Vyhláška federálního ministerstva financí o účetnictví

Oddíl I

Úvodní ustanovení

§ 1

Tato vyhláška upravuje podmínky a náležitosti vedení účetnictví v socialistických a jiných organizacích (dále jen „organizace“).

§ 2

(1) Podle podvojné účetní soustavy vedou účetnictví organizace určené směrnicemi k účtové osnově.^1)

(2) Podle jednoduché účetní soustavy vedou účetnictví organizace určené ostatní metodikou účetnictví.^2)

(3) Hospodářské organizace účtující podle podvojné účetní soustavy vedou základní a vnitropodnikové účetnictví.

§ 3

Vedení účetnictví zabezpečuje pracovník určený vedoucím organizace.

Oddíl II

Účetní doklady

§ 4

(1) Účetní doklady

• a) ověřují uskutečněné hospodářské operace, tj. operace ovlivňující stav hospodářských prostředků organizace, její náklady, výnosy, výdaje a příjmy,

• b) ověřují uskutečněné účetní operace, tj. operace související s účetními převody při účetní uzávěrce, při zúčtování nákladů, výnosů, výdajů a příjmů podle různých třídících hledisek a s opravami účetních zápisů,

• c) dokládají účetní zápisy.

(2) Účetní doklady ověřující uskutečněné hospodářské operace se vyhotovují bez zbytečného odkladu po dokončení těchto operací.

(3) Účetními doklady se nemusí ověřovat a dokládat, s výjimkou oprav účetních zápisů, účetní operace uskutečněné v souladu s projekčně programovou dokumentací prostředky výpočetní a jiné techniky.

§ 5

(1) Jednotlivým účetním dokladem lze ověřit

• a) jednu hospodářskou nebo účetní operaci,

• b) více stejnorodých hospodářských nebo účetních operací, které se uskutečnily téhož dne nebo v určitém období, nejdéle však v průběhu jednoho kalendářního měsíce; za stejnorodé hospodářské nebo účetní operace se považují ty, které lze zaúčtovat stejným jednoduchým nebo složitým účetním zápisem (§ 21 této vyhlášky).

(2) Jednotlivé účetní doklady podle odstavce 1 lze shrnovat do sběrných účetních dokladů. Do jednoho sběrného účetního dokladu se mohou shrnout údaje jednotlivých účetních dokladů ověřujících stejnorodé hospodářské nebo účetní operace nejvýše za jeden kalendářní měsíc. Sběrný účetní doklad může shrnout údaje i z více sběrných účetních dokladů.

§ 6

(1) Jednotlivý účetní doklad ověřující uskutečnění hospodářské operace obsahuje tyto náležitosti:

• a) název účetního dokladu, nevyplývá-li z jeho obsahu alespoň nepřímo,

• b) popis obsahu a označení účastníků hospodářské operace, nevyplývají-li z účetního dokladu alespoň nepřímo,

• c) datum, popřípadě období provedení hospodářské operace,

• d) peněžní částku nebo údaj o množství, popřípadě obojí,

• e) podpis pracovníka, který hospodářskou operaci nařídil nebo schválil a odpovídá za ni,

• f) podpis pracovníků, kteří hospodářskou operaci uskutečnili, jestliže to povaha operace vyžaduje (například v pokladním styku),

• g) datum vyhotovení účetního dokladu,

• h) podpis vyhotovitele účetního dokladu,

• ch) podpisy pracovníků, kteří přezkoušeli účetní doklad.

(2) Vedoucí organizace může písemně stanovit, v kterých případech a za jakých podmínek lze podpisy pracovníků podle odstavce 1 písm. e), f), h) a ch) nahradit jejich označením (jménem, kódem), popřípadě jde-li o podpisy pracovníků podle odstavce 1 písm. h) a ch) označením útvaru organizace (razítkem, kódem), v němž byl účetní doklad vyhotoven nebo přezkoušen. Tímto postupem se nesmí narušit v organizaci odpovědnost pracovníků za nařizování, schvalování a uskutečňování hospodářských operací a za vyhotovování a přezkušování účetních dokladů.

(3) Podpisy pracovníků, kteří přezkoušeli účetní doklad, popřípadě jejich nahrazení podle odstavce 2 se nemusí na účetním dokladu uvádět, pokud se přezkoušení účetního dokladu prokáže jiným způsobem.

