Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení

Čl. I

Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 3 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Organizace jsou povinny při sepsání záznamu o úrazu postupovat podle příloh č. I, II a III této vyhlášky.

(4) Pokud organizace používají nebo chtějí používat jiný doklad než uvedený v příloze I sloužící k přípravě (ke sběru) dat o pracovních úrazech pro zpracování prostředky výpočetní techniky, musí takový doklad obsahovat verbální informace alespoň v rozsahu uvedeném v příloze I. Použití jiného dokladu oznámí organizace neprodleně orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.

• 1. V § 5 odst. 4 písm. d) zní:

• „d) příslušnému odborovému svazu, hromadný úraz též Českomoravské komoře Československé konfederace odborových svazů nebo Konfederaci umění a kultury nebo příslušnému okresnímu výboru Českomoravského rolnického družstevního svazu, jde-li o jednotné zemědělské družstvo, nebo Svazu českých a moravských výrobních družstev, jde-li o výrobní družstvo, nebo Svazu českých a moravských bytových družstev, jde-li o organizaci bytového družstevnictví.“.

• 1. V § 5 odst. 4 se vypouští ustanovení písmena f).

• 1. § 7 odst. 3 písm. a) zní:

• „a) příslušnému odborovému svazu a jde-li o hromadný pracovní úraz též Českomoravské komoře Československé konfederace odborových svazů nebo Konfederaci umění a kultury nebo příslušnému okresnímu výboru Českomoravského rolnického družstevního svazu, jde-li o jednotné zemědělské družstvo, nebo Svazu českých a moravských výrobních družstev, jde-li o výrobní družstvo, nebo Svazu českých a moravských bytových družstev, jde-li o organizaci bytového družstevnictví,“.

• 1. V § 7 odst. 3 se vypouští ustanovení písmena d).

• 1. V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Tam, kde se v této vyhlášce používá výraz „ROH“, rozumí se tím „Československá konfederace odborových svazů a Konfederace umění a kultury“, kde se používá výraz „ZV ROH“, rozumí se tím „závodní výbor příslušné odborové organizace“ nebo „organizace, která plní úkoly společenské kontroly.“.

• 1. Součástí vyhlášky jsou přílohy I, II a III, které znějí:

„I. Záznam o úrazu,^1) II. Pokyny pro vyplňování záznamu o úrazu, III. Klasifikace zdrojů a příčin úrazů“.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda Českého úřadu bezpečnosti práce:

Ing. Gerner v. r.

Předseda Českého báňského úřadu:

Ing. Bartoš v. r.

Příloha I

[image omitted]

Příloha II

Pokyny pro vyplňování záznamu o úrazu

V záhlaví se nevyplňuje čtvercový rámeček a údaj „Oborové ředitelství“.

Pokud je vnitřní organizační jednotka^1) zároveň evidující a vykazující jednotkou, uvede se namísto sídla organizace sídlo, okres a kraj této jednotky.

V rubrice 4 se uvádějí údaje o době úrazu, o druhu zranění (zlomenina, vymknutí, tržná rána, zhmožděnina, oděrky, popálení, perforace oka cizím tělesem apod.), dále se uvádí zraněná část těla (pravé oko, levé koleno, levý nárt, pravé předloktí, temeno hlavy nebo při vnitřních poraněních např. břicho, hrudník, pánev apod.). V nejasných případech je třeba použít diagnózy uvedené v „Potvrzení pracovní neschopnosti“, nebo se přímo dotázat lékaře, který poskytl první ošetření. Nakonec se uvede i místo, kde k úrazu došlo.

V rubrice 9 v případech, kdy byl úraz způsoben nebo ovlivněn jinou osobou, se uvádí, pokud šlo o pracovníka jiné organizace, i údaje o jménu a sídle této organizace.

Působilo-li při úrazu více zdrojů a příčin, uvedou se v orámované části v dolním pravém rohu rubrik 8 a 9 tyto údaje do závorky.

V rubrice 10 se uvádí u přijatých opatření jejich termín a pracovník, který za jejich provedení odpovídá, včetně jeho podpisu.

