← Aktuální text · Historie

Zákon o poslancích Federálního shromáždění

Aktuální text a fecha 1990-07-19

ČÁST I.

OBECNÁ USTANOVENÍ

Základní ustanovení

§ 1

(1) Poslanci Federálního shromáždění jsou volení zástupci lidu, jemuž jsou za svoji činnost odpovědni a jsou jím odvolatelní. Poslanecká funkce je věcí společenské cti a odpovědnosti. Poslanci Federálního shromáždění (dále jen „poslanci“) se podílejí na uskutečňování státní moci Federálním shromážděním Jednají jako členové nejvyššího zastupitelského sboru Československé socialistické republiky o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky Československé socialistické republiky, podílejí se na tvorbě a uskutečňování zákonů a jiných usnesení Federálního shromáždění státními orgány, socialistickými organizacemi a občany a kontrolují jejich plnění a dodržování. Přispívají tím k rozvoji socialistické demokracie a samosprávy lidu a národního hospodářství.

(2) Poslanci dbají, aby veškerou svou činností byli hodni důvěry svých voličů. Při výkonu své funkce se řídí celospolečenskými zájmy. Působí ke slaďování celospolečenských zájmů, zájmů pracovních kolektivů, zájmů místních a individuálních.

(3) Poslanci pomáhají rozvíjet aktivní účast občanů na řízení a správě státu a hájí jejich oprávněné zájmy. Mohou se zúčastnit přípravy volebních programů Národní fronty a na jejich uskutečňování ve svých volebních obvodech.

§ 2

Poslanci jsou ve stálém styku se svými voliči a spolupracují s nimi. Ve svých volebních obvodech dále spolupracují zejména s národními výbory, orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými, pracovními kolektivy a orgány samosprávy. Radí se s voliči o řešení otázek, které jsou projednávány Federálním shromážděním, dbají návrhů, podnětů a připomínek voličů a využívají získaných poznatků ve své práci ve sněmovnách a jejich orgánech, popřípadě v orgánech Federálního shromáždění.

Funkční období poslance

§ 3

(1) Poslanec nebývá svých práv a povinností zvolením. Postup při volbách upravuje zákon Federálního shromáždění.

(2) Platnost volby poslance ověřuje na návrh mandátového a imunitního výboru sněmovna, do níž byl poslanec zvolen.

§ 4

(1) Poslanec skládá ústavou předepsaný slib. Učiní tak slovem „slibuji“ a podáním ruky předsedajícímu ustavující schůze, který dá předtím znění slibu přečíst. Poslanci, kteří nesložili slib na ustavující schůzi nebo byli zvoleni v doplňovacích volbách, skládají slib na schůzi sněmovny, které se poprvé účastní.

(2) Odmítnutí slibu nebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu. Ztrátu mandátu vysloví sněmovna na návrh mandátového a imunitního výboru.

§ 5

Po ověření platnosti volby obdrží poslanec poslanecký průkaz.

§ 6

(1) Funkční období poslanců končí dnem skončení volebního období Federálního shromáždění.

(2) Funkční období poslanců, kteří jsou členy předsednictva Federálního shromáždění, končí zvolením předsednictva nově zvoleného Federálního shromáždění.

§ 7

Poslanec může být z rozhodnutí svých voličů kdykoli odvolán; postup při odvolání poslance upravuje zákon Federálního shromáždění.

§ 8

(1) Poslanec, který přestal být volitelný, ztrácí mandát; ztrátu vysloví na návrh mandátového a imunitního výboru sněmovna, jejímž je členem.

(2) Poslanec ztrácí mandát také z důvodů, které stanoví ústavní zákon o československé federaci.

§ 9

(1) Poslanec se může svého mandátu vzdát, a to písemně.

(2) Mandát zanikne dnem, kdy předsednictvo sněmovny vzalo rezignaci na vědomí.

ČÁST II.

ČINNOST POSLANCŮ VE FEDERÁLNÍM SHROMÁŽDĚNÍ A VE VOLEBNÍCH OBVODECH

Činnost poslanců ve Federálním shromáždění

§ 10

(1) Poslanci jsou povinni účastnit se aktivně a iniciativně jednání a prací sněmovny a jejích orgánů, popřípadě orgánů Federálního shromáždění, do nichž byly zvoleni. Jsou povinni přispívat svými znalostmi a zkušenostmi k řešení projednávaných otázek.

(2) Nemůže-li se poslanec ze závažných důvodů účastnit schůze sněmovny nebo jejích orgánů, popřípadě orgánů Federálního shromáždění, do nichž byl zvolen, je povinen omluvit se předsedovi sněmovny nebo předsedovi orgánu, jehož je členem.

§ 11

Poslanec má právo rozhodujícího hlasu ve všech otázkách projednávaných ve sněmovně a v orgánech sněmovny nebo v orgánech Federálního shromáždění, jichž je členem; volí orgány sněmovny a Federálního shromáždění a může být do nich volen.

§ 12

Poslanci jsou oprávněni zejména:

Činnost poslanců ve volebních obvodech

§ 13

(1) Poslanci jsou povinni být ve stálém styku se svými voliči.

(2) Poslanci spolupracují s národními výbory, s orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými, pracovními kolektivy, orgány samosprávy, jakož i s dalšími orgány a organizacemi ve volebním obvodu. Jejich poznatků a zkušeností využívají ve své činnosti ve volebním obvodu a ve Federálním shromáždění.

