Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška se vztahuje na socialistické organizace (dále jen „organizace“), pokud se v odstavci 2 nestanoví jinak, na drobné provozovny národních výborů^1) a na ministerstva, ostatní ústřední orgány státní správy a národní výbory (dále jen „orgány hospodářského řízení“).^2)

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na státní podniky zemědělskopotravinářského komplexu, jejichž zakladatelem jsou federální ministerstvo zemědělství a výživy, ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky, ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky nebo národní výbor, na jednotná zemědělská družstva a společné podniky,^3) na bytová družstva, spotřební družstva, výrobní a jiná družstva, družstevní podniky, svazy družstev České socialistické republiky, svazy družstev Slovenské socialistické republiky a Ústřední radu družstev,^4) na společenské organizace a na Ústředí české advokacie, Ústředí slovenské advokacie a krajská a městská sdružení advokátů.

(3) Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) hospodářskou organizací státní podnik,^5) státní hospodářská organizace,^6) podnik zahraničního obchodu,^7) banka, spořitelna,^8) pojišťovna,^9) Československé státní dráhy,^10) akciová společnost,^11) sdružení,^12) podnik se zahraniční majetkovou účastí,^13) drobná provozovna národního výboru a jiná organizace, pokud hospodaří podle obdobných zásad jako státní podniky,

• b) rozpočtovou organizací vedle státní organizace též jiná organizace (příspěvková apod.), pokud hospodaří podle obdobných zásad jako rozpočtové organizace, a Státní banka československá,

• c) organizací hospodářská a rozpočtová organizace podle písmen a) a b).

ČÁST PRVNÍ

MZDOVÉ PROSTŘEDKY

§ 2

(1) Mzdovými prostředky jsou prostředky, kterých organizace používají k odměňování práce a k poskytování některých dalších plnění v přímé souvislosti s pracovní a obdobnou činností. Zahrnují

• a) prostředky na mzdy a náhrady mzdy poskytované na základě pracovního poměru a obdobná plnění poskytovaná na základě služebního a členského poměru,

• b) prostředky na odměny za práci, popřípadě obdobná plnění, poskytované na základě jiného vztahu než pracovního, služebního a členského poměru,

• c) prostředky na odměny poskytované za výsledky v socialistickém soutěžení občanům, kteří nejsou k organizaci v pracovním, služebním nebo členském poměru nebo jiném vztahu, pokud se tito občané mohou účastnit socialistického soutěžení, jehož výsledky organizace hodnotí,

• d) částky, které organizace refundují jiným organizacím k úhradě plnění uvedených v písmenech a) a b),

• e) částky odpovídající základním mzdám v případech, kdy mladiství v období přípravy pro práci, žáci středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť (dále jen „odborná učiliště“) a občané, kteří nejsou v pracovně právním vztahu k organizaci (např. příslušníci vojenských útvarů, občané z nápravně výchovných zařízení, pracovníci zahraničních organizací), konají pro organizaci práce, které organizace řídí nebo zabezpečuje pracovními prostředky (mzdová hodnota práce); při práci konané žáky odborných učilišť v období odborného rozvoje a občany, kteří nejsou v pracovně právním vztahu k organizaci, zahrnuje mzdová hodnota práce též částky odpovídající ostatním složkám mzdy a náhradám mzdy, pokud se v odstavci 6 nestanoví jinak.

(2) Mzdové prostředky jsou součástí nákladů nebo fondu odměn organizací. V hospodářských organizacích tvoří ta část mzdových prostředků, která je součástí nákladů příslušné organizace, její mzdové a ostatní osobní náklady.

