitele šlechtitelského osvědčení se nevyžaduje v případě, že odrůda nebo plemeno slouží k vyšlechtění jiné odrůdy nebo plemene; to neplatí, jde-li o jejich opakované užívání jako komponentu pro výrobu jiné odrůdy nebo tvorbu jiného plemene za účelem prodeje.

(4) Právo obchodně využívat odrůdu nebo plemeno zahrnuje též právo poskytovat souhlas k jejich obchodnímu využívání jiným osobám. Souhlas (licence) se poskytuje písemnou smlouvou, která obsahuje podmínky užívání a ujednání o licenčních poplatcích.

§ 9

(1) Při společném vyšlechtění odrůdy nebo plemene více původci v rámci jejich činnosti ve více československých organizacích se tyto organizace jako spolumajitelé šlechtitelského osvědčení podílejí na právech a povinnostech k odrůdě nebo plemeni ve stejném poměru, v jakém se na svých právech podílejí původci.

(2) Z právních úkonů vůči třetím osobám jsou spolumajitelé šlechtitelského osvědčení oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Mezi sebou se vypořádají podle výše svých podílů.

§ 10

Nucená licence

(1) Odmítne-li majitel šlechtitelského osvědčení dát souhlas k obchodnímu využívání odrůdy nebo plemene buď vůbec nebo v potřebném rozsahu, může federální ministerstvo zemědělství a výživy (dále jen „ministerstvo“) v obecném zájmu nahradit jeho souhlas udělením nucené licence.

(2) Majitel šlechtitelského osvědčení má v případě udělení nucené licence právo na úhradu licenčních poplatků. V případě sporu o výši úhrady mezi majitelem šlechtitelského osvědčení a organizací, v jejíž prospěch byla nucená licence udělena, rozhodne o ní na návrh některého z nich orgán uvedený v § 25, a to s přihlédnutím k nákladům vynaloženým na vyšlechtění odrůdy nebo plemene a k očekávaným finančním přínosům z jejich obchodního využívání.

(3) Nemůže-li majitel patentu na biotechnologický vynález tento patent využívat, aniž by porušoval starší právo k rostlinné odrůdě nebo zvířecímu plemeni, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné využívání odrůdy nebo plemene. Ministerstvo nucenou licenci udělí, jestliže majitel patentu neúspěšně žádal majitele šlechtitelského osvědčení o poskytnutí smluvní licence a jestliže vynález chráněný patentem představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s rostlinnou odrůdou nebo zvířecím plemenem. Pro stanovení výše licenčních poplatků v případě udělení nucené licence platí odstavec 2. V tomto případě má majitel šlechtitelského osvědčení právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu.

(4) Byla-li majiteli šlechtitelského osvědčení udělena nucená licence k využívání biotechnologického vynálezu, má majitel patentu právo na křížovou licenci (protilicenci) k obchodnímu využívání rostlinné odrůdy nebo zvířecího plemene.

§ 11

Převod šlechtitelského osvědčení

(1) Majitel šlechtitelského osvědčení může šlechtitelské osvědčení převést písemnou smlouvou na jiný subjekt. Tím se převádějí na nabyvatele práva a povinnosti vyplývající ze šlechtitelského osvědčení, s výjimkou původcovství. Majitel šlechtitelského osvědčení má právo požadovat od nabyvatele za tento převod finanční úhradu.

(2) Spolumajitel šlechtitelského osvědčení může převést svůj podíl na kteréhokoli z ostatních spolumajitelů. Na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.

(3) Smlouva o převodu šlechtitelského osvědčení nabývá účinnosti dnem zápisu do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen, který vede ministerstvo; zápis se provede po zaplacení správního poplatku.^3)

(4) Jiná změna v osobě majitele šlechtitelského osvědčení mimo převodu podle odstavců 1 až 3 je možná pouze v případech stanovených zákonem.

(5) Změna v osobě majitele šlechtitelského osvědčení se zapisuje do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen.

§ 12

Doba platnosti šlechtitelského osvědčení

Šlechtitelské osvědčení platí ode dne podání přihlášky

• a) u odrůd chmele, vinné révy, ovocných, okrasných a lesních dřevin a podnoží těchto druhů 25 let,

• b) u odrůd ostatních druhů 20 let,

• c) u plemen po dobu trvání plemene.

§ 13

Zánik šlechtitelského osvědčení

(1) Šlechtitelské osvědčení zaniká, jestliže

• a) uplyne doba jeho platnosti,

• b) majitel šlechtitelského osvědčení nezaplatí včas správní poplatek,^3)

• c) majitel (všichni spolumajitelé) šlechtitelského osvědčení písemně oznámí, že se šlechtitelského osvědčení vzdává,

• d) bylo zrušeno (§ 23).

(2) Zánik šlechtitelského osvědčení se vyznačuje v rejstříku chráněných odrůd nebo v rejstříku chráněných plemen a uveřejňuje se ve Věstníku federálního ministerstva zemědělství a výživy (dále jen „Věstník“).

§ 14

Ochrana názvu

Název odrůdy nebo plemene musí být používán při obchodním využívání odrůdy nebo plemene i při dalším šlechtění. Název odrůdy nebo plemene nesmí být užíván pro jinou odrůdu nebo plemeno stejného nebo příbuzného rodu ani po skončení doby platnosti šlechtitelského osvědčení.

§ 15

Vztahy k zahraničí

(1) Zahraniční fyzické a právnické osoby mají za podmínek vzájemnosti stejná práva a povinnosti jako osoby československé, avšak - jde-li o práva majitelů šlechtitelského osvědčení - jedině tehdy, jestliže stát, jehož je tato osoba příslušníkem nebo v němž má své sídlo, poskytuje danému druhu rostlin nebo zvířat ochranu. V případech zvláštního zřetele hodných může být šlechtitelské osvědčení uděleno, i když není tato podmínka splněna.