(4) Jednotlivý účetní doklad ověřující uskutečněné hospodářské operace vyhotovený prostředky jiné techniky (zařízeními pro vážení, měření, počítání a podobně) obsahuje tyto náležitosti:

• a) název účetního dokladu nebo popis obsahu hospodářské operace,

• b) datum, popřípadě období provedení hospodářské operace,

• c) označení zařízení, které účetní doklad vyhotovilo,

• d) údaj o množství, popřípadě i peněžní částku.

§ 7

Jednotlivý účetní doklad ověřující uskutečnění účetní operace obsahuje náležitosti uvedené v § 6 odst. 1 této vyhlášky, které přicházejí v úvahu pro nepochybné ověření operace.

§ 8

(1) Sběrný účetní doklad obsahuje tyto náležitosti:

• a) název vyjadřující, že jde o sběrný účetní doklad, nevyplývá-li ze sběrného účetního dokladu alespoň nepřímo,

• b) popis obsahu hospodářské nebo účetní operace, která je předmětem ověření shrnutými jednotlivými účetními doklady, nevyplývá-li ze sběrného účetního dokladu alespoň nepřímo,

• c) úhrn peněžních částek nebo údajů o množství, popřípadě oboje tyto údaje; úhrn je třeba rozepsat podle jednotlivých účetních dokladů, pokud jimi není jinak snadno prokazatelný,

• d) období, za které jsou ve sběrném účetním dokladu shrnuty údaje jednotlivých účetních dokladů,

• e) datum vyhotovení sběrného účetního dokladu,

• f) podpis vyhotovitele sběrného účetního dokladu, který odpovídá za jeho správnost, popřípadě označení (razítko, kód) útvaru organizace, v němž byl sběrný účetní doklad vyhotoven.

Jednotlivé účetní doklady jsou součástí sběrného účetního dokladu. Pokud není možné jednotlivé účetní doklady připojit k sběrnému účetnímu dokladu, je nutno v něm uvést místo jejich uložení, popřípadě vyznačit návaznost mezi sběrným účetním dokladem a jednotlivými účetními doklady.

§ 9

Na účetním dokladu (jednotlivém nebo sběrném) nebo jiným způsobem se vyjádří údaje:

• a) o spojitosti účetních dokladů s účetními zápisy,

• b) prokazující úplnost zaúčtovaných účetních dokladů vztahujících se k příslušnému účetnímu období,

• c) prokazující zaúčtování účetních dokladů v účetních knihách.

§ 10

Náležitosti účetních dokladů mohou být umístěny i na písemnostech, které byly podkladem k jejich vyhotovení nebo které prokazují správnost peněžních částek nebo údajů o množství uváděných na účetních dokladech. Uvedené písemnosti jsou součástí účetního dokladu a je nutno zajistit jejich návaznost na účetní doklad. Pokud nejsou uvedené písemnosti připojeny k účetnímu dokladu, ukládají se tak, aby je bylo možno snadno vyhledat a uschovávají se po stejnou dobu jako účetní doklad.

§ 11

Oběh účetních dokladů

Vedoucí organizace písemně stanoví oběh účetních dokladů, ve kterém se zejména

• a) vyhlásí jména a podpisové vzory pracovníků oprávněných nařizovat a schvalovat hospodářské a účetní operace a pracovníků určených k přezkušování přípustnosti operací, popřípadě způsob nahrazení podpisů uvedených pracovníků v souladu s ustanovením § 6 odst. 2 této vyhlášky,

• b) určí, v které fázi oběhu, kterými pracovníky, v jakém rozsahu a jakým způsobem se účetní doklady přezkušují.

Oddíl III

Přezkušování účetních dokladů

§ 12

Účetní doklady se přezkušují z hlediska

• a) věcného, které zahrnuje přezkoušení správnosti údajů včetně správnosti výpočtů obsažených v účetních dokladech a v rozsahu uvedeném v § 13 této vyhlášky také přípustnosti operací těmito doklady ověřovaných s výjimkou údajů, kdy jejich přezkoušení bylo provedeno podle jiného obecně závazného právního předpisu,^3)

• b) formálního, které zahrnuje přezkoušení oprávněnosti pracovníků, kteří nařídili nebo schválili operace ověřované účetními doklady, a úplnosti náležitostí účetních dokladů.

