Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů

(2) Prohlídky a práce v kotli nebo topeništi musí být prováděny za stálého dozoru pracovníkem vně kotle. Před uzavřením vík, dvířek apod. a před uvedením do činnosti je nutno se přesvědčit, zda v kotli nebo topeništi nikdo není.

(3) Před vstupem do tlakového celku kotle nebo topeniště musí být prověřeno, zda jsou tyto prostory dobře vyvětrány a vyprázdněny a zda v topeništi nehrozí pád struskových nebo popelových nánosů, případně zdiva.

(4) Na části kotelního zařízení, ve kterém se pracuje, musí být umístěny bezpečnostní tabulky.

§ 78

Kotelny

(1) V kotelně musí být provozní řád a schéma napájecího a parního potrubí, případně potrubí na přívod paliva s vyznačenými délkami a světlostmi potrubí.

(2) Do kotelny musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování a větrání.

(3) Na dveřích do kotelny musí být bezpečnostní tabulky.

(4) Kotelny s půdorysnou plochou větší než 150 m^2 musí mít 2 únikové cesty, z nichž jedna musí vést přímo do volného prostoru.

(5) Popelna musí být vybavena přívodem vody ke škvárovým a popelovým výsypkám a těsnými uzávěry na škvárových a popelových výsypkách s bezpečným ovládáním a musí být dostatečně větrána.

§ 79

Potrubí na horkou vodu a páru

(1) Pro potrubí na horkou vodu a páru platí § 40 s těmito doplňky:

• a) potrubí musí být uloženo a vedeno tak, aby se mohlo přizpůsobovat změnám teploty,

• b) musí být zabráněno popálení osob o potrubí.

(2) Práce na potrubí, v němž je horká voda nebo pára, je zakázána. Při práci na potrubí musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.

(3) Užívá-li se páry nižšího tlaku než je v parním kotli, musí být do potrubí zabudován redukční ventil a do části potrubí s nižším tlakem pojistný ventil, který odpovídá nejvyššímu pracovnímu tlaku v této části potrubí. Způsob a lhůty kontrol redukčního a pojistného ventilu určí provozní dokumentace.

(4) Na vhodných místech parního potrubí musí být zabudován odlučovač vody.

ČÁST PÁTÁ

CHŮZE, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ

DÍL PRVNÍ

CESTY PRO CHŮZI A DOPRAVU

§ 80

Cesty pro chůzi

(1) Cesty pro chůzi jsou cesty v úpravně a ostatní místa, která jsou pro chůzi určena.

(2) Cesty pro chůzi musí být bez překážek, odvodněny a udržovány tak, aby chůze po nich byla bezpečná. Cesty s úklonem větším než 30° musí být vybaveny držadly a stupadly, případně schody.

(3) Chodit jinými cestami než cestami pro chůzi mohou jen dozorčí orgány a ostatní technici (§ 7 odst. 3) a ti pracovníci, kteří k tomu dostali od dozorčího orgánu příkaz. Na dopravní cestě se nesmí zdržovat déle než je nezbytně nutné. Před setkáním s jedoucím vozidlem jsou povinni včas ustoupit do průchodu na dopravní cestě (§ 81 odst. 4) nebo jiné bezpečné místo.

(4) Mezi vozidly je dovoleno procházet jen když stojí a je mezi nimi ve směru možného pohybu vzdálenost nejméně 2 m.

(5) Cesty určené pro odchod pracovníků z úpravny nebo jejích částí ohrožených havárií (záchranné cesty) musí být označeny s udáním směru ústupu.

(6) Cesty pro chůzi ve výšce větší než 1,5 m a cesty podél nebezpečných prohlubní musí mít na volných stranách zábradlí. Zábradlí musí být pevné a dobře zakotvené. Vrchní madlo musí být upevněno ve výšce 1,1 m. Není-li k ohrazení použito zábradlí s plnou stěnou (plech, pletivo, pažení s mezerami nejvíce 0,2 m apod.), musí být přibližně v polovině výšky upevněna další podélná tyč.

(7) Jestliže cesta pro chůzi vede nad jinou cestou nebo místem, kde se mohou zdržovat pracovníci, musí mít u podlahy ochrannou lištu o výšce nejméně 0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.

(8) Otvory a prohlubně na cestách pro chůzi musí být zakryty nebo zajištěny tak, aby do nich nemohly spadnout osoby nebo předměty.

§ 81

Rozměry cest pro chůzi, přechody a průchody na dopravních cestách

(1) Cesty pro chůzi včetně schodišť, šikmých ramp, pevně zabudovaných žebříků a nakládacích a vykládacích prostorů a ramp musí být voleny a umístěny tak, aby zajišťovaly snadný a bezpečný přístup a aby nedocházelo k ohrožení osob zdržujících se na nich nebo v jejich blízkosti. Cesty pro chůzi musí být označeny podle přílohy k nařízení vlády^53), které upravuje vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.

(2) Cesty pro chůzi musí mít průřez o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,75 m.

(3) Průchody mezi stabilními stroji musí mít průřez o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,6 m.

(4) Průchody na dopravních cestách vybavených kolejovou tratí musí mít výšku nejméně 2,1 m a šířku nejméně 0,6 m na jedné straně trati, u vícekolejové tratě po obou stranách dopravní cesty. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro průchody na dopravních cestách vybavených kolejovou tratí o rozchodu 900 a 1 435 mm.

(5) Přechody přes dopravníky musí být provedeny podle zvláštního předpisu.^38)

(6) Místa zmenšených průřezů na cestách pro chůzi musí být výrazně označena.

§ 82

Mosty, rampy, ochozy, lešení a žebříky pro chůzi

(1) Mosty, rampy, ochozy a lešení pro chůzi musí mít pevnou a rovnou podlahu a musí být technicky řešeny na nejvyšší předpokládané zatížení.

(2) Mosty, rampy, ochozy a lešení musí být zkontrolovány v určených lhůtách, přičemž lhůty pro kontrolu a odpovědnou osobu stanoví organizace. Lešení musí prohlédnout předák určený k prohlídkám pracoviště, a to vždy před prvním použitím lešení po nepracovní směně.

(3) Žebřík musí být zajištěn proti podklouznutí nebo převážení. Horní výstupní otvor nebo plošinu musí přesahovat nejméně 1,1 m nebo musí být do této výšky pevná madla. Za příčlemi musí být volný prostor nejméně 0,18 m.

(4) Použití převislého žebříku nebo žebříku jako přechodového můstku je zakázáno.

(5) Žebříky se nesmí používat na vynášení nebo snášení břemen o hmotnosti větší než 20 kg.

(6) Na témže žebříku nesmí vystupovat nebo sestupovat současně 2 nebo více pracovníků.

(7) Je-li třeba žebřík nastavit, musí být obě části bezpečně spojeny. V místě spojení nesmí být sklon žebříku ani vzdálenost mezi příčlemi měněna.

§ 83

Dopravní cesty

(1) Dopravní cesty jsou cesty v úpravně a ostatní místa, která jsou určena pro dopravu strojů nebo hmot. Za vodorovné se považují dopravní cesty s úklonem do 35 mm.m^-1. S větším úklonem až do 45° včetně jsou dopravní cesty úklonné.

(2) Dopravní cesty musí být udržovány a značeny tak, aby odpovídaly provozním podmínkám a přeprava po nich byla vždy bezpečná.

(3) Dopravní cesty, které se křižují nebo sbíhají, musí být vybaveny zabezpečovacím zařízením nebo musí být určena taková opatření, aby nemohlo dojít ke srážce. Zabezpečovací zařízení musí být konstruováno tak, aby i při poruše byla zajištěna bezpečnost práce a provozu.

(4) Prochází-li dopravní cesta nad jinou cestou nebo pracovištěm, musí být zajištěno, aby nikdo nebyl ohrožen dopravními prostředky, padajícími hmotami nebo předměty.

