Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, a vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců

Typ Vyhláška
Publikace 1990-04-23
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto:

„(3) Za zaměstnání se považuje též příprava ke vstupu do náboženského řádu (tzv. noviciát), nejvýše však doba dvou let; za měsíční hrubý výdělek se přitom považuje fiktivní výdělek.“.

„§ 3

K § 8 odst. 1 zákona

Jako zaměstnání se hodnotí důchodové pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny a jiné osoby samostatně hospodařící po 30. září 1948 do 30. dubna 1990. Podmínkou přitom je zaplacení pojistného vyměřuje-li se za toto období pojistné po 30. dubnu 1990, vyměří se ve výši 50 Kčs měsíčně. Zaplacení pojistného se však nevyžaduje, jde-li o činnost manželky jednotlivě hospodařícího rolníka před 1. lednem 1969. K době, za níž nebylo zaplaceno pojistné, do dne, od něhož se přiznává nebo zvyšuje důchod, se přihlédne jako k době zaměstnání až ode dne zaplacení pojistného.“.

„§ 6

(1) Dobou nezaměstnanosti je doba, po kterou byl občan veden v evidenci příslušného státního orgánu jako uchazeč o zaměstnání.

(2) Dobou nezaměstnanosti je též doba před 9. květnem 1945, po kterou občan nebyl nebo nemohl být zaměstnán v době nesvobody z důvodu politického, národnostního nebo rasového útisku, a doba výluk, stávek a perzekuce pro činnost v dělnickém hnutí.

(3) Doba, po kterou byl občan veden v evidenci jako uchazeč o zaměstnání, se prokazuje potvrzením příslušného státního orgánu, který občana vedl v této evidenci.“.

„§ 10

Zápočet doby zaměstnání v cizině

K § 11 písm. b) zákona

(1) Pojistné se platí na základě přihlášky na účet příslušného orgánu sociálního zabezpečení. Pojistné se platí nejdříve za dobu po 30. dubnu 1990.

(2) Placení pojistného se ukončuje na základě odhlášky.

(3) Pojistné se platí za celý kalendářní měsíc. Pokud se občan s příslušným orgánem nedohodne jinak, platí se dopředu a v měsíčních splátkách.

(4) Ustanovení § 63 odst. 5, § 64 odst. 4, § 65 a § 72 odst. 1 a 4 platí zde obdobně.“.

„(8) Jde-li o osoby samostatně výdělečně činné, zkoumá se splnění podmínky podstatného poklesu výdělku z výdělku dosaženého za předchozí kalendářní rok. Za výdělek se pro tyto účely považuje vyměřovací základ (§ 65).“.

„(3) Vyplácí-li se podle předchozích odstavců část důchodu, vyplácí se vždy ve výši nejméně jedné poloviny důchodu, a to celkem pro všechny oprávněné.“.

„(2) Hrubými výdělky jsou i výdělky za kalendářní měsíce, ve kterých občan činný na základě dohody o pracovní činnosti nebyl nemocensky zabezpečen jen proto, že jeho příjem nedosáhl výdělku 400 Kčs měsíčně.“.

„(1) Za experty v zahraničí se považují českoslovenští občané, kteří v rámci mezinárodní spolupráce vykonávají v cizině pro zahraniční zaměstnavatele činnost zprostředkovanou příslušným československým státním orgánem nebo oprávněnou československou organizací, pokud tito občané hradí pravidelný příspěvek podle zvláštních předpisů.“.

„§ 56a

Občané vykonávající civilní službu

(1) Za zaměstnání se považuje doba výkonu civilní služby.^70) Pro zjišťování průměrného měsíčního výdělku se však tato doba posuzuje jako náhradní doba.

(2) Úraz utrpěný při výkonu činnosti prováděné v rámci civilní služby podle pokynů organizace nebo v přímé souvislosti s takovým výkonem se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

(3) Doba výkonu civilní služby se prokazuje potvrzením národního výboru, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby. Organizace, v níž se vykonává civilní služba, je povinna vést potřebnou evidenci a poskytnout tomuto národnímu výboru potřebné podklady.“.

„ČÁST DRUHÁ

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH

K § 1 odst. 8, § 2 odst. 1 písm. c), § 6 odst. 1 písm. f), § 8 odst. 1 písm. g), § 145a a 145b zákona

Díl první

Obecná ustanovení

§ 61

Osobní rozsah

(1) Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely nemocenského a důchodového zabezpečení považují

(2) Za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jsou nemocenského a důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných

(dále jen „spolupracující osoby“).

Účast na zabezpečení

§ 62

(1) Osoby samostatně výdělečně činné jsou v kalendářním měsíci účastny nemocenského a důchodového zabezpečení, pokud zaplatily za tento měsíc pojistné.

