Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky o tvorbě a kontrole cen

ČÁST PRVNÍ

ROZSAH PLATNOSTI A ZÁKLADNÍ POJMY

§ 1

Předmět úpravy a rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška upravuje

• a) tvorbu a kontrolu cen (sazeb) výrobků, výkonů, služeb a prací^1) (dále jen „výrobky“, pro výkony, služby nebo práce dále jen „výkony“),

• b) působnost orgánů, organizací a organizačních jednotek v oblasti cen, které vystupují svým jménem^2) (dále jen „organizace“).

(2) Vyhláška se vztahuje na ceny výrobků dodávaných organizacemi se sídlem v československé socialistické republice za tuzemskou měnu, kromě cen výrobků prodávaných zahraničními kulturně informačními středisky, cen bytů prodávaných občanům, mezinárodních tarifů dopravy a spojů a smluvních cen, pro jejichž tvorbu platí zvláštní předpis.^3)

(3) Pro ocenění vnitropodnikových výkonů platí tato vyhláška jen, pokud tak stanoví zvláštní předpis.^4)

(4) Pro ceny při úplatných převodech vlastnictví nebo práva hospodaření s majetkem v socialistickém společenském vlastnictví mimo obvyklé hospodaření a pro náhrady za jeho dočasné užívání mezi socialistickými organizacemi, pro způsob ocenění staveb, pozemků a porostů pro účely převodů nebo přechodů vlastnictví k nim, pro způsob zjištění úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemků, pro náhrady za dočasné užívání pozemků ve vztahu k občanům a pro úhrady za dočasné užívání staveb nebo jejich částí platí vyhláška, jen pokud nestanoví jinak zvláštní předpisy.^3) a^5)

(5) Je-li v této vyhlášce uveden

• a) „ústřední cenový orgán“, rozumí se tím Federální cenový úřad nebo ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky nebo ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky v rozsahu jejich působnosti,

• b) „národní výbor“, rozumí se tím krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, obvodní národní výbor v Bratislavě, Národní výbor města Košic a okresní národní výbor v Slovenské socialistické republice, a to v rozsahu jejich působnosti,

• c) „cenový orgán“, rozumí se tím ústřední cenový orgán a národní výbor, popřípadě jiný orgán hospodářského řízení^6) v rámci jeho pověření cenovou působností.

Druhy cen

§ 2

(1) V národním hospodářství se uplatňují tyto druhy cen:

• a) velkoobchodní ceny; obsahují nutné náklady výroby (dovozu), popřípadě náklady odbytu a zisk nebo ztrátu ve výši vyplývající z použitého způsobu jejich tvorby; u zemědělských výrobků zahrnují nákupní ceny a přirážku za nákupní, popřípadě i odbytovou činnost; u dovážených výrobků zahrnují ve stanovených případech clo; za tyto ceny se dodávají výrobky organizacím pro výrobní spotřebu, investice, pro zabezpečení obrany a bezpečnosti státu a pro další odbyt, kromě dodávek pro vývoz a dodávek za ceny podle písmen d) až f),

• b) nákupní ceny; jejich ekonomický obsah je obdobný jako u velkoobchodních cen; za tyto ceny nakupují organizace zemědělské výrobky od jejich výrobců pro výrobní spotřebu, investice a pro další odbyt, a pověřené organizace předměty získané sběrem; nákupní ceny mohou být podle rozhodnutí ústředního cenového orgánu uplatněny i na výrobky vyráběné zemědělskými podniky ze zemědělských surovin,

• c) kupní ceny; zahrnují ceny franko čs. hranice, tj. zahraniční ceny v obchodní paritě snížené při vývozu a zvýšené při dovozu o přímé obchodní náklady zahraniční, přepočtené na Kčs podle platného kursu a obchodní přirážky nebo obchodní srážky organizací oprávněných k zahraničně obchodní činnosti (dále jen „organizace zahraničního obchodu“); za tyto ceny dodávají tuzemští dodavatelé výrobky pro vývoz organizacím zahraničního obchodu a organizace zahraničního obchodu výrobky z dovozu tuzemským odběratelům, pokud se na dovážené výrobky dodávané organizacemi zahraničního obchodu neuplatňují ceny podle písmena a) a d), popřípadě kupní ceny se základní a dodatkovou daní z obratu^7) (s rozdílem vnitřního trhu),