(5) Na dopravních cestách s nepřetržitou dopravou, přes které je nutno přecházet, musí být zřízeny přechody (můstky, podchody apod.).

(6) Dopravní cesty, které se nesmí používat k chůzi v době přepravy, musí být na místech přístupu k nim označeny zákazem vstupu nebo musí být vstupu do nich zabráněno jiným způsobem.

§ 84

Dopravní cesty s kolejovou tratí

(1) Před zavedením strojní dopravy musí být kolejová trať znivelována. Lhůty dalších nivelací musí být určeny podle stavu dopravní cesty.

(2) Konec kolejové tratě musí být zabezpečen proti ujetí vozidel. Kolejové tratě určené pro strojní dopravu musí být označeny tabulkami nebo návěštími.

(3) Jazyky výhybky při strojní dopravě nesmí být rovné a musí být v krajních polohách zajištěny závažím výměníku, pružinou nebo jiným způsobem. Dálkově ovládaná výhybka musí mít optickou kontrolu polohy. Výhybka nesmí být umístěna na přejezdu kolejové tratě.

(4) Správná poloha točnic a přesuven musí být zajistitelná. Na tratích se strojní dopravou se nesmí používat pološiny, točnice ani přesuvny.

(5) Na místech, kde jsou důlní vozy tlačeny do oblouku kolejové tratě posunovači nebo jiným zařízením a kde by mohly vykolejit, musí být vnitřní strana oblouku koleje vybavena vodicí lištou.

(6) Odstavce 3 až 5 neplatí pro kolejové tratě o rozchodu 900 a 1 435 mm.^39)

§ 85

Umístění kolejových tratí a prostor pro obsluhu

(1) Mezi nejširšími částmi míjejících se vozidel na souběžných kolejových tratích musí být mezera nejméně 0,2 m.

(2) Mezera mezi objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem největšího vozidla včetně nákladu musí být nejméně 0,25 m.

(3) Na dopravních cestách s kolejovými tratěmi, kde všechny tratě bývají zaplněny důlními vozy a kde se důlní vozy spojují nebo rozpojují ručně, musí mít každá kolejová trať na jedné straně prostor pro obsluhu o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,6 m.

(4) Kolejové tratě o rozchodu 900 a 1 435 mm musí být umístěny podle zvláštních předpisů.^39)

§ 86

Dopravní cesty s dopravníky

(1) Dopravníky na dopravních cestách musí být umístěny podle zvláštního předpisu.^38)

(2) Mezera mezi nejvíce vyčnívajícím okrajem vozidla kolejové dopravy a konstrukcí dopravníku musí být nejméně 0,2 m.

§ 87

Dopravní cesty pro stavební stroje, motorová vozidla a motorové vozíky

(1) Mezera mezi objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem stavebního stroje, motorového vozidla, motorového vozíku nebo přepravovaného nákladu musí být nejméně 0,6 m. Nejsou-li řidič nebo přepravované osoby chráněny konstrukcí stroje, musí být mezera zachována i od těchto osob.

(2) Opatření na zajištění bezpečnosti osob před couvajícími stroji určí dopravní řád.

(3) Výsypná místa musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětlena a plocha okolo výsypného místa nesmí mít spád k tomuto místu. Dopravní řád (§ 92) určí způsob zajištění proti přejetí stroje do výsypného místa.

§ 88

Dopravní cesty pro dopravu samospádem

(1) Skluzy a spádová potrubí musí být zhotoveny, upevněny a navzájem spojeny tak, aby nedocházelo k jejich výkyvům a ucpávání dopravovanými hmotami.

(2) Otvor pro přísun hmot do skluzu, spádového potrubí a zásobníku musí být vybaven zařízením umožňujícím zastavení přísunu hmot. Vypouštěcí otvor skluzu, spádového potrubí a zásobníku musí mít spolehlivý uzávěr.

(3) Zařízení pro dopravu samospádem musí být upraveno tak, aby neohrožovalo pracovníky pádem hmot.

(4) Stanoviště obsluhy zařízení pro dopravu samospádem musí být za snížené viditelnosti osvětleno a umístěno tak, aby obsluha nebyla ohrožena dopravovanými hmotami.

§ 89

Prohlídky dopravních cest

(1) Dopravní cesty a jejich vybavení jsou povinni pravidelně prohlížet určení pracovníci. Při prohlídkách musí být také ověřena funkce návěštního a zabezpečovacího zařízení. Lhůty, způsob a rozsah prohlídek určí dopravní řád.

(2) Dopravní cesta a její vybavení musí být také prohlédnuty před zahájením přepravy v místě, kde došlo k mimořádné události, a po takové práci, která by mohla ovlivnit bezpečnost dopravy.

DÍL DRUHÝ

DOPRAVA

§ 90

Ruční doprava

(1) Ruční doprava důlními vozy je dovolena na vodorovných dopravních cestách; na úklonných dopravních cestách je ruční doprava dovolena při úklonu do 50 mm.m^-1 do vzdálenosti 50 m, při větším úklonu, nejvíce 85 mm.m^-1, jen do vzdálenosti 20 m.

(2) Vozit se na důlním voze, chodit při dopravě před ním nebo jej nechat volně jet je zakázáno.

(3) Důlní vozy mohou být přepravovány pouze jednotlivě. Vzdálenost mezi jednotlivě přepravovanými důlními vozy mimo plnicí a výsypné stanice musí být nejméně 20 m.

(4) Důlní vůz se může pouze tlačit. Při přepravě do svahu se může pouze táhnout.

(5) Jednotlivé důlní vozy nebo části rozpojené soupravy mohou být od sebe odtlačovány pouze jsou-li v klidu, a to jen pákou nebo uchopením ze strany.

§ 91

Strojní doprava

(1) Zavedení strojní dopravy hmot schvaluje určený pracovník.

(2) Organizace je povinna určit technika nebo techniky odpovědné za řízení montáže, provozu a údržby zařízení jednotlivých druhů strojní dopravy. Tito pracovníci musí mít nejméně úplné střední odborné vzdělání strojního směru a nejméně dvouletou praxi.

(3) Pro tratě, pro které platí zvláštní předpis,^39) neplatí ustanovení odstavců 1 a 2 a § 67, 68, 92 až 95, § 100 odst. 1 a § 103.

§ 92

Dopravní řád

(1) Pro strojní dopravu organizace vydá dopravní řád, který musí určit

• a) dopravní cesty, stroje a zařízení,

• b) značení dopravních cest (značky před sníženými místy, výhybkami, křižovatkami, nebezpečnými místy apod.) a umístění návěštního zařízení,

• c) místa pro nakládání, vykládání a překládání hmot, seřazování, couvání a odstavování vozidel apod.,

• d) dovolenou zátěž jednotlivých dopravních zařízení,

• e) dovolenou rychlost přepravy,

• f) pokyny pro připojování a odpojování vozidel a jejich zajištění proti nežádoucímu pohybu, případně pro nakládání, vykládání a překládání hmot,

• g) způsob a použití návěští, jejich význam a způsob dorozumívání obsluh,

• h) bezpečnostní a provozní pokyny (pro současnou přepravu, chůzi při současné přepravě, pro přepravu nářadí, předmětů apod.),

• i) opatření při přepravě břemen nadměrné hmotnosti nebo rozměrů a při nehodách na dopravní cestě,

• j) lhůty, způsob a rozsah prohlídek dopravních cest a jejich vybavení,

• k) rozsah prohlídek dopravního zařízení před zahájením přepravy.

(2) Dopravní řád musí být vyvěšen na stanovištích obsluhy v remízách, garážích a na odstavných místech.

(3) Součástí dopravního řádu je schéma zakreslených dopravních cest s vyznačeným směrem jízdy.

