Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Na pracovněprávní vztahy, které vznikají při soukromém podnikání občanů, se vztahuje zákoník práce (dále jen „zákoník“), pokud toto nařízení nestanoví jinak.

§ 2

Kde ze zákoníku vyplývají práva nebo povinnosti organizaci^1) nebo vedoucímu organizace,^2) rozumí se tím pro účely tohoto nařízení občan, který je oprávněn podnikat podle zvláštního předpisu^3) (dále jen „podnikatel“).

§ 3

Jestliže u podnikatele působí odborová organizace, platí pro pracovněprávní vztahy ustanovení zákoníku, která upravují působnost odborů.

ODCHYLNÉ ÚPRAVY

§ 4

Pro pracovněprávní vztahy mezi podnikatelem a pracovníkem se nepoužijí tato ustanovení zákoníku: § 9 odst. 4, § 20 odst. 1, 4 a 6, § 21, § 26 odst. 2, § 27 odst. 1, 3 a 4, § 34, § 35 odst. 3, § 46 odst. 1 písm. f) část věty za středníkem, § 53 odst. 1 písm. b) a c), § 59 odst. 3, § 65 až 68, § 72, § 74 odst. 1 písm. b), e) a h) a odst. 2, § 75, 77 až 81, § 82 odst. 1, 3 a 6, § 85, 99a, § 111 odst. 2 až 5, § 112 až 113, § 114 odst. 1 a 3, § 116 odst. 1 až 3, § 118, § 119 odst. 1 věta poslední, § 139 odst. 4, § 140, 141, § 152 odst. 2, § 176 odst. 4, § 185 odst. 1, odst. 2 část věty za středníkem a odst. 5 věta druhá, § 186, 207 až 216, 227, 249 až 251, 268, § 269 odst. 1 a § 271.

§ 5

Kolektivní smlouva

(1) K zabezpečování oprávněných zájmů a potřeb pracovníků, ke zlepšování jejich pracovních, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek může podnikatel s příslušným odborovým orgánem uzavřít kolektivní smlouvu.

(2) Za plnění závazků podnikatele přijatých v kolektivní smlouvě a za včasnou kontrolu jejich plnění odpovídá podle zákoníku podnikatel a další pracovníci jmenovitě uvedení v kolektivní smlouvě. Za plnění závazků přijatých příslušným odborovým orgánem odpovídá tento orgán podle stanov.

§ 6

Okamžité zrušení pracovního poměru nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr

Podnikatel může okamžitě zrušit pracovní poměr nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr výjimečně také tehdy, poruší-li pracovník zvlášť hrubým způsobem povinnosti vyplývající z pracovního poměru nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr a na podnikateli nelze spravedlivě požadovat, aby pokračoval v pracovním poměru nebo dohodě o práci konané mimo pracovní poměr.

§ 7

Pracovní řád

Za účelem vnitřního pořádku a upevňování pracovní kázně může podnikatel vydat pracovní řád.

§ 8

Pracovní doba

Nedovoluje-li povaha práce nebo podmínky provozu, aby pracovní doba byla rozvržena rovnoměrně na jednotlivé týdny, může podnikatel s pracovníkem dohodnout rozvržení pracovní doby nerovnoměrně, popřípadě za podmínek stanovených v nařízení vlády Československé socialistické republiky^4) (§ 92 odst. 3 písm. b) zákoníku) dohodnout odchylně nepřetržitý odpočinek v týdnu; průměrná pracovní doba nesmí přitom v určitém období, zpravidla čtyřtýdenním nebo v období celého kalendářního roku, přesahovat hranici stanovenou pro týdenní pracovní dobu.

Mzda

§ 9

(1) Podnikatel poskytuje pracovníku mzdu podle mzdového předpisu a v souladu s ním podle vnitřního mzdového předpisu, pracovní smlouvy, popřípadě kolektivní smlouvy. Jiná plnění peněžité hodnoty nesmí podnikatel pracovníku v souvislosti s pracovním poměrem poskytovat, pokud to právní předpisy nedovolují. Naturální požitky a jiná plnění za práci, která nejsou vyplácena v penězích, poskytuje podnikatel pracovníku pouze tehdy, stanoví-li to mzdový nebo jiný právní předpis, a to jako součást mzdy.