(2) Zabezpečení vzniká dnem, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla na přihlášce jako den zahájení činnosti, nejdříve však dnem, od kterého je oprávněna vykonávat svou činnost, a zaniká dnem, který uvedla na odhlášce, nejpozději však dnem zániku oprávnění.

§ 63

(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna podat do osmi dnů od zahájení této činnosti přihlášku k zabezpečení a do osmi dnů po skončení této činnosti podat odhlášku. Za spolupracující osoby podává v těchto lhůtách přihlášku a odhlášku osoba samostatně výdělečně činná.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná není povinna podávat přihlášku k zabezpečení, bude-li vykonávat činnost tak malého rozsahu, že její příjem nemá dosahovat 4800 Kčs ročně, nebo je-li již účastna nemocenského a důchodového zabezpečení z jiného důvodu, anebo pobírá-li starobní nebo invalidní důchod.

(3) Osoby uvedené v odstavci 2 se mohou odhlásit ze zabezpečení kdykoliv.

(4) Pokud osoba samostatně výdělečně činná přeruší svou činnost z důvodu výkonu vojenské služby, péče o dítě nebo jiných závažných dlouhodobých důvodů, je na základě své žádosti vyňata z účasti na zabezpečení. V těchto případech se odhláška a při opětovném vzniku účasti na zabezpečení přihláška podává ve lhůtách uvedených v odstavci 1.

(5) Přihlášky a odhlášky se podávají na stanovených tiskopisech příslušnému orgánu sociálního zabezpečení.

§ 64

Placení pojistného

(1) Pojistné se platí na účet příslušného orgánu sociálního zabezpečení za celý kalendářní měsíc, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Příslušný orgán sociálního zabezpečení může na žádost povolit placení pojistného za delší období.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné za sebe a pojistné za spolupracující osoby. Pojistné se platí zaokrouhlené na celé koruny.

(3) Pojistné se platí poprvé za kalendářní měsíc, ve kterém zabezpečení vzniklo, a to do osmi dnů od zahájení činnosti, a naposledy za kalendářní měsíc, ve kterém zabezpečení zaniklo. Pokud zabezpečení vznikne po 20. dni v kalendářním měsíci, platí se pojistné na následující kalendářní měsíc v téže lhůtě.

(4) Dlužné pojistné lze doplatit. V tomto případě musí být vyměřovací základ stejný v celém období, za které se pojistné doplácí.

§ 65

Vyměřovací základ

Částku vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného určuje osoba samostatně výdělečně činná, nejvýše však částkou 10 000 Kčs měsíčně.

§ 66

Všeobecné podmínky poskytování dávek

(1) Dávka náleží, jsou-li splněny podmínky pro nárok na ni a je zaplaceno pojistné za celou dobu trvání zabezpečení, včetně doby, po kterou se mají vyplácet dávky nemocenského zabezpečení, není-li v této vyhlášce stanoveno jinak.

(2) Ochranná lhůta plyne, jen je-li podána odhláška ze zabezpečení po skončení samostatné výdělečné činnosti.

(3) Pojistné se neplatí

(4) Nároky na dávky se uplatňují na stanovených tiskopisech.

Díl druhý

Nemocenské zabezpečení

§ 67

Dávky

(1) Z nemocenského zabezpečení se poskytují tyto dávky:

(2) Podmínkou vzniku nároku na dávku a její poskytování je, že za kalendářní měsíc, v kterém nárok vznikl, bylo včas zaplaceno pojistné; doplacením dlužného pojistného nárok na dávku nevzniká.

§ 68

Nemocenské

(1) Osoba samostatně výdělečně činná má nárok na nemocenské, je-li pro nemoc, úraz nebo po dobu lázeňské péče uznána dočasně neschopnou k výkonu dosavadní samostatné výdělečné činnosti, pokud tuto činnost po dobu této neschopnosti nevykonává. To platí též, byla-li osobě samostatně výdělečně činné nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem.

(2) Nemocenské náleží za kalendářní dny a stanoví se z průměrné denní částky vyměřovacího základu, nejvýše však z částky 107 Kčs.

(3) Průměrná denní částka vyměřovacího základu se vypočte tak, že se součet vyměřovacích základů v rozhodném období dělí počtem kalendářních dní připadajících na rozhodné období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní rok, a netrvalo-li zabezpečení po celý tento rok, část tohoto roku, nejméně však šest kalendářních měsíců; v ostatních případech je rozhodným obdobím posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, v kterém nárok na nemocenské vznikl, a trvalo-li zabezpečení kratší dobu, celá tato kratší doba. Do rozhodného období se nezahrnuje kalendářní měsíc, v kterém vznikl nárok na nemocenské; spadá-li však do rozhodného období kalendářní měsíc, v jehož průběhu nemocenské zabezpečení vzniklo nebo zaniklo, zahrnuje se do rozhodného období celý tento měsíc.