Pokud pro požadované údaje v záznamu o úrazu není v příslušné rubrice dostatek místa, uvedou se tyto údaje s označením rubrik na zvláštní příloze.

Příloha III

Klasifikace zdrojů a příčin úrazů

Správná a jednotně prováděná klasifikace zdrojů a příčin úrazů je předpokladem k vytváření takových pracovních podmínek, které podstatněji sníží možnost pracovních úrazů.

(1) Všeobecné zásady

Za zdroj úrazu se považuje předmět (stroj, dopravní prostředek, materiál apod.), látka (pára, plyn, chemikálie apod.) nebo energie, popř. lidská bytost, zvíře nebo přírodní živel, které svým náhlým vnějším působením přivodily poranění (úraz) pracovníka přímo nebo nepřímo tím, že při nějaké jeho činnosti, popř. při náhodném jeho styku s ním byly bezprostředním podnětem ke vzniku úrazové nehody.

Ve většině případů nepůsobí zdroj úrazu samotný, t. j. izolovaně. Zpravidla se tu vyskytuje ještě další činitel nebo činitelé, jakožto vnitřní příčiny toho, že nějaký zdroj způsobil nehodu nebo přímé zranění. Stav úrazového ohrožení (možnost vzniku nehody) tu vyplývá např. z toho, že zdroj úrazu není upraven nebo dostatečně zajištěn po stránce bezpečnosti práce, nebo že s ním je nesprávně manipulováno, jsou odstraňována bezpečnostní zařízení, ochranné pomůcky, nebo jinak nejsou dodržovány bezpečnostní předpisy, používá se nebezpečných pracovních postupů (ať vědomě nebo z nedostatku znalosti, výcviku apod.), nebo že osoby přicházející se zdrojem úrazu do styku nejsou náležitě poučeny o svém ohrožení apod. V těchto okolnostech, které spoluvytvářejí nebo zvyšují stav ohrožení pracovníka, je obsažena odpověď na otázku, jaká byla příčina úrazu, a proto jsou zahrnovány pod pojmem příčin úrazů.

Pro účely statistického zpracování je třeba úrazové znaky (zdroje a příčiny) třídit. Třídění se provádí nejprve hrubě, t. j. jednotlivé individuální zdroje nebo příčiny úrazů, které jsou po určité stránce stejnorodé nebo aspoň značně příbuzné, jsou zahrnuty do základních skupin. Tak např. u zdrojů představuje každá základní skupina ucelenou skupinu jednotlivých zdrojů charakterizujících určitý okruh úrazového nebezpečí a stejnorodých z hlediska jejich funkce nebo způsobu používání ve výrobním procesu.

Uvnitř těchto základních skupin se provádí podrobnější třídění, kde např. zdroje po určité stránce stejnorodé (a proto zahrnuté do jedné základní skupiny) se vzájemně rozlišují se zřetelem na určité zvláštnosti jejich používání ve výrobním procesu nebo na určité, sobě blíže příbuzné druhy, popř. s ohledem na druh působení, a tvoří se z nich podskupiny.

Schéma zdrojů obsahuje 11 základních skupin označených pro účely evidence římskými číslicemi I.-XI. V rámci těchto základních skupin jsou zdroje úrazů roztříděny dále do podskupin.

Schéma příčin úrazů se skládá ze 14 základních skupin.

(2) Klasifikační schéma zdrojů úrazů

I. Dopravní prostředky

I-00 Motorové i nemotorové dopravní prostředky letecké

I-01 Motorové i nemotorové dopravní prostředky vodní

I-02 Motorové silniční dopravní prostředky

I-03 Dopravní prostředky železniční, vč. pouličních drah, veřejných lanovek a neveřejné dopravy po koleji

I-04 Nemotorové dopravní prostředky silniční (povozy s potahem, jízdní kola, ruční vozíky apod.)