(3) Poslanci ve spolupráci s územními orgány Národní fronty informují o své činnosti a o činnosti Federálního shromáždění veřejnost ve svém volebním obvodu; mohou tak učinit i prostřednictvím sdělovacích prostředků.

§ 14

(1) Poslanci jsou povinni skládat voličům účty ze své činnosti ve Federálním shromáždění a ve volebním obvodu.

(2) Poslanci jsou též povinni skládat voličům účty ze své činnosti, jestliže si to voliči vyžádají prostřednictvím příslušného orgánu Národní fronty působícího v jejich volebním obvodu.

(3) Ke skládání účtů využívají poslanci zejména veřejných schůzí občanů, shromáždění pracovních kolektivů, plenárních zasedání národních výborů, schůzí společenských organizací sdružených v Národní frontě.

§ 15

Poslanci jsou povinni zejména:

§ 16

Poslanci jsou oprávněni zejména:

ČÁST III.

SDRUŽOVÁNÍ POSLANCŮ FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ

§ 17

Poslanecké kluby

(1) Pro účinný výkon poslaneckého mandátu ve Federálním shromáždění, pro prohloubení politické spolupráce, výměny názorů a podněcování poslanecké iniciativy mohou poslanci vytvářet poslanecké kluby podle politické příslušnosti.

(2) Poslanecké kluby vedou své členy k iniciativnímu výkonu funkce, k rozvíjení aktivní politické práce mezi voliči a ke skládání účtů ve volebních obvodech.

§ 18

Krajská sdružení poslanců

(1) Krajská sdružení poslanců sdružují poslance zvolené ve volebních obvodech na území téhož kraje, na území hlavního města Československé socialistické republiky Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

(2) V krajských sdruženích poslanců se poslanci ve spolupráci s krajským (městským) výborem Národní fronty seznamují s důležitými otázkami hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje kraje. Projednávají úkoly související s činností svých členů ve volebním obvodu, popřípadě návrhy předkládané Federálnímu shromáždění, jde-li o řešení významných společenských otázek, jakož i otázek souvisejících s rozvojem kraje. Krajská sdružení poslanců napomáhají též sjednocovat práci poslanců ve volebních obvodech a přispívají k výměně zkušeností z výkonu poslanecké funkce.

(3) Podněty získané v krajském sdružení poslanců využívají poslanci při své činnosti ve Federálním shromáždění a ve volebních obvodech.

ČÁST IV.

ZÁRUKY VÝKONU POSLANECKÉ FUNKCE

§ 19

Obecné zásady

(1) Stát zaručuje pro výkon poslanecké funkce nezbytné podmínky.

(2) Poslanci jsou pod ochranou ústavy a požívají poslaneckou imunitu.

(3) Zveřejnění projevů poslanců pronesených v orgánech Federálního shromáždění, sněmovnách a jejich orgánech nepodléhá žádným omezením, nejde-li o neveřejné schůze nebo jejich části.

(4) Kdo brání poslancům v uplatňování jejich práv a povinností anebo se dotýká jejich cti a důstojnosti jako veřejných činitelů, je odpovědný podle zákona.

(5) Státní orgány, socialistické organizace a jejich vedoucí poskytují poslancům pomoc při výkonu jejich funkce.

Povinnosti orgánů a organizací

§ 20

(1) Členové vlády a vedoucí jiných státních orgánů Československé socialistické republiky, vedoucí státních orgánů a vedoucí socialistických organizací jsou povinni poskytnout poslanci informace, vysvětlení a podklady potřebné pro výkon jeho funkce a na jeho žádost ho přijmout; v naléhavých případech jsou povinni poslance přijmout bezodkladně.

(2) Vedoucí státních orgánů a organizací uvedení v odstavci 1 jsou povinni zabývat se podněty a připomínkami poslanců a informovat je nejpozději do 30 dnů o jejich využití nebo vyřízení. Stejně tak jsou povinni poslance informovat o vyřízení stížností, podnětů a oznámení občanů, které jim postoupili, a umožnit jim účast na přešetření těchto stížností.

§ 21

(1) Vedoucí státních orgánů a socialistických organizací jsou povinni sdělit poslanci, jaká opatření učinili k nápravě porušení zákonnosti, státní disciplíny nebo pracovní kázně, na něž je poslanec upozornil, a to nejpozději do 30 dnů.

(2) Není-li poslanec spokojen s učiněnými opatřeními, jsou nadřízené orgány nebo organizace povinny na žádost poslance přešetřit postup podřízeného orgánu nebo organizace ve lhůtě 30 dnů a podat mu o tom zprávu.

ČÁST V.

DISCIPLINÁRNÍ OPATŘENÍ

§ 26

(1) Poslanci, který při jednání sněmovny, jejích orgánů nebo orgánů Federálního shromáždění učiní urážlivý výrok proti poslanci nebo jinému ústavnímu činiteli nebo při jednání sněmovny proti tomuto shromáždění nebo jeho orgánu způsobem, který je v rozporu s postavením a se ctí poslance, může být uloženo disciplinární opatření.

(2) Disciplinární řízení s poslancem upravuje zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění.

ČÁST VI.

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

§ 27

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1989.

Husák v. r.

Indra v. r.

Adamec v. r.