§ 93

Povinnosti řidiče

(1) Řidič je povinen ovládat vozidlo ze svého stanoviště. Z jedoucího vozidla nesmí sestoupit.

(2) Vozidlo nesmí zůstat na dopravní cestě bez dozoru, není-li zajištěno proti uvedení do pohybu.

(3) Řidič je povinen při jízdě sledovat dopravní cestu. Hrozí-li nebezpečí, musí snížit rychlost jízdy nebo zastavit. Pokud řidič potká pracovníky, kteří nemají možnost ustoupit do bezpečí, nebo má-li na dopravní cestě překážku, je povinen včas zastavit. V jízdě může pokračovat až tehdy, přesvědčí-li se, že další jízdou nikoho neohrozí.

(4) Řidič vozidla je povinen dát výstražné znamení před vjezdem do nepřehledných a zúžených míst. Před těmito místy a při manipulaci na seřadišti, v nakládací, vykládací a překládací stanici je povinen včas přiměřeně snížit rychlost.

(5) Řidič nesmí přenechat řízení vozidla jiné osobě s výjimkou osob, které zaučuje z příkazu organizace. Řidič může dovolit spolujízdu pracovníka jen u těch dopravních prostředků, které jsou k tomu uzpůsobeny výrobcem.

(6) Při rozjíždění je řidič povinen uvádět vozidla soupravy do pohybu pozvolna a plynule.

(7) Jde-li průvodčí nebo pracovník určený k manipulaci s vozidly vedle jedoucí soupravy, je řidič povinen jet nejvýše rychlostí jeho chůze a musí ho sledovat.

(8) Řidič vozidla s elektrickým pohonem je povinen před manipulací s trolejovým sběračem nebo před připojením nebo odpojením přívodního kabelu vypnout hlavní vypínač vozidla.

(9) Vyřazovat blokovací prvky a brzdit protiproudem s výjimkou nouzového brzdění je zakázáno.

§ 94

Návěštní zařízení

(1) Návěštní zařízení musí být při strojní dopravě zřízeno, jakmile se obsluha dopravního zařízení nemůže spolehlivě dorozumět s pracovníky zúčastněnými na dopravě. Při dopravě dopravníky musí být návěštní zařízení zřízeno vždy, jsou-li dopravníky delší než 15 m a jejich provozem mohou být ohroženi pracovníci.

(2) Návěštní zařízení musí být provedeno a umístěno tak, aby bylo spolehlivé a jeho ovládání nebylo spojeno s nebezpečím. Současně musí být zajištěna rozlišitelnost návěští pro více způsobů dopravy na jedné dopravní cestě.

(3) U dvojité pohonné stanice se musí zvuková návěští výrazně lišit.

(4) U návěštního zařízení musí být umístěny tabulky s významem určených návěští. Návěští „jedenkrát“ může být používáno jen jako znamení k zastavení.

(5) Obsluha dopravního zařízení je povinna před zahájením přepravy ve směně se přesvědčit o správné funkci návěštního zařízení.

(6) Před zahájením přepravy lanem je obsluha povinna dát návěští na místo, kam se má přepravovat a počkat na zpětné návěští.

(7) Dopravní cesta s dopravou lanem musí být vybavena takovým návěštním zařízením, aby z kteréhokoliv místa dopravní cesty bylo možno dát návěští k zastavení dopravy. Po celé délce dopravní cesty musí být slyšitelné zvukové návěští upozorňující na zahájení přepravy.

(8) Obsluha může uvést zařízení do chodu nejdříve po 5 sekundách a nejpozději do 30 sekund po obdržení návěští.

§ 95

Spojování a rozpojování vozidel

(1) Ručně spojována a rozpojována mohou být jen stojící vozidla kolejové dopravy a jen po domluvě s pracovníkem, který by je mohl uvést do pohybu. Ruční rozpojování za pohybu vozidel je dovoleno jen tehdy, pokud je vhodným zařízením vyloučena nutnost nahýbání pracovníka mezi vozidla a možnost převrácení vozidla na pracovníka. V žádném případě nesmějí pracovníci vstupovat mezi důlní vozy nebo se mezi ně nahýbat.

(2) Připojování a odpojování nekolejových přípojných vozidel musí být prováděno podle zvláštního předpisu.^40)

§ 96

Doprava hmot a předmětů

(1) Hmoty a předměty musí být na vozidlo ukládány tak, aby při nakládání, překládání, přepravě nebo vykládání nedošlo k jejich nežádoucímu pohybu.

(2) Vykládané hmoty a předměty musí být ukládány tak, aby nezasahovaly do průjezdního průřezu dopravní cesty a současně nehrozilo nebezpečí jejich převrácení, sesutí nebo pádu.

(3) Při ručním nakládání a vykládání musí být vozidlo zajištěno proti nežádoucímu pohybu. Na vozidlo v pohybu je zakázáno ručně nakládat a vykládat z něho jakékoliv hmoty nebo předměty kromě sypkých hmot.

(4) Ručně mohou být vyklápěna pouze stojící vozidla zajištěná proti posunutí a převrácení.

(5) Stoupat na vozidlo nebo jeho část při vyklápění je zakázáno.

(6) Výklopná a samovýsypná vozidla musí být zajištěna tak, aby se při přepravě nemohla samovolně vyklopit nebo vyprázdnit a při vyklápění převrátit. Vyklápění a vyprazdňování vozidel musí být prováděno tak, aby hmotami nebyl nikdo ohrožen.

(7) Při přenášení a přepravě uzavřených radioaktivních zářičů mohou být přítomny jen osoby, jejichž činnost je s touto přepravou spojena. Radioaktivní zářiče mohou být přepravovány jen v dopravních prostředcích k tomu určených.

§ 97

Doprava břemen nadměrné hmotnosti nebo břemen nadměrných rozměrů

(1) Dopravu břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů ručně nebo smykem a manipulaci s nimi smí vykonávat podle zpracované provozní dokumentace schválené vedoucím pracovníkem jen pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dopravě. Uvedený způsob dopravy se smí vykonávat jen za přítomnosti technického dozoru.

(2) Strojní dopravu břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů podle dopravního řádu schváleného vedoucím pracovníkem smí vykonávat jen pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dopravě.

(3) Před manipulací a dopravou břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů musí určený pracovník prohlédnout zařízení určené k manipulaci a dopravě břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů, zda odpovídá provozní dokumentaci a není poškozeno. Výsledek prohlídky zaznamená.

(4) Před dopravou břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů je povinen určený pracovník provést kontrolu průjezdnosti dopravní cesty. Výsledek kontroly zaznamená.

(5) Provozní dokumentace podle odstavce 1 a dopravní řád podle odstavce 2 musí obsahovat závěry z posouzení dopravovaného břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů a prvků dopravní cesty, zejména z hlediska únosnosti podkladu použitého k dopravě jako dopravní cesty, úklonu dopravní cesty, hmotnosti a rozměrů břemene, stability břemene s ohledem na polohu jeho těžiště při dopravě, posouzení potřebné ložní plochy dopravního prostředku a způsobu upevnění břemene, a to v takovém rozsahu, aby nemohlo dojít k nežádoucímu pohybu břemene, jeho sklopení nebo převrácení.

(6) Tam, kde je prováděna doprava a manipulace s břemenem nadměrné hmotnosti nebo břemenem nadměrných rozměrů, nesmí být vykonávána žádná jiná činnost.

§ 98

Práce a odstraňování nehod na dopravních cestách

(1) Pracoviště a místo nehody na dopravní cestě musí být po dobu trvání práce nebo odstraňování nehody označeno způsobem určeným v dopravním řádu. Označení musí být umístěno ve vzdálenosti umožňující bezpečné zastavení přijíždějících vozidel, a to na všech přístupech k pracovišti nebo místu nehody.

