Zákon o odvodech do státního rozpočtu

Úvodní ustanovení

§ 1

Tento zákon upravuje:

• a) odvod z objemu mezd;

• b) odvod ze zisku;

• c) odvod z odpisů základních prostředků;

• d) regulační a cenové odvody.

ČÁST PRVNÍ

ODVOD Z OBJEMU MEZD

§ 2

Subjekty odvodu z objemu mezd

(1) Odvodu z objemu mezd podléhají:

• a) státní podniky;

• b) podniky zahraničního obchodu;

• c) akciové společnosti;^1)

• d) sdružení s právní subjektivitou;^2)

• e) státní hospodářské organizace;

• f) státní peněžní ústavy a pojišťovny, Státní banka československá, státní organizace Československé státní dráhy a specializované železniční organizace;^3)

(dále jen „organizace“).

(2) Od odvodu z objemu mezd se osvobozují státní podniky bytového hospodářství.

(3) Odvodu z objemu mezd nepodléhají organizace podléhající dani z objemu mezd podle zákona o důchodové dani^4) a dani z objemu mezd a odměn podle zákona o zemědělské dani.^5)

§ 3

Základ odvodu z objemu mezd

(1) Základem odvodu z objemu mezd je objem mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce, snížený o odměny poskytnuté podle předpisů autorského práva a průmyslového práva^6) zúčtované k výplatě v běžném roce.

(2) Odvod z objemu mezd zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění.^7) Odvod z objemu mezd je součástí nákladů organizace.

§ 4

Sazba odvodu z objemu mezd

(1) Sazba odvodu z objemu mezd činí 50 % ze základu odvodu z objemu mezd (§ 3) s těmito odchylkami:

• a) 20 % u lázeňských organizací včetně vojenských lázeňských a rekreačních zařízení, u organizace Československá námořní plavba, u organizací v oblasti kultury s uměleckou, zábavní a zprostředkovatelskou činností, u nakladatelských a vydavatelských organizací, u ústavů lékařské kosmetiky a dále u organizací vodního hospodářství, jejichž zakladateli jsou národní výbory, jakož i u organizací s obchodní činností poskytujících převážně služby veřejného stravování, veřejné ubytovací služby a služby cestovnímu ruchu, jejichž podrobnější vymezení stanoví prováděcí předpis;

• b) 20 % u organizací poskytujících služby, a to z části základu odvodu z objemu mezd podle § 3, který připadá na druhy služeb vymezené v prováděcím předpise, v němž se též stanoví způsob výpočtu této části základu odvodu z objemu mezd;

• c) 10 % u organizací městské hromadné dopravy.

(2) Sazbu odvodu z objemu mezd uvedenou v odstavci 1 písm. b) není organizace povinna uplatňovat.

§ 5

Slevy na odvodu z objemu mezd

(1) Organizacím podléhajícím odvodu z objemu mezd (§ 2 odst. 1) s výjimkou organizací uvedených v § 4 odst. 1 písm. c) se odvod z objemu mezd snižuje o:

• a) částku 12 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením;

• b) částku 3000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností, a to do tříapůlprocentního podílu pracovníků se změněnou pracovní schopností z celkového přepočteného počtu pracovníků, a o částku 8000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností nad tříapůlprocentní podíl.

(2) Po výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pracovníků se změněnou pracovní schopností v odvodovém období (zaokrouhlený na celá čísla nahoru). Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu pracovníků stanoví prováděcí předpis.

(3) Odvod z objemu mezd po odečtení slev podle odstavce 1 nemůže činit méně než 10 % základu odvodu z objemu mezd (§ 3 odst. 1).

ČÁST DRUHÁ

ODVOD ZE ZISKU

§ 6

Subjekty odvodu ze zisku

(1) Odvodu ze zisku podléhají organizace uvedené v § 2 odst. 1.

(2) Odvodu ze zisku nepodléhají organizace podléhající důchodové dani podle zákona o důchodové dani^4) nebo dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani^5) a dále i organizace, které provádějí odvod ze zisku na základě finančního plánu, s výjimkou příjmů z cenných papírů.

§ 7

Základ odvodu ze zisku

(1) Základem odvodu ze zisku je zisk vytvořený z veškeré činnosti organizace, zjištěný v účetnictví a zvýšený o:

• a) částky, o které byly zvýšeny náklady nebo sníženy výnosy v rozporu s právními předpisy. Podrobnosti o úhradě částek daní zaplacených v rozporu se smlouvami o zamezení dvojího zdanění za subjekty se sídlem v cizině vymezuje prováděcí předpis;

• b) rozdíl, o který placené penále a pokuty převyšují přijaté penále, pokuty a náhrady škody za zaplacené penále a pokuty;

• c) poplatky za znečišťování ovzduší včetně přirážky;^8)

• d) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod.^9)

O částky uvedené pod písmeny c) a d) se základ odvodu ze zisku zvýší, jen byly-li zahrnuty do nákladů.