(3) Do ostatních osobních nákladů organizací se zahrnují

• a) prostředky na odměny a plnění uvedené v odstavci 1 písm. b) včetně odměn členů komplexních racionalizačních brigád a částek refundovaných jiným organizacím k úhradě těchto odměn a plnění,

• b) prostředky na odměny uvedené v odstavci 1 písm. c), pokud se nehradí z fondu odměn,

• c) prostředky na mzdová vyrovnání^14) poskytnutá pracovníkům organizace včetně částek refundovaných jiným organizacím k úhradě tohoto vyrovnání,

• d) částky refundované jiným organizacím k úhradě náhrad mzdy, jestliže se refundují jenom tyto náhrady.

(4) Organizace nemají povinnost zahrnout do mzdových prostředků plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) a b), která se jim refundují ze mzdových prostředků jiných organizací; zahrnou-li tato plnění do mzdových prostředků, vyloučí je z nich při přijetí refundované částky.

(5) Pokud organizace poskytují plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) a b) a vyplácí je v jiné než československé měně, zahrnují do mzdových prostředků jen částky vyplacené v československé měně.

(6) Organizace, které provozují obchodní činnost, zahrnují do mzdových prostředků jako mzdovou hodnotu práce konané žáky odborných učilišť [odstavec 1 písm. e)] při provozování této činnosti pouze částky odpovídající odměně za produktivní práci žáků.^15)

§ 3

(1) Hospodářským organizacím se usměrňuje výše mzdových a ostatních osobních nákladů a rozpočtovým organizacím výše mzdových prostředků.

(2) Výše mzdových prostředků se usměrňuje bez fondu odměn, který se pro tento účel ze mzdových prostředků vylučuje.

ČÁST DRUHÁ

USMĚRŇOVÁNÍ MZDOVÝCH A OSTATNÍCH OSOBNÍCH NÁKLADŮ

§ 4

Způsob usměrňování

(1) Výše mzdových a ostatních osobních nákladů hospodářských organizací s výjimkou podniků se zahraniční majetkovou účastí se usměrňuje v závislosti na výši čisté produkce,^16) popřípadě na výši jiného ukazatele^17) (dále jen „čistá produkce“) nebo prostřednictvím soustavy tarifních mezd nebo maximálního podílu těchto nákladů na mzdových prostředcích anebo zvláštním způsobem (stanovením procentního zvýšení nebo snížení mzdových a ostatních osobních nákladů nebo jejich limitu).

(2) Způsoby usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů se vymezují závaznými výstupy státního plánu Československé socialistické republiky nebo státního plánu České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky (dále jen „státní plán“), pokud se dále nestanoví jinak.

(3) Hospodářské organizace si vyberou podle svých podmínek jeden ze způsobů usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů vymezených pro ně ve státním plánu (odstavec 2). Místo způsobu využívajícího soustavy tarifních mezd mohou uplatnit zvláštní způsob (procentní zvýšení mzdových a ostatních osobních nákladů). Způsob, který si hospodářské organizace vyberou, nesmějí v kalendářním roce měnit.

(4) Hospodářské organizace, kterým se nestanoví pro mzdy závazný výstup státního plánu (sdružení, drobné provozovny národních výborů a jiné organizace s výjimkou podniků se zahraniční majetkovou účastí), usměrňují mzdové a ostatní osobní náklady prostřednictvím soustavy tarifních mezd.

(5) Při uplatnění zvláštního režimu hospodaření (uložení útlumového nebo konsolidačního programu nebo ustavení přímé správy) stanoví zakladatel státnímu podniku v dohodě s příslušným orgánem hospodářského řízení (§ 19) zvláštní způsob usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů, jestliže

• a) státní podnik musí podle závazného výstupu státního plánu usměrňovat mzdové a ostatní osobní náklady jiným způsobem,

• b) změnu způsobu usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů vyžaduje dosažení cílů sledovaných zvláštním režimem hospodaření.

(6) Výše mzdových a ostatních osobních nákladů podniků se zahraniční majetkovou účastí se neusměrňuje.