(2) Při práci na dopravní cestě s trolejovým vedením musí být v provozní dokumentaci určena i opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem.

(3) Práce na úklonné dopravní cestě se nesmí provádět, pokud vozidla (břemena) nebyla spolehlivě zajištěna proti ujetí nebo odstraněna z úklonné dopravní cesty. Za spolehlivé se nepovažuje zajištění jen lanem vrátku nebo lanem pohonné stanice.

§ 99

Zvedání vykolejených vozidel

(1) Vykolejené vozidlo může být zvedáno a nakolejováno jen prostředky určenými v dopravním řádu.

(2) Vykolejené vozidlo musí být zajištěno proti ujetí. Současně musí být zabráněno najetí dalšího vozidla na vykolejené vozidlo.

§ 100

Rychlost přepravy

(1) Rychlost přepravy lokomotivami musí být určena podle technických podmínek lokomotivy a stavu kolejových tratí. Přitom musí být dodrženy požadavky § 67.

(2) Rychlost přepravy lanem nesmí překročit 1 m.s^-1 při dopravě nekonečným lanem, používá-li se k připojení vozů na lano zámků.

(3) Rychlost přepravy při jiné strojní dopravě se řídí dopravním řádem [§ 92 odst. 1 písm. e)].

§ 101

Podmínky pro dopravu lanem

(1) Lano musí být vedeno tak, aby se zabránilo jeho nadměrnému tření (o trať dopravní cesty apod.) a aby při připojování vozidel nebo při nahodilém průvěsu nemohlo zachytit jiná vozidla nebo ohrozit pracovníky.

(2) Závora pod zhlavím může být otevřena teprve tehdy, jsou-li důlní vozy připojeny k lanu na úklonné dopravní cestě, lano napjato a dáno zpětné návěští z místa, do kterého se přepravuje.

(3) Ostatní závory mohou být otevřeny teprve těsně před průjezdem důlních vozů.

(4) Závory mohou být otevřeny jen na dobu průjezdu.

(5) Je-li na úklonné dopravní cestě nebo v jejím okolí pracoviště, které by mohlo být ohroženo ujetými důlními vozy nebo vymrštěným přepravovaným materiálem, může se přepravovat teprve tehdy, až když se pracovníci těchto pracovišť zdržují na bezpečném místě.

§ 102

Provoz vrátků a pohonných a vratných stanic pro dopravu lanem

(1) Vrátky a pohonné a vratné stanice pro dopravu lanem musí být umístěny nebo chráněny tak, aby na ně nemohlo najet přepravované vozidlo, břemeno nebo vyrovnávací závaží.

(2) Vrátek nebo pohonná stanice musí být bezpečně zakotveny způsobem určeným provozní dokumentací, přičemž bezpečnost ukotvení musí být nejméně 1,2 násobná vzhledem ke jmenovité pevnosti lana.

(3) Navíjené lano nesmí být usměrňováno rukou.

(4) Užívá-li se dvoububnového vrátku k přepravě jen jedním lanem, musí být druhé lano zajištěno na bubnu tak, aby jím nikdo nebyl ohrožen.

(5) Na bubnu vrátku musí při přepravě zůstat nejméně 3 závity lana.

§ 103

Doprava lokomotivami

(1) Doprava průmyslovými a důlními úzkorozchodnými lokomotivami je přípustná do úklonu, který je určen technickými podmínkami lokomotivy.

(2) Za tmy nebo snížené viditelnosti musí být na přední čelní stěně lokomotivy rozsvícen reflektor s bílým světlem a na posledním vozidle soupravy nebo na zadní stěně lokomotivy, jede-li sama, červené světlo; je-li souprava lokomotivou tlačena, musí být vzadu na lokomotivě červené světlo a na čelní stěně prvního vozidla svítidlo s bílým světlem. Při posunu na seřadišti nemusí být světla měněna. Místo červeného světla lze použít jiný způsob označení konce soupravy schválený státní zkušebnou.

(3) Vozy s dlouhými břemeny nesmí být přepravovány bezprostředně za lokomotivou.

(4) Pro současnou přepravu lokomotivami s jinou strojní dopravou musí být v dopravním řádu určena opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.

§ 104

Doprava dopravníky

(1) Dopravník může být zaplňován jen tak, aby nedocházelo ke spadávání přepravovaných hmot.

(2) Současně s rubaninou nesmí být přepravován jiný materiál. Přeprava jiného materiálu musí být před zahájením oznámena všem pracovníkům, kteří by touto přepravou mohli být ohroženi.

(3) Okolí pásových dopravníků musí být soustavně čištěno od napadaných hmot. V místech, kde hrozí nebezpečí zachycení pohyblivými částmi dopravníku nebo pád hmot z dopravníku, je čištění dopravníku a jeho okolí za chodu zakázáno; může však být prováděno určenými mechanizačními prostředky.

(4) Je-li dopravník v chodu, nesmí se na jeho konstrukci nikdo zdržovat.

(5) Při rychlosti větru nad 17 m.s^-1 musí být chod pásového dopravníku zastaven, pokud technické podmínky dopravníku neurčí jinak.

§ 105

Doprava samospádem

Hmoty v zásobníku a skluzu mohou být zvenku uvolňovány jen z bezpečného místa určeným způsobem.

DÍL TŘETÍ

SKLADOVÁNÍ HMOT A MATERIÁLŮ

§ 106

Společná ustanovení

(1) Umístění skládek a skladišť v ochranných pásmech musí být řešeno podle zvláštních předpisů.^41)

(2) Trvalé skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné a označené bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.

(3) Skladovací prostor musí mít výšku odpovídající způsobu skladování a používané mechanizaci; prostor, kde se mají pracovníci pohybovat a pracovat, musí mít výšku nejméně 2,1 m.

(4) Způsob skladování hmot a materiálů a šířka dopravních cest musí odpovídat používané mechanizaci.

(5) Při skladování musí být zajišťován bezpečný přísun, ukládání a odebírání hmot a materiálů.

(6) Skladovaný materiál musí být uložen tak, aby byla po celou dobu skladování zajištěna jeho stabilita.

(7) Pracovníci, kteří mají pracovat v prostorech skladování, musí být obeznámeni s rozdělením skladovacích prostorů pro jednotlivé druhy hmot a materiálů a s podmínkami bezpečnosti práce a provozu při skladování.

§ 107

Skladování sypkých hmot

(1) Skládka vytěženého nebo upraveného nerostu náchylného k samovznícení musí být dostatečně vzdálena od ústí vtažného důlního díla a od pracovišť se stálou obsluhou, nejméně však 60 m po převládajícím směru větrů. Umístění skládek jiných nerostů musí být řešeno s ohledem na možnost nepříznivého ovlivnění okolních pracovišť škodlivinami ze skládky.

(2) Pro provoz skládky vytěženého nebo upraveného nerostu musí být vypracována provozní dokumentace, která určí bezpečnostní opatření pro přísun, ukládání, skladování a odebírání hmot, zajištění a pohyb strojů při práci na skládce a případná opatření proti samovznícení.

(3) Sypké hmoty mohou být volně ukládány plně mechanizovaným způsobem do jakékoliv výšky, pokud jejich odebírání bude mechanizováno. Při odebírání hmot musí být zamezeno vytváření převisů. Vytvoří-li se stěna, musí být odběr upraven tak, aby výška stěny nepřesáhla 9/10 dovoleného dosahu nakládacího stroje.

(4) Při ručním ukládání a odebírání mohou být sypké hmoty skladovány jen do výšky 2 m.

(5) Odebírají-li se sypké hmoty ručně nebo mechanickou lopatou, musí být odběr upraven tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny nepřesáhla 1,5 m.

(6) Na skládce sypkých hmot se spodním odebíráním se pracovníci nesmí zdržovat v nebezpečné blízkosti odběrného místa.