§ 13

(1) Při přezkoušení přípustnosti operací se posuzuje, zda uskutečnění hospodářské nebo účetní operace není v rozporu s obecně závaznými právními předpisy a s vnitřními předpisy organizace.

(2) Přípustnost operací se přezkušuje v případech, které písemně určí vedoucí organizace, popřípadě jím pověřená osoba.

(3) Zjistí-li pracovník přezkušující účetní doklady nepřípustnost ověřované operace, uvědomí o tom pracovníka, který operaci nařídil nebo schválil; trvá-li tento pracovník na jejím provedení nebo neučiní-li opatření k odstranění následků již uskutečněné nepřípustné operace, pracovník přezkušující účetní doklady uvědomí o tom písemně vedoucího organizace, popřípadě jím pověřenou osobu, a opisem pracovníka, který zabezpečuje v organizaci vedení účetnictví. Vedoucí organizace, popřípadě jím pověřená osoba zabezpečí nápravu v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

§ 14

(1) Účetní doklady se přezkušují po věcné i formální stránce před jejich zaúčtováním.

(2) Po zaúčtování lze účetní doklady přezkušovat po věcné stránce jen tehdy, jde-li o účetní doklady,

• a) ověřující zpravidla stejnorodé operace, které se vyskytují ve velkém množství,

• b) které s ohledem na způsob zpracování nelze přezkušovat před jejich zaúčtováním,

• c) které se účtují podle ustanovení směrnic k účtové osnově ihned po jejich vyhotovení.

(3) Jestliže byly účetní doklady přezkoušeny podle předchozího odstavce až po jejich zaúčtování nebo v případě zaúčtování účetního dokladu, který ověřuje nepřípustnou operaci, opraví se účetní zápisy doložené uvedenými účetními doklady podle ustanovení § 51 až 54 této vyhlášky.

§ 15

(1) Z hlediska věcného přezkušují účetní doklady pracovníci určení vedoucím organizace, popřípadě jím pověřenou osobou z pracovníků, kteří se podílejí na oběhu účetních dokladů, popřípadě na jejich zpracování či zaúčtování. Pro přezkušování účetních dokladů z hlediska věcného mohou být určeni i pracovníci, kteří operace zachycené v těchto účetních dokladech nařídili nebo schválili; pracovníci, kteří operace nařídili nebo schválili, nemohou přezkušovat přípustnost uvedených operací.

(2) Z hlediska formálního přezkušují účetní doklady účetní pracovníci.

(3) Přezkušování účetních dokladů lze uskutečnit kontrolními postupy v souladu s projekčně programovou dokumentací prostředky výpočetní a jiné techniky.

§ 16

Vedoucí organizace, popřípadě jím pověřená osoba písemně stanoví povinnost pracovníků věcně příslušných útvarů organizace poskytovat osobám, které přezkušují účetní doklady, požadovaná vysvětlení, popřípadě písemné odborné posudky.

§ 17

(1) Jednotlivé účetní doklady shrnované do sběrného účetního dokladu se přezkušují podle § 12 až 15 této vyhlášky se zřetelem k povaze operací buď postupně při jejich vzniku nebo najednou.

(2) U sběrných účetních dokladů se přezkušuje úplnost jejich náležitostí a shoda jejich číselných údajů s číselnými údaji jednotlivých účetních dokladů do nich shrnutých.

(3) Sběrné účetní doklady přezkušují účetní pracovníci v rozsahu podle odstavce 2.

Oddíl IV

Účetní zápisy a účetní knihy

§ 18

Účetními zápisy se zachycují v účetních knihách stavy hospodářských prostředků a jejich změny, k nimž dochází v důsledku uskutečněných hospodářských a účetních operací (dále jen „účetní případy“).

§ 19

Účetní zápisy se provádějí tak, aby se zabránilo jejich nepřípustnému dodatečnému doplňování, změnám a úpravám. Volné řádky nebo prázdné plochy mezi jednotlivými účetními zápisy se proškrtnou; mohou se však ponechat, jestliže dodatečné doplňování vylučuje použitá účetní technika.