I-05 Motorové dopravní prostředky vnitropodnikové (kolejové i bez kolejí)

I-06 Vnitropodnikové lanovky, řetězovky a úklonné (úpadní, svážné) dráhy na koleji

I-07 Nemotorové dopravní prostředky vnitropodnikové (na koleji i bez)

II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky

II-08 Jeřáby a jiná zdvihadla pro různosměrnou dopravu (motorové i nemotorové)

II-09 Výtahy, elevátory, těžní stroje a jiná zdvihadla pro svislou dopravu

II-10 Dopravníky (transportéry) včetně vnitropodnikových visutých drah

II-11 Zvedací a dopravní zařízení - pomůcky

III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní)

• a) stroje hnací, převod hnací síly

III-12 Stabilní hnací stroje, motory, generátory, agregáty apod. a pohyblivé stroje použité jako hnací

III-13 Motory dopravních prostředků (mimo dopravu)

III-14 Zařízení pro převod hnací síly

• b) obráběcí stroje na dřevo (použité popř. i na jiný materiál)

III-15 Okružní, rámové a jiné pily na dřevo

III-16 Soustruhy a vrtačky na dřevo

III-17 Frézovací, drážkovací a žlábkovací stroje na dřevo

III-18 Hoblovací, brousící a leštící stroje na dřevo

III-19 Sdružené a ostatní, popř. speciální stroje dřevoobráběcí (kolářské, bednářské a jiné mimo speciální papírenské)

• c) obráběcí a tvářecí stroje na kovy (použité popř. i na jiný materiál)

III-20 Lisy, kladiva, buchary apod.

III-21 Soustruhy kovů

III-22 Vrtačky na kov a stroje na řezání závitů

III-23 Pily, frézy a stroje protahovací a hoblovací na kovy

III-24 Brusy, čističky a leštičky kovů (mimo přesné ruční motorické)

III-25 Stroje na beztřískové obrábění kovů

III-26 Stroje svařovací a ostatní (popř. speciální) kovoobráběcí stroje

• d) běžné obráběcí, tvářecí a pracovní stroje na ostatní materiál (mimo stroje speciální a různé stroje pomocné používané v různých pracovních oborech)

III-27 Lisy na jiný materiál než na kov a dřevo

III-28 Stroje razicí, vykrajovací, vysekávací, řezací (mimo pily)

III-29 Pily, soustruhy, vrtačky na různý materiál (mimo kov a dřevo)

III-30 Stroje (frézovací, hloubicí, drážkovací, hoblovací, brousicí a lešticí)

III-31 Stroje zdrobňovací, drticí (mlýny), třídicí

III-32 Stroje pomocné, čerpadla, ventilátory, kompresory a různé pracovní stroje

• e) speciální stroje pro různé pracovní obory

III-33 Zvláštní stroje důlní, dobývací, zakládací a úpravárenské - stroje pro zemní a skalní práce

III-34 Stroje stavební a pro úpravu terénu, speciální stroje železniční

III-35 Zvláštní stroje hutnické a slévárenské

III-36 Zvláštní stroje plynárenské, chemického a gumárenského průmyslu, zvláštní stroje keramické, sklářské, popř. umělých hmot

III-37 Zvláštní stroje na výrobu buničiny, lepenky a papíru, stroje kartonážní

III-38 Zvláštní stroje na výrobu koží a kožešin, stroje obuvnické, kožešnické, rukavičkářské, brašnářské apod.

III-39 Zvláštní stroje textilní a oděvnické (vč. strojů prádelen, čistíren, žehlíren a opraven)

III-40 Zvláštní stroje potravinářského, tukového a tabákového průmyslu

III-41 Zvláštní stroje zemědělské (vlečné a ostatní)

III-42 Zvláštní stroje polygrafické, kancelářské, zdravotnické, statistické a jiné neuvedené nebo blíže neurčené stroje pro různé pracovní obory

IV. Pracovní, případně cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob

IV-43 Silnice, cesty apod. včetně dopravních a pracovních prostorů kolejových drah (pracovní, komunikační prostory) veřejného charakteru - pády osob na rovině

IV-44 Vnitropodniková pracoviště (komunikační prostory) jakékoliv úrovně - pády osob na rovině

IV-45 Schody, žebříky, výstupy - pády osob na nich a z nich

IV-46 Ostatní zvýšená pracoviště - pády osob z výše

IV-47 Prohlubně, jámy, nezakryté otvory (při pracovišti jakékoliv úrovně) - pády osob do hloubky