§ 108

Skladování materiálů

(1) Zařízení skládek a skladišť, případně opěrné konstrukce musí být provedeny tak, aby umožňovaly ukládání, skladování a odebírání kusového materiálu, kapalin a obalů v souladu s požadavky výrobce, případně zvláštních předpisů.^42)

(2) Konstrukční prvky, které by při skladování na sebe těsně dolehly a nemají úchytné prvky, které by umožňovaly bezpečné uchopení, případně zavěšení (oka, držadla apod.), musí být uloženy na podklady; kulatina a vrstvené podklady nesmí být použity.

(3) Kusový materiál pravidelných tvarů může být skladován ručně do výšky 2 m. Kusový materiál nepravidelných tvarů (kámen, nepravidelné tvarovky apod.) může být v pevné hranici rovnán ručně do výšky 1,5 m.

(4) Oblé předměty (plechovky, láhve apod.) při zabezpečení stability mohou být ručně ukládány na sebe do výšky 2 m. Roury, trubky a kulatina musí být zajištěny proti sesunutí.

(5) Pytle se sypkým materiálem mohou být ručně ukládány do výšky 1,5 m, při ukládání mechanizovaným způsobem do výšky 3 m. Okraje hromad musí být zajištěny pomocným zařízením (opěrou, stěnou apod.) nebo pytle uloženy v bezpečném sklonu a vazbě, u které nemůže dojít k sesunutí pytlů.

(6) Nádoby s kapalinami musí být uzavřeny a uloženy tak, aby plnicí (vyprazdňovací) otvor byl vždy nahoře. Sudy a podobné nádoby mohou být ukládány nastojato jen v jedné vrstvě. Naležato mohou být ukládány ve více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy budou vzájemně stabilizovány, případně budou uloženy v konstrukci zabezpečující jejich stabilitu.

(7) Otevřené nádrže musí být zajištěny proti pádu osob do nich.

(8) Kyseliny a jiné nebezpečné látky musí být skladovány v obalech s označením druhu látky. Bezpečný způsob skladování určí organizace podle druhu obalu.

(9) Upínání a odepínání vázacích prostředků při manipulaci s materiálem se provádí ze země nebo z bezpečných plošin nebo podlah tak, aby vázání nebylo prováděno ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínat a odepínat vázací prostředky z povrchu skladovaného materiálu lze jen v případě, kdy je vyloučen samovolný pohyb skladovaného materiálu. Manipulace s materiálem je možná až poté, kdy se pracovník vzdálil na bezpečné místo.

(10) Pro skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami, jedy a jinými nebezpečnými látkami platí také zvláštní předpisy.^43)

(11) Organizace může skladovat radioaktivní zářiče jen v prostorách k tomu účelu schválených.

ČÁST ŠESTÁ

PROVOZ ZAŘÍZENÍ PŘI ÚPRAVĚ A ZUŠLECHŤOVÁNÍ NEROSTŮ

DÍL PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

§ 109

Zvláštní požadavky na provozní dokumentaci

(1) Pro úpravu a zušlechťování nerostů^44) musí být vypracována provozní dokumentace.

(2) Provozní dokumentace pro úpravu a zušlechťování nerostů musí určit

• a) dovolenou koncentraci pevných, kapalných a plynných škodlivin v pracovním prostředí, jejichž přítomnost na pracovišti nelze zcela vyloučit,

• b) četnost a způsob odběrů a rozborů vzorků,

• c) způsob manipulace s palivy a hořáky,

• d) způsob dorozumívání mezi pracovišti,

• e) způsob uvolňování materiálu a odstraňování nálepů v zařízení,

• f) počet pracovníků pro obsluhu zařízení,

• g) opatření pro provoz v zimním období,

• h) pravidelnou kontrolu obsahu kysličníku uhelnatého při podezření na možnost samovznícení materiálu.

(3) Provozní dokumentace určí, které záznamy mají pracovníci vést o výsledku svých kontrol, odběrů vzorků, rozborů a měření, případně o signálech a hlášeních snímačů nebo čidel.

(4) Pro poloprovozní zkoušky a pro úpravu a zušlechťování nerostů zvláštními metodami (např. termické, elektrické, chemické, ultrazvukové) musí organizace vypracovat provozní dokumentaci.

DÍL DRUHÝ

OCHRANA PROTI VÝBUCHU PRACHU

§ 110

Základní ustanovení

(1) Jestliže se při úpravě a zušlechťování nerostů používá způsobů, při nichž se tvoří nebo uvolňuje průmyslový hořlavý prach (dále jen „prach“), je organizace povinna zabezpečit určení výbušných vlastností dispersní směsi prachu se vzduchem (dále jen „určení prostředí“) podle zvláštního předpisu.^45)

(2) Na základě výsledků určení prostředí musí být na ochranu úpravnického provozu proti výbuchu prachu navržena již v projektu technická a organizační opatření.

(3) Organizace je povinna seznámit pracovníky s opatřeními na ochranu proti výbuchu prachu.

§ 111

Určení prostředí

(1) O výsledku určení prostředí musí být vypracována technická zpráva s návrhem podmínek a opatření pro bezpečnost úpravnického provozu proti výbuchu prachu. Ve zprávě musí být též doporučen rozsah a lhůty opakovaného určování prostředí.

(2) Určení prostředí musí být ověřeno za zkušebního provozu. Za provozu musí být ověření opakováno při změně materiálu vstupujícího do úpravy a zušlechťování a při změně jejich způsobu nebo změně úpravnického zařízení, jestliže nelze vyloučit, že taková změna nemá na dosavadní určení prostředí vliv.

§ 112

Technická opatření proti výbuchu prachu

(1) Pro předcházení výbuchu musí být používána úpravnická technologie a konstrukční řešení staveb, strojů a zařízení, které nevyvolávají zbytečný rozpad upravovaných nerostů a rozviřování vzniklého prachu. Objekty musí být řešeny tak, aby nevznikala místa s nahromaděním prachu. Pokud dochází k rozvíření nebo usazování prachu, musí být včas a účinně odstraňován. Současně musí být omezovány možné zdroje iniciace od elektrických zařízení, elektrostatických nábojů, tepelných účinků výrobních postupů a od fyzikálně-chemických pochodů (samovznícení usazeného prachu apod.).

(2) K odvrácení škodlivých následků případného výbuchu na pracovníky úpravny, úpravnické zařízení a celospolečenské zájmy v okolí úpravny musí být provozní zařízení, v němž bylo prostředí určeno jako výbušné, podle výsledků tohoto určení v provedení odolném proti tlaku případného výbuchu nebo vybaveno vhodným pojistným zařízením na snížení tlaku výbuchu, popřípadě vhodným zařízením k zábraně přenosu výbuchu a požáru. Pokud zvláštní předpis^45) nemá jiné požadavky, musí být toto zařízení navrženo, vybudováno a přezkoušeno podle provozní dokumentace schválené organizací.

(3) Prostory úpravny, v nichž jsou zabudována provozní zařízení a jejich prostředí bylo určeno jako výbušné, musí mít část svého vnějšího pláště (obvodové zdivo nebo střešní krytinu) jako výfukovou plochu pro uvolnění tlakové vlny případného výbuchu.

(4) Tam, kde nelze zaručit včasné a spolehlivé vyvedení lidí z prostor ohrožených výbuchem, musí být úpravnický provoz v potřebném rozsahu uspořádán pro řízení bez obsluhy.

§ 113

Zneškodňování prachu vodou

(1) Pro zneškodňování prachu vodou musí být instalován vodovod, případně i potrubí nenaplněné vodou (suchovod), pokud nepostačují jiné prostředky (např. cisterna).

(2) Vodovod musí mít po celé délce přípojky pro hadice v takových vzdálenostech, aby se dal prach zneškodňovat, případně odstraňovat jak na dopravních cestách, tak i u jednotlivých zařízení a na konstrukcích.