(4) Nemocenské se pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání nezvyšuje.

§ 69

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží ode dne přerušení dosavadní samostatné výdělečné činnosti, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

(2) Ustanovení § 68 odst. 2 a 3 platí zde obdobně.

§ 70

Přídavky na děti

Pro nárok na přídavky na děti se podmínky pracovního úvazku a odpracované doby považují za splněny, pokud osoba samostatně výdělečně činná je účastna zabezpečení podle této části.

§ 71

Společná ustanovení

(1) Přídavky na děti, podpora při narození dítěte a pohřebné se oprávněnému neposkytnou, pokud mu náležejí obdobné dávky z nemocenského zabezpečení podle jiných předpisů.

(2) Poskytuje-li se nemocenské (§ 68) za tutéž dobu podle jiných předpisů, stanoví se toto nemocenské nejvýše částkou, která spolu s nemocenským poskytovaným podle jiných předpisů nepřevýší za kalendářní den částku 75 Kčs, jde-li o prvé tři kalendářní dny neschopnosti, částku 96 Kčs za čtvrtý a každý další den neschopnosti a částku 107 Kčs při zvýšení pro aktivní tuberkulózu. To platí obdobně i pro poskytování peněžité pomoci v mateřství (§ 69).

Díl třetí

Důchodové zabezpečení

§ 72

(1) K činnosti osob samostatně výdělečně činných se přihlédne jako k době zaměstnání, bylo-li zaplaceno pojistné za celou dobu trvání zabezpečení; nebylo-li za tuto dobu zaplaceno pojistné do dne, od něhož se přiznává nebo zvyšuje důchod, přihlédne se k ní jako k době zaměstnání až ode dne zaplacení pojistného.

(2) Za hrubý výdělek se považuje vyměřovací základ (§ 65).

(3) Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku z hrubých výdělků podle odstavce 2 neplatí § 12 odst. 7.

(4) Invalidní a částečný invalidní důchod se pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání nezvyšuje.

(5) Pokud jsou důchodového zabezpečení účastni poživatelé starobních a vdovských důchodů, poskytují se jim tyto důchody za podmínek stanovených pro poskytování těchto důchodů v nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 142/1983 Sb., o poskytování důchodů některým pracujícím důchodcům, s tím, že podmínka sjednání zaměstnání na dobu určitou podle § 2 a 3 tohoto nařízení se považuje za splněnou.“.

„§ 112a

Zabezpečení při službě v ozbrojených silách

(1) Osoba samostatně výdělečně činná (§ 61 odst. 1 a 2) má nárok při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách Československé federativní republiky uvedených v § 112 odst. 2 na náhradu výdělku.

(2) Náhrada výdělku činí za každý kalendářní den vojenského cvičení (jiné služby)

(3) Vyživovanými osobami se rozumějí osoby, které se uznávají za vyživované při poskytování náhrady mzdy při vojenském cvičení pracovníkům v pracovním poměru.^73)

(4) Náhradu výdělku poskytuje příslušný orgán sociálního zabezpečení, který provádí nemocenské a důchodové zabezpečení osob samostatně výdělečně činných. Za poskytnutí této dávky se nevyžaduje úhrada podle § 92 zákona.“.

„HLAVA ČTVRTÁ

PÉČE O OBČANY, KTEŘÍ POTŘEBUJÍ ZVLÁŠTNÍ POMOC

K § 90 odst. 1 zákona

§ 121a

Příspěvek občanům, kterým nelze zajistit zaměstnání

(1) Občanům, kterým národní výbor nemůže zajistit vhodné zeměstnání a kterým nelze poskytovat hmotné zabezpečení podle zvláštních předpisů o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání^74) a jejichž životní potřeby nejsou zabezpečeny příjmy z výdělečné činnosti nebo jinými příjmy, poskytují příslušné státní orgány při splnění podmínky sociální potřebnosti peněžité dávky, a to až do částek uvedených v § 140, které se považují za potřebné k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb a úhrady nákladů na domácnost.

(2) K úhradě mimořádných nutných výdajů může být poskytnuta jednorázová peněžitá dávka až do výše 1000 Kčs.

(3) V odůvodněných případech může být poskytnuto místo peněžitých dávek podle odstavců 1 a 2 věcné plnění, a to nejvýše v uvedených částkách.

(4) Za poskytnutí dávek občanům uvedeným v odstavci 1 se nevyžaduje úhrada podle § 92 zákona.“.

Dosavadní hlavy čtvrtá až šestá se označují jako hlavy pátá až sedmá.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.