• d) obchodní ceny; zahrnují velkoobchodní, nákupní nebo kupní ceny a základní sazbovou daň z obratu; za tyto ceny se dodávají výrobky z tuzemské výroby nebo z dovozu určené k dalšímu prodeji za maloobchodní ceny organizacím, které mají nárok na obchodní srážku,

• e) maloobchodní ceny; zahrnují obchodní ceny nebo velkoobchodní ceny a rozdílovu daň z obratu a obchodní srážky, ve stanovených případech zahrnují clo, odbytovou přirážku, cenový rozdíl, popřípadě obchodní přirážku; jen za tyto ceny se prodávají výrobky občanům; organizacím se za maloobchodní ceny dodávají výrobky při nákupu v maloobchodě nebo při nákupu od jiných dodavatelů, jde-li o výrobky, u nichž se obecně uplatňuje rozdílová daň z obratu a organizace je podle daňových předpisů povinna nakupovat je za ceny s daní, dále drobným provozovnám národních výborů, pokud nejsou prohlášeny za plátce daně z obratu; za maloobchodní ceny nelze dodávat potravinářské výrobky určené k jiným účelům než pro lidskou výživu,

• f) velkoobchodní ceny s daní z obratu; zahrnují velkoobchodní cenu, základní sazbovou a dodatkovou daň z obratu, popřípadě rozdíl mezi odbytovou přirážkou odpovídající způsobu dodávky a odbytovou přirážkou, kterou oprávněná organizace může čerpat z dodatkové daně z obratu podle daňových předpisů;^7) za tyto ceny se dodávají výrobky mimotržním odběratelům, kteří jsou podle daňových předpisů povinni nakupovat za ceny s daní a nemusí podle písmene e) nakupovat za maloobchodní ceny, nebo drobným provozovnám národních výborů uvedeným v písmenu e), není-li maloobchodní cena stanovena, popřípadě, je-li stanovena výhradně pro výrobek určený pro osobní spotřebu občanů.^8)

(2) V případech, kdy je výše velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny stejná, posuzuje se cena jako maloobchodní při dodávkách občanům a jako velkoobchodní při dodávkách organizacím s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 3.

§ 3

(1) Druhy cen podle § 2 lze stanovit s platností omezenou časem nebo množstvím jako prozatímní, popřípadě přechodně platné ceny, nebo uplatnit před vlastní výrobou jako předběžné ceny nebo jako cenové limity. Předběžnou cenu a cenový limit nelze použít při dodávce výrobků.

(2) Prozatímní je cena použitá dodávající organizací, kdy nelze do doby potřebné pro fakturaci stanovit konečnou cenu. Po stanovení konečné ceny vypořádá dodavatelská organizace rozdíl mezi prozatímní a konečnou cenou od počátku dodávek neprodleně, nejpozději do 20 dnů od doby, kdy byla konečná cena stanovena. Prozatímní cena musí být jako prozatímní označena ve faktuře. Prozatímní cenu může použít dodavatelská organizace v odůvodněných případech, jestliže se o výši a době platnosti prozatímní ceny písemně dohodne s odběratelem, přitom doba platnosti smí být nejvíce 12 měsíců. Prozatímní cenu nelze uplatnit, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v § 39 odst. 1 písm. ch) a u maloobchodních cen.

(3) Přechodně platná je cena, jejíž platnost je omezena časově nebo množstvím výrobků. Rozdíl mezi přechodně platnou cenou a konečnou cenou se nevypořádává s odběrateli. Pokud časové omezení přechodně platné velkoobchodní ceny přesáhne jeden kalendářní rok, stanoví se současně pro další léta ročně se snižující ceny (stupňovité ceny). Přechodně platné ceny stanoví cenový orgán

• a) za podmínek uvedených v § 32 nebo v rozhodnutích cenových orgánů; podle § 26 nebo podle zvláštního pověření ústředních cenových orgánů mohou tyto ceny stanovit i organizace, nebo

• b) v jednotlivých zdůvodněných případech u výrobků, které jsou výsledkem řešení plánu vědeckotechnického rozvoje na všech stupních řízení a nejsou cenově zvýhodněny.