(3) Vodovody a přípojky pro hadice musí být stále v provozuschopném stavu a voda ve vodovodu musí mít potřebný tlak.

(4) Pro zimní období musí být zajištěna zvláštní opatření pro zneškodňování prachu.

§ 114

Odprašovací zařízení

(1) Těsnění na odprašovacím zařízení musí být provedeno z nehořlavého materiálu.

(2) Vnitřní část elektrofiltrů včetně elektrod musí být čištěny nejméně jednou za rok a po každém odstavení sušiče.

(3) Při náhlém zastavení sušiče musí být elektrofiltr vypnut.

(4) Při ohni nebo podezření na oheň v elektrofiltru musí být elektrofiltr ihned vypnut a zajištěno účinné zdolávání ohně.

DÍL TŘETÍ

PŘÍPRAVNÉ A POMOCNÉ PRÁCE

§ 115

Laboratoře

(1) Zařízení, přístroje a nářadí musí být udržovány v provozuschopném a bezpečném stavu a musí být rozmístěny tak, aby nebránily přirozenému větrání. Únikové cesty a prostory k manipulaci s materiály, uzávěry vody, plynu a elektrického proudu musí být trvale volné.

(2) Stroje a zařízení s vývinem škodlivin (drtiče, mlýny, brusky, řezací stroje, zdroje sálavého tepla, elektrické a plynové pece, spektrografy, roentgenové, laserové přístroje apod.) musí být rozmístěny s ohledem na fyzikální vlastnosti škodlivin.

(3) Stroje a zařízení s vývinem škodlivin, které není možné zabezpečit uzavřením tak, aby jejich vliv na okolí byl vyloučen, musí být umístěny odděleně od ostatního provozu v izolované skupině se zařízením na odvádění a zneškodňování škodlivin. Když to není možné, musí být provedena zvláštní opatření k zabezpečení provozu před působením škodlivin.

(4) V laboratoři musí být chemikálie a hořlavé kapaliny uloženy v uzavřených nádobách chráněných před rozbitím a proti převrácení.

(5) Vedoucí laboratoře je povinen poučit pracovníky o nebezpečí při práci a o účincích škodlivých látek, se kterými pracují.

(6) Při laboratorních pracích musí být učiněna opatření odpovídající nebezpečí, které je možno předpokládat na základě vlastností a množství použitých látek a materiálů.

§ 116

Vyhrnovače

(1) Pojízdný vyhrnovač s dálkovým ovládáním musí být vybaven i místním ovládáním. Rychlost vyhrnovače nesmí překročit 0,2 m.s^-1.

(2) Ruční uvolňování materiálu v prostoru vyhrnovacích ramen je za chodu vyhrnovače zakázáno.

(3) Při provozu a pojezdu vyhrnovače nesmí nikdo vstupovat do jeho dráhy.

DÍL ČTVRTÝ

ÚPRAVA NEROSTŮ

§ 117

Sušárny a sušiče

(1) Provozní dokumentace sušárny a sušiče musí určit

• a) dovolenou teplotu pro sušení a způsob registrace měřených hodnot,

• b) zamezení vznícení suroviny v sušiči,

• c) opatření proti přerušení dodávky suroviny do sušiče,

• d) způsob zamezení vnikání prachu do pracovních prostorů a okolního prostředí a působení tepla na technologické zařízení,

• e) zamezení vzniku nežádoucích plynných zplodin, případně zajištění jejich účinného odvádění,

• f) ochranu pracovníků před prachem a sálavým teplem.

(2) Provoz sušiče bez obsluhy je zakázán.

(3) Sušič v provozu musí být trvale zaplňován. Kontrolu zaplňování průběžně provádí obsluha.

(4) Radioaktivní látky musí být sušeny jen v uzavřených prostorech s odsáváním přes srážeče prachu.

§ 118

Třidiče, drtiče a mlýny

(1) Třidiče, drtiče a mlýny musí být zabudovány a vyváženy tak, aby nedocházelo k nebezpečnému rozkmitání budov. Nejméně jednou týdně musí být posouzena vyváženost pohybujících se částí.

(2) Třidiče mohou být za chodu ručně čištěny, jen není-li pracovník strojem ohrožen. Použité nářadí, místo a způsob čištění musí být stanoven v provozní dokumentaci.

(3) Ze vstupní suroviny pro drtič musí být předem odstraněny nedrtitelné předměty ohrožující bezpečnost provozu.

(4) Materiál v drtiči a mlýnu může být ručně uvolňován jen po zastavení jeho chodu a vyloučení jeho pootočení nebo uvedení do chodu.

(5) Vstupovat do drtiče a mlýna je dovoleno jen po jeho řádném vyvětrání, zajištění proti uvedení do chodu nebo pootočení a za stálého dozoru.

(6) Chod drtičů a mlýnů naprázdno je zakázán s výjimkou doby jejich uvedení do chodu nebo při krátkodobém přerušení dodávky vstupní suroviny.

§ 119

Přebírací dopravníky

(1) Přebírací dopravník pro přebírání kusového materiálu se nesmí pohybovat rychlostí větší než 0,4 m.s^-1 a nesmí být širší než 1,2 m.

(2) Vzájemná vzdálenost pracovníků u přebíracího dopravníku nesmí být menší než 1 m. Je-li přebírací dopravník širší než 0,8 m, může se přebírat po obou stranách dopravníku.

(3) Okraje přebíracího dopravníku včetně nosné konstrukce musí být upraveny tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost pracovníků.

(4) Vstupovat na přebírací dopravník, rozbíjet na něm velké kusy a ručně jej čistit za chodu je zakázáno.

(5) Přebírací dopravník musí být opatřen zařízením pro okamžité zastavení chodu po celé délce a z každé obsluhované strany.

§ 120

Magnetické rozdružovače a odlučovače

(1) Ruční odstraňování předmětů nebo čištění odlučovače během provozu je zakázáno.

(2) Manipulovat s kovovými předměty a ukládat je v blízkosti magnetických rozdružovačů a odlučovačů je zakázáno.

§ 121

Flotace

(1) Provozní dokumentace pro flotační úpravu musí určit

• a) větrání prostorů flotačních zařízení a skladů flotačních činidel,

• b) způsob vypouštění rmutu,

• c) zábranu proti nežádoucímu uvedení zařízení do chodu,

• d) způsob odstavení zařízení v případě nebezpečné události.

(2) Podlaha okolo flotačních cel a otevřených nádrží s flotačními činidly musí být odolná proti působení činidel a musí mít sklon k odpadovému kanálu.

(3) Nádoby na tekutá flotační činidla s nízkým bodem vznícení musí být označeny. Uzavřeny musí být tak, aby výpary mohly unikat bez většího tlaku. Při plnění těchto nádob musí být zabezpečena kontrola stavu hladiny flotačních činidel.

(4) Dávkovací nádrže, ovládací ventily a potrubí s nebezpečnými flotačními činidly musí být těsné a přístupné pro obsluhu, kontrolu a opravu.

(5) Výtok ze zahušťovače do flotační cely musí být vybaven dvěma uzávěry.

(6) Práce uvnitř flotačních cel mohou být prováděny jen po jejich vyprázdnění, vyvětrání, zajištění rotačních částí proti uvedení do chodu a v případě použití jedovatých činidel za stálého dozoru.

§ 122

Úprava rtuťových rud

(1) Provozní dokumentace pro úpravu rtuťových rud musí určit

• a) zamezení rozptylování, případně odstraňování rozptýlené rtuti na pracovišti,

• b) opatření při dosažení mezní koncentrace rtuti v pracovním prostředí,

• c) zabezpečení zvýšené osobní hygieny a zdravotní péče pro pracovníky v úpravně rtuťových rud.

