Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád

Čl. I

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb. a č. 159/1989 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 1 odst. 1 větě druhé se vypouští slovo „socialistické“ a slovo „socialistického“ se nahrazuje slovem „občanského“.

V odstavci 2 se vypouštějí slova „a společenských organizací“.

• 1. V § 2 odst. 7 se slova „společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“.

V odstavci 10 se slovo „pracující“ nahrazuje slovem „občané“.

• 1. Nadpis nad § 3 zní:

„Spolupráce se zájmovými sdruženími občanů“.

• 1. V § 3 odst. 1 se slova „společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“.

V odstavci 2 větě první se slova „Společenské organizace“ nahrazují slovy „Zájmová sdružení občanů“ a slovo „socialistické“ se vypouští. Ve větě třetí se slova „společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“, slovo „pracujících“ se nahrazuje slovem „občanů“, slova „tyto organizace“ se nahrazují slovy „tato sdružení“ a vypouštějí se slova „při výkonu trestu nápravného opatření“ a „pracujícího člověka“.

• 1. V § 4 odst. 1 větě první se slova „Základní organizace Revolučního odborového hnutí a mládežnické organizace“ nahrazují slovy „Zájmová sdružení občanů, kterými se pro účely tohoto zákona rozumějí zejména odborové a jiné společenské organizace, pracovní kolektivy a církve, s výjimkou politických stran a politických hnutí“, a slovo „pracujících“ se vypouští. Věta druhá se vypouští. Ve větě třetí se slova „pracovním kolektivem“ nahrazují slovy „kolektivem zájmového sdružení občanů“. V poslední větě se slova „uložit trest nápravného opatření nebo“ nahrazují slovy „nebo uložit“.

V odstavci 2 se slova „Organizace, která převzala“ nahrazují slovy „Zájmové sdružení, které převzalo“ a slovo „jí“ se nahrazuje slovem „mu“.

• 1. V § 5 se slova „Organizace uvedené“ nahrazují slovy „Zájmová sdružení uvedená“, slova „před okresním soudem jako svého zástupce společenského žalobce nebo společenského obhájce“ se nahrazují slovy „před okresním a krajským soudem jako soudem odvolacím svého zástupce“ a slovo „pracujících“ se nahrazuje slovy „jejich kolektivu“.

• 1. V § 6 odst. 1 větě první se slova „Organizace uvedené“ nahrazují slovy „Zájmová sdružení uvedená“.

V odstavci 2 se slova „Uvedené organizace“ nahrazují slovy „Uvedená zájmová sdružení“ a odkaz v závorce na „(§ 73 odst. 1)“ se nahrazuje odkazem „(§ 73)“.

• 1. § 8 odst. 1 zní:

„(1) Státní orgány a všechny organizace jsou povinny pomáhat orgánům činným v trestním řízení při plnění jejich úkolů, zejména s největším urychlením vyhovovat jejich dožádáním. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat prokurátorovi nebo orgánům Sboru národní bezpečnosti skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.“.

• 1. V § 9 odst. 1 se vypouštějí slova „nebo rozhodnutí společenské organizace, které tato organizace vydala při plnění úkolů státního orgánu“.

• 1. V § 10 odst. 1 se slova „diplomatických imunit a výsad“ nahrazují slovy „výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva“.

• 1. V § 11 odst. 1 se vypouští ustanovení písmene g), dosavadní ustanovení pod písmenem h) se označuje písmenem g) a připojují se nová ustanovení h) a ch), která zní:

• „h) je-li trestní stíhání podmíněno souhlasem poškozeného a souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět (§ 163a), nebo

• ch) stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.“.

• 1. V § 12 odst. 1 se čárka za slovem „orgán“ nahrazuje tečkou a slova „jakož i orgán konající objasňování“ se vypouštějí.

V odstavci 5 se slova „žalobce, popřípadě společenský obhájce“ nahrazují slovem „zástupce“.

Odstavce 10 a 11 se vypouštějí.

Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 10 a slova „Nejvyšší soud České socialistické republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky“ se nahrazují slovy „Nejvyšší soud České republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské republiky“.

Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 11 a slova „generální prokurátor České socialistické republiky nebo generální prokurátor Slovenské socialistické republiky“ se nahrazují slovy „generální prokurátor České republiky nebo generální prokurátor Slovenské republiky“.

Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 12.

• 1. V § 13 se slova „Nejvyšší soud České socialistické republiky, Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky“ nahrazují slovy „Nejvyšší soud České republiky, Nejvyšší soud Slovenské republiky“.

• 1. V § 14 odst. 3 ustanovení písmene b) zní:

• „b) pro trestné činy vyzvědačství (§ 105 tr. zák.) a ohrožení státního tajemství (§ 106, 107 tr. zák.), byl-li jimi ohrožen zvlášť důležitý zájem obrany vlasti.“.

• 1. V § 17 odst. 1 větě prvé se slova „trest smrti“ nahrazují slovy „výjimečný trest“ a ve větě druhé se slova „podvracení republiky“ a „poškozování státu světové socialistické soustavy“ vypouštějí.

• 1. V § 20 odst. 2 se vypouštějí slova „a přečinu“ a slovo „kterých“ se nahrazuje slovem „kterém“.

• 1. V § 30 odst. 2 se slovo „žalobce“ nahrazuje slovem „zástupce“ a slova „společenský obhájce“ se vypouštějí.

• 1. § 33 odst. 1 zní:

„(1) Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat. Může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat opravné prostředky. Má právo zvolit si obhájce a s ním se radit i během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení. S obhájcem se však v průběhu svého výslechu nemůže radit o tom, jak odpovědět na již položenou otázku. Může žádat, aby byl vyslýchán za účasti svého obhájce a aby se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení (§ 165, 169). Je-li ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může s obhájcem mluvit bez přítomnosti třetí osoby. Uvedená práva příslušejí obviněnému i tehdy, je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena.“.

Za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Obviněný, který nemá dostatečných prostředků, aby hradil náklady obhajoby, má nárok na obhajobu bezplatnou.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 1. V § 34 se dosavadní text paragrafu označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní:

„(2) V případech, v nichž zákonný zástupce obviněného nemůže vykonávat svá práva uvedená v odstavci 1 a je nebezpečí z prodlení, předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor může k výkonu těchto práv obviněnému ustanovit opatrovníka. Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je přípustná stížnost.“.

• 1. V § 35 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1, který zní:

„(1) Obhájcem v trestním řízení může být jen advokát. Jsou-li v trestním řízení probírány skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může být obhájcem pouze advokát, který se může seznamovat se státním tajemstvím. Výběr těchto advokátů provádějí orgány advokacie podle hledisek uvedených v předpisech upravujících ochranu státního tajemství a vedou jejich seznamy.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

• 1. V § 36 se nadpis „Nutná obhajoba“ přesunuje nad číselné označení paragrafu.

V odstavci 4 se čárka za slovem „ciziny“ nahrazuje slovem „a“, čárka za slovem „léčení“ se nahrazuje tečkou a slova „pokud nejde o ochranné léčení protialkoholní, a v řízení stanném“ se vypouštějí.

• 1. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který zní:

㤠36a

(1) Ve vykonávacím řízení, v němž soud rozhoduje ve veřejném zasedání, musí mít odsouzený obhájce,

• a) je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

• b) jde-li o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody mladistvého, který v době konání veřejného zasedání nedovršil devatenáctý rok,

• c) je-li ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo

• d) jsou-li pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.

(2) V řízení o stížnosti pro porušení zákona a v řízení o návrhu na povolení obnovy musí mít odsouzený obhájce,

• a) jde-li o případy uvedené v § 36 odst. 1 písm. a) nebo b),

• b) jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let,

• c) je-li mladistvý a v době konání veřejného zasedání o stížnosti pro porušení zákona nebo o návrhu na povolení obnovy nedovršil devatenáctý rok, nebo

• d) jsou-li pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.“.

• 1. V § 38 odst. 1 větě první se odkaz v závorce na „(§ 36)“ nahrazuje odkazem na „(§ 36 a 36a)“.

• 1. § 39 zní:

㤠39

Je-li toho třeba, ustanoví obhájce prokurátor a v řízení před soudem předseda soudu.“.

• 1. V § 40 se na konci připojuje tato věta: „O zproštění rozhodne prokurátor a v řízení před soudem předseda soudu.“.