(2) Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Československá socialistická republika vázána, zůstávají nedotčena.

ČÁST TŘETÍ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH OCHRANY ODRŮD A PLEMEN

§ 16

Podání přihlášky

(1) Přihlášku k ochraně odrůdy nebo plemene je oprávněn podat přihlašovatel (§ 3).

(2) Přihlášky se podávají u ministerstva; podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti.

(3) Právo přednosti, které vyplývá z mezinárodní smlouvy, musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce a během tří měsíců je prokázat, jinak se k němu nepřihlíží. V přihlášce musí být uvedeno datum a stát podání prvé přihlášky v zahraničí, od níž přihlašovatel odvozuje právo přednosti.

(4) Ministerstvo zapisuje přihlášky v pořadí, v jakém byly doručeny, do seznamu přihlášek nových odrůd nebo do seznamu přihlášek nových plemen.

§ 17

Přezkoumání přihlášky

(1) Nemá-li přihláška stanovené náležitosti, ministerstvo vyzve přihlašovatele, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil; v případě zvláštního zřetele hodném mu pomůže s jejich odstraněním. Nebudou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, ministerstvo řízení zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn.

(2) Odstraní-li přihlašovatel nedostatky řádně a ve stanovené lhůtě, zůstává mu právo přednosti zachováno.

(3) Náležitosti přihlášky stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 18

Uveřejnění přihlášky

(1) Ministerstvo uveřejňuje oznámení o podaných přihláškách ve Věstníku. Ve lhůtě tří měsíců od uveřejnění oznámení lze podat u ministerstva odůvodněné námitky proti podané přihlášce; může je podat kterákoli právnická nebo fyzická osoba. O námitkách rozhoduje ministerstvo. Pokud byl k rozhodnutí o námitkách vyžádán odborný posudek (§ 20), rozhodne ministerstvo ve lhůtě tří měsíců od obdržení tohoto posudku.

(2) Změnu v osobě přihlašovatele lze po podání přihlášky provést

• a) se souhlasem přihlašovatele,

• b) bez jeho souhlasu na základě pravomocného rozhodnutí orgánu uvedeného v § 25.

(3) Vznikne-li v průběhu řízení o přihlášce spor o to, zda přihláška byla podána oprávněným přihlašovatelem, pokračuje ministerstvo v řízení, avšak rozhodnutí o šlechtitelském osvědčení vydá až po právní moci rozhodnutí orgánu uvedeného v § 25.

(4) Změna v osobě přihlašovatele se vyznačuje v seznamu přihlášek nových odrůd nebo v seznamu přihlášek nových plemen.

§ 19

Přihlášky československých odrůd a plemen v zahraničí

(1) Přihláška k ochraně československé odrůdy nebo plemene může být v zahraničí podána až po přihlášení v Československé socialistické republice; ministerstvo může z této povinnosti povolit výjimku z důležitých obchodně politických zájmů. Tato úprava platí za podmínky, že mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická republika vázána, nestanoví jinak.

(2) Přihlášení československé odrůdy nebo plemene v zahraničí je přihlašovatel povinen oznámit ministerstvu.

§ 20

Zjišťování znaků a vlastností odrůd a plemen

(1) Podmínky uvedené v § 4 až 6 zjišťuje ministerstvo na základě posudků odborných orgánů a organizací, u plemen, na něž se vztahují zvláštní předpisy,^1) na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

(2) Odborné orgány a organizace jsou povinny na výzvu ministerstva a ve lhůtě stanovené po dohodě s nimi posoudit znaky a vlastnosti odrůd a plemen. Za tím účelem je přihlašovatel povinen poskytnout odbornému orgánu nebo organizaci bezplatně k dispozici biologický a dokumentační materiál.

(3) Odborné orgány a organizace mohou využívat při posuzování odrůd a plemen i výsledků zkoušek provedených v zahraničí.

(4) Odborné orgány a organizace mají vůči přihlašovateli právo na úhradu za výkony spojené s posuzováním odrůd a plemen, a to v souladu s cenovými předpisy.

§ 21

Udělení šlechtitelského osvědčení

(1) Po obdržení posudku odborného orgánu nebo organizace, případně rozhodnutí příslušného orgánu, rozhodne ministerstvo do tří měsíců o udělení šlechtitelského osvědčení.

(2) Rozhodnutí o udělení šlechtitelského osvědčení se zapisuje do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen. Československý původce, který není přihlašovatelem, obdrží stejnopis šlechtitelského osvědčení.

(3) Šlechtitelské osvědčení se uveřejňuje ve Věstníku; šlechtitelské osvědčení na odrůdy se též zapisuje do státní odrůdové knihy.^4)

§ 22

Ověřovací zkoušky

(1) Majitel šlechtitelského osvědčení je povinen po dobu platnosti šlechtitelského osvědčení udržovat odrůdu nebo plemeno. Vzniknou-li pochybnosti, zda odrůda nebo plemeno splňují i nadále podmínky stanovené v § 4 odst. 1 písm. b) a c) a v § 5 odst. 2 písm. b), c) a e), je majitel šlechtitelského osvědčení povinen na výzvu ministerstva poskytnout bezplatně k dispozici biologický a dokumentační materiál k ověření uvedených podmínek.

(2) Ověření provádějí organizace pověřené k výkonu ověřovacích zkoušek zvláštními předpisy.^5) U plemen, na něž se nevztahují zvláštní předpisy,^1) provádějí ověřování orgány nebo organizace pověřené k tomu ministerstvem.