(2) V době pražení rtuťového koncentrátu musí být v celém systému pražení udržován podtlak, aby výpary neunikaly do okolí. Výpary po kondenzaci rtuti musí být před jejich vypouštěním neutralizovány.

(3) Vytěsňování rtuti musí být prováděno jen při zapnutém odsávacím zařízení.

(4) Místnosti, ve kterých se pracuje s kovovou rtutí, musí mít hladké omyvatelné stěny a podlahu se sklonem do čisticího kanálu. Umývání musí být prováděno studenými prostředky.

(5) Kovová rtuť může být plněna jen do uzavíratelných a označených nádob a skladována v uzamknuté místnosti.

§ 123

Úprava azbestu

(1) Provozní dokumentace pro úpravu azbestu musí určit

• a) způsob a kontrolu uvolňování materiálu v zásobníku, jeho čištění, údržbu a opravu,

• b) obsluhu, čištění, údržbu a opravu mlýna na jemné mletí a zařízení na výrobu vláknitých azbestů,

• c) vyznačení kontrolovaných pásem v úpravně,

• d) zabezpečení zvýšené osobní hygieny a zdravotní péče pro pracovníky v kontrolovaných pásmech.

(2) Mlecí zařízení, vzduchové třidiče a potrubí na přepravu azbestu musí být hermeticky uzavřeno.

(3) Boční dvířka mlýna na jemné mletí se mohou otvírat až po úplném zastavení chodu mlýna.

(4) Při sušení musí být kromě odsávání prachu zabezpečeno i odlučování pevných částic azbestu.

(5) Odpadní vody z odlučovače musí být odváděny do odkaliště potrubím.

(6) Čištění tkaninových odlučovačů musí být prováděno bez přímého styku pracovníků s čištěným prachem.

(7) Přeprava mikroazbestu musí být prováděna jen v uzavřených nádobách.

DÍL PÁTÝ

ZUŠLECHŤOVÁNÍ NEROSTŮ

§ 124

Pece

(1) Pec nesmí být v provozu bez vsázky a odsávání. Pec musí být plněna tak, aby nikdo nemohl být do pece stržen a ohrožen unikajícími plyny.

(2) Při provozu musí být zabezpečena kontrola stálého hoření používaných hořáků. Při otevřených pozorovacích dvířkách nesmí být do pece podáváno palivo.

(3) Prostory pro obsluhu pecí musí být vybaveny zařízením pro signalizaci úniku topného plynu a kouřových zplodin. Chlazení vypouštěné hmoty musí být prováděno tak, aby nedošlo k výbuchu nebo opaření pracovníků.

(4) Oprava pece je dovolena jen po jejím úplném vyprázdnění a po poklesu teploty pod dovolenou hodnotu.

(5) Pec musí být vybavena teploměrem a tlakoměrem plynu a vzduchu.

§ 125

Šachtové pece

(1) Vstupovat na vsázku v šachtové peci je zakázáno, i když je její povrch chladný.

(2) Příklop pece musí být v otevřené poloze zajištěn.

(3) Při provozu pece musí být kychtové zařízení uzavřeno.

§ 126

Rotační pece

(1) Rotační pec musí být vybavena záložním zdrojem energie.

(2) Při odstraňování velkých nebo vzpříčených předmětů na podávacím zařízení musí být zařízení i odebírací dopravník zastaven.

(3) Podávací zařízení a dopravníky pro dopravu vsázky do pece musí být po dobu činnosti pod dohledem.

(4) V peci a v zařízení souvisejícím s jejím provozem musí být takové tlakové poměry, aby plyny z pece neunikaly. Unikání plynu musí obsluha ihned hlásit dozorčímu orgánu.

(5) Pec může být zastavena až po úplném vychladnutí. Při chlazení vypouštěné pece a odpadových koryt nesmí být pára vypouštěna do sběrné nálevky.

(6) Při poruše nebo zastavení odsávacího zařízení musí být snížena teplota a vsázka do pece.

§ 127

Aglomerace a peletizace

(1) Provozní dokumentace pro aglomeraci a peletizaci musí určit

• a) způsob obsluhy a signalizace při uvedení do chodu a zastavení provozu i v době opravy a údržby zařízení,

• b) způsob kontroly odvětrávání zplodin a odprašovacího zařízení,

• c) opatření k zamezení vstupu na povrch horkého aglomerátu,

• d) postup při výměně a zapalování hořáků a při odstavení zapalovací hlavy,

• e) postup při výměně bočnic a roštů na aglomeračním páse a při jeho zastavení,

• f) opatření k ochraně pracovníků před sálavým teplem,

• g) opatření k protipožární bezpečnosti.

(2) Z odlučovače musí být pravidelně odstraňovány kovové předměty a usazený prach.

(3) Z chladiče aglomerátu nesmí být vypouštěn žhavý aglomerát na dopravní pás.

(4) Chod dopravníku, kterým se dopravuje peletizační materiál do zásobníku mlýnice, musí být samočinně zastaven, jestliže hladina materiálu dosáhne nejvyšší dovolenou výšku. Chod dopravníku musí být signalizován do místa obsluhy.

(5) Elektrofiltr musí mít nejméně 2 nezávislá oddělení, přičemž každé oddělení musí mít schopnost zachytit prachové emise po dobu nejméně 48 hodin v případě poruchy jednoho z nich.

(6) Práce při zdění peletizační pece mohou být prováděny jen po jejím vyprázdnění, vychladnutí a za stálého dozoru.

§ 128

Briketárny

Uvedení briketárny do chodu a její zastavení s výjimkou nahřívání sušičů nesmí být provedeno během střídání směn a bez přítomnosti vedoucího směny.

§ 129

Briketovací sušiče a lisy

(1) Při uvádění sušiče nebo lisu do chodu musí být dveře na výpadové straně otevřeny k pozorování. Jakmile na výpadové straně začne vypadávat surovina, musí být dveře ihned zavřeny. Při otevírání a zavírání dveří na výpadové straně sušiče musí pracovníci stát stranou.

(2) Sušič před zastavením musí být zcela vyprázdněn. Dveře na výpadové straně mohou být otevřeny jen po uzavření přívodu páry do sušiče a odstavení elektrofiltrů.

(3) Při zastavení sušiče naplněného surovinou musí být ihned uzavřen přívod páry do sušiče a snížen její tlak.

(4) Na uvedení sušiče nebo lisu do provozu musí být obsluha elektrofiltru včas upozorněna. To se týká i každého přerušení nebo zastavení přívodu suroviny.

(5) Lis nesmí být uveden do provozu, není-li v provozu odprašovací zařízení.

(6) Lis může být odstaven tehdy, až je násypka lisu a spádové potrubí vyprázdněno.

§ 130

Briketové žlaby a chladicí pásy

(1) Briketové žlaby musí být zařízeny tak, aby pásma briket mohla být dělena při provozu bez nebezpečí.

(2) Briketové žlaby a chladicí pásy musí být opatřeny obsluhovacími lávkami.

§ 131

Zvláštní opatření proti výbuchu prachu v briketárně

(1) Mezi jednotlivými provozními odděleními musí být na přesypech dopravníků sušené suroviny vestavěny samočinné uzávěry; na ostatních přesypech mohou být ruční uzávěry.

(2) Vnitřní odprašovací zařízení krytých hřeblových dopravníků, přesypů a jiných dopravních cest pro dopravu sušené suroviny musí pracovat odděleně od ostatních odprašovacích zařízení.

(3) Chod komůrkových uzávěrů, šneků a samočinného oklepávacího zařízení musí být kontrolován průběžně.

(4) Při plánovaném odstavení briketárny musí být proveden výplach technologického zařízení včetně elektrofiltrů. Výplach musí být proveden též v případě, jestliže se briketárna nebo její část odstaví pro podezření na zápar nebo oheň v sušiči nebo elektrofiltru.

