Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců

Čl. I

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 1 se vypouští v odstavci 2 věta čtvrtá a v odstavci 6 věta druhá.

• 1. § 1 se doplňuje odstavci 7 a 8, které znějí:

„(7) Občané, kteří zaměstnávají jiné občany, platí pojistné na jejich důchodové zabezpečení podle zvláštního předpisu.^19)

(8) Osoby samostatně výdělečné činné jsou účastny nemocenského a důchodového zabezpečení na základě placení pojistného.“.

• 1. § 2 odst. 1 písm. c) zní:

• „c) nemocenské zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, zejména podnikatelů, umělců, kteří svou činnost nevykonávají v pracovněprávním vztahu, a samostatně hospodařících rolníků.“.

• 1. V § 5 se na konci připojují tato slova:

„a občané, kteří zaměstnávají jiné občany (§ 1 odst. 7).“.

• 1. V § 6 odst. 1 písm. d) se vypouštějí slova „umělci [§ 2 odst. 1 písm. c)]“ a slova „a občané poskytující věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru“.

• 1. § 6 odst. 1 se doplňuje ustanovením písmene f), které zní:

• „f) osoby samostatně výdělečně činné.“.

• 1. V § 6 odst. 2 se vypouští ustanovení písmene a) a označení písmen b) a c) se nahrazuje označením písmen a) a b).

• 1. V § 6 odst. 2 písm. b) se vypouštějí slova „příslušníci Lidových milicí“.

• 1. V § 7 písm. a) se vypouští bod 9.

• 1. § 8 odst. 1 se doplňuje ustanovením písmene g), které zní:

• „g) činnost osob samostatně výdělečně činných, a to v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím předpisem.“.

• 1. V § 8 se vypouští odstavec 4.

• 1. § 11 zní:

㤠11

Pokud nevyplývá něco jiného z mezinárodních smluv, hodnotí se z dob zaměstnání a náhradních dob v cizině pro vznik a výši nároků na důchod

• a) doby uvedené v § 8 odst. 1 písm. f) a v § 9 odst. 1 písm. e), jde-li o československé státní občany,

• b) doby uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až d) a g), jde-li o občany, kteří mají trvalý pobyt na území Československé federativní republiky a zaplatili za tyto doby pojistné; výše pojistného činí 20 % z vyměřovacího základu, který činí nejméně 400 Kčs měsíčně.“.

• 1. V § 34 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova „příslušník Lidových milicí“.

• 1. V § 40 odst. 2 písm. e) a f) se vypouštějí slova „po projednání s příslušným výborem Odborového svazu pracovníků umění, kultury a společenských organizací a s příslušným uměleckým svazem“.

• 1. V části druhé hlavě druhé se vypouští díl desátý.

• 1. V § 58 odst. 1 se za slova „doby zaměstnání v cizině“ vkládají slova „nejde-li o doby uvedené v § 11 písm. b)“.

• 1. V § 71 odst. 1 písm. a) se vypouští slovo „osobního“.

• 1. V § 82 odst. 3 se vypouštějí slova „Revolučního odborového hnutí, popřípadě jiných“.

• 1. § 86 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

„(3) Stát je povinen poskytovat těmto osobám pomoc při pracovním zařazení a uplatnění, jakož i vytvářet podmínky pro jejich začlenění do společenského a veřejného života.“.

• 1. V § 90 se dosavadní text označuje jako odstavec 2 a doplňuje se novým odstavcem 1, který zní:

„(1) Občanům, jejichž životní potřeby nejsou zabezpečeny příjmy z výdělečné činnosti nebo jinými příjmy, popřípadě dávkami, a národní výbor jim nemůže zajistit vhodné zaměstnání, poskytují národní výbory peněžité a věcné dávky.“.

• 1. V § 100 odst. 2 se za slova „část důchodu“ doplňují slova „nejméně však jedna polovina“.

• 1. V § 103 odst. 2 se vypouští věta třetí.

• 1. Část šestá zní:

„ČÁST ŠESTÁ

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH

§ 145a

Pro nemocenské a důchodové zabezpečení osob samostatně výdělečně činných platí ostatní ustanovení tohoto zákona a předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců, pokud se v tomto zákoně nebo v prováděcím předpisu nestanoví jinak.

§ 145b

(1) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit na své nemocenské a důchodové zabezpečení pojistné a podávat přihlášky a odhlášky k tomuto zabezpečení.

(2) Výše pojistného činí 25 % z přihlášeného vyměřovacího základu, který činí nejméně 400 Kčs měsíčně; pojistné se platí za stanovené období dopředu.

(3) Za nesplnění nebo porušení povinností vyplývajících z předpisů sociálního zabezpečení může příslušný orgán sociálního zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné pokuty až do souhrnné částky 10 000 Kčs v kalendářním roce.