(2) Základ odvodu ze zisku podle odstavce 1 se snižuje o:

• a) příjmy z cenných papírů, z nichž odvod ze zisku byl vybrán srážkou;

• b) částky, které již byly u téže organizace podrobeny odvodu ze zisku, jsou-li součástí zisku.

(3) U organizací uhelného průmyslu se základ odvodu ze zisku podle odstavců 1 a 2 dále snižuje o částky poskytnuté nebo se zvyšuje o částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.

(4) Výdaje, jejichž rozsah nebo výše je upravena pro státní podniky obecně závaznými právními předpisy s výjimkou mzdových a ostatních osobních nákladů, zahrnou se pro výpočet základu odvodu ze zisku u všech organizací do nákladů maximálně v tom rozsahu a do té výše, které stanoví tyto předpisy.^10)

(5) U organizací, které nevykáží zisk nebo vykáží ztrátu, je základem odvodu ze zisku úhrn částek zvyšujících zisk uvedených v odstavcích 1, 3 a 4 a převyšující součet vykázané ztráty a částek snižujících zisk uvedených v odstavcích 2 a 3.

(6) U organizací v likvidaci a u organizací zaniklých bez provedení likvidace, pokud nelze základ odvodu ze zisku stanovit podle předchozích odstavců je základem odvodu ze zisku likvidační přebytek.

(7) U organizací, které provádějí odvod ze zisku na základě finančního plánu, jsou základem odvodu ze zisku příjmy z cenných papírů.

§ 8

(1) Sazba odvodu ze zisku s výjimkou uvedenou v odstavci 2 činí 55 % ze základu odvodu ze zisku a z likvidačního přebytku ( § 7).

(2) Sazba odvodu ze zisku u státních peněžních ústavů a pojišťoven činí 65 % ze základu odvodu ze zisku (§ 7).

(1) Sazba odvodu ze zisku, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, činí 55 % ze základu odvodu ze zisku a z likvidačního přebytku (§ 7).

(2) Sazba odvodu ze zisku činí 25 % ze základu odvodu ze zisku, kterým je příjem z cenných papírů, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky a odvod ze zisku se vybírá srážkou.

ČÁST TŘETÍ

ODVOD Z ODPISŮ ZÁKLADNÍCH PROSTŘEDKŮ

§ 9

Odvodu z odpisů základních prostředků podléhají státní podniky s uloženým útlumovým programem určené vládou Československé socialistické republiky,^11) která stanoví výši a způsob provádění tohoto odvodu.

ČÁST ČTVRTÁ

REGULAČNÍ A CENOVÉ ODVODY

§ 10

(1) Organizacím uvedeným v § 2 odst. 1, organizacím podléhajícím důchodové dani podle zákona o důchodové dani^4) nebo dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani^5) a organizacím rozpočtovým a příspěvkovým mohou být při uplatňování jednotných sazeb uloženy:

• a) regulační odvody k zajištění vývoje mezd v proporcích vymezených výstupy státního plánu, a to

• 1. za překročení mzdových a ostatních osobních nákladů,

• 1. za přírůstek mzdových prostředků proti výchozímu roku nad stanovenou hranici;

• b) regulační odvody k zajištění rovnováhy v oblasti investic, a to

• 1. k zabezpečení státními plány stanoveného podílu v užití národního důchodu (míra investování),

• 1. k omezení nadměrného rozsahu stavebních prací a rozestavěnosti. Tyto regulační odvody se neuplatní u investic financovaných ze státních rozpočtů nebo z rozpočtů národních výborů, u investic sloužících k ochraně životního prostředí a u investic v oblasti komplexní bytové výstavby;

• c) cenové odvody, a to

• 1. k odčerpání prostředků, které organizace získala porušením cenových předpisů,

• 1. k odčerpání prostředků na základě cenového znevýhodnění podle cenových předpisů,

• 1. v důsledku cenových opatření příslušného cenového orgánu,

• 1. za dodávky výrobků neodpovídajících normované jakosti,

• 1. za nezajištění finálních výrobků potřebným množstvím náhradních dílů.

(2) Podmínky a způsob provádění jednotlivých regulačních a cenových odvodů, pokud je nestanoví tento zákon, stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením s výjimkou regulačních a cenových odvodů prováděných ústředními orgány republik, národními výbory a jimi řízenými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi, které stanoví nařízením vlády republik. Vláda Československé socialistické republiky přitom může též určit podmínky, při jejichž splnění mohou ústřední orgány se souhlasem federálního ministerstva financí nebo ministerstev financí, cen a mezd republik povolit úlevu na těchto odvodech.

ČÁST PÁTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 11

Oznamovací povinnost

(1) Organizace, která vznikne nebo změní svoje sídlo, je povinna tuto skutečnost oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala, orgánům vykonávajícím správu odvodů uvedených v § 1 (dále jen „orgán vykonávající správu odvodů“), pokud podléhá odvodu z objemu mezd nebo odvodu ze zisku.

(2) Zánik organizace podléhající odvodu z objemu mezd nebo odvodu ze zisku je povinen oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastal, orgánu vykonávajícímu správu odvodů její právní nástupce nebo likvidátor a není-li jich, pak orgán, který o zrušení rozhodl.

§ 12

Pokuta

(1) Orgán vykonávající správu odvodů může uložit pokutu až do výše 50 000 Kčs organizacím, které nesplnily povinnosti stanovené v § 11. Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti, trvání a následkům protiprávního jednání.

(2) V řízení o uložení pokuty se postupuje podle správního řádu.^12)

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán vykonávající správu odvodů dověděl o nesplnění povinnosti podle § 11, nejdéle však do tří let ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly.

(4) Výnos z pokut plyne do toho rozpočtu, do kterého plyne odvod ze zisku, popřípadě odvod ze zisku na základě finančního plánu.

§ 13

Odvodové období

Odvody uvedené v § 1 písm. a) až c) se provádějí za kalendářní rok (dále jen „odvodové období“).

§ 14

Vyúčtování odvodů

(1) Organizace je povinna podat vyúčtování odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku tomu orgánu vykonávajícímu správu odvodů, v jehož obvodu měla sídlo 31. prosince odvodového období, a to do 15. února po uplynutí odvodového období, a připojit k němu účetní závěrku a další potřebné podklady. Orgán vykonávající správu odvodů může v odůvodněných případech lhůtu pro podání vyúčtování prodloužit, a to nejdéle do konce února po uplynutí odvodového období.

(2) Organizace je povinna ve vyúčtování si sama vypočítat odvod z objemu mezd a odvod ze zisku a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich výši.

(3) Organizace si může ve vyúčtování odečíst od odvodu ze zisku obdobný odvod nebo daň zaplacenou v cizině, nejvýše však do částky odvodu ze zisku připadající podle tohoto zákona na příjmy plynoucí z ciziny.

(4) Pokud příjmy plynou organizaci ze státu, s nímž Československá socialistická republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybrána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

(5) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce nebo orgán, který o zrušení rozhodl, povinen podat do konce následujícího měsíce od jejího zániku vyúčtování odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku za uplynulou část odvodového období.

(6) V případě likvidace organizace trvá povinnost k odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku i povinnost podávat k nim každoročně vyúčtování až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce vyúčtování odvodu ze zisku za uplynulou část odvodového období a ve vyúčtování uvést též likvidační přebytek. Vyúčtování je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a údaji o použití likvidačního přebytku. Obdobně se postupuje i u vyúčtování odvodu z objemu mezd.

(7) Zjistí-li organizace do uplynutí tří let od lhůty stanovené v odstavci 1, že předložené vyúčtování je neúplné nebo nesprávné, je povinna předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné vyúčtování. Stejnou povinnost má organizace i tehdy, zjistí-li, že odvod z objemu mezd nebo odvod ze zisku má být vyšší než byl vyměřen. Dodatečné vyúčtování se nepodává v případech, kdy neúplnost nebo nesprávnost zjistí finanční orgány republik nebo federální ministerstvo financí.

(8) Nebylo-li vyúčtování, popřípadě dodatečné vyúčtování podáno včas, může orgán vykonávající správu odvodů zvýšit odvod z objemu mezd a odvod ze zisku až o 10 %. U dodatečného vyúčtování je základem tohoto zvýšení odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku výše rozdílu mezi v něm uvedenou výší odvodu a tou její částí, která byla uvedena v již dříve předloženém vyúčtování nebo byla vyměřena.

§ 15

Vyměření odvodů

(1) Odvod z objemu mezd a odvod ze zisku vyměří orgán vykonávající správu odvodů po uplynutí odvodového období; v případech uvedených v § 14 odst. 5 až 7 může orgán vykonávající správu odvodů vyměřit odvod z objemu mezd a odvod ze zisku i před uplynutím odvodového období.

(2) Skutečnosti rozhodné pro vyměření odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku se posuzují pro každé odvodové období samostatně.

(3) O vyměření odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku vyrozumí orgán vykonávající správu odvodů organizaci platebním výměrem.