• 1. V § 41 se doplňuje nový odstavec 6 tohoto znění:

„(6) Obhájce má právo ve všech stadiích trestního řízení vyžádat si předem kopii nebo průpis protokolu (§ 55) o každém úkonu trestního řízení. Orgány činné v trestním řízení (§ 12 odst. 1) jsou povinny mu vyhovět; odmítnout mohou jen tehdy, když to není z technických důvodů možné. Náklady s tím spojené je povinen vůči státu uhradit.“.

• 1. V § 43 se vypouští odstavec 3.

• 1. V § 44 odst. 2 se vypouští věta první.

• 1. V § 45 se vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) V případech, v nichž zákonný zástupce poškozeného nemůže vykonávat svá práva uvedená v odstavci 1 a je nebezpečí z prodlení, předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor může k výkonu těchto práv poškozenému ustanovit opatrovníka. Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je přípustná stížnost.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 1. V § 47 odst. 4 poslední věta zní: „V přípravném řízení může prokurátor nárok zajistit i bez návrhu poškozeného, vyžaduje-li to ochrana jeho zájmů, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení.“.

• 1. V § 50 se vypouští odstavec 3. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3 a citace „§ 35 odst. 2“ se nahrazuje citací „§ 35 odst. 1“.

• 1. V § 58 odst. 4 větě druhé se vypouštějí slova „nebo předseda nejvyššího soudu“.

• 1. V § 60 odst. 3 se za slova „na den pracovního klidu“ vkládají slova „nebo pracovního volna“.

• 1. V § 62 odst. 5 se slova „diplomatických výsad a imunit“ nahrazují slovy „výsad a imunit podle mezinárodního práva“.

• 1. V § 65 odst. 1 věta prvá zní: „Obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci, jakož i společenský zástupce mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí.“.

• 1. § 66 zní:

㤠66

(1) Kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo kdo se k soudu, prokurátoru, vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu chová urážlivě nebo kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, může být předsedou senátu a v přípravném řízení prokurátorem, vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem potrestán pořádkovou pokutou do 1000 Kčs.

(2) Dopustí-li se jednání uvedeného v odstavci 1 příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, může se přenechat příslušnému veliteli nebo náčelníku ke kázeňskému potrestání. Dopustí-li se takového jednání osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může se přenechat náčelníku věznice nebo nápravně výchovného ústavu k uložení pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání. Příslušný velitel nebo náčelník je povinen o výsledku vyrozumět orgán činný v trestním řízení.

(3) Dopustí-li se jednání uvedeného v odstavci 1 obhájce nebo v řízení před soudem prokurátor, předá se příslušnému orgánu ke kárnému postihu. Tento orgán je povinen o výsledku vyrozumět orgán činný v trestním řízení.

(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.

• 1. V § 67 uvozovací větě se před slovo „skutečnosti“ vkládá slovo „konkrétní“; v ustanovení pod písmenem a) se vypouštějí slova „nebo zaměstnání“.

• 1. § 69 včetně nadpisu zní:

㤠69

Příkaz k zatčení

(1) Je-li dostatečně odůvodněna obava zakládající některý z důvodů vazby podle § 67 a nelze-li obviněného předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tak jeho přítomnost u výslechu, vydá prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu příkaz, aby obviněný byl zatčen.

(2) Příkaz k zatčení musí vedle údajů zajišťujících, že obviněný nebude zaměněn s jinou osobou, obsahovat stručný popis skutku, pro nějž je obviněný stíhán, označení trestného činu, který se v tomto skutku spatřuje, a přesný popis důvodů, pro které se příkaz k zatčení vydává.

(3) Zatčení provedou na podkladě příkazu orgány Sboru národní bezpečnosti, které jsou též povinny, je-li toho k provedení příkazu třeba, vypátrat pobyt obviněného.

(4) Orgán Sboru národní bezpečnosti, který obviněného na základě příkazu zatkl, je povinen ho neodkladně, nejpozději však do 24 hodin, dodat orgánu, který příkaz vydal; není-li to možné vzhledem ke značné vzdálenosti místa zatčení od sídla orgánu, který příkaz vydal, musí být obviněný dodán nejpozději do 24 hodin od zatčení jinému věcně příslušnému soudu a v přípravném řízení prokurátoru. Nestane-li se tak, musí být obviněný propuštěn na svobodu.