V. Materiál, břemena, předměty

Va-48 Zemina, hornina, kámen, kusový a sypký materiál - pád materiálu

Va-49 Ostatní materiál (mimo zn. 48), předměty, výrobky, zařízení - pád předmětů

Vb-50 Břemena (materiál, předměty přemísťované nebo jinak manipulované) - úrazy břemeny

Vb-51 Materiál, předměty - působení ostrými hranami, vyčnívajícími hroty apod. při různé manipulaci, chůzi a pohybu

Vc-52 Drobné úlomky z materiálu nebo z nástrojů odlétnuvší při ručním zpracování, též při pádu a rozbití předmětů - vlétnutí do oka, perforace jiných částí těla

Vc-53 Drobné úlomky z materiálu nebo nástrojů odlétnuvší při strojovém zpracování - vlétnutí do oka, perforace jiných částí těla.

VI. Nářadí (náčiní), nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje

VI-54 Pomocné ruční nářadí (náčiní) dobývací, pro práce zemní, stavební a zemědělské

VI-55 Pomocné ruční nářadí (náčiní) bicí, utahovací, přidržovací, spájecí a svařovací, čisticí, mazací a jiné

VI-56 Pomocné strojní nářadí (upínací „nástroje“ a zařízení)

VI-57 Měřicí a rýsovací nářadí (nástroje a přístroje), přenosné lampy

VI-58 Nástroje ruční (řezné, sekací, krájecí, dlabací, probíjecí, rycí, ubírací, brousicí a jiné)

VI-59 Nástroje strojní (pro upnutí do strojů a přístrojů, použité popř. pro ruční práci - nástroje tvářecí)

VI-60 Ručně ovládané stroje a přístroje - ochranné přístroje

VII. Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny

VII-61 Látky jedovaté - pevné, tekuté, jedovaté a nedýchatelné plyny

VII-62 Látky žíravé a leptavé (i pokud jsou současně horké)

VII-63 Horké látky tekuté i plynné (páry)

VII-64 Horké látky pevné, horké předměty, zařízení apod.

VII-65 Látky hořlavé a vznětlivé, explozivní plyny, oheň

VII-66 Výbušniny (trhaviny, třaskaviny, střelivo) a střelné zbraně

VII-67 Škodlivé paprsky (záření)

VIII. Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem

VIII-68 Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem

IX. Elektřina

IX-69 Elektřina vysokého napětí (nad 300 voltů proti zemi)

IX-70 Elektřina středního a nízkého napětí (do 300 voltů proti zemi)

X. Lidé, zvířata a přírodní živly

X-71 Zvířata

X-72 Úmyslné i neúmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou, živelní pohromy a jiné přírodní vlivy, atmosféra pracoviště

XI. Jiné zdroje

XI-73 Zábavní, sportovní, tělocvičné nářadí a zařízení (včetně mechanických), gymnastické, sportovní a taneční výkony bez nářadí

XI-74 Komplikace při neléčebných lékařských zákrocích, nehody při léčebných zákrocích a jejich opožděné komplikace

XI-75 Jiné zdroje, které nelze zařadit do předchozích značek

(3) Klasifikační schéma příčin úrazů

• 1. Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)

• 1. Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění

• 1. Chybějící (nepřidělené), nedostatečné nebo nevhodné osobní ochranné pracovní prostředky

• 1. Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště popř. komunikace (i když je pracoviště zdrojem úrazu)

• 1. Závady v osvětlení a viditelnosti, nepříznivé vlivy hluku, otřesů a vadného ovzduší na pracovišti (na komunikaci)

• 1. Nesprávná organizace práce.

• 1. Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce a nedostatek potřebné kvalifikace (teoretických znalostí, dovednosti, zácviku, přizpůsobení apod.)

• 1. Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru

• 1. Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení a ochranných opatření

• 1. Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených osobních ochranných pracovních prostředků (přístrojů)

• 1. Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob)

• 1. Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce

• 1. Ohrožení zvířaty a přírodními živly

• 1. Nezjištěné příčiny

^1) Tiskopis SEVT - 04164 0.

^1) Např. § 10 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku.