Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zjednodušení úpravy odměňování dělníků, obchodně provozních a technickohospodářských pracovníků

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška se vztahuje

• a) na dělníky odměňované podle mzdových předpisů vydaných ústředními orgány^1) (dále ten „mzdový předpis o odměňování dělníků“),

• b) na obchodně provozní pracovníky odměňované podle výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 2. srpna 1985 č. j. 514-18544-5111 o odměňování obchodně provozních pracovníků^2) (dále jen „výnos z 2. 8. 1985“),

• c) na technickohospodářské pracovníky odměňované podle výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 12. září 1984 č. j. 51-12430-3156 o odměňování technickohospodářských pracovníků,^3) ve znění opatření ze dne 30. srpna 1985 č. j. 515-19738-5122^4) a výnosu ze dne 13. července 1987 č. j. 514-33885-5112,^5) a na technickohospodářské pracovníky podniků a hospodářských zařízení společenských organizací odměňované podle předpisů vydaných příslušnými ústředními orgány společenských organizací^6) (dále jen „výnos z 12. 9. 1984“),

• d) na dělníky, obchodně provozní a technickohospodářské pracovníky

• 1. v pracovním poměru k podnikateli,^7) který zaměstnává nad 200 pracovníků,

• 1. akciových společností^8) a obdobných společností,

• 1. podniků se zahraniční majetkovou účastí,^9) cizozemských organizací^10) a organizací s mezinárodním prvkem,^10) pokud se na ně nevztahuje zvláštní předpis,

(dále jen „organizace“).

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na pracovníky v malých organizacích,^11) na pracovníky dělnických povolání v orgánech státní správy a některých dalších organizacích^12) a na pracovníky odměňované podle zvláštních předpisů.^13)

§ 2

Obecné ustanovení

Pokud mzdové předpisy o odměňování dělníků, výnos z 12. 9. 1984 a výnos z 2. 8. 1985 vyžadují k provedení některého opatření souhlas nadřízeného nebo ústředního orgánu, není tohoto souhlasu třeba.

§ 3

Odměňování dělníků

(1) V pravomoci příslušného ústředního orgánu při odměňování dělníků je i nadále

• a) vydávání, změny a doplňky kvalifikačních katalogů, resortních (odvětvových) sborníků příkladů pracovních činností a resortních sborníků převzatých dělnických povolání,

• b) vydávání, změny a doplňky resortních seznamů příkladů fyzicky mimořádně namáhavých prací a resortních seznamů (sborníků) prací odměňovaných příplatkem za ztížené a zdraví škodlivé pracovní prostředí skupiny II; přitom výši příplatků této skupiny v rámci rozpětí stanoví organizace;

• c) stanovení jednotných sazeb odměn za výkon inspekčních dispečerských a podobných pohotovostních služeb.

(2) Organizace může odměňovat dělníky

• a) zabezpečující údržbu, opravy, seřizování strojů a zařízení stupnicí mzdových tarifů, která je převážně uplatňována v provozech, popř. úsecích, pro něž tyto činnosti zajišťují;

• b) vykonávající práce zařazené do 2. tarifní třídy mzdovým tarifem 3. tarifní třídy;

• c) druhou základní stupnicí mzdových tarifů ve výrobních a provozních úsecích, pro něž je ve mzdových předpisech pro odměňování dělníků stanovena první základní stupnice.

(3) Organizace není povinna při odměňování dělníků

• a) přiznávat jim osobní třídu a poskytovat příplatek při přidělení práce s nižším mzdovým tarifem, než je tarif osobní třídy;

• b) individuální úkolovou mzdou dodržovat rozdíl mezi jejich průměrnou osobní třídou a průměrnou tarifní třídou vykonávaných prací ve výši 0,3 třídy.

§ 4

Odměňování obchodně provozních pracovníků

(1) V pravomoci příslušného ústředního orgánu při odměňování obchodně provozních pracovníků je i nadále koordinace, doplňování a změny kvalifikačního katalogu.

(2) Příplatek za práci v sobotu a neděli podle § 11 odst. 1 výnosu z 2. 8. 1985 lze poskytovat též pracovníkům provozních jednotek uvedených v § 11 odst. 2, pokud je to pro ně výhodnější.

§ 5

Odměňování technickohospodářských pracovníků

(1) V pravomoci příslušného ústředního orgánu při odměňování technickohospodářských pracovníků je i nadále koordinace, doplňování a změny kvalifikačního katalogu, stanovení systémů kategorizace organizací a stanovení podmínek pro poskytování odměn za výkon inspekčních a dispečerských služeb.

(2) Při uplatňování výnosu z 12. 9. 1984 stanoví

• a) zařazení funkce vedoucího organizace (ředitele, předsedy družstva apod.) do tarifních tříd podle kategorizace organizací a výši osobního ohodnocení (mimořádného osobního ohodnocení) zakladatel a u družstev, akciových společností a obdobných organizací jejich příslušný orgán;

• b) zařazení funkce vedoucího organizační jednotky, náměstka vedoucího organizace, zástupce vedoucího organizační jednotky, vedoucího vnitropodnikového útvaru a vedoucího oddělení do tarifních tříd organizace; přitom přihlíží k náročnosti, odpovědnosti a rozsahu činnosti funkce, popřípadě řízeného úseku nebo útvaru.

(3) Stupnici mzdových tarifů Ib lze uplatnit u uvedeného okruhu funkcí též na úsecích s velmi obtížnými a ztíženými podmínkami.

(4) Vedení (řízení) skupiny pracovníků v odborných činnostech se obecně předpokládá u funkcí ve 13. a vyšší tarifní třídě.