(4) Dojde-li u organizace ke změně ve výši odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku, sdělí orgán vykonávající správu odvodů nově upravenou výši odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku organizaci dodatečným platebním výměrem.

§ 16

Placení odvodů

(1) Organizace je povinna nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy na odvod z objemu mezd takto:

• a) v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční odvodové povinnosti;

• b) v únoru ve výši odvodu z objemu mezd vypočteného ze základu odvodu z objemu mezd za leden;

• c) v následujících měsících ve výši rozdílu mezi odvodem z objemu mezd vypočteným ze základu odvodu z objemu mezd od počátku roku a splatnými zálohami od počátku roku s výjimkou zálohy splatné v lednu.

(2) Zálohy na odvod z objemu mezd v únoru a v následujících měsících si může organizace snížit o jednu dvanáctinu plánované roční slevy podle § 5.

§ 17

(1) Organizace je povinna nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit zálohy na odvod ze zisku s výjimkami uvedenými v odstavci 2 takto:

• a) v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční odvodové povinnosti;

• b) v únoru ve výši odvodu ze zisku vypočteného ze zisku uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření za leden;

• c) v následujících měsících ve výši rozdílu mezi odvodem ze zisku vypočteným ze zisku uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření od počátku roku a splatnými zálohami od počátku roku s výjimkou zálohy splatné v lednu.

(2) Organizace, u níž plánovaný roční odvod ze zisku činí méně než

• a) 1 000 000 Kčs, platí nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení I., II. a III. čtvrtletí zálohy čtvrtletně ve výši odvodu ze zisku vypočteného ze zisku uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření od počátku roku po odečtení již dříve splatných záloh na odvod ze zisku;

• b) 500 000 Kčs, zálohy neplatí a roční odvodovou povinnost uhradí ve lhůtě pro podání vyúčtování.

(3) Při výpočtu záloh na odvod ze zisku se nepřihlíží k částkám uvedeným v § 7 odst. 1 a 2 a u organizací uhelného průmyslu se přihlíží k částkám uvedeným v § 7 odst. 3.

(4) Vznikne-li organizaci přeplatek záloh na odvod ze zisku (s výjimkou měsíce prosince nebo IV. čtvrtletí), zúčtuje se s nejbližší splatnou zálohou na odvod ze zisku nebo na žádost organizace může být zúčtován na jiné odvody nebo jejich nedoplatky, popřípadě může být vrácen.

§ 18

(1) Jestliže odvod z objemu mezd a odvod ze zisku, vypočtený ve vyúčtování, je vyšší než zaplacené zálohy, je organizace povinna zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání vyúčtování. Jsou-li zaplacené zálohy vyšší než odvod z objemu mezd a odvod ze zisku vypočtený ve vyúčtování, zúčtuje se přeplatek za uplynulé odvodové období na zálohy odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku v běžném roce nebo se na žádost vrátí organizaci.

(2) Rozdíl vyplývající z dodatečného vyúčtování je organizace povinna zaplatit ve lhůtě stanovené pro podání dodatečného vyúčtování.

(3) Jestliže odvod z objemu mezd a odvod ze zisku, stanovený platebním výměrem, je vyšší než vypočtený ve vyúčtování, je organizace povinna zaplatit rozdíl do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(4) V odůvodněných případech může orgán vykonávající správu odvodů na žádost organizace stanovit zálohy (§ 16 a 17) jinak.

§ 19

Penále

(1) Nebyl-li odvod z objemu mezd nebo odvod ze zisku (včetně zvýšení podle § 14 odst. 8) nebo odvod z odpisů základních prostředků, popřípadě zálohy na ně, nebo regulační a cenové odvody zaplaceny včas a v plné výši, je organizace uvedená v § 10 odst. 1 povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nedoplatků příslušného odvodu zjištěného ke dnům splatnosti.

(2) Uvede-li organizace ve vyúčtování (dodatečném vyúčtování) odvod z objemu mezd nebo odvod ze zisku nižší částkou, než jakou měla uvést, předepíše orgán vykonávající správu odvodů penále ve výši 10 % tohoto rozdílu. Z rozdílu mezi dodatečným vyúčtováním, podaným na základě výsledků vnitropodnikové kontroly nebo kontroly zakladatele, popřípadě příslušného orgánu hospodářského řízení a již podaným vyúčtováním nebo vyměřenými odvody předepíše penále v poloviční výši. Veškeré rozdíly zjištěné v průběhu kontroly prováděné orgány vnější kontroly se považují za rozdíly zjištěné těmito orgány.

(3) Předpis penále podle předchozích odstavců se sdělí organizaci uvedené v § 10 odst. 1 platebním výměrem. Penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Proti platebnímu výměru o předpisu penále může podat organizace odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek.

(4) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 100 Kčs.