Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní zákon, zákon o přečinech a trestní řád

Článek I

Trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění zákonů č. 120/1962 Sb., č. 53/1963 Sb., č. 56/1965 Sb., č. 81/1966 Sb., č. 148/1969 Sb., č. 45/1973 Sb., č. 43/1980 Sb. a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 10/1989 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. § 101 včetně nadpisu se vypouští.

• 1. § 109 včetně nadpisu zní:

㤠109

Nedovolené překročení státní hranice

(1) Kdo překročí státní hranici za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo propadnutím majetku.

(2) Odnětím svobody na tři léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, jestliže

• a) čin uvedený v odstavci 1 zorganizuje,

• b) spáchá takový čin, ačkoliv mu jako československému občanu bylo zvlášť uloženo uchovávání státního tajemství,

• c) způsobí takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo jiný zvlášť závažný následek, nebo

• d) spáchá takový čin za branné pohotovosti státu.

(3) Odnětím svobody na osm až patnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, jestliže činem uvedeným v odstavci 1 způsobí smrt.“.

• 1. § 110 včetně nadpisu se vypouští.

• 1. V § 156a se slova „jeden rok“ nahrazují slovy „šest měsíců“.

• 1. Za § 169 se vkládá nový § 169a, který včetně nadpisu zní:

㤠169a

Zasahování do nezávislosti soudu

(1) Kdo působí na soudce, aby porušil své povinnosti v řízení před soudem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo nápravným opatřením.

(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu

• a) opatřit sobě nebo jinému značný prospěch, nebo

• b) způsobit značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.“

• 1. § 178 včetně nadpisu se vypouští.

• 1. Za § 181 se vkládají nové § 181a a 181b, které včetně společného nadpisu znějí:

„Ohrožení životního prostředí

§ 181a

(1) Kdo vážně ohrozí životní prostředí tím, že poruší zvláštní předpisy o tvorbě a ochraně životního prostředí týkající se ovzduší, vod, půdy, ochrany živočichů nebo rostlin nebo nakládání s jadernými nebo radioaktivními, toxickými nebo nebezpečnými biologickými materiály (ohrožení životního prostředí), bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, jestliže činem uvedeným v odstavci 1 způsobí na životním prostředí značnou újmu.

(3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, jestliže činem uvedeným v odstavci 1 způsobí na životním prostředí újmu velkého rozsahu.

§ 181b

(1) Kdo z nedbalosti vážně ohrozí životní prostředí (§ 181a odst. 1), bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

(2) Odnětím svobody až na tři léta nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,

• a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo

• b) způsobí-li takovým činem na životním prostředí značnou újmu.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. a) na životním prostředí újmu velkého rozsahu.“.

• 1. § 203 včetně nadpisu zní:

㤠203

Příživnictví

Kdo se soustavně vyhýbá poctivé práci a prostředky k obživě si opatřuje nekalým způsobem, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.“.

• 1. § 211 včetně nadpisu se vypouští.

Článek II

Zákon č. 150/1969 Sb., o přečinech, ve znění zákona č. 46/1973 Sb. a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 10/1989 Sb. se mění takto:

V § 6 se slova „šest měsíců“ nahrazují slovy „tři měsíce“, částka „20 000 Kčs“ se nahrazuje částkou „5 000 Kčs“ a ustanovení písmene c) se vypouští.

Článek III

Přechodná ustanovení

• 1. Trest pravomocně uložený před účinností tohoto zákona za čin, který není trestným činem ani přečinem podle tohoto zákona, se nevykoná; ustanovení trestního zákona o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový trestný čin a sbíhající se jiný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí. Přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činu, který od účinnosti tohoto zákona není trestným činem ani přečinem a činů ostatních.

• 1. Trest pravomocně uložený po nabytí účinností zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění Československé socialistické republiky č. 10/1989 Sb. za trestný čin ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle § 156a trestního zákona soud poměrně zkrátí. Přitom přihlédne ke vzájemnému poměru horní hranice trestu odnětí svobody před nabytím a po nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle stejných zásad postupuje, byl-li za tento čin a sbíhající se jiný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest.

Článek IV

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb. a č. 43/1980 Sb., se mění takto:

§ 71 včetně nadpisu zní:

„Trvání vazby

§ 71

(1) Vazba v přípravném řízení může trvat vždy jen nezbytně nutnou dobu (§ 72). Jestliže by vazba přesáhla dva měsíce a hrozí nebezpečí, že by propuštěním na svobodu mohlo být zmařeno nebo ztíženo dosažení účelu trestního řízení, může nadřízený prokurátor prodloužit tuto lhůtu vždy nejdéle o jeden měsíc, nanejvýš však na jeden rok. Nad tuto lhůtu může vždy nejdéle o jeden měsíc vazbu prodloužit pouze generální prokurátor Československé socialistické republiky. Při prodlužování vazby je prokurátor povinen učinit veškerá opatření k urychlení trestního řízení. Vazba v přípravném řízení však nesmí přesáhnout dva roky; není-li v této lhůtě podána obžaloba, musí být obviněný propuštěn na svobodu.

(2) Celková vazba v trestním řízení nesmí přesáhnout horní hranici trestní sazby odnětí svobody stanovené na čin, pro který je obviněný ve vazbě. Není-li v této lhůtě trestní stíhání skončeno, musí být obviněný propuštěn na svobodu.

(3) Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 se počítají ode dne, kdy došlo k omezení osobní svobody obviněného.

(4) Do běhu lhůt podle odstavců 1 a 2 se nezapočítává doba, po kterou se obviněný nemohl účastnit úkonů trestního stíhání v důsledku toho, že si úmyslně způsobil újmu na zdraví. Rozhodnutí o tom činí prokurátor, v řízení před soudem předseda senátu. Proti rozhodnutí je přípustná stížnost, o níž v přípravném řízení rozhoduje soud, v jehož obvodě je prokurátor činný, v řízení před soudem nadřízený soud.

(5) Ustanovení odstavců 1 a 2 se užije přiměřeně na trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 275 odst. 3 nebo § 287; délka jejího trvání se však posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení a včetně prodloužení může činit nejvýše jeden rok.“.

Článek V

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1990, s výjimkou článku I bodu 4, článku II a III, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

Čalfa v. r.

též na místě prezidenta republiky podle čl. 64 ústavního zákona o československé federaci

Kukrál v. r.