(4) Předběžná cena je informací dodavatele o výši ceny, jestliže konečnou cenu nelze zatím stanovit a informace o ceně je nutná zejména pro uzavření smlouvy. Podle dostupných podkladů se uplatňuje způsob tvorby cen používaný v příslušné skupině výrobků, a nelze-li jej použít, určí se předběžná cena odhadem. Předběžnou cenu nelze uplatnit pro výrobek, pro který je nebo má být stanoven cenový limit. Předběžná cena se použije

• a) jestliže to vyplývá ze zvláštního předpisu^9) nebo z ustanovení § 33 nebo z rozhodnutí ústředního cenového orgánu,

• b) k sestavení rozpočtů staveb, jestliže pro stanovení velkoobchodních cen některých dodávek nejsou splněny podmínky podle této vyhlášky,

• c) pro ocenění přímého materiálu, které je potřebné k vytvoření cenového limitu nebo ceny výrobku.

(5) Cenový limit určuje horní hranici ceny budoucího tuzemského nebo budoucího dováženého výrobku, popřípadě spodní hranici kupní ceny vyváženého výrobku a stanoví se v případech uvedených v § 35.

§ 4

Kategorizace cen

(1) Druhy cen uvedené v § 2 a 3 se uplatňují jako

• a) centrálně stanovené ceny výrobků, které mají zásadní význam pro podmínky výrobní i nevýrobní sféry a životní náklady obyvatelstva; tyto ceny stanovují a mění cenové orgány, kromě případů podle odstavců 3 až 5,

• b) centrálně regulované ceny výrobků, jejichž ceny nestanovují cenové orgány, ani nejsou zařazeny do smluvních cen; tyto ceny stanovují organizace po projednání a souhlasu odběratelů v rámci stanovené úrovně cen a podle zvláštního předpisu provádějí jejich změny,^10) nejde-li o změny podle odstavců 3 až 5,

• c) smluvní ceny nebo smluvní přirážky a srážky ke stanoveným cenám; tyto ceny, přirážky a srážky se sjednávají a mění dohodou dodavatele s odběratelem buď jako volné ceny, které jsou plně regulované trhem, nebo se sjednávají v rámci centrálně usměrňované úrovně cen; seznam výrobků, u nichž se uplatňují a pravidla pro jejich sjednávání a usměrňování stanoví zvláštní předpis.^3)

(2) Ceny centrálně stanovené a centrálně regulované (dále jen „ceny stanovené“) se tvoří, projednávají a stanovují způsobem určeným touto vyhláškou.

(3) Organizace pověřená stanovením velkoobchodní nebo nákupní ceny, jakož i cenový orgán, mohou stanovit nižší cenu nového výrobku, než je cena vytvořená podle § 9 až 17. K zabezpečení odbytu nebo na základě zdůvodněných požadavků odběratele může dodavatel snížit pro všechny své odběratele cenu již stanovenou cenovým orgánem nebo pověřenou organizací nebo poskytnout některým odběratelům slevu, kterou je povinen vyznačit ve faktuře. Snížení ceny ani slevy z ceny nelze uplatnit u velkoobchodních cen dovozu stanovených Federálním cenovým úřadem, pokud jsou vyšší než běžná kupní cena dovozu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na slevy podle jiných předpisů^11) a nezakládá nárok na zvýšení dotace ze státního rozpočtu. Organizace uvedené v § 22 odst. 6 nesmějí sníženou velkoobchodní cenu, za kterou výrobek nakoupily, při jeho prodeji zvýšit.

(4) Organizace pověřené gescí v maloobchodních cenách jsou povinny snížit v relativně stejné výši maloobchodní cenu v případech, kdy dodavatel sníží velkoobchodní cenu pro všechny odběratele podle odstavce 3, a to nejdéle do dvou měsíců po snížení velkoobchodní ceny. V případech, kdy nedochází ke snížení velkoobchodní ceny mohou organizace k zabezpečení plynulého prodeje stanovit přechodně nižší maloobchodní cenu na vrub obchodní srážky, popřípadě obchodní přirážky, pokud na ni mají nárok, nebo na vrub cenového rozdílu zahrnutého v maloobchodní ceně, jestliže cenový rozdíl zúčtovávají s rizikovým fondem; ostatní organizace postupují podle zvláštního rozhodnutí.^12) Takto snížené maloobchodní ceny nemusí být jednotné. Trvalé snížení maloobchodních cen výrobků, které se nadále budou dodávat do tržních fondů, je možné jen za podmínky, že se v relativně stejné výši sníží i velkoobchodní, popř. nákupní cena nebo kupní cena a zachová se jednotnost maloobchodních cen. Snížit maloobchodní ceny jen pro své zaměstnance mohou organizace pouze na základě zvláštního předpisu.^13) Snížením maloobchodní ceny nesmí dojít ke snížení relativní výše daně z obratu.