§ 5

Normativy a limity

(1) Hospodářským organizacím s výjimkou podniků se zahraniční majetkovou účastí se stanoví podle způsobu usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů normativy nebo limity jako závazný výstup státního plánu. Nejsou-li normativy takto stanoveny, stanoví je obdobně podle odstavce 2 federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě se Státní plánovací komisí^18) pro hospodářské organizace v působnosti federálních orgánů hospodářského řízení a ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky v dohodě s Českou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj^19) nebo ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky v dohodě se Slovenskou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj^20) (dále jen „příslušné ministerstvo financí, cen a mezd“ a „příslušná komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj“) pro hospodářské organizace v působnosti orgánů hospodářského řízení České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky (dále jen „republikové orgány hospodářského řízení“) tak, aby vývoj mzdových a ostatních osobních nákladů odpovídal u příslušných organizací cílům, proporcím a záměrům státního plánu.

(2) Ve státním plánu se vymezuje normativy jednotně pro plánovací skupinu nebo souhrn plánovacích skupin (dále jen „plánovací skupina“) na období pětiletého plánu (všechny roky tohoto období) a samostatně na rok 1990

• a) rozdělení mzdových prostředků na mzdové a ostatní osobní náklady a fond odměn v poměru 90:10 nebo 93:7 a

• b) procentní podíl absolutního přírůstku mzdových a ostatních osobních nákladů na absolutním přírůstku čisté produkce (přírůstkový normativ) nebo snížení procentního podílu mzdových a ostatních osobních nákladů na čisté produkci (normativ snížení mzdové náročnosti), jestliže se usměrňují mzdové a ostatní osobní náklady v závislosti na výši čisté produkce,

• c) procentní zvýšení částky, která odpovídá regulační základně, jestliže se usměrňují mzdové a ostatní osobní náklady prostřednictvím soustavy tarifních mezd,

• d) procentní zvýšení, popřípadě snížení mzdových a ostatních osobních nákladů, jestliže se usměrňují tyto náklady zvláštním způsobem.

(3) Pokud se usměrňují mzdové a ostatní osobní náklady prostřednictvím pravidla určujícího jejich maximální podíl na celkových mzdových prostředcích, stanoví se pro příslušné organizace jako závazný výstup státního plánu jen normativ vyjadřující tento podíl.

(4) Při usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů zvláštním způsobem se stanoví výjimečně jako závazný výstup státního plánu pro jednotlivé hospodářské organizace limit, který vymezuje absolutní výši (objem) mzdových a ostatních osobních nákladů.

(5) Je-li zařazena v plánovací skupině, pro kterou se stanoví závazný výstup státního plánu podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d), hospodářská organizace se specifickými podmínkami hospodaření vyplývajícími z jiné náplně její činnosti, rozhodne zakladatel nebo zřizovatel v dohodě s příslušným orgánem hospodářského řízení (§ 19), že se u této organizace převezme takový způsob usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů i takový normativ, jaký je stanoven pro plánovací skupinu s obdobnou náplní činnosti.

(6) Pokud při uplatnění zvláštního režimu hospodaření stanoví zakladatel státnímu podniku podle § 4 odst. 5 zvláštní způsob usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů, určí mu zároveň v dohodě s příslušným orgánem hospodářského řízení (§ 19) obdobně podle odstavce 2 písm. d) nebo odstavce 4 normativ nebo limit.

§ 6

Plán mzdových a ostatních osobních nákladů

(1) Hospodářská organizace si vymezí v ročním plánu mezd roční objem mzdových a ostatních osobních nákladů. Používá přitom výsledky činnosti (přírůstek, pokles nebo objem čisté produkce) a další činitele (počet a strukturu pracovníků, fond pracovní doby apod.), které ovlivňují výši mzdových a ostatních osobních nákladů a s nimiž uvažuje ve svém plánu, a s výjimkou podniku se zahraniční majetkovou účastí postupuje obdobně jako při zjišťování přípustného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů za kalendářní rok.