§ 20

(1) Odvození účetních zápisů programem zpracování dat prostředky výpočetní a jiné techniky z dat zaznamenaných na technických nosičích či z dat při jejich dálkovém přenosu se prokazuje projekčně programovou dokumentací.

(2) Při vedení účetnictví prostředky výpočetní a jiné techniky se nemusí samostatně zachycovat v hlavní knize, popřípadě v knihách analytické evidence a dokládat účetními doklady účetní zápisy související s uzávěrkovými účetními operacemi (§ 29 odst. 1 této vyhlášky). Účetní písemností (například sestavou) se přitom zajistí přehled o údajích vznikajících při uzávěrkových účetních operacích (například o tvorbě a rozdělení hospodářského výsledku, nerozděleném nebo překročeném rozdělení hospodářského výsledku, zúčtovaných rozpočtových příjmech a výdajích); uvedená účetní písemnost je součástí účetních knih a uschovává se po stejnou dobu jako účetní knihy. V účetních knihách je vždy nutné zachytit výsledek uzávěrkových účetních operací a promítnout jej do stavu aktiv nebo pasív organizace.

§ 21

(1) Účetní zápisy na syntetických, popřípadě i analytických účtech jsou buď jednoduché nebo složité.

(2) Při jednoduchém účetním zápisu má zápis na straně Má dáti jednoho účtu souvztažný zápis na straně Dal druhého účtu.

(3) Při složitém účetním zápisu

• a) účetní zápis na straně Má dáti (Dal) jednoho účtu má souvztažné zápisy na straně Dal (Má dáti) více účtů nebo

• b) účetní zápisy na straně Má dáti (Dal) několika účtů mají souvztažné zápisy na straně Dal (Má dáti) více účtů.

(4) Pokud se k vyjádření spojitosti účetního dokladu s účetním zápisem [§ 9 písm. a) této vyhlášky] používá účtovací předpis, uvádějí se v něm syntetické, popřípadě i analytické účty a jejich strany podle odstavce 2 nebo 3 a jde-li o složitý účetní zápis, uvede se v účtovacím předpisu též rozpis příslušných peněžních částek.

§ 22

(1) Účetní případy se při zachycování v účetních knihách třídí a seskupují především podle věcného hlediska. Účetní zápisy je nutné uspořádat tak, aby umožňovaly přezkoušení zaúčtování všech účetních případů správnými částkami do příslušného účetního období a na správné účty a jejich strany. Účetní případy je nutné zachytit alespoň v jedné účetní knize podle jednotlivých, popřípadě sběrných účetních dokladů.

(2) Zaúčtování všech účetních případů správnými částkami do příslušného účetního období lze též prokázat účetní knihou (deníkem), v níž se účetní případy zachycují v časovém uspořádání.

(3) Při vedení účetnictví prostředky výpočetní a jiné techniky obsahuje alespoň jedna účetní kniha údaje umožňující kontrolu návaznosti jednotlivých účetních zápisů na údaje účetních dokladů zaznamenané na technické nosiče dat (dále jen „vstupní data“). Zaúčtování všech účetních případů správnými částkami do příslušného účetního období lze v tomto případě prokazovat i zhotovováním opisu vstupních dat, který je účetní knihou.

§ 23

(1) Účetní případy se podle věcného hlediska zachycují:

• a) v hlavní knize (knize syntetické evidence),

• b) v knihách analytické evidence.

(2) Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu (§ 27 této vyhlášky), které obsahují alespoň tyto údaje:

• a) zůstatek k začátku prvního dne roku,

• b) souhrnné obraty strany Má dáti a Dal podle jednotlivých měsíců od začátku roku,

• c) zůstatek ke konci posledního dne sledovaného měsíce.

(3) Knihy analytické evidence si vytváří a jejich obsah určuje organizace v souladu se svými potřebami řízení, s požadavky účetních výkazů a s ustanovením směrnic k účtové osnově.

(4) Jestliže se v hospodářských organizacích organizuje vnitropodnikové účetnictví odděleně od základního účetnictví, jsou účty vnitropodnikového účetnictví součástí samostatné účetní knihy a nezahrnují se do hlavní knihy.

§ 24

(1) Syntetická evidence se vede v peněžních jednotkách.