(5) Orgán, jemuž byl obviněný dodán, musí obviněného neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy mu byl obviněný dodán. Provádí-li výslech obviněného jiný věcně příslušný orgán, informuje o jeho výsledku orgán, který příkaz k zatčení vydal. Tento orgán po získání informace o výslechu rozhodne o vazbě a své rozhodnutí oznámí prostřednictvím orgánu provádějícího výslech obviněnému. Rozhodnutí o vazbě musí být obviněnému oznámeno do 24 hodin od doby, kdy obviněný byl dodán orgánu, který jej vyslechl. Není-li obviněnému rozhodnutí o vazbě oznámeno do 24 hodin od doby, kdy byl dodán orgánu provádějícímu jeho výslech, musí být obviněný propuštěn na svobodu.

(6) V řízení před soudem rozhodne o vazbě zatčeného předseda senátu.

(7) Je-li toho třeba, provedou dodání obviněného do místa výkonu vazby orgány Sboru národní bezpečnosti.“.

• 1. V § 71 odst. 1 větě druhé se slova „vždy nejdéle o jeden měsíc, nanejvýš však na jeden rok“ nahrazují slovy „nejvýše na šest měsíců“. Ve větě třetí se slova „vždy nejdéle o jeden měsíc vazbu prodloužit pouze generální prokurátor Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „vazbu prodloužit pouze generální prokurátor“. Ve větě páté se slova „dva roky“ nahrazují slovy „jeden rok“.

V odstavci 2 věta první zní: „V řízení před soudem může vazba trvat nejvýše jeden rok.“.

V odstavci 3 se na konci připojuje tato věta: „Ve věci, v níž byl obviněný vzat do vazby již v přípravném řízení, se počítá lhůta podle odstavce 2 ode dne, kdy byla soudu doručena obžaloba.“.

• 1. § 73 včetně nadpisu zní:

㤠73

Nahrazení vazby zárukou nebo slibem

(1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže

• a) sdružení uvedené v § 4 odst. 1 anebo důvěryhodná osoba schopná příznivě ovlivňovat chování obviněného, nabídnou převzetí záruky za další chování obviněného a za to, že se obviněný na vyzvání dostaví k soudu, prokurátoru, vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu a že vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu a soud nebo v přípravném řízení prokurátor považuje záruku vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji, nebo

• b) obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné činnosti a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží a soud nebo v přípravném řízení prokurátor považuje slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný a přijme jej.

(2) Soud a v přípravném řízení prokurátor seznámí toho, kdo nabízí převzetí záruky podle odstavce 1 písm. a) a splňuje podmínky pro její přijetí, s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.“.

• 1. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který včetně nadpisu zní:

㤠73a

Majetková záruka

(1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a), může soud a v přípravném řízení prokurátor ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže obviněný nebo s jeho souhlasem jiná osoba nabídne majetkovou záruku ve formě peněz nebo volně směnitelných cenných papírů á soud nebo v přípravném řízení prokurátor ji považuje vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji. Nabídne-li majetkovou záruku jiná osoba než obviněný, musí být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.

(2) S přihlédnutím k majetkovým poměrům obviněného nebo toho, kdo majetkovou záruku nabízí, k povaze spáchaného činu a výši způsobené škody, určí soud a v přípravném řízení prokurátor formu a výši majetkové záruky v rozmezí od 10 000 do 1 000 000 Kčs, lhůtu, do které musí být složena, a dobu jejího trvání.

(3) Složila-li majetkovou záruku jiná osoba než obviněný, může od ní odstoupit. Odstoupení je účinné teprve přijetím nové majetkové záruky nebo rozhodnutím o jejím zrušení.

(4) Jestliže obviněný uprchne nebo se skrývá, nebo neoznámí změnu svého pobytu a znemožní tak doručení předvolání nebo jiné písemnosti soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, připadá majetková záruka státu. Na tento následek musí být obviněný a osoba, která majetkovou záruku složila, předem upozorněni.

(5) Majetkovou záruku zruší na návrh obviněného nebo osoby, která ji složila, nebo i bez návrhu soud a v přípravném řízení prokurátor, pokud pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly. Byl-li obviněný pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, může soud rozhodnout, že majetková záruka trvá do dne, kdy obviněný nastoupí výkon trestu.