(2) Při vymezení ročního objemu mzdových a ostatních osobních nákladů může hospodářská organizace použít jako výchozí základnu očekávanou výši příslušných ukazatelů. Pokud se liší tato výchozí základna od výchozí základny zjištěné podle § 8 odst. 4, § 10 odst. 5, § 11 odst. 4 nebo § 23 odst. 1 a 2 tak, že umožňuje hospodářské organizaci plánovat o více než 0,5 % větší objem mzdových a ostatních osobních nákladů, zpřesní hospodářská organizace nejpozději do konce 1. čtvrtletí kalendářního roku roční plán mezd podle výchozí základny zjištěné podle § 8 odst. 4, § 10 odst. 5, § 11 odst. 4 nebo § 23 odst. 1 a 2.

(3) Roční objem mzdových a ostatních osobních nákladů rozdělí hospodářská organizace na jednotlivá čtvrtletí. Na stejná časová období rozdělí, pokud uplatňuje přírůstkový normativ nebo normativ snížení mzdové náročnosti, plánovanou roční výši čisté produkce. V rámci plánovaného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů zvlášť vymezí plánovaný objem ostatních osobních nákladů.

(4) Roční objem mzdových a ostatních osobních nákladů a jeho rozdělení na jednotlivá čtvrtletí může hospodářská organizace měnit jen do posledního dne období, jehož se změna týká.

§ 7

Hodnocení skutečného vývoje

(1) Hospodářská organizace s výjimkou podniku se zahraniční majetkovou účastí hodnotí v průběhu plnění plánu čtvrtletně a drobná provozovna národního výboru pololetně na základě přípustného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů, zda za období od počátku roku (hodnocené období) nepřekročila stanovený normativ nebo limit. Přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů zjišťuje podle dalších ustanovení této vyhlášky.

(2) Za přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů se považuje u podniku se zahraniční majetkovou účastí skutečný objem těchto nákladů.

§ 8

Usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů v závislosti na výši čisté produkce

(1) Hospodářská organizace, které je stanoven přírůstkový normativ, zjistí přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů

• a) za kalendářní rok tak, že výchozí základnu těchto nákladů zvýší nebo sníží o částku, která odpovídá skutečnému přírůstku nebo poklesu čisté produkce proti jeho výchozí základně a stanovenému normativu [§ 5 odst. 2 písm. b)],

• b) v průběhu kalendářního roku tak, že objem těchto nákladů plánovaný na hodnocené období zvýší nebo sníží o částku, která odpovídá částce překročení nebo nesplnění plánu čisté produkce za hodnocené období a stanovenému normativu.

(2) Hospodářská organizace, které je stanoven normativ snížení mzdové náročnosti, zjistí přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů

• a) za kalendářní rok tak, že skutečný objem čisté produkce vydělí stem a vynásobí procentním podílem, který vypočte podle odstavce 5,

• b) v průběhu kalendářního roku tak, že objem těchto nákladů plánovaný na hodnocené období vydělí stem a vynásobí procentem plnění plánu čisté produkce za hodnocené období.

(3) Hospodářská organizace může přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů, který zjistí podle odstavce 1 nebo 2, zvýšit o částku, o kterou celkový objem odměn za využití vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů a za vyhodnocená řešení tematických úkolů a plnění uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) a b), která jsou spojena se zabezpečením příprav k obraně v národním hospodářství a hradí se ze státního rozpočtu (dále jen „vybrané odměny“), zúčtovaných v hodnoceném období k výplatě překročí celkový objem těchto odměn zúčtovaných ve stejném období předchozího roku k výplatě.

(4) Výchozí základnou mzdových a ostatních osobních nákladů je jejich přípustný objem v předchozím roce. Výchozí základnou pro zjištění přírůstku nebo poklesu čisté produkce je skutečnost dosažená v předchozím roce.

(5) Jestliže je hospodářské organizaci stanoven normativ snížení mzdové náročnosti, používá místo výchozí základny procentní podíl mzdových a ostatních osobních nákladů na čisté produkci plánovaný v předchozím roce, který krátí podle stanoveného normativu.