(2) Pracovníku se nezávisle na celkových výsledcích podnikatelské činnosti zaručují nároky vzniklé na mzdu, která nesmí být v jednotlivých tarifních stupních nižší než souhrn základního mzdového tarifu^5) podle mzdového předpisu a mzdových příplatků stanovených ve mzdovém předpisu, pokud pracovní smlouva nezaručí vyšší mzdu. V pracovní smlouvě nelze sjednat nižší mzdu, než stanoví mzdový předpis.

§ 10

Podnikatel může stanovit normy spotřeby práce. Normy spotřeby práce musí odpovídat pracovnímu tempu přiměřenému fyziologickým možnostem pracovníka, zahrnovat obecně nutné přestávky a nezbytný čas vyplývající z užívání osobních ochranných pomůcek a z právních a ostatních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

§ 11

(1) Za práci přesčas poskytuje podnikatel pracovníku k dosažené mzdě příplatek ve výši nejméně 25 % základního mzdového tarifu, a jde-li o práci přesčas v noci nebo ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši nejméně 50 % základního mzdového tarifu. Mzdový předpis může stanovit jednotný příplatek ve výši nejméně 33 % základního mzdového tarifu.

(2) Podnikatel může s pracovníkem dohodnout poskytnutí náhradního volna za práci přesčas místo příplatku; dohodnuté náhradní volno je povinen poskytnout pracovníku nejpozději v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, pokud nebyla sjednána delší doba.

§ 12

V pracovní smlouvě, popřípadě v kolektivní smlouvě lze dohodnout, že některé složky mzdy s výjimkou mzdy podle § 9 odst. 2 a mzdových příplatků jsou splatné později než za měsíční období.

§ 13

Podnikatel, který provozuje podnikatelskou činnost prostřednictvím vedoucího nebo jiného pracovníka,^6) může mu zřídit za podmínek stanovených mzdovým předpisem osobní účet mzdy. Na osobní účet se převádějí mzdovým předpisem stanovené nadtarifní složky mzdy, na něž vznikl nárok; nelze však na něj převádět mzdu podle § 9 odst. 2. Mzdový předpis stanoví, po jaké době, popřípadě za jakých podmínek se příslušné částky mzdy z osobního účtu vedoucímu nebo jinému pracovníku vyplatí, a ve kterých případech nárok na ně v závislosti na jeho dlouhodobých pracovních výsledcích zcela nebo zčásti zaniká.

Péče o pracovníky

§ 14

Podnikatel může pracovníkům zabezpečovat stravování a vhodné nápoje přímo na pracovišti nebo v jeho blízkosti; přitom může pracovníkům poskytnout příspěvek až do výše 10 Kčs denně. Stravování podle předchozí věty musí odpovídat zásadám správné výživy.

§ 15

Podnikatel pečuje o prohlubování kvalifikace pracovníků, popřípadě o její zvyšování a zabezpečuje, aby byli zaměstnáváni pracemi odpovídajícími dosažené kvalifikaci.

§ 16

Odchylné použití některých ustanovení

Na práva a povinnosti mezi podnikatelem a pracovníkem vyplývající z § 74 odst. 1 písm. g), § 95 odst. 2, § 105 odst. 4, § 133 odst. 6, § 150 odst. 2 a § 167 odst. 2 zákoníku se použijí přiměřeně pracovněprávní předpisy vydané pro organizace s obdobnou činností, jakou provozuje podnikatel.

§ 17

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

Smrtí podnikatele přecházejí na jeho dědice práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů.^7)

§ 18

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.

Čalfa v. r.

^1) § 8 odst. 1 zákoníku práce.

^2) § 9 odst. 1 zákoníku práce.

^3) Například zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.

^4) § 13 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

^5) § 13 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 135/1990 Sb., o odměňování pracovníků při soukromém podnikání občanů.

^6) § 7 odst. 4 zákona č. 105/1990 Sb.

^7) § 12 odst. 2 zákona č. 105/1990 Sb.