(5) Jde-li o ceny uvedené v § 2 odst. 2, platí pro jejich snížení nebo poskytování slev ustanovení odstavce 3 ve vztahu k organizacím a odstavce 4 ve vztahu k občanům.

ČÁST DRUHÁ

VYJÁDŘENÍ PODMÍNEK VÝROBY A REALIZACE V CENÁCH

§ 5

Postup při tvorbě cen

(1) Tvorba cen zahrnuje

• a) určení způsobu tvorby ceny,

• b) zpracování návrhu ceny,

• c) projednání návrhu ceny s odběrateli,

• d) stanovení ceny.

(2) Cena se tvoří pro nový výrobek vymezený podstatnými kvalitativními a podstatnými dodacími podmínkami a měrnou jednotkou. Jako jednici, pro níž se cena tvoří, lze určit

• a) jednotlivý výrobek nebo jeho část (díl), která je předmětem samostatné dodávky, nebo

• b) dobu provádění výkonu (např. hodinová sazba), nebo

• c) skupinu výrobků s obdobnými kvalitativními a dodacími podmínkami, nebo stejného užití (skupinová cena),

• d) soubor různých výrobků tvořících funkčně nebo jinak ucelenou dodávku (souhrnná cena).

(3) Jestliže je tak stanoveno v příslušných cenících, tvoří se cena součtem stanovených cen výkonů a cen spotřebovaného přímého materiálu s ohledem na jejich množství, popřípadě dalších nákladů uvedených v ceníku.

§ 6

Podstatné kvalitativní a podstatné dodací podmínky

(1) Podstatné kvalitativní a podstatné dodací podmínky, za nichž byla cena stanovena, zahrnují vybrané údaje o technické úrovni, užitných vlastnostech, jakosti a druhu výrobku, rozsahu a podmínkách jeho dodávky, které jsou rozhodující pro odběratele, popřípadě podmínky stanovené cenovým orgánem.

(2) Podstatné kvalitativní podmínky se vymezují buď odvoláním na příslušnou technickou dokumentaci používanou v daném oboru (skupině výrobků), zejména na státní, podnikovou, popřípadě zahraniční normu, na technické podmínky, výkres, vzorek, model a u nestandardních výrobků na požadavky odběratele nebo výběrem rozhodujících údajů z nich.

(3) Podstatné dodací podmínky se vymezují především podle základních podmínek dodávek, technických podmínek všeobecných podmínek ceníků, hospodářských a jiných smluv.

(4) Vymezení podstatných kvalitativních a podstatných dodacích podmínek (dále jen „podstatné podmínky“) je součástí návrhu ceny nového výrobku. Návrh na jejich vymezení předkládá dodavatel. Odběratel může požadovat odlišné vymezení podstatných podmínek od návrhu dodavatele, avšak jen v rámci platné technické dokumentace a dalších platných podkladů uvedených v odstavcích 1 až 3. Pokud nedojde k dohodě mezi dodavatelem a odběrateli, platí vymezení podstatných podmínek podle požadavku odběratelů. Nenavrhne-li dodavatel ani odběratel vymezení podstatných podmínek, považují se za podstatné všechny podmínky platné pro výrobek, a není-li příslušná dokumentace, podmínky, z nichž se vycházelo při tvorbě ceny nebo při sestavení cenové kalkulace.

(5) Zlepšení podstatných podmínek nového výrobku, které je ověřitelné až při jeho užití, zejména delší životnost, lze do ceny promítnout jen tehdy, prodlouží-li dodavatel ve stejném rozsahu záruční dobu, nebo bylo-li toto zlepšení státní zkušebnou ověřeno a potvrzeno. Tyto změny podstatných podmínek se v ceně vyjádří úměrně nákladům nutným na jejich dosažení, přičemž nesmí docházet ke zhoršení efektivnosti použití výrobku u odběratele.

(6) U výkonů se za podstatné považují všechny podmínky, jimiž je výkon určen.