§ 145c

Vláda Československé federativní republiky může nařízením přechodně snížit výši pojistného, a to i jen pro některé skupiny osob.“.

Dosavadní části šestá a sedmá se označují jako části sedmá a osmá.

• 1. § 160 zní:

㤠160

(1) Vláda Československé federativní republiky stanoví nařízením způsob pravidelného zvyšování důchodů se zřetelem na růst mezd a jiných pracovních příjmů, úpravy cen a změny životních nákladů.

(2) Vláda Československé federativní republiky může nařízením stanovit se zřetelem na skutečnosti obdobné podle odstavce 1

• a) zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu,

• b) jednorázové zvýšení vyplácených důchodů.“.

• 1. Za § 169 se vkládá další § 169a, který včetně nadpisu zní:

㤠169a

Doby zaměstnání v cizině

Doby zaměstnání a náhradní doby v cizině před 1. květnem 1990 se hodnotí podle předpisů platných před tímto dnem; přitom se nevyžaduje splnění podmínky povolení československých státních orgánů k pobytu v cizině.“.

• 1. V § 177 odst. 1 se vypouštějí slova „a s Ústřední radou odborů“ a slova „a 4“.

• 1. V § 177 odst. 2 se vypouštějí slova „a s Ústřední radou odborů a po projednání se Svazem družstevních rolníků“.

• 1. V § 177 odst. 2 písm. i) se na konci připojují tato slova: „a úpravu zabezpečení osob samostatně výdělečně činných v době vojenského cvičení,“.

• 1. § 177 odst. 2 písm. m) zní:

• „m) podrobnější podmínky pro poskytování dávek sociální péče občanům uvedeným v § 90 odst. 1,“.

• 1. V § 177 odst. 2 písm. p) se vypouštějí slova „důchodového zabezpečení“.

• 1. § 177 odst. 3 zní:

„(3) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními orgány vyhláškou

• a) pro osoby samostatně výdělečně činné vymezení okruhu těchto osob, další podmínky, rozsah a provádění jejich nemocenského a důchodového zabezpečení, podrobnosti vyměřovacího základu, způsob placení, vymáhání a zúčtování pojistného, podmínky pro zabezpečení spolupracujících manželů a jiných rodinných příslušníků těchto osob,

• b) podrobnosti vyměřovacího základu a způsobu placení pojistného pro hodnocení dob zaměstnání v cizině uvedených v § 11 písm. b).“.

• 1. V § 177 odst. 4 se vypouštějí slova „Českou odborovou radou nebo Slovenskou odborovou radou a po projednání s příslušným svazem družstevních rolníků“.

Čl. II

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákona č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, zákoníku práce č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči, zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., o zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečení, zákona č. 73/1982 Sb., o změnách zákona o sociálním zabezpečení a předpisů o nemocenském pojištění, zákona č. 148/1983 Sb., o sjednocení sazeb nemocenského, zákona č. 109/1984 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, a zákona č. 51/1987 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, se mění takto:

Ustanovení § 57 zní:

㤠57

(1) Pojistné za zaměstnance činí 10 % z úhrnu mezd všech zaměstnanců téhož zaměstnavatele.

(2) Pojistné za zaměstnance, jejichž zaměstnavatelem je občan, však činí 25 % z úhrnu mezd všech zaměstnanců téhož zaměstnavatele; v této částce je přitom zahrnuto i pojistné na důchodové zabezpečení. Uvedené pojistné se neplatí, pokud tento zaměstnavatel je povinen platit daň z objemu mezd.

(3) Mzdou se rozumí mzda za práci podle předpisů o dani ze mzdy, pokud není přímo ze zákona od této daně osvobozena.

(4) Pojistné platí zaměstnavatel.

(5) Vláda Československé federativní republiky může v návaznosti na změny v rozsahu sociálního zabezpečení a jeho financování nařízením měnit sazby pojistného.“.

Čl. III

Dnem účinnosti tohoto zákona přechází pravomoc Ústřední rady odborů k vydávání obecně závazných právních předpisů podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, na federální ministerstvo práce a sociálních věcí; pokud však jde o pravomoc k úpravě organizace nemocenského pojištění zaměstnanců podle § 63 odst. 1 písm. a) zákona č. 54/1956 Sb. v České republice a ve Slovenské republice, přechází tato pravomoc na ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České republiky a na ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí Slovenské republiky.

Čl. IV

Osobní důchod přiznaný na základě § 53 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, nebo jiných dříve platných předpisů, se mění ode dne 1. května 1990 na ten důchod, který podle předpisů platných přede dnem 1. května 1990 nahrazoval, a to ve výši, v jaké se k tomuto dni vyplácel; tím není do 31. prosince 1990 dotčena možnost snížení důchodu, který byl přede dnem účinnosti tohoto zákona přiznán jako osobní důchod, podle dosavadních předpisů o osobních důchodech.

Čl. V

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

^19) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.