(5) Je-li zajištěn zápar nebo oheň, musí být provoz briketárny v potřebném rozsahu ihned zastaven a dále postupováno podle havarijního plánu.

ČÁST SEDMÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 132

Přechodná ustanovení

(1) Stavby, odvaly, odkaliště a zařízení uvedená do používání před nabytím účinnosti této vyhlášky se mohou používat za předpokladu, že vyhovují požadavkům obecně závazných právních předpisů platných v době jejich uvedení do používání. Při rekonstrukci nebo generální opravě musí být tyto stavby, odkaliště a zařízení uvedeny do souladu s touto vyhláškou, pokud při povolování těchto prací nebude určeno jinak.

(2) Organizace přezkoumá svá opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu vydaná před nabytím účinnosti této vyhlášky a přizpůsobí je této vyhlášce do 6 měsíců od nabytí její účinnosti.

(3) Povinnosti uvedené v § 42 odst. 4 se musí plnit nejpozději od 1. ledna 1991.

§ 133

Výjimky

(1) Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.

(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení této vyhlášky odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh závodního nebo závodního dolu nebo závodního lomu doložený potřebnými náhradními opatřeními a doporučením příslušného orgánu společenské kontroly. Návrh se předkládá prostřednictvím obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.

§ 134

Platnost rozhodnutí vydaných podle dosavadních předpisů

Rozhodnutí orgánů státní báňské správy vydaná podle dosud platných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu zůstávají v platnosti, pokud orgán, který je vydal, nestanoví jinak.

§ 135

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1989.

Předseda:

Ing. Zíka v. r.

^1) § 2 písm. d) a § 3 písm. a) a c) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.

^1a) Směrnice Rady 92/104/EHS o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v povrchovém a hlubinném těžebním průmyslu.

^2) Výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 33/1981 Sb.), ve znění pozdějších předpisů.

^3) Např. ČSN 01 8012 Bezpečnostní značky a tabulky, ČSN 34 3510 Bezpečnostní tabulky a nápisy pro elektrická zařízení, ON 44 0090 Bezpečnostní značky a tabulky pro doly.

^4) Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu. § 135 odst. 2 písm. b) a odst. 3 zákoníku práce. Nařízení vlády České socialistické republiky č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví.

^5) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.

^5a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

^6) § 273 zákoníku práce.

^7) Směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky ze dne 21. května 1970 č. j. LP/1-265-19.5. o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce 20/1970 Sb.).

^8) ČSN 05 0610 Svařování. Bezpečnostní ustanovení pro svařování plamenem a řezání kyslíkem. ČSN 05 0630 Bezpečnostní ustanovení pro svařování elektrickým obloukem. ČSN 05 0650 Bezpečnostní ustanovení pro svařování elektrickým odporem.

^9) § 6 odst. 4 a 5 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.

^10) Směrnice Ústředního báňského úřadu ze dne 1. 4. 1966 č. j. 2200/1966 pro sestavení plánů na likvidaci závažných nehod při hornické činnosti prováděné povrchovým způsobem s výjimkou povrchových provozů hlubinných dolů (povrchová havarijní směrnice) (reg. v částce 1/1967 Sb.).

^11) § 6 odst. 3 písm. b) až d) zákona č. 61/1988 Sb. Vyhláška č. 447/2002 Sb., o hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení. § 105 odst. 2 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.

^12) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 56/1982 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů.

^13) Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 46/1978 Sbírky hygienických předpisů o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění pozdějších předpisů, směrnice hlavního hygienika ČSSR a Ústředního báňského úřadu č. 31/1966 Sbírky hygienických předpisů o ochraně zdraví pracujících před účinky škodlivé prašnosti v organizacích podléhajících hornímu zákonu (reg. v částce 8/1967 Sb.).

^14) § 133 odst. 2 zákoníku práce.

^15) Směrnice ministerstva zdravotnictví č. 30/1964 Sbírky hygienických předpisů o poskytování ochranných nápojů při práci v horkých provozech (reg. v částce 29/1964 Sb.).

^16) Metodický návod č. 33/1974 Věstníku ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky, zásady organizace a poskytování první pomoci.

^17) Vyhláška č. 104/1988 Sb. Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb. ČSN 83 0910 Odkaliště.

^18) Výnos Českého báňského úřadu č. j. 700/1972, kterým se vydává důlně měřický předpis pro povrchové dobývání rud a nerud (reg. v částce 26/1972 Sb.). Výnos Českého báňského úřadu č. j. 900/1987 o důlně měřické dokumentaci při povrchovém dobývání uhlí (reg. v částce 11/1987 Sb.).

^21) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18/1987 Sb., kterou se stanoví požadavky na ochranu před výbuchy hořlavých plynů a par.

^23) ČSN 83 2041 Pracovní ochrana. Ochranné kryty výrobních zařízení. Všeobecné požadavky.

^24) ČSN 13 0072 Značení potrubí v provozech podle protékajících látek.

^25) ČSN 33 3210 Elektrotechnické předpisy. Rozvodná zařízení. Společná ustanovení.

^26) § 16 odst. 1 a § 17 vyhlášky č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami.

^26a) § 8 vyhlášky č. 123/2022 Sb.

^27) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).

^29) ČSN 33 3210 ČSN 33 3220 Elektrotechnické předpisy. Společná ustanovení pro elektrické stanice.

^30) ČSN 33 2200 Elektrická zařízení pracovních strojů.

^31) ČSN 34 3510.

^32) ČSN 34 3100 Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních.

^33) Např. ČSN 34 3800 Revize elektrických zařízení a hromosvodů, ČSN 34 3880 Revize elektrického přenosného nářadí v provozu. Bezpečnostní opatření, ČSN 34 3881 Revize přenosného elektromechanického nářadí třídy II. a III. v provozu.

^34) ČSN 34 1610 Elektrický silnoproudý rozvod v průmyslových provozovnách.

^35) OEG 38 4065 Provoz, navrhování a zkoušení releových ochran a automatik.

^36) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 68/1988 Sb., o vybraných důlních zařízeních.

^37) ČSN 36 0010 Měření světla. Kmenová norma. ČSN 36 0035 Denní osvětlení budov. ČSN 36 0451 Umělé osvětlení průmyslových prostorů.

^38) ČSN 26 0003 Transportní zařízení. Projektování, konstruování a montáž.

^39) Např. výnos Českého báňského úřadu ze dne 12. května 1976 č. j. 3939/19/1976 a federálního ministerstva dopravy ze dne 13. července 1976 č. j. 16275/1976 o pravidlech technického provozu pro důlní dráhy povrchových hnědouhelných dolů (PTP-D) - (reg. v částce 4/1979 Sb.), ON 44 3061 Návěštní předpisy pro důlní dráhy (D-D1), ON 44 3062 Dopravní předpisy pro důlní dráhy (D-D2).

^40) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 88/1980 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu silničních vozidel, ve znění vyhlášky ČÚBP č. 62/1981 Sb.

^41) Např. zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), zákon č. 51/1964 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

^42) Např. ČSN 07 8304 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů. Provozní pravidla, ČSN 26 9030 Skladování. Zásady bezpečné manipulace, ČSN 26 9101 Palety a nástavby palet. Zásady bezpečné manipulace.

^43) Např. nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady, ON 44 6670.

^44) ČSN 44 7300 Úpravnické zařízení. Názvosloví.

^45) ČSN 01 5140 Průmyslové hořlavé prachy. Metody zkoušení.

^46) ČSN 01 8003 Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích.

^47) Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.

^48) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem.

^49) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě.

^50) Bod 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení. Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

^51) § 105 odstavec 2 zákoníku práce. § 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

^52) § 3 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

^53) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb.

^54) Například ČSN ISO 13822 Zásady navrhování konstrukcí – Hodnocení existujících konstrukcí.

^55) § 7 vyhlášky č. 123/2022 Sb.