(5) Absolventy vysokých a středních škol lze zařazovat po dobu nástupní praxe (dalšího zapracování) do nejnižších funkcí a tarifních tříd, pro něž je předepsán jako kvalifikační předpoklad stupeň školního vzdělání, kterého absolventi dosáhli.

§ 6

Odměňování pracovníků v dalších organizacích

(1) Při odměňování technickohospodářských pracovníků v organizacích uvedených v § 1 odst. 1 písm. d) se postupuje obdobně podle výnosu z 12. 9. 1984 a této vyhlášky.

(2) Při odměňování dělníků v organizacích uvedených v § 1 odst. 1 písm. d) se postupuje obdobně podle mzdového předpisu o odměňování dělníků platného v příslušném odvětví a této vyhlášky.

(3) Při odměňování obchodně provozních pracovníků v organizacích uvedených v § 1 odst. 1 písm. d) se postupuje obdobně podle výnosu z 2. 8. 1985 a této vyhlášky.

§ 7

Společná ustanovení

(1) Vymezení okruhu technickohospodářských a obchodně provozních pracovníků, jimž se poskytuje osobní ohodnocení, je v pravomoci organizace.

(2) Kvalifikační požadavek odborné praxe pro jednotlivá povolání a funkce uvedený v příslušných kvalifikačních katalozích se považuje pouze za orientační; délku odborné praxe pro kvalitní výkon jednotlivých povolání určí organizace. O zařazení pracovníků do funkcí a tarifních tříd, kteří nesplňují kvalifikační předpoklad vzdělání, rozhoduje organizace; ustanovení § 46 odst. 1 písm. e) zákoníku práce tím není dotčeno.

(3) Organizace je povinna poskytovat dělníkům, obchodně provozním a technickohospodářským pracovníkům podle příslušných mzdových předpisů mzdové příplatky za práci přesčas, o sobotách a nedělích, v nočních směnách, ve výškách nad 50 m, ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách skupiny II, a práci ve zdravotně vysoce rizikových pracovních podmínkách^14) a odměnu za pracovní pohotovost. O uplatnění ostatních mzdových příplatků uvedených ve mzdových předpisech a o podmínkách pro jejich poskytování rozhoduje organizace; pokud se tyto příplatky neuplatní, lze rozdílnou náročnost a obtížnost pracovních podmínek vyjádřit v prémiích nebo odměnách, popř. ostatních složkách mzdy.

(4) Organizace může jednotlivé mzdové příplatky stanovit průměrnými částkami (paušalizovat), tyto částky kumulovat do jedné popřípadě několika částek a poskytovat v této částce až po dobu 1 roku, pokud dříve nedojde k podstatné změně pracovních podmínek; přitom organizace není povinna vést soustavnou evidenci nároků pracovníků podle jednotlivých příplatků.

(5) Pokud podle této vyhlášky přísluší pravomoc ústřednímu orgánu, rozumí se tím u bytových, spotřebních a výrobních družstev, u podniků a hospodářských zařízení společenských organizací a u organizací uvedených v § 1 odst. 1 písm. d) příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí, není-li touto vyhláškou stanoveno jinak [§ 5 odst. 2 písm. a)].

§ 8

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. června 1988 č. j. 51-27702-5122 o úpravě odměňování pracovníků státních podniků a družstev (reg. v částce 26/1988 Sb.).

§ 9

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1990.

Ministr:

Miller v. r.

^1) Předpisy vydané k provedení zásad druhé etapy programu zvýšení ekonomické účinnosti mzdové soustavy podle usnesení vlády ČSSR č. 32/1984 a č. 110/1985.

^2) Reg. v částce 24/1985 Sb.

^3) Reg. v částce 22/1984 Sb.

^4) Reg. v částce 22/1985 Sb.

^5) Reg. v částce 17/1987 Sb.

^6) Směrnice ÚV NF ČSSR ze dne 11. 6. 1986 č. j. 89/86 o odměňování THP v některých hospodářských zařízeních organizací v ekonomické působnosti NF, ve znění směrnic ze dne 18. 11. 1987 č. j. 152/87(18). Směrnice ÚV NF ČSSR ze dne 28. 10. 1987 č. j. 137/87 o odměňování THP v nevýrobních oborech činnosti hospodářských zařízení organizací v ekonomické působnosti NF, ve znění směrnic ze 13. 12. 1988 č. j. III/725/88. Výnos federálního výboru Svazu invalidů ze dne 26. ledna 1987 č. 2/1987 o odměňování THP v hospodářských zařízeních Svazu invalidů v ČSR a SSR, ve znění výnosu federálního výboru Svazu invalidů ze dne 1. září 1987 č. 4/1987.

^7) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.

^8) Zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech.

^9) Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění pozdějších předpisů.

^10) § 6 zákoníku práce. Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů.

^11) Vyhláška FMPSV č. 146/1989 Sb., o odměňování pracovníků v malých organizacích.

^12) Výnos FMPSV ze dne 26. 5. 1988 č. j. 515-38434-5147 o odměňování pracovníků dělnických povolání v orgánech státní správy a některých dalších organizacích (reg. v částce 26/1988 Sb.).

^13) Např. výnos FMPSV ze dne 8. 4. 1988 č. j. 515-34264-5129 o odměňování pracovníků v závodních jednotkách požární ochrany (reg. v částce 17/1988 Sb.).

^14) Směrnice FMPSV ze dne 30. 12. 1981 č. j. 313-1422/ 7203 pro odměňování zdravotně vysoce rizikových prací při použití izolačních dýchacích přístrojů (reg. v částce 8/1982 Sb., publikovány pod č. 1/1982 Ú. v. ČSR a č. 17/1981 Ú. v. SSR).