§ 9

Usměrňování mzdových a ostatních osobních nákladů prostřednictvím soustavy tarifních mezd

(1) Hospodářská organizace zjistí přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů za hodnocené období tak, že regulační základnu (odstavec 3), která odpovídá příslušným plněním zúčtovaným k výplatě v hodnoceném období, zvýší za každý rok uplynulý od roku, z něhož vycházela při zjištění podílu mimotarifních složek (odstavce 5 až 7), a také za hodnocené období podle stanoveného normativu a po tomto zvýšení ji doplní o podíl mimotarifních složek a o částku plnění nezahrnovaných do tohoto podílu [odstavec 5 písm. c) a d) a odstavec 8], která zúčtovala za hodnocené období k výplatě. Jestliže musí hospodářská organizace v průběhu roku změnit podíl mimotarifních složek (odstavec 7), zjišťuje přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů podle regulační základny a podílu mimotarifních složek za období před a po změně tohoto podílu.

(2) Hospodářská organizace, která za hodnocené období sníží skutečný přepočtený počet pracovníků proti stejnému období roku 1989, popřípadě roku 1990 (odstavec 6) a nemá stanoven útlumový program, může zvýšit přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů o polovinu částky, která vyplývá ze snížení tohoto počtu pracovníků, pokud skutečný objem čisté produkce za hodnocené období nepoklesne proti stejnému období roku 1989, popřípadě roku 1990 (odstavec 6) o větší částku, než je částka zvýšení přípustného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů. Částku, která vyplývá ze snížení počtu pracovníků, zjistí organizace tak, že přípustný objem mzdových a ostatních osobních nákladů nejprve vydělí skutečným přepočteným počtem pracovníků za hodnocené období a potom vynásobí snížením skutečného přepočteného počtu pracovníků.

(3) Regulační základnou mzdových a ostatních osobních nákladů je souhrn

• a) časových, úkolových, podílových a smíšených mezd bez vlivu plnění výkonových norem,

• b) mzdových příplatků a doplatků včetně odměn za pracovní pohotovost bez příplatků za práci přesčas,

• c) obdobných plnění jako v písmenech a) a b), pokud je organizace zahrnuje podle § 2 odst. 1 písm. a), d) a e) do mzdových prostředků; organizace nemusí tato plnění zahrnovat do regulační základny, nepovažuje-li to za účelné a dodrží-li stejný postup při odvození podílu mimotarifních složek.

(4) Hospodářská organizace vyloučí vliv plnění výkonových norem tak, že celkový objem úkolových mezd a úkolové složky smíšených mezd vydělí koeficientem vyjadřujícím plnění těchto norem, které zjistí na základě celkového objemu normohodin a všech hodin odpracovaných v příslušné formě mzdy, popřípadě jiným, přesnějším způsobem.

(5) Podíl mimotarifních složek v procentech k regulační základně si odvodí hospodářská organizace z objemu těchto složek v roce 1989 a regulační základny, která odpovídá příslušným plněním (odstavec 3) zúčtovaným v roce 1989 k výplatě. Objem mimotarifních složek zjistí organizace tak, že z použitelného objemu mzdových prostředků za rok 1989 po jeho úpravě stanovené podle § 23 odst. 1 odečte

• a) částku fondu odměn, která odpovídá stanovenému normativu rozdělení mzdových prostředků na mzdové a ostatní osobní náklady a fond odměn,

• b) regulační základnu, která odpovídá příslušným plněním zúčtovaným v roce 1989 k výplatě,

• c) částku náhrad mezd zúčtovaných v roce 1989 k výplatě,

• d) částku vybraných odměn (§ 8 odst. 3) zúčtovaných v roce 1989 k výplatě, pokud tyto odměny nebo jejich část nejsou zahrnuty v regulační základně.