(7) Ústřední cenové orgány mohou rozhodnout pro obory nebo skupiny výrobků o způsobu vymezení podstatných podmínek a o způsobu řešení odchylek buď v ceně nebo v zájmu snížení administrativní náročnosti o uplatnění dodatkového odvodu (dále jen „cenový odvod“) podle zvláštního předpisu.^14)

(8) Za změnu podstatných podmínek, za nichž byla stanovena cena, se nepovažuje rozdílné označení nebo ocenění totožných surovin, materiálů a výrobků, zejména v důsledku odlišného způsobu jejich pořízení. Totéž platí pro změny stupnic mzdových tarifů, změny v ocenění jiných nákladů, pro změny v technologii výroby, jimiž se nemění podstatné podmínky výrobku, a pro obecně platné změny základních podmínek dodávek.

§ 7

Nový výrobek

(1) Novým se pro účely této vyhlášky rozumí výrobek, který se od výrobků se stanovenou cenou odlišuje některou z podstatných podmínek a který současně

• a) uspokojuje společenské potřeby, jež dosud nebyly uspokojovány, popřípadě uspokojuje společenské potřeby jinak než dosud nebo

• b) umožňuje relativní snížení nákladů ve výrobě nebo ekonomický přínos u tuzemských odběratelů nebo u vyvážených výrobků zlepšení efektivnosti vývozu nebo efektivně nahrazuje dovoz nebo

• c) v souladu s koupěschopnou poptávkou lépe uspokojuje potřeby obyvatelstva.

(2) Za nový se také považuje výrobek, který má stanovenou cenu,

• a) ale jeho výrobu zavádí organizace, pro níž neplatí jednotnost cen podle § 32 a 34 nebo podle rozhodnutí ústředních cenových orgánů,

• b) jehož výroba skončila, protože byla nahrazena dovozem a který je nutno znovu vyrábět k zajištění plynulého zásobování nebo pro vysoké ceny dovozu; stanovená velkoobchodní cena, jíž se ruší dosud platná cena, nesmí být vyšší než dosavadní kupní cena dovozu.

(3) Za nový se nepovažuje výrobek,

• a) u něhož se dodatečnými úpravami zajišťuje dodržení podstatných podmínek, které platí pro stanovenou cenu již vyráběného výrobku,

• b) se změnami podstaných podmínek znamenajícími zvýšení ceny, s nimiž odběratelé nesouhlasí, nebo u nichž nebyl dodržen postup podle § 6 odst. 5,

• c) který ve spotřebě nahrazuje již vyráběný výrobek nebo je s již vyráběným výrobkem zaměnitelný, jestliže zároveň nedochází ke změně některé z podstatných podmínek, kterou požaduje odběratel,

• d) u něhož došlo pouze ke změně číselného kódu jednotné klasifikace, nebo názvu.

V těchto případech se převezme cena již vyráběného výrobku, s výjimkou případů zhoršení podstatných podmínek podle písmene c), kdy je nutno stanovit nižší cenu.

§ 8

Způsoby tvorby cen

(1) K zabezpečování trvalého procesu objektivizace cen je nutno uplatňovat způsoby tvorby cen, které

• a) odpovídají potřebám plynulé aktualizace cen tím, že ceny nových výrobků se tvoří v souladu s plánovanou nebo jiným rozhodnutím určenou úrovní cen pro rok, kdy se cena tvoří; tímto způsobem realizovat postupné sepětí vnitřních cen se zahraničními cenami a potřebné vazby mezi jednotlivými druhy cen, a to i v případech, kdy se současně neprovádí změna cen již vyráběných výrobků,

• b) vyjadřují podmínky výroby a spotřeby na vnitřním i zahraničních trzích a tím zajišťují ekonomicky odůvodněný vztah mezi cenami a podstatnými podmínkami výrobků, u výrobních prostředků vedou ke snížení ceny na jednotku rozhodujícího parametru nebo umožňují odběrateli dosáhnout ekonomický, popřípadě jiný přínos,

• c) zabezpečují, že u kalkulačních způsobů se náklady výroby a oběhu kalkulují pouze v ekonomicky odůvodněné výši, u souběžných výrob nejvýše průměrné náklady při vyloučení okrajových výrobců, a že sazby zisku se stanovují v závislosti na konečné efektivnosti výrob a u vyvážených výrobků podle efektivnosti vývozu.

(2) Způsoby tvorby cen schválené cenovým orgánem pro jednotlivé obory či skupiny výrobků používají závazně všechny organizace, pro něž platí jednotnost cen (dále jen „závazný způsob“), pokud není rozhodnutím cenového orgánu rozsah jejich platnosti omezen. Tyto závazné způsoby cenové orgány průběžně aktualizují na podmínky odpovídající plánované úrovni cen.