(2) Analytická evidence se podle povahy hospodářských operací a v souladu s potřebami řízení organizace vede v peněžních jednotkách nebo v jednotkách množství, popřípadě v obojích těchto jednotkách. Vede-li se analytická evidence jen v jednotkách množství, lze zajistit vazbu v peněžních jednotkách jen v souhrnu na zůstatek syntetického účtu, popřípadě jeho obraty strany Má dáti a Dal.

(3) Peněžní částky v analytické evidenci odpovídají příslušným souhrnným peněžním částkám na syntetickém účtu (účtech), k němuž (k nimž) se analytická evidence vede.

§ 25

(1) Syntetické účty se označí číslem a názvem podle účtového rozvrhu. Analytické účty lze označit jen číslem, přičemž z jejich označení musí být zřejmé, ke kterému syntetickému účtu (účtům) se vedou.

(2) Při vedení účetnictví prostředky výpočetní a jiné techniky postačí označovat syntetické i analytické účty jen číslem, popřípadě zvolenými číselnými znaky.

§ 26

Seznam účetních knih

(1) Každá organizace založí a průběžně aktualizuje seznam účetních knih; v seznamu se uvede u každé účetní knihy název odpovídající jejímu obsahu, popřípadě též vymezení její funkce v účetnictví.

(2) Každá organizace založí a průběžně aktualizuje též seznam (seznamy) číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek užívaných při vedení účetnictví s uvedením jejich významu, popřípadě stanoví způsob jejich utajení a ochrany.

(3) Seznam účetních knih a seznam číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek mohou být spojeny s písemnostmi sloužícími v účetnictví k jiným účelům.

§ 27

Účtový rozvrh

(1) Organizace si sestaví pro každý rok účtový rozvrh, v němž podle stanovené účtové osnovy a směrnic k ní uvede číselná označení, popřípadě i zvolené číselné znaky a názvy syntetických účtů potřebných k zachycení účetních případů, které se mohou v organizaci během roku vyskytnout. Vznikne-li v průběhu roku potřeba dalších syntetických účtů, účtový rozvrh se doplní.

(2) Pokud nedochází k 1. lednu běžného roku ke změně účtového rozvrhu platného v minulém roce, vyhlásí se v organizaci písemně prodloužení jeho platnosti.

(3) Účtový rozvrh může obsahovat i analytické účty, popřípadě účty vnitropodnikového účetnictví, jestliže se organizuje odděleně od základního účetnictví.

§ 28

Otevírání účtů

(1) Stavy aktiv a pasív se zachycují na příslušných syntetických, popřípadě i analytických účtech:

• a) ke dni zřízení organizace, k němuž se otevírají účty,

• b) k 1. lednu každého roku, pokračuje-li organizace ve své činnosti,

• c) ke dni sloučení nebo splynutí organizace s jinou organizací, ke dni jejího rozdělení a ke dni jejího zrušení (ke dni zahájení její likvidace).

(2) Stavy aktiv a pasív, jimiž se při pokračující činnosti organizace účty hlavní knihy otevírají, navazují na stavy aktiv a pasív, jimiž byly tyto účty uzavřeny k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období, popřípadě upravené o prokázané důsledky celostátně vyhlášených změn v ocenění hospodářských prostředků.

(3) Syntetické účty se nově otevírají pro každý rok. Pokračuje-li se při zápisech na analytických účtech v příštím roce na témže účtovém listě, je třeba nové zápisy zřetelně oddělit od zápisů předchozího roku.

§ 29

Účetní uzávěrka

(1) Na syntetických účtech a zpravidla i na analytických účtech se vyúčtují k 31. prosinci každého roku (roční rozvahový den) po zachycení všech účetních případů roku uzávěrkové účetní operace podle metodiky pro účtování na konci roku.

(2) Účetní uzávěrka se v organizaci provádí také ke dni jejího sloučení nebo splynutí s jinou organizací, ke dni jejího rozdělení, ke dni jejího zrušení, ke dni skončení její likvidace.

Oddíl V

Forma účetních knih a ostatních účetních písemností

§ 30

Účetní knihy se mohou vést na volných listech, formou záznamů na technických nosičích dat a formou sestav, popřípadě jako vázané knihy.

§ 31