Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňují vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, a některé další předpisy o nemocenském pojištění

Typ Vyhláška
Publikace 1990-06-29
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 178/1968 Sb., vyhlášky č. 113/1975 Sb., vyhlášky č. 165/1979 Sb., vyhlášky č. 79/1982 Sb., vyhlášky č. 154/1983 Sb., vyhlášky č. 80/1984 Sb., vyhlášky č. 134/1984 Sb. a vyhlášky č. 239/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:

„(3) Závod může postupovat podle předchozích odstavců jen se souhlasem příslušného orgánu nemocenského pojištění.“.

„§ 12a

Při stanovení a výpočtu nemocenského u pracovníků, jejichž mzdy se vypočítávají na počítačích, se postupuje podle ustanovení § 1 až 10 s těmito odchylkami:

„(3) U pracovníků, jejichž mzdy se vypočítávají na počítačích, se nemocenské poskytuje za tolik hodin, kolik by jich pracovník jinak odpracoval podle rozvržení pracovní doby pro něj určené, přičemž v nižší procentní sazbě^1) se poskytuje za tolik hodin, kolik by jich jinak pracovník odpracoval podle rozvržení pracovní doby v prvních třech pracovních dnech pracovní neschopnosti.

(4) Při uplatnění pružné pracovní doby jako pružného pracovního týdne při rovnoměrně rozvržené pracovní době nebo jako pružného čtyřtýdenního pracovního období při nerovnoměrně rozvržené pracovní době se pracovníkům odměňovaným hodinovou mzdou, pracovníkům, u nichž se stanoví nemocenské na hodiny, a pracovníkům, jejichž mzdy se vypočítávají na počítačích, poskytuje nemocenské v jednotlivých pracovních dnech za tolik hodin, kolik jich v průměru připadá podle rozvrhu pracovní doby platného pro pracovníka na pracovní den (směnu); stejně se postupuje u pracovníků odměňovaných měsíční mzdou, jestliže se jim tato mzda přepočítává v jednotlivých obdobích podle počtu pracovních hodin určených na příslušný měsíc harmonogramem směn.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

„(1) Jestliže pracovník za trvání zaměstnání v jedné organizaci vstoupil do zaměstnání v druhé organizaci, v tomto zaměstnání koná práci místo práce v první organizaci (nikoliv souběžně s ní) a pracovní neschopnost (karanténa) vznikla za trvání zaměstnání v druhé organizaci, náleží mu nemocenské ze zaměstnání, v němž dosahuje vyššího výdělku.“.

„§ 36

Zvýšení nemocenského při aktivní tuberkulóze

(1) Skutečnost, že jde o pracovní neschopnost pro aktivní tuberkulózu, se dokládá potvrzením o pracovní neschopnosti ověřeným příslušným odborným oddělením zdravotnického zařízení, popřípadě jiným k tomu pověřeným zdravotnickým zařízením.

(2) Nemocenské zvýšené při aktivní tuberkulóze se poskytuje od počátku druhého měsíce trvání pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu, a to po dobu, po kterou je pracovník neschopen práce z tohoto důvodu, nejdéle však do uplynutí podpůrčí doby, popřípadě do uplynutí doby, na kterou mu bylo povoleno prodloužení výplaty nemocenského podle § 35.“.

„(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro pracovníky po skončení civilní služby.“.

„(2) Zjistí-li příslušný orgán nemocenského pojištění, že závod poskytl dávku podle § 75 odst. 1 písm. c) v rozporu s platnými předpisy, dá příkaz, aby další poskytování dávky bylo zastaveno. Závod je povinen tento příkaz ihned provést.“.

„(1) Dávky se vyplácejí podle příslušných dokladů.“.

„§ 79

(1) Kde se v této vyhlášce mluví o zaměstnání, rozumí se tím i členství v nezemědělském družstvu, jehož součástí je též pracovní vztah.

(2) Kde se v této vyhlášce mluví o organizaci, rozumí se tím pro účely nemocenského pojištění i občan, který zaměstnává jiné občany v zaměstnání zakládajícím nemocenské pojištění. Má-li takový občan povahu tzv. malého závodu, není povinen plnit úkoly uvedené v § 75 odst. 1 a 2.“.

Čl. II

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb. a vyhlášky č. 123/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:

„(1) Za experty v zahraničí (dále jen „experti“) se pro účely nemocenského pojištění považují českoslovenští občané, kteří byli vysláni ústředním orgánem státní správy do zahraničí k výkonu činnosti pro mezinárodní organizaci.“.

„§ 102e

Poměr k jinému pojištění (zabezpečení)

Přídavky na děti a jednorázové dávky nemocenského pojištění (podpora při narození dítěte a pohřebné) nenáleží z pojištění podle tohoto oddílu, jestliže je již na ně nárok z pojištění (zabezpečení) občana vykonávajícího civilní službu z jiného důvodu.“.

Čl. III

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb. a vyhlášky č. 147/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:

„K příplatku k přídavkům na děti

(K § 24 odst. 2 zákona)

§ 7a

(1) Za umístění dítěte v zařízení pro takové děti se nepovažuje doba přerušení pobytu dítěte v tomto zařízení v době školních prázdnin, které trvá po celý kalendářní měsíc.

(2) Léčebný pobyt dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte vyžadujícího mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou v ústavním zařízení léčebně preventivní péče se počínaje sedmým měsícem považuje za umístění dítěte v zařízení pro takové děti.“.

Čl. IV

Vyhláška č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb. a vyhlášky č. 155/1983 Sb., se mění a doplňuje takto:

„(2) Vězeňský ústav zúčtuje pojistné a dávky nemocenského pojištění odsouzených měsíčně podle své příslušnosti s ministerstvem spravedlnosti České republiky nebo ministerstvem spravedlnosti Slovenské republiky; tato ministerstva zúčtují úhrn pojistného a dávek měsíčně za všechny vězeňské ústavy s příslušnými orgány nemocenského pojištění určenými zákony národních rad.“.

Čl. V

(2) Jestliže vznikl advokátu nárok na peněžitou dávku nemocenského pojištění nahrazující mzdu před 1. červencem 1990 a důvod pro její poskytování trvá i po 30. červnu 1990, poskytuje se taková dávka dále z nemocenského pojištění zaměstnanců; z tohoto pojištění se poskytnou i jednorázové dávky a přídavky na děti, jestliže podmínky rozhodné pro jejich přiznání trvají nebo se splnily během doby, po kterou advokát pobírá peněžitou dávku nahrazující mzdu. Povinnosti závodu vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní v takovém případě právní nástupce krajského sdružení advokátů, jehož byl advokát členem.

Čl. VI

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.

Ministr:

Miller v. r.

^1) § 18 odst. 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 148/1983 Sb.

^2) Např. § 299 odst. 1 občanského soudního řádu.

^1) § 35 a násl. vyhlášky č. 165/1979 Sb.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.